1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Aktuálně platná a účinná právní úprava je vadná, v rozporu s ústavním pořádkem České republiky i s evropským právem.
Právní úprava po přijetí novely zákona č. 274/2021 Sb. (dále jen „Novela“) je v rozporu s právem na svobodu podnikání. Před přijetím Novely poskytovala cestovní zdravotní pojištění cizincům řada pojišťoven, jejichž podnikání bylo Novelou ukončeno, čímž bylo zásadním způsobem omezeno jejich právo svobodně podnikat. Takové omezení může být ústavně přípustné, jen pokud je legitimně zdůvodněno a je přiměřené. Tak tomu však v případě aktuálně platné a účinné právní úpravy není. Hlavním důvodem pro přijetí Novely měly být údajně neuhrazené pohledávky za zdravotní péči poskytnutou cizincům. Tyto pohledávky však nevznikají kvůli cizincům, kteří jsou pojištěni u jiných pojišťoven, než je Pojišťovna VZP, a.s. (dále jen „PVZP“); vznikají kvůli cizincům, kteří nejsou pojištěni vůbec. Zavedení monopolu PVZP tento problém nikterak neřeší. Zásadní zásah do svobody podnikání, k němuž vlivem Novely došlo, tak není ospravedlnitelný a Novela je proto protiústavní. Test přiměřenosti omezení má tři části: (a) Test vhodnosti – v němž je zkoumáno, zda je dané omezení způsobilé dosáhnout účelu normy; (b) Test potřebnosti – v němž je zkoumáno, zda dané omezení nezasahuje do základních práv větším způsobem, než je potřebné; (c) Test poměřování – v něm jsou poměřovány samotné hodnoty v kolizi (tedy jaká hodnota převáží). Novela neobstojí z pohledu testu vhodnosti ve vztahu k zájmu na kvalitě a dostupnosti zdravotních služeb. Monopol PVZP nijak nezaručuje kvalitu či dostupnost těchto služeb a k tvrzenému cíli tak vůbec nesměřuje. Novela ani neobstojí v testu potřebnosti. Zajistit kvalitu a dostupnost zdravotních služeb lze stanovením určitých podmínek, požadavkem na licenci či jinými prostředky. Tyto prostředky by přitom takto významně nezasáhly do práva podnikat. Novela neobstojí ani v testu poměřování, jelikož tvrzené přínosy monopolu PVZP nad negativními důsledky tohoto opatření – ať již pro komerční pojišťovny (jejichž podnikání je zlikvidováno), pro samotné cizince (kteří mají zásadně omezené možnosti) či pro stav trhu (který po ztrátě jakékoliv hospodářské soutěže nezbytně utrpí).
Novela je v rozporu s evropským právem, a to i základními smlouvami o Evropské unii. Novela je v rozporu s článkem 106 odst. 1 Smlouvy o fungování evropské unie (dále jen „SFEU“), podle kterého nemohou členské státy udělit výlučné právo v rozporu s pravidly SFEU. Podle judikatury Soudního dvora jednají členské státy v rozporu s tímto pravidlem, pokud dominantnímu soutěžiteli udělí taková práva, že na trhu vznikne nerovné postavení mezi jednotlivými soutěžiteli. Evropské právo tak zakazuje členským státům vytvářet takové lokální či národní monopoly, jako je monopol vytvořený v případě PVZP a tímto vyloučit ostatní soutěžitele z trhu.
Navíc Novela omezuje základní svobody Evropské unie (volný pohyb služeb a svobodu usazovat se), což evropské právo zakazuje rovněž. Přesněji je v rozporu s ustanoveními SFEU o volném pohybu služeb (článek 56 SFEU a další) a svobodném usazování (článek 49 SFEU a další). Tento rozpor s evropským právem pak zakládá i rozpor s českým ústavním pořádkem.
1) Viz například nález Ústavního soudu ze dne 13. května 2014, Pl. ÚS 44/13.
Ústavní soud totiž v minulosti upozornil, že český ústavní pořádek je nutné vykládat v souladu s evropským právem, což platí tím spíše ve vztahu k samotným smlouvám o EU.
