zákon č. 285/2021 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Nárok na přídavek na dítě má podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,70násobek životního minima rodiny. Tato hranice příjmu platí od 1. ledna 2018, kdy se zvýšila z 2,40násobku životního minima rodiny. Příjem se zjišťuje jako měsíční průměr příjmů společně posuzovaných osob za kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, na které se uplatňuje nárok.

Výše přídavku na dítě je diferencovaná podle věku dítěte a od 1. ledna 2018 podle toho, zda některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období stanovený druh příjmu, tj. příjmu z pracovní činnosti, podnikání nebo vyjmenovaných sociálních dávek, které v zásadě „pracovní“ příjem nahrazují.

Výše přídavku na dítě v základní výměře činí měsíčně 500 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku, 610 Kč pro dítě ve věku 6–15 let a 700 Kč pro dítě ve věku od 15 do 26 let.

Jestliže v každém měsíci kalendářního čtvrtletí má alespoň jeden z rodičů v rodině, resp. jedna společně posuzovaná osoba, příjem:

a) příjem ze závislé činnosti, ve výši rovnající se alespoň částce životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu, nebo

b) příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo

c) z dávek nemocenského pojištění nebo

d) z podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci nebo

e) z důchodů z důchodového pojištění nebo

f) z příspěvku na péči osoby ve věku do 18 let anebo

g) z rodičovského příspěvku osoby, které je poskytovaný po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství,

náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře, a ta je o 300 Kč měsíčně vyšší než výměra základní.

2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy

Nutnost úpravy přídavku na dítě je dána jednak aktuální potřebou podpořit příjmovou situaci rodin pečujících o nezaopatřené děti, u kterých se multiplikují důsledky pandemie COVID-19 a omezení s ní souvisejících (omezování pracovních aktivit, výdaje související se zavřením či omezením fungování škol, zvyšováním cen potravin apod.), a dále skutečností, že tato prakticky jediná dlouhodobá sociální dávka ve prospěch rodin a dětmi ztratila svou reálnou hodnotu i charakter rodinné dávky.

Ze srpnového průzkumu České bankovní asociace vyplynulo, že každá třetí česká domácnost přišla o příjem: o jeden příjem přišlo 9 % domácností, o část z příjmů 26 %, 4 % domácností přišly o všechny příjmy. Nedostačující nebo žádnou finanční rezervu při propuknutí pandemie přiznalo 24 % dotázaných. Nadpoloviční většina domácností učinila během pandemie v rámci svého hospodaření opatření, která měla pomoci jejich rodinnému rozpočtu. Jedním z nejčastějších bylo omezení běžné spotřeby (38 %) a následně odklad větších nákupů (32 %). V menší míře lidé využili také příspěvky připravené vládou v rámci pomoci (ošetřovné, kompenzační bonus, státní podpora zaměstnanosti) nebo možnosti si odložit splátky úvěr.

Z vývoje počtu příjemců příspěvku na dítě vyplývá, že v době plného zavedení státní sociální podpory v roce 1996 čerpalo tuto dávku téměř 72 % nezaopatřených dětí, v roce 2002 dokonce 84 % a v roce 2015 pouze necelých 19 % nezaopatřených dětí. Smyslem této rodinné dávky byla solidarita rodin bez dětí s rodinami, které děti vychovávají. Tím, že v současné době čerpá přídavek na dítě méně než 10 % nezaopatřených dětí, se dávka stává dávkou tzv. chudinskou. Tento trend lze přičítat na jedné straně tomu, že příjmy domácností v posledním období rostly a na druhé straně dlouhodobé stagnaci částek životního minima, které nereagovalo na zvyšující se náklady a bylo od roku 2012 poprvé zvýšeno od 1. 4. 2020.

Středně příjmové a nižší středně příjmové rodiny s dětmi „se nenachází“ v podpoře státu formou rodinných dávek, která je nyní zacílena na rodiny bez příjmů nebo rodiny s velmi nízkými příjmy. Navrhovaná úprava je tak žádoucí. Uvedené zvýšení rozhodného příjmu (úprava koeficientu) rozšíří okruh nezaopatřených dětí, které budou mít na přídavek na dítě nárok, a vrací tak přídavku na dítě funkci rodinné, nikoliv striktně chudinské dávky. Rovněž plnění článku 44 Evropského zákoníku sociálního zabezpečení o požadovaných celkových peněžních výdajích na rodinné dávky, ke kterému se ČR zavázala a ze kterého se pravidelně zpovídá, bude moci být dokládáno standardním výpočtem.

