I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že živnostenské oprávnění může vzniknout fyzické nebo právnické osobě, pokud jsou splněny všeobecné podmínky provozování živnosti uvedené v § 6 tohoto zákona, zvláštní podmínky provozování živnosti uvedené v § 7 tohoto zákona (pokud jejich splnění zákon vyžaduje, což se týká tzv. regulovaných živností) a v případě, že zde není některá z překážek provozování živnosti, které jsou uvedeny v § 8 živnostenského zákona. Jednou z těchto překážek je pravomocné rozhodnutí živnostenského úřadu podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona, tj. pro závažné porušení živnostenského zákona, jiných právních předpisů a podmínek stanovených rozhodnutím o udělení koncese, které jsou uvedeny v § 8 odst. 6 a 7 živnostenského zákona. Stávající konstrukce těchto překážek neumožňuje vykonávat po dobu 3 let od právní moci zmíněného rozhodnutí živnost v oboru nebo příbuzném oboru fyzické a právnické osobě, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění, a dále pak fyzické a právnické osobě, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle shora uvedeného § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona, pakliže neprokázala, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránila. Požádat o koncesi v jiném oboru mohou tyto osoby nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Stejnou živnost, která byla živnostenským úřadem zrušena, nemůže po časově neomezenou dobu provozovat právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle shora uvedeného § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona. To platí i pro právnickou osobu, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, jež byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona této právnické osobě, pokud právnická osoba neprokáže, že tento člen vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránil porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění. Dnešní právní úprava tak zabraňuje vykonávat fyzickým i právnickým osobám po zákonem určenou dobu nejen živnost, pro níž bylo živnostenské oprávnění zrušeno, ale i živnost v příbuzném oboru a koncesovanou živnost v jiném oboru, případně se po zákonem určenou dobu účastnit na podnikání právnických osob jako člen jejich statuárního orgánu. Podnikatel tak často nemůže vykonávat v rámci příbuznosti oboru ani živnost volnou, která nepatří mezi živnosti regulované (není vyžadováno splnění zvláštních podmínek provozování živnosti) a zahrnuje bezmála 80 velmi rozmanitých oborů činnosti (výrobní i obchodní činnosti, zprostředkování apod.). Tato právní úprava zakládá rovněž nerovnost mezi podnikatelskými subjekty, neboť různým podnikatelským subjektům stanoví různá omezení co do doby i rozsahu vyloučení z podnikatelské činnosti. Shora uvedené omezení vztahující se na provozování jak shodné živnosti, tak i živnosti v příbuzném oboru platí rovněž pro účast fyzické osoby na podnikání fyzické nebo právnické osoby v pozici odpovědného zástupce, neboť odpovědného zástupce v oboru nebo příbuzném oboru v současné době nemůže vykonávat fyzická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona. Liší se však dobou trvání této překážky a to s ohledem na rozsah odpovědnosti těchto osob. Podle současné právní úpravy je povinností každé právnické osoby oznámit živnostenskému úřadu ve svém ohlášení živnosti i v žádosti o koncesi identifikační údaje členů svého statutárního orgánu, a to i v případě, že tyto osoby dosud nejsou zapsány v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku. V praxi pak nastává situace, kdy do živnostenského rejstříku je zapsána jako člen statutárního orgánu osoba, která následně do příslušného veřejného rejstříku (zejména obchodního nebo spolkového rejstříku) jako člen statutárního orgánu právnické osoby zapsána není a jako tento člen je ve veřejném rejstříku uvedena zcela jiná osoba. Uvedenou skutečnost se sice z informace zaslané elektronickou cestou z příslušného veřejného rejstříku dozví místně příslušný obecní živnostenský úřad, který změnu člena statutárního orgánu vyznačí do živnostenského rejstříku, avšak rozdíl v historických údajích zapsaných do veřejného a živnostenského rejstříku nebude odstraněn. Živnostenský zákon stanoví, že z živnostenského rejstříku, který je informačním systémem veřejné správy tvořeným veřejnou a neveřejnou části, jsou vydávány výstupy, které mají podobu výpisu z živnostenského rejstříku a které obsahují údaje týkající se konkrétního podnikatele, příp. osoby, která splnila všechny podmínky vyjma povolení k pobytu nebo zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku. Právní úprava živnostenského zákona neumožňuje, aby byly z živnostenského rejstříku na žádost osoby vydávány hromadné soubory (sestavy) podnikatelů vybraných podle určitých kritérií (např. adresy jejich sídla nebo živnosti, k jejímuž provozování získali živnostenské oprávnění), takže nelze vyhovět