99. V příloze č. 6 části II bodu 5 se slovo „Vypořádání“ nahrazuje slovem „Shrnutí“.
100. V příloze č. 8 se doplňuje bod 4, který zní:
„4. Vztah k jiným koncepcím či jejich změnám, včetně těch, jejichž provedení je
zamýšleno, a které jsou příslušnému úřadu známy.“.
Čl. LI
Přechodná ustanovení
1. Zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vedené o záměru a zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí správní orgán, který se stal příslušným k jeho vedení po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí správní orgán, který se stal příslušným k jeho vedení po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Platnost stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je 7 let.
4. Pro podlimitní záměr podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro který bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno sdělení příslušného úřadu, že nebude podléhat zjišťovacímu řízení, a ke kterému bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle § 3 písm. g) zákona č.100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Pro podlimitní záměr podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro který bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předloženo oznámení podlimitního záměru a nebylo doposud vydáno sdělení příslušného úřadu, zda záměr bude nebo nebude podléhat zjišťovacímu řízení, se použije zákon č. 100/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna lázeňského zákona
Čl. LII
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 205/2020 Sb., se mění takto:
1. § 13 se zrušuje.
2. V § 14 odstavec 3 zní:
„(3) Ministerstvo může rozhodnutím zrušit pravomocné povolení k využívání zdroje, jestliže uživatel nezapočal s využíváním zdroje ke dni nebo v termínu zahájení využívání zdroje stanoveném v povolení k využití zdroje.“.
3. V § 35 odst. 2 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.
CELEX: 32013R0347
4. V § 35 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Stavební úřad vykonává dozor nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, pokud se týkají záměrů podle § 37 odst. 3.“.
5. Nadpis pod označením § 37 zní: „Závazná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí k některým činnostem“.
6. V § 37 odst. 1 se slova „politiky územního rozvoje a“ zrušují a slova „a v územním
22)
řízení“ se zrušují.
7. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
8. V § 37 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovem „jiných“.
9. V § 37 odst. 2 písm. e) a v § 43 odst. 4 se slovo „zvláštního“ nahrazuje slovem „jiného“.
10. V § 37 odst. 2 písm. f) se slova „stavbami uvedenými“ nahrazují slovy „záměrem uvedeným“ a text „písm. b)“ se nahrazuje slovy „nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona“.
11. V § 37 odstavec 3 zní:
„(3) V ochranném pásmu I. stupně a ve vnitřním území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle jiného právního předpisu bez vyjádření ministerstva vydat povolení záměru, kolaudační rozhodnutí, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav.“.
12. V § 37 odst. 4 se slova „závazného stanoviska“ nahrazují slovy „rozhodnutí ministerstva nebo závazného stanoviska v případech, kdy stanovisko slouží jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu nebo vyjádření“ a za slovo „ministerstva“ se vkládají slova „v případech, kdy je vyjádření ministerstva podkladem podle jiného právního předpisu,“.
13. V § 37 odst. 6 větě první se slova „V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se závazné“ nahrazují slovem „Závazné“, za slova „f) a“ se vkládají slova „vyjádření ministerstva podle“ a za číslo „4“ se vkládá slovo „se“.
14. V § 38 se slova „vázat závazné stanovisko“ nahrazují slovy „ve vyjádření, závazném stanovisku a rozhodnutí“ a slova „na splnění podmínek jimi určených“ se nahrazují slovy „uvést podmínky“.
15. V § 43 odstavec 2 zní:
„(2) Správní řád se nepoužije na postup uvedený v § 18 odst. 2 a 3. Vyjádření vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu, vyjma případů, kdy neslouží jako podklad pro jiné rozhodnutí, v takových případech jsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Vyjádření podle § 37 odst. 3 a 4 jsou vyjádřeními podle části čtvrté správního řádu.“.
16. V § 43 odst. 3 se slovo „zvláštní“ nahrazuje slovem „jiné“, slovo „zvláštního“ se nahrazuje slovem „jiného“ a slovo „zvláštních“ se nahrazuje slovem „jiných“.
Čl. LIII
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o odpadech
Čl. LIV
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 154/2010 Sb., zákona č. 31/2011 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 264/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 184/2014 Sb., zákona č. 229/2014 Sb., zákona č. 223/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 45/2019 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 14 odstavec 5 zní:
„(5) Kolaudační rozhodnutí, povolení předčasného užívání stavby nebo povolení
21)
zkušebního provozu podle zvláštního právního předpisupro stavby určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů nelze vydat bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.“.
2. V § 14 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Žádost o vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.“.
3. V § 72 odst. 1 písm. j) bodu 2 se text „e)“ nahrazuje textem „d)“.
4. V § 72 odst. 1 písm. s) se slova „politice územního rozvoje“ nahrazují slovy „územnímu rozvojovému plánu“.
5. V § 72 odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se včetně poznámky pod čarou č. 71 zrušuje.
CELEX: 32013R0347
6. V § 72 odstavec 4 zní:
„(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává vyjádření
a) k povolení záměru podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpady,
b) k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby, které mají vliv na
nakládání s odpady,
c) k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého,
d) ke zřízení malých zařízení pro biologické zpracování využitelných biologicky
rozložitelných odpadů.“.
7. V § 72 odst. 5 větě první se slova „a závazné stanovisko“ zrušují.
8. V § 72 odst. 6 se slova „Závazné stanovisko“ nahrazují slovem „Vyjádření“ a slova „a vyjádření podle odstavce 4 písm. a) až c)“ se zrušují.
9. V § 82 odst. 2 větě první se slova „, závazné stanovisko“ nahrazují slovy „a vyjádření“ a slova „a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až c)“ se zrušují a věta poslední se zrušuje.
CELEX: 32008L0098
10. V § 82 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Žádost o souhlas krajského úřadu podle § 12 odst. 6, § 14 odst. 1 a § 18 odst. 2
21)
v případě zařízení, které vyžaduje povolení podle zvláštního právního předpisu, lze podat
21)
prostřednictvím portálu stavebníka podle zvláštního právního předpisu“.
Čl. LV
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna vodního zákona
Čl. LVI
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2. V § 9 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9.
3. V § 9 odstavec 9 zní:
„(9) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru tohoto vodního díla podle zvláštního zákona. Povolení k nakládání s vodami pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci povolení záměru podle zvláštního zákona.“.
4. V § 9 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10) Jde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona, který vyžaduje povolení k nakládání s vodami a který nelze provést bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8, rozhodne o této výjimce vodoprávní úřad. V případě povolení k nakládání s vodami, k jehož vydání je příslušný krajský úřad, se o výjimce rozhodne ve společném řízení; rozhodnutí o výjimce je v tomto případě součástí výrokové části povolení k nakládání s vodami. Vydání povolení k nakládání s vodami je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru podle stavebního zákona.
(11) Jde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona, který nevyžaduje povolení k nakládání s vodami a který nelze provést bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8, rozhodne o výjimce vodoprávní úřad. Vydání rozhodnutí o výjimce je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru podle stavebního zákona.“.
5. § 15 až 15b se včetně nadpisů zrušují.
6. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) K žádosti o souhlas k vrtům podle odstavce 1 písm. g) nebo geologickým pracím podle odstavce 1 písm. i) v ochranném pásmu stanoveném podle lázeňského zákona žadatel
8)
předloží vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona o geologických pracích.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
7. V § 17 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Jsou-li záměry uvedené odstavci 1 povolovány podle stavebního zákona, souhlas se samostatně nevydává; splnění podmínek pro jeho vydání posoudí stavební úřad v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona.“.
8. V § 18 odst. 1 se slova „umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může“ nahrazují slovy „provádět činnosti, které mohou“.
9. V § 23 odst. 2 větě poslední se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „a řízení o návrhu na povolení záměru podle zvláštního zákona“.
CELEX: 32000L0060
10. V § 23a odstavec 9 zní:
„(9) Bez udělené výjimky podle odstavce 8 nelze záměr vedoucí ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchových vod nebo dobrého stavu útvaru podzemních vod provést.“.
CELEX: 32000L0060
11. V § 28a odst. 1 větě první se slova „Politice územního rozvoje a v“ zrušují.
18a)
12. V § 28a odst. 2 větě poslední se slova „politiky územního rozvojea“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 18a se zrušuje.
13. V § 38 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 7 až 14.
14. V § 54 odst. 4 větě druhé se slova „pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), k ohlášení vodních děl (§ 15a)“ nahrazují slovy „pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla (§ 55a)“.
CELEX: 32000L0060
15. V § 54 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona, poskytnou správci povodí stanovisko podle odstavce 4 do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti o stanovisko; tato lhůta běží ode dne doručení úplné žádosti. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru. Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměru. Ustanovení § 181 odst. 1 a 2 stavebního zákona se použije obdobně.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
16. § 55a zní:
„§ 55a
(1) Při povolování záměru vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být součástí žádosti podle zvláštního zákona stanovisko správce povodí. To neplatí v případě studní individuálního zásobování vodou a čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel pro potřeby jednotlivých osob (domácností).
(2) Při povolování záměru vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech,
a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a
strží,
b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo
c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit
z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.
(3) Povolení záměru podle zvláštního zákona nevyžaduje výměna vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
(4) Spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů nebo
53)
čistíren odpadních vod, které jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu,
54)
předloží žadatel povolení k jejich provozování.
(5) Stavební úřad může v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla uložit stavebníkovi povinnost předložit provozní řád vodního díla spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí.
(6) Stavební úřad v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit. Stavební úřad může v rozhodnutí o žádosti o povolení vodního díla uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí.
(7) Stavební úřad může vyzvat žadatele o vydání rozhodnutí o povolení záměru vodního díla k předložení výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.
(8) Zanikne-li povolení vydané podle § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.
(9) Stavební úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.
(10) V případě podle § 126 odst. 5 se rozhodnutí o žádosti o povolení nebo změnu záměru vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně záměru vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.“.
17. Za § 55a se vkládá nový § 55b, který zní:
„§ 55b
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.“.
18. V § 58 odst. 3 větě první se slovo „Vodoprávní“ nahrazuje slovem „Stavební“ a slovo „umísťování“ se nahrazuje slovem „povolování“.
19. V § 59 odst. 1 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje.
20. V § 59 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.
21. V § 59 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
22. V § 59 odst. 3 větě první se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“.
23. V § 61 odst. 5 větě první se slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „stavební úřad zpravidla v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla nebo jeho změny“, slova „zpravidla v rámci povolení stavby nebo jejích změn“ se zrušují a ve větě poslední se slova „území příslušného vodoprávního úřadu krajský úřad, v případě dopadu podle odstavce 2 přesahujícího“ zrušují a slova „Ministerstvo zemědělství“ se nahrazují slovy „Nejvyšší stavební úřad“.
24. V § 61 odst. 7 a 8 se slovo „Vodoprávní“ nahrazuje slovem „Stavební“.
25. V § 61 se doplňují odstavce 12 až 15, které znějí:
„(12) U vodních děl, nad kterými provádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba, je tato osoba povinna vést evidenci vybraných údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu.
(13) U vodních děl zařazených do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba, je povinen vést evidenci údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu stavební úřad.
(14) Stavební úřad a pověřená osoba jsou povinni z jimi vedené evidence podle odstavců 11 a 12 předávat údaje Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí v rozsahu stanoveném vyhláškou do databáze technickobezpečnostní dohledu.
(15) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou rozsah údajů a způsob vedení evidence podle odstavců 11 až 13.“.
26. V § 67 odst. 1 se slovo „umísťovat,“ zrušuje.
27. V § 104 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) stavební úřady,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
CELEX: 32000L0060
28. V § 104 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) Nejvyšší stavební úřad.“.
CELEX: 32000L0060
29. V § 104 odst. 9 větě první se slova „a dále při postupu podle stavebního zákona při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb“ zrušují.
CELEX: 32000L0060
30. V § 104 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Ve správních řízeních vedených podle stavebního zákona se závazné stanovisko podle odstavce 9 nevydává; splnění podmínek pro jeho vydání posoudí stavební úřad v rozhodnutí vydaném podle stavebního zákona. Stavební úřad před vydáním povolení záměru podle stavebního zákona posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody nebo nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr provést.“.
CELEX: 32000L0060
31. V § 107 odst. 1 se písmena g) a h) zrušují.
Dosavadní písmena i) až y) se označují jako písmena g) až v).
32. V § 107 odst. 1 se písmeno r) zrušuje.
Dosavadní písmena s) až v) se označují jako písmena r) až u).
33. V § 107 odst. 1 písmeno r) zní:
„r) stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů, v případě, že do jeho působnosti patří
povolovat nakládání s vodami z nich,“.
34. V § 107 odst. 1 písm. s) se za slovo „že“ vkládají slova „do jeho působnosti patří povolení k nakládání s vodami“, za slovo „alespoň“ se vkládá slovo „pro“ a slova „, patří do jeho působnosti“ se zrušují.
35. V § 107 odst. 1 se písmeno t) zrušuje.
Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno t).
36. Za § 107 se vkládají nové § 107a a 107b, které včetně nadpisů znějí:
„§ 107a
Stavební úřady
Stavební úřady
a) rozhodnutím o žádosti o povolení záměru nahrazují souhlas podle § 17 a
posuzují splnění podmínek pro jeho vydání,
b) rozhodují o žádosti o povolení záměru vodního díla podle § 55a,
c) mohou nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla
provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje podle § 55a odst. 9,
d) rozhodují o stanovení ochranného pásma vodního díla podle § 58 odst. 3,
e) ve výrokové části rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla nebo
jeho změny rozhodují o povinnosti zajistit nad vodním dílem technickobezpečnostní dohled podle § 61 odst. 5, pokud si vydání rozhodnutí nevyhradí Nejvyšší stavební úřad,
f) rozhodují o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního
dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování podle § 61 odst. 6,
g) předávají informace o zařazení vodního díla do I. až III. kategorie nebo o
změně zařazení do příslušné kategorie Nejvyššímu stavebnímu úřadu podle § 61 odst. 8,
h) vedou evidenci údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního
dohledu u vodních děl IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba podle § 61 odst. 13,
i) předávají údaje z jimi vedené evidence údajů o vodních dílech a o výkonu
technickobezpečnostního dohledu podle § 61 odst. 14 Ministerstvu zemědělství podle § 61 odst. 14,
j) kontrolují provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly podle
§ 61,
k) při rozhodování o žádosti o povolení záměru ve správních řízeních vedených
podle stavebního zákona posuzují splnění podmínek pro vydání závazného stanoviska podle § 104 odst. 9 a posuzují možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody podle § 104 odst. 10,
l) provádějí dozor nad vodními díly podle § 110 odst. 5.
§ 107b
Nejvyšší stavební úřad
Nejvyšší stavební úřad
a) k provedení § 115 odst. 2 stanoví prováděcím právním předpisem, ve kterých
případech a které doklady je třeba předložit k žádosti o rozhodnutí o povolení záměru vodního díla, o vydání kolaudačního rozhodnutí vodního díla, o stanovení ochranného pásma vodního díla,
b) ve výrokové části rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla nebo jeho
změny rozhoduje o povinnosti zajistit nad vodním dílem technickobezpečnostní dohled podle § 61 odst. 5, pokud si vydání rozhodnutí vyhradí.“.
CELEX: 32000L0060
37. V § 108 odst. 2 se slova „politice územního rozvoje“ nahrazují slovy „územnímu rozvojovému plánu“.
38. V § 108 se odstavec 6 zrušuje.
CELEX: 32013R0347
39. V § 110 odst. 4 větě první se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské“ nahrazují slovem „Stavební“.
40. V § 115 odst. 2 se slova „závazné stanovisko vydané v rámci společného územního a stavebního řízení, kolaudační souhlas, stanovení ochranného pásma vodního díla,“ zrušují, slova „nebo vyjádření k ohlášení,“ se zrušují, slova „závazných stanovisek
4)
pro účely společného územního a stavebního řízení,“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Nejvyšší stavební úřad stanoví prováděcím právním předpisem, ve kterých případech a které doklady je třeba předložit k žádosti o rozhodnutí o povolení záměru vodního díla, o vydání kolaudačního rozhodnutí vodního díla, o stanovení ochranného pásma vodního díla.“.
41. V § 115 odst. 5 se za slovo „je“ vkládá slovo „též“.
42. V § 115 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6) Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a která vznikla alespoň 3 roky před dnem oznámení o zahájení řízení podle tohoto zákona nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob na podporující listině, může požádat vodoprávní úřad, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem. Na podporující listině uvede každá osoba své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis.
(7) Právnická osoba podle odstavce 5 je účastníkem řízení, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 5 písemně oznámí svou účast v řízení vodoprávnímu úřadu. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce vodoprávního úřadu.“.
43. V § 115 se odstavec 12 zrušuje.
Dosavadní odstavce 13 až 21 se označují jako odstavce 12 až 20.
44. V § 115 odst. 15 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
45. V § 115 odst. 18 větě první se za slovo „vodoprávních“ vkládají slova „nebo stavebních“ a za slovo „vodoprávní“ se vkládají slova „nebo stavební“, ve větě poslední se slova „nebo vodního díla“ zrušují, a slova „leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných pásem souvisí“ se nahrazují slovy „se vodní zdroj nachází“ a na konci odstavce 18 se doplňuje věta „Místně příslušným stavebním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního díla je stavební úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo.“.
46. V § 115 odst. 20 větě první se slova „a podle § 15 odst. 1“ zrušují a za slovo „zákona“ se vkládají slova „, nejde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona,“.
CELEX: 32000L0060
47. V § 115 se doplňuje odstavec 21, který zní:
„(21) Žádost o vydání povolení, souhlasu nebo vyjádření v případě vodního díla vyžadujícího povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.“.
48. V § 119 odst. 4 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).
49. V § 119 odst. 7 písm. a) se text „g),“ zrušuje.
50. V § 125d odst. 5 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).
51. V § 125d odst. 8 písm. a) se text „g),“ zrušuje.
52. V § 125j odst. 1 se slova „územní rozhodnutí podle § 92 stavebního zákona“ nahrazují slovy „povolení stavby“.
53. V § 126 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
54. V § 126 se odstavec 9 zrušuje.
Čl. LVII
Přechodná ustanovení
1. Povinnost provést technickou revizi vodního díla podle § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na vodní díla ohlášená podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. Při udělování pověření k provádění technické revize vodního díla podle věty první a druhé, se postupuje podle § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
Čl. LVIII
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 8 se slovo „Obecní“ nahrazuje slovem „Stavební“ a slova „v přenesené působnosti“ se zrušují.
2. V § 3a odst. 2 větě první se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“ a věta poslední se zrušuje.
3. V § 3a se odstavce 4 a 5 zrušují.
4. V § 4 odst. 3 se slova „politiky územního rozvoje a ze zásad územního rozvoje příslušného kraje podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje příslušného kraje“.
5. V § 4 odst. 4 větě poslední se slovo „souhlasů“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“.
6. V § 4 odst. 5 větě první se slovo „vodoprávním“ nahrazuje slovem „stavebním“.
7. V § 4 odst. 6 se slova „politiky územního rozvoje a“ zrušují a slova „podle zvláštního právního předpisu“ se zrušují.
8. V § 4 odst. 7 větě poslední se slova „politiku územního rozvoje“ nahrazují slovy „územní rozvojový plán“.
9. V § 5 odst. 3 se slovo „vodoprávnímu“ nahrazuje slovem „stavebnímu“.
10. V § 5 odst. 4 se slovo „Vodoprávní“ nahrazuje slovem „Stavební“.
11. V § 6 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14) Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu je nutným podkladem pro vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů a čistíren odpadních vod.“.
12. V § 7 odst. 3 se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“.
13. V § 8 odst. 3 větě poslední se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“.
14. V § 12 odst. 2 větě poslední se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“ a za slovo „úřad“ se vkládají slova „rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona“.
15. V § 14 odst. 3 větě první se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“, za větu první se vkládá věta „Kanalizační řád schvaluje vodoprávní úřad.“ a věta třetí a čtvrtá se nahrazují větou „Schválený kanalizační řád je vlastník kanalizace povinen předložit stavebnímu úřadu spolu návrhem na vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu kanalizace.“.
16. V § 14 odst. 4 se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“ a slova „současně s vydáním stavebního povolení nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje“ se nahrazují slovy „v rozhodnutí o povolení záměru“.
17. V § 23 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.
18. V § 23 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 4, souhlas podle odstavce 4, může požádat stavební úřad o povolení k těmto činnostem. Stavební úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení. Přitom přihlédne k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. Souvisí-li činnost se záměrem stavby nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne stavební úřad o povolení této činnosti ve výrokové části rozhodnutí o povolení záměru.
(6) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 4 nařídí stavební úřad obnovit předešlý stav.“.
19. V § 24 odst. 5 se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“.
20. V § 25 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) stavební úřady,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
21. V § 26 odst. 1 písm. a) se slova „závazné části“ zrušují.
22. V § 26 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
23. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
„§ 28a
Stavební úřady
a) rozhodují o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 8,
b) rozhodují o změně v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojky a části
vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace podle § 3a odst. 2 a 3,
c) rozhodují o rozsahu oprávnění podle § 7 odst. 3,
d) rozhodují o povolení k činnostem v ochranném pásmu vodovodního řadu nebo
kanalizační stoky podle 23 odst. 5 a o nařízení obnovy předešlého stavu podle § 23 odst. 6,
e) provádějí kontrolu a projednávají přestupky v případech, kdy jim o věci přísluší
rozhodovat podle písmene a) až d).“.
24. V § 29 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) kontroluje plnění povinností podle toho zákona vlastníky a provozovateli
vodovodů nebo kanalizací, zjistí-li závady, může uložit nápravná opatření k jejich odstranění.“.
25. V § 29 se odstavec 7 zrušuje.
CELEX: 32013R0347
26. V § 32 odst. 6 se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“.
27. V § 33 odst. 8 se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“.
28. V § 34 odst. 2 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „stavební úřad“.
29. V § 37 odst. 1 se za slovo „působností,“ vkládají slova „krajské úřady, stavební úřady“ a za slovo „vykonávají“ se vkládají slova „v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem“.
30. V § 37 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
Čl. LIX
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o myslivosti
Čl. LX
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 357/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
9)
1. V § 9 odst. 2 větě poslední se slova „zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.
Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.
2. V § 58 odst. 2 se na konci písmene n) čárka nahrazuje tečkou a písmeno o) se zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje.
CELEX: 32013R0347
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o integrované prevenci
Čl. LXI
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:
„q) obecně závaznými pravidly emisní limity nebo jiné podmínky, které jsou přijaty
za účelem přímého použití ke stanovení závazných podmínek provozu zařízení v integrovaném povolení.“.
CELEX: 32010L0075
2. V § 3 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „, v elektronické podobě.“, písmena a) a b) se zrušují a závěrečná část ustanovení se zrušuje.
3. V § 3 odstavec 2 zní:
„(2) Přílohy žádosti mohou být předkládány v listinné podobě, pokud k tomu jsou technické či ekonomické důvody.“.