Následující Tabulka č.1 ukazuje vývoj čistých příjmů domácností s nezaopatřenými dětmi (měsíční průměr na osobu v domácnosti) v letech 2010 až 2019 a tabulka č. 2 vývoj spotřebních nákladů domácností s nezaopatřenými dětmi (měsíční průměr na osobu v domácnosti) v letech 2010 až 2019.

Tabulka č. 1

Vývoj čistých příjmů domácností s nezaopatřenými dětmi (měsíční

průměr na osobu v domácnosti)

Průměrný počet členů

Rok Čistý příjem (v Kč)

domácnosti

2010 10 185 3,70 2011 10 284 3,67 2012 10 331 3,70 2013 10 676 3,68 2014 11 086 3,69 2015 11 672 3,70 2016 12 063 3,68 2017 12 871 3,66 2018 13 702 3,64 2019 14 730 3,64 Zdroj: EU-SILC 1) Čisté příjmy domácností nezahrnují naturální příjmy 2) Příjmové statistiky v rámci EU-SILC nejsou k dispozici za předcházející rok, proto je nejaktuálnější údaj z roku 2018 3) Údaj za rok 2019 je pouze odhadem MPSV vycházejícím z jiných příjmových statistik

Tabulka č. 2 Vývoj spotřebních nákladů domácností s nezaopatřenými dětmi (měsíční průměr na osobu v domácnosti)

Průměrný počet členů

Rok Spotřební náklady (v Kč)

domácnosti

2010 8 227 3,48 2011 8 220 3,45 2012 8 343 3,46 2013 8 448 3,45 2014 8 510 3,46 2015 8 602 3,46 2016 8 872 3,48 2017 10 807 3,63 2018 11 230 3,63 2019 11 297 3,63 Zdroj: SRÚ 1) Spotřební náklady domácností nezahrnují například investiční výdaje na výstavbu, resp. rekonstrukci domu nebo bytu, výdaje spojené s péčí o užitkovou zahradu a užitková zvířata, či oddíly imputované nájemné, narkotika, prostituce.

2) Údaje za roky 2017, 2018 a 2019 byly zjištěny za použití odlišné metodiky a nejsou srovnatelné s předchozí časovou řadou Příjmy rodin s dětmi během tohoto období rostly nepatrně rychleji než jejich spotřební náklady. Lze důvodně předpokládat, že tento trend v nejbližší budoucnosti nebude již pokračovat.

Zvýšení hranice rozhodného příjmu limitujícího nárok na přídavek na dítě na 3,40násobek částky životního minima rodiny znamená, že bude podpořeno 20 % nezaopatřených dětí.

Příklady příjmů rodin pro nárok na přídavek na dítě: Maximální čistý měsíční příjem rodiny pro nárok na přídavek na dítě

koef. 2,7 (dnes) koef. 3,4

1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 14 900 Kč 18 700 Kč

1 dospělý, 2 děti ve věku 8 a 1623 600 Kč 29 716 Kč let

2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 23 500 Kč 29 600 Kč

Zvýšení hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě se pozitivně dotkne prakticky výlučně rodin, které mají pracovní příjmy.

Částky přídavku na dítě byly poprvé v dosavadní výši stanoveny k 1.1.2008. Před touto úpravou byly částky přídavku na dítě odvozeny koeficientem od částek životního minima dítěte a valorizovaly se automaticky s valorizací částek životního minima.

Životní náklady domácností se od roku 2008 zvýšily o 26 %, takže ztráta reálné hodnoty této jediné rodinné dávky, která se poskytuje rodině po dobu péče o nezaopatřené dítě, klesla více jak o čtvrtinu (měřeno indexem spotřebitelských cen domácností). Zvýšením částek přídavku na dítě o 26 % se docílí toho, že částky přídavku na dítě opět dosáhnou své reálné hodnoty, kterou měly v roce 2008.

Rovněž se navrhuje zachovat rozdíl ve výši přídavku na dítě v základní a ve zvýšené výměře v dosavadní výši 300 Kč.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.

3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Na předmět navrhované právní úpravy dopadá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004, a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Tyto předpisy však neupravují konkrétní podmínky a výši dávek, kterých se týkají, v národních předpisech.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy. Navrhovaná právní úprava spočívající v rozšíření okruhu osob podporovaných přídavkem na dítě a ve zvýšení výdajů na rodinné dávky se projeví v úrovni plnění minimálních standardů sociálního zabezpečení, to jest závazků, které pro Českou republiku vyplývají zejména z Úmluvy mezinárodní organizace práce č. 102 a Evropského zákoníku sociálního zabezpečení. Plnění článku 44 Evropského zákoníku sociálního zabezpečení o požadovaných celkových peněžních výdajích na rodinné dávky bude moci být dokládáno standardním výpočtem.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

V roce 2019 pobíralo přídavek na dítě téměř 236 tis. dětí zhruba ve 119 tis. rodinách. V roce 2019 činily výdaje na přídavek na dítě 2 284 mil. Kč.

