zákon č. 277/2023 Sb.

K části první - změna zákona o oběhu osiva a sadby K Čl. I

K bodu 1 (Poznámka pod čarou č. 17)

V souladu s čl. 47 Legislativních pravidel vlády se doplňuje poznámka pod čarou o odkaz na

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění.

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění.

- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/384 ze dne 3. března 2021 o vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny a o zrušení nařízení (ES) č. 637/2009.

- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů.

K bodu 2 (§ 1 odst. 2)

Z důvodů předejití výkladovým nejasnostem se výslovně stanoví, na které druhy rostlin se zákon nevztahuje. Věcně ani právně se nic nemění, jde pouze o přehlednost. Ustanovení, která tuto problematiku upravovala byla skryta až v dalších ustanoveních (§ 12, § 12a a § 18) a pro veřejnost bylo složité se v zákoně orientovat.

K bodu 3 [§ 2 odst. 1 písm. n)]

Legislativní upřesnění pojmu vzhledem k nové kategorii rozmnožovacího materiálu.

K bodu 4 (§ 2 odst. 3)

Zákon upravuje uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, nikde však není v zákoně pojem „pěstované rostliny“ definován. V současné době zákon upravuje uvádění do oběhu nejen druhů uvedených v druhovém seznamu, ale i uvádění do oběhu druhů v druhovém seznamu neuvedených (viz § 12, 12a a 12b směsi osiv i druhů mimo druhový seznam, § 18 dovoz jakéhokoliv rostlinného druhu), a dále uvádění do oběhu okrasných druhů (§ 25). Je tedy třeba upřesnit definici pěstovaných rostlin, tedy že s výjimkou § 12, 12a a § 18, které se vztahují na širší okruh rostlinných druhů, než jsou definované pěstované rostliny, se jedná jen o rostlinné druhy uvedené v druhovém seznamu a dále o okrasné druhy.

Novela zavádí možnost dobrovolné registrace některých odrůd, které budou náležet k druhu uvedenému v druhovém seznamu, který je uveden ve vyhlášce č. 378/2010 Sb. Je třeba zákonem definovat, co jsou dobrovolně registrované odrůdy a změnit vyhlášku č. 378/2010 Sb. Ústav po dohodě s Českomoravskou šlechtitelskou a semenářskou asociací (ČMŠSA) navrhuje jako dobrovolně registrované tyto druhy: pohanka obecná, proso seté, cizrna beraní, čočka jedlá, bér italský, sveřep bezbranný, poháňka hřebenitá, lipnice smáčknutá, metlice trsnatá, ostropestřec mariánský, heřmánek pravý a mezidruhový hybrid jetel luční x jetel prostřední (odrůda ´Pramedi´).

Nařízení EP a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 stanovuje definici pojmu „ekologická odrůda vhodná pro ekologickou produkci“. Vzhledem k tomu, že je třeba tyto odrůdy na trhu odlišit od ostatních, je nezbytné tyto odrůdy ve Státní odrůdové knize označit slovy „ekologická odrůda“, tak jak se dále navrhuje v § 33 odst. 1 (zápis do Státní odrůdové knihy), a to přidáním nového písmene m) a dále v odstavci 4 (povinnost toto označení zveřejnit).

V navrhované novele zákona o oběhu osiva a sadby se upravují ustanovení reagující na skutečnost, že od 1. ledna 2022 je nově umožněno uvádět do oběhu osivo a sadbu náležející k tzv. ekologickému heterogennímu materiálu, jehož definice a obecně možnost jeho uvádění do oběhu jsou zakotveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Podrobné podmínky pro uvádění tohoto materiálu do oběhu jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů.

Vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 počítá s možností registrace nově vyšlechtěné odrůdy jako ekologické odrůdy vhodné pro ekologické zemědělství, je třeba tuto skutečnost zohlednit i v zákoně o oběhu osiva a sadby, který stanovuje postup při registraci nových odrůd rostlin. Ekologická odrůda je odrůda vyšlechtěná v podmínkách ekologického zemědělství, která je svými vlastnostmi předurčena k pěstování dané plodiny ve specifických podmínkách ekologického zemědělství. Jiným typem rozmnožovacího materiálu rostlin vhodným pro použití v ekologickém zemědělství je rovněž uvedeným nařízením (2018/848) nově zavedený ekologický heterogenní materiál, který ale nespadá do režimu registrace odrůd, protože se nejedná o odrůdu. Tento ekologický heterogenní materiál, který lze rovněž získat jen v podmínkách ekologického zemědělství, je nutné pro možnost jeho uvádění do oběhu příslušnému úřadu členského státu pouze oznámit. Vlastní rozmnožovací materiál ekologické odrůdy (osivo, sazenice) je poté uváděn do oběhu podle § 3 zákona, stejně jako všechny odrůdy. To znamená jako osivo uznané v jedné z certifikačních kategorií v případě zemědělských druhů a zelenin, jako sazenice uznané v jedné z certifikačních kategorií nebo jako konformní rozmnožovací materiál v případě ovocných druhů, jako standardní osivo zelenin, atd. Vlastní rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu (osivo, sazenice) je po jeho povinném počátečním oznámení jeho dodavatelem uváděn do oběhu pouze na odpovědnost dodavatele, má tedy stanoveny kvalitativní a jiné požadavky (klíčivost, informace na obale), ale nemá stanoveno povinné uznání v jedné z certifikačních kategorií jakožto podmínku uvedení osiva nebo sadby do oběhu. Ústav u tohoto materiálu kontroluje splnění stanovených požadavků pomocí kontrol v oběhu, ale nezaručuje jeho kvalitu předchozím uznáním.