požadavkům veřejnosti na jejich vydání. Dosavadní právní úprava živnostenského zákona obsahuje některá ustanovení, která podle poznatků z aplikační praxe živnostenských úřadů vyžadují zpřesnění, doplnění nebo jinou změnu, která by přispěla ke zkvalitnění právní úpravy a zejména pak k odstranění výkladových pochybností. Jedná se např. o ustanovení užívající pojem „organizační složka obchodního závodu“, užívající pojem „obchodní rejstřík“, aniž by byly zmíněny všechny veřejné rejstříky vedené rejstříkovým soudem, týkající se posouzení bezúhonnosti podnikatele odsouzeného soudem cizího státu, obsahující nepřesnost právní úpravy ve vztahu k textu insolvenčního zákona, upravující postavení odpovědného zástupce a jeho případnou odpovědnost, upravující právo pokračovat v provozování živnosti svěřenského správce po skončení řízení o pozůstalosti, týkající se vydávání tržních řádů, upravující fungování centrálních registračních míst, obsahující výčet identifikačních údajů osob zapisovaných se do živnostenského rejstříku, upravující vydávání výpisů z živnostenského rejstříku, upravující poskytování údajů živnostenským úřadům Ministerstvem vnitra.
Stávající právní úprava není diskriminační a nemá dopad na rovnost mužů a žen. I když z dostupných statistických údajů je zřejmé, že podnikatelů s živnostenským oprávněním je více mezi muži než mezi ženami (k 31. 12. 2015 bylo evidováno 1 275 166 mužů - podnikatelů s živnostenským oprávněním a 707 591 žen - podnikatelek s živnostenským oprávněním) a muži mají také více živnostenských oprávnění (k 31.12.2015 1 885 357 živnostenských oprávnění náležejících mužům a 934 548 živnostenských oprávnění náležejících ženám), uvedený rozdíl není zapříčiněn právní úpravou živnostenského zákona, ale jinými aspekty, zejména společensko- ekonomickými a kulturně-historickými. Živnostenský zákon je genderově neutrální, neboť nestanoví pro ženy a muže žádné odlišné podmínky pro vstup do živnostenského podnikání, ani pro jeho provozování. A tak např. živnost spočívající v pedikérské a manikérské činnosti, kterou v převážné většině vykonávají ženy, mohou provozovat i muži, stejně tak i silniční motorovou dopravu nákladní, která je provozována v naprosté většině muži, mohou provozovat i ženy. Zákonem používaná terminologie, jako je např. podnikatel, fyzická a právnická osoba, odpovědný zástupce, člen statutárního orgánu či vedoucí odštěpného závodu zahraniční osoby, má zobecňující charakter a rozumí se jí obě pohlaví bez rozdílu.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Předkládaná novela živnostenského zákona odstraňuje omezení podnikatelů, kterým bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona, jakož i osob, které se ve funkci člena statutárního orgánu podílely na podnikání právnických osob, kterým bylo takto zrušeno živnostenské oprávnění, resp. podnikatelů, na jejichž podnikání se tyto osoby ve funkci člena statutárního orgánu podílejí, provozovat živnost v příbuzném oboru, případně se na provozování živnosti v příbuzném oboru podílet. Zároveň se odstraňuje nemožnost těchto osob po dobu 1 roku provozovat koncesovanou živnost v jiném oboru, resp. se na jejím provozování podílet ve funkci člena statutárního orgánu právnické osoby. Mělo by tak dojít k vyloučení vzniku situace, kdy z důvodu příbuznosti k některému z oboru činností živnosti volné v případě řemeslné, vázané nebo koncesované živnosti, k jejímuž provozování bylo živnostenské oprávnění rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona zrušeno, nemůže podnikatel provozovat po zákonem stanovenou dobu žádný z oborů činností živnosti volné, tedy ani ty, které s obsahovou náplní živnosti, pro jejíž provozování podnikatel pozbyl oprávnění, nejsou příbuzné. Všechny fyzické i právnické osoby uvedené v § 8 odst. 6 živnostenského zákona by tedy v případě, pokud by živnostenský úřad rozhodl o zrušení živnostenského oprávnění z důvodu závažného porušení podmínek stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy nebo rozhodnutím o udělení koncese, nově nemohly po zákonem stanovenou dobu provozovat pouze shodnou živnost, pro jejíž provozování bylo živnostenské oprávnění zmíněným způsobem zrušeno. Došlo by tak nejen ke snížení zátěže podnikatelů a zlepšení podmínek pro vstup do živnostenského podnikání, ale i ke snížení zátěže živnostenských úřadů, které jsou povinny v rámci své rozhodovací činnosti týkající se vzniku překážky provozování živnosti odpovědně posuzovat příbuznost jednotlivých živností. Předmětné omezení vztahující se k provozování živnosti v příbuzném oboru se odstraňuje i u fyzických osob vykonávajících funkci odpovědného zástupce. Překážka provozování živnosti založená rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona by se tedy již netýkala výkonu funkce odpovědného zástupce pro živnosti v příbuzném oboru nebo pro koncesované živnosti v jiném oboru, ale pouze výkonu funkce odpovědného zástupce pro shodnou živnost.
