zákon č. 271/2023 Sb.

K čl. I

K bodům 1, 2, 10, 19, 78 a 99 (§ 2 písm. b), § 6b odst. 3, § 122c odst. 2 a poznámky pod čarou č. 2, 7, 12, 13, 14, 14a, 37 a 38b)

Z poznámky pod čarou č. 2 se vypouští odkaz na již zrušenou vyhlášku č. 341/2002 Sb. a zároveň se upravuje název zákona č. 56/2001 Sb. podle jeho změny přijaté zákonem č. 432/2022 Sb.

Dále se navrhuje aktualizovat i další poznámky pod čarou tak, aby odkazovaly na platné a účinné právní předpisy a současně dochází ke zrušení některých duplicitních poznámek pod čarou odkazujících na stejné právní předpisy.

K bodům 3, 47 a 98 (§ 2 písm. y), § 79 odst. 1 a § 124 odst. 12)

Zavádí se legislativní zkratka „strážník obecní policie“, z níž vyplývá, že se jedná o strážníka obecní policie ve stejnokroji. V návaznosti na to dochází k odpovídajícím úpravám tohoto pojmu v dalších ustanoveních zákona včetně vypuštění slov „ve stejnokroji“ u policistů a vojenských policistů, u nichž tato podmínka vyplývá z obdobných legislativních zkratek už nyní.

K bodům 4 a 5 (§ 3 odst. 3 písm. c))

Školení začínajících řidičů se budou účastnit nejen osoby, které se připravují k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla, tj. osoby, kterým byl uložen zákaz činnosti nebo jim bylo uloženo obdobné opatření podle trestního řádu, ale i osoby, které nesplnily povinnost absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů v tříměsíční lhůtě a v důsledku toho pozbyly řidičské oprávnění. Tyto osoby však v důsledku pozbytí řidičského oprávnění nejsou jeho držiteli, ani se nepřipravují k přezkoušení odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, neboť standardně je podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění v tomto případě pouze absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičů. Vzhledem k tomu, že školení začínajících řidičů probíhá přímo v silničním provozu, je nezbytné doplnit možnost řídit motorové vozidlo i v této situaci.

Dále se, vzhledem k tomu, že z judikatury Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. července 2015, č.j. 10 As 33/2015- 34, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2020, č.j. 6 Tdo 253/2020) vyplývají odlišné závěry ve vztahu k možnosti podrobovat se přezkoušení z odborné způsobilosti před uplynutím lhůty 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění v důsledku dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, navrhuje tuto problematiku výslovně upravit.

Navrhuje se proto zakotvit, že připravovat se na přezkoušení z odborné způsobilosti pod dohledem učitele autoškoly a skládat zkoušku v rámci tohoto přezkoušení lze před uplynutím 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění, avšak nejdříve 30 dnů před uplynutím této lhůty. Vůči řidičům se jedná o vstřícnější přístup než v případě pozbytí řidičského oprávnění v důsledku uloženého zákazu činnosti, u něhož je možné se připravovat na přezkoušení z odborné způsobilosti a skládat zkoušku v rámci tohoto přezkoušení až po vykonání tohoto správního trestu či trestu. Důvodem je, že na rozdíl od správního trestu nebo trestu zákazu činnosti, u kterého je možné požádat již po vykonání jeho poloviny o upuštění od výkonu jeho zbytku, v případě pozbytí řidičského oprávnění v důsledku „vybodování“ není možné lhůtu 1 roku nijak zkrátit. Je proto vhodné umožnit žadateli o vrácení řidičského oprávnění absolvovat přezkoušení z odborné způsobilosti ještě před uplynutím této lhůty, aby následně mohl bezprostředně po jejím uplynutí podat žádost o vrácení řidičského oprávnění a doložit splnění všech zákonem stanovených podmínek a doba 1 roku, po kterou nesmí řídit, nebyla fakticky prodlužována.

K bodům 6, 21 a 28 (§ 3 odst. 5 písm. a), § 12 odst. 2 a 4, § 18 odst. 5 a § 35 odst. 1)

Navrhuje se terminologické upřesnění, neboť se nejedná o nejvyšší povolenou rychlost (ani nejvyšší dovolenou rychlost), ale o konstrukční rychlost, což je údaj, který je seznatelný z technického průkazu vozidla.

K bodům 7, 54 a 79 (§ 3 odst. 5 písm. b), § 83 odst. 5 písm. f) a § 122c odst. 3)

Navrhuje se sjednotit označení orgánů Celní správy České republiky v celém zákoně o silničním provozu. Za tím účelem se zavádí pro pojem „Celní správa České republiky“ legislativní zkratka „celní správa“. Pod pojmem Celní správa České republiky se přitom rozumí soustava správních orgánů, jež tvoří Generální ředitelství cel a celní úřady.

K bodům 8, 32, 33, 52, 53 a 93 (§ 3 odst. 5 písm. c), § 41 odst. 11, § 43 odst. 3 písm. k), § 83 odst. 5 písm. e) a § 124 odst. 3)

Navrhuje se sjednotit pojmosloví týkající se Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, v celém zákoně o silničním provozu.

K bodům 9, 42, 44, 45 a 46 (§ 4 písm. b), § 69, § 75 odst. 10 a § 76 odst. 5)

V souvislosti s rozšířením oprávnění celníků k usměrňování provozu se doplňuje odpovídající povinnost řidičů řídit se jejich pokyny. Současně se doplňuje povinnost řídit se pokyny příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jejichž oprávnění k usměrňování provozu je obsaženo v již platné právní úpravě, a upřesňuje se vymezení obdobného oprávnění člena jednotky požární ochrany, který není součástí Hasičského záchranného sboru České republiky.

V této souvislosti se dále zobecňuje ustanovení upravující řízení provozu na pozemních komunikacích tak, aby zahrnovalo pokyny všech subjektů, které jsou podle § 75 oprávněny řídit nebo usměrňovat provoz.

K bodu 11 (§ 5 odst. 1 písm. l))

Navrhuje se rozšíření povinnosti použít reflexní vestu v případě nouzového stání. Nově bude povinnost tuto vestu (nebo jiné oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu) použít v případě nouzového stání i v obci. I v případě nouzového stání v obci je žádoucí, aby byl řidič vystupující z vozidla dobře vidět.

K bodu 12 (§ 5 odst. 2 písm. k) a l))

Návrhem dále dochází k zpřesnění některých povinností řidičů. Jedná se o problematiku vozidel, na nichž není umístěna tabulka registrační značky nebo je umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidlu přidělena, či je tabulka registrační značky zakryta, nečitelná, atd. V současné době je zákaz provozovat takové vozidlo obsažen pouze v zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a to pouze ve vztahu k provozovateli vozidla. Zákaz řídit takové vozidlo v platném právním řádu není, avšak přestupky podle § 125c odst. 1 písm. a) bodů 1. a 2. se týkají řidiče takového vozidla. Navrhuje se proto právní úpravu doplnit o výslovný zákaz řízení vozidla, na němž není umístěna tabulka registrační značky nebo je umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidlu přidělena či je tabulka registrační značky zakryta, nečitelná, atd., a to rozšířením povinností řidiče v § 5 odst. 2 písm. k) a l). Současně se navrhuje rozšířit význam legislativní zkratky pro pojem „registrační značka“ tak, aby vedle státní poznávací značky zahrnoval i vojenskou poznávací značku. Termín „vojenská poznávací značka“ totiž nelze zahrnout pod pojem „státní poznávací značka“ a je potřeba, aby právní úprava pamatovala i na ni.

K bodu 13 (§ 6 odst. 7 písm. d))

Navrhuje se rozšířit povinnost mít při řízení u sebe doklad o zdravotní způsobilosti na všechny držitele řidičského oprávnění starší 65 let. Dosud se tato povinnost nevztahovala na řidiče vozidel s právem přednostní jízdy, řidiče z povolání, držitele řidičského oprávnění pro skupinu vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E a D+E a učitele autoškoly. Tito řidiči jsou však povinni absolvovat lékařské prohlídky dříve a častěji než ostatní řidiči (do věku 50 let každé 2 roky, od 50 let každý rok), přitom dosud nebylo možné ověřit, zda tuto povinnost dodržují.

Navrhuje se proto i u této skupiny řidičů zavést alespoň od věku 65 let povinnost vozit s sebou doklad o zdravotní způsobilosti. Díky tomu bude možné ověřit, zda se takový řidič ve stanoveném intervalu podrobil pravidelné lékařské prohlídce a zda je podle jejího výsledku zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel.

K bodům 14 až 18 (§ 6 odst. 9, § 6b odst. 1, 2 a 4 a § 6c odst. 3)

Novelou zákona o silničním provozu (č. 48/2016 Sb.) byla do zákona doplněna úprava zadržování osvědčení o registraci vozidla v případě zjištění některých nebezpečných závad vozidla při kontrole technického stavu vozidla. K vrácení zadrženého osvědčení o registraci vozidla dochází pak na základě předložení protokolu o technické prohlídce prokazujícího odstranění nebezpečné závady.

Jedná se o institut, který má zajistit, že vozidlo s nebezpečnou závadou nebude do doby jejího odstranění užíváno v provozu. Řidič totiž není v případě, že je osvědčení o registraci vozidla zadrženo, schopen dostát povinnosti mít jej při řízení u sebe a toto protiprávní jednání je postihováno speciální skutkovou podstatou přestupku.

Těmto nepříznivým důsledkům zadržení osvědčení o registraci vozidla se však vyhne ten, kdo při kontrole osvědčení o registraci vozidla nepředloží, neboť pak nemůže být zadrženo.

Další novelou zákona o silničním provozu (č. 261/2021 Sb.) má s účinností od 1. července 2025 dojít ke zrušení povinnosti mít při řízení u sebe řidičský průkaz, průkaz profesní způsobilosti, ale také osvědčení o registraci vozidla. Aby byl institut zadržení o registraci vozidla využitelný i při zrušení této povinnosti, tato novela zakotvuje možnost prohlásit osvědčení o registraci vozidla za zadržené, avšak neřeší důsledky, pokud vozidlo s nebezpečnou závadou, jehož osvědčení o registraci vozidla bylo prohlášeno za zadržené, bylo i nadále užíváno v provozu.

Navrhuje se proto novou (dosud neúčinnou) právní úpravu precizovat a zakotvit výslovný zákaz užívat v provozu vozidlo, jehož osvědčení o registraci vozidla bylo zadrženo či prohlášeno za zadržené, a to až do okamžiku, kdy bude vydán protokol o technické prohlídce prokazující odstranění nebezpečné závady nebo prokazující, že je vozidlo technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Porušení tohoto zákazu bude postihováno speciální skutkovou podstatou přestupku. Současně se navrhuje, aby tato právní úprava nabyla účinnosti dříve, než bylo původně zamýšleno, a to již 1. ledna 2024, a to zejména proto, aby byla co nejdříve odstraněna možnost, jak se účinkům tohoto institutu vyhnout. Zrušení povinnosti mít u sebe při řízení vozidla stanovené doklady přitom zůstává nedotčeno a účinnosti nabyde až 1. července 2025.

Z legislativně technického hlediska dochází ke zrušení části dosud neúčinné právní úpravy (čl. V návrhu) a jejímu nahrazení preciznějšími formulacemi.

V § 6 odst. 9 se dále rozšiřuje výčet dokladů, které se odejmou v případě, že je řidič předloží při kontrole. Dosud tento výčet zahrnuje pouze osvědčení o registraci vozidla, které bylo zadrženo podle § 6b odst. 4, a řidičský průkaz, který byl zadržen podle § 118b odst. 6. Nově bude zahrnovat i řidičský průkaz, pokud jeho držitel řidičské oprávnění pozbyl nebo mu bylo odňato nebo pozastaveno. Jedná se tedy o všechny případy, kdy řidičský průkaz měl být již odevzdán.

V § 6c odst. 3 se pak v souladu s odstavcem 1 zpřesňuje vymezení protokolu, který po dobu 5 pracovních dnů nahrazuje zadržené osvědčení o registraci vozidla.

K bodu 20 (§ 10 odst. 2)

Povinnost provozovatelů vozidel zajistit, aby označení jimi provozovaných vozidel nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením a označením vozidel Vojenská policie, Policie České republiky, celní správy, obecní policie, Vězeňské služby České republiky a jednotek požární ochrany, se rozšiřuje o zaměnitelnost s vozidly zdravotnické záchranné služby. Je třeba těmto vozidlům, resp. jejich značení, zajistit stejnou ochranu jako vozidlům ostatních uvedených subjektů.

K bodu 22 (§ 18 odst. 7)

Dává se možnost prostřednictvím dopravních značek zvýšit nejvyšší dovolenou rychlost na dálnici o 20 km/h, tzn. až na 150 km/h. Zvýšení bude provedeno stanovením místní úpravy provozu a umístěním příslušné dopravní značky. Nejedná se tedy o obecné zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti, ale pouze o možnost místní úpravou provozu tuto rychlost navýšit, a to podle § 77 až 78. Ve skutečnosti tedy bude možné zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti pouze na nových a modernizovaných úsecích dálnic, kde to jejich parametry a intenzita provozu dovolí. Ministerstvo dopravy, které je v případě dálnic silničním správním úřadem a rozhoduje o stanovení místní úpravy provozu, přitom počítá s tím, že se bude jednat o telematikou řízené úseky dálnic.

Zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti připadá v úvahu pouze v úsecích a časech, kdy není hustota dopravních proudů vysoká, kdy je k dispozici aspoň jeden jízdní pruh a kde se vozidla jedoucí vyšší rychlostí mohou pohybovat v homogenním proudu. Případným zvýšením nejvyšší dovolené rychlosti tedy nebude narušena homogenita provozu. Obecně vzato jsou dálnice nejbezpečnější kategorií pozemních komunikací s největším pokrytím dohledového systému a s největší mírou kontroly ze strany Policie České republiky a nynější vozidla jsou přitom konstruována na mnohem vyšší rychlost. Liniovým řízením provozu za pomoci telematiky lze přitom flexibilně reagovat na aktuální dopravní i povětrnostní situaci v daném úseku dálnice.

Předkladatel má proto za to, že při nižší intenzitě provozu a příznivých povětrnostních podmínkách je možné na vybraných úsecích dálnic navýšit nejvyšší dovolenou rychlost až na 150 km/h, aniž by to mělo negativní dopad na bezpečnost silničního provozu.

