1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Základní registry, které byly zprovozněny na základě zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech a fungují již více než 10 let, jsou klíčovými informačními systémy veřejné správy, neboť se jedná o informační systémy veřejné správy, z nichž ostatní informační systémy veřejné správy, tzv. agendové informační systémy, využívají údaje. Ze základních registrů využívají údaje též agendové systémy tzv. soukromoprávních uživatelů údajů, tj. osoby soukromého práva, v rozsahu stanoveném příslušnými právními předpisy. Základní registry jsou vybaveny právní presumpcí správnosti údajů v nich obsažených.
Využití základních registrů se za dobu jejich fungování výrazně zvýšilo a dnes realizují desítky milionů transakcí měsíčně a tyto počty by se měly s dalším rozvojem digitalizace významně zvýšit. K využití údajů ze základních registrů dochází oproti době jejich zavedení nejen ze strany agendových informačních systémů využívajících ze základních registrů údaje, ale nověji též v souvislosti se službami vytvářejícími důvěru (zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce), při použití elektronické identifikace (zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci) a ze strany soukromoprávních uživatelů údajů.
Stávající nastavení celého konceptu základních registrů je nevhodně dekoncentrované – jsou spravovány různými orgány veřejné moci s rozdílným technickým i personálním i znalostním a zkušenostním zázemím, jakož i s rozdílným financováním provozu jednotlivých základních registrů, kdy je velmi obtížné plnohodnotně zajistit zejména prostředky na jejich koordinovaný rozvoj. Dochází k duplicitám a není možné využít potřebné synergie a koncentrovat know-how. Základní registry jsou spravovány správci, kteří vykonávají i řadu jiných agend a provoz jednotlivých základních registrů tedy nemusí mít potřebnou prioritu. V současné právní úpravě nejsou identifikovány prvky diskriminace nebo rozdílného zacházení mezi muži a ženami.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava mění správcovství základního registru obyvatel, jehož správcem bude namísto Ministerstva vnitra nově Digitální a informační agentura (dále také “Agentura”), a základního registru osob, jehož správcem bude namísto Českého statistického úřadu nově rovněž Digitální a informační agentura. Agentura je ústředním správním orgánem v oblasti digitalizace státní správy a je již nyní správcem základního registru práv a povinností. S ohledem na působnost Agentury se tedy jeví logickým a vhodným svěřit jí správcovství zmíněných základních registrů, a tím mj. koncentrovat nejen organizační a technické zázemí, ale též potřebné znalosti a know- how a zamezit rozdílným přístupům a duplicitám. S ohledem na působnost Agentury se tím zmíněným základním registrům dostane potřebné priority včetně zajištění příslušných rozpočtových prostředků.
Cílem návrhu není změnit správcovství agendových informačních systémů, jejichž prostřednictvím dochází ke změně údajů v základních registrech (tzv. editoři), neboť jejich působnost je výsostně resortní, s výjimkou integrovaného agendového informačního systému registru osob (ROS-IAIS), jehož prostřednictvím jsou dle § 28 odst. 5 zákona o základních registrech vedeny a zapisovány údaje do ROS pro drobné a příležitostné editory a který tak má charakter centrální sdílené služby. Cílem návrhu prozatím není převést na Agenturu správcovství základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), jehož správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální, byť, jak je zakotveno mj. v usnesení vlády ze dne 3. května 2023, č. 302, bude i tato změna zkoumána. S ohledem na jeho specifičnost a citlivost údajů v něm vedených se nenavrhuje převést ani správcovství informačního systému spravujícího tzv. zdrojové identifikátory fyzických osob (tzv. systém ORG), jehož správcem zůstane i nadále Úřad pro ochranu osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné diskriminační ustanovení ani ustanovení zakládající rozdílné zacházení mezi muži a ženami.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Věcně je navrhovaná právní úprava nezbytná pro sjednocení celého konceptu základních registrů a k odklizení dosavadní nevhodné dekoncentrace, projevující se správou předmětných základních registrů různými orgány veřejné moci, které kromě správy předmětných základních registrů vykonávají i řadu jiných agend, s rozdílným technickým i personálním i znalostním a zkušenostním zázemím, jakož i s rozdílným financováním provozu jednotlivých základních registrů, duplicitami a nemožností využít potřebné synergie a koncentrovat know-how. Digitální a informační agentura je ústředním správním orgánem v oblasti digitalizace státní správy a je již nyní správcem základního registru práv a povinností, pročež se jeví nezbytným provést sjednocení celého konceptu základních registrů a k odklizení výše popsaných jevů udělením správcovství předmětných základních registrů právě tomuto orgánu.