Novela narušila legitimní očekávání pojišťoven. Ty v České republice rozvíjely podnikání a legitimně očekávaly, že v něm budou moci dále pokračovat. Do jejich podnikání však Novela bezdůvodně zasáhla, a to bez toho, aby jim poskytla dostatečné časové období pro přizpůsobení se. Ústavní soud přitom zdůrazňuje, že změny regulace a právní úpravy musí probíhat předvídatelně tak, aby se na ně adresáti norem mohli připravit. K tomu v případě Novely nedošlo.
Novela cizincům odebrala právo zvolit si zdravotní pojištění dle jejich preferencí. Tímto Novela protiústavně zasáhla do smluvních vztahů pojišťoven s cizinci a nepřímo i do práva cizinců na ochranu zdraví.
Z výše uvedeného vyplývá, že aktuální právní stav je nevyhovující, odporující jak ústavnímu pořádku České republiky, tak mezinárodním závazkům, ke kterým se Česká republika přihlásila. Současně diskriminuje další subjekty poskytující pojištění cizincům, které by mohly předmětnou službu na trhu poskytovat, nicméně z důvodu změny právní úpravy toto činit nemohou.
Navíc je současná právní úprava značně riziková. Tím, že cestovní zdravotní pojištění může poskytovat pouze PVZP, hrozí, že v případě, že by PVZP přestala tento produkt poskytovat či by jej nebyla schopná poskytovat, nebylo by možné právní úpravě vyhovět. Na tyto skutečnosti již během původního zákonodárného procesu upozorňovala Česká národní banka a Ministerstvo zdravotnictví.
Navrhovanou úpravou se napravuje aktuálně platný a účinný vadný stav, kdy se pro sjednávání zdravotního pojištění cizinců vytvořil monopol pro PVZP, která je dceřinou společností Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.
Tento návrh popsaný vadný stav napravuje s tím, že navrhuje problematiku pojištění cizinců vyřešit komplexním ústavně slučitelným a eurokonformním způsobem. Poskytování zdravotního pojištění cizincům bude umožněno většímu okruhu pojišťoven, které splňují podmínky zákona, když současně dojde k větší transparentnosti systému poskytovaného pojištění cizinců tak, aby příslušné orgány veřejné moci a zdravotnická zařízení měla informace o pojištění konkrétního cizince z veřejných ověřených zdrojů.
Návrhem se vytváří registr zdravotního pojištění cizinců zahrnující vybrané údaje o sjednaném komerčním zdravotním pojištění cizinců, který bude spravovat Česká kancelář pojistitelů. Dochází tak k zpřístupnění údajů o pojištění klientů pojišťoven/cizinců, které bude přehledné a centralizované a kam budou mít bezplatně přístup v případě potřeby zástupci jak Ministerstva vnitra, Policie ČR, tak zdravotnických zařízení při poskytování zdravotnické péče cizinci, což zvýší jistotu ohledně jeho pojištění a rozsahu takového pojištění. Zřízením registru se tedy dosáhne většího přehledu ohledně pojištění cizinců, což v konečném důsledku bude mít vliv i na počet sjednaných pojištění. Předpokládá se, že se jejich počet zvýší. Je přitom žádoucí, aby cizinci pobývající na území České republiky byli pojištěni. V tomto případě se tak tohoto cíle podaří dosáhnout adekvátním a přiměřeným způsobem.
Stále bude platit, že zdravotnické zařízení nemůže odmítnout poskytnutí neodkladné péče, učinění neodkladných výkonů, nicméně pokud se nejedná o neodkladnou péči, pak ji bude moci přizpůsobit rozsahu pojištění či požádat o zálohu na požadované výkony.
