zákon č. 273/2022 Sb.

a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Základním cílem rostlinolékařské péče je zabezpečení zdraví rostlin a rostlinných produktů se zřetelem na bezpečnost potravin i ochranu spotřebitele. Zdraví rostlin dále hraje významnou roli pro rostlinnou produkci, lesy, přírodní oblasti i ekosystémy a biologickou rozmanitost. Identifikace rizik spojených s používáním přípravků na ochranu rostlin a jejich minimalizace je velmi důležitá z pohledu ochrany zdraví lidí a zvířat a jednotlivých složek životního prostředí, jakož i potravního a krmivářského řetězce a kvality produkovaných rostlinných komodit. Rostlinolékařskou péči je možné i z pohledu právní úpravy rozdělit do dvou základních větších oblastí:

a) oblast ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin, tzv. oblast fytosanitární a

b) oblast dodávání na trh a používání přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin. I přes nastavení jasných pravidel v obou zmíněných oblastech prostřednictvím předpisů evropských i národních, praxe ukazuje prostor a potřebu pro zlepšení. Průřezovým právním předpisem pro rostlinolékařskou péči je zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „zákon o rostlinolékařské péči“). Prostřednictvím zákona jsou také implementovány příslušné předpisy Evropské unie v dané oblasti, ať jde o směrnice či přímo použitelná nařízení, na která zákon navazuje. Oblast rostlinolékařské péče v části ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin je upravena mimo úpravu v zákoně v následujících právních předpisech:

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění (dále jen „nařízení (EU) 2016/2031“) a prováděcí předpisy přijaté na jeho základě,

- vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby, ve znění pozdějších předpisů,

- vyhláška č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého, ve znění vyhlášky č. 75/2010 Sb.,

- vyhláška č. 5/2020 Sb., o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin a

- vyhláška č. 6/2020 Sb., ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů. V části dodávání na trh a používání přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin je úprava opět mimo základ v zákoně obsažena v následujících právních předpisech:

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1107/2009“) a prováděcí předpisy přijaté na jeho základě,

- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, v platném znění (dále jen „směrnice 2009/128/ES“),

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1185/2009“),

- vyhláška č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,

- vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky, ve znění vyhlášky č. 17/2018 Sb.,

- vyhláška č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin,

- vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin,

- vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky č. 359/2019 Sb.

