1. Zhodnocení platného právního stavu
Podobu přístupu k platnému právu (či přesněji k celostátně závaznému platnému právu) v současné době upravuje zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, (dále „zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv“). Oficiální podoba přístupu k platnému právu a k informacím o právních předpisech je založena na právně závazné listinné podobě oficiálních sbírek [listinná podoba Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv je zakotvena nepřímo (ale jednoznačně) v § 8 odst. 1, § 10 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 2 zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv]. Vydávání a vyhlašování právních předpisů a mezinárodních smluv v České republice je tak založeno na tradiční podobě úřední sbírky právních předpisů.
Jejími hlavními rysy jsou listinná podoba a právní závaznost vyhlašovaných textů právních předpisů, které tvoří zároveň jediný právně závazný zdroj informací o právní úpravě. Jejich správnost je garantována státní mocí. V oficiální sbírce jsou publikovány právní předpisy obvykle v plném znění, ve formě základních předpisů a jejich novel, doplněných v některých případech i úplným zněním právního předpisu (to ovšem postrádá závazný charakter). Redakční práce a lhůty jejich vydávání musí respektovat zákonitosti soudobé předtiskové přípravy textu a tiskařské práce.
Právně závaznou listinnou podobu doplňuje informativní elektronické vyhotovení Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv zpřístupňované na různých internetových stránkách, které ovšem není považováno za Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv (je bez garance úplnosti a správnosti). Veřejná správa dále publikuje na internetových stránkách jednotlivých úřadů metodická a výkladová stanoviska k právním předpisům. Odůvodnění právních předpisů je dostupné prostřednictvím informačních systémů Poslanecké sněmovny, Senátu a elektronické knihovny Úřadu vlády České republiky (eKLEP). Jednotlivé výše uvedené zdroje informací o právních předpisech nejsou navzájem propojeny a související odůvodňující dokumenty nejsou provázány s texty právních předpisů. Texty aktuálních úplných znění pocházejí z komerčních zdrojů a jejich správnost a úplnost není státem ověřována a garantována.
Bezplatnou dostupnost oficiální podoby platného práva České republiky a Evropské unie zajišťuje § 13 zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Vyžaduje, aby Sbírku zákonů zpřístupňovaly v pracovních dnech kraje, obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst. Zajištění přístupnosti Sbírky mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie je úkolem krajů a hlavního města Prahy. Statistiky odběru listinné podoby Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv nicméně ukazují, že oficiální podobu obou oficiálních sbírek České republiky zpřístupňuje pouze cca 1/3 povinných subjektů, zatímco ostatní volí místo jejich odběru náhradní řešení (tisk ze stejnopisu na vyžádání, zapůjčení atd.). Důvody pro relativně nízkou úroveň plnění této povinnosti způsobem v plném rozsahu odpovídajícím požadavkům zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv lze nalézt jednak ve finanční a administrativní náročnosti odběru a uložení obou oficiálních sbírek, jednak v zanedbatelném zájmu občanů o poskytnutí přístupu k oběma oficiálním sbírkám touto formou.
S ohledem na úzkou propojenost právního řádu České republiky a Evropské unie je třeba zmínit i dostupnost informací o právu Evropské unie a zohlednění vzájemných vazeb obou právních řádů v nástrojích poskytujících tento přístup. Základním informačním nástrojem pro právo Evropské unie je právní informační systém Evropské unie EUR-Lex, dostupný v českém jazyce. Oficiální české zdroje právních informací jsou se systémem EUR- Lex propojeny pouze velmi omezeně a nezohledňují v rámci textů právních předpisů vazby mezi českými a evropskými právními předpisy. Druhým významným evropským zdrojem informací o právních předpisech je evropský portál pro přístup k národním právním informačním systémům zemí Evropské unie N-Lex. Systém N-Lex bude s informacemi o právu České republiky propojen až realizací projektu e-Sbírka a e-Legislativa.
V oblasti tvorby práva je hlavním problémem zastaralost prostředků pro tvorbu práva i některých postupů tvorby práva, které neodpovídají nárokům komplexního právního řádu České republiky úzce provázaného s právem Evropské unie a s mezinárodním právem. Tato situace vede k prohlubujícímu se zhoršování kvality právního řádu České republiky, udržuje nízkou transparentnost tvorby práva a představuje překážku zvyšování konkurenceschopnosti České republiky jako celku a českých podnikatelských subjektů v rámci společného trhu Evropské unie. Praxe postrádá moderní nástroj tvorby a projednávání návrhů právních předpisů, který bude založen na využívání přesných dat o textu právních předpisů v úplném (a tedy i výrazně srozumitelnějším) znění. Ten by měl respektovat přirozenou podobu legislativní práce, propojit celý legislativní proces od počátku prací až po publikaci právního předpisu ve Sbírce zákonů, zvýšit přehlednost legislativního procesu pro tvůrce práva i pro ty, kteří jej sledují, a posílit transparentnost legislativního procesu. Ke kvalitě právních předpisů by měl přispět tak, že umožní systematickou aplikaci legislativních pravidel a sjednocování právní terminologie, usnadní jejich dodržování pro všechna stadia legislativního procesu, umožní automatizaci části formálních procesů tvorby práva a tvůrcům právních předpisů poskytne větší prostor věnovat se obsahové stránce legislativních návrhů.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Návrh komplexní právní úpravy v této oblasti vychází z usnesení vlády ze dne 4. srpna 2010 č. 554 k návrhu věcného záměru právní úpravy Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronické tvorby právních předpisů, které akceptovalo základní principy řešení modernizace tvorby a vyhlašování právních předpisů. Řešení přijaté vládou sestává z technických a legislativních opatření nezbytných pro modernizaci tvorby práva a přístupu k němu.
V technické oblasti tvoří navrhované řešení elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (dále též „e-Sbírka“) a elektronický systém tvorby právních předpisů (dále též „e-Legislativa“). Systém e-Sbírka zajistí možnost právně závazného elektronického vyhlašování právních předpisů, nepřetržitou dostupnost právního předpisu v úplném znění a odbourání administrativní zátěže spojené s legislativním procesem. Součástí e-Sbírky bude propojení s informacemi o právu Evropské unie (systém EUR-Lex), elektronická databáze vyhlášených, minulých a aktuálních úplných znění právních předpisů, pokročilý systém vyhledávání a propojení se systémem pro přístup k právním úpravám členských států Evropské unie (N-Lex). E-Sbírka dále umožní opakované užití dat v ní obsažených a stane se základem pro implementaci politiky „Open data“ v oblasti dat o právních předpisech a podnítí rozvoj navazujících veřejných komerčních služeb. E-Legislativa poskytne nástroje pro tvorbu práva v moderním nástroji umožňujícím práci s úplným zněním, automatizovanou tvorbu novelizačních bodů a poskytne moduly pro usnadnění administrace připomínkových řízení, schvalování návrhů právních předpisů a projednávání pozměňovacích návrhů. Systém podpoří důsledné používání správné legislativní techniky a terminologie a usnadní kontrolu legislativně technické stránky návrhů. Tvorba právního předpisu v konsolidovaném znění, vzájemná provázanost části e-Sbírky a e-Legislativy, ekonomičnost provozu a pravidla financování z prostředků Evropské unie vyžadují, aby byly obě stránky systému připravovány společně a jejich provoz zahájen společně a neprodleně po jejich dokončení.