K bodům 23 a 24 (§ 18 odst. 9)

Jedná se o terminologické upřesnění zohledňující mj. organizační členění Celní správy České republiky. Orgány Celní správy České republiky jsou správními úřady, které se podle zákona o celní správě nečlení na útvary jako např. Policie České republiky. Navrhuje se proto v zájmu zpřesnění textu slovo „útvary“ nahradit slovy „organizační útvary“.

K bodu 25 (§ 19 odst. 1)

V právní úpravě bezpečné vzdálenosti se upřesňuje povinnost řidiče tak, že vždy musí ponechat za vozidlem jedoucím před ním bezpečnou vzdálenost, aby mohl zastavit v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení tohoto vozidla. Stávající formulace „aby se mohl vyhnout srážce“ nevyjadřovala přesně cíl, kterého se chce stanovením povinnosti udržovat „bezpečnou vzdálenost“ dosáhnout.

K bodu 26 (§ 23 odst. 1)

Upřesňuje se, že povinnost dát přednost vozidlům jedoucím po pozemní komunikaci platí i při vyjíždění z cyklistické zóny na jinou pozemní komunikaci.

K bodu 27 (§ 27 odst. 6)

Navrhuje se rozšířit výjimku pro řidiče vozidel bezpečnostních sborů, ozbrojených sil, vojenského zpravodajství, obecní policie, jednotek požární ochrany, zdravotnické záchranné služby a Horské služby ze zákazu zastavení a stání vozidla. Dosud platí tato výjimka pouze ze zákazu zastavení a stání podle § 27 odst. 1. V praxi však dochází k situacím, které při plnění služebních povinností vyžadují zastavení a stání vozidla v místech, kde je to obecnou úpravou zakázáno podle jiných odstavců tohoto ustanovení. Pokud by nedošlo k zastavení nebo stání služebního vozidla na takových místech, mohlo by být ohroženo plnění služebních úkolů, potažmo ohrožen život, zdraví nebo majetek osob. Jako příklad lze uvést výkon dohledu policie nad bezpečností provozu na pozemních komunikacích na dopravních okruzích (např. měření rychlosti, kontrola zákazu požívání alkoholu a návykových látek), řešení dopravní nehody apod. I nadále bude mít řidič takovéhoto vozidla povinnost učinit opatření nezbytná k tomu, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo aby takové ohrožení co nejvíce zmírnil.

K bodu 29 (§ 41 odst. 1)

Navrhuje se upravit okruh povinností, které řidiči vozidel s právem přednostní jízdy nemusí dodržovat. Nově nebudou muset dodržovat povinnost užít připojovací jízdní pruh, povinnost dodržovat bezpečnou vzdálenost, povinnost dát přednost protijedoucím vozidlům při odbočování vlevo, povinnost dát přednost vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu při odbočování vpravo, povinnost nastupovat nebo vystupovat z vozidla, jen není-li tím ohrožena bezpečnost, povinnost zajistit vozidlo před jeho neoprávněným užitím jinou osobou, zákaz platící pro řidiče nákladních automobilů předjíždět jiné vozidlo, pokud k předjetí nemá dostatečnou rychlost, zákaz vjezdu do cyklistické zóny, povinnost dodržovat nejvyšší povolenou rychlost v cyklistické zóně, povinnost neprodleně zastavit vozidlo při účasti na dopravní nehodě a některé další povinnosti účastníků dopravní nehody, povinnosti při přepravě osob, zákaz užít chodník nebo stezku pro chodce a zákaz zastavení a státní na vyhrazeném parkovišti.

Z okruhu povinností, které řidiči vozidel s právem přednostní jízdy nemusí dodržovat, se naopak vypouští povinnost podrobit se vyšetření ke zjištění, zda nejsou ovlivněni alkoholem nebo jinou návykovou látkou, povinnost neohrozit chodce přecházejícího na pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, nebo chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání.

Dále se vypouští odkazy na některá ustanovení, v nichž samotné povinnosti stanoveny nebyly.

K bodům 30 a 31 (§ 41 odst. 2 a 11)

Vzhledem k tomu, že ne všechna vozidla užívaná Policií České republiky jsou vozidly Ministerstva vnitra, navrhuje se zobecnění vymezení těchto vozidel.

Dále se navrhuje zobecnění i u vozidel používaných zdravotnickou záchrannou službou. Díky tomu bude možné vybavit zvláštním výstražným světlem a zvláštním zvukovým výstražným zařízením i vozidla zařazená do státních hmotných rezerv, která jsou používána základními složkami integrovaného záchranného systému (v případě vozidel používaných Hasičským záchranným sborem České republiky je už stávající formulace vyhovující). V praxi totiž dochází k situacím, kdy základní složky integrovaného záchranného systému využívají vozidla zařazená do státních hmotných rezerv a pro plnění jím svěřených úkolů je použití zvláštních výstražných světel a zvláštních zvukových výstražných zařízení nezbytné.

K bodu 34 (§ 43 odst. 6)

Pro vymezený okruh vozidel, zejm. těžkých nákladních vozidel, platí zákaz jízdy na dálnicích a silnicích I. třídy, a to v neděli od 13 do 22 hodin a v červenci a srpnu i v pátek od 17 do 21 hodin a v sobotu od 7 do 13 hodin. Z tohoto zákazu jsou zákonem stanoveny určité výjimky, přičemž další výjimky může individuálním správním aktem povolit z důvodu hodného zvláštního zřetele krajský úřad či Ministerstvo dopravy, přesahují-li působnost kraje.

V posledních dvou letech se ukázalo, že mohou nastat celospolečenské situace, které vyžadují operativní řešení a vydávání individuálních správních aktů je v tomto ohledu limitující. Navrhuje se proto zakotvit možnost Ministerstva dopravy z důvodu bezpečnosti státu, ochrany života, zdraví nebo majetku nebo mimořádné události nebo odstraňování jejích následků výjimky stanovit opatřením obecné povahy, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Současně se navrhuje speciální právní úprava týkající se procesu vydávání opatření obecné povahy, která umožní vydat opatření obecné povahy skutečně rychle. Návrh opatření obecné povahy se nebude projednávat s dotčenými orgány, neboť zákon žádné dotčené orgány nestanoví, nebude se zveřejňovat a ani se k němu nebudou podávat připomínky ani námitky. Účinnosti pak opatření obecné povahy nabyde dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. O jeho vydání bude Ministerstvo dopravy neprodleně informovat Policii České republiky, tak aby s ním policisté vykonávající dohledovou činnost mohli být okamžitě seznámeni.

K bodu 35 (§ 45 odst. 2)

Navrhuje se upřesnit povinnosti řidičů v případě, že se jejich vozidlo stane překážkou provozu na dálnici. V takovém případě je řidič povinen tuto skutečnost vždy ohlásit policii, a to bez ohledu na to, zda je či není sám schopen vozidlo z dálnice odstranit. Cílem této úpravy je především zajištění bezpečnosti silničního provozu, neboť vozidlo překážející na dálnici představuje zvýšené riziko pro ostatní účastníky provozu, a pokud se policie o překážejícím vozidle nedozví, nemůže učinit příslušná opatření.

K bodu 36 (§ 48 odst. 2)

Upřesňuje se povinnost přepravovat osoby pouze na povolených místech tak, aby bylo zřejmé, že například v zavazadlovém prostoru vozidla se osoby přepravovat nesmějí.

K bodům 37 a 38 (§ 51 odst. 2)

Mezi osoby, pro které neplatí zákaz přepravy v ložném prostoru nákladního automobilu a ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru, se doplňují vojenští policisté a dále žáci a studenti vojenských škol, pro které výjimka z tohoto zákazu platí při praktickém vyučování. Výjimka pro žáky a studenty vojenských škol je potřebná pro zajištění jejich plnohodnotného vzdělávání a přípravy ke vstupu do služebního poměru vojáka z povolání, a to proto, aby jejich příprava probíhala obdobně jako u vojáků z povolání. Výcvikové prostory se nachází mimo vojenská zařízení a jsou přístupné po nezpevněných komunikacích. Z tohoto důvodu nelze k přepravě žáků a studentů zvolit autobusovou dopravu. K naplnění plnohodnotné přípravy ke službě vojáka z povolání je rovněž nezbytné, aby se žáci a studenti sžili s vojenskou technikou.

Současně se navrhuje terminologické upřesnění týkající se hasičů.

K bodu 39 (§ 53 odst. 2)

Navrhuje se, aby vozidla základních složek integrovaného záchranného systému a obecní policie mohla užívat chodník, zejména na něm zastavit a stát, nejen v případě užití zvláštního výstražného světla doplněného o zvláštní výstražné zvukové znamení. Tato možnost je však podmíněna tím, že užití chodníku bude nezbytné k plnění úkolů svěřených dotčeným složkám.

K bodu 40 (§ 58 odst. 1)

Navrhuje se rozšířit povinné užití ochranné přilby osobami mladšími 18 let i na případy, kdy jsou na jízdním kole přepravovány. Děti tak budou muset mít na hlavě připevněnu přilbu, nejen když sami jedou na jízdním kole, ale i v případě, že jsou na kole přepravovány (typicky v dětské sedačce) nebo jedou či se vezou na dětském kole, které je připojeno k jízdnímu kolu spojovací tyčí.

Povinnost použít ochrannou přilbu se však nevztahuje na děti přepravované v přívěsném vozíku připojeném k jízdnímu kolu, neboť tímto způsobem mohou být přepravovány i velmi malé děti v horizontální poloze a použití přilby v těchto případech není možné.

K bodu 41 (§ 67 odst. 1)

Zrušením slov „stanovené prováděcím právním předpisem“ se odstraňuje duplicita ve vztahu k § 67 odst. 11, podle něhož prováděcí právní předpis stanoví druhy, vzory a provedení speciálních označení vozidel a osob, to je označení vozidel uvedených v § 67 odst. 1. Obecní úřad obce s rozšířenou působností při postupu podle § 124 odst. 5 písm. j), kterým je mu dána kompetence vydávat speciální označení vozidel podle § 67, bude vydávat parkovací průkazy (označení vozidla) podle vzoru uvedeného v příslušné vyhlášce.

K bodu 43 (§ 75 odst. 9)

Navrhuje se doplnění oprávnění celníků ve stejnokroji k usměrňování provozu na pozemních komunikacích, a to za účelem efektivnějšího zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a zároveň k poskytnutí součinnosti složkám integrovaného záchranného systému. Při výkonu své působnosti na pozemních komunikacích bývají celníci často jako první na místě dopravní nehody a je účelné, aby svými pokyny mohli v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, usměrňovat provoz, a to zejména do příjezdu složek integrovaného záchranného systému. Dále je účelné, aby i po příjezdu složek integrovaného záchranného systému mohli celníci pokyny usměrňovat provoz, není-li řízení provozu zajištěno policií, a tím zajištovat například bezpečnost zasahujících složek.

K bodu 48 (§ 79 odst. 2)

Možnost zastavování vozidel z jedoucího vozidla rozsvícením nápisu „STOP“ se rozšiřuje i na příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, kteří oprávnění k zastavování vozidel mají již nyní, avšak ve výčtu osob, které mohou vozidla zastavovat z jedoucího vozidla, dosud chybí.

K bodu 49 (§ 81 odst. 4)

Směrnice (EU) 2018/645 obsahuje fakultativní ustanovení, které doposud v České republice využito nebylo, nicméně za účelem podpory dosažení cílů čisté mobility a s ohledem na požadavky zástupců odborné veřejnosti se navrhuje jeho transpozice do českého právního řádu. Jde o ustanovení umožňující při splnění podmínek daných touto směrnicí řídit s řidičským oprávněním skupiny B i vozidlo na alternativní pohon, jehož maximální přípustná hmotnost přesahuje 3 500 kg. Návrh tak předpokládá, že vozidla používající vybrané (alternativní) druhy paliva nebo zdroje energie a určená pro přepravu nákladu, bude moci řídit řidič disponující řidičským oprávněním uděleným pro skupinu B přesto, že tato vozidla přesáhnou limit největší povolené hmotnosti 3 500 kg. Směrnice však podmiňuje využití uvedené možnosti taxativně vymezenými podmínkami, na něž nelze nijak rezignovat. Mezi tyto podmínky patří dle navrženého zákonného ustanovení držení řidičského oprávnění alespoň po dobu 2 let, povolená hmotnost vozidla nepřesahující 4 250 kg, dále podmínka, aby hmotnost převyšující 3 500 kg byla výlučně způsobena hmotností pohonného systému vozidla používajícího alternativní druhy paliva či zdroje energie a také podmínka, aby hmotnost přepravitelného nákladu takovéhoto vozidla (slovy směrnice jeho „nákladní kapacita“) nebyla zvýšena oproti hmotnosti nákladu, jenž lze přepravit vozidlem používajícím klasický zážehový nebo vznětový spalovací motor. Navržená úprava se bude vztahovat pouze na řízení vozidla na území České republiky, přičemž pokud jde o ostatní členské státy Evropské unie, záleží na tom, zda a jakým způsobem příslušné fakultativní ustanovení směrnice transponovaly. Současně lze dodat, že v řidičských průkazech nebude uváděn za účelem řízení dotčených vozidel žádný zvláštní národní kód, jelikož oprávnění řídit tato vozidla bude vyplývat přímo ze zákona a neodvíjí se od osoby řidiče (kromě požadavku na držení řidičského oprávnění po dobu 2 let).

K bodu 50 (§ 82 odst. 1 písm. f))

S ohledem na skutečnost, že nově bude docházet k odečtení všech zaznamenaných bodů již v okamžiku pozbytí řidičského oprávnění v důsledku dosažení stanoveného počtu bodů, dochází k formulačnímu upřesnění podmínek pro udělení řidičského oprávnění tak, aby i nadále platilo, že jej nelze udělit ani rozšířit osobě, která pozbyla řidičské oprávnění v důsledku „vybodování“ a dosud neuplynula lhůta, po které může požádat o jeho vrácení. V praxi toto pravidlo najde uplatnění v zásadě jen při rozšiřování řidičského oprávnění, a to při použití odkazu uvedeného v § 92 odst. 7, případně se uplatní v případě, že by o udělení řidičského oprávnění žádala osoba, která se „vybodovala“, aniž by předtím získala řidičské oprávnění.

K bodu 51 (§ 82 odst. 2)

Navrhuje se výslovně zakotvit, že řidičské oprávnění nelze udělit osobě, která jej pozbyla a nesplňuje podmínky pro jeho vrácení. Podmínky pro vrácení řidičského oprávnění jsou totiž v některých případech přísnější než podmínky pro udělení řidičského oprávnění, např. je vyžadováno prokázání psychické způsobilosti k řízení motorového vozidla či absolvování terapeutického programu. Aby nebylo možné tyto přísnější podmínky obcházet tím, že žadatel nepožádá o vrácení řidičského oprávnění, ale o udělení řidičského oprávnění, navrhuje se zakotvit předmětné pravidlo.

