zákon č. 275/2012 Sb.

K § 1

Vymezení předmětu úpravy v zákoně odpovídá čl. 58 návrhu novely Ústavy. Zmocnění v něm obsaţené stanoví, ţe další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakoţ i podrobnosti navrhování kandidátŧ na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta a vyhlašování výsledku volby prezidenta republiky a soudní přezkum upraví zákon. V ustanovení se zavádí legislativní zkratka „volba prezidenta“.

K § 2

Stálé volební okrsky, které byly vymezeny v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí v roce 1994, a samostatné volební okrsky na území vojenských újezdŧ, vytvořené podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“), jsou vyuţívány jako základní volebně-územní jednotky pro všechny druhy voleb. Jejich vyuţití se proto navrhuje i v případě přímé volby prezidenta. Vzhledem k tomu, ţe se navrhuje hlasování i v zahraničí, bude probíhat hlasování i ve zvláštních volebních okrscích na zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky. Zvláštní volební okrsky jsou vymezeny v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu“). Navrţené dny volby pro hlasování na území České republiky – pátek a sobota

– odpovídají právní úpravě v ostatních volebních zákonech. Rozloţení času vyhrazeného pro hlasování na pátek a sobotu rozšiřuje voliči moţnost účasti na volbě. Také případné druhé kolo volby se navrhuje na dva dny, tak jako ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky. S ohledem na posun času v zahraničí se navrhuje úprava hlasování shodná s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tj. čtvrtek, pátek a sobota. S ohledem na řadu lhŧt určených zákonem jako „…dnŧ přede dnem volby“ se stanoví, ţe tímto dnem je první den volby na území České republiky, tj. pátek.

K § 3

Vyhlášení volby prezidenta republiky svěřuje návrh novely Ústavy do rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky. Dŧvodem je, ţe Senát je Ústavou konstruován jako permanentně činný a nerozpustitelný orgán. Pouze pokud není funkce předsedy Senátu Parlamentu České republiky obsazena, volbu vyhlašuje předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zmocnění pro předsedu Poslanecké sněmovny není v zákoně z dŧvodu ústavní úpravy opakováno. Lhŧta, ve které je třeba volbu prezidenta vyhlásit, aby bylo moţno organizačně a technicky zvládnout přípravu této volby, vychází z úpravy voleb do Parlamentu České republiky, dané zákonem o volbách do Parlamentu, neboť tyto lhŧty se jiţ osvědčily v praxi. První kolo volby se má uskutečnit v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta, současně se ukládá omezení, podle kterého musí vyhlášení volby prezidenta splňovat druhou podmínku, a to je konání 2. kola nejpozději 30 dnŧ před uplynutím volebního období stávajícího prezidenta republiky. Taktéţ se novelou Ústavy stanovuje postup pro případ uvolnění úřadu prezidenta. V případě náhlého uvolnění úřadu prezidenta je daná minimální 80 denní lhŧta pro konání volby. Tato lhŧta je z hlediska organizačně technického zabezpečení a přípravy volby dostatečná; zároveň umoţní řádnou kandidaturu a kampaň kandidátŧ. Zákon upravuje v návaznosti na shora uvedené pouze formu vyhlášení volby prezidenta republiky, a to obdobně jako v případě jiných voleb, tj. publikací rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonŧ. V návaznosti na tuto úpravu se souběţně předkládá novela zákona o Sbírce zákonŧ a o Sbírce mezinárodních smluv. Území České republiky je z dŧvodu charakteru volby prezidenta republiky jako jednoho z kandidátŧ většinovým systémem jedním volebním obvodem.

K § 4

Při vymezení aktivního volebního práva vychází návrh zákona z čl. 56 odst. 6 návrhu novely Ústavy, podle kterého má právo volit prezidenta republiky kaţdý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Obdobně je aktivní volební právo vymezeno v čl. 18 odst. 3 Ústavy pro volby do Parlamentu České republiky. Úprava překáţek ve výkonu volebního práva vychází z úpravy této problematiky v zákoně o volbách do Parlamentu. Překáţka, pro kterou volič nemŧţe hlasovat, ho nezbavuje práva volit; pomine-li, nic nebrání voliči v tom, aby se mohl účastnit hlasování. Překáţkou ve výkonu volebního práva, spočívající ve zbavení zpŧsobilosti k právním úkonŧm, se na základě návrhu směřujícího ke zrušení příslušného ustanovení zákona o volbách do Parlamentu zabýval Ústavní soud (IV. ÚS 3102/08). Ve svém nálezu konstatoval, ţe samotné zakotvení překáţky výkonu volebního práva pro osoby zbavené zpŧsobilosti k právním úkonŧm není protiústavní; obecné soudy totiţ mohou (a musí) v rámci řízení o zbavení zpŧsobilosti k právním úkonŧm postupovat ústavně konformně a věnovat mimořádnou pozornost i otázkám dopadŧ jejich rozhodnutí do veřejných subjektivních práv dotčených osob. V dŧsledku stávající praxe obecných soudŧ však reálně vznikl a přetrvává protiústavní stav spočívající v tom, ţe zpŧsobilosti k právním úkonŧm jsou zbavovány (bez ohledu na právní dŧsledky) i osoby, ve vztahu k nimţ neexistuje legitimní společenský zájem na omezení výkonu volebního práva; to je v rozporu s principem proporcionality i s maximou, podle níţ zásahy do základních práv musejí odráţet specifika kaţdého jednotlivého případu. V zájmu odstranění tohoto protiústavního stavu jsou obecné soudy při rozhodování o zbavení či omezení zpŧsobilosti fyzické osoby k právním úkonŧm povinny zvlášť posuzovat i to, zda je konkrétní osoba schopna porozumět smyslu, účelu a dŧsledkŧm voleb; své rozhodnutí v této věci pak musejí řádně odŧvodnit. Nerespektování této povinnosti, vyplývající nejen z ustanovení čl. 21 odst. 1 a 3 Listiny a čl. 3 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě, nýbrţ i z čl. 89 odst. 2 Ústavy, by nutně vedlo k závěru o protiústavnosti takového rozhodnutí. V úvahu přitom vzal vedle citovaných ustanovení ústavního pořádku jako speciální úmluvu o právech osob se zdravotním postiţením rozsudky ESLP a dokument Benátské komise z října 2002.

K § 5

Čl. 57 Ústavy upravující, kdo mŧţe být zvolen prezidentem republiky, není návrhem novely Ústavy dotčen. Pro volbu prezidenta jsou stanoveny stejné podmínky pasivního volebního práva, jaké jsou stanoveny pro volbu senátora. Věková hranice 40 let tak odpovídá dikci Ústavy; současně nesmí být zbaven zpŧsobilosti k právním úkonŧm tak, jak jsou stanoveny překáţky v zákoně o volbách do Parlamentu. Prezidentem republiky navíc nemŧţe být zvolen ten, kdo tento úřad jiţ zastával po dvě za sebou jdoucí volební období. Není při tom rozhodné, zda funkci prezidenta vykonává v době vyhlášení volby prezidenta nebo jde o funkci vykonávanou v předcházejících volebních obdobích. Zákon o volbě prezidenta republiky proto v daném ustanovení upravuje pouze překáţku, pro kterou v době, kdy překáţka trvá, nemŧţe být kandidát zvolen prezidentem, a tím je zbavení zpŧsobilosti k právním úkonŧm. O vazbě překáţky v právu být volen a právu na přístup k voleným funkcím lze odkázat v plném rozsahu na zdŧvodnění v § 4.

K § 6

Ustanovení obsahuje taxativní výčet volebních orgánŧ pro volbu prezidenta. Návrh zákona vychází z toho, ţe skladba volebních orgánŧ bude odpovídat té, která funguje pro všechny druhy voleb a funkce těchto orgánŧ bude obdobná úkolŧm, které plní např. při volbách do Parlamentu České republiky nebo do územních zastupitelstev. Jde o technická pravidla a jejich cílem je zajistit bezproblémový prŧběh hlasování a zpracování výsledkŧ volby. Nově se navrhuje, aby byl mezi tyto orgány zařazen tajemník pověřeného obecního úřadu a přímo do výčtu i ředitel krajského úřadu, a to pro případ, ţe v obci nejsou zajištěny jednotlivé fáze volebního procesu a plněny s nimi související zásadní úkoly. V souvislosti se zavedením legislativní zkratky „obecní úřad“ a „starosta“ byl pod ně zahrnut i újezdní úřad a přednosta újezdního úřadu. Tyto volební orgány vykonávají úkoly na úseku voleb na území vojenského újezdu (zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisŧ) v rozsahu jako obecní úřad a starosta obce. Činnost volebních orgánŧ je výkonem státní správy, neboť stát garantuje prŧběh voleb a zjištění jejich výsledkŧ.