Obě části rostlinolékařské péče, pokud jde o úřední kontrolu, navíc spadají do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění (dále jen „nařízení (EU) 2017/625“). K nařízení (EU) 2016/2031 i k nařízení (EU) 2017/625 byly a stále jsou vydávány navazující prováděcí nařízení Evropské komise a nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci. Tato nařízení jsou odborná, poměrně úzce profilovaná a přímo použitelná bez nutnosti implementačních zásahů. Žádné z těchto odvozených nařízení Evropské komise přímo nezasahuje do předmětu úpravy předloženého návrhu.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovanou právní úpravou dochází k novelizaci v oblasti ochrany proti škodlivým organismům rostlin i v oblasti přípravkové. První velmi důležitou změnou v rámci návrhu je zavedení označování přípravků na ochranu rostlin pro profesionální uživatele prostřednictvím jedinečných identifikátorů ve formě tzv. dvourozměrných čárových kódů a zasílání dat o pohybech přípravků do uložiště dat. Tento navržený systém umožní sledovat přípravek v každém článku distribučního řetězce. Záměrem návrhu je především reagovat na dosavadní praktické zkušenosti s fungováním trhu s přípravky na ochranu rostlin (dále také jen „přípravky“) a dosavadním uplatňováním státního dozoru a kontroly nad tímto trhem. Tímto návrhem jsou také naplňovány cíle Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v České republice pro období 2018 – 2022 (dále jen „NAP“), schváleného usnesením vlády ze dne 6. června 2018 č. 353. Platné znění NAP uvádí jako jeden z dílčích cílů, cíl I. a) „přijmout opatření k omezení případů poškození zdraví vycházejících z používání přípravků včetně nelegálních pro osoby aplikující přípravky a pro osoby vyskytující se na ošetřených plochách a v ošetřených prostorech“. Jedním ze způsobů plnění tohoto cíle je i „Prosazovat dohledatelnost původu nelegálních přípravků formou postupného zavedení elektronické evidence přípravků využívající dva identifikátory původu: čísla šarže výrobce formulace a data výroby výrobce formulace.“. V opatření k zajištění splnění cílů a dílčích cílů NAP č. 4.5 je, mimo jiné, uvedeno následující: „Je nezbytně nutné posílit kontrolu „černého trhu“ s přípravky na ochranu rostlin (bez evidence) formou elektronické evidence u držitelů povolení, distribuce a zemědělské prvovýroby přes elektronické kódy.“. Systém bude dále obsahovat povinné vedení evidence o uvádění přípravků pro profesionální uživatele na trh v elektronické podobě, která umožní propojení záznamů s příslušnými dvourozměrnými čárovými kódy a dálkový přenos povinně vedených údajů do centrálního uložiště dat. Zřízení centrálního uložiště dat je klíčovým prvkem pro zabezpečení funkčnosti zaváděného systému a splnění prvotního cíle návrhu. V současné době je vyhláškou č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 132/2018 Sb.“) zavedena od 1. 7. 2022 povinnost označení přípravků tzv. 2D kódy, jejichž formou se uvádí číslo šarže výrobce formulace a datum výroby výrobce formulace. Také je uvedena povinnost distributorů přípravků vést záznamy o uvádění přípravků na trh v elektronické podobě, která umožní propojení s příslušnými 2D kódy. Tato úprava je však pouze obecná a nestanovuje jasná kritéria pro kódy samotné, ani způsob vedení evidence. Navíc je povinnost vztažena na všechny přípravky i pomocné prostředky. Navrhovaná úprava obsahuje zpřesnění požadavků, uvádí jednoznačné povinnosti k fungování celého systému v jeho komplexnosti a předpokládá zrušení výše uvedených obecných povinností označení 2D kódy ve vyhlášce č. 132/2018 Sb. Návrh plně respektuje základní poslání rostlinolékařské péče, kterým je zabezpečit zdraví rostlin a rostlinných produktů se zřetelem na bezpečnost potravin, zdraví lidí, zvířat, ochranu životního prostředí i ochranu spotřebitele, přičemž vychází z identifikace rizik spojených s používáním přípravků. Vzhledem k tomu, že předmětná oblast je velmi důležitá z pohledu ochrany zdraví lidí a zvířat a jednotlivých složek životního prostředí, jakož i potravního a krmivářského řetězce a kvality produkovaných rostlinných komodit, je nutné zajistit důslednou a efektivní kontrolu přípravků uváděných na trh v České republice, což je i cílem NAP. Sektorová studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) v loňském roce uvedla, že v rámci EU28 představuje prodej nelegálních – falšovaných pesticidů 13,8 % z jejich celkového prodeje. Přičemž falzifikáty dovážené do ČR činí 17,8 % z prodejů v celkové hodnotě 930 mil. Kč. Jako hlavní přínosy je možné vyzdvihnout:  další zvýšení úrovně digitalizace státní správy s provázaností potřeb jednotlivých ministerstev a dalších správních úřadů;  omezení uvádění na trh nepovolených přípravků, čímž se také sníží nebezpečí škod na zdraví lidí, zvířat a životním prostředí, které mohou v důsledku aplikace takových přípravků vzniknout, a posílí se rostlinolékařský dohled, čímž se v souladu s účelem nařízení (ES) č. 1107/2009 dále posílí preventivní aktivita;  zlepšení dohledatelnosti zdrojů znečištění, a tím tedy snížení rizik environmentální zátěže způsobené pesticidy ze zemědělské prvovýroby, zejména u povrchových a podzemních vod, necílových organismů včetně opylovačů, zvěře i lidí;  snížení šíření nepovolených přípravků v ČR formou falzifikace přes dostupnost přesných údajů o číslu šarže a datu výroby výrobce formulace;  zlepšení možnosti v dohledové a kontrolní činnosti státní správy, a to zejména inspekční činnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústavu“); včetně restringovaných a ukončovaných povolení přípravků nebo jednotlivých výrobních šarží s doprodejními a spotřebními ukončovacími termíny nebo zákazy použitelnosti, včetně přípravků s expirující dobou použitelnosti;  možnost budoucího napojení informačních aplikací určených pro zemědělce (ověření pravosti přípravku, využití při vedení evidence použití přípravků, získání dalších informací k přípravkům propojením s elektronickým registrem přípravků Ústavu, Rostlinolékařským portálem Ústavu, statistickým shromažďováním spotřeb přípravků apod.);  zjednodušení manipulace s přípravky v rámci distribuce, zajištění jejich sledovatelnosti od výrobní linky až po závěrečnou distribuci do zemědělské prvovýroby;  umožnění automatizace plnění povinnosti podle § 60 odst. 1 a 2 zákona a částečně i jiných (např. oznámení o přebalení), což by znamenalo snížení administrativní zátěže;  upřesnění požadavků na dvourozměrné čárové kódy a formu vedení elektronické evidence o distribuci přípravků a omezení těchto povinností na přípravky pro profesionální uživatele, čímž se bude týkat cca 300 subjektů (registrovaných distributorů, výrobců) místo neidentifikovaného počtu (tisíce) distributorů pomocných prostředků a přípravků pro neprofesionální uživatele, kde navíc rizika nejsou tak vysoká;  zvýšení dohledatelnosti a bezpečnosti pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci u produkovaných zemědělských komodit ošetřených přípravky na ochranu rostlin nebo jejich jednotlivými šaržemi se zákazem použitelnosti v rámci operativně vydávaných mimořádných rostlinolékařských opatření;  zvýšení dohledatelnosti přípravků při ochraně proti kontaminaci podzemních a povrchových vod v souladu s požadavky uvedenými v platném znění NAP, včetně zvýšení dohledu nad používáním přípravků se zakázanou použitelností v oblastech ochranných pásem vodních zdrojů kategorie II;  zvýšení dohledatelnosti přípravků při ochraně zranitelných osob v oblastech využívaných širokou veřejností;  zvýšení dohledatelnosti přípravků při ochraně včel a jiných opylovačů a jiných necílových druhů organismů a rostlin (nepřímá podpora zachování a zvyšování biodiverzity).