Zájem ze strany dodavatelů o ekologický heterogenní materiál je zatím minimální. Dosud Ústav eviduje celkem pouze 6 oznámení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. Jedná se o rajčata, papriku, hrách, lilek a fazol. Všechna oznámení podal jeden subjekt.

K bodu 5 [§ 3 odst. 1 písm. e)]

Legislativní úprava související s doplněním nového písmene g).

K bodu 6 [§ 3 odst. 1 písm. g)]

Do základního ustanovení, které definuje všechny možnosti uvádění osiva a sadby do oběhu, je přidána další možnost, a to ekologický heterogenní materiál, jehož uvádění do oběhu je umožněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007.

K bodu 7 (§ 3 odst. 2)

Legislativní úprava související s doplněním nového písmene g) v odstavci 1.

Do základního ustanovení, které definuje všechny možnosti uvádění osiva a sadby do oběhu, je přidána další možnost, a to ekologický heterogenní materiál, jehož uvádění do oběhu je umožněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007.

K bodu 8 (§ 3 odst. 3)

Zohlednění skutečnosti, že pro osivo a sadbu nově zaváděného ekologického heterogenního materiálu neplatí podmínka registrace odrůdy nebo zápisu do společného katalogu odrůd EU, protože nejde o odrůdu.

K bodu 9 (§ 3 odst. 4)

Tento odstavec upřesňuje, že podle § 25 zemědělské, zeleninové, ovocné druhy uvedené v druhovém seznamu a révu lze uvádět do oběhu i pro okrasné účely Byl opomenut chmel pro okrasné účely, a proto byl do tohoto odstavce doplněn odkaz na § 23a a slovo „chmele“.

K bodu 10 [(§ 3 odst. 5 a 14, § 15 odst. 2 písm. b), § 22 odst. 7 písm. f) a § 25 odst. 2 písm. f) a g)]

Legislativně technická úprava.

K bodu 11 (§ 3 odst. 11)

Doplnění stávajícího ustanovení týkající se sadby česneku o další možnost, jak lze sadbu česneku uvádět do oběhu. Jedná se nově o ekologický heterogenní materiál.

K bodu 12 [§ 3 odst. 14 písm. e)]

Nově bude druhový seznam obsahovat i seznam druhů, jejichž odrůdy lze registrovat dobrovolně. Bude třeba novelizovat prováděcí vyhlášku č. 378/2010 Sb. (druhový seznam).

K bodu 13 (§ 3d odst. 1)

Legislativně technická úprava.

K bodu 14 (§ 3d odst. 2)

Označování rozmnožovacího materiálu upravuje obecně § 19. Navrhuje se zmocnění pro způsob označování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů uváděného do oběhu za zvláštních podmínek v odstavci 6.

K bodu 15 (§ 3d odst. 6)

Navrhuje se zmocnění na stanovení způsobu označování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů uváděného do oběhu za zvláštních podmínek nad rámec § 19 zákona.

K bodu 16 (§ 3e a 3f)

Nový § 3e nově upravuje uvádění do oběhu ekologického heterogenního materiálu. S ohledem na skutečnost, že pravidla pro uvádění tohoto materiálu do oběhu jsou stanovena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, obsahuje tento paragraf pouze odkazy na dotyčná nařízení EU. Od 1. ledna 2022 je nově umožněno uvádět do oběhu osivo a sadbu náležející k tzv. ekologickému heterogennímu materiálu, jehož definice a obecně možnost jeho uvádění do oběhu jsou zakotveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Podrobné podmínky pro uvádění tohoto materiálu do oběhu jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů. V zákoně o oběhu osivu a sadby je třeba proto provést změny týkající se adaptace.

V oblasti národní úpravy novela zákona o oběhu osiva a sadby zavádí možnost dobrovolné registrace odrůd některých minoritních druhů, které budou přidány do druhového seznamu, tedy vyhlášky č. 378/2010 Sb. jako dobrovolně registrované druhy (§ 3f). Ústav po dohodě s ČMŠSA navrhuje jako dobrovolně registrované odrůdy těchto druhů: pohanka obecná, proso seté, cizrna beraní, čočka jedlá, bér italský, sveřep bezbranný, poháňka hřebenitá, lipnice smáčknutá, metlice trsnatá, ostropestřec mariánský, heřmánek pravý a mezidruhový hybrid jetel luční x jetel prostřední (odrůda ´Pramedi´). Jedná se o pouze okrajově pěstované plodiny.