K § 7

Státní volební komise je stálým volebním orgánem na úseku voleb; byla zřízena zvláštním právním předpisem, kterým je zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajŧ a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ. Úkoly Státní volební komise pro volbu prezidenta vymezuje návrh zákona taxativně a vyplývají z jejího postavení jako vrcholného řídícího volebního orgánu zabezpečujícího organizačně technické otázky voleb. Obdobné úkoly plní i pro ostatní druhy voleb.

K § 8

Postavení Ministerstva vnitra jako ústředního správního úřadu na úseku voleb je zakotveno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánŧ státní správy, ve znění pozdějších předpisŧ. Rozšíření tohoto postavení i na volbu prezidenta se navrhuje v části druhé novelizací kompetenčního zákona provedenou tímto zákonem. V případě volby prezidenta se předpokládá, ţe Ministerstvo vnitra bude projednávat a registrovat kandidátní listiny. S ohledem na podobu volby prezidenta a volebního systému této volby je Česká republika jedním volebním obvodem; proto je vhodné, aby registraci prováděl ústřední správní úřad. Proces spojený s projednáváním a registrací kandidátních listin se navrhuje upravit obdobně jako v případě dalších druhŧ voleb s tím, ţe u volby prezidenta nepŧjde o škrtání kandidáta, ale o odmítnutí kandidátní listiny. Jako úřad mající gesci nad organizačně technickým zabezpečením voleb bude mít Ministerstvo vnitra i právo kontroly prŧběhu hlasování ve volebních místnostech a zpŧsobu zajištění, nikoli vlastní podoby sčítání hlasŧ okrskovými volebními komisemi. Podané kandidátní listiny a související volební dokumentaci bude Ministerstvo vnitra shromaţďovat k archivaci. Na rozdíl od úpravy voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky bude Ministerstvo vnitra, (nikoliv Úřad městské části Praha 1) archivovat i volební dokumenty zasílané ze zastupitelských úřadŧ prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Ostatní úkoly Ministerstva vnitra v návrhu zákona odpovídají rozsahu úkolŧ, které doposud mělo Ministerstvo vnitra podle jednotlivých volebních zákonŧ, kromě zajištění provozu jednotného systému telekomunikačního spojení na území České republiky, kdy se navrhuje přesun tohoto úkolu na obecní úřady v souladu s jejich poţadavky. Navíc se ukládá Ministerstvu vnitra zveřejnění informací o podmínkách a zpŧsobu hlasování na webových stránkách Ministerstva vnitra tak, aby k těmto informacím měli přístup všichni voliči, zejména osoby se zdravotním postiţením. Zároveň Ministerstvo vnitra poskytne volebním orgánŧm informaci o tom, čí kandidátní listina byla zaregistrována a je tedy oprávněn delegovat své zástupce do okrskové volební komise. V souladu s § 61 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, kde se stanoví forma uţívání jména, popř. jmen v úředním styku, se zavádí legislativní zkratka pro „jméno, popřípadě jména“. „Předchozím příjmením“, k němuţ má volební orgán přístup, je i předchozí příjmení.

K § 9

Vzhledem k tomu, ţe se předpokládá, ţe volit prezidenta republiky budou moci i voliči v zahraničí tak, jak je tomu při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, upravuje se činnost Ministerstva zahraničních věcí při volbě prezidenta. Ministerstvo zahraničních věcí organizačně a technicky zajišťuje volbu prezidenta na zastupitelských a konzulárních úřadech, dále zabezpečuje vedení zvláštních seznamŧ voličŧ u zastupitelských a konzulárních úřadŧ, kam se zapisují státní občané České republiky dlouhodobě ţijící v zahraničí, včetně prověření případných duplicit ve vedení zvláštních seznamŧ voličŧ a následně pro vyhlášené volby na ţádost zapsaných voličŧ vydávání voličských prŧkazŧ.

K § 10

Úkoly Českého statistického úřadu a jeho zaměstnancŧ vyplývají z postavení tohoto úřadu jako garanta zjišťování výsledkŧ voleb a tím i vypracování závazného systému zjišťování a zpracování těchto výsledkŧ. V podstatě se po technické stránce neliší od jeho úkolŧ při volbách do Parlamentu České republiky. Vzhledem ke zdokonalování funkcí poskytování souhrnných i detailních informací o výsledcích voleb formou zveřejnění na internetových stránkách Českého statistického úřadu se upouští od adresného zasílání výsledkŧ kandidujícím subjektŧm.

K § 11

Krajský úřad je volebním orgánem, který koordinuje organizačně technické zabezpečení volby prezidenta na území kraje. Je dŧleţitým mezičlánkem mezi Ministerstvem vnitra, pověřenými obecními úřady a obecními úřady. Některé činnosti krajského úřadu v zákoně uvedené mŧţe vykonávat pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který získal podle úpravy v některém z volebních zákonŧ osvědčení o odborné zpŧsobilosti na úseku voleb. Krajské úřady podle místních podmínek spolupracují s Českým statistickým úřadem organizačně a technicky na zabezpečení školení k závaznému systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování, ale mohou se i ve spolupráci s pověřenými obecními úřady podílet dle jejich dohody na školení k zbývajícím úkolŧm okrskových volebních komisí (zejména k zásadám hlasování). Krajské úřady budou disponovat kompletním seznamem čísel telefonního spojení všech volebních místností v územním obvodu kraje, tento seznam bude veřejnosti přístupný na internetových stránkách tohoto úřadu.

K § 12

Pověřený obecní úřad je jako v případě dalších voleb tzv. přebíracím místem, kde do systému zpracování vstupují výsledky hlasování z jednotlivých volebních okrskŧ. K tomuto účelu rovněţ spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných pracovních sil a technických zařízení. V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň jsou s ohledem na efektivitu tohoto procesu přebíracími místy úřady městských částí či obvodŧ, které spravují alespoň 10 stálých volebních okrskŧ, jinak magistráty těchto měst. V návaznosti na dohodu s krajským úřadem pověřený obecní úřad zajistí školení vybraných členŧ okrskových volebních komisí k zásadám hlasování. V souvislosti s úkoly stanovenými pověřenému obecnímu úřadu je třeba mít na vědomí, ţe pověřený obecní úřad je zároveň i obecním úřadem a plní tedy vedle úkolŧ pověřeného obecního úřadu i úkoly stanovené obecnímu úřadu. Také zaměstnanec pověřeného obecního úřadu mŧţe vykonávat některé činnosti stanovené zákonem jen, pokud má osvědčení o zpŧsobilosti na úseku voleb.

K § 13

Stěţejním úkolem obecního úřadu na úseku voleb je vedle vedení stálého seznamu voličŧ i vedení zvláštního seznamu voličŧ, který je vytvářen ad hoc pro kaţdou volbu prezidenta, a to pro voliče, který není v územním obvodu daného obecního úřadu přihlášen k trvalému pobytu nebo nemŧţe volit ve volebním okrsku, v jehoţ stálém seznamu voličŧ je zapsán, z dŧvodu pobytu v nemocnici, sanatoriu nebo obdobném ústavu nebo z dŧvodu, ţe je v policejní cele, místě výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Dále zabezpečuje vydávání voličských prŧkazŧ. Obecní úřady budou oprávněny nahlíţet do základního registru obyvatel a do agendového informačního systému evidence obyvatel pro účely vedení zvláštních seznamŧ voličŧ. Oprávnění pro nahlíţení do těchto registrŧ z dŧvodŧ vedení stálého seznamu voličŧ je upraveno v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Podle posledně citovaného zákona zároveň poskytne Ministerstvo vnitra obecním úřadŧm na jejich ţádost hromadné výstupy voličŧ za obec jako podklad pro aktualizaci stálých seznamŧ voličŧ. Obecní úřad předává údaje okrskové volební komisi v rámci výpisŧ ze stálého seznamu voličŧ a zvláštního seznamu voličŧ. Obecní úřady budou napříště ve vlastní pŧsobnosti zabezpečovat telefonní spojení do všech volebních místností. Poznatky z posledních několika voleb ukazují na problémy spojené s centrálním uzavíráním smlouvy na toto spojení. Prodluţují se lhŧty, kdy je třeba nahlásit umístění volebních místností, problémy vznikají i při vyuţívání telefonŧ a telefonních linek zabezpečovaných v objektech, kde se nachází volební místnost, s rŧznými operátory. Se znalostí místních podmínek bude proto zajištění telefonního spojení ve volebních místnostech pro obecní úřady operativnější. Jednotlivým obecním úřadŧm bude na telefonní spojení poskytnut v rámci účelově určených prostředkŧ paušál s tím, ţe pouze v případě, kdy obec prokáţe odŧvodněné překročení tohoto paušálu, bude jí příslušná částka ze státního rozpočtu doplacena.