Navrhovaná právní úprava rovněž sjednocuje délku trvání překážky provozování živnosti pro všechny kategorie podnikajících osob, na které překážka provozování živnosti uvedená v § 8 odst. 6 živnostenského zákona dopadá, neboť stávající rozdělení délky trvání překážek provozování živnosti na dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění a dobu neomezenou nemá reálné opodstatnění. U odpovědného zástupce se s ohledem na to, že jeho odpovědnost na provozování živnosti je výhradně vůči podnikateli, nikoliv vůči třetí osobě, stanovuje doba trvání překážky shodně s předchozí úpravou a to na 1 rok od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Navrhovanou právní úpravou by mělo dojít k zamezení vzniku rozdílů v zápisech členů statutárních orgánů právnických osob povinně zapisovaných do některého z veřejných rejstříků vedených rejstříkovým soudem v živnostenském a příslušném veřejném (např. obchodním nebo spolkovém) rejstříku. Zároveň by se snížila administrativní zátěž podnikatelů, neboť shora uvedené právnické osoby by nemusely při ohlášení živnosti nebo při podání žádosti o koncesi uvádět živnostenskému úřadu identifikační údaje členů svého statutárního orgánu, ani vedoucího odštěpného závodu zahraniční osoby, neboť tyto údaje si zajistí sám živnostenský úřad buď náhledem do příslušného veřejného rejstříku, nebo z informací, které mu přijdou elektronickou cestou z tohoto rejstříku, a následně je zapíše do živnostenského rejstříku. Údaje vedené v živnostenském rejstříku tak budou odpovídat údajům uvedeným v příslušném veřejném rejstříku, do něhož se právnická osoba zapisuje. Předložená novela živnostenského zákona a zákona o správních poplatcích by měla zajistit přístup široké veřejnosti k aktuálním údajům podnikatelů zapsaným ve veřejné části živnostenského rejstříku. Údaje podnikatelů budou zpracovávány do hromadného souboru (sestavy) podle kritéria vymezeného v žádosti, tj. podle sídla, umístění provozovny nebo podle konkrétní živnosti. Tyto sestavy bude možno získávat bez ohledu na účel, k jakému budou informace využity, tj. nejen pro soukromé účely (např. vyhledání konkrétního podnikatele za účelem získání jeho služeb), ale i pro účely komerční (např. oslovení podnikatele za účelem obchodní spolupráce, nabízení služeb apod.) či za účelem zpracování statistik nebo pro vědecké účely. Cílem předloženého návrhu je i zkvalitnění právní úpravy živnostenského zákona a odstranění výkladových pochybností při aplikaci některých ustanovení tohoto zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že navrhovaná právní úprava týkající se nastavení překážek provozování živnosti, povinnosti oznamovat identifikační údaje členů statutárních orgánů právnických osob zapsaných do veřejných rejstříků a vedoucích odštěpného závodu zahraničních osob, vydávání sestav z živnostenského rejstříku, jakož i dalších úprav, které by měly přispět ke zkvalitnění právní úpravy i k odstranění případných výkladových pochybností, není diskriminační a nebude mít dopad do oblasti rovnosti mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná právní úprava je zaměřena na zkvalitnění podnikatelského prostředí, zejména na odstranění nedůvodných rozdílů mezi jednotlivými skupinami podnikatelských subjektů, snížení administrativní zátěže podnikatelů, jakož i na zlepšení dostupnosti potřebných informací o podnikatelích zapsaných v živnostenském rejstříku pro širokou veřejnost.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 26 Listiny základních práv a svobod přijaté ústavním zákonem č. 2/1993 Sb., jímž je zakotveno právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Čl. 26 odst. 2 Listiny výslovně připouští možnost stanovení podmínek a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností zákonem. Rozsah podmínek a omezení je dán čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky testu proporcionality, neboť přijatá opatření jsou vhodná k dosažení právní úpravou sledovaného účelu a mohou vést k zákonem sledovanému cíli.