K bodu 17 (§ 4 odst. 15)

Vzor návěsky bude na internetových stránkách Ústavu, ale náležitosti budou uvedeny ve vyhlášce č. 129/2012 Sb.

K bodu 18 (§ 5 odst. 1)

Legislativně technické zpřesnění.

K bodu 19 (§ 5 odst. 3)

Doplňuje se ustanovení, které má zabránit situacím, ke kterým v praxi dochází. Někdy dodavatelé podají velký počet žádostí o uznání množitelského porostu se zvolenou jednou pověřenou osobou. Tato osoba pak musí úkony pro uznání množitelského porostu vykonat během daného vegetačního období a v souhrnu celkového množství úkonů tato činnost významně přesahuje možnosti jednoho pracovníka.

K bodům 20 až 22 (§ 5 odst. 8)

Ze zmocňovacích ustanovení jsou vyjmuta zmocnění ke stanovení vzorů některých formulářů, návěsek a dokladů, které budou zveřejněny pouze na internetových stránkách Ústavu, nikoli stanoveny ve vyhlášce, jako je tomu nyní. Cílem je větší flexibilita při aktualizaci vzorů dokladů ze strany Ústavu a zároveň snazší dostupnost aktuálních vzorů pro veřejnost.

K bodu 23 (§ 5 odst. 9)

Vzory budou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu, což je uživatelsky přívětivější. Prakticky tam veškeré vzory jsou již nyní, ale je třeba tuto situaci legislativně upravit. Náležitosti jsou upraveny v případě žádostí apod. v zákoně a u méně významných formulářů (např. návěsky) v prováděcích vyhláškách.

K bodům 24 až 26 (§ 6 odst. 1)

Legislativně technické zpřesnění.

K bodu 27 (§ 6 odst. 3)

Do § 6 odst. 3 se navrhuje doplnit další důvod neuznání rozmnožovacího materiálu. V praxi toto ustanovení chybí. Ústav nemůže zamítnout uznání osiva, u kterého dva po sobě následující rozbory vzorků téže partie osiva dosahují velmi rozdílných výsledků, což vzbuzuje pochybnosti o původu a identitě osiva, mnohdy poté uvedeného do oběhu. Ve směrnicích EU o uvádění osiva do oběhu (čl. 3 směrnic 66/401, 66/402 a dalších) je zmíněno, že „členské státy zajistí, aby úřední zkoušky osiva probíhaly v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud tyto metody existují..“. V praxi se jedná o metody podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen (ISTA).

K bodům 28 a 29 [§ 6 odst. 8 písm. g) a odst. 9]

Ze zmocňovacích ustanovení jsou vyjmuta zmocnění ke stanovení vzorů některých formulářů, návěsek a dokladů, které budou zveřejněny pouze na internetových stránkách Ústavu, nikoli stanoveny ve vyhlášce, jako je tomu nyní. Cílem je větší flexibilita při aktualizaci vzorů dokladů ze strany Ústavu a zároveň snazší dostupnost aktuálních vzorů pro veřejnost.

K bodům 30 až 33 [§ 7 odst. 6 písm. h)] [§ 7 odst. 6 písm. j)] (§ 7 odst. 7) (§ 7a odst. 3)

Ze zmocňovacích ustanovení jsou vyjmuta zmocnění ke stanovení vzorů některých formulářů, návěsek a dokladů, které budou zveřejněny pouze na internetových stránkách Ústavu, nikoli stanoveny ve vyhlášce, jako je tomu nyní. Původní zmocnění ke stanovení vzorů je nahrazeno zmocněním ke stanovení výčtu údajů požadovaných na dotyčných formulářích. Cílem je větší flexibilita při aktualizaci vzorů dokladů ze strany Ústavu a zároveň snazší dostupnost aktuálních vzorů pro veřejnost.

K bodu 34 (poznámka pod čarou č. 6)

Aktualizace poznámky pod čarou.

K bodu 35 (poznámka pod čarou č. 7a)

Aktualizace poznámky pod čarou.

K bodu 36 (§ 13 odst. 4)

Aktualizace ustanovení v souvislosti s novelizací zákona o ekologickém zemědělství.

K bodu 37 (§ 15 odst. 1)

Zohlednění nové kategorie rozmnožovacího materiálu.

K bodu 38 (§ 16 odst. 3)

Aktualizace, jedná se o zastaralé ustanovení zákona.

K bodu 39 (§ 16 odst. 10)

Z povinnosti oznamovat každoročně rozsah výroby sazenic ovocných dřevin, kterou stanovuje tento odstavec 10, jsou nově vyjmuti ti dodavatelé, kteří uvádějí do oběhu pouze určité kategorie sazenic ovocných dřevin v kontejnerech nebo sadbovačích, a to pouze neprofesionálnímu konečnému spotřebiteli a na území České republiky, tj. zahradní centra, hobby markety, atd.

Navrhované ustanovení se týká zejména zahradních center, kdy dojde maximálně k přesazení rostlin. Česká republika využije možnost výjimky, která je upravena v čl. 10 směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Zúžení okruhu subjektů, kteří podléhají kontrolám prováděným Ústavem a plnění povinnosti oznamovat rozsah a výrobu tak, že se nově tento okruh nebude týkat jen dodavatelů, kteří uvádí materiál do oběhu na území České republiky a dodávají materiál pouze amatérským zahrádkářům.