K § 14

Starostovi obce jako volebnímu orgánu vyplývají dílčí úkoly na úseku voleb ve vztahu k voličŧm a okrskovým volebním komisím. Starosta zejména zajišťuje informovanost voličŧ o době a místě konání volby prezidenta, zajišťuje distribuci hlasovacích lístkŧ pro hlasování ve volebních místnostech, zabezpečuje další procedurální otázky v souvislosti s fungováním okrskové volební komise, tj. určí minimální počet členŧ okrskové volební komise s ohledem na místní poměry, informuje o počtu a sídlech volebních okrskŧ, jmenuje a odvolává zapisovatele, svolá 1. zasedání okrskové volební komise a jmenuje, i v prŧběhu hlasování, další členy okrskové volební komise do minimálního počtu. V nepřítomnosti starosty se bude postupovat při jeho zastupování dle obecné právní úpravy zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze, tj. tyto úkoly plní místostarosta.

K § 15

Volební proces sestává z jednotlivých úkonŧ, které na sebe navazují v krátkém časovém sledu; na jejich splnění závisí řádné provedení celých voleb. V případech, kdy nezajistí starosta nebo místostarosta úkoly stanovené tímto zákonem nebo není starosta a místostarosta zvolen, je další postup odvislý od toho, zda nebylo např. veřejnoprávní smlouvou nebo rozhodnutím krajského úřadu stanoveno, ţe tyto úkoly plní jiná obec. Pokud je třeba řešit momentálně vzniklou situaci, musí v obci zajistit plnění úkolŧ stanovených zákonem, a to i po stanovené lhŧtě, tajemník pověřeného obecního úřadu. V obcích s pověřeným obecním úřadem úkoly zajistí ředitel krajského úřadu; v případě městské části nebo městského obvodu měst Brna, Ostravy a Plzně tajemník magistrátu. Pokud není tajemník pověřeného obecního úřadu nebo ředitel krajského úřadu přítomen, zajišťují jejich úkoly na úseku voleb jejich zástupci. V hlavním městě Praze má postavení ředitele krajského úřadu ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, jak to vyplývá ze zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisŧ.

K § 16

Při volbě prezidenta probíhá hlasování na zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „zastupitelský úřad“), tak, jak je to upraveno i při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zvláštní seznamy voličŧ zastupitelské úřady vedou podle zákona o volbách do Parlamentu, dále vydávají voličské prŧkazy. Zastupitelský úřad v rámci svého územního obvodu zajistí v dostatečném časovém předstihu informování voličŧ o době a místě konání volby, o moţnosti zápisu do zvláštního seznamu voličŧ, podmínkách a zpŧsobech hlasování při volbě prezidenta republiky a plní i další úkoly v souvislosti s informováním voličŧ. V zemích s vyšším počtem dlouhodobě ţijících českých občanŧ se poskytuje zastupitelskému úřadu moţnost informovat voliče nejen v jazyce českém, ale i v příslušném jazyce cizím. Jedná se zpravidla o jazyk země pŧsobnosti nebo o takový cizí jazyk, ve kterém má zastupitelský úřad pro komunikaci s veřejností zřízenu cizojazyčnou verzi své internetové stránky. Zastupitelský úřad plní úkoly i ve vztahu ke zvláštním okrskovým volebním komisím a hlasování.

K § 17

Ustanovení vymezuje činnost okrskové volební komise. Úkoly okrskové volební komise jsou stejné jako při všech druzích voleb kromě úkolŧ spojených s přípravou hlasovacích lístkŧ pro druhé kolo volby. Návrh novely Ústavy totiţ striktně stanoví, ţe druhé kolo volby prezidenta se koná za 14 dnŧ po prvním kole volby prezidenta, přičemţ pokud se postoupivší kandidát vzdá do 48 hodin před začátkem hlasování kandidatury, postupuje další kandidát s nejvyšším počtem platných hlasŧ. Nebude tak do zahájení hlasování jednoznačné, kdo vlastně v druhém kole volby prezidenta kandiduje. Pro druhé kolo volby prezidenta budou muset být opětovně natištěny hlasovací lístky všech kandidátŧ; z nich pak okrsková volební komise vybere před hlasováním kandidující pro druhé kolo volby prezidenta. Hlasovací lístky pro druhé kolo volby proto nebude moţné dodat do bydliště voličŧm. Blíţe viz § 51.

K § 18

Právo delegovat 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise bude s ohledem na úpravu navrhování kandidátŧ, kdy by bylo obtíţné, aby malý počet navrhujících poslancŧ či senátorŧ delegoval do cca 14 800 okrskových volebních komisí své zástupce, upraveno tak, ţe kromě politické strany, politického hnutí a jejich koalic, které mají zastoupení v Parlamentu České republiky, budou mít právo delegace i politické strany, politická hnutí a jejich koalice, které v posledních volbách do zastupitelstev krajŧ získaly alespoň jeden mandát v zastupitelstvu kraje; aby se nesešlo více delegací od téhoţ subjektu, upravuje se přednostní delegace od politické strany, politického hnutí, která má zastoupení v Parlamentu České republiky. Pokud politická strana nebo politické hnutí nemá toto zastoupení, pak jí oprávnění delegovat zástupce do okrskové volební komise přísluší za podmínky, ţe má zastoupení v zastupitelstvu kraje. Vzhledem ke zvláštnostem právní úpravy při volbě prezidenta, která počítá s tím, ţe kandidáta na prezidenta bude moci navrhovat i státní občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky, nelze upřít právo delegace svých zástupcŧ do okrskové volební komise i navrhujícímu občanovi. S ohledem na praxi se navrhuje, aby mohla být delegací pověřena i jiná osoba. V případě, ţe počet členŧ okrskové volební komise klesne pod stanovený počet v prŧběhu volby a nejsou-li náhradníci, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy. Zákon ukládá, aby kaţdý člen okrskové volební komise sloţil předepsaný slib. Teprve jeho sloţením se člen ujímá své funkce v komisi. Obdobně to platí i pro náhradníka. Zánik členství v okrskové volební komisi je upraven taxativním výčtem dŧvodŧ pro ukončení členství. Nově zákon navrhuje řešit situaci, kdy se delegovaní zástupci nedostavují na jednání okrskové volební komise, aniţ by svoji neúčast omluvili, coţ ochromuje její další činnost. Pro tyto případy by byl přímo povolán náhradník, popř. starostou za jím jmenovaného zástupce jmenován další člen.

K § 19

Ustanovení upravuje postavení zapisovatele okrskové volební komise, lhŧtu pro jeho jmenování i jeho povinnost sloţit zákonem předepsaný slib. Zapisovatel na prvním zasedání okrskové volební komise řídí losování předsedy a místopředsedy ze členŧ této komise. Losování o tyto funkce proběhne i v případech, kdy se jiţ za fungování komise tyto funkce uprázdní – např. předseda ze své funkce odstoupí.

K § 20

Hlasování a sčítání hlasŧ ve volební místnosti na zastupitelském úřadě zajišťuje zvláštní okrsková volební komise. Zpŧsob jejího ustavení je shodný jako v právní úpravě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s tím, ţe její úkoly v podstatě odpovídají úkolŧm okrskové volební komisi ustavované pro účely zajištění hlasování a zjišťování jeho výsledkŧ ve volebních místnostech na území České republiky.