Z oblasti ochrany proti škodlivým organismům rostlin se v návaznosti na zkušenosti z poslední doby, zejména s kalamitním přemnožením hraboše polního, upravují procesní a odborné postupy Ústavu v případech vzniku kalamitního stavu způsobeného přemnožením škodlivého organismu rostlin. Je třeba zásadně a transparentně revidovat definice a postupy při stanovení populační hustoty škodlivých organismů, kdy již nejen dochází k hospodářské škodě na zemědělské nebo lesnické produkci, ale může vznikat také riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Tyto postupy jsou dosud v zákoně stanoveny poněkud neurčitě, což v praxi způsobuje určitou nejistotu a obtíže. V rostlinolékařské péči je již používaným pojmem tzv. práh škodlivosti, kdy se zemědělci již ekonomicky vyplatí investovat do ochranných opatření. Práh škodlivosti je redefinován s ohledem na nutnost jeho stanovení na základě vědecky podložených dat. Na tento řekněme základní stav navazuje úprava kalamitních prahů a kalamitních stavů škodlivých organismů. Stanoví se jasná transparentní a objektivní kritéria pro určení hodnoty prahu škodlivosti škodlivého organismu a transparentní postup pro tato určení. Kritéria budou založena na aktuálně platných vědecky podložených a přezkoumatelných podkladech a důkazech. V oblasti prevence před vznikem kalamitních stavů návrh vymezuje skupinu škodlivých organismů rostlin, které na základě svých biologických a epidemiologických vlastností opakovaně dosahují kalamitního prahu, tedy hodnoty populační hustoty na pozemku nebo v objektu, při které v důsledku negativního vlivu tohoto organismu dochází k významnému snížení výnosu nebo kvality rostlin nebo rostlinných produktů, k ohrožení životního prostředí většího rozsahu nebo vzniká riziko ohrožení zdraví lidí anebo zvířat. Při rozšíření na rozsáhlém území mohou tyto škodlivé organismy vzhledem k riziku hospodářsky významné škody nebo ohrožení zdraví lidí, zvířat anebo životního prostředí na tomto rozsáhlém území způsobit kalamitní stav. Tyto škodlivé organismy budou stanoveny prováděcím právním předpisem, bude se jednat o cca 20-30 druhů.