4. V § 3 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4.
5. V § 3 odst. 3 větě první se číslo „20“ nahrazuje číslem „10“ a věta poslední se zrušuje.
6. V § 3 odst. 4 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
7. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „a p)“ nahrazují slovy „, p) a q)“.
8. V § 4 odst. 1 se na konci písmene q) čárka nahrazuje tečkou a písmeno r) se zrušuje.
9. V § 5a odst. 4 se na začátek písmene a) vkládají slova „žádost a“.
10. V § 5a odst. 4 se písmena b) a c) zrušují.
Dosavadní písmena d) až o) se označují jako písmena b) až m).
11. V § 5a písmeno b) zní:
„b) vyjádření v rámci odborné podpory výkonu státní správy v řízení o vydání
integrovaného povolení (§ 11),“.
12. V § 5a písm. i) se za slovo „kontrolách“ vkládají slova „a informace o přezkumech“ a za číslo „9“ se vkládají slova „a § 18 odst. 12“.
13. V § 5a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n) obecně závazná pravidla.“.
14. § 6 až 6b se včetně skupinového nadpisu zrušují.
15. V § 7 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) územní samosprávný celek, jehož území, životní prostředí nebo obyvatelstvo by
mohly být ovlivněny provozem zařízení, pokud do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 písemně oznámí úřadu svou účast v řízení,“.
CELEX: 32010L0075
16. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňují písmena f) a g), která znějí:
„f) hospodářské komory a zaměstnavatelské svazy, jejichž předmětem činnosti je
prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních
12)
předpisů, pokud do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 písemně oznámí úřadu svou účast v řízení,
g) právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle
zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob, pokud do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 písemně oznámí úřadu svou účast v řízení.“.
CELEX: 32010L0075
17. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Splnění podmínky podpory nejméně 200 osob podle odstavce 1 písm. g) prokazuje právnická osoba předložením podporující podpisové listiny. V záhlaví podporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede alespoň
a) identifikační údaje právnické osoby, na jejíž podporu je podporující podpisová
listina určena,
b) skutečnost, že listina je určena na podporu účasti právnické osoby ve správním
řízení, týkajícím se zařízení, v němž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem,
c) název zařízení podle písmene b),
d) číslo jednací a datum vydání oznámení o zahájení řízení podle písmene b).
(3) Každá osoba podporující právnickou osobu podle odstavce 1 písm. g) uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis. Doba platnosti podporující podpisové listiny je 1 rok od data uvedeného v záhlaví podporující podpisové listiny.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
CELEX: 32010L0075
18. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „do 7 dnů ode dne, kdy“ nahrazují slovy „neprodleně, jakmile“.
19. V § 8 odst. 2 větě první se za slovo „zveřejnění“ vkládají slova „žádosti a“, slova „do žádosti“ se zrušují, za slovo „nahlížet“ se vkládají slova „do příloh žádosti, které nejsou dostupné v elektronické podobě, a“ a slovo „ní“ se nahrazuje slovem „nich“ a ve větě poslední se za slovo „zveřejnil“ vkládají slova „žádost a“.
20. V § 9 odst. 3 se za slovo „řízení“ vkládají slova „podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) a § 7 odst. 2“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Účastníci řízení podle § 7 odst. 1 písm. e) až g) mohou zaslat úřadu svá vyjádření pouze zároveň s písemným ohlášením své účasti.“.
CELEX: 32010L0075
21. V § 9 odst. 4 se slova „po lhůtě uvedené v odstavci 1“ nahrazují slovy „po lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 3“.
22. V nadpisu § 11 se slova „odborně způsobilé osoby“ zrušují.
23. V § 11 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
24. V § 11 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „odborně způsobilé osoby“ nahrazují slovy „v rámci odborné podpory výkonu státní správy“.
25. V § 11 odstavec 3 zní:
„(3) Agentura zašle odborné vyjádření úřadu do 30 dnů ode dne, kdy žádost
obdržela. Úřad jej neprodleně po jeho obdržení zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 15 dnů.“.
CELEX: 32010L0075
26. V § 11 se odstavec 4 zrušuje.
27. § 12 se včetně nadpisu zrušuje.
28. V § 13 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
29. V § 13 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Závazná podmínka provozu může být nahrazena odkazem na obecně závazná pravidla.“.
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.
CELEX: 32010L0075
30. V § 18 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12) Informaci o provedení přezkumu úřad zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence.“.
31. V § 19a odst. 7 větě první se slova „Na žádost provozovatele zařízení“ nahrazují slovy „Zároveň s rozhodnutím“ a věta třetí se zrušuje.
32. V § 19b se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Omezení nebo zastavení provozu musí trvat do zjednání nápravy.“.
CELEX: 32010L0075
33. V § 29 se písmeno r) zrušuje.
Dosavadní písmena s) až v) se označují jako písmena r) až u).
34. V § 29 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v) prostřednictvím informačního systému integrované prevence zveřejňuje obecně
závazná pravidla.“.
CELEX: 32010L0075
35. V § 30 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
36. V § 31 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
37. V § 33 se na konci písmene n) čárka nahrazuje tečkou a písmeno o) se zrušuje.
38. V nadpisu § 37 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
39. V § 37 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
40. V § 37 odst. 5 písm. a) se slova „až 3“ nahrazují slovy „a 2“.
41. V § 37 odst. 5 písm. b) se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a 4“.
42. V § 38 odst. 2 větě druhé se slova „, jde-li o přestupek podle § 37 odst. 3, nebo“ zrušují.
43. V § 45 se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3.
44. V § 45 se věta poslední zrušuje.
45. V § 46 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3.
Čl. LXII
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o pozemkových úpravách
Čl. LXIII
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odst. 15 větě první se slova „aktualizaci nebo“ zrušují.
2. V § 12 odst. 3 se slova „upouští od vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a od rozhodnutí o využití území“ nahrazují slovy „nevyžaduje vydání rozhodnutí o povolení záměru“.
3. V § 19 písm. k) se slova „v územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení“ nahrazují slovy „podle žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona“ a na konci textu písmene k) se doplňují slova „a zda není v rozporu se schválenou rezervou pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
4. V § 19 se na konci písmene p) čárka nahrazuje tečkou a písmeno q) se zrušuje.
CELEX: 32013R0347
ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. LXIV
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 4 větě první se slova „K řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo
b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je“ nahrazují slovy „Ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Nejvyšší stavební úřad nebo Specializovaný stavební úřad, je k řízení“.
2. V § 44 odst. 1 větě první se za slovo „přednes,“ vkládají slova „nebo učiní podání, které sleduje zjevné zneužití práva,“.
3. V § 68 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) sleduje-li zjevné zneužití práva.“.
4. V § 75 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného rozhodnutí, se nepřihlíží.“.
5. V § 101d odst. 1 se doplňuje věta „K vadám řízení o vydání opatření obecné povahy, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného opatření obecné povahy, se nepřihlíží.“.
6. V § 101d odst. 2 větě první se slovo „dnem“ nahrazuje slovy „v nezbytně nutném rozsahu, a to dnem právní moci rozsudku, nebo k pozdějšímu dni“.
7. V § 101d se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Ke zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části přihlédne soud vždy při přezkumu rozhodnutí a jiných úkonů správních orgánů, při jejichž vydání bylo opatření obecné povahy užito, byť byly vydány před tímto zrušením.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
Čl. LXV
Přechodná ustanovení
1. Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. LXVI
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 48 odst. 2 písm. a) a b) a v § 48 odst. 5 písm. a) a b) se slova „právních předpisů upravujících katastr nemovitostí“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.
2. V § 48 odst. 4 se slovo „jednotlivá“ nahrazuje slovem „jedna“, slova „odpovídají požadavkům“ se nahrazují slovy „splňují požadavky“ a za slovo „účelu“ se vkládá slovo „užívání“.
3. V § 56 odst. 2 písm. b) se slova „podle stavebního povolení, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena“ nahrazují slovy „na základě povolení podle stavebního zákona umístěna“.
4. V § 56 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „prvního kolaudačního souhlasu nebo“ zrušují.
CELEX: 32006L0112
5. V § 56 odst. 3 písm. a) bodě 2 se slova „kolaudačního souhlasu nebo“ zrušují.
CELEX: 32006L0112
6. V § 56 odst. 3 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „kolaudační souhlas nebo“ zrušují.
CELEX: 32006L0112
7. V § 56 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slovo „byl“ nahrazuje slovem „bylo“ a slova „vydán kolaudační souhlas nebo“ se nahrazují slovem „vydáno“.
CELEX: 32006L0112
8. V § 56a odst. 3 písm. a) se slova „právních předpisů upravujících katastr nemovitostí“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.
CELEX: 32006L0112
9. Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje.
Čl. LXVII
Přechodná ustanovení
1. Na poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o rodinný dům podle § 48 odst. 2 písm. b) nebo § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní první snížená sazba daně podle § 48 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Na poskytnutí stavebních nebo montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, pokud se jedná o rodinný dům podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní první snížená sazba daně podle § 49 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Na poskytnutí stavebních nebo montážních prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení, pokud se jedná o rodinný dům podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní první snížená sazba daně podle § 49 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Rodinný dům podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely § 49 odst. 3 písm. a) až c) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za rodinný dům podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o archivnictví a spisové službě
Čl. LXVIII
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1. V § 63 odst. 1 písm. d) se slova „se stavebním nebo“ nahrazují slovem „s“.
2. V § 63 odst. 1 písm. e) se slova „působnosti obce se stavebním nebo“ zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. LXIX
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. V položce 17 se bod 1 včetně poznámek pod čarou č. 14 a 15 zrušuje.
Dosavadní body 2 až 6 se označují jako body 1 až 5.
2. V položce 17 bodu 1 se slova „rozhodnutí o změně“ nahrazují slovy „povolení změny“.
3. V položce 17 bodu 2 se slova „rozhodnutí o“ nahrazují slovem „povolení“.
4. V položce 17 bod 3 zní:
„3. Stanovení ochranného pásma“.
5. V položce 17 se bod 5 zrušuje.
6. V položce 17 se ustanovení „Osvobození“ zrušuje.
7. V položce 17 ustanovení „Poznámka“ zní:
„Poznámka
Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i jiný stavební úřad podle § 35 stavebního zákona.“.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.
8. Položka 18 zní:
„Položka 18
1. Vydání povolení záměru
a) ke stavbě pro bydlení s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro rodinnou rekreaci Kč 5 000
b) ke stavbě pro bydlení s více než 3 byty Kč 10 000
c) ke stavbě rodinného domu Kč 1000
d) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500
e) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží, Kč 1 000 vinných sklepů a 500 Kč za čtvrté
a každé další stání, nejvýše Kč 5 000
f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 10 000
g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300
h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč 3 000
i) ke stavbě technické infrastruktury Kč 1000 2. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení Kč 1 000 3. Vydání povolení změny záměru před dokončením Kč 1 000 4. Vydání kolaudačního rozhodnutí Kč 1 000 5. Vydání povolení předčasného užívání Kč 1 000 6. Vydání rozhodnutí o zkušebním provozu Kč 1 000 7. Vydání povolení odstranění Kč 500 8. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z požadavků na výstavbu Kč 5 000 9. Ověření dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověření zjednodušené dokumentace skutečného provedení stavby (pasportu) Kč 500 10. Přijetí žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem Kč 10 000 11. Přijetí žádosti právnické osoby o souhlas s vykonáváním činnosti autorizovaného inspektora Kč 10 000
Osvobození
Od poplatku je osvobozeno vydání povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má- li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu. Od poplatku je osvobozeno vydání povolení záměru v případě staveb pozemních komunikací a veřejně prospěšných staveb realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem.
Předmětem poplatku není
Ověření dokumentace skutečného provedení stavby pořizované z důvodu, že se nedochovala bez zavinění vlastníka.
Poznámky
Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i jiný stavební úřad podle § 35 stavebního zákona.“.
9. V položce 20 v ustanovení „Předmětem poplatku není“ bodu 1 se slova „stavby § 129 odst. 2 stavebního zákona“ nahrazují slovy „podle stavebního zákona“.
10. V položce 20 v ustanovení „Předmětem poplatku není“ se bod 2 zrušuje.
Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3.
11. V položce 20 v ustanovení „Předmětem poplatku není“ bodu 2 se slova „kontrolní prohlídka stavby při oznámení záměru započít s užíváním stavby anebo závěrečná kontrolní prohlídka stavby pro vydání kolaudačního souhlasu“ nahrazují slovy „závěrečná kontrolní prohlídka před vydáním kolaudačního rozhodnutí“.
12. V položce 20 v ustanovení „Poznámky“ se bod 1 zrušuje.
Dosavadní body 2 až 5 se označují jako body 1 až 4.
13. V položce 20 v ustanovení „Poznámky“ bodu 1 se slovo „stavby“ nahrazuje slovem „záměru“.
14. V položce 20 v ustanovení „Poznámky“ se bod 2 zrušuje.
Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích
Čl. LXX
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 311/2019 Sb., se mění takto:
1. V § 101 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
2. V § 101 odst. 1 větě první se slova „podle odstavce 1“ zrušují.
3. V § 101 odst. 4 se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „2 a 3“.
4. V § 102 odst. 1 větě první se slova „umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“ a ve větě druhé se slova „ani jedno z uvedených“ zrušují.
5. V § 102 odst. 5 větě první se slova „vydaného podle zvláštního právního
43),44)“
předpisunahrazují slovy „o povolení záměru podle stavebního zákona“.
6. Poznámky pod čarou č. 43 a 44 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
“
7. V § 104 odst. 1 se slova „vydaném podle zvláštního právního předpisunahrazují slovy „o povolení záměru podle stavebního zákona“.
8. V § 108 odst. 1 písm. cc) se slovo „spektra,“ nahrazuje slovem „spektra.“ a písmeno
cc) ve znění „je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu
67)
energetické infrastrukturya uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska své působnosti.“ se včetně poznámky pod čarou č. 67 ve znění „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“ zrušuje.
CELEX: 32013R0347
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o inspekci práce
Čl. LXXI
V § 4 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 225/201 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se včetně
78)
poznámky pod čarou č. 78 ve znění „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“ zrušuje.
CELEX: 32013R0347
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o vyvlastnění
Čl. LXXII
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb. a zákona č. .../2020 Sb., se mění takto:
1. V § 15 odstavec 1 zní:
„(1) Vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je stavební úřad s výjimkou jiného stavebního úřadu a obecního stavebního úřadu stanoveného prováděcím právním předpisem.“.
2. V § 15 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
3. § 16 včetně nadpisu zní:
„§ 16
Příslušnost
(1) K vyvlastňovacímu řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, který je jako stavební úřad příslušný k povolení záměru, pro jehož realizaci je třeba vyvlastnění.
(2) K vyvlastňovacímu řízení pro záměr, k jehož povolení je příslušný jiný stavební úřad nebo obecní stavební úřad stanovený prováděcím právním předpisem, je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu se nachází pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká.
(3) K vyvlastňovacímu řízení pro záměr, pro jehož realizaci není třeba povolení podle stavebního zákona, je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu se nachází pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká.
(4) Nachází-li se pozemky nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, ve správním obvodu dvou nebo více vyvlastňovacích úřadů, rozhodne nejbližší společně nadřízený správní orgán usnesením, který z nich vyvlastňovací řízení provede.
(5) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem vyvlastňovacího řízení obec, jejíž obecní úřad je příslušným k tomuto vyvlastňovacímu řízení, krajský stavební úřad usnesením pověří jiný vyvlastňovací úřad v jeho správním obvodu provedením vyvlastňovacího řízení. Obdobně se postupuje i v případě, že účastníkem vyvlastňovacího řízení je osoba, jejímž zřizovatelem je obec nebo kraj.“.
4. V § 18 odst. 3 písm. b) se slovo „územní“ zrušuje, za slovo „rozhodnutí“ se vkládají
2)
slova „o povolení záměru“ a slova „zvláštní právní předpisnebo společné povolení
2)“
podle zvláštního právního předpisuse nahrazují slovy „stavební zákon“.
Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Čl. LXXIII
V § 14 odst. 6 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), se slova „stavební
22)
povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“.
Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o pohonných hmotách
Čl. LXXIV
V § 5 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 91/2011 Sb., zákona č. 152/2017 Sb. a zákona č. 48/2020 Sb., se slova „rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Čl. LXXV
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. .../2020 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 3 větě první se za slovo „překladateli“ vkládají slova „, autorizovanému architektovi, autorizovanému inženýrovi a autorizovanému technikovi, úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi,“ a ve větě druhé se za slovo „překladatele,“ vkládají slova „, autorizované architekty, autorizované inženýry, autorizované techniky, úředně oprávněné zeměměřické inženýry“.
2. V § 15 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3) Česká komora architektů bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu autorizovaného architekta do seznamu autorizovaných architektů, o údajích vedených o této osobě v seznamu autorizovaných architektů nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu autorizovaných architektů.
(4) Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu autorizovaného inženýra do seznamu autorizovaných inženýrů a o zápisu autorizovaného technika do seznamu autorizovaných techniků, o údajích vedených o této osobě v seznamu autorizovaných inženýrů nebo v seznamu autorizovaných techniků nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu autorizovaných inženýrů nebo ze seznamu autorizovaných techniků.
(5) Český úřad zeměměřický a katastrální nebo Ministerstvo obrany bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu úředně oprávněného zeměměřického inženýra do seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, o údajích vedených o této osobě v seznamu fyzických osob s úředním oprávněním nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu fyzických osob s úředním oprávněním.“.
Čl. LXXVI
Přechodná ustanovení
1. Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Český úřad zeměměřický a katastrální a Ministerstvo obrany zašle Ministerstvu vnitra údaje vedené v seznamu autorizovaných architektů, seznamu autorizovaných inženýrů, seznamu autorizovaných techniků a seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, jež jsou platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a jež jsou nezbytně nutné pro zřízení datové schránky autorizovaného architekta, autorizovaného inženýra, autorizovaného technika‚ a úředně oprávněného zeměměřického inženýra, do 45 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ministerstvo vnitra zřídí datovou schránku autorizovanému architektovi, autorizovanému inženýrovi, autorizovanému technikovi a úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 24 odst. 1 a 2 správního řádu se při doručení prvních přístupových údajů nepoužijí; lhůta stanovená v § 23 odst. 4 správního řádu činí v tomto případě 90 dnů.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o základních registrech
Čl. LXXVII
V § 42 odst. 4 větě první zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 424/2010 Sb., se slova „stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu“ nahrazují slovy „povolení stavebního úřadu“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem
Čl. LXXVIII
Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 168/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. .../2020 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „důlní stavba“ nahrazují slovem „plocha“, slovo „stavby“ se nahrazuje slovem „plochy“ a slova „hráz nebo jiný dílčí objekt“ se nahrazují slovy „stavba hráze nebo jiná dílčí stavba“.
CELEX: 32006L0021
2. V § 2 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) provozem úložného místa, veškeré činnosti při nakládání s těžebním odpadem na úložném místě v rozsahu schváleného plánu podle § 5.“.
3. V nadpisu § 6 se slovo „stavbu“ nahrazuje slovem „zřízení“.
CELEX: 32006L0021
4. V § 6 odst. 1 větě druhé se slova „stavby úložného místa, pokud její povolení nebude spojeno s řízením o umístění úložného místa“ nahrazují slovy „záměru podle stavebního zákona“.
CELEX: 32006L0021
5. V § 6 odstavec 2 zní:
„(2) Záměr zřízení úložného místa, jakož i s ním související stavby, povoluje stavební úřad na základě vyjádření obvodního báňského úřadu.“.
CELEX: 32006L0021
Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje.
6. V § 6 se odstavec 3 zrušuje.
CELEX: 32006L0021
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8.
7. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „stavbu úložného místa“ nahrazují slovy „úložné místo“.
CELEX: 32006L0021 8. V § 6 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Provozovatel je povinen“.
CELEX: 32006L0021
9. V § 6 odst. 5 a v § 6 odst. 6 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
CELEX: 32006L0021
10. V § 6 odst. 7 větě první se za slova „oznámit příslušnému“ vkládají slova „stavebnímu a“ a slova „, u odkališť rovněž příslušnému vodoprávnímu úřadu,“ se zrušují.
CELEX: 32006L0021
11. V § 8 odst. 1 větě první se slova „Stavbu úložného místa“ nahrazují slovy „Úložné místo“ a ve větě druhé se slova „s jeho umístěním a povolením“ se nahrazují slovy „povolením záměru stavebním úřadem“.
CELEX: 32006L0021
12. V § 8 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) souhlasné vyjádření stavebního úřadu s povolením provozu úložného místa,“.
Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena c) až k).
CELEX: 32006L0021
13. V § 8 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena e) až i).
CELEX: 32006L0021
14. V § 14 odst. 2 písm. d) a v § 20 odst. 2 písm. d) se slovo „stavbu“ nahrazuje slovem „zřízení“.
CELEX: 32006L0021
15. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) stavební úřady.“.
CELEX: 32006L0021
16. V § 17 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena e) a f).
17. V § 17 odst. 3 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) vydávají vyjádření podle § 6 odst. 2.“.
18. V § 17 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Stavební úřady vydávají vyjádření k žádosti o povolení provozu úložného místa.“.
19. V § 24 odst. 2 se slovo „stavby“ nahrazuje slovem „provozu“.
CELEX: 32006L0021
Čl. LXXIX
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a
infrastruktury elektronických komunikací
Čl. LXXX
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb. a zákona č. .../2020 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 větě první se slova „, umisťování a“ zrušují, slovo „, umisťování“ se zrušuje a slova „a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí,“ se zrušují.
2. V § 1 odst. 2 písm. c) se slova „platné politice územního rozvoje“ nahrazují slovy „územním rozvojovém plánu“.
3. V § 1 odst. 3 písm. a) se slova „platné politice územního rozvoje“ nahrazují slovy „územním rozvojovém plánu“ a slovo „ní“ se nahrazuje slovem „ním“.
4. V § 1 odst. 4 se slova „platnou politikou územního rozvoje“ nahrazují slovy „územním rozvojovým plánem“.
5. V § 1 odst. 5 se slova „komunikační vedení veřejné komunikační sítě“ nahrazují slovy „stavba komunikačního vedení veřejné komunikační sítě jako technické infrastruktury elektronických komunikací“.
6. V § 2 odst. 2 se věta první zrušuje.
7. V § 2 odst. 2 větě první se za slovo „žalobách“ vkládají slova „k soudům k přezkoumání správních rozhodnutí vydaných v řízeních podle § 1“.
8. V § 2 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
9. V § 2 odst. 5 se číslo „60“ nahrazuje číslem „30“.
10. V § 2 se odstavec 6 zrušuje.
11. V § 2a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 2a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „územního rozhodnutí o umístění stavby“ nahrazují slovy „rozhodnutí o povolení záměru“ a slova „územního řízení“ se nahrazují slovy „řízení o povolení záměru“.
12. V § 2a se odstavec 3 zrušuje.
13. § 2b až 2e se včetně nadpisů zrušují.
14)“
14. V § 2f větě první se slova „oprávněným investoremnahrazují slovy „jejím stavebníkem, správcem nebo provozovatelem (dále jen „oprávněný investor“)“ a slova „umisťuje nebo povoluje, nebo řízení, kterým se stavba umisťuje a“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.