Právně je navrhovaná právní úprava nezbytná, neboť jejím předmětem je působnost orgánů veřejné moci a je nutné dodržet zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava realizuje účel a smysl čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž platí, že veřejnou moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, a to způsobem, který zákon stanoví, jakož i čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky, podle něhož platí, že působnost ministerstev a jiných správních úřadů lze stanovit pouze zákonem. Navrhovaná právní úprava dále realizuje čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož platí, každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě, a čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje mj. právo na informace. Navrhovaná právní úprava realizuje obsah a účel zmíněných ustanovení v tom, že ve vztahu k předmětným základním registrům výslovně zakotvuje Agenturu jakožto orgán veřejné moci, který je jejich správcem, neboť toto postavení je výkonem veřejné moci a výkonem působnosti, Agentuře je dáno oprávnění zpracovávat v rámci správy předmětných registrů osobní údaje a zároveň vůči Agentuře je dáno oprávnění realizovat práva vztahující se k osobním údajům v nich vedeným a právo na informace v nich vedené, za podmínek stanovených zákonem.
Rozpor mezi navrhovanou právní úpravou a ústavním pořádkem České republiky nebyl shledán.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Rozpor mezi navrhovanou právní úpravou a předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie nebyl shledán. Pokud jde o vztah k nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS) navrhované změny se aplikace tohoto nařízení nedotknou, neboť navrhovaná právní úprava elektronickou identifikaci ani služby vytvářející důvěru neupravuje. Pro úplnost se dodává, že působnost Správy základních registrů přešla na Digitální a informační agenturu na základě zákona č. 471/2022 Sb. k 1. dubnu 2023, s výjimkou poskytování služeb vytvářejících důvěru, které je Správa základních registrů oprávněna poskytovat i nadále, avšak nejpozději k 1. lednu 2024 je bude poskytovat Správa státních služeb vytvářejících důvěru, zřízená na základě § 14 odst. 1 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Správa základních registrů se k 1. lednu 2024 zrušuje (čl. XIV bod 1. zákona č. 471/2022 Sb.).
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Nebylo zjištěno, že by materii navrhované právní úpravy upravovaly mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána. Rozpor mezi navrhovanou právní úpravou a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, nebyl shledán.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky Finanční náklady na vybudování potřebné infrastruktury
Návrh nepředpokládá žádné přímé finanční dopady na budování nové infrastruktury.
Finanční dopad na územní samosprávné celky
Návrh nepředpokládá žádné finanční dopady na územní samosprávné celky.
Finanční dopad na ústřední orgány státní správy
V personálních nákladech se může jednat o celkový nárůst až o 20 pracovníků, z čehož se však co nejvyšší počet míst navrhuje převodem míst ve státní správě od současných správců registrů. Finanční dopady na ústřední orgány státní správy by tudíž měly být zejména v rámci přesunu prostředků pro zajištění správcovství z rozpočtových kapitol současných správců na správce navrhovaného. Aby byly tyto dopady na rozpočet v případě neprovedení plné delimitace všech potřebných pracovníků od současných správců zmírněny, je navrženo rozdělení převodu tak, aby mohla být nová služební místa vytvořena v rámci systemizace teprve, až budou noví pracovníci skutečně potřeba (očekává se postupné vytváření služebních míst v období 2024-2026) a zároveň v dostatečném předstihu, aby mohlo dojít k jejich zaškolení v případě, že nedojde k delimitaci pracovníků od stávajících správců. Důvodem, proč delimitace nemusí proběhnout v plné výši je zejména to, že současná správa systémů je zřejmě personálně poddimenzována díky nedostatku zdrojů a správci tak pravděpodobně činnosti pro správu předmětných registrů vykonávali v podmínkách nedostatečného personálního zajištění na úkor některých jiných činností, pro které tabulková místa měli.