Dále návrh cílí na úpravu elektronizace záznamů o použitých přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin a jejich předávání ve stanoveném formátu za určité období, obdobně jako je navrženo v rámci úpravy k používání hnojiv. Evidence použitých přípravků a pomocných prostředků je v současné době využívána pro tři základní účely:

1. Kontrolní účel – údajů z evidence využívá Ústav pro kontroly dodržování pravidel při použití přípravků při plánovaných kontrolách i na podnět (např. při nálezu nadlimitních koncentrací reziduí přípravků ve zdrojích pitné vody správci vodních zdrojů a orgánů ochrany veřejného zdraví), dále Státní zemědělská a potravinářská inspekce při kontrolách kontaminace reziduí přípravků v konzumních částech rostlin určených pro lidskou spotřebu.

2. Statistický účel – údaje jsou dále zdrojem statistických informací o spotřebě účinných látek pro

 Český statistický úřad a Eurostat v návaznosti na povinnosti vyplývající pro členský stát EU z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů,  Ministerstvo zemědělství pro účely zpracování zprávy o stavu zemědělství, výroční zprávy o plnění NAP k bezpečnému používání pesticidů v ČR,  Ministerstvo životního prostředí do zprávy o stavu životního prostředí,  Český hydrometeorologický ústav k využití pro monitoring reziduí přípravků ve vodách nebo  držitele povolení přípravků a další právnické a fyzické osoby na jejich žádost, což vyplývá z čl. 67 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009.

Data o spotřebě přípravků a pomocných prostředků jsou zveřejňována na internetových stánkách Ústavu, kde může odborná i laická veřejnost sledovat jejich vývoj za jednotlivé roky a v jednotlivých krajích ČR.

3. Vyhodnocení úspěšnosti provedených opatření zemědělcem v souvislosti s integrovanou ochranou rostlin.

Neexistence jednotné elektronické podoby záznamů o použitých přípravcích a pomocných prostředcích (podobně jako např. v případě zasílání pohybů zvířat nebo evidence o použitých hnojivech) způsobuje negativní vícenáklady na obou stranách, jak na straně státu, tak na straně zemědělců samotných.