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je slučitelná s předpisy Evropské unie, zejména s čl. 49 Smlouvy o fungování Evropské unie, který upravuje právo usazování pro občany jednoho členského státu na území druhého a právo zřizování zastoupení, poboček a dceřiných společností občany jednoho členského státu na území druhého státu. Podle tohoto článku svoboda usazování zahrnuje přístup k samostatné výdělečné činnosti a jejímu výkonu, jakož i zřizování a řízení závodů, zejména společností, za podmínek stanovených pro vlastní občany právem země usazení (nestanoví-li kapitola o pohybu kapitálu jinak). Navrhovaná právní úprava je slučitelná rovněž s čl. 56 až čl. 62 této Smlouvy, které upravují volný pohyb služeb uvnitř Evropské unie a podle nichž aniž jsou dotčena ustanovení Smlouvy týkající se práva usazování, může poskytovatel služby za účelem jejího poskytnutí dočasně provozovat svou činnost v členském státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním občanům. Navrhovaná právní úprava je slučitelná s judikaturou soudních orgánů Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zněním mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ať již se jedná o smlouvy dvoustranné, nebo mnohostranné (seznam mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal souhlas zákonodárný sbor a jimiž je Česká republika vázána, a která jsou v evidenci
Ministerstva zahraničních věcí, je k dispozici na internetových stránkách www.mzv.cz).
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na výdaje ze státního rozpočtu; náklady na úpravu živnostenského rejstříku budou uhrazeny z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci finančních prostředků vyhrazených na průběžný rozvoj tohoto rejstříku. V případě vydávání sestav s údaji podnikatelů lze očekávat příznivý dopad jak na státní rozpočet, tak na ostatní veřejné rozpočty (rozpočty obcí a krajů). V souvislosti se snížením administrativní zátěže podnikatelů a odstraněním nerovného postavení jednotlivých skupin podnikatelských subjektů lze očekávat zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice. Lze očekávat pozitivní dopad na podnikatelské prostředí i v souvislosti se sladěním identifikačních údajů osob zapisovaných do některého z veřejných rejstříků a údajů zapsaných o těchto osobách v živnostenském rejstříku. Navrhovaná právní úprava by mohla mít pozitivní sociální dopady, neboť odstranění časového neomezení překážek provozování živnosti a umožnění provozovat živnost v příbuzném oboru i koncesovanou živnost v jiném oboru v případě zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona by mělo vést k eliminaci případné nezaměstnanosti dotčených osob a s tím spojených negativních projevů (nepříznivého dopadu na psychiku dotčených osob, jejich rodinné zázemí, ztrátu pracovních návyků apod., dopadu na veřejné rozpočty z důvodu čerpání podpory v nezaměstnanosti, nesplácení finančních závazků těmito osobami atd).
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů dotčených fyzických i právnických osob. Údaje týkající se podnikatelů, které budou živnostenské úřady uvádět v sestavách vydávaných na žádost, jsou údaji zapsanými ve veřejné části živnostenského rejstříku. Tyto údaje jsou již v současné době dostupné na oficiálních internetových stránkách živnostenského rejstříku www.rzp.cz a jsou uváděny na výpisu z živnostenského rejstříku. Tyto sestavy nebude možno zveřejňovat, ani poskytovat třetím osobám. Zároveň se staví najisto, že údaje zveřejňované Živnostenským úřadem ČR v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům nelze opětovně, vyjma informačních systémů veřejné správy, zveřejnit, což by mělo přispět ke zlepšení ochrany osobních údajů podnikatelské veřejnosti, jejíž identifikační údaje jsou (často jen z důvodu snadného zisku provozovatele z internetové reklamy) neomezeně publikovány v duplicitních databázích obsahujících mnohdy zastaralé a nepřesné údaje. Kontrola dodržování předmětné právní úpravy bude spadat do působnosti Úřadu na ochranu osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava se dotýká problematiky omezení provozování živnosti osob v souvislosti s vydáním pravomocného rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona, tj. sankčního zrušení živnostenského oprávnění podnikatele z důvodu závažného porušení živnostenského zákona, jiných právních předpisů nebo rozhodnutí o udělení koncese. O existenci překážky provozování živnosti rozhodují postupem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení obecní živnostenské úřady, o odvolání proti rozhodnutím těchto úřadů místně příslušné krajské živnostenské úřady a přezkumné řízení vede Živnostenský úřad ČR, jehož působnost vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vzhledem k tomu, že právní úprava překážek provozování živnosti je spjata s omezováním práv osob a jejich vynucováním správními orgány, lze předpokládat korupční rizika.