Maximální možná výše nákladů se uplatní toliko v případě, že by nedošlo k převodu žádných pracovníků, v takovém případě jsou celkové zvýšené personální a režijní náklady na státní rozpočet spojené s převodem správcovství odhadovány na částku 18 milionů Kč ročně. Pokud dojde k delimitaci očekávaných 2 + až 3 pracovníků, zvýšení nepřesáhne 13 milionů Kč ročně. V uvedených částkách jsou započteny tzv. úplné náklady práce podle ČSÚ (2021) a průměrné náklady na materiální vybavení zaměstnance Agentury (dříve SZR), které byly dle účetnictví stanoveny na 80 tis. Kč ročně.
Finanční dopad na příspěvkové organizace, státní podniky a ozbrojené složky
Návrh nepředpokládá žádné finanční dopady na příspěvkové organizace, státní podniky ani ozbrojené složky.
Finanční dopad na podnikatelské prostředí
Finanční dopady na podnikatelské prostředí se nepředpokládají.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava se týká vztahů mezi orgány veřejné správy a nemění obsah dotčených základních registrů, jejich neveřejnost či veřejnost či jiné jejich vlastnosti ani práva osob ve vztahu k nim.
Žádný dopad na specifické skupiny není identifikován.
Žádný dopad na osoby sociálně slabé nebyl identifikován.
Pokud jde o osoby se zdravotním postižením, budou i nadále plně respektovány povinnosti podle zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který tuto problematiku upravuje.
Nebyl identifikován žádný negativní dopad na ochranu práv národnostních menšin.
Nebyl identifikován žádný negativní dopad na ochranu práv dětí.
S ohledem na povahu navrhované právní úpravy, která upravuje změnu správce dvou informačních systémů veřejné správy, nebyly identifikovány žádné negativní dopady na ochranu životního prostředí.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Zpracování osobních údajů bude prováděno i nadále na základě zákonné povinnosti, jíž je povinnost vést údaje fyzických osob v dotčených základních registrech. Rozsah těchto údajů ani způsob jejich zpracování není navrhovanou právní úpravou měněn. Pokud jde o rizika zpracování, jsou omezena tím, že se nemění statut dotčených základních registrů, a to nejen z hlediska ochrany osobních údajů, ale též z hlediska jejich klasifikace z pohledu kybernetické bezpečnosti, jak je stanoveno zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, jakož i právními předpisy provádějícími tento zákon, čímž jsou rizika dále omezena. Nenavrhuje se převést správcovství informačního systému spravujícího tzv. zdrojové identifikátory fyzických osob (tzv. systém ORG), jehož správcem zůstane i nadále Úřad pro ochranu osobních údajů.
10. Zhodnocení korupčních rizik
S ohledem na, že dochází toliko ke změně správcovství dvou základních registrů, nikoliv ke změně např. v oblasti údajů, které zpracovávají, jejich veřejnosti nebo jiné jejich vlastnosti, korupční rizika se nepředpokládají.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Rizika z hlediska dopadů na bezpečnost nebo obrany státu nebyla identifikována. Pokud jde o kybernetickou bezpečnost, platí, že Digitální a informační agentura dodrží požadavky právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti stanovené zejména zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, jakož i právními předpisy provádějícími tento zákon, čímž jsou rizika dále omezena.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Rizika z hlediska dopadů do uvedených oblastí nebyla identifikována.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Orgány územních samosprávných celků využívají údaje ze základních registrů. Krátkodobě se předpokládají mírně negativní dopady spojené s navrhovanou změnou, např. změna kontaktních osob a nutný postupný náběh křivky znalostí a zkušeností u těchto zodpovědných osob při podpoře požadavků samospráv. Z dlouhodobého hlediska se s ohledem na pozitivní efekty popsané jinde v tomto materiálu, zejména koncentraci správcovství dotčených základních registrů, mohou samosprávy ocenit, že veškerá podpora práce se základními registry se poskytuje z jednoho místa a jednotně.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
14.1.Budování přednostně digitálních služeb
Předkládaná právní úprava mění toliko správcovství dvou základních registrů, které jsou ze své povahy provozovány elektronicky. Nepředpokládá se zavedení žádného nového výstupu v listinné podobě.