Potřeba jeho zakotvení souvisí i s tím, že nově bude docházet k výmazu všech zaznamenaných bodů v bodovém hodnocení řidiče již v okamžiku pozbytí řidičského oprávnění. Překážka pro udělení řidičského oprávnění v podobě zaznamenaných 12 bodů, k jejichž výmazu dochází nyní pouze v souvislosti s vrácením řidičského oprávnění, už platit nebude a bez zakotvení předmětného pravidla by bylo možné získat řidičské oprávnění zpět snazší cestou než procesem jeho vrácení.

K bodu 55 (§ 83a)

Navrhuje se možnost získat řidičské oprávnění pro skupinu B již v 17 letech s tím, že až do dovršení věku 18 let bude řidič oprávněn řídit motorové vozidlo zařazené do skupiny B pouze s doprovodem mentora zapsaným v registru řidičů.

Mentor bude zapsán do registru řidičů na základě žádosti sedmnáctiletého řidiče se souhlasem jeho zákonného zástupce, pokud bude splňovat zákonem stanovené podmínky. Těmi je jednak dostatečně dlouhá řidičská praxe. Držitelem řidičského oprávnění bude muset být alespoň 10 let. Tím bude zajištěn rovněž dostatečný věkový odstup od začínajícího řidiče, nebude se tedy jednat o pouhou spolujízdu kamarádů. Dále se vyžaduje bezúhonnost mentora. V posledních 5 letech musí být držitelem řidičského oprávnění nepřetržitě, tzn. nesmí mu být v této době zakázáno řídit v důsledku uloženého zákazu činnosti či v důsledku vybodování. Současně nesmí mít v okamžiku zápisu do registru řidičů zadržený řidičský průkaz a v bodovém hodnocení nesmí mít zaznamenán žádný bod. Splnění těchto podmínek se bude ověřovat v registru řidičů, přičemž pokud půjde o držitele řidičského průkazu vydaného jiným státem než Českou republikou, bude se k žádosti přikládat potvrzení vydané tímto státem (nevydává-li takový stát potvrzení, doloží se splnění podmínek čestným prohlášením této osoby). Poslední podmínkou je souhlas mentora se zápisem do registru řidičů.

Ať již podmínky pro zápis mentora budou nebo nebudou splněny, příslušný úřad nebude rozhodovat (a vydávat písemné vyhotovení rozhodnutí), jelikož v dané věci nerozhoduje o přiznání práva nebo uložení povinnosti v rámci správního řízení. O vyřízení předmětné žádosti příslušný úřad pouze vyrozumí mentora a sedmnáctiletého řidiče, a pokud žádosti vyhoví, provede zápis mentora v registru řidičů.

Pokud by v budoucnu přestal mentor některou z podmínek splňovat, popřípadě požádá-li o to sedmnáctiletý řidič, příslušný úřad zruší zápis mentora v registru řidičů. Vzhledem k tomu, že sedmnáctiletý řidič může být přímo dotčen tímto úkonem, neboť bez mentora zapsaného v registru řidičů nesmí řídit, bude o zrušení zápisu obecní úřad obce s rozšířenou působností vyrozumívat nejen mentora, ale i tohoto sedmnáctiletého řidiče, přičemž zrušení zápisu bude účinné až od doručení tohoto vyrozumění sedmnáctiletému řidiči.

Počet mentorů sedmnáctiletého řidiče nebude neomezený. Každý bude mít v registru řidičů zapsány nejvýše 4 mentory. Předpokládá se, že to budou zejména rodiče tohoto řidiče, jeho prarodiče či jiné blízké osoby.

Při doprovodu sedmnáctiletého řidiče bude muset mentor sedět na sedadle vedle řidiče, sledovat situaci v provozu a v případě potřeby poskytovat řidiči rady a nebude smět být pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Porušení těchto povinností bude přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. h).

Do řidičského průkazu bude zapisován národní kód, z něhož bude zřejmé, že do dovršení 18 let smí řidič řídit vozidlo pouze pod dohledem mentora. Pokud by sedmnáctiletý řidič řídil vozidlo zařazené do skupiny B bez doprovodu mentora, dopustil by se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 6.

Oprávnění k řízení vozidla již od 17 let bude platit na území České republiky, přičemž pokud jde o jiné státy, bude záležet na jejich právní úpravě, zda na jeho základě umožní řízení vozidla i na jejich území.

Lze shrnout, že v případě tohoto nově zaváděného institutu se jedná o standardní řidičské oprávnění pro řízení vozidel zařazených do skupiny B. Jedinou výjimkou je povinnost, resp. podmínka řízení pouze v doprovodu mentora, a to do dovršení věku 18 let. Řidič přitom nebude nijak omezen v okruhu vozidel, která smí takto řídit, ani se na něj nebudou vztahovat žádné odlišné např. rychlostní limity. Udělení tohoto řidičského oprávnění totiž předchází absolvování autoškoly ve standardním rozsahu a složení standardní zkoušky odborné způsobilosti. Rozdíl několika měsíců věku nehraje z hlediska způsobilosti k řízení vozidel zásadní roli, naproti tomu významným pozitivním přínosem je kontrolované prostředí, ve kterém mladistvý řidič získává své první řidičské zkušenosti. Ze zkušeností ze států, které obdobný institut již zavedly, vyplývá, že řidiči, kteří začínají řídit pod dohledem zkušeného řidiče (zpravidla rodiče), správné řidičské návyky uplatňují i později při samostatném řízení a způsobují méně dopravních nehod než řidiči, kteří tento institut neabsolvovali.

K bodu 56 (§ 87a odst. 3)

Navrhuje se terminologické sjednocení s ostatními výskyty pojmu „bodové hodnocení“ v zákoně o silničním provozu.

K bodům 57, 59 a 62 (§ 87b odst. 4, § 92 odst. 3 písm. a), § 102d odst. 2 písm. a), § 102d odst. 3 a § 122c odst. 2 písm. a))

Navrhuje se přesunutí vymezení legislativní zkratky „jméno“ na první místo výskytu předmětného pojmu a její důsledné používání.

K bodu 58 (§ 89b)

Navrhuje se změna v důsledcích absence dokladu o zdravotní způsobilosti při řízení vozidla řidičem starším 65 let. Namísto ukládání zákazu činnosti za to, že se senior nepodrobil pravidelné lékařské prohlídce, se navrhuje jít cestou případného přezkoumání jeho zdravotní způsobilosti.

Povinnost absolvovat pravidelné lékařské prohlídky zůstává zachována a zachována zůstává i povinnost držitele řidičského oprávnění staršího 65 let mít při řízení u sebe doklad o zdravotní způsobilosti. Absence tohoto dokladu je nyní přestupkem, za který se ukládá vedle pokuty i zákaz činnosti, a to na 6 měsíců až 1 rok.

Nově se navrhuje porušení této povinnosti postihovat pouze jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k), tj. pouze pokutou s možností vyřešit jej i příkazem na místě. Současně se však výslovně zakotvuje, že policista či jiná osoba, která při kontrole zjistí absenci tohoto dokladu, oznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zjištění skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že je dotyčný zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel. Dle § 89 zákona o silničním provozu je totiž povinná osoba, která nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti, zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel. Obecní úřad obce s rozšířenou působností pak zahájí řízení o odnětí řidičského oprávnění, v jehož rámci nařídí dle § 96 zákona o silničním provozu přezkoumání zdravotní způsobilosti řidiče v určité lhůtě.

Navržená změna povede k tomu, že řidiči, kteří si pouze zapomněli posudek doma nebo zapomněli jít včas na pravidelnou lékařskou prohlídku, nebudou potrestání zákazem činnosti a poměrně vysokou pokutou, jako dosud. Řidiči bude uložena pouze pokuta za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k). Současně, pokud takový řidič vzápětí doloží obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností posudek o tom, že je zdravotně způsobilý, tj. předloží zapomenutý posudek nebo absolvuje co nejdříve pravidelnou lékařskou prohlídku a předloží posudek vydaný na základě této prohlídky, obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení o odnětí řidičského oprávnění zastaví.

Na druhou stranu se navrženou změnou zajistí, že každý takový řidič bude podroben lékařské prohlídce. Tu absolvuje buď dobrovolně ihned po zjištění, že platný posudek nemá, či v návaznosti na nařízené přezkoumání zdravotní způsobilosti v rámci řízení o odnětí řidičského oprávnění. Bude tedy dosaženo cíle, kterým je přimět takového řidiče, aby se dostavil k lékaři a podrobil se pravidelné lékařské prohlídce za účelem zjištění jeho zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

V případě, že by řidič nařízené přezkoumání zdravotní způsobilosti neabsolvoval či by se lékařskou prohlídkou zjistilo, že je zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel, obecní úřad obce s rozšířenou působností mu řidičské oprávnění odejme.

Navržené řešení je účelnější než stávající stav, neboť nyní po vykonání zákazu řízení, vzhledem k tomu, že se jedná o zákaz řízení na méně než 1 rok, řidič nemusí pro vrácení řidičského oprávnění prokazovat zdravotní způsobilost. Nyní je tedy možné, aby se řidič, který i přesto, že za řízení bez posudku o zdravotní způsobilosti byl postižen zákazem řízení, vrátil do provozu, aniž by lékařskou prohlídku absolvoval.

Pravidelná a důsledná kontrola zdravotního stavu řidičů starších 65 let je přitom velice důležitá. Ze statistik vyplývá, že u řidičů nad 65 let je ve srovnání s ostatními věkovými skupinami častěji přispívajícím faktorem vzniku dopravních nehod zdravotní indispozice nebo zdravotní omezení. Ačkoliv řidiči nad 65 let nepatří mezi věkové skupiny s nadprůměrným podílem na zavinění dopravních nehod s usmrcením a těžkým zraněním, jsou jedinou věkovou kategorií viníků nehod, u které došlo v letech 2011-2019 k meziročním zhoršením. To znamená, že podíl této věkové skupiny na zavinění nehod s usmrcením a těžkým zraněním má narůstající trend. Je proto namístě zavést opatření, které důslednou kontrolu zdravotního stavu těchto řidičů zefektivní.

K bodu 60 (§ 102 odst. 5)

Podle stávající právní úpravy je v souvislosti s žádostí o vrácení řidičského oprávnění nutné prokázat zdravotní a odbornou způsobilost, uplynul-li více než jeden rok ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek nebo rozhodnutí, na jehož základě žadatel řidičské oprávnění pozbyl. Cílem této právní úpravy je přezkoumání zdravotní a odborné způsobilosti u osob, které byly po dobu delší než jeden rok vyloučeny z provozu. Současná právní úprava však nedoléhá na případy, kdy samotnému vydání rozsudku či rozhodnutí, kterým byl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel předchází někdy i poměrně dlouhá doba, po kterou řidič nesměl řídit, protože mu byl v souvislosti s projednávaným skutkem zadržen řidičský průkaz. Vzhledem k tomu, že se doba zadržení řidičského průkazu započítává do doby výkonu trestu zákazu činnosti, je časový úsek mezi právní moci rozhodnutí či rozsudku a okamžikem, kdy lze žadateli vrátit řidičské oprávnění, mnohem kratší, než je celková doba, po kterou byl vyloučen z provozu. Dochází tím k nedůvodnému zvýhodnění osob, které si část výkonu trestu či správního trestu zákazu činnosti odbyly v rámci zadržení řidičského průkazu, a přestože nesměli řídit po dobu delší než jeden rok, zdravotní a odbornou způsobilost prokazovat nemusí.

Navrhuje se proto stanovit, že předcházelo-li právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, kterým byl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel, zadržení řidičského průkazu, počítá se doba rozhodná pro určení povinnosti prokázat zdravotní a odbornou způsobilost nikoli od právní moci rozsudku či rozhodnutí, ale již ode dne zadržení řidičského průkazu.

K bodům 61 a 63 (§ 102 odst. 7 a § 102f až § 102h)

Ve vztahu k začínajícím řidičům se navrhuje zakotvit povinnost absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů, pokud ve lhůtě 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění spáchají přestupek nebo trestný čin, v souvislosti s nímž pozbydou řidičské oprávnění podle § 94a zákona o silničním provozu či je jim za něj v registru řidičů zaznamenáno 6 bodů. Lhůta 2 let se přitom bude stavět po dobu, kdy řidič nebude smět řídit, tzn. po dobu pozbytí, pozastavení nebo odnětí řidičského oprávnění nebo zadržení řidičského průkazu.

První skupinou jsou tedy přestupky, za které se ukládá zákaz činnosti, ale také trestné činy, za které soud uloží zákaz činnosti nebo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel či rozhodne o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení motorových vozidel, nebo rozhodne o přijetí nového závazku zdržet se řízení motorových vozidel během zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání. Pokud bude řidič, kterému vznikla tato povinnost, žádat o vrácení řidičského oprávnění, bude muset prokázat, že dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů absolvoval. Výjimkou bude, pokud měl rovněž povinnost absolvovat terapeutický program. V takovém případě nebude absolvovat dopravně psychologický pohovor, neboť terapeutický program směřuje ke stejnému cíli a bylo by duplicitní, pokud by absolvoval obě opatření.

Druhou skupinou jsou přestupky a trestné činy, za které se v registru řidičů zapisuje 6 bodů. V tomto případě začínající řidič nepozbývá řidičské oprávnění, ale obecní úřad obce s rozšířenou působností ho vyzve k absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičů, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení výzvy. Pokud řidič tuto povinnost nesplní, poslední den této lhůty pozbyde řidičské oprávnění a bude povinen odevzdat řidičský průkaz. Řidičské oprávnění mu bude následně vráceno na žádost, pokud prokáže, že dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů absolvoval. Pokud se mu bude řidičské oprávnění vracet po více než jednom roce, bude povinen prokázat i odbornou, zdravotní a psychickou způsobilost.

Dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů bude muset řidič absolvovat vždy až poté, co se dopustil předmětného přestupku nebo trestného činu, tzn. k předtím absolvovaným dopravně psychologickým pohovorům a školením začínajících řidičů se nebude přihlížet. Dopravně psychologický pohovor bude možné absolvovat kdykoli, školení začínajících řidičů (vzhledem k tomu, že jeho součástí je jízda přímo v silničním provozu) až po vykonání zákazu činnosti či závazku zdržet se řízení motorových vozidel.