Předkládaná právní úprava je zaměřena na zlepšení postavení podnikatelů zmírněním dosavadního širokého omezení provozování živnosti, k němuž dochází v návaznosti na zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona, a to jak z hlediska časového, tak obsahového. Pro daný účel je právní úprava nezbytná, neboť zamýšleného cíle nelze dosáhnout jinými, mimoprávními prostředky. Nová právní úprava nepředstavuje pro adresáty právní normy žádnou zátěž, ani vynaložení nákladů na přizpůsobení.
Navrhovaná právní úprava týkající se překážek provozování živnosti je jednoznačná, není založena na volném uvážení správního orgánu, je tudíž snadno kontrolovatelná. Neumožňuje žádné výjimky ani odchylky. Neměla by působit problémy z hlediska aplikace živnostenskými úřady, neboť tyto úřady se již v současné době v rámci své pravomoci posuzováním překážek provozování živnosti zabývají. Nová právní úprava by naopak měla přispět k zjednodušení činnosti živnostenských úřadů, neboť dosavadní právní úprava v souvislosti s dopadem překážek provozování živnosti na živnosti v příbuzném oboru vyžaduje určitou míru správního uvážení.
Rozhodovací pravomoc jednotlivých živnostenských úřadů je jednoznačně dána zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a jejich místní příslušnost § 71 živnostenského zákona. Nedochází proto k soustředění pravomoci u jednoho orgánu. Organizační členění živnostenských úřadů je v kompetenci jednotlivých obecních i krajských úřadů podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, jakož i úřadů městských částí hlavního města Prahy a Magistrátu hlavního města Prahy podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
S ohledem k existujícím kontrolním mechanismům je pravděpodobnost korupčního rizika malá, ale nelze ji zcela vyloučit vzhledem k existenci lidského faktoru v rozhodovacím procesu. Korupční rizika je však možno přijetím konkrétních opatření (např. proškolením odpovědných osob, zpracováním podrobných metodik, četností a důsledností kontrol, vyvozením důsledků z porušení povinností odpovědných osob apod.) minimalizovat.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu. Hromadné soubory (sestavy) s údaji podnikatelů, které budou na žádost veřejnosti zpracovávány živnostenskými úřady, budou obsahovat výhradně aktuální veřejně dostupné údaje podnikatelů, resp. údaje zapsané ve veřejné části živnostenského rejstříku, tudíž nedojde ke zpřístupňování údajů osob, které jsou jinak dostupné pouze osobám, jichž se týkají, nebo příslušným státním orgánům.
K bodu 1 (§ 5 odst. 4)
Jedná se o sladění terminologie živnostenského zákona, neboť tento zákon ve svých ostatních ustanoveních (např. v § 5 odst. 6, § 7 odst. 5, § 24 odst. 2 ad.) používá pojem „občan“, nikoliv pojem „státní příslušník“.
K bodu 2 (§ 5 odst. 5)
Pojem „organizační složka závodu“, používaný dosud v ustanoveních
živnostenského zákona, se v návaznosti na ustanovení § 503 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a terminologii zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, nahrazuje pojmem „odštěpný závod“.