14.2.Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Základní registry jsou ze své povahy určeny k tomu, aby údaje v nich obsažené byly používány orgány veřejné správy, uvedený koncept je tedy naplněn.
14.3.Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se
zdravotním postižením
Předložená právní úprava se týká postavení orgánů veřejné správy a vztahů mezi nimi, potřeby osob se zdravotním postižením nejsou dotčeny.
14.4.Sdílené služby veřejné správy
Základní registry jsou ze své povahy určeny k tomu, aby údaje v nich obsažené byly používány orgány veřejné správy, uvedený koncept je tedy naplněn.
14.5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Základní registry jsou ze své povahy určeny k tomu, aby údaje v nich obsažené byly používány orgány veřejné správy, uvedený koncept je tedy naplněn.
14.6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Základní registry jsou ze své povahy určeny k tomu, aby údaje v nich obsažené byly používány orgány veřejné správy, uvedený koncept je tedy v rozsahu předpokládaném mezinárodními smlouvami a právními předpisy naplněn.
14.7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby
Předložená právní úprava nepředpokládá žádné zpracování osobních údajů mimo rozsah a způsoby stanovené právními předpisy. Tento rozsah ani způsoby se nemění.
14.8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb
Veřejnost údajů obsažených zejména v základním registru osob se nemění.
14.9. Technologická neutralita
Předložený návrh zákona nepreferuje žádné konkrétní technické řešení.
14.10. Uživatelská přívětivost
Navrhuje se upravit toliko změna správcovství dvou základních registrů, ze kterých jsou údaje využívány primárně orgány veřejné správy. Uživatelská přívětivost se navrhovanou právní úpravou nemění.
K části první (změna zákona o základních registrech):
K čl. I bodu 1 (§ 20 odst. 1 až 4 a § 23 odst. 1):
Ustanovení § 20 odst. 1 zakládá působnost Ministerstva vnitra jako správce základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“). S ohledem na cíl navrhovaného zákona se tato působnost Ministerstvu vnitra zrušuje a svěřuje se Digitální a informační agentuře.
Ustanovení § 20 odst. 2 stanoví Ministerstvu vnitra působnost poskytovat referenční, nereferenční a provozní údaje vedené v registru obyvatel subjektům těchto údajů a dále poskytovat v rozsahu stanoveném subjekty údajů jejich údaje dalším osobám. Poskytování údajů z informačních systémů veřejné správy zpravidla náleží jejich správcům, charakter údajů poskytovaných z registru obyvatel ani způsob jejich poskytnutí nedávají důvod v případě registru obyvatel postupovat odchylně.
Podle § 20 odst. 3 plní Ministerstvo vnitra roli kontrolního orgánu nad výkonem přenesené působnosti krajů a obcí na úseku registru obyvatel. Předmětem této přenesené působnosti je poskytování údajů vedených v registru obyvatel či podíl na tomto poskytování (prostřednictvím přijímání žádostí o poskytnutí údajů). Podle zákonů upravujících obecně kontrolu nad výkonem přenesené působnosti územních samosprávných celků [zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze] se kontrola nad výkonem přenesené působnosti územního samosprávného celku ústředním správním úřadem svěřuje věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu. S ohledem na skutečnost, že ústředním správním úřadem pro agendu registru obyvatel se navrhovaným zákonem stanoví Digitální a informační agentura, Ministerstvu vnitra zůstává toliko působnost editora některých údajů a v jeho postavení ústředního správního úřadu pro evidenci obyvatel sehrává registr obyvatel, na rozdíl od informačního systému evidence obyvatel, pouze sekundární úlohu, se role kontrolního orgánu nad výkonem přenesené působnosti krajů a obcí na úseku registru obyvatel přenáší na Digitální a informační agenturu.
Ustanovení § 20 odst. 4 udělující Ministerstvu vnitra status zpracovatele údajů potřebných pro plnění úkolů podle jiných zákonů, než je zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, a to v rozsahu údajů vedených v registru obyvatel a v rámci tohoto registru, úzce souvisí s jeho postavením správce registru obyvatel. Z tohoto důvodu se nově nositelem tohoto statutu určuje Digitální a informační agentura.