„Článek 10 Místní oběh

1. Členské státy mohou vyjmout:

a) z používání odstavce 1 malé producenty, jejichž veškerá produkce a prodej rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin jsou určeny ke konečnému užití osobami na místním trhu, které nejsou profesionálně zapojeny do rostlinné výroby ("místní oběh");

b) z kontrol a úředních inspekcí stanovených článkem 13 místní oběh rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin vyprodukovaných osobami, u kterých je učiněna výjimka.

2. Postupem podle čl. 19 odst. 2 mohou být přijata prováděcí opatření vztahující se na ostatní požadavky, které se týkají výjimek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, zejména pokud jde o pojmy "malí producenti" a "místní trh", jakož i příslušné postupy.“

K bodu 40 (§ 16 odst. 13)

Místo dosud chybějícího zmocňovací ustanovení ke stanovení vzoru oznámení podle odst. 10 je doplněno ustanovení, že tento vzor bude zveřejněn pouze na internetových stránkách Ústavu, nikoli stanoven ve vyhlášce.

K bodu 41 (§ 17 odst. 2)

Zrušení teoretické možnosti, kdy pověřená osoba mohla po provedení přehlídky množitelského porostu vydat doklad o uznání daného množitelského porostu. Tuto činnost ale v praxi žádná pověřená osoba nikdy nemohla vykonávat, protože to neodpovídá povaze uznávacího řízení množitelských porostů, které je správním řízením.

K bodu 42 [§ 17 odst. 10 písm. c)]

Aktualizace, jedná se o zastaralé ustanovení zákona.

K bodu 43 (§ 17 odst. 13)

Ustanovení definující povinnosti pověřených osob se pro odstranění nejasností, v návaznosti na § 17 odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. b) a odst. 6 písm. c), doplňuje o povinnost veškeré úkony provádět podle metodik, jejichž výčet bude uveden v prováděcí vyhlášce č. 129/2012 Sb., a v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. Zároveň se výčet povinností pověřených osob na základě zkušeností z praxe doplňuje o povinnost neprodleně hlásit Ústavu změny v osobách pověřených k vykonávání činností, které jsou předmětem pověření. U pověřených laboratoří se v praxi často stává, že v dané firmě dojde k personální změně na pozici některé z osob pověřených ke zkoušení osiv, ale daná firma o této změně Ústav neinformuje vůbec nebo s velkým zpožděním, a tím dochází k nesouladu v evidenci pověřených osob a osob skutečně vykonávajících úkony, na které se vztahuje pověření.

K bodům 44 až 46 (§ 17 odst. 14 a 15)

Ustanovení o případech, kdy může Ústav zrušit pověření k provádění úkonů v rámci uznávacího řízení, se na základě zkušeností z praxe doplňuje o případ, kdy pověřená osoba neplní opakovaně některou z povinností stanovených v § 17 odst. 13. Doplňuje se možnost, že pověřená osoba sama požádá o zrušení svého pověření.

K bodu 47 (§ 17 odst. 16)

V návaznosti na změnu v § 17 odst. 13 se přidává zmocnění na stanovení nového vzoru žádosti o pověření, který bude sloužit nejen k podání první žádosti o pověření, ale i ke změně v předmětu existujícího pověření a k hlášení změn v pověřených osobách.

K bodům 48 a 49 [§ 18 odst. 5 písm. c) bod 2, 7 a 8]

Legislativní zpřesnění.

K bodu 50 [§ 18 odst. 10 písm. h)]

Legislativní zpřesnění.

K bodu 51 (§ 18 odst. 12)

Úprava spočívající v přesunu vzorů dvou uvedených formulářů z vyhlášky č. 129/2012 Sb. na internetové stránky Ústavu, obdobně jako je ve vyhlášce č. 96/2018 Sb. už nyní uvedeno, že vzor žádosti o povolení dovozu je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

Původní zde obsažené zmocnění pro údaje vyžadované při oznamování dovozu již nadále není potřeba, neboť tyto údaje jsou stanoveny přímo zde v zákoně v § 18 odst. 10 a ve vyhláškách uvedeny nejsou.

K bodu 52 (§ 18 odst. 13 a 14)

Zpřesnění spolupráce s celními úřady doplněné po dohodě s Ministerstvem financí.

K bodu 53 (§ 19 odst. 3)

Doplnění výčtu obalů osiva o nejběžnější typ obalu z důvodu lepší přehlednosti textu.

K bodu 54 (§ 19 odst. 6)

Legislativní úprava.

K bodům 55 a 56 (§ 19 odst. 8) (§ 19 odst. 13)

Cílem této úpravy je zohlednění skutečnosti, že od ledna 2022 je umožněno uvádět do oběhu rozmnožovací materiál z ekologického heterogenního materiálu, jenž má stanoveny svoje zvláštní požadavky na údaje uváděné na návěsce, a to v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů.