Dopravně psychologické pohovory budou provádět dopravní psychologové, kteří jsou akreditováni k provádění dopravně psychologických vyšetření. Rozsah dopravně psychologického pohovoru bude 4 hodiny a prováděcí právní předpis stanoví maximální počet účastníků dopravně psychologického pohovoru, jeho obsah a způsob jeho provádění.

Obdobně jako u dopravně psychologických vyšetření bude i v tomto případě účastník povinen předložit dopravnímu psychologovi výpis údajů z registru řidičů.

Po skončení dopravně psychologického pohovoru vydá dopravní psycholog účastníkovi potvrzení, které pak účastník předloží obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Vzor potvrzení stanoví prováděcí právní předpis.

O provedených dopravně psychologických pohovorech povede dopravní psycholog evidenci.

K bodu 64 (§ 117)

Jedná se o doplnění odkazu na ustanovení upravující žádost o informování o změnách bodového konta do ustanovení upravujícího procesní stránku podávání žádostí. Současně se vypouští odkaz na ustanovení upravující podávání námitek, neboť v tomto případě není nezbytné vyžadovat úředně ověřený podpis, a rovněž odkaz na § 112, který byl zrušen již jednou z předchozích novel zákona o silničním provozu.

K bodům 65 až 67 (§ 118a)

Dochází k upřesnění důvodů pro zabránění v jízdě vozidla tak, aby bylo zřejmé, že při způsobení dopravní nehody, při níž došlo k těžké újmě na zdraví pouze řidiče samotného, k zabránění v jízdě nedochází.

Současně se pro nadbytečnost vypouští důvod spočívající v podezření, že řidič požil alkoholický nápoj nebo jinou návykovou látku během jízdy, neboť je z obsahového hlediska zahrnut v důvodu spočívajícím v řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholu nebo jiné návykové látky.

Dále se uvádí důvod spočívající v řízení vozidla technicky nezpůsobilého z důvodu nebezpečné závady do souladu se souvisejícími ustanoveními zákona o silničním provozu. Slovní spojení „bezprostřední ohrožení“ obsažené ve stávající právní úpravě je neurčitým právním pojmem, který musí být vždy vyložen na základě konkrétních okolností každého případu. Pro praxi tak je nyní značně obtížné vyhodnotit, zda se již jedná, nebo nejedná o bezprostřední ohrožení, a zda má dojít k zabránění v další jízdě. Nově navrhovaný pojem „nebezpečná závada“ vychází z přesně daného výčtu závad stanovených v jiném právním předpise (vyhláška č. 82/2012 Sb., kde se stanovují závady typu A, B a C) a umožní v praxi jednoduchou aplikaci. Policisté již nyní podle § 6a tyto závady vyhodnocují. V tomto případě se pak jedná o závady typu C.

K bodům 68 až 75 (§ 118b a § 118c)

V úpravě možnosti zadržet řidičský průkaz dochází k výslovnému uvedení důvodů, pro které je možné řidičský průkaz zadržet. Jsou jimi absence základních předpokladů pro řízení, tzn. řízení pod vlivem alkoholu nebo drog a řízení bez řidičského oprávnění, či překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 40 km/h nebo více nebo mimo obec o 50 km/h nebo více nebo způsobení dopravní nehody, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví jiné osoby.

Jedná se pouze o přestupky, za které lze uložit zákaz činnosti v délce 18 měsíců až 3 roky nebo 6 až 18 měsíců, či o trestné činy.

Nově se navrhuje možnost prohlásit řidičský průkaz za zadržený, i pokud ho řidič nemá u sebe. Řidiči se v takovém případě stanoví povinnost jej do 5 dnů odevzdat úřadu, ale již od okamžiku tohoto úkonu je na něj nahlíženo, jako by mu byl řidičský průkaz fakticky zadržen, tzn. nesmí řídit motorové vozidlo. Zamezí se tím zvýhodnění řidiče, který by v okamžiku, kdy by mu měl být řidičský průkaz zadržen, jej neměl u sebe nebo by zapřel, že ho u sebe má.

S touto změnou počítá i dosud neúčinná novela zákona o silničním provozu, zákon č. 261/2021 Sb., avšak až s účinností k 1. červenci 2025. Vzhledem k tomu, že je žádoucí, aby toto pravidlo nabylo účinnosti co nejdříve, navrhuje se vypuštění příslušných novelizačních bodů ze zákona č. 261/2021 Sb. a jeho začlenění do tohoto návrhu zákona.

Zároveň dochází k terminologickému upřesnění vymezení úřadů, které jsou příslušné k provedení jednotlivých úkonů (například se navrhuje namísto pojmu „přestupek“ používat „skutek“, neboť řidičský průkaz lze zadržet i při podezření z trestného činu).

Dále se stanoví, že vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu může být prvním úkonem v řízení. Správní orgán má zpravidla dostatek podkladů pro rozhodnutí od Policie České republiky, která řidičský průkaz zadržela, přičemž svou povahou se jedná o předběžné opatření, které předchází rozhodování o vině a trestu.

Současně se stanoví kritéria pro rozhodování správního orgánu o zadržení řidičského průkazu a v § 118c odst. 3 písm. a) se v návaznosti na tyto úpravy upřesňuje důvod pro vrácení zadrženého řidičského průkazu.

K bodům 76 a 77 (§ 119 odst. 2)

Upřesňuje se, že v registru řidičů jsou vedeny údaje pouze o řidičích motorových vozidel a nově se doplňuje, že v registru řidičů budou vedeny další údaje, které jsou nezbytné k výkonu agendy podle zákona o silničním provozu. Jedná se o údaje o zadržení řidičského průkazu a o údaje o mentorech.

K bodu 80 (§ 123b odst. 3)

Vzhledem k zakotvení kompetence Vojenské policie projednávat některé přestupky příkazem na místě se stanoví její související povinnost doručit oznámení o uložení pokuty příkazem na místě příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který na jeho základě provede záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

K bodům 81 a 82 (§ 123b odst. 7 a 9)

S cílem zjednodušit a zefektivnit informování řidičů o dosaženém počtu bodů se navrhuje umožnit informování řidičů o každé změně v jejich bodovém hodnocení, a to jedním ze způsobů, který stanoví prováděcí právní předpis. Toto informování bude probíhat na žádost řidiče, který si zvolí způsob, kterým chce být informován (např. e-mailem). Žádost bude muset být opatřena úředně ověřeným podpisem řidiče tak, aby se zajistilo, že informace budou zasílány na skutečně řidičem požadovaný kontakt. Žádost bude možné podat i přes portálové rozhraní, přičemž v tomto případě nebude podání žádosti zpoplatněno správním poplatkem.

Pokud pak bude v budoucnu v registru řidičů zaznamenána jakákoli změna v bodovém hodnocení řidiče, tzn. pokud budou řidiči zaznamenány další body či pokud dojde k odečtení bodů, řidič bude o každé takové změně automaticky informován, a to způsobem, který si zvolil.

K bodu 83 (§ 123c odst. 3)

Upřesňuje se okamžik, od kterého běží lhůta 1 roku, po níž lze požádat o vrácení řidičského oprávnění, v případě, že za skutek, za nějž byly řidiči zapsány body, kterým došlo k jeho vybodování, mu byl současně uložen i zákaz činnosti. Dosud je praxe jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností rozdílná, některé běh lhůty počítají ode dne pravomocného uložení zákazu činnosti, některé až od okamžiku uplynutí 5 dní ode dne doručení oznámení o dosažení stanoveného počtu bodů a výzvy k odevzdání řidičského průkazu. Výslovně se proto stanoví, že v daném případě se lhůta 1 roku počítá ode dne, kdy došlo k pozbytí řidičského průkazu podle § 94a, tedy ode dne pravomocného uložení zákazu činnosti, neboť již od tohoto okamžiku nesmí řidič řídit motorové vozidlo.

K bodům 84 a 86 (§ 123c odst. 9 a 10 a § 123d odst. 4)

Návrhem se mění okamžik, ke kterému dochází k odečtení všech dosažených bodů v případě pozbytí řidičského oprávnění na 1 rok v důsledku dosažení příslušného počtu bodů. V současné době dochází k odečtení všech dosažených bodů ke dni vrácení řidičského oprávnění. V důsledku této úpravy však zůstávají „bodově“ nepostiženi řidiči, kteří, přestože pozbyli řidičské oprávnění, řídí vozidlo a dopustí se přestupku nebo trestného činu, za který se v registru řidičů zaznamenávají body. Navrhuje se proto nově zaznamenávat odečtení všech dosažených bodů již ke dni pozbytí řidičského oprávnění (nebo práva k řízení motorového vozidla v případě řidičů cizinců). Pokud by řidič řídil vozidlo v době, kdy nemá řidičské oprávnění a dopustil se jednání, za která se v registru řidičů zaznamenávají body, budou mu tyto body zaznamenány a budou se mu počítat do „nového“ bodového hodnocení. Obdobné platí pro řidiče, kteří se „vybodovali“, aniž by byli držiteli řidičského oprávnění, či v době, kdy nejsou jeho držiteli (poté, co řidičské oprávnění pozbyli). V takém případě dojde k výmazu bodů v okamžiku dosažení 12 bodů (§ 123c odst. 10) a další případně zaznamenané body se řidiči počítají do „nového“ bodového hodnocení. Nemožnost získat řidičské oprávnění v průběhu následujícího 1 roku pak vyplývá z § 82 odst. 1 písm. f) a nemožnost vrátit řidiči řidičské oprávnění v průběhu následujícího 1 roku pak vyplývá z § 123d odst. 4.

Návrh dále obsahuje úpravu zaznamenávání bodů za přestupky či trestné činy spáchané před dosažením stanoveného počtu bodů (tzn. před „vybodováním“), o nichž bylo pravomocně rozhodnuto až po tomto okamžiku. Dle navržené úpravy se takové body do nového bodového hodnocení nezapočítávají (s výjimkou bodů za jednání, kterým se řidič „vybodoval“), což ve svém významu odpovídá současné právní úpravě. Důvodem pro tuto výslovnou úpravu je skutečnost, že není namístě, aby pro to, zda budou či nebudou řidiči zapsány body do nového bodového hodnocení, bylo rozhodující, kdy bylo o skutku, kterého se dopustil před „vybodováním“, pravomocně rozhodnuto.

K bodu 85 (§ 123d odst. 3)

V souvislosti s tzv. řidičským průkazem na zkoušku se navrhuje stanovit, že podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění bude prokázání absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičů rovněž v případě, že řidič pozbyde řidičské oprávnění v důsledku dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, pokud mu vznikla tato povinnost.

K bodu 87 (§ 123e odst. 4)

Vzhledem k tomu, že se zjednodušuje škála bodových ohodnocení jednotlivých přestupků a trestných činů (budou pouze 2, 4 a 6 bodové přestupky a trestné činy), navrhuje se úprava i v oblasti odečítání bodů v návaznosti na absolvování školení bezpečné jízdy. Dosud se odečítali 3 body, nyní se navrhuje odečítání 4 bodů. Je namístě motivovat řidiče k absolvování těchto školení, která přispívají ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, a to např. vyšším odpočtem bodů než dosud.

K bodu 88 (§ 123e odst. 6)

Vypouští se ustanovení, které vzhledem ke změně okamžiku, ke kterému dochází k odečtení všech zaznamenaných bodů, již postrádá smysl.

K bodům 89 a 90 (§ 123f odst. 2 a 3)

Jedná se o opravu nepřesných pojmů. Obecní úřad obce s rozšířenou působností provede opravu záznamu bodů, shledá-li námitky důvodnými (nikoli oprávněnými) a naopak námitky zamítne, shledá-li je nedůvodné (nikoli neodůvodněné).

K bodu 91 (§ 123f odst. 3)

Navrhuje se stanovit, že vydání rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů může být prvním úkonem správního orgánu v řízení. Záznam bodů v registru řidičů je evidenčním úkonem a řízení o námitkách proti záznamu bodů nemá charakter řízení o přestupku. Pokud řidič podávající námitky disponuje skutečnými argumenty proti správnosti záznamu bodů, uvede je zpravidla již v samotných námitkách. V praxi tak vedení řízení o námitkách slouží toliko k oddálení okamžiku pozbytí řidičského oprávnění nebo k využití nejrůznějších procesních obstrukcí ze strany účastníků řízení. Stanovením tohoto pravidla nebudou účastníci řízení fakticky zkráceni na svých právech, ale sníží se tím administrativní zatížení správních orgánů i obstrukční potenciál institutu námitek proti záznamu bodů v registru řidičů.

K bodu 92 (§ 124 odst. 2 písm. a))

V souvislosti se zakotvením možnosti povolovat výjimky z omezení jízdy některých vozidel i opatřením obecné povahy (viz novelizační bod 34) se upřesňuje kompetence Ministerstva dopravy.

K bodu 94 (§ 124 odst. 5)

Upřesňuje se působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností k vedení řízení o zadržení řidičského průkazu, a to s ohledem na stávající zakotvení této kompetence již v § 118c.

K bodům 95 až 97 (§ 124 odst. 7 a 9)

U zápisu mentora do registru řidičů se navrhuje rozvolněná místní příslušnost, tzn. příslušný k provedení tohoto úkonu bude kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností. Stejně tak bude příslušný kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností ke zrušení zápisu mentora na žádost sedmnáctiletého řidiče.

Naproti tomu u zrušení zápisu mentora, které nebude probíhat na žádost, ale z moci úřední, se navrhuje místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností výslovně zakotvit. Bude jím obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu má mentor obvyklé bydliště. Pokud půjde o mentora, který nemá na území České republiky obvyklé bydliště, navrhuje se výslovně stanovit, že příslušným k provedení tohoto úkonu bude obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provedl první záznam údajů o této osobě v registru řidičů, tzn. uplatňuje se obdobný princip, jako v případě záznamů bodů v bodovém hodnocení takového řidiče.