Přínosy pro státní organizace:  Kontroly Ústavu by se výrazně zefektivnily, protože by odpadlo přepisování papírových evidencí, eventuálně zpracování rozličných elektronických forem evidence. Systém Ústavu by byl napojen na jednotnou strukturu dat evidence o použitých přípravcích a pomocných prostředcích a inspektor by měl data k dispozici přímo v prostředí jeho kontrolního modulu, v rámci něhož by dokázal efektivně extrahovat pouze ta data, která jsou předmětem kontroly na příslušných pozemcích, eventuálně by dokázal provádět systémové kontroly a identifikaci aplikací porušujících podmínky obsažené v platné právní úpravě.  Ústav zavedením povinnosti předávání dat v elektronické podobě získá nástroj pro efektivní odhalování nelegálních výrobků na trhu. Tento úkol vyplývá z NAP.  Kromě samotného zefektivnění kontrol by se zvýšila přesnost vyhodnocení kontrolovaných skutečností a odstranily by se případné chyby, k nimž v současné době logicky dochází při kontrole evidence v papírové formě.  Bez elektronické formy evidence použitých přípravků a pomocných prostředků nebude možné racionálně vyhodnocovat dodržování zásad integrované ochrany rostlin, protože je nezbytné mít k dispozici na příslušné ploše i data z předchozích let. Prostorová návaznost evidence dnes neexistuje a je možné jí zavést jen v kombinaci s elektronickou verzí provázanou na pozemky deklarované v jednotné žádosti.  Na straně státu by jednotný formát evidence použitých přípravků a pomocných prostředků snížil výrazně náklady na budování „můstků“ pro získávání elektronických dat evidence použitých přípravků a pomocných prostředků. V současné době tyto můstky jsou odlišně budovány pro evidenci vedenou na Portálu farmáře, pro evidenci v komerčních programech, které jsou schopny předávat data na bázi webových služeb a pro evidenci v komerčních programech, které jsou schopny elektronická data podávat jen off-line. Výsledkem je těžkopádné řešení, které v logice věci není efektivní. Jednotný formát odevzdávané elektronické evidence by toto odstranil.  Český statistický úřad by pro své statistické účely získal daleko přesnější a úplnější data než za stávající situace, kdy je sběr dat o spotřebě přípravků a pomocných prostředků zajišťován pouze u výběrové množiny zemědělců.  V případě zavedení této povinnosti, by vodoprávní úřady (např. obce s rozšířenou působností, městské úřady – odbory životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí), orgány ochrany veřejného zdraví, ale i správci zdrojů pitné vody (podzemních a povrchových), mohli získat aktuální data o použití přípravků na konkrétních dílů půdních bloků, které by jim poskytly informace o možném zdroji znečištění při řešení příčin kontaminace vod, což dosavadní data shromažďovaná pro účely statistiky spotřeby přípravků na ochranu rostlin neumožňují. Tím by došlo také k naplnění opatření NAP k bezpečnému používání pesticidů v ČR s ohledem na provádění cíleného monitoringu reziduí přípravků v pitné vodě správci vodních zdrojů, který pro ně vyplývá z vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Přínosy pro zemědělce:  Jestliže by byla zavedena povinnost odevzdání elektronické formy evidence použitých přípravků a pomocných prostředků, zemědělec by nemusel již odevzdávat výkaz o spotřebě přípravků a pomocných prostředků. Jedná se o úsporu časovou i organizační a odbourání jedné z administrativních povinností.  Předání dat v elektronické formě by zjednodušilo proces předání dat při kontrole dozorového orgánu. V současné době Ústav vyžaduje předložení záznamů o použitých přípravcích a pomocných prostředcích za určité kontrolované období podle typu kontroly, což v případě evidence vedené v papírové podobě zatěžuje obě strany z hlediska pořizování kopií vedené evidence, popř. zapůjčení originálu vedené evidence. V případě povinného odevzdání v elektronické formě, by kontrolovaná data odeslal zemědělec v jednotném formátu, a tím by se celý proces zjednodušil.  Již v současné době nejméně 30 % zemědělců vede evidenci použitých přípravků a pomocných prostředků v nějaké elektronické formě (Portál farmáře nebo komerční programy). Výhodou Evidence přípravků a hnojiv (EPH) na Portálu farmáře na rozdíl od komerčních programů je bezplatné používání, neboť se jedná o program Ministerstva zemědělství, který je napojen na mapové podklady o užívaných pozemcích v informačním systému LPIS, databázi povolených přípravků a pomocných prostředků a umožňuje jednodušší export dat ze záznamů o použitých přípravcích jak pro účely kontroly Ústavu, tak pro účely statistiky spotřeby.  V neposlední řadě by sjednocení elektronické podoby vedení záznamů o použitých přípravcích a pomocných prostředcích odbouralo transakční náklady při různých výzkumných úkolech. V současné době výzkum, či prosté sledování vlivu použitých přípravků a pomocných prostředků na kvalitu půdy a vodních zdrojů znamená zpravidla přepsat hodnoty z papírové, resp. nějaké elektronické verze. Tento proces je jednak časově ale i organizačně náročný a mnohdy je blokem pro realizaci optimalizace použití vhodných přípravků. Jestliže poradce má posoudit, zda použití přípravku pro pěstované rostliny je optimální a bezpečné, musí mít nejprve data, a právě tady nastává dnes zásadní bariéra. Pokud by data byla exportovatelná vždy v jednotné formě i sektor poradců a výzkumných organizací se této skutečnosti přizpůsobí a bude po své ose schopen tato data využít a následně navrhovat zemědělcům optimální plány použití s ohledem na omezení rizika znečištění vod. V konečném důsledku dojde na straně zemědělce k optimalizaci vynaložených prostředků na nákup přípravků a pomocných prostředků. Tento efekt by byl pro celý sektor nejzásadnější.