15. V § 2i odst. 1 se slova „umístění stavby ani územní souhlas“ nahrazují slovy „povolení záměru“.
16. V § 2i odst. 2 větě první se slova „kolaudační souhlas ani“ zrušují.
17. V § 5a se vkládají nové odstavce 1 a 2, které včetně poznámek pod čarou č. 17 a 18 znějí:
„(1) Nejvyšší stavební úřad je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených
17)
přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2) Specializovaný stavební úřad (dále jen „úřad“) je dále příslušný ve věcech staveb
18)
projektů společného zájmu energetické infrastruktury, včetně posuzování jejich zralosti.
17) Čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, v platném znění. 18) Čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 3, 4 a 6 a čl. 10 odst. 1 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, v platném znění.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 3 a 4.
CELEX: 32013R0347
18. V § 5a odst. 3 úvodní části ustanovení větě první se slova „Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „úřadu“.
CELEX: 32013R0347
19. V § 5a odst. 3 písm. b) se slova „politikou územního rozvoje a“ zrušují.
CELEX: 32013R0347
20. V § 5a odst. 3 písm. d) se slova „souboru staveb“ nahrazují slovem „záměru“.
CELEX: 32013R0347
21. V § 5b odst. 1 se slova „K projednání oznámení nařídí ministerstvo“ nahrazují slovy „Je-li oznámení úplné, nařídí úřad“, za slovo „orgány“ se vkládají slova „k vyjádření k oznámení projektu,“, za slovo „a“ se vkládají slova „úrovně podrobnosti“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „, k zajištění chybějících vyjádření dotčených orgánů podle jiných právních předpisů anebo k jejich koordinaci v případě, kdy jsou vyjádření protichůdná“.
CELEX: 32013R0347
22. V § 5b odstavec 2 zní:
„(2) Bylo-li nařízeno společné jednání, dotčené orgány uplatní svá vyjádření podle odstavce 1 nejpozději do 15 dnů ode dne konání společného jednání. V případě, že jejich vyjádření nebudou uplatněna ani v této lhůtě, má se za to, že s oznámením a zralostí projektu souhlasí a úřad si učiní úsudek o rozsahu materiálu a úrovně podrobnosti informací sám, přičemž přihlédne k požadavkům uvedeným v příslušných zvláštních právních předpisech.“.
CELEX: 32013R0347
23. V § 5b odst. 3 větě první a poslední a v § 5b odst. 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „úřad“.
CELEX: 32013R0347
24. V § 5b odst. 4 se slova „v součinnosti s příslušným úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, podléhá-li záměr posuzování vlivů na životní prostředí, a“ zrušují.
CELEX: 32013R0347
25. V § 5b odst. 5 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“.
CELEX: 32013R0347
26. V § 5c se slovo „aktualizace“ nahrazuje slovem „změny“, slova „k návrhu na pořízení změny“ se zrušují a slova „dokumentace změny“ se zrušují.
CELEX: 32013R0347
27. § 5d se zrušuje.
CELEX: 32013R0347
Čl. LXXXI
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o Finanční správě České republiky
Čl. LXXXII
V § 18 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 14/2017 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r) informační systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a
stavebního řádu.“.
ČÁST PADESÁTÁ
Změna zákona o Celní správě České republiky
Čl. LXXXIII
V § 9 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., písmeno b) zní:
„b) je v řízení o povolení záměru týkajícího se pozemku nebo stavby, které jsou
ve svobodném pásmu, dotčeným orgánem příslušným k vydání vyjádření,“.
Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.
CELEX: 32013R0347
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o ochraně ovzduší
Čl. LXXXIV
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 172/2018 Sb. a zákona č. .../2020 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 větě poslední se za slovo „zákona“ vkládají slova „, stavební úřad při výkonu působnosti podle jiného právního předpisu s dopadem na ovzduší“.
CELEX: 32008L0050
2. V § 4 odst. 2 písm. b), v § 4 odst. 3 větě poslední, v § 4 odst. 9, v § 6 odst. 3 větě poslední, v § 11 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení, v § 11 odst. 1 písm. c) bodu 3, v § 13 odst. 2, v § 16 odst. 6 větě první, v § 25 odst. 1 písm. e), v příloze č. 2 bodu 3 a v příloze č. 7 úvodní části se text „d)“ nahrazuje textem „c)“.
CELEX: 32010L0075, 32015L2193
3. V § 9 odst. 3 se text „2 písm. d)“ nahrazuje textem „2 písm. c)“ a slova „ministerstvo v podmínkách závazného stanoviska podle § 11 odst. 1 písm. b)“ se nahrazují slovy „ stavební úřad v řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém se povoluje záměr uvedený v § 11 odst. 1 písm. b) nebo záměr obsahující stacionární zdroj neuvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu“.
CELEX: 32008L0050, 32004L0107, 32015L2193
4. V nadpisu nad označením § 11 se slova „závazná stanoviska“ nahrazují slovem „vyjádření“.
5. V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „politice územního rozvoje“ nahrazují slovy „územnímu rozvojovému plánu“.
6. V § 11 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) vyjádření k povolení záměru pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice
I. třídy v zastavěném území obce a parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání (dále jen „pozemní komunikace nebo parkoviště“) k řízení podle jiného právního předpisu,“.
7. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
8. V § 11 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“.
9. V § 11 odst. 1 písm. c) bodu 1 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.
10. V § 11 odst. 1 písm. c) bodu 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
11. V § 11 odst. 2 písm. b) se slova „závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje uvedeného“ nahrazují slovy „vyjádření k povolení záměru obsahujícího stacionární zdroj uvedený“.
CELEX: 31987L0217
12. V § 11 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
CELEX: 32015L2193, 31987L0217
13. V § 11 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 3 až 9.
14. V § 11 odst. 3 větě první se za slovo „komunikace“ vkládají slova „nebo parkoviště“ a slova „vydat souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku (dále jen „kompenzační opatření“)“ se nahrazují slovy „povolit provoz takového stacionárního zdroje v řízení podle odstavce 2 písm. c) nebo povolit záměr pozemní komunikace nebo parkoviště v řízení podle jiného právního předpisu pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku (dále jen „kompenzační opatření“) v povolení provozu podle odstavce 2 písm. c) nebo povolení záměru podle jiného právního předpisu“.
15. V § 11 odst. 5 se věta první nahrazuje větami „Kompenzační opatření navrhuje žadatel o vydání povolení provozu stacionárního zdroje označeného v sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo žadatel o vydání povolení záměru pozemní komunikace nebo parkoviště podle jiného právního předpisu (dále jen „žadatel“). Nenavrhne-li žadatel kompenzační opatření nebo nejsou-li navržená kompenzační opatření vhodná, stanoví kompenzační opatření krajský úřad v povolení provozu stacionárního zdroje označeného v sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo stavební úřad povolení záměru pozemní komunikace nebo parkoviště podle jiného právního předpisu.“.
16. V § 11 odst. 5 větě čtvrté se slova „o vydání závazného stanoviska k novému stacionárnímu zdroji“ zrušují, ve větě sedmé se slova „o vydání závazného stanoviska“ zrušují a ve větě poslední se slova „souhlasu pro pozemní komunikaci“ nahrazují slovy „rozhodnutí podle jiného právního předpisu pro pozemní komunikaci nebo parkoviště“.
17. V § 11 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „K žádosti o vydání vyjádření podle odstavce 2 písm. b) předloží žadatel odborný posudek zpracovaný autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. d).“.
CELEX: 32015L2193
18. V § 11 odst. 7 větě první se slova „vydání závazného stanoviska podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b)“ nahrazují slovy „povolení záměru podle jiného právního předpisu, jehož předmětem je záměr pozemní komunikace nebo parkoviště, k žádosti o vydání vyjádření podle odstavce 2 písm. b)“.
19. V § 11 odst. 8 úvodní část ustanovení zní: „K řízení o povolení záměru podle jiného právního předpisu, jehož předmětem je záměr obsahující spalovací stacionární zdroj o jmenovitém elektrickém výkonu 300 MW a vyšším, je žadatel povinen spolu se žádostí o vydání povolení záměru přiložit odůvodněné posouzení splnění následujících podmínek:“.
CELEX: 32010L0075
20. V § 11 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Žádost o vydání povolení provozu stacionárního zdroje, který vyžaduje povolení podle stavebního zákona, lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle jiného právního předpisu.“.
21. V § 12 odstavce 1 až 3 znějí:
„(1) Při vydání stanoviska, vyjádření, povolení provozu podle § 11 odst. 1 až 3, při územním plánování a při povolování záměru obsahujícího stacionární zdroj podle jiného právního předpisu, vychází ministerstvo, krajský úřad a stavební úřad z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. V případě znečišťujících látek, které mají stanoven imisní limit v bodech 3 a 4 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, k úrovním znečištění přihlíží.
(2) Inspekce může vydat vyjádření k řízení o povolení záměru pozemní komunikace nebo parkoviště podle jiného právního předpisu a k řízení o povolení provozu, a to do 15 dnů ode dne doručení podkladů ve věci, pokud se se stavebním úřadem nebo krajským úřadem, který je příslušný vést dané řízení, nedohodne jinak. Vyjádření inspekce je podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu nebo krajského úřadu.
(3) Vyjádření podle § 11 odst. 1 písm. b) může obsahovat podmínky umístění a provedení pozemní komunikace nebo parkoviště zajišťující ochranu ovzduší. Povolení provozu stacionárního zdroje v případě, že nepředcházelo řízení podle jiného právního předpisu, může obsahovat podmínky umístění a provedení stacionárního zdroje zajišťující ochranu ovzduší.“.
CELEX: 32008L0050, 32004L0107
22. V § 12 odst. 4 písm. j) se slova „pro umístění stacionárního zdroje“ zrušují.
23. V § 12 odst. 5 se číslo „10“ nahrazuje číslem „8“ a slova „v závazném stanovisku“ se nahrazují slovy „ve vyjádření“.
CELEX: 32010L0075
24. V § 12 odstavec 6 zní:
„(6) Bez vyjádření podle § 11 odst. 1 písm. b) a vyjádření podle § 11 odst. 2 písm. b) nelze vydat rozhodnutí o povolení záměru a rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle jiných právních předpisů. Bez povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c) nelze vydat kolaudační rozhodnutí podle jiného právního předpisu.“.
25. V § 12 odst. 8, v § 17 odst. 3 písm. d) a v příloze č. 2 bodu 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
26. V § 17 odst. 1 písm. f) se číslo „5“ nahrazuje slovy „3 nebo obsažená v uzavřené veřejnoprávní smlouvě podle § 11 odst. 5“.
27. V § 27 odst. 4 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje.
CELEX: 32013R0347
28. V § 30 odst. 1 písm. f) se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“ a slova „závazných stanoviscích“ se nahrazují slovem „vyjádřeních“.
CELEX: 32010L0075, 32008L0050, 32004L0107
29. V § 30 odst. 1 písm. g) se slova „politice územního rozvoje, zásadám územního rozvoje, územním plánům a regulačním plánům“ nahrazují slovy „územně plánovací dokumentaci“.
CELEX: 32008L0050, 32004L0107
30. V § 40 odst. 2 větě první se slova „Závazné stanovisko podle § 11 odst. 2 písm. c), povolení“ nahrazují slovem „Povolení“, slova „d) a závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle § 11 odst. 3“ se nahrazují textem „c)“ a věta poslední se zrušuje.
31. V příloze č. 7 bodu 1.3 se slova „stavebního nebo jiného řízení“ nahrazují slovy „řízení o povolení záměru“.
CELEX: 32010L0075
Čl. LXXXV
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu
Čl. LXXXVI
V § 21 odst. 4 větě první zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb. a zákona č. 229/2019 Sb., se za slovo „povoluje“ vkládají slova „nebo rozhodnutí o povolení stavby“.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o státní službě
Čl. LXXXVII
V § 16 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se slova „nebo finanční úřad“ nahrazují slovy „, finanční úřad, Specializovaný stavební úřad a krajský stavební úřad“.
ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o pyrotechnice
Čl. LXXXVIII
V § 26 odst. 2 větě druhé a v § 28 větě první zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), se slova
13)
„jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o prevenci závažných havárií
Čl. LXXXIX
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 18 odstavec 3 zní:
„(3) Krajský úřad stanoví zpracovateli posudku přiměřenou lhůtu pro zpracování posudku. Lhůta stanovená pro zpracování posudku se nezapočítává do lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1.“.
2. V § 19 odst. 1 se věta první zrušuje.
3. V § 31 odst. 1 větě první se slova „výstavbou nebo změnou užívání dokončené stavby“ zrušují a slova „vydání územního rozhodnutí o umístění nového objektu, popřípadě žádosti o vydání stavebního povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby v případě, že se územní rozhodnutí nevydává, stavebnímu úřadu podle
16)“
stavebního zákonase nahrazují slovy „povolení záměru“.
CELEX: 32012L0018
4. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Rozhodnutí podle věty první zašle po nabytí právní moci krajský úřad na vědomí stavebnímu úřadu.“.
CELEX: 32012L0018
16)
5. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „Zákon č. .../2021 Sb., stavební zákon.“.
6. V § 31 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Při zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie se postupuje podle § 18 a 19 obdobně.“.
7. V § 32 odst. 2 větě první se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“.
CELEX: 32012L0018
8. V § 43 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
„f) krajské stavební úřady,
g) specializovaný stavební úřad,“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena h) až j).
CELEX: 32012L0018
9. V § 47 odstavec 1 zní:
„(1) Český báňský úřad zajišťuje koordinaci mezi obvodními báňskými úřady a ostatními orgány integrované inspekce a jako dotčený orgán na úseku prevence závažných havárií vydává vyjádření v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury.“.
Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje.
CELEX: 32012L0018, 32013R0347
10. Nadpis § 49 zní: „Krajské úřady, krajské stavební úřady a specializovaný stavební úřad“.
11. V § 49 odst. 1 se za slovo „Krajské úřady“ vkládají slova „, krajské stavební úřady a specializovaný stavební úřad“.
CELEX: 32012L0018
12. V § 49 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Krajský stavební úřad nebo specializovaný stavební úřad na základě posouzení rizik závažné havárie a jeho posudku posuzují úsek prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v řízení o povolení záměru a v řízení o
16)
odstranění stavby podle stavebního zákona, pokud je jeho předmětem objekt zařazovaný do skupiny A nebo do skupiny B. V rozhodnutí vydaných v těchto řízeních krajský stavební úřad a speciální stavební úřad stanoví z hlediska prevence závažných havárií podmínky pro umístění a provedení nového objektu nebo jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí.
(3) Krajský stavební úřad nebo specializovaný stavební úřad na základě posouzení rizik závažné havárie a jeho posudku posuzují úsek prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace a při vydání rozhodnutí v řízení podle stavebního zákona, pokud realizace nového stavebního záměru situovaného v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B, může způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky. V tomto rozhodnutí krajský stavební úřad a speciální stavební úřad stanoví z hlediska prevence závažných havárií podmínky pro umístění a provedení příslušného stavebního záměru, jakož i pro jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí.“.
CELEX: 32012L0018
13. V § 49 odst. 4 písm. a) se slovo „umístění“ nahrazuje slovem „povolování“.
CELEX: 32012L0018
14. V § 49 odst. 4 písm. c) se za slova „plánování a“ vkládají slova „povolování záměrů“.
CELEX: 32012L0018
15. V § 49 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) povolování nových stavebních záměrů situovaných v dosahu havarijních projevů,
které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B.“.
CELEX: 32012L0018
16. V § 53 se odstavec 3 zrušuje.
17. V příloze č. 1 bodu 7 se věty druhá a poslední zrušují.
CELEX: 32012L0018
18. V příloze č. 1 bod 8 zní:
„8. Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
U objektů, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo směs v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím, se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objekt vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona: n qi N = SUMA ------- i=1 Qi, kde: qi = množství nebezpečné látky i umístěné v objektu, Qi = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné v sloupci 2 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, n = počet nebezpečných látek, N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.
Toto pravidlo se používá při posuzování nebezpečnosti pro zdraví, fyzikální nebezpečnosti a nebezpečnosti pro životní prostředí. Musí se proto použít k sečtení jmenovitě vybraných nebezpečných látek uvedených v tabulce II, které
a) spadají do třídy akutní toxicita, kategorii 1, 2 nebo 3 (inhalační cesta expozice) nebo toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice kategorie 1, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu H tříd H1 až H3 podle tabulky I;
b) jsou výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně reagující látky a směsi, organické peroxidy, samozápalné kapaliny a tuhé látky, oxidující kapaliny a tuhé látky, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu P tříd P1 až P8 podle tabulky I;
c) spadají mezi nebezpečné pro vodní prostředí, akutně kategorie 1, chronicky kategorie 1 nebo chronicky kategorie 2, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu E tříd E1 a E2 podle tabulky I. Výpočet se provádí zvlášť pro každé z písmen a) až c).
Pro použití pravidla sčítání se použijí příslušná kvalifikační množství pro každou kategorií v písmenech a), b) a c) odpovídající příslušné kvalifikaci, pro jmenovitě vybranou nebezpečnou látku se vždy použije kvalifikační množství uvedené v tabulce II. Příslušná ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro výpočet a), b) nebo c) je větší než nebo roven 1. Provozovatel zařadí objekt do
a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo
b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II.“.
CELEX: 32012L0018
19. V příloze č. 1 tabulce I se slova „(viz poznámka 8)“ nahrazují slovy „(viz poznámka 2)“.
CELEX: 32012L0018
Čl. XC
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ
Změna celního zákona
Čl. XCI
Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 283/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „závazného stanoviska při umisťování a povolování staveb“ nahrazují slovy „vyjádření k žádosti o povolení záměru týkajícího se nemovité věci, která je ve svobodném pásmu“.
2. V § 69 odstavec 3 zní:
„(3) Stavební úřad v řízení o povolení záměru týkajícího se pozemku nebo stavby, které jsou ve svobodném pásmu, vydá povolení po předchozím vyjádření správce cla vydaném na základě posouzení rizik pro provádění celního dohledu a souladu s opatřením obecné povahy podle odstavce 1 a rozhodnutím podle odstavce 2. Správce cla může ve vyjádření uvést podmínky k ochraně zájmů stanovených v odstavci 2.“.
CELEX: 32013R0952
Čl. XCII
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ
Změna atomového zákona
Čl. XCIII
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. .../2020 Sb., se mění takto:
1. V § 98 odst. 1 se slova „navrhuje umístění“ nahrazují slovy „žádá o povolení“.
2. V § 98 odst. 2 se slova „ohlašuje nebo“ zrušují.
3. V § 208 písm. n) se slova „politice územního rozvoje a“ zrušují.
CELEX: 32014L0087
4. V § 208 písm. p) se slova „závazné stanovisko k územnímu rozhodnutí ke stavbě“ nahrazují slovy „vyjádření v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona“, slova „v závazném stanovisku vyjádří“ se nahrazují slovy „ve vyjádření posoudí“ a slovo „stanoví“ se nahrazuje slovem „uvede“.
CELEX: 32014L0087
5. V § 208 písm. q) a v § 228 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“ a slova „a jiné úkony“ se zrušují.
CELEX: 32014L0087
6. V § 228 odstavec 2 zní:
„(2) Vyjádřením v řízení podle stavebního zákona Úřad posoudí, zda lze záměr z hlediska zájmu na zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem provést a uvede v něm podmínky zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem, za kterých lze záměr provést.“.
CELEX: 32014L0087
7. V § 228 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
CELEX: 32014L0087
Čl. XCIV
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí
elektronických komunikací
Čl. XCV
Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. …/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. i) se slova „koncového bodu sítě rozhraní veřejné komunikační sítě“ nahrazují slovy „bodu vstupu komunikačního vedení do budovy nebo na pozemek, kde je umístěn koncový bod sítě, k nejbližšímu rozhraní veřejné komunikační sítě koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě“.
2. § 15 se zrušuje.
CELEX: 32014L0061
3. V § 22 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XCVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023, s výjimkou ustanovení čl. L bodů 8 až 10, 13 až 15, 18, 44, 45 a 64 a čl. LI bodů 4 a 5, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Na základě usnesení vlády č. 448 ze dne 24. června 2019, kterým byl schválen věcný záměr nového stavebního zákona, bylo zpracováno jeho paragrafové znění. V důsledku toho je navrhováno zrušení dosavadního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně všech jeho prováděcích právních předpisů. Současně však dochází k novelizaci značného množství dalších zákonů, přičemž v zájmu přehlednosti a srozumitelnosti právního řádu jsou všechny novely sjednoceny v samostatném změnovém zákonu. Předložený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, je tak předkládán v přímé souvislosti s návrhem stavebního zákona a obsahuje změny navazujících právních předpisů, které je nezbytné v souvislosti s rekodifikací stavebního práva realizovat.
1. Zhodnocení platného právního stavu, zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Platný právní stav zákonů souvisejících a navazujících na stavební zákon odpovídá stávajícímu zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, na který jsou úpravy obsažené v těchto zákonech navázány. Současná právní úprava nezakládá pro nikoho nerovné podmínky z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhované změny jsou navázány na novou úpravu procesů a novou institucionální strukturu v návrhu stavebního zákona. Bez těchto změn by nebylo možné řádně aplikovat novou právní úpravu stavební oblasti. Navrhovaná právní úprava nijak nezasahuje do současného stavu založeného na zákazu diskriminace a rovném postavení mužů a žen. Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Platná právní úprava vychází ze spojeného modelu výkonu veřejné správy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, kdy působnost orgánu územního plánování a stavebního úřadu, mimo jiných subjektů, vykonávají i obecní a krajské úřady jako působnost přenesenou. Současně do povolovacího řízení podle stavebního zákona vstupuje množství dotčených orgánů státní správy, které v průběhu stavebního řízení uplatňují závazná stanoviska a stanoviska k ochraně veřejných zájmů, a které jsou roztříštěny v množství dosavadních právních předpisů v gesci jednotlivých resortů. V souvislosti s přijetím nového stavebního zákona a vyčlenění agendy stavebních úřadů do státní stavební správy dochází současně k:
- revizi či redefinici chráněných veřejných zájmů,
- redukci počtu dotčených orgánů,
- integraci většiny dotčených orgánů, resp. jejich působností, do státní stavební správy a
- úpravy formy výstupu zbylých dotčených orgánů převážně na vyjádření. V důsledku výše uvedených změn je nezbytné novelizovat všechny právní předpisy, jichž se změna právní úpravy dotýká. Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR
Návrh zákona je pouze důsledkem změn provedených v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona a je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
5. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu stavebního zákona.
ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
S ohledem na vytvoření nové státní stavební správy se do kompetenčního zákona jako další ústřední orgán státní správy doplňuje Nejvyšší stavební úřad. V návaznosti na jemu svěřenou působnost se vypouští působnost Ministerstva pro místní rozvoj v oblasti územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění, neboť tato působnost přejde na Nejvyšší stavební úřad.