K § 21

Právo navrhovat kandidáta pro volbu prezidenta upravuje návrh novely Ústavy; toto právo má skupina nejméně dvaceti poslancŧ nebo nejméně deseti senátorŧ. Vedle toho se zavádí právo státního občana České republiky, který dosáhl věku 18 let (ke dni podání návrhu), navrhovat kandidáta na prezidenta, je-li tento návrh podpořen peticí podepsanou nejméně 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky. Kandidát pro volbu prezidenta mŧţe navrhnout sám sebe (pak mŧţe nebo nemusí mít zmocněnce). Volebním obvodem pro volbu prezidenta republiky je území České republiky, proto navrhující poslanci nebo senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu; kandidát mŧţe být uveden pouze na jedné kandidátní listině. V dŧsledku toho bude přijímat, projednávat a případně registrovat kandidátní listiny ústřední orgán státní správy a zároveň volební orgán s centrální pŧsobností, tedy Ministerstvo vnitra. Státní volební komise je orgánem, který dohlíţí na korektní přípravu a prŧběh voleb, a proto by nebylo vhodné, aby se na volebních úkolech, na jejichţ plnění dohlíţí, sama podílela. Lhŧta pro podávání kandidátních listin je stanovena tak, jak je tomu při všech druzích voleb, aby byl na jedné straně poskytnut dostatečný prostor od vyhlášení volby prezidenta pro kandidující subjekty podat kandidátní listinu a na druhé straně byl dostatečný prostor pro všechny související úkony volebních orgánŧ a kandidátŧ.

K § 22

Ke komunikaci s navrhujícími poslanci nebo senátory, je třeba určit zmocněnce. Navrhující občan činí úkony ve volebních věcech buď sám nebo i on má právo si určit svého zmocněnce. Institut zmocněnce se v praxi osvědčil. Nově se navrhuje, aby navrhující poslanci nebo navrhující senátoři, namísto uvedení náhradníka zmocněnce na kandidátní listině, měli moţnost určit nového zmocněnce, pokud by pŧvodně jmenovaného zmocněnce odvolali nebo ten se vzdal svého zmocnění. Vzhledem k tomu, ţe zmocněnec musí být vţdy stanoven aktivním právním úkonem, je ustanovení o určení náhradníka zmocněnce v současné právní úpravě nadbytečné

– osoba označená jako náhradník mŧţe podle současné právní úpravy plnit úkoly zmocněnce aţ v případě, ţe je zmocněnec odvolán. Zároveň nebylo moţné jmenovat nového zmocněnce. Zmocnění zaniká okamţikem doručení odvolání nebo rezignace Ministerstvu vnitra. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštních právních předpisŧ, popř. zaslán prostřednictvím datové schránky. Je-li podání činěno osobně, nemusí být úředně ověřeno (jednak je o něm sepsán úřední záznam a jednak nemusí vŧbec existovat v listinné podobě, kdyţ je ţadatel činí, právě proto, ţe je činí osobně). Za předpokladu, ţe nebude jmenován nový zmocněnec, vystavují se navrhující poslanci nebo senátoři v době před registrací kandidátní listiny moţnosti odmítnutí kandidátní listiny z dŧvodŧ její neúplnosti; pokud není na kandidátní listině určen zmocněnec, vyvěsí se výzva k odstranění nedostatkŧ kandidátní listiny na úřední desce Ministerstva vnitra; stejně tak, dojde-li k odvolání zmocněnce nebo jeho vzdání se po registraci kandidátní listiny, komunikuje Ministerstvo vnitra s navrhujícími cestou vyvěšení písemnosti na úřední desce. Vzhledem k tomu, ţe je upraven odlišně postup pro delegování do okrskových volebních komisí, nemá toto oprávnění delegace zmocněnec, ale osoba oprávněná jednat jménem politické strany nebo politického hnutí či osoby určené statutárním orgánem politické strany, politického hnutí nebo navrhujícím občanem (mŧţe jí být i zmocněnec, ale musí být speciálně k tomu účelu určen). Zmocněnec mŧţe být členem okrskové volební komise.

K § 23

Ustanovení upravuje obligatorní náleţitosti kandidátní listiny, které v podstatě odpovídají náleţitostem pro volby do Senátu Parlamentu České republiky. Kandidát má moţnost uvést titul. Z dŧvodŧ lepší orientace voliče i pro registr kandidátŧ je uveden údaj o pohlaví. Ke kandidátní listině musí být přiloţeno čestné prohlášení kandidáta. Podává-li kandidátní listinu navrhující občan, musí k ní připojit petici podepsanou alespoň 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky. Návrh předpokládá dosaţení věku 18 let ke druhému dni volby tak, jak to upravuje novela Ústavy. Vzhledem k tomu, ţe mohou být podpisy sbírány ještě před vyhlášením volby prezidenta, kdy nebude známo konkrétní datum volby, budou podporující občané, kteří ve dni volby nedosáhnou věku 18 let, vyškrtnuti v rámci kontroly předloţené petice. Postup, kdy budou sbírány podpisy pro konkrétního kandidáta ještě před vyhlášením prezidenta, nelze s ohledem na poţadovaný počet podporovatelŧ volby vyloučit ve vazbě na krátkost času pro předloţení kandidátní listiny. Počet podpisŧ na petici dle dŧvodové zprávy k návrhu novely Ústavy je stanoven tak, aby deklaroval „dostatečně silnou podporu kandidáta a zamezil nadměrnému uţívání tohoto práva. Na druhou stranu však musí být počet podpisŧ pod peticí stanoven tak, aby bylo moţné ověřit, ţe podpisy pod peticí nejsou fiktivní. Z tohoto pohledu se počet 50 000 podpisŧ jeví jako odpovídající oběma sledovaným účelŧm.“. Ministerstvo vnitra provede ověření správnosti a úplnosti údajŧ na peticích namátkově. Petice podporující kandidáta bude předloţena v listinné podobě a bude zkontrolován jen namátkou vybraný vzorek 8500 podpisŧ. Vzhledem ke krátkosti času není moţné zkontrolovat všechny údaje na petici. Zjistí-li Ministerstvo vnitra nesprávné údaje u více neţ 3 % podepsaných občanŧ, provede kontrolu u dalšího vzorku stejného rozsahu. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, ţe druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u méně neţ 3 % občanŧ podepsaných na petici, nezapočítá Ministerstvo vnitra občany z obou kontrolních vzorkŧ do celkového počtu občanŧ podepsaných na petici. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, ţe druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u více neţ 3 % občanŧ podepsaných na petici, odečte od celkového počtu občanŧ podepsaných na petici počet občanŧ, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanŧ podepsaných na petici). Pro srovnání se uvádí podpora institutu EOI (Nařízení EP a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011, o občanské iniciativě). Minimální počet podepsaných občanŧ na prohlášení o podpoře hlasŧ tvoří za Českou republiku 16 500. Členský stát ověří předloţená prohlášení o podpoře ve lhŧtě 3 měsícŧ od obdrţení ţádosti s tím, ţe se předpokládá pouţití vhodných kontrol v souladu s vnitrostátním právem a případnými zvyklostmi. Z projednání národních expertŧ k implementaci citovaného nařízení vyplynulo, ţe kontroly budou prováděny na náhodně vybraném vzorku; Komise je srozuměna s tím, ţe není moţné všechny nepřesnosti v prohlášení o podpoře objevit. Návrh novely Ústavy nepředpokládá sloţení kauce.