K bodům 100 a 104 až 114 (§ 124 odst. 12 písm. n) a § 124c)

V oblasti vybírání kaucí při důvodném podezření, že se podezřelý ze spáchání přestupku bude vyhýbat řízení o přestupku, jsou v zákoně upraveny alternativní instituty, které lze aplikovat, pokud podezřelý kauci nesloží. Těmito instituty jsou zajištění vozidla a zajištění osvědčení o registraci vozidla. Vzhledem k tomu, že v důsledku změn přijatých zákonem č. 261/2021 Sb. nebude od 1. července 2025 za určitých podmínek nutné mít při řízení u sebe osvědčení o registraci vozidla, pozbude zajišťování osvědčení o registraci vozidla svůj význam. Navrhuje se proto namísto zajištění osvědčení o registraci vozidla zakotvit možnost zadržení tabulek registrační značky vozidla. Tento institut existuje v právním řádu již nyní a využívá se jako nástroj pro zefektivnění vymáhání pohledávek vzniklých z titulu neuhrazených pokut uložených podle zákona o silničním provozu, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, či zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě bude sloužit k zefektivnění výběru kaucí i samotného průběhu přestupkového řízení a následně k zaplacení uložené pokuty.

I nadále zůstane zachována možnost zajistit vozidlo, která se uplatní zejména při nemožnosti zadržet tabulky registrační značky vozidla nebo pro případ zjevné neúčelnosti zadržení tabulek registrační značky vozidla.

Náklady spojené s užitím těchto zajišťovacích prostředků ponese vždy řidič, jeho možnost domáhat se v konkrétních případech náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem zůstává nedotčena. Například pokud řidič odmítne odevzdat tabulky registrační značky a policista při jejich odejmutí způsobí škodu (například utržení šroubků apod.), tato škoda půjde k tíži řidiče. Avšak v případě neodborné manipulace s vozidlem po jeho zajištění je zachována možnost domáhat se náhrady škody postupem dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

Obdobně jako dosud dojde k uvolnění vozidla či vrácení zadržených tabulek registrační značky, pokud řidič složí kauci. Vzhledem k tomu, že zadržené tabulky registrační značky vozidla zůstanou v rukou policie, bude v případě složení kauce u správního orgánu příslušného k vedení řízení o přestupku tento správní orgán informovat policii, která následně tabulky registrační značky vrátí (či uvolní vozidlo).

Pokud nebudou tabulky registrační značky vozidla vráceny do 3 let ode dne jejich zadržení, již se nebudou vracet řidiči ani provozovateli vozidla a policie je předá správnímu orgánu příslušnému k vedení registru vozidel nebo cizímu státu, který je vydal.

O zadržení tabulek registrační značky vozidla bude policie vždy informovat Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup, které tuto informaci zanese do registru silničních vozidel. V návaznosti na to nebude možné vydat vozidlu nové tabulky registrační značky (v souladu se zákonem č. 56/2001 Sb.). Stejně tak bude policie informovat o vrácení tabulek registrační značky.

K bodům 101 a 102 (§ 124 odst. 13)

S ohledem na rozsáhlejší formální změny ustanovení § 125c obsahujícího skutkové podstaty jednotlivých přestupků, dochází k úpravě odkazu na přestupky, které může příkazem na místě projednat obecní policie. Zároveň dochází k rozšíření oprávnění obecní policie k projednávání přestupků příkazem na místě o některé další přestupky.

K bodu 103 (§ 124 odst. 14)

Navrhuje se vrátit Vojenské policii oprávnění projednávat příkazem na místě přestupky podle zákona o silničním provozu spáchané osobou provádějící výcvik řidičů vozidel ozbrojených sil nebo řidičem vozidla ozbrojených sil nebo spáchané v chráněných objektech. Podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, Vojenská policie dohlíží nad bezpečností provozu vozidel ozbrojených sil a nad bezpečností provozu ostatních dopravních prostředků v chráněných objektech. K tomu disponuje potřebnými oprávněními podle § 9 téhož zákona. V minulosti orgány Vojenské policie v souladu s § 86 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, projednávaly v blokovém řízení mimo jiné i přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zákona o silničním provozu. Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, však zrušil zákon č. 200/1990 Sb., a s ním bez odpovídající náhrady i předmětné ustanovení a potřebná oprávnění orgánů Vojenské policie. Nyní se navrhuje Vojenské policii oprávnění k projednání uvedených přestupků příkazem na místě vrátit.

K bodům 115 až 118 (§ 125c)

K nejrozsáhlejším změnám dochází v ustanovení upravujícím skutkové podstaty přestupků a správní tresty, které lze za tyto přestupky uložit. Jedná se jak o upřesnění jednotlivých skutkových podstat přestupků, tak o změny v sazbách pokut a zákazů činnosti ukládaných ve standardním správním řízení i o změny v sazbách pokut ukládaných příkazem na místě. Skutkové podstaty přestupků (§ 125c odst. 1 až 4) Návrhem dochází k revizi skutkových podstat přestupků tak, aby důsledněji odpovídaly povinnostem obsaženým v zákoně o silničním provozu a navazovaly na změny provedené v jiných právních předpisech. Úpravy tak doznalo například znění skutkové podstaty spočívající v řízení vozidla technicky nezpůsobilého z důvodu nebezpečné závady (§ 125c odst. 1 písm. a) bod 3.) tak, aby odpovídalo současné zákonné terminologii, nebo skutková podstata uvedená v § 125c odst. 1 písm. i) bodu 4, která byla upřesněna tak, aby z ní jednoznačně vyplývalo, že postihuje jednání, která jsou porušením povinností stanovených v § 47 odst. 4 písm. c), a to jak v případech uvedených v tomto ustanovení, tak i v § 47 odst. 5. Novými skutkovými podstatami se stávají některá jednání, která byla dosud zařazena do „zbytkové“ skutkové podstaty uvedené v § 125c odst. 1 písm. k), a to nepřipoutání se bezpečnostním pásem nebo nepoužití dětské autosedačky, jízda na motocyklu bez přilby, ohrožení jiného řidiče při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého, neuposlechnutí policisty ukládajícího zákaz jízdy nebo příkaz směru jízdy, porušení zákazu zastavení nebo stání, kterým je způsobena překážka v provozu, a neuposlechnutí pokynů policisty při technické silniční kontrole (nezajetí k zařízení pro provedení kontroly). Jsou to jednak přestupky, které mají závažné následky, a proto vyžadují přísnější postih než ostatní méně závažná porušení pravidel silničního provozu obsažená ve „zbytkové“ skutkové podstatě. Dále jsou to přestupky, za jejichž spáchání se zapisují body do bodového hodnocení řidičů. V případě těchto přestupků jejich výslovné zařazení mezi samostatné skutkové podstaty povede ke zpřehlednění právní úpravy a pro řidiče bude seznatelnější, za které přestupky jsou zapisovány body. Další nové skutkové podstaty postihují nedodržení nových zákonných povinností. Jedná se o postih sedmnáctiletého řidiče, pokud by řídil motorové vozidlo bez doprovodu mentora, a dále o postih mentora, který by vykonával doprovod sedmnáctiletého řidiče pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo by se odmítl podrobit vyšetření, zde je alkoholem nebo jinou návykovou látkou ovlivněn, či by neplnil další zákonné povinnosti. Návrhem dochází k vypuštění skutkové podstaty uvedené v § 125c odst. 1 písm. c) spočívající v řízení ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si řidič způsobil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky. Tato skutková podstata v současné době dopadá na všechny řidiče, tzn. jak na řidiče motorových vozidel, tak například i na cyklisty. V případě řidičů motorových vozidel se však jedná o trestný čin, proto je tato skutková podstata aplikována především ve vztahu k cyklistům. Vzhledem k tomu že tato skutková podstata v současné době spadá do nejpřísnějšího pásma pokuty, jeví se to u cyklistů jako příliš přísný postih. Navrhuje se proto vypuštění této skutkové podstaty s tím, že cyklisté jedoucí pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky se budou nadále dopouštět přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) (nově c)), za nějž se ukládá pokuta v druhém nejpřísnějším pásmu, a to nově bez ohledu na to, v jak vysoké míře jsou alkoholem či jinou návykovou látkou ovlivněni (stav vylučující způsobilost je dle judikatury od 1 ‰). Pokuty (§ 125c odst. 5 a 8)

Návrhem dále dochází ke změnám ve výších sazeb za jednotlivé přestupky. Přestupky se navrhuje rozdělit do 4 skupin podle jejich závažnosti a stanovit tak 4 pásma pokut. Za přestupky v prvním, nejpřísnějším, pásmu bude možné uložit pokutu od 25 000 Kč do 75 000 Kč (§ 125c odst. 5 písm. a)). Jedná se o nejzávažnější přestupky, jako je odmítnutí podrobit se vyšetření, zda byl řidič ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, nebo řízení vozidla, aniž by byl řidič držitelem řidičského oprávnění nebo pokud řidič cizinec pozbyl právo řízení motorového vozidla na území České republiky. Tyto přestupky jsou už nyní zařazeny do nejpřísněji trestaného pásma. Za přestupky ve druhém pásmu bude možné uložit pokutu od 7 000 Kč do 25 000 Kč (§ 125c odst. 5 písm. b)). Mezi tyto přestupky patří řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky, řízení s pozastaveným řidičským oprávněním, řízení se zadrženým řidičským průkazem, bez profesní způsobilosti, řízení vozidla se zadrženým osvědčením o registraci vozidla, překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 50 km/h nebo více mimo obec (v obci o 40 km/h nebo více), jízda na červenou, předjíždění v případech, kdy je to zakázáno, vjíždění na železniční přejezd v případech, kdy je to zakázáno, otáčení se, couvání nebo jízda v protisměru na dálnici, neuposlechnutí zákazu jízdy nebo příkazu směru jízdy, nezastavení vozidla při dopravní nehodě, nedovolené opuštění místa dopravní nehody, použití antiradaru, neoprávněné užití nebo napodobení zvláštního výstražného světla nebo zvláštního výstražného znamení vozidel s právem přednostní jízdy, přestupek provozovatele vozidla, který svěří samostatné řízení vozidla osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti, a přestupky učitele autoškoly spočívající ve výkonu činnosti pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Mezi tyto přestupky se zařazují i nové přestupky mentora, který vykonává doprovod pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek či se odmítne podrobit vyšetření, zda je ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. K výraznějšímu zvýšení horní hranice sazby tak dojde například u přestupku spočívajícího ve vjíždění na železniční přejezd v případech, kdy je to zakázáno (z 5 000 Kč na 25 000 Kč), nezastavení na signál nebo pokyn k zastavení (z 5 000 Kč na 25 000 Kč) nebo u neuposlechnutí zákazu nebo příkazu směru jízdy (z 2 500 Kč na 25 000 Kč), což jsou přestupky, které mají často fatální následky.

Za přestupky ve třetím pásmu bude možné uložit pokutu od 4 000 Kč do 10 000 Kč

(§ 125c odst. 5 písm. c)). Jedná se o řízení vozidla bez registrační značky nebo se zakrytou registrační značkou, řízení vozidla technicky nezpůsobilého k provozu na pozemních komunikacích z důvodu nebezpečné závady, neuposlechnutí pokynů při technické silniční kontrole (nezajetí k zařízení pro provedení kontroly), telefonování při řízení vozidla, překročení rychlosti o více než 30 km/h mimo obec (v obci o více než 20 km/h), ohrožení nebo omezení chodce na přechodu, nedání přednosti v jízdě, parkování na místě vyhrazeném pro invalidy, porušení zákazu zastavení nebo stání, kterým je způsobena překážka v provozu, porušení omezení jízdy některých vozidel, neohlášení dopravní nehody policistovi nebo neprokázání totožnosti ostatním účastníkům dopravní nehody a nový přestupek postihující mentora za to, že nesedí na sedadle vedle řidiče nebo nesleduje situaci v provozu. Z těchto přestupků dochází k výraznějšímu zvýšení horní hranice sazby pokuty u držení telefonu při řízení, překročení rychlosti o více než 30 km/h mimo obec (v obci o více než 20 km/h), nedání přednosti v jízdě či ohrožení nebo omezení chodce na přechodu pro chodce (vždy z 5 000 Kč na 10 000 Kč). Tato porušení pravidel silničního provozu patří dle Přehledu o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice mezi nejčetnější příčiny nehod řidičů motorových vozidel, proto je zpřísnění sankcí za uvedené přestupky potřebné. Za přestupky ve čtvrtém pásmu bude možné uložit pokutu od 2 000 Kč do 5 000 Kč (§ 125c odst. 5 písm. d)). Jde o překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 10 km/h, nepoužití bezpečnostních pásů, dětské autosedačky či přílby, ohrožení jiného řidiče při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého, nepřipoutání se bezpečnostním pásem jako přepravovaná osoba nebo nepoužití přílby jako přepravovaná osoba na motocyklu, nepodrobení se dopravně psychologickému vyšetření nebo neodevzdání dokladů (např. zadrženého řidičského průkazu nebo osvědčení o registraci vozidla nebo řidičského průkazu při ztrátě řidičského oprávnění) a nesplnění nebo porušení jiných povinností stanovených zákonem („zbytková“ skutková podstata uvedená pod písm. k)). Do pásma je zařazen i nový přestupek sedmnáctiletého řidiče, kterého by se dopustil, pokud by řídil bez doprovodu mentora. Na rozdíl od některých jiných přestupků v tomto pásmu se v tomto případě nejedná o marginální porušení zákonné povinnosti, ale do nejnižšího pásma je tento přestupek zařazen s ohledem na skutečnost, že se jej dopustí vždy mladistvý řidič, kterému podle zákona o přestupcích nelze uložit pokutu vyšší než 5 000 Kč. Pokud jde o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, touto sazbou bude ve správním řízení postihováno jak překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 10 km/h (přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4.), tak překročení nevyšší dovolené rychlosti o méně než 10 km/h (přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k)). Rozdíl mezi postihem těchto přestupků však bude v jejich bodovém ohodnocení, neboť za větší překročení nejvyšší dovolené rychlosti budou zapisovány 2 body, zatímco za její menší překročení body zapisovány nebudou. Rozdíl bude i v pokutě ukládané příkazem na místě, za větší překročení nejvyšší dovolené rychlosti je stanovena sazba pokuty ve výši 1 500 až 2 000 Kč, zatímco u jejího menšího překročení je stanovena pouze horní hranice sazby pokuty ukládané příkazem na místě, a to 1 500 Kč. V jednotlivých pásmech dochází ke zvýšení zejména horních hranic sazeb. Dochází tím k rozšíření jednotlivých pásem tak, aby bylo v případě potřeby vzhledem k okolnostem spáchání přestupku možno uložit tvrdší pokutu než dnes. Současně úpravou dolních hranic sazeb pokut dochází ke zvýraznění rozdílu mezi maximální sazbou pokuty ukládané příkazem na místě a minimální sazbou pokuty ukládané ve správním řízení. Cílem tohoto odsazení sazeb pokut je zvýšení motivace k vyřízení přestupku příkazem na místě. Novinkou je dále navyšování horní hranice sazby pokuty na dvojnásobek, pokud byla spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda. Nejvyšší možná výše pokuty, tj. za způsobení dopravní nehody přestupkem spadajícím do prvního pásma, je však omezena na 100 000 Kč (§ 125c odst. 8). V souvislosti se zvyšováním sazeb pokut je však potřeba na druhou stranu zmínit možnost uložit pokutu i pod dolní hranici sazby, která vychází z obecné úpravy v přestupkovém zákoně. Dle této úpravy bude možné v odůvodněných případech snížit výši ukládané pokuty až na 1/5 dolní hranice sazby. Díky tomuto institutu bude možné ve výjimečných případech předejít například hrozícím likvidačním důsledkům ukládané pokuty. Zákaz činnosti (§ 125c odst. 6 a 9) Další formou správního trestu za přestupky uvedené v zákoně o silničním provozu je ukládání zákazu činnosti. I v této oblasti se navrhují některé dílčí změny. Jednou z těchto změn je prodloužení doby, na kterou se zákaz činnosti ukládá. V nejpřísnějším pásmu se rozmezí, ve kterém lze uložit zákaz činnosti, posunuje z 1 – 2 roky na 18 měsíců až 3 roky. Tak jako v současné době do tohoto pásma patří vybrané přestupky, za které lze uložit pokutu v nejpřísnějším pásmu, tedy obecně nejzávažnější porušení pravidel silničního provozu. V prostředním pásmu se rozmezí posunuje z 6 – 12 měsíců na 6 – 18 měsíců a v nejmírnějším pásmu dochází k posunu z 1 – 6 měsíců na 4 – 6 měsíců. Nově se doplňuje ještě jedno pásmo, do kterého bude zařazen jediný přestupek, a to výše zmíněný přestupek sedmnáctiletého řidiče řídícího vozidlo bez doprovodu mentora. I v tomto případě se zohledňuje pravidlo vyplývající ze zákona o přestupcích, dle něhož nelze mladistvému uložit zákaz činnosti na dobu delší než 1 rok. Pro tento přestupek se tedy stanoví doba, na kterou lze zákaz činnosti uložit, v rozmezí 6 – 12 měsíců.