K bodu 3 (§ 5 odst. 6)
Dochází k úpravě terminologie živnostenského zákona v návaznosti na předpisy Evropské unie upravující problematiku udělování mezinárodní ochrany, jako např. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany nebo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu. Obsahově se však ustanovení nemění, neboť mezinárodní ochranou se ve smyslu evropské legislativy promítnuté mj. do zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, rozumí ochrana poskytnutá na území České republiky cizinci formou azylu nebo doplňkové ochrany
K bodu 4 (§ 6 odst. 4)
Navrhované doplnění zákona vychází z potřeb aplikační praxe orgánů veřejné správy vykonávajících živnostenskoprávní agendu a nahrazuje chybějící účinné mechanismy umožňující mezinárodní spolupráci mezi těmito orgány a soudy cizích států. Při posuzování bezúhonnosti osoby, která ohlašuje živnost nebo která žádá o koncesi, mají živnostenské úřady podle dosavadní právní úpravy možnost si vyžádat od soudu opis pravomocného rozhodnutí, příp. nahlížet do těch částí trestního spisu, které obsahují skutečnosti důležité pro posouzení bezúhonnosti osoby. V ojedinělých případech je však nezbytné, aby živnostenský úřad posoudil bezúhonnost osoby, která byla odsouzena soudem jiného státu, avšak takovéto posouzení není prakticky realizovatelné bez aktivní spolupráce s podnikatelem.
K bodu 5, 14, 17, 20, 22, 35, 36, 39, 66 (§ 7 odst. 4, § 10 odst. 4, § 11 odst. 4, § 17 odst. 7, § 31 odst. 2, § 46 odst. 1 písm. e) a f) a odst. 2 písm. g), § 62 odst. 1 písm. j))
V návaznosti na ustanovení § 503 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se dosavadní pojem „organizační složka obchodního závodu“ nahrazuje pojmem „odštěpný závod“. Terminologie živnostenského zákona se tak uvádí do souladu s terminologií zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, který v části týkající se obchodního rejstříku uvádí skutečnosti zapisované do tohoto rejstříku ohledně odštěpného závodu zahraniční osoby, zatímco pojem „organizační složka obchodního závodu“ nezná.
K bodu 6 (§ 7 odst. 6)
Jedná se o legislativně technickou úpravu textu živnostenského zákona spočívající v upřesnění právního předpisu v textu ustanovení a nahrazení textu uvedeného v poznámce pod čarou odkazujícího na již zrušený právní předpis textem s uvedením aktuálního právního předpisu (zákona o ochraně osobních údajů).
K bodu 7 (§ 8 odst. 1 písm. a))
Odstraňuje se nepřesnost stávající právní úpravy, která se týká překážky provozování živnosti vznikající v souvislosti s prodejem podniku podle § 261 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to vypuštěním části textu, jenž byl do živnostenského zákona vložen zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se měnil insolvenční zákon a některé další zákony v souvislosti s jeho přijetím.
K bodu 8 (§ 8 odst. 3 a odst. 4)
Navrhovaná právní úprava odstraňuje vznikající pochybnosti o tom, zda oznámení o přerušení provozování živnosti nebo oznámení o pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno, má být považováno za úkon související se změnou živnostenského oprávnění, a tudíž vyžaduje písemný souhlas předběžného insolvenčního správce nebo „řádného“ insolvenčního správce nebo zda se jedná o úkon, který tento souhlas nevyžaduje.
K bodu 9 (§ 8 odst. 5)
Ustanovení, které upravuje překážku provozování živnosti založenou pravomocným rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, jímž byl vysloven zákaz činnosti, se terminologicky zjednodušuje a zároveň upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, že se vyslovený zákaz činnosti týká pouze té živnosti podnikatele, do jejíž obsahové náplně předmětná činnost spadá.
K bodu 10 a 11 (§ 8 odst. 6 a 7)
Předkládaným návrhem se odstraňuje omezení fyzických i právnických osob, kterým bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona nebo které se účastnily na podnikání osob, jimž bylo z uvedeného důvodu zrušeno živnostenské oprávnění, a dále právnických osob, jejichž podnikání se účastní osoby, kterým bylo zrušeno živnostenské oprávnění, nebo osoby, které se účastnily podnikání právnických osob, kterým bylo zrušeno živnostenské oprávnění, provozovat živnost v příbuzném oboru nebo se účastnit na provozování živnosti v příbuzném oboru jinými osobami.
Dále se odstraňuje nedůvodný rozdíl v časovém období, po které nemohou shora uvedené osoby provozovat shodnou živnost. Podle navrhované právní úpravy bude překážka provozování živnosti spočívající v zákazu provozovat shodnou živnost trvat pro všechny subjekty uvedené v tomto ustanovení tři roky od právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění pro závažné porušení zákona nebo podmínek uvedených v rozhodnutí o udělení koncese.