K bodu 57 (§ 19 odst. 15)

Doplněna věta, která je nyní součástí prováděcí vyhlášky (č. 129/2012 Sb.), pro ucelenost a přehlednost ustanovení zákona.

K bodům 58 až 61 [§ 19 odst. 17 písm. c), k), l) a m)]

Ze zmocňovacích ustanovení jsou vyjmuta zmocnění ke stanovení vzorů některých formulářů, návěsek a dokladů, které budou zveřejněny pouze na internetových stránkách Ústavu, nikoli stanoveny ve vyhlášce, jako je tomu nyní. Cílem je větší flexibilita při aktualizaci vzorů dokladů ze strany Ústavu a zároveň snazší dostupnost aktuálních vzorů pro veřejnost.

K bodu 62 (§ 19 odst. 18 až 20)

Cílem této úpravy je zohlednění skutečnosti, že od ledna 2022 je umožněno uvádět do oběhu rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, jenž má stanoveny svoje zvláštní požadavky na údaje uváděné na návěsce, a to v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů.

Ze zmocňovacích ustanovení jsou vyjmuta zmocnění ke stanovení vzorů některých formulářů, návěsek a dokladů, které budou zveřejněny pouze na internetových stránkách Ústavu, nikoli stanoveny ve vyhlášce, jako je tomu nyní.

V souladu se směrnicí Rady 2008/90/ES se v § 19 odst. 20 upravuje označování v případě maloobchodní dodávky rozmnožovacího materiálu některých ovocných rostlin neprofesionálnímu konečnému spotřebiteli. Požadavky týkající se značení mohou být omezeny na stanovené informace.

K bodu 63 (§ 19a odst. 7)

Cílem této úpravy je zohlednění skutečnosti, že od ledna 2022 je umožněno uvádět do oběhu rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který má stanoveny svoje zvláštní požadavky pro malá balení tohoto rozmnožovacího materiálu, a to v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů.

K bodu 64 [§ 22 odst. 1 písm. c)]

Doplnění stávajícího výčtu kontrolních činností Ústavu o povinnost kontrolovat dodržování požadavků, které vycházejí z nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů. Toto nařízení kontrolní činnost členským státům ukládá.

K bodu 65 (§ 22 odst. 4)

Upravuje se kontrola na základě oznámení rozsahu výroby v souladu se směrnicí Rady 2008/90/ES. Z této kontroly jsou vyjmuti dodavatelé uvedení v § 16 odst. 10, kteří rozsah výroby nemusí oznamovat.

K bodu 66 [§ 22 odst. 11 písm. a)]

Legislativně technická úprava související s předchozím bodem.

K bodu 67 [§ 22 odst. 11 písm. b)]

Ze zmocňovacích ustanovení jsou vyjmuta zmocnění ke stanovení vzorů některých formulářů, návěsek a dokladů, které budou zveřejněny pouze na internetových stránkách Ústavu, nikoli stanoveny ve vyhlášce, jako je tomu nyní. Cílem je větší flexibilita při aktualizaci vzorů dokladů ze strany Ústavu a zároveň snazší dostupnost aktuálních vzorů pro veřejnost.

K bodu 68 (§ 22 odst. 12)

Ze zmocňovacích ustanovení jsou vyjmuta zmocnění ke stanovení vzorů některých formulářů, návěsek a dokladů, které budou zveřejněny pouze na internetových stránkách Ústavu, nikoli stanoveny ve vyhlášce, jako je tomu nyní. Cílem je větší flexibilita při aktualizaci vzorů dokladů ze strany Ústavu a zároveň snazší dostupnost aktuálních vzorů pro veřejnost.

K bodu 69 (§ 23 odst. 1)

V souladu s novelizačním bodem č. 7 (§ 3 odst. 2), který stanoví jako podmínku pro uvedení rozmnožovacího materiálu polních plodin a zelenin do oběhu v podobě ekologického heterogenního materiálu (jako paralelu k registraci odrůdy) předchozí oznámení ekologického heterogenního materiálu podle nařízení 2018/848, je třeba tuto podmínku stanovit i pro rozmnožovací materiál révy.

K bodu 70 [(§ 24 odst. 1 písm. a) až d)]

Legislativně technická úprava. Náprava nepřesné formulace ve snaze, aby § 24 neopomíjel možnost uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu podle § 3d s tím, že se ale na něj nebude vztahovat odstavec 2, jde o speciální režim a nelze ho podřadit obecně pod konformní rozmnožovací materiál. V souladu s novelizačním bodem č. 7 (§ 3 odst. 2), který stanoví jako podmínku pro uvedení rozmnožovacího materiálu polních plodin a zelenin do oběhu v podobě ekologického heterogenního materiálu (jako paralelu k registraci odrůdy) předchozí oznámení ekologického heterogenního materiálu podle nařízení 2018/848, je třeba tuto podmínku stanovit i pro rozmnožovací materiál ovocných druhů.

K bodu 71 (§ 24 odst. 2)

Legislativně technická úprava. Náprava nepřesné formulace s cílem, aby se odstavec 2 vztahoval i na konformní rozmnožovací materiál, který se před uvedením do oběhu neuznává. Nepodléhá totiž uznávacímu řízení.