Celkově se výrazně snižuje počet přestupků, za něž se ukládal zákaz činnosti, zejména se z nejmírnějšího pásma vypouští přestupky, za které se ukládal zákaz činnosti při jejich druhém spáchání v jednom roce. Účelem této změny je umožnit jejich projednání příkazem na místě. Jak je již výše uvedeno, obdobného účinku bude u těchto přestupků dosaženo prostřednictvím bodového systému. Vzhledem k tomu, že nejzávažnějším důsledkem porušení pravidel silničního provozu je způsobení dopravní nehody, při které je jinému ublíženo na zdraví (nebo způsobena smrt, což je však vždy trestným činem), navrhuje se v případě způsobení tohoto následku ukládat vždy zákaz činnosti na 6 – 18 měsíců, ať k tomuto následku došlo spácháním jakéhokoli přestupku, není-li již za samotný přestupek ukládán zákaz činnosti na tuto nebo delší dobu (§ 125c odst. 9). V souvislosti s touto změnou dojde k vypuštění skutkové podstaty uvedené dosud v § 125c odst. 1 písm. h), jejímž obsahem je právě způsobení dopravní nehody, při které je jinému ublíženo na zdraví. Pokud však dojde k ublížení na zdraví pouze u osoby blízké, pachateli přestupku se tento správní trest ukládat nebude (nicméně pokud je zákaz činnosti ukládán již za samotný přestupek, bude samozřejmě uložen i v případě, že došlo k ublížení na zdraví u osoby blízké). Pokuty ukládané příkazem na místě (§ 125c odst. 7) I v úpravě pokut ukládaných příkazem na místě se navrhuje přestupky, za něž lze uložit pokutu tímto způsobem, rozdělit do 4 pásem podle jejich závažnosti. Zásadní změnou je, že s výjimkou nejmírnějšího pásma se bude nově jednat o sazby, u nichž bude stanovena nejen horní, ale i dolní hranice pokuty, zatímco v současné době jsou u všech sazeb pokut ukládaných příkazem na místě stanoveny pouze horní hranice sazeb a policista může uložit např. i zcela symbolickou pokutu. Vzhledem k tomu, že se jedná o závažnější porušení pravidel silničního provozu, je nezbytné, aby postih nebyl pouze symbolický, ale odrážel typovou společenskou nebezpečnost daného protiprávního jednání. Tomu odpovídá nastavení sazeb pokut ukládaných příkazem na místě za jednotlivé přestupky. Sazby pokut jsou současně stanoveny tak, aby je většina řidičů byla schopna na místě uhradit. Výjimkou zůstane pouze nejmírnější pásmo, kde bude i nadále stanovena pouze horní hranice sazby pokuty. Do tohoto pásma spadají přestupky zahrnuté v § 125c odst. 1 písm. k), tedy porušení pravidel silničního provozu, která nejsou uvedena v samostatných skutkových podstatách. Ve skutečnosti tato skutková podstata zahrnuje porušení více než 300 různých pravidel. U těchto přestupků dochází ke snížení horní hranice sazby pokuty ukládané příkazem na místě, a to ze současných 2 000 Kč na navrhovaných 1 500 Kč. Lze tedy konstatovat, že výsledkem revize přestupků je nejen zpřísnění sankcí za závažné přestupky, ale i zmírnění sankcí u naprosté většiny méně závažných porušení pravidel silničního provozu.

Další podstatnou změnou je rozšíření okruhu přestupků, které lze projednat příkazem na místě. Konkrétně se jedná o několik přestupků spočívajících v porušení pravidel silničního provozu, u kterých se v současné době při jejich druhém spáchání v jednom roce ukládá zákaz činnosti a nelze je tedy projednat příkazem na místě. Navrhuje se tyto přestupky vyjmout z okruhu přestupků, za které se ukládá zákaz činnosti, a umožnit jejich projednání příkazem na místě. Princip vyloučení řidiče z provozu při opakovaném spáchání těchto přestupků bude zachován prostřednictvím bodového systému, kdy bodové ohodnocení těchto přestupků bude nastaveno tak, aby po opakovaném spáchání takového přestupku řidič dosáhl maximální hranice bodového hodnocení a na rok pozbyl způsobilost k řízení motorových vozidel.

K bodům 119 a 120 (§ 125d odst. 1)

V souvislosti s rozšířením povinnosti provozovatele vozidla zajistit, aby barevné provedení a označení vozidla nebylo zaměnitelné ani s vozidly zdravotnické záchranné služby, se odpovídajícím způsobem upravuje i skutková podstata přestupku provozovatele vozidla spočívajícího v tomto protiprávním jednání.

Dále se vypouští skutková podstata přestupku provozovatele vozidla, který použil antiradar, s tím, že skutková podstata přestupku řidiče, který použil antiradar, zůstává zachována. Postih provozovatele vozidla je v případě tohoto přestupku v praxi v zásadě neaplikovatelný.

K bodu 121 (§ 125d odst. 2)

Navrhuje se zakotvit skutkovou podstatu přestupku odesílatele za porušení povinností v souvislosti s předáním nákladu k přepravě. Povinnosti odesílatele jsou v zákoně o silničním provozu obsaženy již nyní, avšak jejich porušení nelze v současné době nijak postihovat. Za nesprávné zajištění nákladu lze nyní postihovat pouze řidiče, který však, pokud jde o dopravu v režimu zákona o silniční dopravě, u nakládky často není vůbec přítomen a má omezené možnosti ovlivnit, jakým způsobem bude náklad zajištěn. Odpovědnost řidiče zůstane zachována (jedná se o přestupek spadající do „zbytkové skutkové podstaty“ podle § 125c odst. 1 písm. k)), avšak vzhledem k závažným dopadům na bezpečnost silničního provozu, které nesprávně naložený a zajištěný náklad způsobuje, se navrhuje doplnit i postih odesílatele, a to pokud je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou.

K bodu 122 (§ 125d odst. 3)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s doplněním skutkové podstaty přestupku odesílatele.

Dále se navrhuje stanovení spodní hranice pokuty provozovatele vozidla a, obdobně jako v § 125c, obligatorní ukládání pokuty.

K bodu 123 (§ 125e odst. 1)

Navrhuje se přesunutí agendy projednávání přestupků podle zákona o silničním provozu v hlavním městě Praze z Magistrátu hlavního města Prahy na úřady městských částí určených Statutem hlavního města Prahy. Současně s tím se navrhuje i přesunutí agendy rozhodování o zadržení řidičských průkazů, neboť tato řízení spolu úzce souvisí. Podrobné zdůvodnění této změny je obsaženo v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).

K bodu 124 (§ 125e odst. 2 až 4)

Zákon o přestupcích a řízení o nich nově umožňuje namísto uložení pokuty příkazem na místě vyřešit přestupek domluvou. To by však v případě přestupků, za které je podle tohoto návrhu u sazby pokuty ukládané příkazem na místě stanovena i její dolní hranice, nebylo žádoucí, a proto se tato možnost výslovně vylučuje. Domluvou však bude možné vyřešit přestupky podle § 125c odst. 1 písm. k), neboť tato skutková podstata dopadá na méně závažná porušení pravidel silničního provozu a je u ní stanovena pouze horní hranice sazby pokuty.

Zároveň se upravuje, že příkazem na místě lze projednat pouze přestupky, které mají stanovenu sazbu pokuty ukládanou příkazem na místě v § 125c odst. 7, a přestupek podle § 125f odst. 1. Výslovně se tak vylučuje možnost uložení pokuty příkazem na místě za další přestupky, která by jinak vyplývala z obecné úpravy v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Tato možnost by se však teoreticky týkala pouze omezeného okruhu přestupků, neboť většina přestupků, za které se neukládá zákaz činnosti, je uvedena v § 125c odst. 7, má tedy stanovenu speciální sazbu pokuty ukládané příkazem na místě a obecná úprava v zákoně č. 250/2016 Sb. by se u nich neuplatnila. Možnost uložení pokuty příkazem na místě podle obecné právní úpravy v zákoně č. 250/2016 Sb., tj. pokuty do 10 000 Kč, by se tak týkala pouze přestupku podle § 125c odst. 2, přestupku podle § 125c odst. 4 a přestupku podle § 125d. Přestupky podle § 125c odst. 2, § 125c odst. 4 a § 125d se ze své povahy projednávají v klasickém správním řízení z důvodu nutnosti zajištění dalších podkladů pro jejich prokázání (např. u přestupku podle § 125c odst. 2 nebo § 125d je nutné prokázat objektivní stránku přestupku

– „přikázat, dovolit či svěřit vozidlo“) či se jedná o přestupky, které zjistí přímo správní orgán, nikoli Policie České republiky či obecní policie (přestupek podle § 125c odst. 4). U těchto přestupků tedy není nutné upravovat speciální sazbu pokuty ukládané příkazem na místě a zároveň i s ohledem na obligatorní ukládání pokuty ve správním řízení a stanovenou spodní hranici sazby pokuty ukládané ve správním řízení by nebylo vhodné, aby bylo možné uložit pokutu příkazem na místě podle obecné právní úpravy stanovené v zákoně č. 250/2016 Sb., kde je stanovena pouze horní hranice sazby této pokuty. Navrhuje se proto možnost vyřešit přestupek příkazem na místě omezit na přestupky, které mají sazbu pokuty ukládané příkazem na místě stanovenou přímo zákonem o silničním provozu, a dále na přestupek podle § 125f odst. 1, který se týká tzv. objektivní odpovědnost provozovatele vozidla. Tento přestupek spočívá v protiprávním jednání, které je řádně zdokumentováno, nejsou o něm pochybnosti, a jelikož se v praxi stává, že provozovatel vozidla nestihne ve stanovené lhůtě uhradit určenou částku, ale následně má zájem pokutu uhradit, je i podle současné právní úpravy dána možnost vyřešit jej příkazem na místě, čímž lze předejít zbytečné administrativní zátěži správních orgánů.

Výslovně se rovněž stanoví, že přestupek, za který se ukládá zákaz činnosti, nelze projednat příkazem na místě. Přestože zákon umožňuje projednat příkazem na místě pouze přestupky řidiče uvedené v § 125c odst. 7, za které se zákaz činnosti neukládá (žádný z nich není uveden v § 125c odst. 6), toto pravidlo je nezbytné výslovně uvést kvůli postupu podle odstavce 9, dle něhož se ukládá zákaz činnosti za jakýkoli přestupek, kterým byla způsobena dopravní nehoda, při níž bylo jinému ublíženo na zdraví.

K obligatornímu uložení správního trestu směřuje dále výslovné vyloučení možnosti upustit od uložení správního trestu, které je v zákoně o silničním provozu obsaženo již nyní. Tak jako v současné době důvodem pro tuto speciální právní úpravu je zejména skutečnost, že v zákoně o silničním provozu jsou u pokut a zákazů činnosti stanoveny nejen jejich horní hranice, ale i hranice spodní, a zároveň je zakotveno obligatorní ukládání těchto správních trestů. Pokud by bylo možné toto pravidlo prolomit upuštěním od potrestání, vytvářelo by to korupční prostředí, neboť zákon o přestupcích podmiňuje možnost upuštění od potrestání pouze tím, že prosté projednání případu postačí k nápravě pachatele. Zároveň by aplikací této obecné právní úpravy docházelo k nerovnému přístupu k jednotlivým pachatelům, pokud jde o zápis bodů do jejich bodového hodnocení, neboť body se zapisují pouze v případě, že byl pachateli uložen správní trest nebo trest.

Nově se doplňuje i vyloučení možnosti podmíněného upuštění od potrestání. Podmíněné upuštění od potrestání je institut, který byl zaveden až novým přestupkovým zákonem (zákonem č. 250/2016 Sb.), zákon o silničním provozu s ním nepočítá a v současné době činí výkladové potíže, zda jej v řízeních o přestupcích podle zákona o silničním provozu lze či nelze použít. Navrhuje se proto jeho výslovné vyloučení, a to ze stejných důvodů, jako je vyloučena možnost uplatnit institut upuštění od potrestání.

Výjimkou bude situace, kdy měl být přestupek projednán ve společném řízení. Zde se

pravidlo vyplývající z přestupkového zákona uplatní a od uložení správního trestu bude možné upustit.