K § 24

Ministerstvo vnitra jako orgán, který provádí registraci, posoudí úplnost a bezvadnost podaných kandidátních listin, při kontrole kandidátních listin a petic čerpá informace ze základních registrŧ, a přitom vychází i z čestných prohlášení kandidátŧ. V případě, ţe zjistí nedostatky, je navrhujícím poslancŧm nebo navrhujícím senátorŧm anebo navrhujícímu občanovi dána moţnost, aby takovéto vady ve stanovené lhŧtě odstranili, s výjimkou situace, kdy se provádí kontrola petice na náhodně vybraném vzorku (a výzva k nápravě tak postrádá smysl). Ustanovení upravuje i další taxativně stanovené dŧvody, pro které Ministerstvo vnitra musí kandidátní listinu odmítnout. Jedním z dŧvodŧ odmítnutí bude případ, kdy se vzdá svého postavení navrhující občan před podáním kandidátní listiny, neboť nebude naplněna podmínka uvedená v § 21; v případě, ţe k této situaci dojde po podání kandidátní listiny, takto navrţený kandidát se dále účastní volby prezidenta. Vzhledem k tomu, ţe s ohledem na specifičnost volebního procesu nelze na postup podle tohoto návrhu zákona, s výjimkou projednání přestupku či správního deliktu, vztáhnout správní řád, je třeba podrobně upravit procesní ustanovení týkající se rozhodování o registraci kandidátních listin přímo v zákoně. V případě odmítnutí kandidátní listiny nebo provedení registrace budou moci navrhující poslanci nebo navrhující senátoři anebo navrhující občan podat opravný prostředek k soudu. Soudnictví ve věcech volebních upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisŧ. Soud rozhodne o registraci kandidátní listiny nejpozději 15 dnŧ přede dnem volby prezidenta. Zaregistrování kandidátní listiny opravňuje k tisku hlasovacích lístkŧ; tento tisk zabezpečí Ministerstvo vnitra prostřednictvím subjektu vybraného ve výběrovém řízení. Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra v zákonem stanovených lhŧtách poskytne informace o kandidátech v rozsahu údajŧ, které se uvádějí na hlasovacím lístku. Rozsah údajŧ bude takový, aby umoţnil identifikaci osoby, neuvádí se však datum narození a adresa trvalého bydliště jednotlivých kandidátŧ. Ustanovení je formulováno tak, aby splňovalo podmínky zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajŧ a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, o poskytování informací bez předchozího souhlasu subjektu údajŧ a zároveň poţadavky zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisŧ. V případě, ţe nebyla podána ţádná kandidátní listina nebo zaregistrována ţádná kandidátní listina nebo pouze jedna, volba prezidenta se nekoná ve vyhlášeném termínu a Ministerstvo vnitra o této skutečnosti neprodleně informuje předsedu Senátu Parlamentu České republiky, aby byla vyhlášena nová volba.

K § 25

Kandidát při volbě prezidenta mŧţe kdykoliv ve volebním procesu rezignovat, avšak účinky rezignace mající dopad na hlasování a zjišťování výsledkŧ volby prakticky nastanou jen, pokud tak učinil do 24 hodin před zahájením volby a zároveň nejpozději v této lhŧtě svoji rezignaci doručil Ministerstvu vnitra. Tato lhŧta je stanovena s ohledem na to, aby Ministerstvo vnitra prostřednictvím krajských úřadŧ mohlo informovat voliče ve volebních místnostech o případné změně, která nastala v dŧsledku vzdání se kandidatury a zároveň o tom stihlo informovat Český statistický úřad. Ministerstvo vnitra dále prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí informuje voliče v zahraničí. Kandidát pochopitelně mŧţe učinit prohlášení o vzdání se kandidatury i po uplynutí této lhŧty, takový kandidát však mŧţe být „zvolen“ a svŧj případný nezájem o výkon mandátu pak mŧţe řešit například rezignací na výkon funkce prezidenta republiky. Vzdání se kandidatury má jiné účinky, je-li doručeno před registrací kandidátní listiny nebo aţ po registraci. V případě vzdání se kandidatury před registrací, nebude hlasovací lístek takového kandidáta vŧbec vytištěn. Návrh novely Ústavy nepočítá s moţností, ţe by kandidáta mohl odvolat v prŧběhu volebního procesu ten, kdo jeho kandidaturu navrhl. Obdobně jako při rezignaci se postupuje i v případě ztráty volitelnosti, pod kterou se řadí i úmrtí kandidáta. Úprava tak reaguje na případy úmrtí kandidáta a další případy, kdy kandidát přestane splňovat podmínky volitelnosti, tj. pokud Ministerstvo vnitra zjistí, ţe kandidát pozbyl státní občanství České republiky nebo u něho nastane překáţka v právu být volen, spočívající ve zbavení zpŧsobilosti k právním úkonŧm, kde se postupuje obdobně.

K § 26

Po skončení registrace kandidátních listin Státní volební komise vylosuje čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky kandidátŧ. Tisk hlasovacích lístkŧ je podmíněn registrací kandidátních listin, popřípadě rozhodnutím soudu, který tuto registraci nahrazuje. Ustanovení dále upravuje formální i obsahové náleţitosti hlasovacího lístku při volbě prezidenta. Pro tisk hlasovacího lístku platí, ţe se u kandidátŧ uvádí rozsah údajŧ jako na kandidátní listině (bez příloh). Kaţdý kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku. Správnost údajŧ na hlasovacím lístku mŧţe před vytištěním ve lhŧtě dané návrhem zákona ověřit zmocněnec nebo navrhující občan. Hlasovací lístky pro všechny kandidáty musí být vytištěny písmem téhoţ druhu a stejné velikosti, na papíru téţe barvy, jakosti a týchţ rozměrŧ – musí mít stejnou formu. Je tomu tak proto, aby odlišnost ve formě nepŧsobila na rozhodování voličŧ. Včasné dodání hlasovacích lístkŧ pro hlasování ve volební místnosti zajišťuje jako v případě ostatních druhŧ voleb starosta. Ustanovení o zřejmých tiskových chybách je tradiční součástí volebních předpisŧ – mezi zřejmé tiskové chyby patří zejména překlepy; posuzovat zřejmost tiskových chyb je však nutné případ od případu. Informace o chybách musí volební orgány vyvěsit ve volebních místnostech. Ministerstvo vnitra na základě výběrového řízení vybere subjekt na komplexní zajištění tisku, kompletace a distribuce hlasovacích lístkŧ. Distribuci hlasovacích lístkŧ zajistí Ministerstvo vnitra prostřednictvím této vybrané firmy tak, aby hlasovací lístky byly zaslány přes pověřené obecní úřady v dostatečném časovém předstihu na obecní úřady. Pro hlasování v zahraničí zajistí Ministerstvo vnitra zaslání vzorŧ hlasovacích lístkŧ v elektronické podobě Ministerstvu zahraničních věcí, které je zašle na zastupitelské úřady. Volba zpŧsobu přenosu je ponechána na Ministerstvu zahraničních věcí. Zastupitelský úřad zajistí tisk nebo rozmnoţení hlasovacích lístkŧ podle místních podmínek v dostatečném mnoţství. Ve druhém kole volby prezidenta volič obdrţí hlasovací lístky přímo ve volební místnosti. Také volič, který hlasuje na voličský prŧkaz dostane hlasovací lístky aţ ve volební místnosti.

K § 27 až 29

Ústavou je zaručena rovnost volebního práva; to znamená, ţe 1 volič má 1 hlas stejné váhy. Zásada, ţe kaţdý volič mŧţe v týchţ volbách volit jen jednou je ošetřena zápisem voliče do seznamu voličŧ v jednom místě, tedy pouze v jednom seznamu voličŧ a je základním principem ovládajícím systém vedení seznamŧ voličŧ. Stálý seznam voličŧ upravený v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí se uţívá pro všechny druhy voleb; seznam vede podle citovaného zákona obecní úřad pro voliče, kteří mají v jeho územním obvodu trvalý pobyt. Zároveň se podle tohoto zákona řídí i otázky jeho aktualizace a případně i soudní ochrany ve věci zápisu voliče. Zvláštní seznam voličŧ vede i zastupitelský úřad pro volby v zahraničí podle zákona o volbách do Parlamentu. Tento zvláštní seznam však má podobu stálého seznamu, zapisují se do něj voliči dlouhodobě ţijící v zahraničí, a to na základě jejich písemné ţádosti. Zvláštní seznam voličŧ umoţňuje občanŧm České republiky s bydlištěm v zahraničí, aby uplatnili svoje volební právo i v případě volby prezidenta. Volit přímo v zahraničí bylo dosud moţné jen při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; při volbách do Senátu Parlamentu České republiky vydávaly zastupitelské úřady těmto voličŧm voličské prŧkazy, s kterými hlasovali na území České republiky.