V registru budou z důvodu identifikace obsaženy konkrétní údaje o pojištěnci, které zákon specifikuje. Požadované údaje předá do registru zdravotního pojištění cizinců pojišťovna, která takové pojištění sjedná, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup on-line, stejně tak informaci o případné změně a konečně i zániku sjednaného zdravotního pojištění. Důraz se klade na aktuálnost registru, pojišťovny by tak měly činit skutečně bezprostředně po sjednání příslušné smlouvy, aby osoby oprávněné nahlížet do registru měly pokud možno aktuální údaje o sjednaných závazcích.
Zákon dále stanoví, že na úhradě nákladů za vedení registru se spolupodílejí pojišťovny, které sjednávají cestovní zdravotní pojištění, a to poměrně podle úhrnu předepsaného pojistného.
Z důvodu zvýšení transparentnosti a uživatelského komfortu se pojišťovnám sjednávajícím cestovní zdravotní pojištění ukládá, aby zveřejnily vzor svých pojistných smluv na svých webových stránkách. Pojišťovna nově také dostane povinnost obnovit cestovní zdravotní pojištění pojištěnci, kterému takové pojištění končí a který bude mít o obnovení závazku zájem tak, aby se nestávalo, že nemocný cizinec zůstane na území ČR nepojištěn. V tomto případě nicméně není pojišťovna vázána již dříve sjednaným rozsahem plnění, aby mohla v obnovovaném závazku kalkulovat s novými podmínkami.
Vzhledem k tomu, co již bylo uvedeno, lze shrnout, že navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu, aby se úprava v zákoně o pobytu cizinců dostala opětovně do souladu jak s ústavním pořádkem České republiky, tak s evropským právem a mezinárodními smlouvami o podpoře a ochraně investic, kterými je Česká republika vázána. Jedná se o novelu, která napravuje situaci způsobenou přijetím novely zákona č. 274/2021 Sb.
Podle nyní platné právní úpravy (zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a zákon o veřejném zdravotním pojištění) jsou děti, které se narodily na území České republiky matce s povolením k dlouhodobému pobytu, pojištěny v systému veřejného zdravotního pojištění po dobu cca prvních dvou měsíců života. Za tyto dva měsíce jejich zákonní zástupci odvádějí do systému veřejného zdravotního pojištění pojistné, které svou výší odpovídá platbám, jež odvádějí osoby bez zdanitelných příjmů. Po dvou měsících musí být pro dítě sjednáno soukromé zdravotní pojištění cizinců dle zákona o pobytu cizinců. Dvouměsíční lhůta se nyní navrhuje prodloužit na 12 měsíců se zachováním principu, že za každý měsíc účasti v systému veřejného zdravotního pojištění budou zákonní zástupci odvádět za dítě pojistné.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, jež stanoví čl. 112 Ústavy ČR. Navrhovaná úprava napravuje situaci s aktuálně platnou a účinnou právní úpravou, která naopak s ústavním pořádkem České republiky v souladu není, neboť je v rozporu s právem na svobodu podnikání. Rozšířením okruhu subjektů, které mohou poskytovat zdravotní pojištění cizincům, se tato situace napravuje.
Předkládaný návrh je v plném souladu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví, a s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR a je v souladu s nálezy Ústavního soudu ČR.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s předpisy Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Navrhovaná úprava napravuje situaci s aktuálně platnou a účinnou právní úpravou, která naopak s předpisy Evropské unie v souladu není. Rozšířením okruhu subjektů, které mohou poskytovat zdravotní pojištění cizincům, se tato situace napravuje. Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a národnostní menšiny
Navrhovaná právní úprava nepředstavuje zvýšené výdaje pro státní rozpočet či ostatní veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí České republiky, neboť umožní konkurenci na poli zajišťování zdravotního pojištění cizinců.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a národnostní menšiny, neboť navrhované řešení nemění věcnou podstatu, kdy cizinec přijíždějící do České republiky musel a musí být pojištěn, změna se týká pouze subjektů, které mohou takové pojištění sjednávat a nabízet. V tomto smyslu návrh zajišťuje na trhu větší konkurenci, neboť po přijetí novely zákona bude existovat větší variabilita mezi nabízenými pojištěními a cizinec si bude moci vybrat konkrétní službu. Větší konkurence na trhu pojištění také předpokládá tlak na cenu nabízených služeb, celkově bude tedy přijetí novely zákona pro pojištěnce výhodné.