K bodu 72 (§ 24a odst. 1)

Legislativní zpřesnění.

K bodu 73 (§ 25 odst. 9)

V souladu s novelizačním bodem č. 7 (§3 odst. 2), který stanoví jako podmínku pro uvedení rozmnožovacího materiálu polních plodin a zelenin do oběhu v podobě ekologického heterogenního materiálu (jako paralelu k registraci odrůdy) předchozí oznámení ekologického heterogenního materiálu podle nařízení 2018/848, je třeba tuto podmínku stanovit i pro rozmnožovací materiál okrasných druhů.

K bodu 74 [§ 26 odst. 2 písm. c)]

Zkoušky užitné hodnoty se u zeleninových druhů neprovádí, avšak je zde výjimka pro čekanku průmyslovou viz čl. 4 odst. 1 směrnice 2002/55, kde je stanovena povinnost zkoušek užitné hodnoty pro tuto zeleninu. Proto se v písmenu c) doplňuje tato skutečnost. Od roku 2002 se však zkoušky užitné hodnoty pro čekanku průmyslovou běžně prováděly a jedná se pouze o formální nedostatek v zákoně a dokončení plné transpozice směrnice v rámci revize.

K bodu 75 [§ 26 odst. 2 písm. g)]

Do písmene g) se doplňují slova „dobrovolně registrované odrůdy“ (viz odůvodnění k pojmu dobrovolně registrovaná odrůda), neboť u nich nebude povinnost zkoušek užitné hodnoty a slovo „chmele“ se přesunuje pod písmeno c).

K bodu 76 (poznámka pod čarou č. 11b)

Aktualizace poznámky pod čarou.

K bodu 77 (§ 28 odst. 1)

Podle platného znění zákona [§ 39 odst. 1 písm. k)] se zveřejňuje termín pro podání žádosti o registraci ve Věstníku. Avšak zároveň jsou termíny pro podání žádosti pro jednotlivé druhy zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. Zveřejnění ve Věstníku je tedy duální, zastaralé, nevyužívané ze strany dotčených subjektů, a proto se navrhuje tuto povinnost zrušit a místo toho zavést povinnost zveřejnit informaci o termínu pro podání žádosti o registraci na internetových stránkách Ústavu (což už se dlouhodobě děje). Žádost o registraci lze sice podat v průběhu celého roku, ale pro zařazení odrůdy do nejbližšího zkušebního období je třeba ji podat ve zveřejněné stanovené lhůtě.

K bodu 78 (§ 28 odst. 2)

V § 1 odst. 1 je použit termín „okrasných druhů“ a nikoli „okrasných rostlin“. Proto se zde navrhuje taktéž použít termín „okrasných druhů“ a nikoli „okrasných rostlin“, které ani nejsou nikde definovány.

K bodu 79 [§ 28 odst. 3 písm. c)]

Udržování odrůdy ve třetí zemi je možné za předpokladu, že je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění, tedy že kontrola v dané třetí zemi je rovnocenná s kontrolou v členském státě. Příslušný druh i daná země jsou uvedeny v rozhodnutí Rady 2005/834/ES. Zabezpečení rovnocenné kontroly udržovacího šlechtění vyplývá ze směrnic 2002/53 a 2002/55 pouze pro odrůdy zemědělských a zeleninových druhů, nikoliv pro ovocné a okrasné druhy, révu a chmel. Proto bylo v tomto písmenu upřesněno, že se jeho znění týká pouze zemědělských a zeleninových druhů.

K bodu 80 [§ 30 odst. 1 písm. a)]

Podle platného znění zákona [§ 39 odst. 1 písm. k)] se zveřejňuje termín, místo pro dodání, množství a jakost rozmnožovacího materiálu pro zkoušky v příslušném zkušebním období ve Věstníku. Avšak zároveň jsou tyto požadavky pro zkušební rozmnožovací materiál pro jednotlivé druhy zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. Zveřejnění ve Věstníku je tedy duální, zastaralé, nevyužívané ze strany dotčených subjektů, a proto se navrhuje tuto povinnost zrušit a místo toho zavést povinnost zveřejnit tyto požadavky pro zkušební rozmnožovací materiál na internetových stránkách Ústavu (což již se dlouhodobě děje).

K bodu 81 (§ 30 odst. 11 a 12)

U vybraných druhů (zejména u některých trav a jetelovin) je z důvodů nízkého počtu žádostí technicky a finančně značně náročné zahajovat zkoušení užitné hodnoty ve zkušebním období následujícím po podání žádosti. Situace byla prodiskutována s potencionálními žadateli a na základě konsenzu je do § 30 doplněn nový odstavec 11, umožňující zahájit zkoušení užitné hodnoty v určitých časových intervalech. Navrhovaný odstavec 12 upravuje postup Ústavu v situacích, kdy je mu doručen vyšší počet žádostí o registraci odrůd, než je schopen vyset nebo vysázet. Ústav disponuje sítí zkušebních stanic a ohospodařuje pozemky, ať již vlastní či pozemky pronajaté. Jejich plocha je však omezena a z podstaty věci je jasné, že pokud Ústav již nemá volnou kapacitu zkušebních ploch, tak logicky nemá kam dodaný rozmnožovací materiál vyset či vysázet. Navrhovaná úprava reaguje na stále narůstající počty žádostí o registrace odrůd při zachování stejné stávající kapacity zkušebních ploch v dispozici Ústavu. V minulosti již Ústav z výše uvedeného důvodu musel v určitých případech zkoušení odrůd do následujícího zkušebního období odkládat, jedná se tedy o zakotvení postupu Ústavu podle stávající praxe. Navrhovaná úprava byla diskutována a předběžně předjednána s plodinovými svazy a zástupci Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace.