Projekt e-Sbírka a e-Legislativa je realizován ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou, Senátem a Úřadem vlády České republiky. Realizace projektu je kofinancována z Integrovaného regionálního operačního programu. V rámci realizace projektu v období od přijetí zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), bylo aktualizováno a doplněno technické řešení projektu, vyhlášeny související veřejné zakázky, které jsou nyní vyhodnocovány, a probíhají jednání s Poslaneckou sněmovnou, Senátem a Úřadem vlády České republiky o podrobnostech zavedení informačního systému e-Legislativa v částech legislativního procesu zajišťovaných těmito orgány.
Legislativní stránka řešení spočívá v přijetí nové právní úpravy elektronické publikace a elektronické tvorby právních předpisů. Ze zásadních změn, které přinese, je třeba zmínit zavedení konsolidovaného (úplného) znění právního předpisu jako nedílné součásti tvorby novely právního předpisu i jejího schvalovaného textu, vyhlašování právně závazné elektronické podoby právních předpisů při současném zachování jejich právně závazné listinné publikace, zakotvení povinné elektronické podoby legislativního procesu a povinného využívání jeho nástrojů. Vytvořením systému e-Sbírka a e-Legislativa se uvedou požadavky a postupy zakotvené novou právní úpravou a navazující legislativně technickými pravidly tvorby práva v život. Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv již vstoupil v platnost dne 20. června 2016.
Nová úprava podoby vyhlašování a tvorby práva si vyžádá vedle přijetí nového zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv také novelizaci řady dalších zákonů, zejména zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh dále provádí terminologické změny řady zákonů v souvislosti se sjednocením Sbírky zákonů a mezinárodních smluv do jedné Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a jejím novým pojmenováním.
Podrobné zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, dosavadního průběhu legislativního procesu a závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA), jsou detailně obsaženy v důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. V Plánu legislativních prací vlády na rok 2018 nebyla u předkládaného návrhu vyznačena povinnost provést hodnocení dopadů regulace.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Předkládané řešení spočívá v přijetí legislativních změn zaměřených na celkovou elektronizaci tvorby a vyhlašování práva a na zakotvení užívání úplného znění právního předpisu při tvorbě a vyhlašování právního předpisu. Jejich společným cílem je zvýšení dostupnosti a srozumitelnosti práva, zkvalitnění, zefektivnění a vyšší transparentnost jeho tvorby prostřednictvím zavedení forem a nástrojů legislativní práce a vyhlašování práva.
Navržená řešení jsou proporcionální, odpovídají sledovaným cílům, naopak jejich nepřijetí by mohlo vést k zakonzervování stávajícího stavu, zejména pokud jde o nedostatky v přístupu k platnému právu a k procesu tvorby právních předpisů.
Vychází se ze zásady, že dojde-li k modernizaci nástrojů tvorby a vyhlašování právních předpisů, některé fáze legislativního procesu či úkony se stanou méně náročnými, odstraní se chyby technického charakteru, přičemž efektivní nástroje tvorby a vyhlašování právních předpisů umožní odborným pracovníkům soustředit svou pozornost na obsahovou stránku tvorby právních předpisů. Na základě výsledků této modernizace a rozboru přetrvávajících problémů pak bude v další fázi možné přistoupit k další eventuální potřebné reformě legislativního procesu, například v oblasti lhůt projednávání návrhů právních předpisů nebo opatření umožňujících rychlejší implementaci závazků České republiky vůči Evropské unii. Řešit veškeré problémy tvorby právních předpisů současně by nebylo reálně uskutečnitelné a s ohledem na výše uvedené ani metodicky správné.
Ačkoliv byl základní právní předpis v oblasti elektronizace tvorby a vyhlašování právních předpisů již přijat – je jím zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je nezbytné, aby byly provedeny též navazující změny právního řádu České republiky (především jde o zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon o jednacím řádu Senátu a zákon o Ústavním soudu.), které zajistí plné promítnutí řešení modernizace tvorby právních předpisů a přístupu k platnému právu do právního řádu České republiky. Původní návrh tzv. změnového zákona byl v roce 2015 předložen Poslanecké sněmovně spolu se zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a schválen Poslaneckou sněmovnou (Senát jednání o něm přerušil), návrh je nicméně třeba – s ohledem na potřebu jeho aktualizace vyplývající z mezitímních změn právního řádu – předložit k projednání v aktualizované podobě znovu. Dále je navrhováno odložení účinnosti zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv na 1. ledna 2021. Důvodem je na prvém místě nezbytnost projednání a přijetí tohoto návrhu a nezbytný prostor pro zapracování změn vyplývajících z návrhu do technického řešení projektu e-Sbírka a e-Legislativa. Současně bude vytvořen časový prostor pro řešení nejrůznějších situací vyplývajících z realizace komplexního projektu kofinancovaného z prostředků Evropské unie.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Vzhledem k obsahu návrhu je třeba zmínit několik aspektů, které jsou relevantní
z hlediska ústavního pořádku České republiky.
Problematika vyhlašování zákonů a mezinárodních smluv je upravena v čl. 52 Ústavy České republiky. Ten nikterak nevymezuje podobu, ve které má být právní předpis vyhlášen. Podobu právního předpisu a podobu dokumentu, ve kterém je projednáván a podepisován, nijak nevymezují ani ustanovení Ústavy České republiky upravující projednání právních předpisů Parlamentem.
S problematikou použití úplného znění při projednávání, schvalování a vyhlášení právního předpisu je spojena otázka, zda skutečnost, že orgán moci výkonné (Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky) vytvoří úplná znění právního předpisu, která bude elektronický systém tvorby právních předpisů automatizovaně využívat, nepředstavuje ingerenci moci výkonné do oblasti moci zákonodárné. Hodnotíme-li stávající stav, za výchozí text pro zpracování či projednání návrhu právního předpisu slouží často zdroje, které nemají ani závazný charakter, ani nejsou co do správnosti nijak garantovány. Vytvoření databáze textů právních předpisů a jejich minulých a aktuálních ověřených (nikoli závazných) úplných znění představuje kvalitativní krok vpřed a odstraní zanášení právního řádu texty, které často skutečnému znění vůbec neodpovídají. Zároveň je třeba zdůraznit, že tvůrce právního předpisu může při přípravě právního předpisu do těchto zdrojových textů, považuje-li je za chybné, zasahovat a chyby opravovat. K zásahu do pravomocí moci zákonodárné tedy v žádném případě nedochází.