K § 30

Zvláštní seznamy voličŧ vytvářené účelově pro kaţdé volby prezidenta republiky vedou obecní úřady, na jejichţ území je zdravotnické nebo sociální zařízení, věznice apod. Voliči dlouhodobě v těchto zařízeních umístění mohou poţádat cestou správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení o zápis do zvláštního seznamu voličŧ. Pro předání údajŧ obecnímu úřadu, který zvláštní seznam voličŧ vede, je dán nově (s ohledem na moţnosti elektronické komunikace) nejzazší termín, tj. nejpozději 4 dny před začátkem hlasování. Údaje u takto zapsaných voličŧ se mohou podle potřeby aktualizovat, nikoliv však doplňovat noví voliči (takový postup bude moţný aţ při centrálně elektronicky vedeném seznamu voličŧ). Lhŧta 4 dny platí i pro druhé kolo volby prezidenta. Voliči zapsaní do zvláštního seznamu voličŧ z uvedených dŧvodŧ jsou ve výpisu ze zvláštního seznamu voličŧ vedeni na samostatných listech pro kaţdý ústav, objekt nebo zařízení tak, aby mohla okrsková volební komise vzít spolu s přenosnou volební schránkou k voliči vţdy jen příslušnou část zvláštního seznamu voličŧ.

Pro účely vedení zvláštního seznamu voličŧ mŧţe obecní úřad nahlíţet do základního registru obyvatel a do agendového informačního systému evidence obyvatel.

K § 31

Voliči, který nehodlá hlasovat ve volebním okrsku, v jehoţ stálém seznamu voličŧ je zapsán, se i nadále umoţňuje hlasovat v jiné volební místnosti pomocí voličského prŧkazu. Obecní úřad pak takovému voliči vydá na základě ţádosti 2 voličské prŧkazy (pro 1. kolo a pro 2. kolo volby) vzhledem k moţnosti konání druhého kola volby prezidenta, a to bez ohledu na to, zda si volič o voličské prŧkazy pro obě kola voleb poţádal. Na voličské prŧkazy pak uvede, pro které kolo volby jsou vydány. Obecní úřad poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu voličŧ a do výpisu z něho pro okrskovou volební komisi. Voličský prŧkaz mŧţe být z dŧvodu nenahraditelnosti pouze originál v listinné podobě. V případě ztráty, nedoručení, odcizení apod. nebude vydán nový voličský prŧkaz; dŧvodem je potřeba zajistit, aby volič nehlasoval vícekrát. Obdobně mohou zastupitelské úřady v zahraničí vydat voličské prŧkazy na základě ţádosti voličŧ zapsaných ve zvláštním seznamu voličŧ vedených u příslušných zastupitelských úřadŧ. Institut voličských prŧkazŧ umoţňuje kaţdému hlasování z jakéhokoliv dŧvodu mimo svŧj volební okrsek s tím, ţe pokud voličský prŧkaz nebude chtít vyuţít, a pokud bude chtít volit v místě, kde je zapsán ve stálém seznamu voličŧ nebo zvláštním seznamu voličŧ, vrátí jej přímo ve volební místnosti. Tato situace mŧţe nastat např. pokud byl volič v den voleb propuštěn z nemocnice. O vydání voličského prŧkazu lze poţádat obecní úřad nebo zastupitelský úřad buď písemnou ţádostí nebo osobně. U písemné ţádosti o vydání voličského prŧkazu je vyţadován ověřený podpis ţadatele nebo zaručený elektronický podpis, a to proto, aby byl volič, který o vydání voličského prŧkazu ţádá, chráněn před zneuţitím tohoto institutu. Úřední ověření podpisu voliče je osvobozeno od správního poplatku na základě ustanovení § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisŧ (úkon pro účely vyuţití volebního práva). V případě, ţe volič poţádá o vydání voličského prŧkazu osobně (aniţ by ţádost sepsal), případně osobně donese svoji ţádost existující v listinné podobě, ověření podpisu po něm obecní úřad nebo zastupitelský úřad nepoţaduje. Úřední záznam, který s voličem ţádajícím o vydání voličského prŧkazu sepíše zaměstnanec obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu, by měl obsahovat údaje identifikující ţadatele, poţadavek na vydání voličského prŧkazu specifikovaný pro první nebo druhé kolo volby prezidenta a jeho podpis. O vydání voličského prŧkazu je moţné zaţádat i prostřednictvím datové schránky. Pro písemnou ţádost o vydání voličského prŧkazu není ţádný předepsaný formulář. Lhŧta 15 dnŧ, kdy mŧţe obecní úřad či zastupitelský úřad vydat nejdříve voličský prŧkaz, je stanovena shodně jako při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, neboť je třeba porovnat zápisy do seznamŧ voličŧ vedených obecním a zastupitelským úřadem, a bylo tak zřejmé, který volební orgán je k vydání voličského prŧkazu příslušný.

K § 32

Starosta zajistí informování voličŧ o době a místě konání volby prezidenta v obci zveřejněním informace na úřední desce, tzn. i zpŧsobem umoţňujícím dálkový přístup. Zároveň mŧţe starosta uvedené údaje zveřejnit i zpŧsobem v místě obvyklým, např. místním rozhlasem, tiskem apod. Pro informaci o hlasování ve volební místnosti postačí lhŧta 15 dnŧ, která je obvyklá i pro jiný druh voleb. Při podávání informací voličŧm je třeba zohlednit skutečnost, zda v obci ţije více neţ 10% obyvatel, hlásících se k jiné národnosti neţ české; pak se informace pro voliče tisknou i v jazyce této národnostní menšiny. Informování potenciálních voličŧ ze zahraničí patří mezi úkoly zastupitelského úřadu. Oproti stávající úpravě voleb do Senátu se zavádí povinnost starosty informovat v místě o konání druhého kola volby prezidenta. Pŧjde zejména o informaci, kdy se 2. kolo volby koná a upozornění, ţe voliči obdrţí pro druhé kolo volby prezidenta hlasovací lístky aţ ve volební místnosti.

K § 33

Vymezení volební kampaně nelze pojmout komplexně. Volební kampaň, nebo to, co za tzv. volební kampaň označí dotčené subjekty, se vţdy bude dotýkat dalších právních předpisŧ, jakými jsou nepochybně občanský zákoník, trestní zákon, zákon o přestupcích. I zahraniční právní úpravy se z hlediska výslovného zákazu volební propagandy omezují na bezprostřední blízkost volební místnosti a zveřejňování výsledkŧ veřejného mínění, a to pouze v době voleb. Na druhé straně nelze pominout otázku práva na informace a svobody projevu. Ta se projevuje nejen v činnosti médií, ale zejména ve svobodné soutěţi politických sil v demokratické společnosti, v prezentaci volebních programŧ a v samotném účelu volebního procesu. Pravidla vedení volební kampaně se tedy navrhují vymezit s ohledem na povahu volební kampaně obecně s tím, ţe bliţší mantinely poskytne v rámci komplexního posouzení soudní judikatura tak, jako se tomu jiţ stalo v případech povaţovaných za zásadní, např. nález Ústavního soudu Pl. ÚS 73/04 publikovaný ve Sbírce zákonŧ pod č. 140/2005, sp. zn. I ÚS 526/98, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2006, č.j. Vol 15/2006, zabývající se vyváţeností a rovným přístupem do veřejnoprávních médií. Ve volebních věcech je třeba respektovat princip proporcionality, tedy nelze mít za to, ţe kaţdé porušení volebního zákona nebo odchýlení se od obecných principŧ, za nichţ má být vedena volební kampaň, znamená nutnost vyslovit volby nebo volbu kandidáta za neplatné. V kaţdém konkrétním případě je tak třeba posoudit související okolnosti včetně označeného porušení zákona a jeho intenzitu. Nadále se tak navrhuje rozlišovat obecnější pojem volební kampaně, která probíhá časově neohraničeně, uţší pojem volební agitace (účelově a cíleně zaměřené ke zvolení konkrétní volební strany nebo kandidáta), zakázané ve dny voleb a v bezprostřední blízkosti volebních místností, a volební prŧzkumy. Pravidla volební kampaně se tak upravují obdobně jako při jiných druzích voleb. Starosta je oprávněn, aby ve stanovené lhŧtě vyhradil plochu pro vylepení plakátŧ kandidátŧ na prezidenta republiky. V případě, ţe se tak starosta rozhodne, musí být zachována zásada rovnosti pro kandidáty při vyuţívání vyhrazených ploch.