Výše popsané komplexní části novely doplní další úpravy, jejichž potřeba vyvstává na základě zjištění z aplikační praxe. Jedná se např. o zjednodušení v oblasti odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin, dále zvýšení operativnosti postupu při povolení přípravku pro použití pro vlastní potřebu, který je povolen pro dané použití v členském státě Evropské unie patřícím do stejné zóny pro povolení přípravků jako Česká republika a další.

Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná úprava plně respektuje cíl rostlinolékařské péče, a to zabezpečit zdraví rostlin a rostlinných produktů se zřetelem na bezpečnost potravin i ochranu spotřebitele. S ohledem na poznatky z praxe z poslední doby, tedy kalamitní přemnožení škodlivých organismů, zejména hraboše polního, a také na neustále se vyskytující nekalé praktiky v oblasti přípravků na ochranu rostlin se jeví jako nezbytná. Cílem navržené úpravy je zajištění operativnosti postupů veřejné správy, zefektivnění úředních kontrol, zvýšení bezpečnosti potravinového i krmivářského řetězce, ochrana zdraví lidí a zvířat, pokud jde o použití přípravků a také veškerých složek životného prostředí, zejména vod. Na druhé straně může přinést také zjednodušení pro zemědělské subjekty v řadě oblastí a následováním prvků elektronizace ušetřit i plnění některých administrativních povinností.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. K této problematice nejsou známy žádné nálezy Ústavního soudu.

e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie.

Nejedná se primárně o návrh implementačního charakteru. V návrhu je vykázáno několik nových implementačních ustanovení a v určitých částech se návrhy změn dotýkají ustanovení již jednou vykázaných jako implementační vůči předpisům Evropské unie.

Návrhu zákona se týkají níže uvedené předpisy Evropské unie:  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění,  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění,  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění,  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008,  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011,  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů,  směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Pro úplnost se dodává, že bylo přijato nařízení Komise (EU) 2021/383 ze dne 3. března 2021, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 uvedením seznamu formulačních přísad, které jsou nepřijatelné jako součást přípravků na ochranu rostlin. Jedná se o přímo použitelné nařízení pro nová povolení přípravku, které zároveň stanovuje postup a termíny pro přípravky již povolené v návaznosti na procesy stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. K aplikaci tohoto nařízení není třeba žádná úprava stávajících národních právních předpisů České republiky.

Za období 2020-2021 bylo dále publikováno 32 předpisů Evropské unie, které se týkají ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin a režimu dovozu rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů na území Unie. Jedná se o přímo použitelná prováděcí nařízení Komise, která nevyžadují žádnou adaptaci do vnitrostátních právních předpisů.

Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.

g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Návrh přináší určité finanční nároky ve vztahu ke státnímu rozpočtu. Náklady vznikají v souvislosti s navrhovaným zavedením komplexního systému dohledatelnosti přípravků na ochranu rostlin prostřednictvím označování a zasílání údajů do úložiště dat i jejich kontroly. Zavedení tohoto komplexního systému bude financováno zcela z rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství (MZe) a nebudou vytvářeny žádné dodatečné nároky na státní rozpočet. Náklady vznikají v důsledku potřeby adaptace informačních systémů a datových úložišť současně využívaných v přípravkové oblasti, případně pořízení zcela nového informačního systému napojeného na registr distributorů a na registr přípravků na ochranu rostlin. Nutné bude rovněž pořízení čtecích zařízení. Částka na zavedení systému byla odhadnuta ve výši 3 mil. Kč. K zajištění potřebných nákladů budou využity finanční prostředky, které jsou alokovány v NAP, který v části nazvané „Věcná a finanční realizace NAP“ na straně 33 uvádí: „Na provádění inspekční činnosti v rezortu MZe spojenou s připravovanou kontrolou elektronické formy evidence přípravků a pomocných prostředků pro profesionální uživatele mohou být v rezortu MZe potřebné investiční náklady do 3 mil. Kč vynaložené postupně v průběhu let 2020 - 2022 (tj. prostředky určené hlavně o rozšíření software – např. MZe Portál farmáře nebo jiného) – doplnění funkčnosti o kompatibilitu s čtecím zařízením na smartphone na 2D matrix kódy na etiketách/obalech přípravků a pomocných prostředků pro profesionální uživatele pro zlepšení efektivnosti výkonu inspekční a kontrolní činnosti státní správy.“