ČÁST DRUHÁ Změna zákona o požární ochraně
V oblasti požární ochrany nedochází rekodifikací stavebního práva k integraci orgánů požární ochrany do státní stavební správy, ale dochází k integraci agend dle kategorizace staveb. Orgány požární ochrany zůstávají dotčeným orgánem a pro řízení vedená podle stavebního zákona budou vydávat vyjádření. Návrh navazuje na novou terminologii stavebního zákona. Jako součást změny hmotného práva je navrhováno stanovení základního členění staveb (jejich kategorie) z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. V souvislosti se zavedením kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti se dále navrhuje úprava výkonu státního požárního dozoru ve vztahu k posuzování dokumentací, jenž bude mj. navázán na prováděcí právní předpis, který stanoví kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a podmínky pro zařazení stavby do jednotlivých stanovených kategorií. Navrhovány jsou stavby následujících kategorií: 0 - jedná se o stavby, na které nebudou kladeny zvláštní požadavky z hlediska požární bezpečnosti ani ochrany obyvatelstva. I - jedná se o jednodušší stavby, které představují z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva nízké riziko (jako hlavní hledisko pro definování rizikovosti stavby bude bezpečnost osob, tj. uživatelů stavby i zasahujících jednotek požární ochrany). U těchto staveb budou uplatňovány minimální požadavky na jejich zabezpečení. Nepředpokládá se, že jejich bezpečnost bude podmíněna instalací aktivních požárně bezpečnostních zařízení. II - jedná se o středně náročné stavby, které by měly představovat většinu staveb posuzovaných v rámci výkonu státního požárního dozoru. V rámci projektování staveb zařazených do II. kategorie se připouští i využití pokročilých požárně inženýrských metod. Z hlediska ochrany obyvatelstva je nezbytná evidence těchto staveb a jejich změn z důvodů havarijního plánování a krizového řízení. III - jedná se o rizikové stavby, jejichž bezpečnost bude obvykle podmíněna instalací více aktivních požárně bezpečnostních zařízení, u kterých bude nutné řešit jejich vzájemnou koordinaci. U staveb zařazených do této kategorie se při projektování očekává využití pokročilých požárně inženýrských metod. Z hlediska ochrany obyvatelstva jsou nezbytná uplatnění stavebně technických požadavků ochrany obyvatelstva. Návrh také vymezuje výkon státního požárního dozoru z hlediska požární bezpečnosti těchto kategorií staveb. Stanovuje se povinnost u staveb I. až III. kategorie zpracovávat požárně bezpečnostní řešení a stanovuje také požadavky na zpracovatele požárně bezpečnostního řešení podle na kategorie stavby a s přihlédnutím k metodě prokazování shody s technickými požadavky požární ochrany. V případě staveb kategorie III je na autorizované osoby pro požární bezpečnost staveb kladen vyšší požadavek úrovně znalostí, který je prokazován specializací v daném oboru podle § 6 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Dále návrh zpřesňuje stávající znění zákona v ustanovení týkajících se dokumentace zdolávání požárů a odstraňuje tak nejasnosti, zda má tato dokumentace podléhat schválení státního požárního dozoru. Ustanovení § 27 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 21/2014 Sb., stanovuje dokumentace požární ochrany. Podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. b) vyhlášky o požární prevenci je posouzení požárního nebezpečí jednou z dokumentací požární ochrany. Rozsah a obsah posouzení požárního nebezpečí je následně stanoven v § 29 vyhlášky o požární prevenci. Posouzením požárního nebezpečí se schvaluje konkrétní dokumentace požární ochrany. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní památkové péči
V oblasti památkové péče dochází rekodifikací stavebního práva k integraci orgánů státní památkové péče do státní stavební správy v omezené míře a dosavadní orgány státní památkové péče budou nadále v určité míře dotčenými orgány v rámci územního plánování a v procesu povolovacího řízení podle stavebního zákona. Integrována do státní stavební správy je agenda, která se týká regulace nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v ochranných pásmech nemovitých národních kulturních památek, nemovitých kulturních památek, památkových rezervací nebo památkových zón. Převážná většina změn zákona o státní památkové péči je legislativně-technické povahy související se změnou terminologie stavebního zákona a s bezprostředním navázáním zákona o státní památkové péči na obsah a systematiku navrženého stavebního zákona. Souběžně jsou provedeny úpravy, které podpoří snížení administrativní zátěže v souvislosti s výkonem státní památkové péče. Mezi tyto úpravy patří zejména zrušení časového omezení pro platnost plánů ochrany (§ 6a odst. 2 věta první zákona o státní památkové péči), které v souladu s koncepcí připravovaného stavebního zákona upravují i otázku, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči. Aktuální poznatky z praxe dokládají, že dynamika vývoje jednotlivých území není taková, aby bylo třeba platnost těchto plánů omezovat jen 10 lety, a popř. vydávat každých 10 let nové plány ochrany a nově popisovat situace, kdy není třeba si vyžadovat závazná stanoviska podle § 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči. Stávající možnost vymezení a zejména změny ochranných pásem podle § 17 zákona o státní památkové péči pomocí územního rozhodnutí se vzhledem k procesní obtížnosti ukázala jako nereálná a neaplikovatelná u plošně rozsáhlých ochranných pásem, a proto budou ochranná pásma vymezována opatřením obecné povahy. Postup projednávání a schvalování opatření obecné povahy, kterým se vymezuje ochranné památkové pásmo, je obdobný jako u opatření obecné povahy, kterým je prohlašována památková zóna na základě změny, kterou přinesl zákon č. 127/2016 Sb. S ohledem na integraci agendy, která se týká regulace nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v ochranných pásmech nemovitých národních kulturních památek, nemovitých kulturních památek, památkových rezervací nebo památkových zón, do státní stavební správy byl zakotven v rámci zákona o státní památkové péči stavební úřad jako nový orgán státní památkové péče a byly vymezeny jeho pravomoci na tomto úseku státní správy.
K bodu 29 Pražský hrad je historickou, mimořádně cennou národní kulturní památkou a má nezastupitelný symbolický význam pro českou státnost. Byl v minulosti sídlem českých knížat, králů, dvou císařů a v novodobých dějinách, od vzniku České republiky až do současnosti je sídlem prezidenta republiky. Národní kulturní památkou je od roku 1962 a v současné době je vymezen v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení národních kulturních památek za národní kulturní památky. Kanceláři prezidenta republiky se upravuje výkon státní správy na úseku státní památkové péče v prvním stupni ve správním obvodu vymezeném územím národní kulturní památky Pražský hrad a plnění s tím souvisejících dalších úkolů uložených jí tímto zákonem. Navrhovanou úpravou se přímo v památkovém zákoně zakotvuje dosavadní praxe Kanceláře prezidenta republiky, vycházející z vládního nařízení o chráněné oblasti Pražského hradu (č. 55/1954 Sb.). Podle § 2 nařízení spravuje objekty chráněné oblasti Kancelář prezidenta republiky, která též na území chráněné oblasti vykonává veškerou správu v oboru státní památkové péče.
K bodu 67 Souhlas krajského úřadu je v současné době vydáván formou správního rozhodnutí, neboť současné znění ustanovení § 44a odst. 3 zákona o státní památkové péči nepředpokládá koordinaci s postupy podle stavebního zákona, proto je nově tato koordinace postupů mezi orgány státní památkové péče a stavebními úřady navrhována, a to postupem podle § 18 odst. 1 zákona o státní památkové péči. Jedná se mimo jiné o promítnutí závazku, který pro ČR jako smluvní stát vyplývá z čl. 5 Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy, publikované pod č. 73/2000 Sb. m. s.
K čl. V – přechodná ustanovení Navrhovaná právní úprava předpokládá vymezování ochranných pásem formou opatření obecné povahy. Vymezování ochranných pásem bylo za účinnosti předchozích právních předpisů značně roztříštěné. První ochranná pásma byla vymezována již počátkem 60. let 20. století a tedy například ještě bez vazby na stavební předpisy, jak to ostatně vyplývá z vyhlášky č. 118/1959 Ú. l., o památkových ochranných pásmech. Až stávající zákon o státní památkové péči zakotvil pevnější vazbu na stavební zákon, jímž byl v době přijetí zákona o státní památkové péči zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Přechodným ustanovením se zakotvuje obdobně jako v případě změny prohlašování památkových zón zákonem č. 127/2016 Sb., že všechny dosavadní akty, jimiž bylo vymezeno ochranné pásmo, se napříště budou měnit opatřením obecné povahy podle § 171 a násl. správního řádu. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ Změna horního zákona
Navrhují se legislativně-technické změny reagující na změnu terminologie v novém stavebním zákoně a dále změny související s integrací kompetencí k rozhodování ve stavebních věcech u nových stavebních úřadů. V § 15 se mění označení „zpracovatelé“ na „projektanti“ územně plánovací dokumentace z důvodu souladu s terminologií stavebního zákona. Doplňuje se, že zdrojem podkladů o výhradních ložiscích jsou zejména územně analytické podklady, do kterých jsou tyto jevy poskytovány a mají zde být pravidelně aktualizovány. Územně analytické podklady mají být využívány jako primární zdroj pro projektanty územně plánovacích dokumentací. V § 15 odst. 2 je politika územního rozvoje v souladu se stavebním zákonem nahrazena územním rozvojovým plánem. V § 17 a § 26 je stávající povinnost upřesněna, aby nečinila výkladové potíže, nejedná se o faktickou změnu povinnosti. V § 18 a § 19 je závazné stanovisko nahrazeno vyjádřením. Obdobně jako u ostatních zákonů se jedná o jeden ze základních principů rekodifikace stavebního práva. V § 23 zůstává zachována pravomoc k povolování důlních děl a důlních staveb pod povrchem na orgánu státní báňské správy. Povolování staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním přechází na stavební úřady. Obvodní báňské úřady vydávají v těchto případech v řízení o povolení uvedených staveb vyjádření. V § 28 a § 37 jsou provedeny úpravy v souvislosti s úpravou povolování staveb ve stavebním zákoně. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
V § 20 se mění forma závazného stanoviska na vyjádření, které vydává obvodní báňský úřad jako dotčený orgán do řízení o povolení staveb, jejichž součástí je činnost prováděná hornickým způsobem. Obdobně jako u ostatních zákonů se jedná o jeden ze základních principů rekodifikace stavebního práva. Dle § 30 pravomoc k povolování skladů výbušnin, není-li důlní stavbou pod povrchem, v dobývacím prostoru přechází na stavební úřady. Obvodní báňské úřady vydávají v řízení o povolení těchto staveb vyjádření. Tyto stavby musí splňovat požadavky na bezpečnost, které stanoví vyhláška, k jejímuž vydání je příslušný Český báňský úřad, který je v těchto specifických záležitostech příslušný lépe než Nejvyšší stavební úřad. Tyto stavby nejsou způsobilé k posouzení autorizovaným inspektorem, jak vyplývá z § 283 odst. 4 stavebního zákona. V § 40 odst. 6 se upravuje, k jakým dokumentům územního plánování vydává Český báňský úřad stanovisko. V souladu se změnami ve stavebním zákoně se nahrazuje politika územního rozvoje územním rozvojovým plánem. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o geologických pracích
V § 13 se upravuje, k jaké dokumentaci na úseku územního plánování vydává ministerstvo stanovisko. Kromě zásad územního rozvoje, územních plánů a regulačních plánů je to územní rozvojový plán nahrazující politiku územního rozvoje. Vzhledem k tomu, že územní rozvojový plán je územně plánovací dokumentací, není ve výčtu samostatně jmenován. Zároveň se v § 13 odst. 2 v řízení o návrhu na povolení záměru podle stavebního zákona mění forma závazného stanoviska na vyjádření z hlediska zvláštních podmínek geologické stavby území. Obdobně jako u ostatních zákonů se jedná o jeden ze základních principů rekodifikace stavebního práva. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Celková novelizace tohoto zákona je soustředěna a spočívá v integraci řady kompetencí orgánů ochrany přírody do kompetencí stavebních úřadů. Stavební úřady se stávají orgány ochrany přírody. Výjimku z integrace představuje zachování kompetence Agentury ochrany přírody a krajiny a správ národních parků na zvláště chráněných územích, jejich ochranných pásmech, evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech. Po stránce hmotněprávní se zákon o ochraně přírody a krajiny nemění, pouze v souladu s požadavky věcného záměru dochází k upřesnění veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny a místy ke zjednodušení právní úpravy. Stavební úřady budou v rámci rozhodování o povolení záměrů podle stavebního zákona posuzovat rovněž některé zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny, a to s odlišným rozsahem kompetencí ve „volné krajině“ a ve zvláště chráněných územích nebo jejich ochranných pásmech, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a vojenských újezdech. Stavební úřady budou v rámci rozhodování o povolení záměrů podle stavebního zákona vykonávat kompetence • v obecné a zvláštní druhové ochraně přírody, a to mimo zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality, ptačí oblasti (plná integrace), • v obecné a zvláštní ochraně přírody, a to v zastavěných územích obcí a v zastavitelných plochách obcí na území chráněných krajinných oblastí, národních parků, ochranných pásem zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu bude v těchto případech vyjádření AOPK nebo správy NP jako dotčených orgánů). Na zvláště chráněných územích a v lokalitách soustavy NATURA 2000 je upravena působnost AOPK a správ národních parků a krajských úřadů podle následujících principů: • AOPK bude na území zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (mimo CHKO Šumava a CHKO Labské pískovce) mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí vydávat společné
rozhodnutí, a to jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru podle
stavebního zákona, • obdobně správy NP budou na území NP a jejich ochranných pásem (včetně CHKO Šumava a CHKO Labské pískovce) mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí vydávat společné rozhodnutí, • v zastavěných územích obcí a v zastavitelných plochách obcí na území chráněných krajinných oblastí, národních parků, ochranných pásem zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí bude AOPK/správa NP vydávat vyjádření jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu, • krajské úřady mají zachovánu působnost na územích přírodních rezervací, přírodních památek a částečně na území soustavy NATURA 2000; mimo zastavěná území obcí
a zastavitelné plochy obcí budou vydávat společné rozhodnutí, a to jako podklad pro
rozhodnutí stavebního úřadu. Agentura, správy národních parků a krajské úřady vydávají rozhodnutí a jako správní akty zahrnující požadavky všech jimi zákonem chráněných zájmů. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Obecně: 1. Působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu
A. Integrovány budou orgány ochrany zemědělského půdního fondu
obecní úřady s rozšířenou působností v agendě odnímání zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u záměrů vyžadujících odnětí zemědělské půdy o výměře menší nebo rovné 1 ha.
Ostatní orgány ochrany zemědělského půdního fondu si zachovají postavení
dotčeného orgánu v procesu podle stavebního zákona, přičemž místo souhlasu – závazného stanoviska budou vydávat vyjádření.
B. Vedle toho zůstávají orgány ochrany zemědělského půdního fondu
s ostatní agendou, tj. i agendou vydávání souhlas vyjádření – namísto souhlasů (závazných stanovisek) s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu v jiných případech než záměrů povolovaných podle SZ. 2. Forma odnětí U záměrů povolovaných podle stavebního zákona o veškerém odnětí bude rozhodováno rozhodnutím o záměru podle stavebního zákona, jehož součástí bude souhlas s odnětím nebo rozhodnutí o odnětí ze zemědělského půdního fondu. U případů ad B orgány ochrany zemědělského půdního fondu (tj. neintegrované) vydávají souhlas s odnětím formou
- rozhodnutí, a to v případě, že záměr vyžadující odnětí nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu, nebo
- závazného stanoviska, v případě, že záměr vyžadující odnětí vyžaduje povolení podle jiného právního předpisu (zde se bude jednat zejména o těžbu). 3. Odvody za odnětí Rozhodování o odvodech zůstane neintegrováno a rozhodovat o odvodech budou orgány ochrany zemědělského půdního fondu – obecní úřady obcí s rozšířenou působností Stanovení odvodů má ze ZOZPF dvě fáze (stávající první úprava): Za prvé: stanovují se orientačně v souhlase s odnětím (§ 9 odst. 9 ZOZPF). Za druhé: stanovují se rozhodnutím v samostatném řízení na základě správního aktu, kterým byl záměr vyžadující odnětí povolen (§ 11 odst. 2 ZOZPF), a to vždy až po zahájení realizace záměru. Dvě fáze jsou z důvodu, že nelze při rozhodování o záměru ještě rozhodnout definitivně o odvodech. V rámci realizace záměru může dojít k určitým posunům – záleží na typu záměru, zejména však k realizaci záměru nemusí vůbec dojít. Povolení k záměru má ze SZ dobu platnosti, která může být prodloužena, a povolení nemusí být též vůbec využito. Odvody dle koncepce MMR by tak byly zaplaceny ihned po vydání povolení, aniž by byl řešen systém eventuálního vracení odvodů při nerealizaci záměru, či při úpravě záměru, relevantní pro výši odvodů. Původně v ZOZPF byla obdobná koncepce, tj. odvody se stanovovaly po nabytí právní moci územního rozhodnutí. Vznikaly neřešitelné situace, kdy NSS konstatoval ve své judikatuře, že odvody by měly být stanovovány v závislosti na realizaci záměru. Tomuto názoru byl zákon přizpůsoben novelou č. 41/2015 Sb. Návrh je tedy upraven tak, aby odvody byly stanovovány po zahájení realizace, a stanovuje je orgán ochrany zemědělského půdního fondu - obecní úřad s rozšířenou působností, nikoli orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydává souhlas s odnětím (byť někdy je totožný – v případech odnětí do 1 ha). Tato praxe je vyhovující a není možné se vracet k nefunkční právní úpravě rozporované NSS. Stavební úřady se stávají orgány ochrany zemědělského půdního fondu (§ 13 odst. 1) s odborností na tomto úseku. Proto vedle legislativně-technických úprav zákona o ochraně zemědělského půdního fondu dochází k přenosu kompetencí na stavební úřad, který rozhodnutím o návrhu na povolení záměru rozhoduje o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a o výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 odst. 10, kontroluje plnění podmínek jím vydaných povolení, kterými bylo rozhodnuto o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, včetně provádění rekultivací a opatření k nápravě jím uložených, ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jím vydaných povolení, kterými bylo rozhodnuto o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, projednává přestupky vyplývající z porušení jeho rozhodnutí a vydává u souhlasů jím vydaných potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2. Vedle toho stavební úřad zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy.
K § 7 V § 7 se vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond přikládá k návrhu na povolení záměru podle stavebního zákona, nikoliv k žádosti o vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, jelikož tato agenda je integrována do stavebního úřadu. Další úpravy v § 7 jsou legislativně-technického charakteru.
K § 9 V § 9 se specifikuje výjimka z povinnosti mít souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Dosavadní znění, pouhé „záměry na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku“ umožňuje a umožňovalo by nadále obcházení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, a to vzhledem k široké definici pojmu „zastavěný
stavební pozemek“ ve stavebním zákoně. Z tohoto důvodu je nutné okruh výjimek zúžit tak,
jak to bylo zamýšleno od počátku zakotvení této výjimky v zákoně o ochraně zemědělského
půdního fondu: předmětem – na zastavený pozemek rodinným domem nebo stavbou pro rodinnou rekreaci – a výměrou – 1000 m, jakožto obvyklou dostačující výměru u rodinných
domů. Vysvětlení principu obcházení zákona: Stavebníci s využitím definice zastavěný stavební pozemek ve stavebním zákoně dosahují pozemky velkých výměr nepodléhající souhlasu s odnětím zemědělské půdy.
Stavebníci na sousedním pozemku postaví například králíkárnu, kůlnu (v
případech rodinných domů) nebo přístřešek pro skladování materiálu (u ostatních staveb, zejména výrobních či skladovacích) a tento sousední pozemek připlotí, případně i více vzájemně sousedících pozemků. Tím naplní dikci definice zastavěného stavebního pozemku ve stavebním zákoně: „zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími určující funkci“. Funkční celek tak doloží kůlnou, přístřeškem apod., společné oplocení faktickým oplocením. Tak prostřednictvím užití definice ve stavebním zákoně lze docílit velkých ploch, které nepodléhají souhlasu s odnětím zemědělské půdy. Vyhnou se tak nejen nutnosti odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, ale i placení odvodů za odnětí zemědělské půdy. Omezení výměrou je nutné právě k zabránění využívání tohoto ustanovení k zahrnutí výměry nad rámec obvyklé výměry stavebních pozemků. Má-li být dotčena zemědělská půda o výměře nad 10 ha, rozhodne stavební úřad o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu po vyjádření ministerstva, pro dotčení v rozsahu nad 1 ha do 10 ha včetně po vyjádření krajského úřadu, přičemž se stanovuje, že toto vyjádření si obstarává stavební úřad. K odstavci 10 a 11 Vzhledem k integraci orgánů ochrany zemědělského půdního fondu do stavebních úřadů o případném odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu bude o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodovat stavební úřad. U záměrů do 1 ha a 1 ha jakožto orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle tohoto zákona. Stavební úřad jakožto orgán ochrany zemědělského půdního fondu musí při posuzování možnosti odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu postupovat podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, a tudíž musí mít i požadované podklady k posouzení možnosti odnětí zemědělské půdy. Proto se výslovně stanoví, že podklady se připojují k návrhu na povolení záměru podle stavebního zákona. Stejně tak je třeba stanovit, jaké náležitosti musí mít povolení záměru ohledně případného odnětí zemědělské půdy, a to z hlediska stanovení povinností a možnosti následné kontroly a vymáhání. Pro jasnost a vazbu na odstavec 1 (povinnost souhlasu s odnětím pro nezemědělské účely) se stanovuje konstrukce: souhlas se nevydává, souhlas je v případech podle stavebního zákona nahrazen povolením záměru podle stavebního zákona, kdy obligatorně stavební úřad jakožto orgán ochrany zemědělského půdního fondu musí rozhodovat též o odnětí zemědělské půdy, dotýká-li se záměr zemědělské půdy. U záměrů vyžadujících odnětí zemědělské půdy nad 1 ha (u správ NP bez omezení výměry), stavební úřad bude rozhodovat na základě vyjádření dotčených orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (krajský úřad, správy NP a Ministerstvo životního prostředí). Bude postupováno podle § 9, tj. bude vydáván souhlas formou vyjádření – viz § 21 tohoto zákona. Uvedené správní úřady jsou v pozici dotčeného orgánu. V těchto případech stavební úřad musí poskytnout dotčenému orgánu obdržené podklady (náležitosti žádosti o povolení stavebního záměru) vyžadované zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. Toto bude patrně řešeno obecně metodicky, proto zde tuto povinnost nestanovujeme. Stavební úřad by neměl rozhodovat zároveň o odvodech v povolení k záměru. V rámci realizace záměru může dojít k určitým posunům – záleží na typu záměru, zejména však k realizaci záměru nemusí vůbec dojít. Odvody tak budou zaplaceny, přičemž není systém, jak zaplacené odvody vracet v případě nerealizování záměru. Původně v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu byla obdobná koncepce, tj. odvody se stanovovaly po nabytí právní moci územního rozhodnutí. Vznikaly neřešitelné situace a i judikatura obsahovala názor, že odvody by měly být stanovovány v závislosti na realizaci. Tomuto názoru byl zákon přizpůsoben novelou č. 41/2015 Sb. Návrh je tedy upraven tak, aby odvody byly stanovovány po zahájení realizace, a stanovuje je orgán ochrany zemědělského půdního fondu – obecní úřad s rozšířenou působností, nikoli orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydává souhlas s odnětím. Tato praxe je vyhovující. Předpokládá se, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností jakožto orgány ochrany zemědělského půdního fondu budou zachovány, neboť integrovaná agenda ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je pouze částí vykonávané agendy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu. Rozhodování o odvodech zůstává neintegrováno. Nejedná se o přímou souvislost s povolovacím procesem a agendou stavebních úřadů, jde výlučně o finanční otázky a stavební úřad by byl zbytečně zatěžován touto pro něj novou agendou.