Konečně § 23 odst. 1 svěřuje Ministerstvu vnitra úkol pořizovat agendový identifikátor pro agendu registru obyvatel. Rovněž tento úkol byl Ministerstvu vnitra svěřen v návaznosti na jeho postavení správce registru obyvatel (agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu registru obyvatel se jednoznačně přiřazuje záznamu o fyzické osobě v registru obyvatel, což zajišťuje správce registru obyvatel). Změnu na pozici správce registru obyvatel je tak nutné promítnout i zde.
K čl. I bodu 2 [§ 24 písm. b)]:
Ustanovení § 24 písm. b) stanovuje, že editorem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen „registr osob“) je kromě agendových míst a Digitální a informační agentury, jde-li o údaj podle § 26 odst. 2 písm. w), také správce registru osob v souvislosti se správou identifikačních čísel. Podle účinné právní úpravy je správcem registru osob Český statistický úřad. Agenda přidělování a správy identifikačních čísel souvisí s evidencí jejich nositelů v registru osob. Z tohoto důvodu se navrhuje její převedení do Digitální a informační agentury. Protože ji však přísně vzato nelze považovat za výkon správcovství registru osob, respektive informačního systému veřejné správy, svěřuje se agentuře nikoliv ve statusu správce, což se legislativně-technicky realizuje tím, že se užije název agentury a vypouští se slova „správce registru osob“.
K čl. I bodu 3 (§ 28 odst. 1):
Ustanovení § 28 odst. 1 zakládá působnost Českého statistického úřadu jako správce registru osob. S ohledem na cíl navrhovaného zákona se tato působnost zrušuje a svěřuje Digitální a informační agentuře. Změnou provedenou v § 28 odst. 1 dojde rovněž ke změně správce integrovaného agendového informačního systému registru osob, který slouží k zápisu referenčních údajů do registru osob, popřípadě se souhlasem správce registru osob k vedení údajů potřebných k výkonu agendy spojené s evidencí subjektů zapisovaných do registru osob v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem. Správcem integrovaného agendového informačního systému registru osob zůstává s ohledem na jeho úzkou provázanost s registrem osob správce registru osob, kterým bude od 1. října 2024 Digitální a informační agentura.
K čl. I bodům 4 až 6 (§ 58 odst. 2, 3 a 5):
Podle ustanovení § 58 odst. 2 lze podat žádost o poskytnutí údajů na elektronickém formuláři zpřístupněném dálkovým přístupem v případě údajů z registru obyvatel Ministerstvem vnitra a v případě údajů ze základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností, Digitální a informační agenturou. S ohledem na skutečnost, že ústředním správním úřadem pro agendu registru obyvatel se stává také Digitální a informační agentura, měla by to být právě Digitální a informační agentura, která bude zpřístupňovat elektronické formuláře pro podání žádosti o poskytnutí údajů z obou uvedených základních registrů.
Ustanovení § 58 odst. 3 umožňuje zaslat žádost o poskytnutí údajů z registru obyvatel mj. také Ministerstvu vnitra v listinné podobě. Jak již bylo zmíněno, poskytování údajů z informačních systémů veřejné správy zpravidla náleží jejich správcům, charakter údajů poskytovaných z registru obyvatel ani způsob jejich poskytnutí nedávají důvod v případě registru obyvatel postupovat odchylně. S ohledem na skutečnost, že se správcem registru obyvatel stává Digitální a informační agentura, měla by to být ona, kdo by měl být mj. adresátem žádosti o poskytnutí údajů z registru obyvatel. Žádost o poskytnutí údajů z registru obyvatel tak bude možné kromě obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů zaslat namísto Ministerstva vnitra Digitální a informační agentuře.
V ustanovení § 58 odst. 5 je upraveno mj. osobní podávání žádosti o poskytnutí údajů z registru obyvatel. Osobně tak lze požádat u kontaktního místa veřejné správy, u kteréhokoli obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, a právě v případě údajů z registru obyvatel také u Ministerstva vnitra. Jeho nahrazení Digitální a informační agenturou se navrhuje ze stejných důvodů jako v případě žádostí v listinné podobě.