Dále je třeba zhodnotit, zda zavedení povinného využívání elektronického systému tvorby právních předpisů a jednotných pravidel formy a tvorby obsahu právního předpisu neomezuje mandát člena zákonodárného sboru. Mandát poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu je koncipován jako tzv. „mandát volný“. Volnost mandátu nelze ovšem vnímat zcela neomezeně, ale v rámci mantinelů slibu poslance, který obsahuje závazek respektovat Ústavu České republiky a zákony a vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Respekt k právnímu řádu České republiky znamená též respekt k jeho základním zásadám, které nabývají skrze princip právního státu ústavní charakter. Je-li závazně upravena podoba právního předpisu a zásady tvorby jeho obsahu, jedná se o opatření v zájmu jednoty právního řádu a jeho srozumitelnosti, a tedy v rámci závazku, který člen zákonodárného sboru slibem přijal. Není také pochybnosti o tom, že jednota a srozumitelnost právního řádu a právo na dobré zákonodárství, o kterém hovoří nález Ústavního soudu ze dne 15. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06, je v zájmu adresátů práva, a tedy „v zájmu všeho lidu“, jak ohledně výkonu mandátu člena zákonodárného sboru požaduje čl. 23 Ústavy České republiky.
Důležitým aspektem je i technický charakter jednotných pravidel tvorby práva a systému elektronického legislativního procesu. Tato opatření a nástroje člena zákonodárného sboru nijak neomezují v tom, co zpracuje do obsahu právního předpisu, ani výkonu mandátu nekladou žádné umělé překážky, pouze sjednocují formu, jakou se obsah právního předpisu a právní předpis sám tvoří. Zákon stanoví povinnost využití elektronického systému tvorby právních předpisů pro předložení návrhu právního předpisu. Není vyloučeno, že část tvůrčích prací proběhne mimo elektronický systém tvorby právních předpisů a jejich výsledky do něho budou po jejich dokončení zapracovány. Pomoc s využíváním systému mohou poslanci či senátorovi poskytnout jak odborní poradci, jejichž služby může využívat a hradit z veřejných prostředků, tak odborný aparát obou komor Parlamentu. I tuto otázku lze uzavřít s konstatováním, že navrhovaná úprava je v souladu s úpravou ústavní.
Další ústavně-právní aspekty celkového řešení jsou popsány v důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Z výše uvedeného vyplývá, že navrhovaná úprava i návrh řešení jako celek je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a v případě přijetí přispěje k naplnění řady principů v Ústavě České republiky implicitně zahrnutých.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona není s právními předpisy a jinými prameny práva Evropské unie v rozporu. Publikací právních předpisů na úrovni Evropské unie se zabývá Nařízení Rady (EU) č. 216/2013 ze dne 7. března 2013 o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie.
Některé navrhované změny se sice formálně týkají implementačních ustanovení, jde však pouze o terminologické změny (změna názvu publikačního prostředku), jež jsou slučitelné s právem Evropské unie a nikterak se netýkají legislativních závazků České republiky. Ministerstvo vnitra též není gestorem vnitrostátní implementace těchto právních předpisů.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami i ostatními prameny mezinárodního práva. V případě celkového řešení lze konstatovat, že vzhledem k elektronizaci a vyšší kvalitě zpřístupňování mezinárodních smluv a dalších aktů ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, včetně odůvodňujících dokumentů, povede přijetí navrhované úpravy a realizace věcného řešení k lepší informovanosti adresátů práva o mezinárodněprávních závazcích České republiky a o právech a povinnostech, které z těchto aktů pro adresáty práva vyplývají. Přispěje tak k vyšší publicitě mezinárodních závazků České republiky a k jejich lepší implementaci. Současně umožní navrhované opatření lepší informovanost adresátů práva o právech a povinnostech, které z práva Evropské unie pro adresáty práva vyplývají.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky je popsán v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
Navrhovaná právní úprava nemá žádné sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
S výjimkou úspory kancelářského papíru v důsledku elektronizace se nepředpokládají jiné dopady na životní prostředí.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Přístup k platnému právu a proces tvorby právních předpisů je věcí veřejnou, a proto každý má právo na přístup k nim. Již přijatý zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ani předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve svých ustanoveních vzhledem k předmětu své úpravy přímo nezakládají nové zpracování osobních údajů.
Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bude mít pozitivní dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, jelikož v ustanovení § 20 odst. 2 písm. c) bodu 9 zákona se stanoví, že důvodová zpráva musí obsahovat zhodnocení dopadu návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
V rámci přístupu k platnému právu na serveru e-Sbírky bude umožněna funkcionalita zřízení uživatelského účtu s možným zasíláním změn vybraných právních předpisů na adresu elektronické pošty uživatele. Tato funkcionalita předpokládá dobrovolné zadání identifikačních údajů uživatele do systému, a to minimálně zadání adresy elektronické pošty. Vydavatel zajistí dostatečné bezpečnostní zabezpečení technického řešení, aby bylo zamezeno proniknutí zvenčí a získaní identifikačních údajů uživatelů.
V rámci elektronické tvorby právních předpisů se opět předpokládá, že účastníci legislativního procesu se budou přihlašovat do systému e-Legislativa prostřednictvím identifikačního systému veřejné správy JIP/KAAS (tzv. autentizační informační systém podle § 56a zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech), aby bylo možné jednotlivé subjekty přesně identifikovat. Provozovatel systému opět zajistí odpovídající bezpečnostní opatření, aby bylo zamezeno vnějšímu proniknutí a získaní identifikačních údajů uživatelů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Již přijatý zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv spolu s předkládaným návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, budou mít pozitivní dopad vzhledem k boji s korupčními riziky obsaženými v právních předpisech. Projekt e-Sbírka a e-Legislativa reaguje na nedostatky v přístupu k platnému právu a k procesu tvorby právních předpisů zavedením právně závazné elektronické podoby právního předpisu a právní závaznosti konsolidovaného znění právního předpisu jako základních předpokladů dostupnosti a přehlednosti práva. Jeho srozumitelnost pro běžného občana usnadní současné vybudování oficiální databáze právních předpisů, která bezplatně zpřístupní minulá i aktuální konsolidovaná znění právních předpisů, komplexně propojí právní předpisy mezi sebou navzájem, s právem EU, s výkladovými dokumenty, a která umožní budování vazeb mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy na základě vazeb založených v právním řádu. Realizace projektu tak vytvoří základní předpoklad transparentnosti výkonu veřejné správy, vyšší srozumitelnost a transparentnost pravidel, na kterých je postavena a kterými se při svém výkonu má řídit. Systém e-Sbírka dále umožní opakované užití dat v ní obsažených a stane se základem pro implementaci politiky „Open data“ v oblasti dat o právních předpisech a podnítí rozvoj navazujících veřejných i komerčních služeb. Systém e-Sbírka bude volně přístupný a uživatelům nebudou vznikat žádné další náklady.