K § 15 V § 15 písm. h) se odstraňuje regulační plán pořizovaný na základě zásad územního rozvoje, jelikož tento druh regulačního plánu nebude možné pořizovat a doposud žádný pořízen nebyl.
K § 16 V zákoně 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je působnost správ národních parků v ochraně zemědělského půdního fondu založena odkazem na působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, a to obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu. Vzhledem k tomu, že na základě úprav zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z důvodu souladu se stavebním zákonem uvedené orgány ochrany zemědělského půdního fondu již nebudou mít kompetenci vydávat souhlasy s odnětím zemědělské půdy, je třeba působnost vydávat vyjádření správám národních parků stanovit v zákoně přímo (včetně souvisejících působností jako je opatření k nápravě, kontrola). Právní úprava se přesouvá ze zákona o ochraně přírody a krajiny do tohoto zákona z důvodu systematiky právního řádu. Výměru nad 10 ha má v působnosti Ministerstvo životního prostředí, a to i na území národních parků.
K § 17 V § 17 písm. a) se doplňuje územní rozvojový plán, protože i ten bude moci vymezit plochu či koridor v takové podrobnosti, aby mohl být identifikován zásah do zemědělského půdního fondu.
K § 18 V § 18 odst. 5 se doplňuje povinnost stavebního úřadu zaslat rozhodnutí o povolení záměru, kterým rozhodl i o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který musí mít kompletní přehled o odnímané zemědělské půdě ve svém správním obvodu.
K § 21 Úprava v odstavci 2 reaguje na podněty z praxe, kdy je upozorňováno, že forma závazného stanoviska by měla být explicitně stanovena, aby nemusela být dovozována z obecné právní úpravy.
K čl. XV K bodu 1 – Jedná se o vazbu na stavební zákon, který rozšiřuje záměry nevyžadující povolení podle stavebního zákona. Stanovuje se proto právní fikce tak, aby souhlas byl závazný a vykonatelný – vazba na § 21 zákona. Viz též přechodné ustanovení stavebního zákona (§ 168 odst. 2). K bodu 2 – Problém řešený v přechodném ustanovení je třeba vyřešit, neboť bez přechodného ustanovení by nastal problém s určením, který úřad toto má dělat. Podle nové právní úpravy totiž stavební úřad je k tomu příslušný pouze u záměrů povolených podle nového stavebního zákona a dosavadní orgán ochrany zemědělského půdního fondu však k tomu již u stavebních věcí podle nové právní úpravy není příslušný. Další změny reagují zejména na úpravu v § 9.
ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o dani z nemovitých věcí
K bodu 1 [§ 4 odst. 1 písm. h) bod 6] Novelizačním bodem se opravuje legislativně technický nedostatek rušeného ustanovení, související s povahou skládky ve světle stavebního zákona, které se nově vyčleňuje do samostatného pododstavce [§ 4 odst. 1 písm. y)]. K důvodům změny srov. důvodovou zprávu k novelizačnímu bodu doplňujícímu do § 4 odst. 1 nové písmeno y). Změna formulace je pouze formální, jejím cílem není věcný posun oproti stávajícímu stavu, a tedy nemá být okruh osvobození ani rozšířen, ani zúžen.
K bodu 2 [§ 4 odst. 1 písm. k) bod 3] Z důvodu zvýšení právní jistoty se explicitně stanoví, že pojem zastavěné území obce má totožný význam, jako ve stavebním zákoně (§ 12 písm. h) nového stavebního zákona). Změna formulace je pouze formální, jejím cílem není věcný posun oproti stávajícímu stavu, a tedy nemá být okruh osvobození ani rozšířen, ani zúžen.
K bodu 3 [§ 4 odst. 1 písm. o)] V návaznosti na zrušení institutu kolaudačního souhlasu dochází k úpravě dotčeného ustanovení tak, aby zahrnovalo pouze kolaudační rozhodnutí. Na doposud vydané kolaudační souhlasy, případně na jiné akty vydané před účinností stávajícího stavebního zákona se toto ustanovení použije obdobně (srov. nový § 12e). V návaznosti na § 323 odst. 13 nového stavebního zákona se toto ustanovení vztahuje také na kolaudační souhlasy vydané přede dnem účinnosti nového stavebního zákona. Změna formulace je pouze formální, jejím cílem není věcný posun oproti stávajícímu stavu, a tedy nemá být okruh osvobození ani rozšířen, ani zúžen.
K bodu 4 [§ 4 odst. 1 písm. y)] Cílem stávajícího § 4 odst. 1 písm. h) bod 6 zákona o dani z nemovitých věcí je osvobodit pozemky tvořící funkční celek se skládkou podle zákona o odpadech. To je však problematické, jde o zařízení (srov. § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů), a tedy nejde ani o stavbu podle stavebního zákona (srov. § 6 nového stavebního zákona). V současné době toto ustanovení systematicky chybně zařazeno, protože tato skládka není z uvedeného důvodu zdanitelnou stavbou (srov. úvodní část § 4 odst. 1 písm. h)).
S ohledem na konstrukci § 4 odst. 1 písm. h) zákona o dani z nemovitých věcí nelze tento nedostatek zhojit jinak, než osamostatněním do samostatného pododstavce. Při tom došlo k aktualizaci použité terminologie tak, aby odpovídala současnému zákonu o odpadech. Povolenou skládkou se rozumí jak skládka, jejíž provozování bylo povoleno rozhodnutím, tak skládka, jejíž provozování je možné na základě souhlasu podle zákona o odpadech. Změna formulace je však pouze formální, jejím cílem není věcný posun oproti stávajícímu stavu, a tedy nemá být okruh osvobození ani rozšířen, ani zúžen. S ohledem na skutečnost, že je vymezen pouze pozemek tvořící funkční celek se zdanitelnou stavbou či zdanitelnou jednotkou, navrhuje se použít pro vymezení pozemků ve funkčním celku se skládkou odstavec 2 obdobně.
K bodu 5 (§ 6 odst. 3) V návaznosti na změnu v okruhu veřejnoprávních aktů, kterými lze povolit stavba, a jejich sjednocení do povolení záměru, resp. konkrétně povolení stavby, se navrhuje aktualizovat vymezení stavebního pozemku tak, že se bude vázat pouze na pravomocné povolení stavby podle stavebního zákona. Při tom se použijí přechodná ustanovení nového stavebního zákona. Podle navrženého § 323 odst. 6 nového stavebního zákona se účinný společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, pravomocné stavební povolení, společné povolení, společné povolení s posouzením vlivů na životní prostředí a oznámení s certifikátem stavebního inspektora stavebního záměru a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení, a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební územní rozhodnutí a stavební povolení považují za povolení záměru, resp. stavby podle nového stavebního zákona. Změna formulace je pouze formální, jejím cílem není věcný posun oproti stávajícímu stavu, a tedy nemá být rozsah pojmu stavební pozemek ani rozšířen, ani zúžen.
K bodu 6 [§ 8 odst. 1 písm. j)] V návaznosti na zrušení institutu kolaudačního souhlasu dochází k úpravě dotčeného ustanovení tak, aby zahrnovalo pouze kolaudační rozhodnutí. Na doposud vydané kolaudační souhlasy, případně na jiné akty vydané před účinností stávajícího stavebního zákona se toto ustanovení použije obdobně (srov. nový § 12e). V návaznosti na § 323 odst. 13 nového stavebního zákona se toto ustanovení vztahuje také na kolaudační souhlasy vydané přede dnem účinnosti nového stavebního zákona. Změna formulace je pouze formální, jejím cílem není věcný posun oproti stávajícímu stavu, a tedy nemá být okruh osvobození ani rozšířen, ani zúžen.
K bodu 7 [§ 9 odst. 1 písm. m) bod 6] Novela § 9 odst. 1 písm. m) bodu 6 terminologicky navazuje na nový § 4 odst. 1 písm. y), v rámci kterého došlo k aktualizaci použitých pojmů souvisejících se skládkováním podle zákona o odpadech. Změna formulace je pouze formální, jejím cílem není věcný posun oproti stávajícímu stavu, a tedy nemá být okruh osvobození ani rozšířen, ani zúžen. § 9 odst. 1 písm. m) bod 6 tak i nadále dopadne na stavby podle stavebního zákona, které jsou budovami (zdanitelné stavby) a na zdanitelné jednotky, které jsou výlučně používány pro povolenou skládku podle zákona o odpadech. Povolenou skládkou se rozumí jak skládka, k jejíž provozování bylo povoleno rozhodnutím, tak skládka, jejíž provozování je možné na základě souhlasu podle zákona o odpadech.
K bodu 8 [§ 8 odst. 1 písm. j)] V návaznosti na zrušení institutu kolaudačního souhlasu dochází k úpravě dotčeného ustanovení tak, aby zahrnovalo pouze kolaudační rozhodnutí. Na doposud vydané kolaudační souhlasy, případně na jiné akty vydané před účinností stávajícího stavebního zákona se toto ustanovení použije obdobně (srov. nový § 12e). V případě kolaudačního souhlasu vede obdobné použití tohoto ustanovení k tomu, že se lhůta 8 let váže ke dni jeho vydání, protože se s kolaudačním souhlasem právní moc nespojuje. V návaznosti na § 323 odst. 13 nového stavebního zákona se toto ustanovení vztahuje také na kolaudační souhlasy vydané přede dnem účinnosti nového stavebního zákona. Změna formulace je pouze formální, jejím cílem není věcný posun oproti stávajícímu stavu, a tedy nemá být okruh osvobození ani rozšířen, ani zúžen.
K bodu 9 (§ 11 odst. 2) Ustanovení formulačně reaguje na skutečnost, že v definici rodinného domu nově přibylo ustoupené podlaží (srov. § 14 odst. 4 nového stavebního zákona).
K čl. XVII – přechodná ustanovení V souladu se standardně formulovaným přechodným ustanovením používaným v novelách daňových předpisů se výslovně stanoví, že se nově navržená právní úprava použije až od 1. ledna kalendářního roku následujícího po dni účinnosti tohoto zákona. Důvodem je to, že pro daň z nemovitých věcí je rozhodný stav k 1. lednu zdaňovacího období a ke změnám v jeho průběhu se nepřihlíží (srov. § 5, 10 a 12c zákona o dani z nemovitých věcí).
ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
K bodu 1 – název zákona Legislativně technická úprava související s přehlednějším odkazováním v návrhu stavebního zákona na zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zkrácený název je ustálený, v praxi se běžně používá.
K bodu 2 – § 1 Legislativně technická úprava související s obsahem zavedené legislativní zkratky, kterému lépe odpovídá užití spojky „nebo“ mezi oběma profesními komorami místo spojky „a“. Z tohoto důvodu je legislativní zkratka zavedena v § 7 odst. 1.
K bodu 3 a 4 – § 4 V souvislosti s navrženými změnami v části třetí – územní plánování a v části čtvrté - stavební právo hmotné stavebního zákona, zejména se zavedením nových druhů dokumentací nebo se změnou označení osoby vykonávající dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s příslušnou projektovou dokumentací, se upřesňuje oprávnění autorizovaného architekta. Navrhuje se rovněž vypuštění autorizace se všeobecnou působností. Autorizovaní architekti v oboru architektura nově nebudou moci vypracovávat územně plánovací dokumentaci. Zachování této pravomoci pro architekty autorizované v oboru architektura před nabytím účinnosti zákona řeší přechodná ustanovení.
K bodu 5 a 6 – § 7 Legislativně technická úprava související se zavedením legislativní zkratky a úprava související se zaváděním digitalizace v České republice.
K bodu 7 a 8 – § 11 odst. 1 Podle stávající úpravy by mohla mít autorizovaná osoba, které je uděleno více autorizací a která v důsledku svého profesního nebo etického pochybení zneužije výhradního odborného profesního postavení v jednom z udělených oborů, i nadále oprávnění na výkon činnosti autorizované osoby v jiných oborech. Možná aplikace takového výkladu pak nejen významně omezí působnost Komory při ochraně veřejných zájmů, péči o stavební kulturu a hájení stavovských zájmů, ale též bude v přímém rozporu se zákonnou podmínkou udělení autorizace, tedy s podmínkou bezúhonnosti žadatele o udělení autorizace (pokud by chtěl požádat o další obor). Navrhovaná úprava tento rozpor odstraňuje.
K bodu 9 – § 12 odst. 1 Návrh reaguje na nedostatky platné právní úpravy. Nejvyšší správní soud shledává závažným opomenutím zákonodárce stav aktuální platné právní úpravy, které však nelze napravit poukazem na skutečnost, že v případě disciplinární odpovědnosti členů jiných komor je možné postihovat jednání způsobilé ohrozit pověst Komory samotné, neboť užití analogie ve správním trestání je možné jen ve prospěch delikventa (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 12. 1997, č. j. 6 A 226/95 - 22, Soudní judikatura ve věcech správních č. 835/2001). Aktuální znění zákona tak dle výkladu Nejvyššího správního soudu vylučuje disciplinární odpovědnost autorizovaných osob v případě, že se dopustí protiprávního jednání či jednání v rozporu s vnitřním předpisem, které nebude jednoznačně výsledkem výlučně jen činnosti, pro kterou takové osobě byla udělena autorizace. Výsledkem v praxi tak může být výrazné omezení pravomoci Komor k vedení disciplinárního řízení a působnosti Komor při péči o stavební kulturu, ochraně veřejných zájmů, péči o vysokou úroveň činnosti autorizovaných osob a při hájení stavovských zájmů autorizovaných osob.
K bodu 10 až 18 – § 17 Legislativně technické úpravy související se změnou terminologie, změnami v územním plánování, ve stavebním právu hmotném a ve stavebním právu procesním v novém stavebním zákoně. Nově se doplňuje možnost vykonávat koordinační činnost při zpracování projektové dokumentace, tj. činnost hlavního projektanta.
K bodu 19 až 23 – § 18 Legislativně technické úpravy související se změnou terminologie, změnami v územním plánování, ve stavebním právu hmotném a ve stavebním právu procesním v novém stavebním zákoně. Nově se doplňuje možnost vykonávat koordinační činnost při zpracování projektové dokumentace, tj. činnost hlavního projektanta.
K bodu 24 – § 18 odst. 2 Nově navrhovaný odstavec reaguje na problémy aplikační praxe při prokazování oprávnění autorizovaných inženýrů u stavebních úřadů. Návrh je v souladu se stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 21. 4. 2009, čj. 14067/09-82, které bylo zveřejněno ve Stavebně správní praxi č. 4/2009.
K bodu 25 až 29 – § 19 Legislativně technické úpravy související se změnou terminologie, změnami ve stavebním právu hmotném a ve stavebním právu procesním v novém stavebním zákoně. Nově se doplňuje možnost vykonávat koordinační činnost při zpracování projektové dokumentace, tj. činnost hlavního projektanta.
K bodu 30 – § 20 odst. 1 písm. b) Horní sazba pokuty, kterou je možné autorizované osobě udělit za porušení povinností podle tohoto zákona, se od nabytí účinnosti tohoto zákona tj. od 7. 7. 1992, nezměnila. Zvýšení horní sazby pokuty je nezbytné s ohledem na to, aby mohla plnit svou sankční funkci.
K čl. XIX – přechodná ustanovení V souvislosti se změnami oborů přidělovaných autorizovaným architektům (§ 4) je nutné řešit otázku prokazování oprávnění k výkonu vybraných a dalších odborných činností (např. oprávnění ke zpracování projektové dokumentace vyžadované stavebním zákonem) v době po nabytí účinnosti autorizačního zákona a zajistit tak, aby autorizované osoby, které získaly autorizaci v příslušných oborech, byly i po dobu, než dojde k výměně osvědčení o autorizaci oprávněny vykonávat činnosti náležící k těmto oborům.
ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů
Jde o reakci na změny pojmů v novém stavebním zákoně, ke kterým došlo oproti předchozí právní úpravě. Jejím cílem není věcná změna, ale zachování současného stavu a jeho přizpůsobení terminologii nového stavebního zákona. Toto se týká právě institutů uvedených v dosavadním znění ustanovení § 38l odst. 1 písm. c) a d) zákona o daních z příjmů. Při tom se vychází z přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu, která zachovávají platnost dosavadních institutů a podřazují je pod nový pojem povolení stavebního záměru.
ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zeměměřictví
Legislativně-technická úprava odkazu na stavební zákon. V § 4d odst. 3 písm. c), který byl do zákona doplněn novelou umožňující vytvoření digitálních technických map krajů, se mění odkaz na příslušný paragraf stavebního zákona, který je v novém stavebním zákoně odlišný od stávajícího stavebního zákona.
ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o dráhách
V § 4 a § 49b jsou provedeny legislativně-technické úpravy v souvislosti se změnami povolování staveb dle stavebního zákona a změnou drážního správního úřadu na specializovaný stavební úřad. Úpravy § 5a reflektují změny související s integrací kompetencí podle stavebního zákona. Dle § 7 stanovuje zavedení zkušebního provozu v rozhodnutí o povolení záměru specializovaný stavební úřad místo drážního správního úřadu. Tato změna souvisí se změnami povolování staveb dle stavebního zákona a se změnou uspořádání stavebních úřadů dle stavebního zákona. V § 7 odst. 2 je zajištěno, aby záměr zaručoval bezpečný a plynulý provoz dráhy. V § 9 je stanovena povinnost povolení příslušného stavebního úřadu pro všechny stavby a nestavební záměry (bez ohledu na režim jejich povolení dle stavebního zákona) v ochranném pásmu dráhy. V § 56 je odstraněna působnost ministerstva na úseku územního plánování k uplatnění stanoviska k územně plánovací dokumentaci, která zahrnuje i územní rozvojový plán nahrazující politiku územního rozvoje. Příslušnost k uplatňování stanoviska k územně plánovací dokumentaci mimo působnost ministerstva přechází dle § 56a z obecních úřadů na státní stavební správu. V § 64 je provedena úprava související s integrací v rámci stavební správy. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o vnitrozemské plavbě
Legislativně-technická změna v § 4 souvisí s nahrazením politiky územního rozvoje územním rozvojovým plánem, který je územně plánovací dokumentací, a tudíž není samostatně uváděn. Do působnosti stavebních úřadů se v rámci posuzování veřejných zájmů při povolování stavby v souladu s principem plné integrace integrují, pokud možno, všechna rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření vydávaná dotčenými orgány. Proto již nebude vyžadováno závazné stanovisko vydávané plavebními úřady u některých typů staveb dle § 5a.