K čl. I bodu 7 (§ 62b): V souvislosti se změnou správce registru osob je vypuštěno ustanovení umožňující Českému statistickému úřadu přenést působnost v oblasti poskytování a zasílání záznamů údajů, výpisů údajů a údajů z registru osob, jakož i Ministerstvu vnitra přenést působnost v oblasti poskytování a zasílání záznamů údajů, výpisů údajů a údajů z registru obyvatel, dohodou na Digitální a informační agenturu. Předmětné ustanovení je s ohledem na převedení registru osob pod správu Digitální a informační agentury obsoletní.
K čl. II:
Cílem přechodných ustanovení je zajistit kontinuitu započatých postupů podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly zahájeny Ministerstvem vnitra nebo Českým statistickým úřadem a které dokončí Digitální a informační agentura. Dosavadní úkony, které byly v rámci těchto postupů provedeny Ministerstvem vnitra a Českým statistickým úřadem, se považují za úkony Digitální a informační agentury, což umožní, aby je agentura nemusela po převodu kompetencí opakovat.
Cílem přechodných ustanovení je zajistit též řádný výkon agend nově svěřených Digitální a informační agentuře. Z tohoto důvodu se navrhují ustanovení, která zajistí příslušný převod a nabytí (delimitaci) příslušných státních zaměstnanců, zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, majetku a souvisejících rozpočtových prostředků. Delimitace příslušných státních zaměstnanců je klíčová zejména z hlediska převodu potřebné odbornosti, zkušeností a know-how a předání těchto znalostí zaměstnancům, kteří se v souvislosti s navrhovaným převodem správcovství základních registrů stanou zaměstnanci Digitální a informační agentury mimo delimitaci. Předpokládá se převod tzv. přepočtených míst (příslušní zaměstnanci se věnují též jiným činnostem než správě předmětných základních registrů, přepočteným služebním místem se rozumí soubor činností, spočívající toliko ve správě předmětných základních registrů, přepočtený na jedno místo) v rozsahu maximálně 3 služebních míst, jde-li o Ministerstvo vnitra a 2 služebních míst, jde-li o Český statistický úřad. S ohledem na právní a technické úkony nutné k provedení delimitace a k řádnému výkonu agend svěřených Digitální a informační agentuře, zejména pokud jde o zajištění poskytování údajů ze základního registru obyvatel a základního registru osob, se navrhuje zahájení spravování předmětných základních registrů Digitální a informační agenturou k 1. říjnu 2024. ROS je kritickou informační infrastrukturou státu podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů. Jeho provozní a bezpečnostní dokumentace je neveřejná a část z ní spadá do interního klasifikačního stupně „CHRÁNĚNÁ“. Zveřejnění by mohlo znamenat riziko ohrožení provozu tohoto systému a tím i fungování agend státu, které jsou na ROS závislé. Dokumentaci tedy nelze předat bez jasného oprávnění, proto navrhujeme legislativní úpravu, která by tuto problematiku řešila. Bez navrhovaného ustanovení by bylo možné předat provozní a bezpečnostní dokumentaci až v momentě, kdy DIA převezme správcovskou roli. To by znamenalo, že by nový správce neměl možnost se s dokumentací předem obeznámit a adaptovat jí na nové podmínky. Tím by se velmi zvýšilo riziko ohrožení provozu ROS bezprostředně po jeho převzetí. Nové ustanovení tento problém řeší tak, že navrhuje, aby dokumentace byla zpřístupněna ještě před účinností ostatních ustanovení zákona.
K části druhé, třetí, páté, šesté a sedmé (položkové skladby)
K čl. III, IV, VI, VIII a IX:
Zákonem č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, došlo mj. k úpravě znění ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, které s účinností od 1. února 2022 změnilo právní základ pro využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. V souvislosti s tím byly zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (tzv. DEPO) odstraněny z většiny právních předpisů, které je obsahovaly, tzv. položkové skladby, tj. ustanovení obsahující seznamy opravňující konkrétní orgány veřejné moci k využívání konkrétních údajů z konkrétních informačních systémů veřejné správy.