Návrh nezakládá nové finanční dopady na rozpočty obecních úřadů ani jiné veřejné rozpočty. Co se týká hospodářských a finančních dopadů na podnikatelské prostředí, zavedení povinnosti používat kódovací systém pro přípravky pro profesionální uživatele má dopad primárně na výrobce přípravků jako první článek distribučního řetězce, z nichž podstatná část označování přípravků dvourozměrnými čárovými kódy aktivně podporuje a popř. již tuto možnost dobrovolně využívá. U výrobců, kteří tento systém doposud nevyužívají, se předpokládají pouze počáteční jednorázové vstupní investice potřebné na zajištění příslušných značkovacích zařízení a softwarového řešení. Tyto náklady se v závislosti na požadavcích konkrétního výrobce mohou pohybovat od desítek tisíc korun výše, podle toho, zda výrobce přistoupí k zavedení pouze minimalistického řešení pro zajištění souladu s navrhovanou právní úpravou, či zda se rozhodne pro komplexnější řešení s možností využití 2D systémů i pro další účely, zejména co se týče zefektivnění nakládání s přípravky a jejich evidence. U následných přímých distributorů lze předpokládat již jen jednorázovou vstupní investici pohybující se při minimalistické variantě ve výši cca 10 000 až 20 000 Kč. U těchto jsou již běžně v provozu softwarové systémy elektronické evidence zboží pro skladování, výdej a prodej přípravků, a bude tedy pouze nutné zajistit čtecí zařízení na dvourozměrné čárové kódy a případně též modernizaci využívaného elektronického systému. Investice do samotné technologie není příliš náročná, jelikož používané čtečky těchto kódů mohou být jednoduchá zařízení a samotné kódy lze tisknout na standardní tiskárně. Je třeba však zohlednit zejména náklady na změnu logistických a informačních systémů uvnitř společností. Počáteční náklady spojené s povinným zaváděním dvourozměrných čárových kódů budou nicméně kompenzovány umožněním lepší evidence napříč výrobky různých výrobců. Jiné navrhované změny nepřepokládají hospodářské ani finanční dopady. Navrhovaná úprava nepředpokládá žádné sociální dopady. Dopady na životní prostředí se předpokládají veskrze pozitivní. Navržená úprava umocňuje a prohlubuje základní poslání rostlinolékařské péče, tedy zabezpečení zdraví rostlin a rostlinných produktů. Jedním z dílčích cílů je ochrana životního prostředí, zejména díky možnému zlepšení dohledatelnosti zdrojů znečištění, a tím tedy snížení rizik environmentální zátěže způsobené přípravky na ochranu rostlin ze zemědělské prvovýroby, zejména u povrchových a podzemních vod, dále také necílových organismů včetně opylovačů i zvěře.

h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Z provedené analýzy obsahu návrhu nevyplývají ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů žádné negativní dopady. Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani dosavadní úpravu zpracování osobních údajů nikterak nemění. Co se týká rozsahu oprávnění subjektů údajů, návrh do těchto nezasahuje. Úprava nepředstavuje zvláštní úpravu žádné z povinností nebo oprávnění subjektu údajů a nemá jiné dopady na soukromí.

i) Zhodnocení korupčních rizik

V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko. Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika. Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky. Zmíněný návrh nezasahuje do problematiky resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a ani se na žádný právní předpis související s obranou a bezpečností státu neodvolává.

k) Hodnocení dopadu regulace podle obecných zásad

Hodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo provedeno na základě výjimky udělené ministryní spravedlnosti a předsedkyní Legislativní rady vlády ze dne 25. 11. 2021, č.j. 43858/2021- UVCR.