Zvýšením hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě se rozšíří okruh podporovaných rodin pečujících o nezaopatřené děti. Podpoří se tak zejména rodiny s nízkými a nižšími středními příjmy, kde rodiče pracují, které dosud na takovou podporu nedosáhnou. Zvýšením disponibilního příjmu rodin s nezaopatřenými dětmi valorizací částek přídavku na dítě se mimo jiné podpoří rovněž jejich spotřeba a zejména se sníží kritizované přesvědčení laické veřejnosti o tom, že stát pracující rodiny s dětmi nepodporuje. Podpora rodin s dětmi v rámci daňových předpisů není veřejností příliš vnímána přesto, že sleva na dani z přijmu byla pro první dítě naposledy zvýšena v roce 2018 a u ostatních dětí v roce 2017.

Samotné zvýšení částek přídavku na dítě o 26 % (bez zvýšení hranice rozhodného příjmu) si vyžádá u dosavadních příjemců přídavku na dítě celkem 0,4 mld. Kč, a to u základní výměry 0,1 mld. Kč a u zvýšené výměry 0,3 mld. Kč.

Rozšířením okruhu dětí s nárokem na přídavek na dítě zvýšením hranice příjmu na 3,4násobek životního minima rodiny se náklady na valorizaci částek přídavku na dítě navýší ještě o 0,5 mld. Kč u nových příjemců, celkem na 0,9 mld. Kč.

Zvýšením hranice rozhodného příjmu na 3,4násobek životního minima rodiny a zvýšením částek přídavku na dítě o 26 % se zachováním rozdílu mezi zvýšenou a základní výměrou přídavku na dítě ve výši 300 Kč zvýší náklady na tuto dávku cca o 3,6 mld. Kč v ročním vyjádření. Bude tak podpořeno zhruba 20 % nezaopatřených dětí, tzn. asi o 250 tis. dětí více než dosud.

Podrobnější členění nákladů na zvýšení částek přídavku na dítě v kombinaci se zvýšením hranice příjmu rodiny pro nárok na tuto dávku uvádí následující tabulka.

Úpravy přídavku na dítě: navýšení částek o 26 % a kombinace navýšení koeficientu příjmu:

Dopady na rodiny s dětmi Rozpočtové dopady

Celkem Jednotlivé složky

(navýšení koef. se projeví pouze u pracujících rodin, tj. u zvýšené výměry)

Zachování koef.+ 0 dětí (dnes platný+0,4 mld. Kč Současné děti v základní výměře: +0,1 2,7koeficient)mld. Kč

Navýšení částekCelkem podpořeno 10 % dětíSoučasné děti ve zvýšené výměře: o 26 %(236 tisíc dětí)+0,3 mld. Kč

Navýšení koef.+ 250 tisíc děti+3,6 mld. Kč Současné děti v základní výměře: +0,1 na 3,4mld. Kč

Celkem podpořeno 20 % dětí

Navýšení částekSoučasné děti ve zvýšené výměře: o 26 %+0,3 mld. Kč

Nové děti ve zvýšené výměře: +3,2 mld. Kč

- z toho rozšíření okruhu: 2,7 mld. Kč

- z toho valorizace částek: 0,5 mld. Kč

Za předpokladu zvýšení částek životního minima v průměru o 543 Kč (životní minimum jednotlivce 4 430 Kč), by celkové náklady na úpravy přídavku na dítě činily 7,2 mld. Kč v celoročním vyjádření. Při zvýšení částek životního minima v průměru o 1 084 Kč (životní minimum jednotlivce 4 990 Kč), by celkové náklady úpravy přídavku na dítě činily 12,7 mld. Kč v celoročním vyjádření.

Navrhovaná opatření budou mít pozitivní vliv na sociální situaci rodin s nezaopatřenými dětmi.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

7. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.

8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí

Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu ani na životní prostředí.

9. Způsob projednání návrhu zákona

Navrhuje se, a to ve smyslu § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, aby Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.

Účinnost navýšení přídavku na dítě o 26 % a jeho koeficientu na 3,4násobku životního minima se navrhuje k 2. kalendářnímu čtvrtletí roku 2021, tj. od 1. 4. 2021. Důvodem je především, že se tato dávka poskytuje podle rozhodných skutečností za předcházející čtvrtletí a je vhodné výši a nároky na tuto dávku měnit vždy k počátku kalendářního čtvrtletí. Vzhledem k tomuto budou negativní dopady do příjmů rodin za první čtvrtletí 2021 zohledněny v rozhodném příjmu pro přídavek na dítě náležející od 1.4.2021.