Určité zmírnění případných nepřiměřených důsledků uloženého zákazu činnosti lze však spatřit ve speciální právní úpravě nově zakotvené v § 125e odst. 4 zákona o silničním provozu, dle níž bude možné uložit zákaz činnosti i pod dolní hranicí zákonem stanovené sazby, pokud by zákaz činnosti uložený v rámci zákonem stanovené sazby byl vzhledem k poměrům řidiče nepřiměřeně přísný. Jedná se o obdobné pravidlo, které je ve vztahu k možnosti prolomit dolní hranici pokuty zakotveno v zákoně o přestupcích. Ve vztahu k zákazu činnosti však obecná právní úprava s takovou možností nepočítá, avšak s ohledem na specifika správního trestání podle zákona o silničním provozu, který počítá u některých závažných přestupků s obligatorním ukládáním zákazu činnosti, a to v ne zcela zanedbatelné délce, je namístě možnost prolomit minimální zákonem stanovenou délku zákazu činnosti zakotvit. Důvodem pro možnost uložit zákaz činnosti i v kratší než zákonem předpokládané délce bude nepřiměřená přísnost takového trestu vzhledem k poměrům pachatele. Současně návrh stanoví, že zákaz činnosti musí být v takovém případě uložen alespoň na dobu odpovídající jedné polovině dolní hranice stanovené zákonem.

K bodu 125 (§ 125f odst. 1)

Navrhuje se upřesnění odkazu na ustanovení, v němž je stanovena povinnost, jejíž porušení je skutkovou podstatou přestupku provozovatele vozidla.

K bodu 126 (§ 125f odst. 4)

Navrhuje se upřesnění tak, aby bylo zřejmé, že pokuta za přestupek provozovatele vozidla se ukládá obligatorně. S ohledem na skutečnost, že v případě řidičů se již podle platné právní úpravy počítá s obligatorním ukládáním pokuty za dané přestupky, nelze v případě toho specifického přestupku provozovatele majícího subsidiární povahu ve vztahu k přestupku řidiče umožnit, aby se provozovatel pokutě vyhnul.

K bodu 127 (§ 125f odst. 4)

Navrhuje se stanovení speciální sazby pokuty ukládané za přestupky provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 projednané ve společném řízení. Horní hranice sazby pokuty se v takovém případě navyšuje na pětinásobek horní hranice sazby pokuty ukládané za přestupek nejpřísněji trestný. Dále se stanoví, že příkazem na místě lze v tomto případě uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč.

K bodu 128 (§ 125f odst. 5 písm. a) a b))

Navrhuje se upřesnění odkazu na předmětný přestupek.

K bodu 129 (§ 125f odst. 6 písm. a))

Navrhuje se důsledné užívání legislativní zkratky zavedené v § 5 odst. 2 písm. k).

K bodu 130 (§ 125f odst. 6 písm. b))

Navrhuje se upřesnit liberační důvod u přestupku provozovatele vozidla v rámci tzv. objektivní odpovědnosti. V současné době je liberačním důvodem pouhé podání žádosti o zápis změny provozovatele vozidla, což otevírá prostor pro spekulativní podávání takových žádostí. Tento postup často volí i některé velké a mediálně známé subjekty s cílem zajistit nepotrestatelnost provozovatele vozidla za porušování pravidel provozu a záměrně podávají neúplné žádosti, případně žádosti bez povinných příloh, se smyšlenými údaji atd. Takové žádosti nemůže být vyhověno, avšak pouhým jejím podáním se provozovatel vozidla odpovědnosti za provoz vozidla vyhne.

Navrhuje se proto liberační důvod svázat pouze s podáním žádosti o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel, které bylo následně vyhověno. I nadále bude platit, že žádost musí být podána před porušením povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích, ale k jejímu vyhovění dojde až po tomto porušení.

K bodu 131 (§ 125g)

Pro přehlednost se navrhuje celé nové znění § 125g, nicméně v odstavcích 1 až 3 dochází pouze k dílčím upřesněním stávajících formulací.

Nové pravidlo je obsaženo v odstavci 4, dle něhož se ústní jednání v řízení o přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1, který se týká porušení povinností řidiče nebo pravidel zjištěných automatizovanými technickými prostředky používanými bez obsluhy, nenařizuje. Vychází se ze skutečnosti, že veškeré podklady pro rozhodnutí má správní orgán v těchto případech k dispozici a ústní jednání není účelné nařizovat.

Další nové pravidlo je obsaženo v odstavci 5 a stanoví, že ve společném řízení lze projednat pouze přestupky, které byly odloženy nebo zastaveny do 1 měsíce od odložení nebo zastavení prvního z nich. Toto pravidlo cílí na osoby, jež páchají značné množství přestupků a poté spoléhají na „množstevní slevu“ při společném řízení, které v současné době není omezeno žádným časovým úsekem, pouze zahájením řízení (srov. ustanovení § 88 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb.). Vzhledem ke skutečnosti, že do doby odložení přestupku řidiče je správní orgán povinen činit nezbytné kroky ke zjištění osoby řidiče a není tak zřejmé, zda správní orgán povede řízení o přestupku řidiče či provozovatele vozidla, je vhodné nastavit časový úsek pro provedení společného řízení až ode dne odložení přestupku řidiče. V té době je zřejmé, že správní orgán povede řízení o přestupku provozovatele vozidla. Stanovení doby jednoho měsíce je právě z důvodu značné recidivy některých osob, přičemž je nutné konstatovat, že drtivé většiny běžných přestupců se tato změna nedotkne.

K bodu 132 (§ 125h odst. 2)

Navrhuje se pevné stanovení výše určené částky, a to vždy ve výši jedné poloviny dolní hranice sazby pokuty ukládané příkazem na místě za přestupek řidiče. Tím se docílí jednotného přístupu všech správních orgánů při stanovení výše určené částky. Výjimkou bude obdobně jako u pokuty ukládané příkazem na místě nejmírnější pásmo, kde se i v případě určené částky stanoví pouze horní hranice její sazby (750 Kč), přičemž v tomto případě se bude při určení výše určené částky přihlížet k závažnosti konkrétního protiprávního jednání.

K bodu 133 (§ 125h odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou úpravu vyvolanou přečíslováním odstavců v § 125h.

K bodu 134 (§ 125h odst. 4)

V praxi se ukazuje problém s určováním počátku běhu lhůty k úhradě určené částky, je-li výzva k úhradě určené částky doručována do ciziny. Na doručence často není uvedeno datum převzetí zásilky či se doručenka vůbec nevrátí správnímu orgánu, přestože výzva doručena byla. Navrhuje se proto při doručování výzvy k úhradě určené částky do ciziny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb považovat za den doručení třicátý den ode dne odeslání výzvy.

K bodům 135 až 138 (§ 125h odst. 7 až 12)

Navrhuje se výslovně stanovit, že na správu placení určené částky se použije daňový řád. Aplikace daňového řádu se nyní dovozuje výkladem, je však žádoucí tuto skutečnost postavit najisto.

V návaznosti na to lze využít institutů, které daňový řád obsahuje, a ve vztahu k nim, v dílčích otázkách, kde je to žádoucí, stanovit speciální právní úpravu.

Jednou z těchto oblastí je úhrada určené částky v cizí měně, kde v praxi dochází v důsledku kurzového rozdílu k tomu, že určená částka není uhrazena v přesně stanovené výši. Pokud však není uhrazena ve stanovené výši, nelze určenou částku považovat za uhrazenou, je nutné ji vrátit a pokračovat zahájením řízení o přestupku. Navrhuje se proto stanovit, že je-li určená částka poukázána v cizí měně a případný nedoplatek nepřevyšuje 1 %, určená částka se považuje za uhrazenou ve stanovené výši. Neočekává se zneužívání tohoto pravidla, neboť se vztahuje pouze na situace, kdy je částka poukázána v cizí měně a rozdíl 1 % je zcela marginální.

Dále se vymezují okamžiky, kdy se částka určená na úhradu určené částky stává přeplatkem, a to jak pro případ, kdy je uhrazena po dni splatnosti určené částky, pro případ, kdy je uhrazena ve vyšší než stanovené výši a pro případ, kdy je stanovena v nižší než stanovené výši.

Pokud je tento přeplatek vratitelným přeplatkem (dle daňového řádu), navrhuje se výslovně stanovit, v jakých případech se vrací. Přeplatek vzniklý z titulu úhrady vyšší částky než je stanovená výše určené částky se vrací do 2 měsíců od jeho vzniku. Přeplatek vzniklý pozdní úhradou určené částky nebo úhradou v nedostatečné výši, tzn. v situaci, kdy je zahajováno řízení o přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1, se vrací do 1 roku ode dne jeho vzniku, přičemž po dobu vedení řízení o tomto přestupku lhůta neběží. Je-li vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč, tak se nevrací a stává se příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností.

Vratitelný přeplatek se vrací na účet, z něhož byla částka určená na úhradu určené částky poukázána. Byla-li uhrazena v hotovosti, zasílá se provozovateli vozidla výzva ke sdělení údajů potřebných pro vrácení přeplatku. Pokud provozovatel vozidla výzvu nesplní, stává se přeplatek příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností.

K bodům 139 a 140 (§ 125j odst. 1)

V návaznosti na změny provedené ve výčtu skutkových podstat přestupků v § 125c se upravují odkazy na přestupky, u nichž je spolu s oznámením o zahájení řízení zasílán podezřelému, který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie, informační formulář v úředním jazyce tohoto státu.

K bodu 141 (§ 128 odst. 2)

Jedná se o formální terminologické zpřesnění.

K bodu 142 (§ 128 odst. 3)

Vzhledem ke změnám v sazbách pokut ukládaných příkazem na místě se upravuje vymezení okruhu přestupků, u nichž se zasílá oznámení o uložení pokuty příkazem na místě příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Nově se oznámení bude zasílat u všech takto vyřízených přestupků, s výjimkou přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k). Současně budou oznámení zasílat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nejen orgány Policie České republiky, Vojenské policie nebo obecní policie, ale rovněž obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud za přestupek uložily pokutu příkazem na místě.

K bodům 143 a 144 (§ 129 odst. 2)

Navrhuje se zpřesnění vyjádření odchylky od správního řádu v případě udělování výjimky ze zákazu jízdy (§ 43 odst. 5). V tomto případě se namísto písemného vyhotovení rozhodnutí vydává doklad o udělení výjimky a proti rozhodnutí o udělení výjimky se nelze odvolat. Pokud jde o výjimku z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence motoristického sportovce (§ 83 odst. 5), bude se vydávat standardní písemné vyhotovení rozhodnutí, což odpovídá současné praxi, přičemž proti tomuto rozhodnutí se bude možné odvolat.

K bodům 145 a 146 (§ 137 odst. 2 a 3)

Jedná se o legislativně technickou úpravu vyvolanou přečíslováním některých ustanovení a doplněním nových zmocnění pro úpravu v prováděcích právních předpisech.

K bodu 147 (příloha)

Navrhuje se přehodnocení výše bodů za jednotlivé přestupky (trestné činy), dílčí úpravy v okruhu přestupků (trestných činů), za které jsou ukládány body a formulační upřesnění v jejich výčtu. I v oblasti bodového ohodnocení jednotlivých jednání (přestupků, trestných činů), za která jsou body ukládány, dochází k jejich rozdělení podle závažnosti, a to do 3 skupin. Nově tak budou tři sazby bodů – 6, 4 a 2 body, což odpovídá pojetí bodového systému jako nástroje, kterým se dočasně vyloučí ze silničního provozu řidiči, kteří opakovaně porušují pravidla silničního provozu, a to „2x a dost“ v případě jednání, za která je 6 bodů a „3x a dost“ v případě jednání, za která jsou 4 body. Současně není žádoucí rezignovat na bodový postih dalších tří přestupků, za něž budou zapisovány 2 body. K formulačním úpravám dochází i v popisu jednotlivých jednání, za která jsou ukládány body tak, aby byly uvedeny do souladu se zněním skutkových podstat přestupků. Zároveň se vypouští z bodového systému některá jednání, za která dle praktických zkušeností není účelné ukládat body, a to neposkytnutí účinné pomoci účastníkem silničního provozu, který není účastníkem dopravní nehody, neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích, kterou řidič způsobil, a překročení maximální doby řízení vozidla nebo nedodržení minimální doby odpočinku nebo nedodržení bezpečností přestávky. Jak již bylo výše uvedeno (viz odůvodnění novelizačního bodu 115), do výčtu skutkových podstat přestupků se doplňují jednání, za která se ukládají body, ale která v současné době spadají do „souhrnné“ skutkové podstaty (§ 125c odst. 1 písm. k)). Každému přestupku, za který se ukládají body, tak bude odpovídat samostatná skutková podstata, čímž dojde ke zpřehlednění systému tak, aby měl řidič lepší možnost vědět, že za daný přestupek jsou zapisovány body. Pokud jde o rozdělení jednotlivých protiprávních jednání do 3 skupin (6 – 4 – 2 body), i zde byla zohledněna jejich typová společenská nebezpečnost. Skupinu protiprávních jednání, za která se zapisuje 6 bodů, tvoří především přestupky, za které se ukládají pokuty a zákazy činnosti v nejpřísnějších pásmech, a dále trestné činy. Jedná se například o řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, ve stavu vylučujícím způsobilost v důsledku požití alkoholu nebo jiné návykové látky či odmítnutí podrobit se vyšetření, zda řidič není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, což jsou nejzávažnější přestupky (trestné činy), neboť nehody způsobené pod vlivem alkoholu a návykových látek se dlouhodobě podílejí zhruba 11 % na nehodách se smrtelnými následky. Nehody způsobené pod vlivem alkoholu mají více než dvojnásobně vyšší závažnost než ostatní nehody. Šest bodů bude dále zapisováno za předjíždění vozidla v případě, kdy je to zakázáno, neboť mezi nejčastější příčiny nehod, při nichž dochází k usmrcení, patří dlouhodobě právě nesprávné předjíždění. Nehody způsobené nesprávným předjížděním navíc vykazují poměrně vysokou závažnost. V letech 2011-2021 činila průměrná závažnost těchto nehod 17,5 usmrcených na 1000 nehod.