Jiný právní předpis může stanovit, že překážka provozování živnosti založená rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona nevznikne, jako tomu je např. při zrušení živnostenského oprávnění podnikateli v silniční dopravě provozované velkými vozidly podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 12 (§ 10 odst. 1)
V návaznosti na stávající znění ustanovení § 10 odst. 5 živnostenského zákona se terminologie živnostenského zákona upřesňuje tak, aby bylo nepochybné, že živnostenské oprávnění vzniká ohlášením živnosti nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese nejen právnickým osobám již zapsaným v obchodním rejstříku, ale i v jiném veřejném rejstříku vedeném rejstříkovým soudem (např. spolkovém rejstříku nebo rejstříku ústavů), jakož i rejstříku, který má obdobný charakter (např. rejstříku školských právnických osob, Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností ad.).
K bodu 13 (§ 10 odst. 3)
Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na změny v ustanovení § 60.
K bodu 15 (§ 11 odst. 1)
Ustanovení upravující postavení odpovědného zástupce při provozování živnosti jeho prostřednictvím se zpřesňuje v tom smyslu, aby bylo jednoznačné, že odpovědný zástupce odpovídá za provoz živnosti podnikateli.
K bodu 16 (§ 11 odst. 3)
Ustanovení, které upravuje negativní podmínky pro výkon činnosti odpovědného zástupce, se terminologicky upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, které překážky provozování živnosti na odpovědného zástupce dopadají. Zároveň se toto ustanovení mění v návaznosti na navrhované změny § 8 odst. 5 až 7 živnostenského zákona tak, aby tyto překážky byly věcně shodné jak pro podnikatele, tak pro odpovědného zástupce (i nadále však zůstává odlišnost v době trvání překážek vzhledem k rozdílnému rozsahu odpovědnosti podnikatele a odpovědného zástupce vůči třetím osobám). Dále se ustanovení upravuje v návaznosti na změnu ustanovení § 58, podle kterého je důvod zrušení živnostenského oprávnění spočívající v tom, že živnost nebyla provozována po dobu delší než 4 roky, přesunut v uvedeném ustanovení § 58 z odstavce 3 do odstavce 4.
I nadále platí, že výkon činnosti odpovědného zástupce není slučitelný s výkonem funkce člena kontrolního orgánu právnické osoby (např. v případě obchodní korporace se tímto orgánem rozumí dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný obdobný orgán, v případě spolku je tímto orgánem kontrolní komise, rozhodčí komise nebo jiný orgán určený ve stanovách ad.).
K bodu 18 (§ 13 odst. 5)
Zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se s účinností od 1. ledna 2014 změnily některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, mj. v části páté tohoto zákona i živnostenský zákon, byl mezi osoby, které mohou pokračovat v provozování živnosti při úmrtí podnikatele, zařazen i svěřenský správce za předpokladu, že zůstavitel vložil obchodní závod do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti. Jednalo se o zcela nový institut zavedený společně s právní úpravou svěřenského fondu v § 1448 až § 1474 nového občanského zákoníku. Úkolem svěřenského správce je pečovat o majetek, který jeho vlastník vyčlenil za určitým účelem ze svého ostatního majetku a vložil jej do svěřenského fondu. Jestliže byl majetek obchodního závodu vložen pro případ smrti do svěřenského fondu, měl by mít svěřenský správce právo pokračovat v provozování živnosti i po skončení řízení o pozůstalosti, a to za stejných podmínek jako osoby uvedené v § 13 odst. 1 písm. b),
c) a e), tj. dědicové ze zákona, dědicové ze závěti nebo pozůstalý manžel nebo partner. Stávající úprava se proto návrhem v uvedeném smyslu doplňuje.
K bodu 19 (§ 17 odst. 5 písm. c))
Z důvodu povinného ověřování adres v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí prováděného živnostenskými úřady při výkonu živnostenskoprávní agendy a v návaznosti na právní úpravu obsaženou ve vyhlášce č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, vymezující pojem „adresa“ byl tento pojem vydefinován i v živnostenském zákoně (viz § 67 zákona). Vzhledem k tomu, že je přípustné, aby provozovna neměla ani číslo popisné, ani evidenční a byla umístěna i mimo obec, je třeba umožnit specifikaci jejího umístění, aniž by splňovalo náležitosti adresy (umístění provozovny by bylo vymezeno např. parcelním číslem pozemku a názvem katastrálního území). Návrh proto zákon v tomto ohledu doplňuje.