V některých specifických případech nicméně zůstala ustanovení obsahující položkové skladby zachována. Zatímco v některých právních předpisech (např. v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech) je položková skladba zakotvena bez uvedení správce informačního systému veřejné správy a není ji tedy nutné změnit, v případech uvedených v částech druhé, třetí, páté, sedmé a osmé návrhu zákona je položková skladba zakotvena s uvedením Ministerstva vnitra nebo Českého statistického úřadu jakožto orgánu veřejné moci, který údaje z registru obyvatel, resp. registru osob, poskytuje. S ohledem na to se navrhuje předmětná ustanovení změnit tak, aby v nich, podobně jako v případě zákonů uvedených výše, správce informačního systému veřejné správy, z něhož jsou údaje využívány, nebyl výslovně uveden.
K části čtvrté (změna zákona o státní statistické službě):
K čl. V bodu 1 [§ 4 odst. 1 písm. o)]:
Agenda přidělování a správy identifikačních čísel osob a provozoven je úzce spojena s evidencí jejich nositelů v registru osob. Z tohoto důvodu se navrhuje její převedení do Digitální a informační agentury, což se činí primárně čl. I bodem 2 (a tedy úpravou zákona č. 111/2009 Sb.). Předpokládá se komplexní převod agendy a zákon č. 111/2009 Sb. ani jiný zákon nově nepředpokládá jakoukoliv situaci, kdy by přidělování identifikačních čísel osob a provozoven zajišťoval Český statistický úřad.
K čl. V bodu 2 (§ 4 odst. 4):
Vedle § 20 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb. stanoví Český statistický úřad správcem registru osob též § 4 odst. 4 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Přesun správcovství registru na Digitální a informační agenturu je tak třeba reflektovat i v tomto ustanovení. S ohledem na skutečnost, že § 4 upravuje výlučně působnost Českého statistického úřadu, přistupuje se k vypuštění odstavce 4, nikoliv k náhradě slov „Český statistický úřad“ za slova „Digitální a informační agentura“.
K části osmé (účinnost):
S ohledem na nutné právní a technické úkony nutné k provedení delimitace a k řádnému výkonu agend svěřených Digitální a informační agentuře, zejména pokud jde o zajištění poskytování údajů z registru obyvatel a registru osob, se navrhuje zahájení spravování předmětných základních registrů Digitální a informační agenturou k 1. říjnu 2024.
Ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 9 odst. 4 a čl. 53 odst. 1 Legislativních pravidel vlády spočívají důvody pro nabytí účinnosti dříve než k 1. lednu kalendářního roku především v nutnosti zajištění řádného, a přitom dostatečně rychlého převodu správcovství předmětných základních registrů z Ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu na Digitální a informační agenturu. Oba zmíněné základní registry jsou prvky tzv. kritické informační infrastruktury podle přílohy k nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, zejména na základě čl. VI. písm. G odst. C), neboť každý z nich je informačním systémem veřejné správy obsahujícím údaje o více než 300 000 osobách, již jen z toho je zřejmé, že se jedná o systémy zcela zásadní pro fungování veřejné správy. Řádné zajištění jejich fungování vyžaduje, aby Digitální a informační agentura byla dostatečně personálně a finančně vybavena, zároveň je nutné provést odpovídající technické, právní a další změny ve vztazích, jejichž stranou je nyní Ministerstvo vnitra, resp. Český statistický úřad, což vyžaduje dostatečný časový prostor, proto není navrhována účinnost např. k 1. lednu 2024 nebo 1. červenci 2024. Zároveň však není žádoucí, aby po úspěšném zajištění všech potřebných podmínek bylo se změnou správcovství déle otáleno, např. do 1. ledna 2025. Z těchto důvodů se navrhuje účinnost změny k 1. říjnu 2024. S ohledem na klíčový význam dostatečného personálního vybavení bylo zvoleno toto datum jakožto jeden z pravidelných dnů pro účinnost tzv. změny systemizace.
V Praze dne 6. března 2024
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky
1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Vít Rakušan podepsáno elektronicky
Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. podepsáno elektronicky