Vybudováním moderních nástrojů tvorby a projednávání legislativních návrhů v rámci projektu e-Sbírka a e-Legislativa založených na práci s konsolidovaným zněním právního předpisu, ověřené databázi textů právních předpisů a jednotné evidenci a zaznamenávání změn právních předpisů dojde ke zvýšení přehlednosti a srozumitelnosti právních předpisů, jakož i k usnadnění orientace v procesu projednání návrhů změn (meziresortní připomínkové řízení a projednání v obou komorách Parlamentu České republiky). Připravované legislativní změny zvýší požadavky na kvalitu odůvodnění návrhů. Nový systém e-Sbírka a e-Legislativa bude mít pozitivní dopad ve vztahu k zhodnocení korupčních rizik navrhovaných právních předpisů v tom, že v ustanovení § 20 odst. 2 písm. d) zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se stanoví, že důvodová zpráva musí obsahovat zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu. Celkovým výsledkem bude vyšší kvalita, efektivita a transparentnost tvorby práva a snížení korupčních rizik při přípravě a projednávání právních předpisů a posilování demokratického prvku přípravy právních předpisů.
Přímá korupční rizika návrhu nejsou přítomna, jelikož předkládaný návrh zákona, jak bylo výše uvedeno, má za cíl zpřehlednění dosavadních procesů publikace a tvorby právních předpisů. Detailní posouzení korupčních rizik, včetně hodnocení příslušných kritérií, je dále popsáno v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k již přijatému zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Z hlediska bezpečnosti nebo obrany státu nebyly identifikovány žádné negativní dopady předkládané právní úpravy. V technické oblasti tvoří navrhované řešení elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronický systém tvorby právních předpisů, přičemž zajištění jejich řádného provozu bude zabezpečeno mimo jiné i postupy v souladu se zásadami kybernetické bezpečnosti.
11. Povinnost provést hodnocení dopadů regulace (RIA)
V Plánu legislativních prací vlády na rok 2018 nebyla u předkládaného návrhu vyznačena povinnost provést hodnocení dopadů regulace. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA), která se zabývá změnou systému tvorby a vyhlašování práva (elektronizace), je obsažena v důvodové zprávě k již přijatému zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
K části první až osmé, desáté až třinácté, patnácté až dvacáté třetí, dvacáté páté až padesáté třetí, padesáté páté až šedesáté páté a šedesáté sedmé a šedesáté osmé
Navrhované úpravy zohledňují změnu terminologie, která je obsažena v zákoně o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, tj. skutečnost, že namísto Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv bude k veřejnému vyhlašování právních předpisů, mezinárodních smluv a jiných aktů sloužit Sbírka zákonů a mezinárodních smluv. Na základě informací získaných od ústředních správních úřadů byla v případě, že je třeba zohlednit též právní předpisy, jež byly vyhlášeny před 4. dubnem 1945 (tedy jinak, než ve Sbírce zákonů), použita u odkazu na publikační prostředek formulace „ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
K části deváté (změna zákona o Ústavním soudu)
Vzhledem ke změně způsobu publikace právních předpisů bude třeba nově upravit i vyhlašování nálezů Ústavního soudu, kterými Ústavní soud rozhodl o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu (nebo jejich jednotlivých ustanovení) publikovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Zvolená forma schvalování předpisu zahrnující schvalování novelizačních bodů a úplného znění předpisu v textu dokumentu (viz níže) vyžaduje zpracovat a vyhlásit ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv úplné platné znění zákona ve znění rozhodnutí Ústavního soudu, včetně znění nálezu a odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu a okamžiku vykonatelnosti změny. Ministerstvo vnitra bude mít povinnost jej vyhlásit ve lhůtách stanovených zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Zákon zároveň pamatuje na specifické případy, kdy nelze nález Ústavního soudu do textu právního předpisu přímo promítnout zrušením právního předpisu, jeho ustanovení či částí jednotlivých ustanovení. Jedná se například o výrok, kterým Ústavní soud zrušuje ustanovení právního předpisu pouze ve vztahu k určité kategorii adresátů (Pl. ÚS 6/05). V takových případech zákon požaduje uvést informaci o změně právního předpisu v textu úplného znění, a to společně s okamžikem vykonatelnosti změny.
K části čtrnácté (změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny)
Změny, které se navrhují provést v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, souvisí jednak s elektronizací tvorby a vyhlašováním zákonů a se začleněním úplného znění do projednávaného, schvalovaného a vyhlašovaného znění právního předpisu a jednak se snahou zpřehlednit proces projednání návrhu zákona a zavést jednotné standardy tvorby a odůvodnění návrhu zákona.
Úprava navazuje na obecnou úpravu elektronické tvorby právních předpisů zakotvenou v zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Úprava je založena na principu předkládání návrhu na změnu zákona s úplným zněním zákona jako jeho součástí.
K čl. XIV
K bodu 1 (navrhovaný § 64)
Jedná se o legislativně technickou úpravu reflektující vypuštění dvou odstavců v § 86 prostřednictvím novelizačního bodu 3.
K bodům 2 a 3 (navrhovaný § 86)
V oblasti tvorby odůvodnění představuje část druhá zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv lex specialis, jehož požadavky jsou navíc podrobnější než požadavky stávajícího znění § 86 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ustanovení proto odkazuje na pravidla tvorby odůvodnění obsažená v zákoně o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Je třeba v těchto souvislostech rozlišovat mezi součástí návrhu právního předpisu a dokumenty přikládanými k návrhu právního předpisu tak, jak je chápe § 19 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Součástí návrhu právního předpisu bude text návrhu předpisu ve znění novely, který bude vyhlašován společně s právním předpisem ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a bude umístěn do přílohy dané částky (§ 7 odst. 1 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv). Text této přílohy bude právně závazný. Dokumenty přikládané k návrhu právního předpisu, jimiž jsou důvodová zpráva a stručný popis obsahu návrhu právního předpisu (tzv. citizen summary), nebudou příslušným legislativním orgánem přijímány a nebudou ani vyhlašovány ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Účel těchto dokumentů bude čistě teleologický sloužící k bližšímu poznání vůle zákonodárce, resp. k rychlé informaci o obsahu právního předpisu. Text těchto dokumentů je tedy nezávazný a bude se nalézat pouze v databázi informací o aktech (§ 6 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
K bodům 4, 7 a 13 (navrhovaný § 90 odst. 6, § 95 odst. 2 a § 106 odst. 2)
S ohledem na obligatorní tvorbu právního předpisu v elektronickém systému tvorby právních předpisů nepřipadá v úvahu výskyt tiskových chyb, což je třeba reflektovat v textu zákona.