Právní úprava bude mít pozitivní dopad na systém veřejného zdravotního pojištění, které již nyní nese náklady na první dva měsíce poporodní péče, které jsou obvykle nejvyšší (běžně je dítě propouštěno z porodnice 2. – 7. den po porodu), takto budou do systému proudit příjmy i za dalších 10 měsíců, kdy bývají náklady na péči nižší. Nejnákladnější péče o novorozence na neonatálních jednotkách se pohybuje v jednotkách milionů.
Právní úprava bude mít též pozitivní dopad na dotčené děti a jejich rodiny – dětem bude zajištěna plnohodnotná zdravotní péče po první rok života a rodiny dětí tato péče finančně nezatíží, protože pojistné je stanoveno zákonem a není předmětem individuálního nacenění v závislosti na zdravotním stavu dítěte.
V neposlední řadě bude mít právní úprava pozitivní dopad na české poskytovatele zdravotních služeb, především nemocnice s porodnicí, kteří budou mít jistotu úhrady poskytnuté zdravotní péče ze strany veřejných zdravotních pojišťoven.
5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nečiní žádné rozdíly, pokud jde o pohlaví fyzické osoby, tzn., že se týká stejným způsobem mužů i žen. Neobsahuje žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Navrhovaná právní úprava také nerozlišuje mezi osobami na základě pohlaví, rasy, vyznání ani jiných diskriminačních znaků. Nezpůsobuje tudíž nerovnost mezi potenciálně dotčenými skupinami osob. Tím je respektován požadavek na zákaz diskriminace.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady ani z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů, tedy v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, když údaje o pojištěnci obsažené v registru zdravotního pojištění cizinců jsou požadovány z důvodu jasné identifikace konkrétního pojištěnce a budou zpracovávány na základě zákona a jen za uvedeným účelem.
6. Zhodnocení korupčních rizik
Korupční rizika ve vztahu k dané problematice se nepředpokládají.
7. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
K čl. I
K bodům 1 a 2
Navrhuje se zvýšit minimální pojistné limity tak, aby odpovídaly aktuálním okolnostem a potřebám. Vzhledem k tomu, že uvedené limity jsou v zákoně již 10 let zafixovány stejnou částkou, bylo vyhodnoceno praxí, že by bylo vhodné uvedené limity zvýšit. Nově se výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost zvyšuje z aktuální minimální částky 60 000 EUR na částku 120 000 EUR, a to i nadále bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech.
K bodu 3
Dále se navrhuje v zájmu zajištění řádné úhrady zdravotní péče českým zdravotnickým zařízením, aby měli cizinci pobývající na území České republiky déle než 90 dnů povinnost pojistit se v rozsahu komplexní zdravotní péče, a to u pojišťoven působících na území České republiky.
K bodům 4 až 7
Jedná se o nápravu předchozí vadné právní úpravy, která byla přijata novelou č. 274/2021 Sb., podle které má pojištění cizincům v rozsahu komplexní zdravotní péče poskytovat výhradně PVZP, která je dceřinou společností Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, čímž došlo k monopolizaci zdravotního pojištění cizinců. Jedná se o úpravu, která je neodůvodněná, systémově nekoncepční a v rozporu s ústavním pořádkem České republiky i evropským právem. Vzhledem k tomu, že se jedná o neodůvodněnou výhodu pro tuto jedinou zdravotní pojišťovnu a vzhledem k tomu, že navrhovaná novela zákona nabízí jiné, eurokonformní řešení problematiky pojištění cizinců, navrhuje se upravit znění zákona o pobytu cizinců do stavu zamýšleného vládní novelou zákona o pobytu cizinců, která byla do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předložena jako vládní návrh pod číslem 1091 v 8. volebním období, nicméně bez později akceptovaných poslaneckých pozměňovacích návrhů, které se týkaly pojištění cizinců, a současně s tím nabídnout funkční, efektivní a eurokonformní řešení této problematiky.