ČÁST PATNÁCTÁ Změna lesního zákona
Stavební úřady jsou výslovně zařazeny mezi orgány vykonávající státní správu lesů při povolování záměrů podle stavebního zákona (§ 47, § 48b). V § 4 je provedena legislativně-technická změna související se změnou terminologie ve stavebním zákoně. Do ustanovení § 13 je jako základní kritérium pro možnost povolení výjimky ze zákazu využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům doplněn požadavek prokázání převahy jiného veřejného zájmu. Kromě terminologických změn se v § 14 v souladu s principem integrace kompetencí k rozhodování ve stavebních věcech u nových stavebních úřadů ruší (s výjimkou území národních parků a jejich ochranných pásem) pravomoc orgánu státní správy lesů vydávat formou závazného stanoviska souhlas k povolování záměrů podle stavebního zákona, pokud se řízení dotýká zájmů ochrany lesa. Splnění podmínek pro vydání tohoto souhlasu posoudí stavební úřad v řízení o povolení záměru. Pokud se řízení týká jiných předpisů a jsou dotčeny zájmy chráněné lesním zákonem, zmenšuje se vzdálenosti od okraje lesa, ve které se orgán státní správy lesů vyjadřuje, z 50 m na 30 m. Do řízení podle jiného právního předpisu vydává příslušný orgán státní správy lesů (obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad) místo souhlasu vyjádření. Tato změna formy je jedním z principů rekodifikace stavebního práva. V § 14 se ruší povinnost orgánu státní správy lesů poskytnout v případech týkajících se provádění liniových staveb předběžnou informaci o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou. Povinnost poskytnout takovou předběžnou informaci je i pro dotčené orgány obecně stanovena stavebním zákonem. Pro případy řízení o povolení záměru podle stavebního zákona na stavební úřady přechází dle § 16 a § 17 pravomoc rozhodovat o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa a o poplatku za trvalé nebo dočasné odnětí, a to rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona. To se netýká území národních parků a jejich ochranných pásem. V § 49 odst. 3 je provedena legislativně-technická změna, která souvisí s nahrazením politiky územního rozvoje územním rozvojovým plánem. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích
V § 8, § 11, § 18g, § 30 a § 38 je provedena legislativně-technická změna uvádějící ustanovení do souladu s terminologií stavebního zákona. Mění se způsob určení silničního ochranného pásma, proto se v § 8 ruší odst. 2. Vycházet se bude ze zastavěného území vymezeného územním plánem nebo samostatným postupem podle stavebního zákona, jelikož nově bude zastavěné území povinně vymezeno ve všech obcích. Dle § 10 bude o připojování komunikací navzájem i sousedních nemovitostí k nim rozhodovat stavební úřad, a to v rozhodnutí o povolení záměru, pokud připojení souvisí se záměrem povolovaným podle stavebního zákona. V ostatních případech rozhodne stavební úřad v samostatném řízení. Podkladem pro rozhodnutí bude vyjádření vlastníka dotčené komunikace a vyjádření Policie ČR, případně Ministerstva dopravy, pokud jde o dálnici. Jedná se o výjimku z integrace dotčených orgánů do státní stavební správy. Dochází k upuštění od konceptu speciálních stavebních úřadů ve věcech pozemních komunikací. O záměrech týkajících se pozemních komunikací, včetně rušení dálnice, silnice nebo místní komunikace (§ 18), budou rozhodovat obecné stavební úřady, které jsou součástí nové stavební správy. Příslušnost jednotlivých stavebních úřadů řeší stavební zákon. Stavební úřad bude dle § 16 v řízení o povolení záměru stavby pozemní komunikace posuzovat bezpečnost a plynulost silničního provozu, a to na základě vyjádření Policie ČR. Jedná se o výjimku z integrace dotčených orgánů do státní stavební správy. U staveb tunelů nad 500 m doloží stavebník k návrhu povolení záměru podle stavebního zákona bezpečnostní dokumentaci tunelu a vyjádření Ministerstva dopravy k této dokumentaci. Jedná se o výjimku z integrace dotčených orgánů do státní stavební správy. Podle principu plné integrace bude dle § 32 o povolení záměru (bez ohledu na jeho povolovací režim) v silničním ochranném pásmu rozhodovat stavební úřad. O povolení úrovňového křížení (přejezdu) bude podle § 37 rozhodovat stavební úřad, a to v rozhodnutí o povolení záměru, pokud povolení souvisí se záměrem povolovaným podle stavebního zákona. Podkladem pro rozhodnutí bude vyjádření drážního správního úřadu k zajištění bezpečnosti provozu na dráze a vyjádření Policie České republiky k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci. Jedná se o výjimku z integrace dotčených orgánů do státní stavební správy. Bude-li v případě velkých staveb stavební úřad rozhodovat o rozsahu potřebných úprav dotčené pozemní komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo o vybudování objížďky, učiní tak na základě vyjádření silničního správního úřadu. Jedná se o výjimku z integrace dotčených orgánů do státní stavební správy. Pro vyjádření silničního správního úřadu se stanovuje lhůta 30 dnů (bez možnosti prodloužení) od doručení kompletní žádosti. V § 40 odst. 2 písm. f) a § 44 odst. 1 je provedena legislativně-technická změna, která souvisí s nahrazením politiky územního rozvoje územním rozvojovým plánem, který je územně plánovací dokumentací a není tudíž v ustanovení vyjmenován. V návaznosti na to provedena úprava v § 40 odst. 3 písm. f) a odst. 4 písm. d) a § 44 odst. 1 věta druhá, ze kterých je zároveň odstraněno kvůli integraci závazné stanovisko v územním řízení. Pravomoc k vydání vyhlášky stanovující obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a místní komunikace zůstává Ministerstvu dopravy. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o civilním letectví
Legislativně-technické změny související zejména s integrací kompetencí podle návrhu stavebního zákona, dále související se změnou terminologie v novém stavebním zákoně a s integrací kompetencí podle stavebního zákona. Pravomoc k povolení letecké stavby přechází podle stavebního zákona z Úřadu pro civilní letectví na Specializovaný stavební úřad. Ten musí dle § 36 v kolaudačním řízení podle stavebního zákona posoudit také způsobilost letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu. Ochranné pásmo bude moci zřídit stavební úřad dle § 37 buď v souvislosti s povolením záměru letecké stavby, ale i bez vazby na povolení záměru letecké stavby. Ne všechna ochranná pásma leteckých staveb se zřizují v souvislosti s povolením záměru letecké stavby, některá se zřizují dodatečně až tehdy, kdy vznikne provozní potřeba jejich vyhlášení. Ochranné pásmo může být zřízeno i k již existující letecké stavbě (například ochranné hlukové pásmo je povinnost zřídit až v případě, že je na letišti dosaženo 50 000 vzletů a přistání ročně). Ve všech případech se bude ochranné pásmo vydávat opatřením obecné povahy, aby byl režim shodný jako u ostatních zákonů souvisejících se stavebním zákonem. Ve všech případech si stavební úřad musí ke stanovení ochranného pásma vyžádat vyjádření Úřadu pro civilní letectví a úřadu územního plánování. Dle § 40 je nutné pro všechny stavby a nestavební záměry (bez ohledu na režim jejich povolení, včetně záměrů, které povolení podle stavebního zákona nepodléhají), povolení příslušného stavebního úřadu. Pro provozování činností a zařízení v ochranných pásmech leteckých staveb je rovněž nutný souhlas Úřadu pro civilní letectví. V § 88 je provedena legislativně-technická změna, která souvisí s nahrazením politiky územního rozvoje územním rozvojovým plánem, který je územně plánovací dokumentací a není tudíž v ustanovení vyjmenován. Přestupky fyzických, právnických nebo podnikajících fyzických osob, které umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1 zákona, byly přesunuty z § 92 a § 93 do stavebního zákona. Důvodem je, že když Úřad pro civilní letectví nebude umísťovat stavby nebo zařízení dle ustanovení § 41 odst. 1, nemůže ani projednávat tento přestupek. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o oceňování majetku
K bodu 1 V souvislosti se zavedením nového pojmu „povolení záměru“ ve stavebním zákoně se do textu ustanovení § 3 odst. 2 věty druhé týkající se posuzování účelu užití stavby pro účely oceňování doplňuje výraz „rozhodnutí o povolení záměru“.
K bodu 2 V souvislosti se zavedením nového pojmu „povolení záměru“ ve stavebním zákoně se do textu ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bodu 2., do výčtu aktů určujících pozemek k zastavění, doplňuje výraz „rozhodnutí o povolení záměru“.
K bodu 4 V souvislosti se zavedením změněné struktury stavebních úřadů, s novými postupy a způsoby evidence údajů a informací, které stavební zákon nově zavádí, je žádoucí, aby došlo ke zrychlení oceňovacího procesu. Ministerstvo financí proto pro plnění působnosti uvedené v § 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky požaduje bezplatný dálkový přístup k údajům a informacím vedeným a evidovaným Informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu (dále jen „informační systém stavební správy“), které jsou podstatné zejména pro potřebu oceňování majetku včetně kontroly. To v návaznosti na ustanovení § 274 odst. 2 a znamená zejména přístup k údajům a informacím o dokumentaci a rozhodnutích z portálu stavebníka, o územně plánovací dokumentaci z národního geoportálu, o rozhodnutích z evidence stavebních postupů, o projektové dokumentaci a výsledcích zeměměřických činností z evidence elektronických dokumentací, o identifikačním čísle stavby sloužícím k evidenci popisných údajů o stavbách a zařízeních.
ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna veterinárního zákona
K bodu 1 – § 48 odst. 1 písm. g)
Návrh reaguje na působnost a formy a druhy úkonů, které Státní veterinární správa (SVS), respektive její organizační součást Ústřední veterinární správa SVS vydává jako dotčený orgán ve smyslu nového stavebního zákona podle § 56.
K bodu 2 – § 49 odst. 1 písm. i) a j) Návrh reaguje na působnost a formy a druhy úkonů, které SVS, respektive její organizační součást krajská veterinární správa SVS vydává jako dotčený orgán ve smyslu nového stavebního zákona podle § 56. V § 49 odst. 1 písm. j) se návrh přizpůsobuje terminologii použité novým stavebním zákonem v případech, kdy chce, respektive může krajská veterinární správa uplatnit jako dotčený orgán své odborné stanovisko ke zde uvedeným typům a druhům plánů.
K bodu 3 a 4 - § 56 V rámci § 56 odst. 1 a 2 vychází návrh z výjimky z principu integrace v řízeních podle nového stavebního zákona a je kompromisním řešením v rámci vyjednávání spojených s novým stavebním zákonem, pokud jde o zásadní a nepřekročitelné priority Státní veterinární správy při posuzování a závazném ovlivňování vyjmenovaných dotčených staveb a zařízení podléhajících státnímu veterinárnímu dozoru. V případě odstavce 1 se i nadále zachovává forma závazného posudku, jsou-li předmětem příslušného řízení podle nového stavebního zákona podniky, závody a zařízení, které jsou schvalované a registrované, nebo pouze schvalované nebo povolované ve smyslu veterinárního zákona, resp. přímo použitelných předpisů Evropské unie. Jedná se zejména o jatky, bourárny, porcovny, výrobny potravin živočišného původu s řízenou teplotou, mrazírny, podniky, kde se zachází s tzv. vedlejšími živočišnými produkty, například asanační podniky a další typy zařízení uvedených v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Dále se jedná např. o shromažďovací střediska a další zařízení k chovu zvířat, která jsou v současnosti schvalovaná a registrovaná, resp. v souladu s připravovanou novelou veterinárního zákona implementující nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) pouze schvalovaná. Cílem závazných posudků Státní veterinární správy je především zajistit prostřednictvím veterinárních požadavků stanovených na stavby ochranu veřejného zájmu spočívajícího
a) v uvádění do oběhu zdravotně nezávadných živočišných produktů nebo potravin živočišného původu pocházejících ze schvalovaných provozů,
b) v ochraně zdraví lidí a zvířat a životního prostředí, pokud mají být ve stavbách provozovány činnosti, které orgány veterinární správy povolují. Jedná se o činnosti spočívající v neškodném odstraňování a dalším zpracovávání vedlejších živočišných produktů, například asanační podnik, spalovna a bioplynárna. Existence tohoto správního aktu a jeho závazná povaha jsou důležitou podmínkou k tomu, aby stanovené veterinární požadavky byly respektovány včas a aby případné nedostatky v tomto směru nemusely být odstraňovány až dodatečně s vynakládáním zbytečných nebo neúměrných nákladů, anebo po způsobení ztrát. Závazná povaha tohoto správního aktu tedy poskytuje předem a jednoznačným způsobem podnikateli jistotu, že stavba, která má sloužit výše uvedeným účelům, bude vyhovovat požadavkům veterinárních předpisů (například dispozice, křížení cest, oddělení čisté a nečisté části provozu, teplotní podmínky apod.) a že tomuto subjektu bude – při splnění dalších stanovených podmínek – následně vydáno schválení, případně registrace potřebné k předmětné činnosti. Závazný posudek tak má výrazně preventivní funkci. Závazné posudky ve výše popsaných případech byly vydány v těchto počtech: Rok 2017 2018 2019
367 351 278
V případě odstavce 2 se pro zde uvedené provozy zavádí nový, méně formální úkon ve smyslu nového stavebního zákona a to vyjádření. Příslušný orgán Státní veterinární správy se může k záměru stavebníka vyjádřit, přičemž takové vyjádření není pro stavební úřad závazné. Vyjádření jsou úkonem správního orgánu vydávaným podle části čtvrté správního řádu a současně pro jejich vydávání se použije zvláštní právní úprava uvedená v novém stavebním zákoně pro tuto formu úkonů.
Dosavadní závazné posudky v oblastech, které po novele budou zahrnuty do odstavce 2, a tedy budou formou vyjádření ve smyslu nového stavebního zákona, byly vydány v těchto počtech: Rok 2017 2018 2019
973 545 491
K bodu 5 a 6 - § 56 Ohledně § 56 odst. 3 a 4 je provedena změna v souvislosti s novou úpravou v odstavcích 1 a 2.
K bodu 7 - § 76 odst. 1 Ustanovení § 76 odst. 1 - orgány veterinární správy mají postavení dotčených orgánů podle § 136 správního řádu, neboť mají v kompetenci podle § 49 odst. 1 písm. j) vydávání stanovisek pro účely některých řízení podle stavebního zákona. Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci jsou úkonem správního orgánu vydávaným podle části čtvrté správního řádu (nejedná se o správní rozhodnutí ani závazná stanoviska). Závazné posudky Státní veterinární správy rovněž nejsou samostatnými správními rozhodnutími, avšak zákon jim přiznává závaznost pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu, který vede řízení (rozhodnutí podmíněná závazným stanoviskem). Jde o závazné podklady pro rozhodnutí ve smyslu § 50 odst. 4 správního řádu, při jejichž vydávání se kromě obecných ustanovení uvedených v § 149 odst. 2 správního řádu použije zvláštní právní úprava uvedená v novém stavebním zákoně pro tuto formu úkonů. K bodu 8 – § 77a Návrh reaguje na změnu forem úkonů vydávaných podle § 56 i pro účely řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.
Protože elementárním smyslem přechodných ustanovení ke stavebnímu zákonu je myšlenka, že všechna řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti zákona budou dokončeny podle nové právní úpravy, byla k zákonům dotčeným novou právní úpravou uvedeným ve změnovém zákonu uvedena přechodná ustanovení, která upravují kompatibilitu úkonů učiněných stavebníky a jimi získaných podkladů před účinností nového zákona s podklady a řízeními podle nového zákona. Přechodným ustanovením nového zákona je také stanoveno, jak bude po nabytí účinnosti zákona nakládáno s vydanými rozhodnutími a jinými úkony učiněnými podle dosavadní právní úpravy.
ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o nouzových zásobách ropy
Legislativně-technická změna související se změnou terminologie v novém stavebním zákoně. Ochranná pásma, kterážto vznikla předem dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají nadále v platnosti. Jedná se totiž o ochranná pásma, jež vznikají ze zákona, a jejich vznik se posuzuje podle právní úpravy platné v okamžiku právní skutečnosti, s níž právní úprava spojuje vznik tohoto ochranného pásma. Současně je upravena působnost ve sporných případech o existenci ochranného pásma, kdy v praxi nastávají pochybnosti o existenci ochranného pásma, nikoliv jen ohledně zániku.
Protože elementárním smyslem přechodných ustanovení ke stavebnímu zákonu je myšlenka, že všechna řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti zákona budou dokončeny podle nové právní úpravy, byla k zákonům dotčeným novou právní úpravou uvedeným ve změnovém zákonu uvedena přechodná ustanovení, která upravují kompatibilitu úkonů učiněných stavebníky a jimi získaných podkladů před účinností nového zákona s podklady a řízeními podle nového zákona. Přechodným ustanovením nového zákona je také stanoveno, jak bude po nabytí účinnosti zákona nakládáno s vydanými rozhodnutími a jinými úkony učiněnými podle dosavadní právní úpravy.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o zajišťování obrany České republiky
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně a integrací dotčených orgánů. V případě správních činností uvedených v ustanovení § 43, poslední věta, jsou správními činnostmi kontrola a dohled nad výstavbou a provozem staveb k zajišťování obrany státu, které by podle zvláštních právních předpisů příslušeli jimi stanoveným správním úřadům. Protože elementárním smyslem přechodných ustanovení ke stavebnímu zákonu je myšlenka, že všechna řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti zákona budou dokončeny podle nové právní úpravy, byla k zákonům dotčeným novou právní úpravou uvedeným ve změnovém zákonu uvedena přechodná ustanovení, která upravují kompatibilitu úkonů učiněných stavebníky a jimi získaných podkladů před účinností nového zákona s podklady a řízeními podle nového zákona. Přechodným ustanovením nového zákona je také stanoveno, jak bude po nabytí účinnosti zákona nakládáno s vydanými rozhodnutími a jinými úkony učiněnými podle dosavadní právní úpravy.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o integrovaném záchranném systému
Návrh na novelizaci zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vychází z nové kategorizace staveb, která se dotýká nejen požární bezpečnosti staveb, ale i problematiky ochrany obyvatelstva a dále z nového stavebního zákona. Jde o sjednocení postupu dotčených orgánů v řízeních podle nového stavebního zákona. Návrh také upravuje kompetence hasičského záchranného sboru kraje jako dotčeného orgánu v těchto řízeních z hlediska ochrany obyvatelstva. Dále se navrhuje úprava kontrolní činnost tohoto orgánu, která v současné právní úpravě vychází z dikce stavebního zákona. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Legislativně-technická změna související se změnou terminologie v novém stavebním zákoně a s integrací kompetencí podle návrhu stavebního zákona, dle které se stavební úřady stávají orgány, které plní některé úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí a v oblasti podpory veřejného zdraví. Vzhledem k tomu, že dochází k úpravě kompetencí v zákoně 49/1997 Sb., o civilním letectví, pro zřízení ochranného hlukového pásma opatřením obecné povahy, kde z Úřadu pro civilní letectví tyto nově přechází na stavební úřad, bylo třeba upravit § 31 odst. 3 tohoto zákona. Ministerstvo obrany zůstává i nadále příslušné, jde-li o vojenské letiště. Protože elementárním smyslem přechodných ustanovení ke stavebnímu zákonu je myšlenka, že všechna řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti zákona budou dokončeny podle nové právní úpravy, byla k zákonům dotčeným novou právní úpravou uvedeným ve změnovém zákonu uvedena přechodná ustanovení, která upravují kompatibilitu úkonů učiněných stavebníky a jimi získaných podkladů před účinností nového zákona s podklady a řízeními podle nového zákona. Přechodným ustanovením nového zákona je také stanoveno, jak bude po nabytí účinnosti zákona nakládáno s vydanými rozhodnutími a jinými úkony učiněnými podle dosavadní právní úpravy.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o hospodaření energií
Legislativně technické změny související se změnou terminologie, zjednodušením procesů při povolování staveb a integrací procesů v novém stavebním zákoně. S ohledem na podrobnost dokumentace pro povolení záměru, kterou bude stavební úřad nově posuzovat, nebude možné z této dokumentace posoudit požadavky týkající se energetické náročnosti budov. Proto se zpracování průkazu energetické náročnosti budovy přesouvá do fáze provádění stavby. Průkaz energetické náročnosti budovy bude součástí dokumentace k provedení stavby. Tato skutečnost bude promítnuta do příslušného prováděcího předpisu. Z průkazu energetické náročnosti budovy k provedení stavby získá stavebník informaci, zda budova splňuje požadavky na energetickou náročnost budovy podle zákona o hospodaření energií. V případě, že požadavky na energetickou náročnost budovy nebudou splněny, neměl by stavebník zahájit stavbu a mělo by dojít k úpravě projektu tak, aby požadavky na energetickou náročnost budovy byly splněny. To, zda stavebník naplnil požadavek zákona o hospodaření energií, tzn. požadavky na energetickou náročnost budovy a zpracování průkazu energetické náročnosti budov, který toto plnění deklaruje, bude moci v průběhu provádění stavby kontrolovat kontrolní orgán Státní energetická inspekce. Stavební úřad plnění požadavků na energetickou náročnost budovy bude kontrolovat v rámci kolaudačního řízení, kdy stavebník k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona musí dokládat plnění požadavků na energetickou náročnosti budovy průkazem. Povinnost plnit požadavky na energetickou náročnost budovy a dokládat tuto skutečnost průkazem energetické náročnosti budov v průběhu jejího provádění bude mít stavebník a další osoby i v případě větší změny dokončené budovy. Na základě vyžádání kontrolního orgánu podle tohoto zákona tj. Státní energetické inspekce, je povinnost průkaz předkládat ke kontrole a dále v případech stanovených jiným prováděcím předpisem. Prováděcí právní předpis ke stavebnímu zákonu stanoví, že průkaz energetické náročnosti budov je součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby. Zákon stanoví povinnost doložit energetický posudek k dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle právního prováděcího předpisu ke stavebnímu zákonu, výjimku tvoří nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona. Současně došlo k vypuštění některých nadbytečných pasáží, které již byly obsoletní. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna energetického zákona
Legislativně technické změny související se změnou terminologie, zjednodušením procesů při povolování staveb, jednoznačného vymezení vztahů mezi stavebním zákonem a energetickým zákonem v oblasti autorizace a integrací procesů v novém stavebním zákoně. Úprava reaguje rovněž na rizika identifikovaná v rámci činnosti Stálého výboru pro výstavbu jaderných zařízení a jím zřízených pracovních skupin v oblasti jaderných zdrojů a reaguje na úroveň podrobnosti rámcového povolení. Návrhem se nezpochybnitelně upřesňuje, že jediným účastníkem řízení o autorizaci je žadatel (shodně jako je tomu v případě § 19 atomového zákona, kterým je účastenství jednoznačně omezeno pouze na žadatele). Dále je navrhováno rozpojení potenciální závislosti stavebního a energetického zákona s tím, že nadále platí požadavek, že výstavba výrobny je možná pouze na základě autorizace. Žadatel tak musí před zahájením výstavby zdroje nad 1 MW disponovat oběma veřejnoprávními akty, autorizací a stavebním povolením nebo analogickým aktem (je-li stavebním zákonem vyžadován), byť lze očekávat, že bude autorizace zajištěna dříve tak, aby na straně budoucího provozovatele nevznikaly nedůvodné náklady. Úpravou se stanovuje se, že pro výstavbu jaderné elektrárny lze údaje o instalovaném výkonu a energetické účinnosti předložit v jejich mezních hodnotách a že se v případě instalovaného výkonu bude jednat o maximální instalovaný výkon a v případě účinnosti pak o její minimální předpokládanou hodnotu. Návrhem jsou dále optimalizovány postupy při oznamování změn tak, aby bylo umenšeno zatížení žadatele, ale rovněž ministerstva. Technickou úpravou je zajištěna návaznost na předchozí úpravy, kdy je stanoveno, že i pro ustanovení o délce doby, ve které může dojít k zániku autorizace, se použije v případě jaderných zdrojů mezní údaj o instalovaném výkonu. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o pohřebnictví
K bodu 1 – § 3 odst. 4 V souladu s návrhem stavebního zákona a principem integrace dotčených orgánů se mění forma souhlasu krajského úřadu na vyjádření.
K bodu 2 – § 12 Krematorium lze zřídit pouze na základě povolení vydaného podle stavebního zákona. Podle platné a účinné právní úpravy jsou dotčenými orgány v řízení podle stavebního zákona krajská hygienická stanice a orgán ochrany ovzduší. Posuzování z hlediska ochrany veřejného zdraví nově nebude provádět krajská hygienická stanice, ale stavební úřad v rámci řízení o povolení záměru, neboť působnost v oblasti ochrany veřejného zdraví při povolování staveb přechází na stavební úřady. Působnost orgánu ochrany ovzduší zakotvená v tomto ustanovení je nadbytečná a duplicitní s působností podle zákona o ochraně ovzduší. Z tohoto důvodu je působnost orgánu ochrany ovzduší vypuštěna. Ke zřízení krematoria však bude i nadále nutné povolení k provozu stacionárního zdroje podle zákona o ochraně ovzduší vydané krajským úřadem jako orgánem ochrany ovzduší.
K bodu 3 – § 17 Ke zřízení veřejného pohřebiště bude nově nutné pouze povolení podle stavebního zákona. Posouzení z hlediska ochrany veřejného zdraví, podzemních vod a z hlediska souladu s cíli a úkoly územního plánování provede stavební úřad v rámci řízení o povolení záměru. Jde o vyjádření principu integrace dotčených orgánů v řízeních podle stavebního zákona do struktury státní stavební správy.
Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o státních hranicích
Jelikož by záměry stavby mohly zamezit efektivní ochraně státních hranic v případě potřeby, navrhuje se v souladu s terminologií nového stavebního zákona upravit působnost Ministerstva vnitra jako dotčeného orgánu při pořizování územního plánu a v řízení o povolení záměru. Cílem je zabezpečení koordinace využití území a realizace záměrů a staveb v blízkosti státních hranic České republiky. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
Podstatou novelizace je integrace kompetencí orgánů posuzování vlivů na životní prostředí do stavebního úřadu. V této souvislosti jsou stavební úřady zařazeny mezi orgány posuzování vlivů na životní prostředí. Kompetence k posuzování vlivů na životní prostředí se dělí mezi stavební úřady a krajské úřady. Stavební úřady jsou příslušné k posuzování vlivů stavebních záměrů na životní prostředí. Pro vymezené skupiny záměrů převážně nestavebního charakteru je zachována příslušnost k posouzení vlivů současných orgánů EIA na úrovni krajských úřadů. Na úseku posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je zachována působnost stávajících orgánů. Navrhuje se zkrácení délky platnosti závazného stanoviska EIA ze 7 na 5 let; možnost prodloužení je zachována. K této změně dochází v souvislosti s celkovým cílem rekodifikace, kterou je zkrácení povolovacích procesů. V souladu s navrhovanou změnou stavebního zákona se provádějí související změny, např. vymezení navazujícího řízení nebo sjednocení terminologie územně plánovací. Po stránce hmotněprávní se zákon o posuzování vlivů na životní prostředí nemění. Je vedeno řízení o porušení povinností vyplývajících z práva Evropské unie č. 2020/2061 vedené proti České republice z důvodu nedostatků v transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 26, 28. 1. 2012, s. 1), ve znění směrnice 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25. 4. 2014, s. 1), do českých právních předpisů. V zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí jsou navrženy úpravy s cílem vyhovět námitkám Komise vzneseným ve zmíněném řízení o porušení povinností, konkrétně uvedené ve stanovisku Evropské komise ze dne 14. 5. 2020, C(2020) 1434 final, a to v rozsahu, ve kterém jsou námitky Evropské komise akceptovatelné pro gestora úpravy, tj. Ministerstvo životního prostředí.