Dalšími velmi závažnými protiprávními jednáními, za která bude zapisováno 6 bodů, jsou způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví jiné osoby, otáčení se, couvání nebo jízda v protisměru na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla, vjíždění na železniční přejezd v případě, kdy je to zakázáno, překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 40 km/h a více v obci nebo o 50 km/h a více mimo obec, nezastavení vozidla na signál přikazující zastavení vozidla, ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci po přechodu pro chodce a řízení motorového vozidla technicky nezpůsobilého z důvodu nebezpečné závady. Ke snížení bodového ohodnocení ze 7 bodů na 4 body dochází u neprodleného nezastavení vozidla při dopravní nehodě či nedovoleného opuštění místa dopravní nehody. Tyto případy mají dlouhodobě celkově velmi nízkou závažnost (0,6 usmrcených na 1000 nehod), neboť většinou jsou to nehody drobné a bez zranění, proto není adekvátní jejich zařazení do nejpřísnějšího pásma bodovaných protiprávních jednání. Na druhou stranu roste počet těchto nehod a s ohledem na to, že včasné přivolání záchranných složek, případně poskytnutí první pomoci mají zásadní vliv na závažnost následků nehody v situacích, kdy dojde k těžkému zranění osob, je namístě postihovat porušení uvedených povinností 4 body. Naopak k navýšení počtu bodů na 4 dochází u držení telefonu při řízení. Tento přestupek je v podílu četnosti bodovaných přestupků na třetím místě (v roce 2021 činil podíl 17 %), přičemž tento podíl každoročně roste. Navíc zároveň dochází i ke každoročnímu nárůstu absolutního počtu těchto přestupků. Držení telefonu při řízení způsobuje, že se řidič plně nevěnuje řízení. Nevěnování se řízení patří dlouhodobě mezi tři nejčastější příčiny nehod se smrtelnými následky. Například v roce 2019 bylo v důsledku toho, že se řidič plně nevěnoval řízení, způsobeno 17 623 nehod, při nichž bylo 60 osob usmrceno (z toho 21 chodců), 190 těžce a 2 744 lehce zraněno. Podíl na celkovém počtu nehod s usmrcením se v letech 2011-2021 pohyboval mezi 10-14 procenty. Obzvlášť nebezpečné je psaní zpráv, chatování a používání aplikací, protože při tomto typu manipulace s telefonem ztrácí jeho uživatel i vizuální kontakt s vozovkou. Právě tento typ užívání mobilního telefonu je narůstajícím trendem. Podle Hloubkové analýzy dopravních nehod čtvrtina účastníků zdokumentovaných nehod přiznává, že manipuluje s telefonem. Za pětinu nehod s těžkým zraněním přitom podle tohoto hloubkového výzkumu může právě manipulace s telefonem. Dále je do této prostřední skupiny protiprávních jednání, za která se zapisují body, zařazeno omezení chodce, který přechází po přechodu, nedání přednosti v jízdě, řízení motorového vozidla bez příslušné skupiny řidičského oprávnění, řízení vozidla po pozbytí řidičského oprávnění, řízení se zadrženým řidičským průkazem, překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 20 km/h a více v obci nebo o 30 km/h a více mimo obec, ohrožení jiného řidiče při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého, porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo použít ochrannou přilbu či nepřipoutání dítěte nebo nepoužití dětské autosedačky. Přestože by mohlo být argumentováno, že nepřipoutaný řidič (spolujezdec) ohrožuje jen sám sebe, nelze tuto povinnost vnímat takto jednostranně. Bezpečnostní pás je zásadním prvkem k ochraně osob ve vozidle. Ostatní základní bezpečnostní systémy včetně airbagu nemohou svou funkci plnit bez použití bezpečnostního pásu. Pokud řidič nebo spolujezdec není při nehodě připoután, jsou následky nehody na jeho zdraví dramaticky horší. Průměrná závažnost nehod nepřipoutaných řidičů v období 2011-2021 činí přibližně 29 usmrcených na 1000 nehod, zatímco průměrná závažnost všech nehod způsobených řidiči motorových vozidel ve stejném období činí přibližně 7 usmrcených osob na 1000 nehod. V roce 2019 bylo v osobních vozidlech usmrceno 80 osob, které nebyly připoutané bezpečnostním pásem, 146 těžce zraněno a 678 lehce zraněno. Pokud jde o usmrcené v osobních vozidlech, více než 20 procent z nich nepoužilo v roce 2019 bezpečnostní pás. Obdobná situace byla i v předchozích letech. Při takto vysokém podílu nepřipoutaných řidičů a spolujezdců na celkovém počtu usmrcených představují následky těchto nehod významné ekonomické ztráty pro celou společnost. Postih takového jednání je proto namístě.

Dva body budou zapisovány za řízení motorového vozidla bez profesní způsobilosti, nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidič povinen tak učinit, překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 10 km/h a více a neoprávněné státní s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené parkovacím průkazem osoby se zdravotním postižením nebo neoprávněné použití tohoto průkazu při stání nebo při jízdě. Pokud jde o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, z Hloubkové analýzy dopravních nehod je patrné, že při střetu vozidla s chodcem ve větší rychlosti než 60 km/h končí nehoda ve vysokém počtu případů buď úmrtím, nebo těžkým zraněním, smrtelné následky jsou přitom ještě četnější než těžká zranění. Zranitelní účastníci provozu – chodci a cyklisté - tvoří v městském provozu většinu obětí dopravních nehod a vyžadují dle Strategie BESIP 2021-2030 i doporučení OSN a Evropské unie zvláštní ochranu. Postih překračování nejvyšší dovolené rychlosti i v podobě zápisu bodů je jedním z opatření, která k ochraně nejzranitelnějších účastníků silničního provozu vedou.

K čl. II (přechodná ustanovení)

K bodu 1

Jedná se o standardní přechodné ustanovení, dle něhož se řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona dokončí podle stávající právní úpravy. V praxi se to bude týkat zejména přestupkových řízení a dále zachování působnosti Magistrátu hlavního města Prahy, který dokončí již zahájená řízení o přestupcích a o zadržení řidičského průkazu.

K bodu 2

Za účelem předejití retroaktivním účinkům novely zákona se výslovně stanoví, že povinnost absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů nevzniká v souvislosti s přestupky nebo trestnými činy spáchanými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

K bodu 3

Za účelem předejití retroaktivním účinkům novely zákona se výslovně stanoví, že za jednání spáchaná přede dnem účinnosti tohoto zákona se body, pokud jsou zapisovány až po dni nabytí účinnosti novely, zapisují ve výši, která je pro pachatele příznivější (nejedná se o trest, ale o správní úkon). Body jsou vždy zapisovány ke dni právní moci rozhodnutí o přestupku, toto přechodné ustanovení se tedy bude týkat záznamu bodů za přestupky, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto až po dni nabytí účinnosti novely zákona.

Ve vztahu k druhu a výměře ukládaného správního trestu není takové přechodné ustanovení nutné, neboť toto pravidlo vychází již z Listiny základních práv a svobod.

K bodu 4

S ohledem na změnu okamžiku, ke kterému se budou v souvislosti s pozbytím řidičského oprávnění odečítat všechny dosažené body, se pro případy, kdy k pozbytí řidičského oprávnění došlo přede dnem nabytí účinnosti novely zákona, stanoví, že se body odečtou v okamžiku, kdy se řidiči řidičské oprávnění vrací, tj. tak jako je tomu podle platné právní úpravy.

K bodu 5

Vzhledem k tomu, že úprava vrácení zajištěného osvědčení o registraci vozidla v zákoně o silničním provozu již nebude obsažena, pro případy zajištěných a do dne nabytí účinnosti novely zákona nevrácených osvědčení o registraci vozidla se stanoví, že se pro jejich vrácení použije zákon o silničním provozu ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

K čl. III

K bodu 1 (poznámce pod čarou č. 2)

V souladu s požadavkem směrnice (EU) 2020/612 je činěn na ni v poznámce pod čarou č. 2 odkaz, a to s ohledem na transpozici fakultativního ustanovení obsaženého v písm. b) přílohy této směrnice.

K bodům 2 a 12 (§ 52j a § 62)

Školení začínajících řidičů, které bude povinen absolvovat začínající řidič, jenž se dopustil některého závažného porušení pravidel silničního provozu, se navrhuje zakotvit v zákoně o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Školení začínajících řidičů bude jednou z forem zdokonalování odborné způsobilosti řidičů. Školení začínajících řidičů budou provádět provozovatelé autoškol, a to vždy prostřednictvím učitele výuky a výcviku.

Školení začínajících řidičů bude mít výukovou a výcvikovou část. V rámci výuky bude řidič získávat a prohlubovat si znalosti teorie řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy. Tato část bude probíhat v rozsahu 1 vyučovací hodiny, tj. 45 minut. Následovat bude výcvik v rozsahu 3 vyučovacích hodin, a to formou praktické jízdy ve výcvikovém vozidle v silničním provozu pod dohledem učitele výuky a výcviku. Poslední částí školení začínajících řidičů bude hodnocení chování řidiče při výcviku, a to v rozsahu 1 vyučovací hodiny.

Výslovně se stanoví pravidlo, že výcvik lze provést na dvoukolovém vozidle jen v případě, že řidiči nebylo uděleno řidičské oprávnění pro řízení jiných vozidel.

Účastník školení začínajících řidičů předloží provozovateli autoškoly výpis údajů z registru řidičů a po absolvování školení začínajících řidičů obdrží od provozovatele autoškoly potvrzení, které pak předloží obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Provozovatel autoškoly povede evidenci o provedených školeních začínajících řidičů a bude povinen před zahájením školení začínajících řidičů zaslat seznam přihlášených účastníků obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Prováděcí právní předpis stanoví obsah a způsob provádění školení začínajících řidičů, nejvyšší počet účastníků školení začínajících řidičů, vzor potvrzení o jeho absolvování a způsob vedení evidence o uskutečněných školeních začínajících řidičů.

K bodům 3 až 11 (§ 56)

S ohledem na legislativní zkratky zavedené v zákoně a vztahující se k provozovatelům školicího střediska a střediska bezpečné jízdy, které za tyto subjekty považují jen osoby s příslušnou akreditací, dochází k upřesnění znění skutkových podstat přestupků spočívajících v provozování těchto středisek bez příslušné akreditace. Právní úprava bude vyčleněna do nového odstavce 1, jenž se bude týkat i provozování autoškoly a poskytování školení začínajících řidičů bez příslušné registrace. Těchto přestupků se bude moci dopustit kdokoli, tj. nejen podnikající fyzické osoby a právnické osoby, ale i nepodnikající fyzické osoby.

Současně se navrhuje z následujících odstavců, které se už vztahují vždy jen k provozovateli autoškoly, provozovateli školicího střediska či provozovateli střediska bezpečné jízdy tyto skutkové podstaty vyjmout, resp. u provozovatele autoškoly tuto skutkovou podstatu omezit pouze na provozování autoškoly v rozsahu přesahujícím registraci.

Dále se do § 56 odst. 2 doplňují nové skutkové podstaty přestupků provozovatele autoškoly spočívající v porušení nových povinností souvisejících s poskytováním školení začínajících řidičů.

K bodu 13 (příloha č. 2 písm. c))

S ohledem na požadavky zástupců odborné veřejnosti se navrhuje do českého právního řádu transponovat ustanovení směrnice (EU) 2020/612 a opustit aktuální přísnější požadavek na objem válců u motocyklů se spalovacím motorem, které jsou užívány jako výcviková vozidla pro

3 3

skupinu A2. Stávající požadavek na objem válců nejméně 395 cmse snižuje na 250 cm.

K čl. IV

Podání žádosti o zasílání informací o změnách v bodovém hodnocení řidiče, pokud bude podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, bude zpoplatněno částkou 100 Kč. Pokud bude tato žádost podána prostřednictvím portálového rozhraní, tzn. bez nezbytné součinnosti úředníků, správní poplatek se platit nebude.

Dále bude zpoplatněn zápis mentora do registru řidičů, a to částkou 100 Kč, ovšem jen v případě, že nebude žádost podána současně s žádostí o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění osobě, ve vztahu k níž má být mentor zapsán. Požádá-li tedy žadatel o udělení řidičského oprávnění (sedmnáctiletý řidič) hned při podání žádosti o udělení řidičského oprávnění o zápis mentora (mentorů), tento zápis zpoplatněn nebude. Pokud by o zápis mentora bylo žádáno až později, byl by již zpoplatněn. Cílem tohoto pravidla je motivovat sedmnáctileté řidiče k tomu, aby již při udělení řidičského oprávnění měli zapsány mentory a mohli hned začít řídit.

K čl. V

K bodům 1 a 2

S ohledem na některé terminologické změny a aktualizaci poznámek pod čarou prováděné v zákoně o silničním provozu tímto návrhem zákona s účinností od 1. ledna 2024 je zapotřebí dílčím způsobem modifikovat některé změny, které budou v zákoně o silničním provozu provedeny s účinností od 1. července 2025 zákonem č. 261/2021 Sb.

K bodům 3 a 4

Navrhuje se zrušení některých novelizačních bodů obsažených v zákoně č. 261/2021 Sb., které mají nabýt účinnosti 1. července 2025, a to s ohledem na potřebu aplikace příslušných změn v co nejbližší době. Jedná se o možnost prohlásit řidičský průkaz či osvědčení o registraci vozidla za zadržené. Předmětné změny jsou v částečně upraveném znění zahrnuty v tomto návrhu zákona a nabydou účinnosti 1. ledna 2024.

K čl. VI (účinnost)

Datum účinnosti se stanoví s ohledem na předpokládanou délku legislativního procesu a potřebu adaptace dotčených subjektů na novou právní úpravu včetně dílčích změn v registru řidičů. Delší legisvakanční lhůta se navrhuje u převodu agendy přestupků v hlavním městě Praze na městské části, kde musí dojít k přijetí sady právních, administrativních i finančních opatření. Takto navržená data účinnosti odpovídají pravidlům stanoveným zákonem o Sbírce zákonů.

Současně je zapotřebí zrušit některé dosud neúčinné novelizační body obsažené v zákoně č. 261/2021 Sb., které by byly v kolizi s úpravou navrhovanou tímto návrhem zákona, a to ještě dříve než tato úprava nabyde účinnosti. Navrhuje se proto jejich zrušení ke dni 31. prosince 2023. Na tomto postupu byla dosažena shoda při projednávání návrhu zákona v legislativních orgánech vlády.

Posledním termínem dělené účinnosti je 1. červenec 2025, k němuž nabydou účinnosti dílčí změny novelizačních bodů obsažených v zákoně č. 261/2021 Sb. Jedná se o stejné datum, k jakému nabývají účinnosti dotčené novelizační body tohoto zákona.

V Praze dne 4. ledna 2023

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. v.r.

Ministr dopravy: Mgr. Martin Kupka v.r.