K bodu 5 (navrhovaný § 90 odst. 7)
Smyslem předmětné úpravy je zajistit, aby výbory Poslanecké sněmovny, které jsou z povahy věci největšími „producenty“ pozměňovacích návrhů, pracovaly při posuzování předložených návrhů zákonů s jejich aktuálním zněním. Mezi předložením návrhu zákona Poslanecké sněmovně a jeho projednáním ve výboru existuje časová prodleva (obvykle v řádu týdnů). Při četnosti novelizací právních předpisů a míry jejich vzájemné provázanosti není vyloučeno, že se text zákona, jež je předmětem novely, změní. Cílem navrhovaného ustanovení je zajistit, aby byl v Poslanecké sněmovně schválen legislativně technicky bezvadný předpis. Je třeba zdůraznit, že se bude jednat výlučně o legislativně technické úpravy (např. vyhlašovaný právní předpis bude měnit text odstavce 6, který se však v důsledku přijetí právní úpravy vyhlášené po schválení vyhlašovaného právního předpisu stane odstavcem 7).
Ustanovení současně umožňuje reagovat na specifické případy, kdy návrh záměrně navazuje na jiný legislativní návrh, jehož projednávání nebylo doposud ukončeno. V systému bude umožněn výběr, na jaký legislativní návrh, jehož projednávání nebylo ukončeno, má text navazovat. Bude proto možné editovat text ve znění návrhu, na který návrh navazuje. Nejedná se o obecný případ paralelních novelizací téhož předpisu, jeho aplikace je volitelná a ve většině případů (standardní výskyt paralelních novelizací téhož předpisu) se toto ustanovení nebude při přípravě návrhu zákona aplikovat.
Provedení „aktualizace“ je svěřováno předsedovi Poslanecké sněmovny z důvodu jeho specifické role v legislativním procesu. Tu potvrdila i judikatura Ústavního soudu (nález sp. zn. Pl. ÚS 22/13). Jako osobě spolupodepisující zákony mu náleží úkol zajistit s pomocí dalších orgánů sněmovny (zpravodajové, ověřovatelé) a kanceláře Poslanecké sněmovny, aby konečný projev vůle Poslanecké sněmovny byl formulován v souladu s požadavky kladenými na zákon v podmínkách demokratického právního státu (určitost, jasnost, přehlednost, srozumitelnost, jednoznačnost, nerozpornost, jazyková a stylistická bezvadnost a respektování zákazu zpětné účinnosti). S ohledem na rozsah svěřované působnosti a požadavky na specifickou odbornost pro její výkon není možné, aby tuto působnost vykonával předseda Poslanecké sněmovny sám, a proto se deklaruje součinnostní role Kanceláře Poslanecké sněmovny. Ta podle § 117 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a funkcionářů, poslanců a poslaneckých klubů a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky. Bude také pochopitelně možné, aby předseda Poslanecké sněmovny opíraje se o § 30 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny delegoval výkon předmětné působnosti na místopředsedy Poslanecké sněmovny.
Navrhovaný text respektuje i pravidla a jejich formulační vyjádření, která v rámci autoregulace přijala sama Poslanecká sněmovna ve svém usnesení č. 656 ze dne 26. září 2003 (ve znění usnesení č. 687 ze dne 15. března 2008) k návrhu postupu při zapracování legislativně technických úprav do návrhů zákonů. Toto usnesení a pravidla v něm obsažená byla přezkoumávána Ústavním soudem (nález ze dne 14. prosince 2010, sp. zn. Pl. ÚS 22/04), který danou praxi – též s odkazem na svůj nález ze dne 14. července 2005, sp. zn. Pl. ÚS 23/04 – respektoval.
K bodu 6 (navrhovaný § 94 odst. 2)
Smyslem předmětné úpravy je zajistit, aby plénum Poslanecké sněmovny mělo před fází legislativního procesu, která je z hlediska případných změn projednávaných návrhů zákonů klíčová, tj. před třetím čtením, k dispozici aktuální znění novelizovaného zákona. Od poslední aktualizace znění (před projednáním ve výborech) může uplynout doba 90 dnů a více a text novelizovaného zákona může být změněn. Protože případná změna znění může být takového charakteru, že se podaný pozměňovací návrh může stát v různém rozsahu zbytečným či nelogickým, navrhuje se, aby byli poslanci prostřednictvím souhrnu pozměňovacích návrhů na takovou situaci upozorněni.
K bodům 8, 10 a 14 (navrhovaný § 97 odst. 1, § 98 odst. 1 a § 120b odst. 1)
Navrhovaná změna souvisí s tím, že návrhy zákonů budou projednávány pouze v elektronické podobě. Povinnost předkládat návrhy zákonů v listinném stejnopisu se proto zrušuje.
K bodům 9 a 11 (navrhovaný § 97 odst. 1 a § 98 odst. 1)
Jak již bylo zmíněno, předseda Poslanecké sněmovny je formálním garantem toho, že návrh zákona, který byl přijat Poslaneckou sněmovnou, respektive zákon, který byl přijat Parlamentem, naplňuje požadavky kladené na zákon v podmínkách demokratického právního státu, tj. podmínku vnitřní konzistence, řádného provázání s právním řádem České republiky, srozumitelnosti a přehlednosti. Provedení předmětné legislativně technické úpravy je jedním z prostředků, jak tuto garanci realizovat. Legislativně technickou úpravu předseda Poslanecké sněmovny zajistí ve spolupráci s Kanceláří Poslanecké sněmovny.
K bodu 12 (navrhovaný § 101 odst. 3)
Jedná se o legislativně technickou úpravu, neboť zákon může být během legislativního procesu měněn nebo rušen, nikoliv ovšem doplňován.
K bodu 15 (navrhovaný § 120b odst. 2)
Elektronický systém tvorby právních předpisů by měl být využíván pouze pro tvorbu právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, tzn. ústavních a „obyčejných“ zákonů, nařízení vlády a vyhlášek ústředních správních úřadů a České národní banky. Příprava těchto aktů se řídí v zásadě stejnými pravidly, což umožňuje jejich tvorbu v jednom systému. Tvorba aktů uvedených v předmětném ustanovení však probíhá podle odlišných pravidel, a není proto účelné, aby tak bylo činěno v elektronickém systému tvorby právních předpisů. Vyjma mezinárodních smluv jsou nadto svou povahou diametrálně odlišné od právních předpisů. Text mezinárodních smluv pak v Poslanecké sněmovně nedoznává změn, využití elektronického systému tvorby právních předpisů by tudíž bylo zbytečné.