K bodu 8
Z důvodu zvýšení transparentnosti a uživatelského komfortu se pojišťovnám sjednávajícím cestovní zdravotní pojištění ukládá, aby zveřejnily vzor svých pojistných smluv a pojistné podmínky na svých webových stránkách, aby bylo každému zřejmé, jaké smlouvy jsou s klienty pro konkrétní situace uzavírány.
Pojišťovna nově také dostane povinnost obnovit cestovní zdravotní pojištění pojištěnci, kterému takové pojištění končí, ať z důvodu prostého plynutí času či jiného důvodu, a bude mít o obnovení závazku zájem tak, aby se nestávalo, že nemocný cizinec zůstane na území ČR nepojištěn. V tomto případě nicméně není pojišťovna vázána již dříve sjednaným rozsahem plnění, aby mohla v obnovovaném závazku kalkulovat s novými podmínkami.
Navrhovanou úpravou se vytváří registr zdravotního pojištění cizinců zahrnující vybrané údaje o sjednaném komerčním zdravotním pojištění cizinců, který bude spravovat Česká kancelář pojistitelů. Dochází tak k zpřístupnění údajů o pojištění klientů pojišťoven/cizinců, které bude přehledné a centralizované a kam budou mít bezplatně přístup v případě potřeby zástupci jak Ministerstva vnitra, Policie ČR, tak zdravotnických zařízení. V obou případech se přístup limituje na výkon pravomoci, resp. nezbytným rozsahem tak, aby k poskytování těchto informací nedocházelo excesivně. Díky přístupu do registru budou mít nicméně zdravotnická zařízení při poskytování zdravotnické péče konkrétnímu pojištěnci/cizinci jistotu ohledně jeho pojištění a rozsahu takového pojištění a budou tomu moci uzpůsobit zdravotnickou péči. Stále bude platit, že zdravotnické zařízení nemůže odmítnout poskytnutí neodkladné péče, učinění neodkladných výkonů, nicméně pokud se nejedná o neodkladnou péči, pak ji bude moci přizpůsobit rozsahu pojištění či požádat o zálohu na požadované výkony.
Aby šlo identifikovat konkrétní pojištěnou osobu, budou v registru obsaženy konkrétní údaje o pojištěnci, a to jméno, příjmení, popřípadě ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, datum vzniku, změny, doby přerušení a zániku pojistného vztahu u příslušné pojišťovny. Pokud bude k dispozici rodné číslo, popřípadě jiné číslo pojištěnce, a adresa místa hlášeného pobytu pojištěnce na území, zanesou se do registru i tyto údaje. Z důvodu právní jistoty se budou všechny výše uvedené údaje v registru uchovávat ještě po dobu 10 let od skončení předmětného pojistného závazku. Požadované údaje předá do registru zdravotního pojištění cizinců pojišťovna, která takové pojištění sjedná, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup on-line, stejně tak informaci o případné změně a konečně i zániku sjednaného zdravotního pojištění. Důraz se klade na aktuálnost registru, pojišťovny by tak měly činit skutečně bezprostředně po sjednání příslušné smlouvy, aby osoby oprávněné nahlížet do registru měly pokud možno aktuální údaje o sjednaných závazcích.
Aktuálně předkládaný návrh reaguje na to, že pohledávky zdravotnických zařízení za ošetření cizinců jsou z 99% tvořeny nepojištěnými cizinci a zavádí opatření, která dají cizinecké policii do ruky transparentní a aktuální informace o pojištěných, což výrazně zefektivní provádění kontrol cizinců.
Za tímto účelem se koncipuje i povinnost dalších orgánů veřejné moci, které vedou evidenci osob, bezplatně poskytnout na výzvu České kanceláře pojistitelů údaje potřebné pro vedení registru, pokud by bylo třeba takové údaje doplnit do registru zdravotního pojištění cizinců. Aby bylo možné automatizovaně čerpat předmětné údaje o jednotlivých osobách z dalších registrů, umožňuje se České kanceláři pojistitelů a pojišťovnám využívat při plnění těchto svých povinností informační systém, kterým bylo zákonem č. 49/2020 Sb., jehož součástí je také změna zákona o pojišťovnictví, mj. České kanceláři pojistitelů umožněno využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru.