V případě volby prezidenta je umoţněn kandidátŧm přístup do veřejnoprávních sdělovacích prostředkŧ v České republice. Kandidát ztrácí nárok na vysílací čas v případě, ţe se po zahájení volební kampaně vzdá své kandidatury. Zákaz zveřejňování výsledkŧ předvolebních a volebních prŧzkumŧ, jejichţ zveřejnění bezprostředně před volbami by mohlo ovlivnit hlasování voličŧ, se proto upravuje v době počínající třetím dnem přede dnem volby prezidenta a končící ukončením hlasování. Úpravu zákazu volební agitace pro kandidáty na prezidenta republiky ve dnech volby prezidenta ve volebních místnostech a jejich bezprostředním okolí, lze blíţe vymezit místem, kudy musí projít kaţdý volič při příchodu do volební místnosti; za pořádek odpovídá předseda okrskové volební komise a zvláštní okrskové komise, který tak mŧţe v případě porušení uvedeného zákazu zajistit nápravu.

K § 34

Ustanovení vymezuje povinné vybavení volební místnosti a objektu, ve kterém se volební místnost nachází, to se nebude lišit od vymezení pro jiné druhy voleb. Úřední obálky, do kterých voliči vkládají hlasovací lístky, musí být opatřeny úředním razítkem, tj. razítkem podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 352/2001 Sb., o uţívání státních symbolŧ České republiky a o změně některých zákonŧ; jde o kulaté razítko o prŧměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm, na němţ je uvnitř kruhu vyobrazen malý státní znak a na jeho obvodu je označení oprávněné osoby (tj. obecní úřad nebo zastupitelský úřad) a název obce či zastupitelského úřadu, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. Při souběhu volby prezidenta s jinými volbami budou voliči vkládat hlasovací lístky pro konané volby do jedné obálky. Dosud byl hlasovací lístek vloţený do jiné úřední obálky povaţován za neplatný hlas (blíţe viz § 63). Nově se zavádí moţnost vyvěšení vlajky v bezprostřední blízkosti volební místnosti pro ty případy, kdy budova, v níţ se volební místnost nachází, není vybavena pro vyvěšení vlajek (jde např. o památkově chráněný objekt). Ve volebních místnostech na zastupitelských úřadech nejsou přenosné volební schránky, neboť s hlasováním do nich se nepočítá s ohledem na velikost území.

K § 35

Předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise prohlásí hlasování za zahájené aţ poté, co se přesvědčí o vybavení volební místnosti všemi nezbytnými náleţitostmi podle zákona a o tom, ţe volební schránky jsou prázdné. Tuto kontrolu provádí před ostatními členy okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. V případě zjištěných nedostatkŧ mŧţe být zahájení hlasování odročeno.

K § 36

Ustanovení shrnuje zásady hlasování platné pro volbu prezidenta. Stanovuje voliči povinnost prokázat svou totoţnost a státní občanství a určuje doklady, kterými lze poţadované náleţitosti prokázat. Totoţnost a státní občanství České republiky volič prokazuje předloţením příslušných platných dokladŧ v souladu se zákonem č. 328/1999 Sb., o občanských prŧkazech, ve znění pozdějších předpisŧ, nebo podle zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisŧ, (zákon o cestovních dokladech) – tedy prakticky předloţením cestovních dokladŧ anebo předloţením občanského prŧkazu. Hlasování při volbě prezidenta bude umoţněno i těm občanŧm České republiky, kteří jsou voliči podle zákona, avšak z jakéhokoliv dŧvodu nejsou drţiteli cestovního pasu, ale pouze pasu diplomatického, sluţebního nebo jim byl vydán cestovní prŧkaz. Cestovní doklady mají stejnou prŧkazní hodnotu – všechny rovnocenně prokazují totoţnost a státní občanství drţitele. Výčet dokladŧ není totoţný s výčtem dokladŧ, pro které zvláštní zákon zavedl zkratku „cestovní doklad“, a proto není moţné pouze na tento zvláštní zákon (zákon o cestovních dokladech) odkázat. Výpis ze stálého seznamu voličŧ a výpis ze zvláštního seznamu voličŧ bude obecním úřadem předán ve dvojím vyhotovení pro potřeby okrskové volební komise k zajištění hlasování, a to i do přenosné volební schránky mimo volební místnost. Výpis ze zvláštního seznamu voličŧ vedeného zastupitelským úřadem bude tímto úřadem předán pro potřeby zvláštní okrskové volební komise pro hlasování ve volební místnosti v zahraničí. Do výpisu ze stálého seznamu voličŧ mŧţe okrsková volební komise dodatečně dopsat pouze voliče, který komisi prokáţe své právo hlasovat ve volebním okrsku (prŧkazní povinnost je na tomto voliči, okrsková volební komise není povinna provádět jakékoli šetření v této věci). Toto právo mŧţe volič prokázat platným občanským prŧkazem, popřípadě občanským prŧkazem s odstřiţeným rohem společně s potvrzením o změně místa trvalého pobytu; tuto skutečnost nelze prokázat cestovním dokladem, kde se místo trvalého pobytu vŧbec neuvádí. Stále zbývá určitá skupina těch, kteří se nacházejí mimo územní obvod svého volebního okrsku, a to z neočekávaných dŧvodŧ, které jim znemoţnily poţádat s předstihem o voličský prŧkaz nebo být zapsáni do zvláštního seznamu voličŧ. Faktické vyloučení těchto osob z hlasování však není zpŧsobeno chybou zákonodárce, tím méně pak chybou jiných orgánŧ, nýbrţ nutností s určitým předstihem přede dnem hlasování ukončit vydávání voličských prŧkazŧ, respektive uzavřít zvláštní seznamy voličŧ, pro něţ se lhŧta zkrátila ze 7 dnŧ na 3 dny. Zmíněné omezení je nutno přičíst stanovení určité rovnováhy mezi neomezeným aktivním volebním právem jednotlivcŧ a veřejným zájmem na institucionální zajištění výkonu volebního práva (z usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. Vol 78/2006). Poţadavek, aby volič hlasoval sám v odděleném prostoru určeném pro vloţení hlasovacího lístku do úřední obálky, vyplývá z principu tajnosti hlasování. Ze stejného principu vyplývá i zásada, ţe v tomto prostoru nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem. Je řešen i případ, kdy volič z váţných dŧvodŧ (tělesná vada, volič nemŧţe číst nebo psát) sám nemŧţe vybrat a případně i vloţit hlasovací lístek do úřední obálky a následně do volební schránky. Pamatováno je i na situaci, kdy volič ze závaţných dŧvodŧ, zejména zdravotních nebo rodinných (maminky malých dětí apod.) nemŧţe hlasovat ve volební místnosti. Je mu umoţněno hlasování mimo volební místnost do přenosné volební schránky, ale pouze v územním obvodu okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena, a u níţ je volič např. zapsán ve výpisu ze stálého seznamu, nebo v případě např. pobytu v nemocnici či věznici ve výpisu ze zvláštního seznamu voličŧ. Tuto moţnost s ohledem na vzdálenosti nemá volič v zahraničí.

K § 37

Zpŧsob hlasování ve volební místnosti vyplývá z většinového volebního systému. Volič vloţí do obálky opatřené úřední razítkem pouze jeden hlasovací lístek se jménem jím vybraného kandidáta. Volič nijak hlasovací lístek neupravuje, tzn. není třeba jméno kandidáta nijak označovat, krouţkovat apod. Obdobně bude postupovat při případném hlasování ve druhém kole volby prezidenta. Stejně jako při výběru hlasovacího lístku za plentou mŧţe handicapovanému voliči pomoci jiný volič, ne však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, i při vhazování úřední obálky do volební schránky.

K § 38

Odpovědnost za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí má předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise, který v případě nerespektování pokynŧ, které za účelem udrţení pořádku ve volební místnosti vydal, spolupracuje například s obecní policií nebo Policií České republiky. Předsedovi okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise jsou při udrţování pořádku ve volební místnosti nápomocni členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, v krajním případě, jde-li o závaţné narušení hlasování, má okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise k dispozici institut přerušení hlasování.