K bodu 16 (navrhovaný § 120f)
Ustanovení zapracovává technické změny související se zavedením povinného využívání elektronického systému tvorby právních předpisů pro legislativní proces tvorby zákonů v Poslanecké sněmovně. Je součástí komplexu změn, které zohledňují specifickou podobu projednání návrhu zákona ve srovnání s projednáním jiných druhů aktů.
Ukládá se povinnost zpracovávat návrhy, které obsahují samotný text návrhu zákona nebo jeho změnu, a jejich odůvodnění prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. Cílem je zajistit jednotnou aplikaci nástrojů elektronické tvorby právních předpisů a pravidel tvorby zákonů v celém legislativním procesu, usnadnit systematičtější a přehlednější projednání pozměňovacích návrhů, odstranit zbytečné chyby vyplývající z obtížné zvládnutelnosti projednání a zapracování velkého množství často protichůdných pozměňovacích návrhů a zajistit transparentnost změn právního předpisu co do jejich původce, času a důvodu navrhované změny. Počítá se i se zachováním možnosti vznášet pozměňovací návrhy ústně s tím, že tyto návrhy bude nezbytné neprodleně vložit do elektronického systému tvorby právních předpisů. Návrh předpokládá, že elektronický systém tvorby právních předpisů bude propojen s informačním systémem Poslanecké sněmovny, který zajistí distribuci autorizované verze jednotlivých návrhů poslancům a jejich zveřejnění.
Pro možnost plného využití elektronického systému tvorby právních předpisů při projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně se zároveň stanoví povinnost zpracovávat návrhy na projednání pozměňovacích návrhů a projednávat pozměňovací návrhy k návrhu zákona prostřednictvím tohoto systému. Ze stejného důvodu se do elektronického systému tvorby právních předpisů zaznamenají návrhy a dokumenty související s projednáváním návrhu zákona a rozhodnutí přijatá v rámci jeho projednávání, přičemž se předpokládá, že prostřednictvím propojení elektronického systému tvorby právních předpisů a informačního systému Poslanecké sněmovny bude tento proces probíhat z větší části automatizovaně.
Klíčová role odborného aparátu Kanceláře Poslanecké sněmovny se zohledňuje i v její úloze tkvící v zapracování návrhu úprav vyplývajících z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu vyhlášených ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a jejich předložení předsedovi sněmovny.
Využívání nástrojů elektronického systému tvorby právních předpisů, které bude povinné, přinese zároveň významnou pomoc předkladatelům návrhů zákonů. Povede je procesem tvorby návrhu zákona a jeho odůvodnění, zpřehlední náročný proces projednávání pozměňovacích návrhů a v každém okamžiku umožní poslanci i odbornému pracovníkovi Kanceláře Poslanecké sněmovny zjistit, jaká je aktuální podoba návrhu zákona.
K čl. XV (přechodné ustanovení)
Zákon zavádí povinnost předkladatele návrhu zákona (čl. 41 odst. 2 Ústavy České republiky) převést návrh podaný před nabytím účinnosti tohoto změnového zákona a projednávaný v okamžiku nabytí účinnosti tohoto změnového zákona Poslaneckou sněmovnou (v jednotlivých čteních, vrácený Senátem nebo prezidentem republiky) do elektronického systému tvorby právních předpisů, aby jejich projednávání mohlo po nabytí účinnosti tohoto změnového zákona probíhat v tomto systému se všemi pozitivními dopady, které jeho využití přináší, a byla zachována konzistence všech návrhů a dat obsažených v elektronickém systému tvorby právních předpisů i elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. Přechodné ustanovení též v souladu s požadavkem na právní jistotu stanoví součinnost Kanceláře Poslanecké sněmovny, byl-li návrh zákona podán poslancem nebo skupinou poslanců (viz též § 117 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).
K části dvacáté čtvrté (změna zákona o jednacím řádu Senátu)
Změny navrhované v jednacím řádu Senátu, stejně jako změny v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, souvisí jednak s elektronizací tvorby a vyhlašováním zákonů a se začleněním úplného znění do projednávaného, schvalovaného a vyhlašovaného znění právního předpisu, jednak se snahou zpřehlednit proces projednání návrhu zákona a zavést jednotné standardy tvorby a odůvodnění návrhu zákona.
Úprava navazuje na obecnou úpravu tvorby právních předpisů v již přijatém zákoně o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a umožňuje provázanost procesu projednávání návrhů zákonů mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Je též založena na principu předkládání návrhu na změnu zákona s úplným zněním zákona jako jeho součásti.
V širším rozsahu se reflektují změny související s elektronizací tvorby a projednání návrhů zákona, neboť elektronizace projednávání nebyla do jednacího řádu Senátu na rozdíl od jednacího řádu Poslanecké sněmovny doposud zásadním způsobem zapracována.
Návrh též reaguje na přijetí zákona č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon).
K čl. XXV
K bodům 1 a 8 (navrhovaný § 101 odst. 5 a § 122 odst. 3)
Ustanovení terminologicky reflektuje skutečnost, že pozměňovací návrhy budou existovat pouze v elektronické podobě.
K bodu 2 (navrhovaný § 109 odst. 1)
Vypuštění slov „, které se současně předkládají písemně“ se navrhuje s ohledem na zaváděné obligatorní písemné vytváření pozměňovacích návrhů prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů (novelizační bod 17). Je proto nutno vyloučit jiné způsoby písemného předkládání, neboť adverbium písemně zahrnuje všechny způsoby tvorby dokumentu formou zaznamenání na hmotný či nehmotný nosič, tj. i na listinu.
Vypuštění slov „a s odůvodněním“ neznamená zásadní obsahový posun; bude vloženo slovo „odůvodněné“ před slova „pozměňovací návrhy“.
K bodu 3 (navrhovaný § 113)
Navrhované ustanovení je reakcí na přijetí stykového zákona. K aktualizaci návrhu textu právního předpisu viz též odůvodnění k bodu 9.
K bodu 4 (§ 115)
Navrhovaná úprava je reakcí na obdobnou úpravu provedenou v nově navrhovaném § 120b odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kde se explicitně stanoví forma předkládání mezinárodních smluv Poslanecké sněmovně. Obdobně se tedy stanoví, že mezinárodní smlouvy se předkládají Senátu v elektronické podobě (mezinárodní smlouvy se předkládají Poslanecké sněmovně a Senátu současně).
K bodům 5 až 7, 11 a 13 (navrhovaný § 120a, § 122 odst. 3, § 127 odst. 2, § 130 odst. 5)
V oblasti tvorby odůvodnění představuje část druhá zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv lex specialis. Navrhovaná ustanovení odkazují na pravidla tvorby odůvodnění obsažená v zákoně o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (§ 19), kde je stěžejní důraz kladen na přiložení dokumentů stanovených tímto zákonem k textu návrhu právního předpisu. K návrhu právního předpisu se přikládá alespoň důvodová zpráva a stručný popis obsahu návrhu právního předpisu. Jedná se tak o tzv. minimální společný jmenovatel, který přispěje k transparenci a přehlednosti legislativního procesu.