K bodu 82 [§ 33 odst. 1 písm. m)]

Tento odstavec obecně upravuje zápis odrůd do Státní odrůdové knihy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 definuje pojem ekologická odrůda. Doplněním nového písmene m) vznikne pro Ústav povinnost ve Státní odrůdové knize ekologické odrůdy označit údajem „ekologická odrůda“.

K bodu 83 (§ 33 odst. 4)

Tento odstavec obecně upravuje každoroční zveřejnění seznamu odrůd ve Státní odrůdové knize. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 definuje pojem ekologická odrůda. Doplněním tohoto odstavce vznikne pro Ústav povinnost každoročně zveřejnit (a tedy odlišit od ostatních) v seznamu odrůd ve Státní odrůdové knize ekologické odrůdy.

K bodu 84 (§ 35 odst. 1)

Do tohoto odstavce byly v rámci revize transponovány články 11 odst. 4 směrnice 2002/53 a směrnice 2002/55, stanovující povinnost členským státům poskytnout si v oblasti úřední kontroly udržovacího šlechtění úřední pomoc. Tímto by byly obě směrnice plně transponovány do zákona.

K bodu 85 (§ 35 odst. 2)

Udržování odrůdy ve třetí zemi je možné za předpokladu, že je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění a zmocněn zástupce s trvalým pobytem v České republice nebo v jiném členském státě. Zabezpečení rovnocenné kontroly udržovacího šlechtění vyplývá ze směrnic 2002/53 a 2002/55 pouze pro odrůdy zemědělských a zeleninových druhů, nikoliv pro ovocné a okrasné druhy, révu a chmel. Proto bylo v tomto odstavci upřesněno, že se jeho znění týká pouze zemědělských a zeleninových druhů.

K bodům 86 a 87 [§ 35a odst. 2 písm. a) a b)]

Jedná se jen o upřesnění znění. Pokud je anebo byla odrůda již registrovaná ve společném katalogu jako odrůda běžná (konvenční), nemůže být registrovaná jako odrůda uchovávaná. Proto byly v odstavci 2 spojeny body a) a b), aby bylo jasné, že se pořád jedná o běžnou (konvenční) odrůdu, zapsanou nebo vymazanou ze společného katalogu. Písmeno c) bylo přečíslováno na písmeno b).

K bodům 88 a 89 [§ 35b odst. 2 písm. a) a b)]

Jedná se jen o upřesnění znění. Pokud je anebo byla odrůda již registrovaná ve společném katalogu jako odrůda běžná (konvenční), nemůže být registrovaná jako odrůda uchovávaná. Proto byly v odstavci 2 spojeny body a) a b), aby bylo jasné, že se pořád jedná o běžnou (konvenční) odrůdu, zapsanou nebo vymazanou ze společného katalogu. Písmeno c) přečíslováno na písmeno b).

K bodu 90 (§ 38 odst. 6)

Byl upraven odstavec 6, zkoušení odrůd pro Seznam doporučených odrůd se provádí podle metodik, jejichž výčet je stanoven vyhláškou č. 218/2019 Sb., o výčtu metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, nejsou tedy zveřejněny ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Metodiky jsou také zveřejněné na internetových stránkách Ústavu.

K bodu 91 [§ 38a odst. 2 písm. j)]

Legislativně technické upřesnění.

K bodu 92 [§ 38a odst. 2 písm. y)]

Doplněna skutková podstata související s úpravou v § 16 odst. 10.

K bodu 93 (§ 38a odst. 3)

V návaznosti na úpravu ekologického heterogenního materiálu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 se doplňují nové skutkové podstaty přestupků. V souvislosti s požadavky týkajícími se označení obalů osiva a průvodních dokladů osiva ve vztahu k použitému přípravku na ochranu rostlin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 se doplňuje skutková podstata přestupku.