Zákon dále stanoví, že na úhradě nákladů za vedení registru se spolupodílejí pojišťovny, které sjednávají cestovní zdravotní pojištění, a to poměrně podle úhrnu předepsaného pojistného.
Tato opatření, včetně transparentnosti smluv, povedou ke zmenšení počtu nepojištěných cizinců a budou mít na rozdíl od stávající právní úpravy reálný pozitivní dopad do ekonomiky zdravotnických zařízení. Jedná se o úpravu koncepční, standardní a projednanou i s příslušnými resorty (MV, MF a MZdr.), pojišťovnami a Českou kanceláří pojistitelů.
K bodu 9
Navrhuje se zrušení § 184b, který je svou povahou přechodným ustanovením a byl nesystematicky vložen do samotného zákona pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně.
K čl. II
K bodům 1 až 6
K předmětné úpravě se v bodu 1 doplňuje přechodné ustanovení tak, aby jak Česká kancelář pojistitelů, tak jednotlivé pojišťovny měly dostatek času na přípravu. Konkrétně se tedy stanoví, že Česká kancelář pojistitelů zřídí registr zdravotního pojištění cizinců do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že do registru se budou předávat údaje ze smluv sjednaných až po tomto datu, tedy po jednom roce od účinnosti tohoto zákona.
V souvislosti s rušením § 184b je doplňováno přechodné ustanovení (bod 2).
Současně se navrhuje, aby cizinci, kteří v rozhodném období uzavřeli smlouvu o cestovním zdravotním pojištění s PVZP, mohli toto pojištění vypovědět (bod 3).
Tím, že přijetím navrhované změny limitu pojistného plnění by stávající pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče sjednané s limitem nižším než 120 tis. EUR přestalo splňovat zákonem stanovenou podmínku, je nezbytné v krátkém časovém úseku tato pojištění dát do souladu se změněnými zákonnými podmínkami. Ke zvýšení limitu pojistného plnění u takových pojistných smluv dochází ze zákona. Pojistiteli je v souvislosti s tím umožněno upravit nově výši pojistného, a to na základě jeho jednostranného právního jednání, nikoli na základě návrhu, který by bylo třeba ze strany pojistníka přijmout. Pojistník je pak chráněn tím, že má právo pojištění vypovědět. Upřesňuje se, že v takovém případě výpovědní doba neběží, takže pojištění zaniká doručením výpovědi pojišťovně. Volí se obdobné formulace, které jsou použity v § 2785 odst. 1 a v § 2786 odst. 2 občanského zákoníku. Případné ponechání souběžné platnosti obou limitů pojistného plnění by mohlo vést k diskriminaci v rozsahu poskytované zdravotní péče, mohlo by být namítáno z hlediska souladu právní úpravy s čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice 2003/109/ES, která požaduje krytí rizik obdobně jako v případě státních příslušníků členského státu, a také z hlediska možného zneužití neúměrným prodlužováním pojištění sjednaným s nižším limitem pojistného plnění (bod 4).
Bod 5 stanoví přiměřenou dobu, do které se pojištění sjednaná s nižším než nově stanoveným zákonným limitem pojistného plnění považují za pojištění splňující podmínky zákona. Tato doba je přiměřená dobám, ve kterých je pojistiteli dána možnost upravit pojistné a pojistníkovi pojištění vypovědět s cílem sjednat toto pojištění s jiným pojistitelem.