Navíc je nově explicitně stanoveno, že v podrobné rozpravě k návrhu senátního návrhu zákona lze podávat pouze odůvodněné pozměňovací návrhy.
K bodu 9 (navrhovaný § 122 odst. 3)
Smyslem předmětné úpravy je zajistit, aby plénum Senátu mělo před fází legislativního procesu, která je z hlediska případných změn projednávaných návrhů zákonných opatření klíčová, k dispozici aktuální znění novelizovaných zákonů. Mezi předložením návrhu zákonného opatření Senátu a jeho projednáním plénem Senátu existuje časová prodleva a není zcela vyloučeno, že text právního předpisu, jež má být zákonným opatřením novelizován, dozná změn, jakkoliv je potřeba připustit, že pravděpodobnost změny bude spíše nižší. Protože však případná změna znění může být takového charakteru, že se podaný pozměňovací návrh může stát v různém rozsahu zbytečným či nelogickým, navrhuje se, aby byli senátoři prostřednictvím souhrnu pozměňovacích návrhů na takovou situaci upozorněni.
Ustanovení současně umožňuje reagovat na specifické případy, kdy návrh záměrně navazuje na jiný legislativní návrh, jehož projednávání nebylo doposud ukončeno. V systému bude umožněn výběr, na jaký legislativní návrh, jehož projednávání nebylo ukončeno, má text navazovat. Bude proto možné editovat text ve znění návrhu, na který návrh navazuje. Nejedná se o obecný případ paralelních novelizací téhož předpisů, jeho aplikace je volitelná a ve většině případů (standardní výskyt paralelních novelizací téhož předpisu) se toto ustanovení nebude při přípravě návrhu zákona aplikovat.
Provedení aktualizace textu je svěřováno předsedovi Senátu z důvodu jeho specifické role v legislativním procesu. V případě přijímání zákonných opatření Senátu má předseda Senátu v zásadě obdobné postavení jako předseda Poslanecké sněmovny při přijímání zákonů. Lze tedy na něj vztáhnout závěry, které učinil Ústavní soud (nález ze dne 12. listopadu 2013 sp. zn. Pl. ÚS 22/13) ohledně působnosti předsedy Poslanecké sněmovny stran péče o kvalitu zákonů. Předsedovi Senátu jako osobě spolupodepisující zákonná opatření Senátu tak náleží úkol zajistit s pomocí dalších orgánů Senátu (zpravodajové, ověřovatelé) a Kanceláře Senátu, aby konečný projev vůle Senátu byl formulován v souladu s požadavky kladenými na zákonné opatření Senátu v podmínkách demokratického právního státu (určitost, jasnost, přehlednost, srozumitelnost, jednoznačnost, nerozpornost, jazyková a stylistická bezvadnost a respektování zákazu zpětné účinnosti). S ohledem na rozsah svěřované působnosti a požadavky na specifickou odbornost pro její výkon není možné, aby tuto působnost vykonával předseda Senátu sám. Z tohoto důvodu se podtrhuje součinnostní role Kanceláře Senátu. Ta podle § 146 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů. Podobně jako v případě Poslanecké sněmovny bude pochopitelně možné, aby předseda Senátu opíraje se o § 34 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny delegoval výkon předmětné působnosti na místopředsedy Senátu.
K bodu 10 (navrhovaný § 126 odst. 2)
Jak již bylo zmíněno, předseda Senátu je formálním garantem toho, že zákonné opatření Senátu, které bylo Senátem přijato, naplňuje požadavky kladené na právní předpis v podmínkách demokratického právního státu. Provedení předmětné legislativně technické úpravy je jedním z prostředků, jak tuto garanci realizovat.
K bodu 12 (navrhovaný § 128 odst. 2)
Smyslem předmětné úpravy je zajistit, aby výbory Senátu jakožto nejčastější podatelé pozměňovacích návrhů pracovaly při posuzování předložených návrhů zákonů s jejich aktuálním zněním. Při četnosti novelizací zákonů a míry jejich vzájemné provázanosti není vyloučeno, že se text zákona, jež je předmětem novely, v mezidobí změní.
K bodu 14 (navrhovaný § 130 odst. 5)
Podobně jako v případě projednávání zákonných opatření Senátu je účelem předmětného ustanovení zajistit, aby plénum Senátu mělo před fází legislativního procesu, která je z hlediska případných změn projednávaných senátních návrhů zákonů klíčová, k dispozici aktuální znění novelizovaných zákonů. Cílem navrhovaného ustanovení je zajistit, aby byl v Senátu schválen legislativně technicky bezvadný předpis.
K bodu 15 (navrhovaný § 130 odst. 6)
Účelem předmětného ustanovení je zpřesnění procesního postupu v situacích, kdy se jedná o hlasování o pozměňovacích návrzích, které toliko formálně opravují legislativně technické, gramatické a písemné chyby; v těchto situacích je legitimní, že hlasování o návrzích tohoto typu může být provedeno bez přerušení jednání Senátu podle odstavce 5 věty druhé.
K bodu 16 (navrhovaný § 130 odst. 9)
Podobně jako v případě zákonných opatření Senátu se zakládá kompetence předsedy Senátu, jejímž prostřednictvím by mělo být zajištěno, že senátní návrh zákona bude vyhovovat požadavkům kladeným na právní předpis v podmínkách demokratického právního státu. Cílem navrhovaného ustanovení je zajistit, aby byl v Senátu schválen legislativně technicky bezvadný předpis. Legislativně technickou úpravu předseda Senátu zajistí ve spolupráci s Kanceláří Senátu.
K bodu 17 (navrhovaný § 149a a § 149b)
Ustanovení zapracovává technické změny související se zavedením povinného využívání elektronického systému tvorby právních předpisů pro legislativní proces tvorby zákonů v Senátu.
Ukládá se povinnost vytvářet návrhy, které obsahují samotný text návrhu zákona, návrhu zákonného opatření Senátu a návrhu senátního návrhu zákona, jejich změnu či jejich odůvodnění prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. Cílem je zajistit jednotnou aplikaci nástrojů elektronické tvorby právních předpisů a pravidel tvorby zákonů v celém legislativním procesu, usnadnit systematičtější a přehlednější projednání pozměňovacích návrhů, odstranit zbytečné chyby vyplývající z obtížné zvládnutelnosti projednání a zapracování velkého množství často protichůdných pozměňovacích návrhů a zajistit transparentnost změn právního předpisu co do jejich původce, času a důvodu navrhované změny. Počítá se i se zachováním možnosti vznášet pozměňovací návrhy ústně s tím, že je bude nezbytné neprodleně vložit do elektronického systému tvorby právních předpisů. Návrh předpokládá, že tento systém bude propojen s informačním systémem Senátu, který bude sloužit distribuci autorizované verze jednotlivých návrhů senátorům a jejich zveřejnění.