K bodu 94 (§ 38a odst. 5)

Legislativní úprava

K bodu 95 (§ 38a odst. 6)

Do zákona se nově doplňují povinnosti pověřené osoby při provádění úkonů zaznamenat pravdivě a úplně pouze údaje a informace o těch úkonech, které pověřená osoba skutečně provedla a měla k dispozici pouze na základě vlastního zjišťování. Nutnost tohoto zakotvení v zákoně vyplynula z negativních zkušeností Ústavu z praxe, kdy některé pověřené osoby pouze zaznamenaly, popř. vytvořily v podstatě falešné informace o úkonech, které ve skutečnosti vůbec neprovedly. Tento stav je žádoucí napravit, a proto se do § 17 odst. 13 doplňují v tomto smyslu nové povinnosti pro pověřené osoby. V návaznosti na uvedené je nezbytné do ustanovení o přestupcích v § 38 a odst. 6 doplnit i skutkovou podstatu přestupku, jehož naplnění se pověřená osoba dopustí tím, že poruší ustanovení § 17 odst. 13 písm. e). Vzhledem k tomu, že případné porušení tohoto ustanovení nedosahuje závažnosti a společenské nebezpečnosti jako jsou porušení jiných ustanovení zákona, navrhuje se možnost uložení sankce s nejnižší výší horní hranice pokuty, jako je tomu u jiných porušení zákona obdobného charakteru.

K bodům 96 a 97 [§ 38a odst. 7 písm. a) a b)]

Doplňují se výše sankcí za přestupky podle § 38a odst. 2 písm. y) a odst. 3 a 6 a dochází také k legislativní úpravě po přečíslování odstavců.

K bodu 98 [§ 39 odst. 1 písm. k)]

Podle platného znění tohoto ustanovení se zveřejňují informace o termínu pro podání žádosti o registraci a o termínu, místu pro dodání, množství a jakosti rozmnožovacího materiálu pro zkoušky v příslušném zkušebním období ve Věstníku. Avšak zároveň jsou tyto informace zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. Zveřejnění ve Věstníku je tedy duální, zastaralé, nevyužívané ze strany subjektů, a proto navrhujeme tuto povinnost zrušit a místo toho zavést povinnost zveřejnit tyto informace na internetových stránkách Ústavu, jak je navrhováno v § 28 odst. 1 a v § 30 odst.1.

K bodu 99 (§ 39 odst. 3)

Legislativně technické upřesnění.

K bodu 100 (§ 42 odst. 2)

Legislativně technické upřesnění.

K Čl. II - přechodné ustanovení

Přechodné ustanovení týkající se nového § 3f je nezbytné z toho důvodu, že způsob výroby osiva trvající od počátku do konce vegetačního období neumožňuje dodavatelům splnit nově zavedené požadavky uprostřed vegetačního období, kdy byla na počátku vegetačního období výroba osiva zahájena podle dosavadních požadavků zákona. Přechodné ustanovení zajistí, že nový § 3f se použije od začátku následujícího vegetačního období.

K části druhé - změna zákona o ochraně práv k odrůdám K Čl. III

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1a)

Aktualizace poznámky pod čarou.

K bodu 2 (§ 23 odst. 1)

Platné znění § 23 zákona č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k odrůdám umožňuje udělení ochranných práv pro odrůdy dřevin, chmele, révy vinné a brambor na dobu 30 let. Je tedy v souladu s článkem 19 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství, stanovujícím trvání odrůdového práva Společenství pro odrůdy révy vinné a dřevin (zde myšleny stromy) a s nařízením Rady (ES) č. 2470/96, kterým se pro brambory prodlužuje doba platnosti odrůdového práva Společenství na dobu 30 let. Novým nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1873 ze dne 20. října 2021 o prodloužení doby trvání odrůdových práv Společenství pro odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupiny druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin, je prodlouženo udělení odrůdového práva Společenství z 25 let na 30 let i pro odrůdy chřestu, květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin. Česká republika novelou upraví znění § 23 zákona č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k odrůdám rostlin, a to doplněním chřestu a květinových cibulí do tohoto ustanovení. Dřeviny s drobným ovocem a okrasné dřeviny není třeba do tohoto ustanovení doplňovat, neboť již nyní je trvání ochranných práv pro odrůdy dřevin jako takových prodlouženo na 30 let. Tímto budou mít čeští šlechtitelé nově možnost prodloužit trvání národních ochranných práv pro odrůdy chřestu a květinových cibulí (myšleny pravé cibule – např. tulipány, narcisy, hyacinty a okrasné česneky, nikoliv cibulové, kořenové či stonkové hlízy) na 30 let, stejně jako tomu nově je i pro trvání odrůdového práva Společenství.

K bodu 3 (poznámka pod čarou č. 14)

Aktualizace poznámky pod čarou.

K části třetí - změna zákona o správních poplatcích K Čl. IV K položce 88 písm. g)

Navrhuje se přidat v položce 88 nové písmeno g), správní poplatek za přijetí žádosti o evidenci klonu registrované odrůdy révy nebo chmele do Státní odrůdové knihy, viz § 33 odst. 2, což zatím zpoplatněno nebylo.

K části čtvrté – účinnost K Čl. V

Navrhuje se nabytí účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Znění účinnosti není možné stanovit konkrétním datem vzhledem k nepředvídatelné době projednání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu. S ohledem na adaptaci několika evropských nařízení je však zároveň naléhavý obecný zájem na tom, aby účinnost zákona nastala v nejbližším možném termínu.

V Praze dne 21. prosince 2022

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministr zemědělství: Ing. Zdeněk Nekula v. r.