K § 39

Ustanovení upravuje postup zabezpečení volebních schránek a ochranu volebních dokumentŧ v případě, kdy nastanou okolnosti, které znemoţňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo ho ukončit. Odročit, přerušit nebo prodlouţit hlasování mŧţe okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise pouze ze závaţných dŧvodŧ, nejdéle však o jednu hodinu, v rámci které musí okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise dŧvody, které znemoţňují hlasování, odstranit, např. zajištěním náhradních prostor. Dŧvody vedoucí k odročení zahájení hlasování, jeho přerušení a podle potřeby i případnému prodlouţení doby hlasování mohou nastat v pátek i sobotu, tzn., ţe hlasování v jednom dni mŧţe být odročeno maximálně o 1 hodinu; na dobu maximálně 1 hodiny z jednoho dŧvodu mŧţe být hlasování přerušeno, a pokud je to nezbytné, mŧţe být v jednom dni prodlouţena doba hlasování maximálně o 1 hodinu. V těchto výjimečných případech musí být náleţitě zabezpečena veškerá volební dokumentace tak, aby nemohlo dojít ke zpochybnění řádného prŧběhu volby. Zároveň je upravena povinnost okrskové volební komise vyrozumět o takovém případě voliče a informovat

o této skutečnosti obecní úřad, a pověřený obecní úřad a krajský úřad a povinnost

zvláštní okrskové volební komise obdobně zveřejnit informaci pro voliče a zastupitelský úřad v zahraničí. Jelikoţ se volba prezidenta koná ve dvou dnech, je ukončení hlasování v první den volby de facto zvláštní formou přerušení hlasování a opatření nutná u přerušení hlasování musí okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise učinit rovněţ po prvním dnu volby prezidenta.

K § 40

Ustanovení upravuje moţnost, aby Ministerstvo vnitra, krajský úřad a pověřený obecní úřad ve dnech volby prezidenta provedly, a to jak při hlasování, tak při sčítání hlasŧ, kontrolu ve volební místnosti na území České republiky. Je však zároveň vyloučeno, aby tyto subjekty svými pokyny při této kontrole mohly zasahovat do sčítání hlasŧ a ovlivňovat tak případné celkové zpracování výsledku hlasování ve volebním okrsku (viz k § 43). Cílem kontrol je prověření, zda činnost okrskové volební komise je při hlasování a sčítání hlasŧ v souladu se zákonem. Stanovuje se rovněţ oprávnění výše zmíněných volebních orgánŧ při provádění kontrol a závaznost jejich pokynŧ pro okrskovou volební komisi. Při zjištění drobných nedostatkŧ zmíněné orgány dají pokyn předsedovi okrskové volební komise, aby tyto odstranil na místně ihned, při zjištění závaţnějších nedostatkŧ dají pokyn, aby okrsková volební komise přerušila hlasování (maximálně na 1 hodinu) ve volební místnosti a závady za tuto dobu odstranila. Kontrolující sepíše o provedené kontrole záznam, který je součástí volební dokumentace; ten mŧţe případně slouţit jako podklad pro soud při řízení o volební stíţnosti. Nově je začleněna právní úprava postavení volebních pozorovatelŧ mezinárodních organizací, kteří mají právo být přítomni při hlasování a při sčítání hlasŧ ve volební místnosti, a to jak na území České republiky, tak v zahraničí na zastupitelských úřadech. Oprávnění vyslat své pozorovatele se zakotvuje pro mezinárodní organizace vzniklé na základě mezinárodních smluv, jimiţ je Česká republika vázána, a výslovně pak i pro OBSE. Zveřejnění seznamu těchto organizací Ministerstvem zahraničních věcí umoţní okrskovým volebním komisím a zvláštním okrskovým volením komisím určit, na které mezinárodní organizace se toto ustanovení vztahuje. Jejich přítomnost ve volební místnosti při sčítání hlasŧ nevyţaduje povolení Státní volební komise.

K § 41

Ustanovení upravuje zákaz poskytování informací o prŧběhu volby prezidenta a dílčích výsledcích volby prezidenta členy okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, a to aţ do podepsání zápisu o prŧběhu a výsledku volby. Výjimkou je informace o počtu voličŧ, kteří jiţ hlasovali, neboť volební účast je jednou ze sledovaných informací, oznamovaných v médiích ještě v prŧběhu voleb. Vzhledem k tomu, ţe zákon vymezuje okruh osob, které mohou být v místnosti, kde okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise sčítá hlasy, vztahuje se zákaz poskytování informací i na tyto osoby.

K § 42

Stanoví se postup pro ukončení hlasování. Hlasování prohlašuje za ukončené předseda okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise.

Pro zvláštní okrskovou volební komisi je stanoven stejný postup, jaký je upraven pro postup okrskové volební komise. Ve zvláštním volebním okrsku probíhá z dŧvodu časového posunu hlasování v jiném čase neţ na území České republiky. Se zahájením sčítání hlasŧ proto zvláštní okrsková volební komise vyčká aţ do okamţiku ukončení hlasování na území České republiky.

K § 43

Sčítání hlasŧ okrskovou volební komisí mohou být přítomny pouze osoby, u kterých to zákon předpokládá. Tyto osoby ovšem nejsou oprávněny do sčítání hlasŧ jakkoliv zasahovat nebo dávat členŧm okrskové volební komise pokyny ani pomáhat při sčítání odevzdaných hlasŧ. Jejich přítomnost směřuje např. ke kontrole úkonŧ předcházejících sčítání, přítomnosti dalších osob nebo, v případě pověřených zaměstnancŧ Českého statistického úřadu, k vysvětlení postupu při zjišťování výsledkŧ hlasování. Dále zde mohou být přítomny osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise; jedná se například o zástupce sdělovacích prostředkŧ, především obrazového zpravodajství, pozorovatelských misí apod. Rovněţ zde mohou být přítomni volební pozorovatelé mezinárodních organizací vzniklých na základě mezinárodní smlouvy, ti povolení Státní volební komise nepotřebují.

K § 44

Ustanovení upravuje postup okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při sčítání hlasŧ, a to obdobným zpŧsobem jako v ostatních volebních zákonech. Tak jako při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zvláštní okrsková volební komise zahájí sčítání hlasŧ aţ po uplynutí doby stanovené pro ukončení hlasování na území České republiky; vylučuje se tak moţnost, aby výsledky hlasování zjištěné v zahraničí ovlivnily hlasování na území České republiky. V intencích volebního zákona postup okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí popisuje rovněţ závazný systém zjišťování a zpracování výsledkŧ hlasování stanovený Českým statistickým úřadem. Český statistický úřad se podílí na školení členŧ okrskových volebních komisí i zvláštních okrskových volebních komisí.

K § 45

Ustanovení řeší otázku platnosti hlasovacího lístku – tu s konečnou platností posuzuje okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise s tím, ţe ţádnému z volebních orgánŧ nepřísluší takové rozhodnutí přezkoumat, popř. řešit v rámci podaných stíţností. Rozhodnutí o tom, zda nedošlo při zjišťování výsledkŧ hlasování ve volebním okrsku k porušení zákona přísluší pouze soudu na základě podaného návrhu podle § 61. Neplatnost hlasovacího lístku, konstatuje příslušná volební komise v těch případech, kdy podoba hlasovacího lístku neodpovídá oficiálně vytištěnému hlasovacímu lístku, nebo kdy je hlasovací lístek cíleně přetrţený. Tím není míněno poškození hlasovacího lístku, kdy se případné utrţení části hlasovacího lístku nedotklo textové části. Neplatný je hlas voliče také v případě, kdy do úřední obálky je vloţeno několik hlasovacích lístkŧ kandidátŧ na prezidenta.

K § 46

Ustanovení obsahuje všechny náleţitosti zápisu o prŧběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku, který vyhotovuje ve dvojím stejnopise okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise. Ze zápisu musí být zřejmé rozhodné údaje potřebné pro statistické zpracování výsledkŧ volby prezidenta. Jde o doklad o prŧběhu volby v okrsku, který má velký význam pro případné soudní přezkoumání volby prezidenta. Proto je velmi dŧleţité, aby byly připojeny i případné výhrady členŧ okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, kteří odmítli zápis podepsat. Pokud některý z členŧ komise zápis odmítne podepsat, uvede své dŧvody na samostatném listu, který se jako