Pro možnost plného využití elektronického systému tvorby právních předpisů při projednávání zákonů v Senátu se zároveň stanoví povinnost zpracovávat návrhy na projednání pozměňovacích návrhů a provádět projednávání pozměňovacích návrhů k návrhu zákona prostřednictvím elektronického systému. Ze stejného důvodu se do elektronického systému tvorby právních předpisů zaznamenají návrhy a dokumenty související s projednáváním návrhu právního předpisu a rozhodnutí přijatá v rámci jeho projednávání, přičemž se předpokládá, že prostřednictvím propojení elektronického systému tvorby právních předpisů a informačního systému Senátu bude tento proces probíhat z větší části automatizovaně.
Klíčová role odborného aparátu Kanceláře Senátu se zohledňuje i v její úloze tkvící v zapracování návrhu úprav vyplývajících z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu vyhlášených ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a jejich předložení předsedovi Senátu. Elektronický systém tvorby právních předpisů poskytne pro tento úkol specializované nástroje.
Využívání nástrojů elektronického systému tvorby právních předpisů, které bude povinné, přinese zároveň významnou pomoc předkladatelům návrhů zákonů. Povede je procesem tvorby návrhu právního předpisu a jeho odůvodnění, zpřehlední náročný proces projednávání pozměňovacích návrhů a v každém okamžiku umožní senátoru i odbornému pracovníkovi Kanceláře Senátu zjistit, jaká je aktuální podoba návrhu právního předpisu, a změny snadněji a s nižším rizikem chyby zapracovat do textu právního předpisu.
K čl. XXVI (přechodná ustanovení)
Zákon zavádí povinnost předkladatele návrhu zákona či zákonného opatření (čl. 41 odst. 2 a čl. 33 odst. 4 Ústavy České republiky) převést návrh podaný před nabytím účinnosti tohoto změnového zákona a projednávaný v okamžiku nabytí účinnosti tohoto změnového zákona Senátem do elektronického systému tvorby právních předpisů, aby jejich projednávání mohlo po nabytí účinnosti tohoto změnového zákona probíhat v tomto systému se všemi pozitivními dopady, které jeho využití přináší, a byla zachována konzistence všech návrhů a dat obsažených v elektronickém systému tvorby právních předpisů i elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. Přechodné ustanovení též v souladu s požadavkem na právní jistotu stanoví součinnost Kanceláře Senátu, kterou tato poskytne navrhovateli senátního návrhu zákona (viz též § 146 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).
K části padesáté čtvrté (změna zákona o správních poplatcích)
V návaznosti na možnost zažádat kontaktní místo veřejné správy o vydání příslušné částky nebo její přílohy v podobě ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy se stanovuje správní poplatek za její vydání. Jeho výše vychází ze skutečnosti, že se jedná o doplňkovou (a svou povahou nadstandardní) službu k možnosti získat výtisk částky Sbírky zákonů a mezinárodních smluv objednávkou či na základě předplatného od vydavatele (zde Tiskárna Ministerstva vnitra). Je též třeba eliminovat případnou nadměrnou zátěž kontaktních míst veřejné správy, která by nastala důsledkem realizace požadavku na tisk velkého objemu Sbírky zákonů a mezinárodních smluv.
K části šedesáté šesté (změna zákona o Sbírce zákonů a sbírce mezinárodních smluv)
K čl. LXVIII
K bodu 1 [navrhovaný § 4 písm. h)]
Návrh promítá rozšíření okruhu státních orgánů oprávněných k vyhlašování sdělení zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, o Národní rozpočtovou radu, ke kterému došlo po přijetí zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada nově ve Sbírce zákonů vyhlašuje výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu.
K bodům 2 a 3 (§ 16 odst. 1)
Příprava implementace systému e-Sbírka a e-Legislativa a zejména související diskuze se státními orgány odpovědnými za část legislativního procesu (Poslanecká sněmovna, Senát, Úřad vlády) poukázaly na potřebu upřesnit postup předložení návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do dílčích informačních systémů těmito státními orgány používaných, jimiž jsou elektronický systém oběhu dokumentů (provozovaný Úřadem vlády České republiky), informační systém Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (provozovaný Kanceláří Poslanecké sněmovny) a informační systém Senátu Parlamentu České republiky (provozovaný Kanceláří Senátu). Navržená změna reflektuje potřebu realizovat předložení návrhu prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů, což je nezbytné pro zajištění konzistence předkládaného návrhu s platným právem i s případnými souvisejícími návrhy právních předpisů. Současně umožňuje v plné míře řídit předkládání návrhů v té které části legislativního systému státním orgánem, který za něj odpovídá. Předmětné ustanovení se týká pouze návrhů právních předpisů (§ 2 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
K bodům 4 až 7 (k § 18 odst. 3 a § 21 odst. 1 a 3)
Navrhované ustanovení je reakcí na přijetí stykového zákona.
K bodům 8 až 10 (§ 26)
Navrhované změny terminologicky upřesňují současné znění § 26, jež stanoví postup při vložení aktů do elektronického systému tvorby prvních předpisů pro případy, kdy byl návrh aktu předložen k projednání podle předchozí právní úpravy, a to s ohledem na konzistenci všech návrhů a dat obsažených v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronickém systému tvorby právních předpisů.
K bodu 11 (k § 29)
Odložení účinnosti zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv je odůvodněno nezbytností projednání a přijetí tohoto návrhu a nezbytný prostor pro zapracování změn vyplývajících z návrhu do technického řešení projektu e-Sbírka a e-Legislativa. Současně bude vytvořen časový prostor pro řešení nejrůznějších situací vyplývajících z realizace komplexního projektu kofinancovaného z prostředků Evropské unie.
K části šedesáté deváté (účinnost)
Datum nabytí účinnosti koresponduje s datem nabytí účinnosti zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (nyní změněné čl. LXVIII bodem 11), tj. 1. lednu 2021. Je odvozeno od předpokládaného data dokončení systému e-Sbírka a e-Legislativa. Předpokládá se, že do května 2020 bude systém dokončen, a stanovené datum nabytí účinnosti tak ponechá dostatek času na pilotní provoz, který umožní seznámení uživatelů s prací se systémem a vložení rozpracovaných legislativních návrhů. Současně je vhodné, aby byl nový systém vyhlašování právních předpisů zaveden od počátku nového kalendářního roku, což navržené datum účinnosti respektuje.
V Praze dne 18. července 2018
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v.r.
1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jan Hamáček v.r.