K čl. LI: První dvě přechodná ustanovení řeší přechod příslušnosti k vedení zjišťovacích řízení a procesů posouzení zahájených přede dnem účinnosti nové právní úpravy ze stávajících orgánů EIA na orgány nové. Aby se předešlo nejasnostem a pokusům o analogickou aplikaci § 132 správního řádu, podle kterého by, nestanovil-li by zákon jinak, zůstala příslušnost na dosavadních orgánech EIA ("Změní-li se v průběhu řízení okolnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti nebo věcné příslušnosti co do stupně a nestanoví-li zákon jinak, dokončí řízení správní orgán původně příslušný; o tom informuje správní orgán, na který by jinak příslušnost přešla."), se výslovně stanoví, že okamžikem účinnosti nové právní úpravy přejde příslušnost ze starých orgánů EIA na nové, které je dokončí – na těch dosavadních totiž s nejvyšší pravděpodobností nebudou systemizovaná místa, která by dokončení běžících procesů zajistila.
Třetí přechodné ustanovení se týká platnosti stanovisek EIA vydaných přede dnem účinnosti nové právní úpravy – stanoví se, že platnost stanovisek vydaných před účinností nové právní úpravy je 7 let.
Čtvrté a páté přechodné ustanovení se týká navrhované změny v režimu posuzování podlimitních záměrů v návaznosti na infringement.
a) První je pro případ, kdy bylo ještě před účinností nové právní úpravy vydáno sdělení k podlimitnímu záměru, že nebude podléhat zjišťovacímu řízení, a k takovému záměru již bylo zahájeno povolovací řízení – zde se uplatní dosavadní právní úprava (podlimitní záměr bude moci být povolen bez provedení zjišťovacího řízení).
b) Druhé je naopak pro případ, kdy byl podlimitní záměr oznámen, ale sdělení ke dni nabytí účinnosti nové právní úpravy vydáno nebylo – v takovém případě se uplatní nová právní úprava (sdělení vydáváno nebude, orgán EIA upozorní oznamovatele na skutečnost, že jeho podlimitní záměr nově podléhá zjišťovacímu řízení ze zákona).
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna lázeňského zákona
Legislativně-technická změna související se změnou terminologie v novém stavebním zákoně a s integrací kompetencí podle stavebního zákona. Jelikož se dle stavebního zákona nevydává územní rozhodnutí, byly § 13 a související části § 14 vypuštěny. Dle § 37 nebude možné bez vyjádření ministerstva vydat povolení záměru, kolaudační rozhodnutí, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav v ochranném pásmu I. stupně a ve vnitřním území lázeňského místa, a to bez ohledu na to, zda je součástí záměru využívání zdroje. Vnitřní území lázeňského místa je pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče neméně významné v porovnání s oblastmi umístěnými v I. ochranném pásmu. Zúžení kompetencí Ministerstva zdravotnictví pouze na záměry obsahující využívání zdroje by znamenalo nemožnost vyjadřovat se ke stavbám, které jsou principiálně nevhodné k umístění ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně. V § 37 odst. 4 se ponechává závazné stanovisko a doplňuje rozhodnutí a vyjádření, protože ne všechny dokumenty vydávané ministerstvem ke geologickým pracím slouží pro navazující řízení. Formulace umožňuje ministerstvu vydání adekvátního aktu v návaznosti na to, jaké postavení bude vhodné mít s ohledem typ probíhajícího řízení. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o odpadech
Legislativně-technické změny související se změnou terminologie, zjednodušením procesů při povolování staveb. V rámci rekodifikace nedochází k integraci souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, avšak v rámci novelizace zákona je nově navrhováno, že bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů nelze vydat kolaudační rozhodnutí, povolení předčasného užívání stavby nebo povolení zkušebního provozu podle stavebního zákona pro stavby určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů. Novelizace dále navrhuje změnu formy vyjádření obecních úřad obce s rozšířenou působností k povolení záměru podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpady, a to ze závazného stanoviska na vyjádření. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna vodního zákona
Podstatou novelizace je integrace vybraných kompetencí orgánů veřejné správy v oblasti ochrany vod a vodního hospodářství do stavebního úřadu. Stavební úřady a Nejvyšší stavební úřad jsou zařazeny do soustavy vodoprávních úřadů. Nejvyšší stavební úřad je zmocněn k vydání vyhlášky, která stanoví náležitostí žádosti o povolení vodního díla. Základní kompetencí stavebních úřadů je povolování vodních děl, současně v tomto řízení budou posuzovat splnění podmínek pro integrované správní akty související s touto kompetencí. Dalšími důležitými kompetence je odstraňování vodních děl, kontrola provádění technickobezpečnostního dozoru a provádění dozoru nad vodními díly. Povolení k vodnímu dílu vydává stavení úřad, neintegruje se však povolení nakládání s vodami, tato dvě řízení tedy povedou různé úřady, a proto nelze vést společné řízení; příslušná ustanovení se proto navrhují zrušit. Podmiňuje se vykonatelnost povolení vodního díla povolením nakládání s vodami, tam kde je to nezbytné [tam, kde povolení k nakládání s vodami lze realizovat pouze užívání vodního díla (např. ČOV)]. Jsou upravena specifika povolení vodního díla jakožto záměru podle stavebního zákona (navržené ustanovení § 55a). Povolování nakládání s vodami zůstává v kompetenci vodoprávních úřadů. Do řízení o povolování nakládání s vodami, týká-li se povolování vodního díla povolovaného podle stavebního zákona, se integruje výjimka podle § 23a vodního zákona, povoluje-li nakládání s vodami krajský úřad. (ochrana vod jako složky životního prostředí). Pokud záměr vyžaduje výjimku podle § 23a vodního zákona a nevyžaduje povolení nakládání s vodami, výjimka se vydává v samostatném řízení. Pokud stavební úřad při řízení vedeném podle stavebního zákona dojde k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, tedy, že záměr vyžaduje výjimku, pak na tuto skutečnost upozorní žadatele. Výjimku vydává vodoprávní úřad. Ochranná pásma vodního díla budou nadále stanovována formou opatření obecné povahy, kompetence k stanovování ochranných pásem vodních děl je svěřena stavebním úřadům, neboť jsou příslušné k povolování vodních děl a tato agenda spolu bezprostředně souvisí. Souhlas vodoprávního úřadu k některým stavbám, zařízením nebo činnostem je integrován, splnění podmínek pro jeho vydání posuzuje stavební úřad v řízení o žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona. Vypouští se ohlášení, neboť tento institut je zcela zrušen v návrhu stavebního zákona, dosud ohlašovaná vodního díla budou klasicky povolována, v návaznosti na tuto změnu se ruší povinnost pravidelných revizí u těchto vodních děl, pokud budou povolována. Přechodné ustanovení řeší revize dosud ohlášených vodních děl. Kompetence související s technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly budou vykonávat stavební úřady jakožto povolující správní úřady, nicméně kompetence Ministerstva zemědělství jakožto ústředního orgánu zůstávají zachovány. Právní úprava účastenství subjektů z řad dotčené veřejnosti se mění. Navrhované podmínky účasti těchto subjektů jsou upraveny obdobně jako v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud se správní akty podle vodního zákona vydávají pro záměr povolovaný podle stavebního zákona, lze příslušnou žádost podat prostřednictví portálu stavebníka upraveného stavebním zákonem. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení technických revizí vodních děl, dále řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
Navrhují se legislativně-technické změny reagující na změnu terminologie v novém stavebním zákoně a dále změny související s integrací kompetencí k rozhodování ve stavebních věcech u nových stavebních úřadů, které přebírají část kompetencí vodoprávních úřadů. Veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací podle tohoto zákona tedy vykonávají nově též stavební úřady (§ 25). V § 28 písm. e) jsou stavební úřady též zmocněny provádět kontrolu a ukládání správních trestů v případech, kdy jim o věci přísluší rozhodovat. V § 3 se mění kompetence pro ukládání povinnosti připojit se na kanalizaci z obecního úřadu v přenesené působnosti na stavební úřad v souvislosti s maximální integrací stavebních záležitostí na stavební úřady. Obdobně v § 3a se mění kompetence z vodoprávního úřadu na stavební úřad. V § 3a se odstavce 4 a 5 zrušují pro nadbytečnost, jelikož náležitosti žádosti o změnu užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojky upravuje stavební zákon stanovením náležitostí návrhu na povolení záměru podle stavebního zákona. V § 4 je provedena legislativně-technická změna, která souvisí s nahrazením politiky územního rozvoje územním rozvojovým plánem, který je územně plánovací dokumentací a nemusí být tudíž v ustanovení vyjmenován. Dále jsou zohledněny terminologické změny u kolaudačního rozhodnutí. V § 6 se doplňuje, že pro vydání kolaudačního rozhodnutí k příslušným stavbám je nutné povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu. V § 12 odst. 2 se zakotvuje kompetence stavebního úřadu rozhodnout rozhodnutím o návrhu na povolení záměru podle stavebního zákona o výjimce z pravidla týkajícího se souběhu a křížení stok pro odvádění odpadních vod a kanalizačních přípojek s vodovodním potrubím pro rozvod pitné vody. Doposud tuto výjimku uděloval vodoprávní úřad. Důvodem je integrace části agendy vodoprávního úřadu na stavební úřad ve stavebních záležitostech. V § 14 zůstává kompetence vodoprávního úřadu schvalovat kanalizační řád. Schválený kanalizační řád je povinným podkladem pro vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu kanalizace. V § 23 se zrušuje ustanovení umožňující vodoprávnímu úřadu povolit výjimku z ochranného pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, jelikož není stanoveno, v čem tato výjimka může spočívat. Současně se upravuje pravomoc stavebního úřadu rozhodnout o povolení k činnostem v uvedeném ochranném pásmu, pokud žadatel nezíská souhlas vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele. Pokud činnost týkající se ochranného pásma souvisí se záměrem stavby nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o výjimce stavební úřad v rozhodnutí o návrhu na povolení záměru. Navrhovaná změna reaguje na zmocnění stavebních úřadů povolovat uvedené činnosti v ochranném pásmu vodovodního řadu. Navrhovanou změnou je specifikováno, k jakým skutečnostem při takovém povolování musí stavební úřad přihlédnout. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o myslivosti
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně a integrací dotčených orgánů.
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o integrované prevenci
V rámci rekodifikace nedochází k integraci řízení o vydání integrovaného povolení, nicméně je v rámci novelizace provedeno výrazné zjednodušení právní úpravy, jejímž účelem je zrychlení vydání integrovaného povolení. Mezi nejpodstatnější úpravy patří: • zavedení nového institutu obecně závazných pravidel, který umožní část ukládaných podmínek nahradit odkazem na právní předpis či metodiku. Jedná se o dodatečnou transpozici ustanovení čl. 3 odst. 8 směrnice 2010/75/EU, o průmyslových emisích. Toto ustanovení je fakultativní povahy, tj. jeho implementace není pro členské státy povinná. • zjednodušení právní úpravy se navrhuje vypuštění ustanovení o předběžné informaci o žádosti, neboť je do značné míry duplicitní s obecnou úpravou ve správním řádu. • výslovné stanovení, že stručné shrnutí údajů ze žádosti musí zahrnovat údaje o základní správě. Toto doplnění se navrhuje v reakci na výtku Komise v rámci řízení EU Pilot ke směrnici 2010/75/EU. • institut odborně způsobilé osoby je nahrazen odbornou podporou státní správy, což odpovídá stávajícímu stavu v praxi, kdy vyjádření v dílčích řízeních zpracovává pouze CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Agenda odborně způsobilých osob je na dotčených resortech vykonávána pouze formálně a může být bez náhrady a jakýchkoliv dopadů na povolování zrušena.
• právní úprava účastenství subjektů z řad dotčené veřejnosti se mění. Navrhované podmínky účasti těchto subjektů jsou upraveny obdobně jako v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí. • úprava lhůt pro některé úkony v rámci řízení. • na základě zkušeností z praxe se v novém odstavci 5 navrhuje stanovit provozování zařízení bez integrovaného povolení nebo rozhodnutí o podstatné změně jako samostatný důvod pro omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části. Úplné rozvolnění vazby zákona o integrované prevenci na stavební zákon, a proto se vypouští ustanovení, která tuto vazbu zajišťovala (vypouští se ustanovení o orgánech integrované ochrany, jakožto dotčených orgánech pro účely řízení podle stavebního zákona), a ustanovení, které podmiňovalo vykonatelnost stavebního povolení a společného povolení právní mocí integrovaného povolení. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o pozemkových úpravách
Navrhují se legislativně-technické změny reagující na změnu terminologie v novém stavebním zákoně. V § 9 odst. 15 se odstraňuje, že plán společných zařízení je návrhem na aktualizaci územně plánovací dokumentace, ponechává se pouze, že je návrhem na změnu územně plánovací dokumentace. Zásady územního rozvoje budou podle stavebního zákona měněny formou změny stejně jako ostatní územně plánovací dokumentace, nikoliv formou aktualizace jako v případě zákona č. 183/2006 Sb., změna územně plánovací dokumentace je tak jedinou možnou formou. V § 12 odst. 3 a v § 19 písm. k) se reaguje na novou formu povolování záměrů místo jejich dosavadního umisťování. Podle § 19 písm. k) Státní pozemkový úřad nově posuzuje, zda zamýšlené využití pozemků podle návrhu na povolení záměru není v rozporu se schválenou rezervou státních pozemků, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.
ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna soudního řádu správního
K bodu 1 – § 7 Nový stavební zákon zavádí novou kategorii staveb, a to staveb vyhrazených. Vyhrazené stavby jsou primárně stavby celostátního významu, k jejichž povolení je příslušný Specializovaný stavební úřad. Specializovaný stavební úřad bude tedy povolovat především stavby, které lze dnes zahrnout a které i v budoucnu budou spadat pod režim zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Vzhledem k tomu, že o žalobách proti rozhodnutí, kterým byla povolena stavba podle uvedeného zákona, rozhoduje již dnes Krajský soud v Ostravě, resp. jeho specializované senáty, navrhuje se, aby tento soud byl příslušný k projednání žalob v případě, kdy v prvním stupni rozhodl nebo měl rozhodnout Specializovaný stavební úřad. Dále se navrhuje příslušnost Krajského soudu v Ostravě i pro případy, kdy bude v prvním stupni rozhodovat nebo měl rozhodnout Nejvyšší stavební úřad. Souslovím „rozhodl nebo měl rozhodnout“ je nutno v kontextu tohoto ustanovení rozumět nejen vydání rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního, ale také jiné formy činnosti veřejné správy vydané či učiněné Specializovaným stavebním úřadem nebo Nejvyšším stavebním úřadem. Krajský soud v Ostravě proto bude příslušný také v případě zásahových žalob a žalob proti nečinnosti.
K bodu 2 – § 44 V souvislosti s výslovným zakotvením nepřípustnosti žaloby proti rozhodnutí z důvodu zneužití práva se zakotvuje obecně možnost, nikoliv však povinnost, soudu uložit pořádkovou pokutu tomu, kdo učiní podání, které sleduje zjevné zneužití práva. Byť je pojmově vyloučeno, aby za tentýž skutek byla uložena pořádková pokuta opakovaně podle zásady ne bis in idem, navrhuje se i vyloučení možnosti tuto pokutu prominout – na rozdíl od pořádkové pokuty upravené v odstavci 1, a to zakotvením pořádkové pokuty za zjevné zneužití práva do samostatného odstavce. Soud proto bude vždy vážit, zda obstrukční jednání, resp. zneužití práva, dosahuje takové intenzity, že kromě nepřípustnosti a odmítnutí samotné žaloby či podání je vhodné uložit i pořádkovou pokutu. Smysl a účel navrženého ustanovení je především prevenční vůči obstrukčním žalobám a podáním. Bude vždy na posouzení soudu, zda tuto pořádkovou pokutu uloží, či nikoliv, a vzhledem k okolnostem daného případu v jaké výši. Proti uložení pořádkové pokuty krajským soudem je přípustná kasační stížnost. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že obdobnou úpravu obsahoval již i zákon č. 36/1876 ř. z., o zřízení správního soudu (dále jen „říjnový zákon“), který v § 41 stanovil právo soudu uložit stranám a dle okolností jejich zástupcům, „kteří proti jasnému znění zákona se prou aneb jinak zřejmě svévolným spůsobem vedou stížnosti, pokuty peněžité 5 až i 1000 zl.“.
K bodu 3 – § 68 Jako nový důvod nepřípustnosti žaloby se výslovně zakotvuje i skutečnost, kdy žaloba sleduje zjevné zneužití práva, které obecně nepožívá právní ochrany. Tuto zásadu v současné době zakotvuje výslovně pouze § 8 zákona č. 89/2014 Sb., občanský zákoník, pro oblast soukromého práva, nicméně zásada zákazu zneužití práva je vlastní právnímu řádu a platí přirozeně i v právu veřejném (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010, č. j. 1 As 70/2008-74.) Obdobnou cestou se v minulosti v zásadě vydal i slovenský zákonodárce, který mezi základní principy řízení zakotvil zásadu, podle které správní soud výjimečně neposkytne ochranu právům nebo právem chráněným zájmům fyzické osoby a právnické osoby, pokud jimi podaný návrh sleduje zjevné zneužití práva. Na tuto obecnou zásadu navazuje možnost slovenských správních soudů výjimečně odmítnout žalobu fyzické osoby a právnické osoby, která má zjevně šikanózní charakter nebo se jí sleduje zneužití práv či jejich bezúspěšné uplatňování (viz § 5 a 28 slovenského zákona č. 162/2015 Z. z., správny súdny poriadok, ve znění pozdějších předpisů). V obecné rovině lze za zneužití práva považovat situaci, ve které „někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2005, č. j. 1 Afs 107/2004–48, publ. pod č. 869/2006 Sb. NSS.) Otázkou zneužití práva se již opakovaně zabývala i judikatura českých správních soudů. Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku č. j. 1 As 27/2011 – 81 ze dne 4. 5. 2011 konstatoval, že „určité chování formálně vzato, ve skutečnosti ovšem pouze zdánlivě, odpovídá dikci právního předpisu, avšak je zároveň pociťováno jako zjevně nespravedlivé, neboť v rozporu s určitými základními hodnotami a s rozumným uspořádáním společenských vztahů působí společnosti újmu. Takové chování má potom povahu nikoliv výkonu subjektivního práva, nýbrž jeho (právem reprobovaného) zneužití.“. Nejvyšší správní soud tak ve své judikatuře často označuje za právo zneužívající taková zjevně bezdůvodná podání, která mají navíc zjevně obstrukční znaky, na což usuzuje z jejich počtu, sériovosti a stereotypnosti vedených sporů, spojených s opakováním obdobných či zcela identických argumentů, z účelového zakládání právnických osob ad. (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 156/2012 – 30 ze dne 14. 5. 2013 nebo usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 25/2012-21 ze dne 27. 4. 2012). Poměrně bohatou judikaturu k otázce zjevného zneužití práva má Evropský soud pro lidská práva. Zneužití práva podat stížnost k tomuto mezinárodnímu soudu je totiž důvodem pro odmítnutí stížnosti, který přímo předvídá Úmluva. Zneužití práva podat stížnost Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře definoval jako „jednání stěžovatele, které je zjevně v rozporu s účelem práva individuální stížnosti zakotveného Úmluvou a brání řádnému fungování Evropského soudu pro lidská práva nebo řádnému postupu v řízení před ním.“ (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 9. 2009 ve věci Miroļubovs a ostatní proti Lotyšsku, stížnost č. 798/05, § 62 a 65). Mezi situace, ve kterých dochází ke zneužití práva podat stížnost, pak Evropský soud pro lidská práva zařadil: • vědomé uvádění nepravdivých skutečností s cílem uvést soud v omyl; • používání obzvlášť nepříjemného, urážlivého, výhružného nebo provokativního jazyka vůči účastníkům řízení nebo soudu včetně jeho aparátu; • opakované podání zlomyslných a zjevně neopodstatněných stížností, které jsou podobné té, jež byla podána v minulosti a byla prohlášena za nepřijatelnou (v praxi Evropského soudu pro lidská práva se za taková považují jen čtyři podání ve stejné věci); • podání stížnosti, která zjevně nemá žádný skutečný účel nebo se týká drobné finanční částky. V oblasti stavebního práva může být za zjevné zneužití práva podle okolností považována i žaloba nebo žalobní bod, který byl uplatněn účastníkem řízení nebo osobou zúčastněnou na řízení, která je stranou plánovací smlouvy, a jehož obsah je v rozporu s tím, k čemu se strana plánovací smlouvy zavázala, jak plyne z úpravy obsažené ve stavebním zákoně.
K bodu 5 – § 75 Obdobně jako ve správním řádu (viz § 89 odst. 2 správního řádu) se výslovně zakotvuje princip, že k vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného rozhodnutí, opatření nebo postupu, se nepřihlíží.
Smyslem navržené úpravy je výslovně zakotvit obecně platný princip ochrany práv nabytých v dobré víře a předejít rušení rozhodnutí správních orgánů pouze pro formální méně závažné vady řízení před správními orgány, které však nemohly samotný výrok rozhodnutí, a tedy řešení dané otázky, ovlivnit.