Návrh přechodného ustanovení v bodě 6 má předcházet výkladovým nejasnostem zejména na straně poskytovatelů zdravotních služeb při vyúčtování péče poskytnuté pojištěným osobám podle tohoto zákona tím, že stanoví, který limit (jaká výše limitu pojistného plnění) se použije ve vztahu k datu poskytnutí zdravotní služby. Pro lůžkovou péči se navrhuje použít datum ukončení epizody péče, tedy datum propuštění z hospitalizace, datum úmrtí, nebo datum překladu k jinému poskytovateli zdravotních služeb, které lze považovat za jednoznačně určitelné. Použitá terminologie vychází z prováděcích předpisů k zákonu č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, zejména předpisů o úhradě zdravotních služeb, a ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.
K čl. III
K bodům 1 až 3
Jako vyměřovací základ pro pojistné dětí narozených matce s povoleným dlouhodobým pobytem až do dovršení jejich 12. měsíce věku se navrhuje minimální mzda. Pojistné za děti cizinců (za celý kalendářní měsíc) odvádí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník. Pojistné má být s ohledem na pravidelnost jeho úhrad splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.
K čl. IV
V případě, že osoba uhradila pojistné za celé rozhodné období před účinností tohoto zákona, odvede pojistné podle tohoto zákona až za kalendářní měsíce následující po uplynutí rozhodného období (za které již bylo pojistné uhrazeno).
K čl. V
K bodům 1, 3 a 4
Prodlužuje se doba, po kterou jsou novorozené děti matek s povoleným dlouhodobým pobytem pojištěnci podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. V současnosti je to 60 dní, nově se navrhuje 12 měsíců. Zdravotnická zařízení s porodnicí budou mít jistotu úhrady za poskytnutou zdravotní péči. Pojistné za tyto děti budou v souladu s čl. III hradit zákonní zástupci, opatrovníci nebo poručníci.
K bodu 2
Dále se navrhuje doplnit ustanovení stávajícího § 2 odst. 1 písm. b) bodu 10, podle nějž je již nyní v systému veřejného zdravotního pojištění pojištěno dítě, narozené na území ČR, jehož matka má v ČR trvalý pobyt. Ustanovení se navrhuje doplnit též o situaci, kdy má trvalý pobyt otec dítěte, a to z toho důvodu, že i těmto dětem vzniká účast v systému veřejného zdravotního pojištění podle zákona o pobytu cizinců. K vynechání této skupiny dětí v zákoně o veřejném zdravotním pojištění tak není žádný věcný ani legislativní důvod.
K čl. VI
Přechodná ustanovení upravují účast dotčených osob na veřejném zdravotním pojištění před nabytím účinnosti tohoto zákona (bod 1).
V bodě 2 pak stanoví účast na veřejném zdravotním pojištění i pro ty osoby, které se narodily před nabytím účinnosti tohoto předpisu a které pro to splňují zákonné podmínky. V případě, že mají tyto osoby sjednáno soukromé zdravotní pojištění (které je pro ně povinné), vznikne jim účast na veřejném zdravotním pojištění až po skončení pojištění soukromého.
K čl. VII
Nezbytnou součástí je také novela zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kterým se zřizuje Česká kancelář pojistitelů. V tomto zákoně je nezbytné rozšířit dosavadní kompetence České kanceláře pojistitelů, a to právě o vedení a správu registru zdravotního pojištění cizinců a poskytování údajů z tohoto registru oprávněným osobám, tedy Policii ČR a zdravotnickým zařízením.
K čl. VIII
Vzhledem k tomu, že aktuálně platná a účinná právní úprava je vadná a v rozporu jak s ústavním pořádkem České republiky, tak i s evropským právem, navrhuje se, aby tato novela zákona o pobytu cizinců a zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nabyla účinnosti prvním dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Jedná se o novelu, která napravuje zjevné nesprávnosti a vady, z tohoto důvodu je tedy nezbytné, aby nabyla účinnosti co možná nejdříve. V této souvislosti lze současně uvést, že subjekty, kterým vznikají podle tohoto zákona povinnosti, budou mít čas na přípravu, neboť součástí návrhu zákona jsou i přechodná ustanovení v dostatečné délce. Pro části druhou a třetí (novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a zákona o veřejném zdravotním pojištění) se navrhuje nabytí účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 4. března 2022
Miloš Vystrčil, v. r. předseda Senátu