K bodu 4 až 7 – § 101d V odstavci 1 se obdobně jako ve správním řádu (viz § 89 odst. 2 správního řádu) a stejně jako v návrhu novelizace § 76 správního řádu výslovně zakotvuje princip, že k vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného rozhodnutí, opatření nebo postupu, se nepřihlíží. Smyslem navržené úpravy je výslovně zakotvit obecně platný princip ochrany práv nabytých v dobré víře a předejít rušení rozhodnutí správních orgánů pouze pro formální méně závažné vady řízení před správními orgány, které však nemohly samotný výrok rozhodnutí, a tedy řešení dané otázky, ovlivnit. V odstavci 2 se navrhuje výslovně zakotvit princip proporcionality zásahů soudů do práv nabytých v dobré víře a do právní jistoty osob, vázanosti soudu návrhovými body a odrazem rozsahu aktivní věcné legitimace navrhovatele. Je-li nutné pro nezákonnost napadené opatření obecné povahy zrušit, je tak potřeba učinit pouze v nezbytně nutném rozsahu, tedy v částech, které se dotýkají přímo navrhovatelových práv. Jedná se o princip známý již dnes správním soudům, nicméně cílem úpravy je zakotvení tohoto principu na zákonné úrovni. Navržená úprava zdůrazňuje i princip zdrženlivosti správních soudů, kdy opatření obecné povahy by měla být rušena pouze výjimečně, což platí zejména v oblasti samosprávy (srov. nález Ústavního soudu III ÚS 1669/11). Navržená právní úprava reflektuje poznatky praxe a soudní judikatury. Opatření obecné povahy (územní plán) lze nově zrušit pouze ke dni právní moci rozhodnutí nebo ke dni pozdějšímu. Odpadá tedy právní nejistota spojená s rušením územních plánů tzv. „do minulosti“ (ex tunc). Nicméně je nutné reflektovat skutečnost, že i nadále je umožněn takzvaný incidenční přezkum opatření obecné povahy spolu s rozhodnutím správních orgánů. Bylo-li totiž použito nezákonného opatření obecné povahy, je nezákonné i rozhodnutí, byť je platné a účinné do jeho zrušení, což stanoví nově označený § 101d odst. 5 soudního řádu správního. Incidenční přezkum je již dnes navíc omezen soudní judikaturou, lze totiž napadat pouze tu část opatření obecné povahy, která byla při vydání napadeného rozhodnutí použita. Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí. Bude-li však opatření obecné povahy rušeno pouze ex nunc, není možné zrušit napadené rozhodnutí, neboť v době vydání bylo napadené opatření obecné povahy platné, účinné a „správné“. Tato skutečnost byla proto reflektována možností soudu zrušit opatření obecné povahy s účinky ex tunc. V době vydání rozhodnutí tak bylo napadené opatření obecné povahy nezákonné, a tudíž je možné zrušit i napadané rozhodnutí. Z těchto důvodů je nutné umožnit soudu přihlédnout ke zrušení opatření obecné povahy v situaci, kdy je přezkoumáváno rozhodnutí, které bylo vydáno na základě zrušeného opatření obecné povahy. Cílem navržené úpravy není podřadit přezkum opatření obecné povahy pod režim § 75 odst. 2 soudního řádu správního. Cílem není ani přezkoumávat opatření obecné povahy v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí stejně jako závazná stanoviska. Tomuto se naopak snaží navrhovaná úprava vyhnout a zavádí přihlédnutí pouze ke zrušení opatření obecné povahy. Bylo-li totiž opatření obecné povahy nezákonné při jeho vydání, je potencionálně stiženo vadou nezákonnosti i rozhodnutí vydané na jeho základě. Ke zrušení rozhodnutí však lze přistoupit pouze za situace, kdy bylo opatření obecné povahy zrušeno. Ostatní rozhodnutí zůstávají ve smyslu odstavce 5 nedotčena, neboť k přihlédnutí je možno přistoupit pouze v případě, kdy byla tato rozhodnutí napadena žalobou, přičemž u téměř všech rozhodnutí, která byla v minulosti vydána na základě zrušeného opatření obecné povahy, již uplynula lhůta pro podání žaloby ve správním soudnictví.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty
K bodu 1 U rodinných a bytových domů, které nejsou zákonem o DPH přímo definovány a při jejichž vymezení bylo doposud odkazováno na právní předpisy upravující katastr nemovitostí, je jejich vymezení v § 48 odst. 2 a 5 zákona o DPH nově navázáno přímo na stavební zákon, který definice bytového domu a rodinného domu nově obsahuje. Věcnou změnou související s přijetím nového stavebního zákona je změna vymezení rodinného domu, ke které dojde v návaznosti na zaváděnou definici rodinného domu v novém stavebním zákoně. Zejména z důvodu, aby v souvislosti s touto změnou nedošlo k okamžitým změnám sazby daně při poskytování stavebních nebo montážních prací spojených s již probíhající výstavbou a při dodání rodinných domů, které jsou pro účely DPH považovány za stavbu pro sociální bydlení a při poskytování stavebních nebo montážních prací u již probíhajících oprav a jiných stavebních úprav prováděných na dokončených rodinných domech (považovaných pro účely DPH za stavbu pro bydlení nebo pro sociální bydlení), je do zákona o DPH v přechodných ustanoveních zapracováno dvouleté přechodné období, ve kterém budou rodinné domy, které již nesplní definici rodinného domu dle nové úpravy, považovány pro účely snížené sazby daně za rodinné domy navzdory tomu, že tuto definici nenaplňují.
K bodu 2 Dochází k úpravě vymezení pojmu obytný prostor, což je pojem specificky zavedený pro účely daně z přidané hodnoty, tak, aby pojal rovněž materiální vymezení bytu podle stavebního zákona, což však je pouze jednou částí definice pojmu obytný prostor.
K bodu 3 Jde o reakci na změny pojmů v novém stavebním zákoně, ke kterým došlo oproti předchozí právní úpravě. Jejím cílem není věcná změna, ale zachování současného stavu a jeho přizpůsobení terminologii nového stavebního zákona. Toto se týká právě povolovacích institutů uvedených v dosavadním § 56 odst. 2 písm. b). Při tom se vychází z přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu, která zachovávají platnost dosavadních institutů a podřazují je pod nový pojem povolení stavebního záměru.
K bodu 4 Novelizačním bodem se reaguje na vypuštění institutu kolaudačního souhlasu v novém stavebním zákoně. Jeho cílem tedy není věcná změna, ale zachování současného stavu a jeho přizpůsobení terminologii nového stavebního zákona. Při tom se vychází z přechodného ustanovení k novému stavebnímu zákonu, podle kterého se kolaudační souhlas považuje za kolaudační rozhodnutí podle tohoto (nového stavebního) zákona.
K bodu 5 Novelizačním bodem se reaguje na vypuštění institutu kolaudačního souhlasu v novém stavebním zákoně. Jeho cílem tedy není věcná změna, ale zachování současného stavu a jeho přizpůsobení terminologii nového stavebního zákona. Při tom se vychází z přechodného ustanovení k novému stavebnímu zákonu, podle kterého se kolaudační souhlas považuje za kolaudační rozhodnutí podle tohoto (nového stavebního) zákona.
K bodu 6 Novelizačním bodem se reaguje na vypuštění institutu kolaudačního souhlasu v novém stavebním zákoně. Jeho cílem tedy není věcná změna, ale zachování současného stavu a jeho přizpůsobení terminologii nového stavebního zákona. Při tom se vychází z přechodného ustanovení k novému stavebnímu zákonu, podle kterého se kolaudační souhlas považuje za kolaudační rozhodnutí podle tohoto (nového stavebního) zákona.
K bodu 7 Novelizačním bodem se reaguje na vypuštění institutu kolaudačního souhlasu v novém stavebním zákoně. Jeho cílem tedy není věcná změna, ale zachování současného stavu a jeho přizpůsobení terminologii nového stavebního zákona. Při tom se vychází z přechodného ustanovení k novému stavebnímu zákonu, podle kterého se kolaudační souhlas považuje za kolaudační rozhodnutí podle tohoto (nového stavebního) zákona.
K bodu 8 U rodinných domů, které nejsou zákonem o DPH přímo definovány a při jejichž vymezení bylo doposud odkazováno na právní předpisy upravující katastr nemovitostí, je jejich vymezení nově navázáno přímo na stavební zákon, který definici rodinného domu obsahuje.
K bodu 9 Dochází k vypuštění poznámky pod čarou odkazující na starý stavební zákon.
K čl. LXVII K bodu 1: Vzhledem k úpravě definice rodinného domu ve stavebním zákoně, na který se zákon o DPH nově odkazuje, se zakotvuje přechodné ustanovení, na základě kterého se u stavebních a montážních prací, které začaly být poskytovány před účinností nového stavebního zákona, prováděných na dokončené stavbě, která po účinnosti nového stavebního zákona nesplní definici rodinného domu, uplatní ještě 2 roky od účinnosti tohoto zákona první snížená sazba daně z přidané hodnoty.
K bodu 2: Vzhledem k úpravě definice rodinného domu ve stavebním zákoně, na který se zákon o DPH nově odkazuje, se zakotvuje přechodné ustanovení, na základě kterého se u stavebních a montážních prací, které začaly být poskytovány před účinností nového stavebního zákona, spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, která po účinnosti nového stavebního zákona nesplní definici rodinného domu, uplatní ještě 2 roky od účinnosti tohoto zákona první snížená sazba daně z přidané hodnoty. K bodu 3: Vzhledem k úpravě definice rodinného domu ve stavebním zákoně, na který se zákon o DPH nově odkazuje, se zakotvuje přechodné ustanovení, na základě kterého se u stavebních a montážních prací spojených s přeměnou stavby nebo prostoru na stavbu pro sociální bydlení, která po účinnosti nového stavebního zákona nesplní definici rodinného domu, jež začaly být poskytovány před účinností nového stavebního zákona, uplatní ještě 2 roky od účinnosti první snížená sazba daně z přidané hodnoty. K bodu 4: Vzhledem k úpravě definice rodinného domu ve stavebním zákoně, na který se zákon o DPH nově odkazuje, se zakotvuje přechodné ustanovení, na základě kterého bude dodání rodinného domu, který po nabytí účinnosti nového stavebního zákona nesplní definici rodinného domu, po dobu 2 let od účinnosti tohoto zákona v první snížené sazbě daně z přidané hodnoty.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně a integrací dotčených orgánů.
ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích
Legislativně-technické změny související se změnou terminologie a zjednodušením povolovacích procesů podle stavebního zákona.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích
Návrh obsahuje především legislativně-technické změny související se změnou terminologie, zjednodušením procesů při povolování staveb a integrací procesů v novém stavebním zákoně. Současně došlo k vypuštění některých nadbytečných pasáží, které již byly obsoletní. Do působnosti stavebních úřadů se v rámci posuzování veřejných zájmů při povolování stavby v souladu s principem plné integrace integrují, pokud možno, všechna rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření vydávaná dotčenými orgány, tedy i Českým telekomunikačním úřadem. O sporech mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť, které se týkají výkonu práv podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť, bude rozhodovat Český telekomunikační úřad. Totéž platí o sporech mezi vlastníkem domu a uživatelem, který požaduje zajistit příjem rozhlasového a televizního vysílání nebo zřízení vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o inspekci práce
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o vyvlastnění
Legislativně-technické změny související se změnou terminologie návrhu nového stavebního zákona zejména s ohledem na změnu procesu při povolování staveb.
K bodu 1 a 2 – § 15 S ohledem na změny provedené ve stavebním zákoně se zjednodušuje úprava vyvlastňovacích úřadů tak, že se stanoví, že vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je příslušný stavební úřad, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
K bodu 3 – § 16 Změna v příslušnosti vedení vyvlastňovacích řízení v souvislosti s novým stavebním zákonem. Předpokládá se, že řízení povede orgán příslušný k vedení řízení o povolení záměru, což přispěje ke zrychlení majetkoprávního vypořádání při povolování záměru.
K bodu 4 – § 18 Změna souvisí s novou terminologií v návrhu nového stavebního zákona. Povolení záměru nahrazuje stávající územní rozhodnutí, které je povinnou součástí žádosti o vyvlastnění.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o pohonných hmotách
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Změna zákona vyvolaná novou povinností autorizovaných osob a autorizovaných inspektorů činit všechna podání podle stavebního zákona jako digitální úkon. Autorizovaná osoba a autorizovaný inspektor budou osobou, které se zřizuje datová schránka bez žádosti.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o základních registrech
Legislativně-technická změna. V § 42 odst. 2 je zohledněn nový stavební zákon, podle kterého se unifikuje postup povolování staveb (stavební povolení a ohlášení dle zákona č. 183/2006 Sb.) na povolení.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem
Navrhují se legislativně-technické změny reagující na změnu terminologie v novém stavebním zákoně a dále změny, související s integrací kompetencí k rozhodování ve stavebních věcech u nových stavebních úřadů. Na stavební úřady přechází pravomoc k povolování záměru zřízení úložného místa. Obvodní báňské úřady vydávají v těchto řízeních vyjádření a mají postavení dotčených orgánů. Protože elementárním smyslem přechodných ustanovení ke stavebnímu zákonu je myšlenka, že všechna řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti zákona budou dokončeny podle nové právní úpravy, byla k zákonům dotčeným novou právní úpravou uvedeným ve změnovém zákonu uvedena přechodná ustanovení, která upravují kompatibilitu úkonů učiněných stavebníky a jimi získaných podkladů před účinností nového zákona s podklady a řízeními podle nového zákona. Přechodným ustanovením nového zákona je také stanoveno, jak bude po nabytí účinnosti zákona nakládáno s vydanými rozhodnutími a jinými úkony učiněnými podle dosavadní právní úpravy.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací
Legislativně-technické změny související se změnou terminologie, zjednodušením procesů při povolování staveb a integrací procesů v novém stavebním zákoně. Především byly vypuštěny specifické procesy týkající se povolování vybraných staveb podle tohoto zákona, neboť nový stavební zákona počítá pouze s jediným řízením o povolení záměru. Některé instituty zákona byly převzaty novým stavebním zákonem, případně jsou i pro účely liniových staveb řešeny přímo ve stavebním zákoně. Byla tedy odstraněna ustanovení, která jsou nadbytečná. Naopak i nadále zůstávají součástí tohoto zákona ustanovení týkající se přípravy staveb, majetkoprávního vypořádání, vyvlastnění a doručování v řízeních s velkým počtem účastníků. V části druhé se po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR upravuje přenos kompetencí orgánu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na nově zřizovaný Nejvyšší stavební úřad a Specializovaný stavební úřad. Na Nejvyšší stavební úřad pak přechází všechny ostatní kompetence podle uvedeného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 s výjimkou posuzování zralosti konkrétních projektů. S ohledem na specifičnost a potřebu odborného aparátu stavebního úřadu bude Specializovaný stavební úřad stavebním úřadem příslušným pro rozhodování staveb projektů společného zájmu, a to včetně posuzování jejich zralosti podle uvedeného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013. Společné jednání v rámci posouzení zralosti projektu bude nařízeno vždy, když bude oznámení úplné, pro zajištění či koordinaci vyjádření. Protože elementárním smyslem přechodných ustanovení ke stavebnímu zákonu je myšlenka, že všechna řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti zákona budou dokončeny podle nové právní úpravy, byla k zákonům dotčeným novou právní úpravou uvedeným ve změnovém zákonu uvedena přechodná ustanovení, která upravují kompatibilitu úkonů učiněných stavebníky a jimi získaných podkladů před účinností nového zákona s podklady a řízeními podle nového zákona. Přechodným ustanovením nového zákona je také stanoveno, jak bude po nabytí účinnosti zákona nakládáno s vydanými rozhodnutími a jinými úkony učiněnými podle dosavadní právní úpravy.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky
Pro daňové řízení, zejména v oblasti majetkových daní jsou důležité informace o stavbách, zejména jejich parametry jako například zastavěná plocha stavby, počet nadzemních podlaží a jiné atributy, neboť zejména u daně z nemovitých věcí mají tyto parametry vliv na základ daně či výši sazby. Tyto údaje není možné získat z jiných informačních systémů a jsou v současné době požadovány od poplatníka. Dále jsou pro daňová řízení velice důležité informace o stádiu stavebního řízení, neboť vydaná rozhodnutí v rámci stavebního řízení mohou mít vliv například na sazbu daně nebo nárok na osvobození. Orgány Finanční správy České republiky budou mít na základě novelizovaného ustanovení dálkový a nepřetržitý přístup, pokud o něj požádají v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti. Z uvedeného plyne, že orgány Finanční správy České republiky mohou požadovat přístup pouze do těch informačních systémů stavební správy a v nich pouze k těm údajům, které se bezprostředně vztahují k jejich působnosti. Nad rámec uvedeného lze konstatovat, že tím nedochází k rozšíření oprávnění orgánů Finanční správy České republiky nad rámec stávajících pravomocí, protože ty by do těchto informačních systémů měly v roli správce daně přístup i bez této novely podle § 57 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), a to jednotlivě na základě výzvy nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi jejich poskytovatelem a správcem daně (srov. § 58 odst. 2 daňového řádu). Protože však lze při správě daně z nemovitých věcí předpokládat nutnost systematického přístupu k vybraným údajům, jak bylo uvedeno výše, navrhuje se informační systémy stavební správy zakotvit přímo do zákona o Finanční správě.
ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o Celní správě České republiky
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně a integrací dotčených orgánů.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ochraně ovzduší
Legislativně-technické změny související se změnou terminologie, zjednodušením procesů při povolování staveb. Ministerstvo životního prostředí vydává nově vyjádření k povolení záměru pozemní komunikace v zastavěném území obce o předpokládané intenzitě dopravního proudu 15 tisíc a více vozidel za 24 hodin v návrhovém období nejméně 10 let a parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání, toto vyjádření nahrazuje závazné stanovisko. Obdobně se mění závazná stanoviska vydávaná dosud krajským úřadem na vyjádření krajského úřadu k povolení záměru. Bez náhrady se ruší závazné stanovisko vydávané obecním úřadem obce s rozšířenou působností, neboť požadavky na ochranu ovzduší, které byly stanovovány prostřednictvím tohoto správního aktu, jsou v současné době zajištěny přímo úpravou obsaženou ve stavebním zákoně ve vztahu k povolování záměrů a požadavkům na výstavbu. Z obdobných důvodů se bez náhrady ruší také vyjádření obecního úřadu k umisťování tzv. vyjmenovaných stacionárních zdrojů. Dále se upravuje terminologie ve vztahu k zavedení jednotného řízení o povolení záměru v novém stavebním zákoně, která nahrazuje terminologii navazující na znění současného zákona č. 183/2006 Sb., kdy je rozlišeno fáze územního řízení a fáze stavebního řízení. V návaznosti na výše uvedené terminologické změny jsou upravena také všechna ustanovení, která tuto terminologii obsahují a určitým způsobem s ní pracují. Příkladem se např. nově povinnost stanovit kompenzační opatření váže na řízení o povolení záměru pozemní komunikace podle nového stavebního zákona, neboť z důvodu změny závazného stanoviska na vyjádření již není možné v procesu vydávání vyjádření závazně stanovovat podmínky, na jejichž splnění lze souhlas vyjádření ve vyjádření vázat. Změna zákona váže možnost vydání kolaudačního rozhodnutí dle nového stavebního zákona na vydání povolení provozu dle zákona o ochraně ovzduší. Jedná se o logické provázání povolování užívání záměru (kolaudační řízení) obsahujícího tzv. vyjmenovaný stacionární zdroj, který musí být povolen podle zákona o ochraně ovzduší, stanovením této vazby bude logicky a legislativně provázána fáze povolování užívání záměru (stavby) a fáze povolování užívání stacionárního zdroje obsaženého v tomto záměru. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o státní službě
V § 16 je doplněn výčet služebních úřadů o Specializovaný stavební úřad a krajský stavební úřad, pro které plní v organizačních věcech služby, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů zaměstnanců jim nadřízený služební úřad, tj. Nejvyšší stavební úřad. Tato úprava navazuje na skutečnost, že soustava orgánů státní stavební správy tvoří jediný hospodářský celek s Nejvyšším stavebním úřadem jako jedinou účetní jednotkou pro celou soustavu.
ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o pyrotechnice
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně.
ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o prevenci závažných havárií
Podstatou novelizace je integrace vybraných kompetencí orgánů na úseku prevence závažných havárií do stavebního úřadu. V této souvislosti jsou stavební úřady zařazeny mezi orgány na úseku prevence závažných havárií. Stavebním úřadům náleží působnost k posuzování úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace a ve vybraných řízeních podle stavebního zákona, pokud je jejich předmětem objekt zařazovaný do skupiny A nebo B. Krajský úřad posuzuje riziko závažné havárie podle stavebního zákona za podmínek stanovených v zákoně. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna celního zákona
Legislativně-technická změna související s přijetím, resp. se změnou terminologie v novém stavebním zákoně a integrací dotčených orgánů. Návrh obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení a jiných postupů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obdobně jako podkladů (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření) pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna atomového zákona
Navrhují se legislativně-technické změny reagující na změnu terminologie v novém stavebním zákoně a dále změny související s integrací kompetencí k rozhodování ve stavebních věcech u nových stavebních úřadů. V případě staveb s obytnými a pobytovými místnostmi je prováděna terminologická změna tak, aby byl zachován dosavadní požadavek měření objemové aktivity radonu ve všech relevantních stavbách. Novou dikcí je tedy respektována úprava nového stavebního zákona. Mění se forma závazného stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na vyjádření v řízeních o návrhu na povolení záměru podle stavebního zákona na pozemku, kde je umístěno uzavřené úložiště radioaktivního odpadu, u staveb v areálu jaderného zařízení a staveb dopravní nebo technické infrastruktury nacházejících se vně areálu jaderného zařízení s možným vlivem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu a další zájmy chráněné atomovým zákonem. Obvodní báňský úřad má v řízení o povolení uvedených staveb postavení dotčeného orgánu. V návaznosti je pro všechna vyjádření SÚJB v řízeních podle stavebního zákona stanovován předmět vyjádření a jeho obsah. Zákonná pravomoc k vydání vyjádření totiž musí být vymezena jednoznačně tak, aby byly chráněné zájmy konkrétně specifikovány a mohly být stavebním úřadem adekvátně posouzeny a případně reflektovány i účastníky řízení a v návaznosti na EIA i dotčenou veřejností. Protože elementárním smyslem přechodných ustanovení ke stavebnímu zákonu je myšlenka, že všechna řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti zákona budou dokončeny podle nové právní úpravy, byla k zákonům dotčeným novou právní úpravou uvedeným ve změnovém zákonu uvedena přechodná ustanovení, která upravují kompatibilitu úkonů učiněných stavebníky a jimi získaných podkladů před účinností nového zákona s podklady a řízeními podle nového zákona. Přechodným ustanovením nového zákona je také stanoveno, jak bude po nabytí účinnosti zákona nakládáno s vydanými rozhodnutími a jinými úkony učiněnými podle dosavadní právní úpravy.
ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací
V § 2 písm. i) je provedena změna upřesňující stávající ustanovení tak, aby nedocházelo k výkladovým nejasnostem. V § 15 je rušen konkrétní technický požadavek na stavby, který systematicky patří do stavebního zákona. Uvedený požadavek na stavby není pro adresáty normy v zákoně o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací snadno zjistitelný. Pro větší přehlednost a pro snazší kontrolovatelnost splnění tohoto požadavku bude tento požadavek přesunut do prováděcího právního předpisu ke stavebnímu zákonu jako technický požadavek na stavby, tedy do vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Takto bude zajištěna lepší aplikace tohoto požadavku v praxi. Prováděcí právní předpis musí nabýt účinnosti ke stejnému datu jako toto zrušující ustanovení zákona, které prováděcí předpis nahradí. Zmocnění k vydání vyhlášky pro Nejvyšší stavební úřad je součástí stavebního zákona.
ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Účinnost
Účinnost návrhu je stanovena v návaznosti na návrh stavebního zákona na 1. července 2023.
V Praze dne 24. srpna 2020
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministryně pro místní rozvoj: Ing. Klára Dostálová v. r.