K bodu 21 (§ 18)
Předmětná úprava je navržena především za účelem odstranění některých výkladových nejasností stávající právní úpravy. Stanovuje se výslovně, co tržní řád vymezuje obligatorně a co fakultativně; do oblastí, které lze tržním řádem vymezit, se na doporučení Ministerstva pro místní rozvoj doplňují pravidla, která je třeba ze strany provozovatele tržiště dodržet, aby tržiště mohly řádně užívat i osoby s omezenou schopností pohybu. Dále se užitá terminologie slaďuje s platnou úpravou stavebního zákona a s ohledem na aplikační praxi se výslovně stanovuje, že zákaz některých forem prodeje nebo poskytování služeb mimo provozovnu je možno stanovit i nařízením obce.
K bodu 23 a 43 (§ 45 odst. 2 písm. a), § 47 odst. 2 písm. d))
Navrhovaná úprava reaguje na novou úpravu pojmu „adresa“ v § 67
živnostenského zákona v návaznosti na znění vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Dosavadní vymezení náležitostí adresy bydliště fyzických osob uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) a v § 47 odst. 2 písm.
d) živnostenského zákona se s ohledem na vývoj právní úpravy vypouští jako nedostatečné.
K bodu 24 (§ 45 odst. 2 písm. c) a d))
Uvedené ustanovení je upravováno v návaznosti na zavedení definice pojmu „adresa“ v § 67 živnostenského zákona, jímž dochází ke sladění právní úpravy živnostenského zákona s právní úpravou uvedenou ve vyhlášce č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pojem „organizační složka obchodního závodu“ se nahrazuje pojmem „odštěpný závod“ a vypouští se dřívější vymezení adresy umístění tohoto závodu.
Zároveň se vypouští povinnost fyzické osoby (ohlašovatele, resp. žadatele o koncesi) oznamovat živnostenskému úřadu identifikační údaje vedoucího organizační složky obchodního závodu (resp. vedoucího odštěpného závodu) zahraniční osoby, neboť příslušné údaje si pro účely jejich zápisu do živnostenského rejstříku obstará sám živnostenský úřad náhledem do obchodního rejstříku, příp. z informací (usnesení), které budou živnostenskému úřadu rejstříkovým soudem zaslány.
Zároveň se ze shora uvedeného důvodu vypouští i dosavadní vymezení náležitostí adresy sídla ohlašovatele (žadatele o koncesi).
K bodu 25 a 28 (§ 45 odst. 2 písm. k) a odst. 3 písm. h))
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve svém § 19 odst. 3 umožňuje účastníkům řízení, aby správní orgán na požádání účastníka řízení doručoval (nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci) na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu. Navrhuje se, že na adresu pro doručování, kterou účastník řízení sdělí při svém ohlášení živnosti (v žádosti o koncesi, případně při oznámení změny) živnostenskému úřadu, budou doručovány písemnosti živnostenského úřadu za předpokladu, že účastník nemá zřízenu datovou schránku (v případě fyzické osoby se jedná pouze o datovou schránku podnikající fyzické osoby), neboť v takovém případě budou písemnosti doručovány do této datové schránky. Vzhledem k tomu, že podle § 71 živnostenského zákona upravujícího místní příslušnost lze podání vůči živnostenským úřadům činit na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě, odstraňuje se pochybnost, zda adresu pro doručování může pro účely komunikace s podnikatelem využít pouze ten živnostenský úřad, jemuž byla adresa podnikatelem oznámena, nebo i další živnostenské úřady, které budou vůči podnikateli zahajovat řízení v budoucnu.
K bodu 26 (§ 45 odst. 3 písm. a))
Uvedené ustanovení je upravováno v návaznosti na zavedení nové úpravy pojmu „adresa“ v § 67 živnostenského zákona, jímž dochází ke sladění právní úpravy živnostenského zákona s právní úpravou vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Z živnostenského zákona se proto vypouští dosavadní vymezení adresy sídla právnické osoby, která ohlašuje živnost nebo žádá o koncesi, jakož i právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem.
Zároveň se vypouští povinnost ohlašovatele (žadatele o koncesi), který je právnickou osobou vznikající zápisem do veřejného rejstříku vedeného rejstříkovým soudem, aby ve svém ohlášení (žádosti o koncesi) uvedl identifikační údaje členů svého statutárního orgánu i datum vzniku jejich funkce, neboť tyto údaje se dozví živnostenský úřad náhledem do příslušného veřejného rejstříku vedeného v souladu s ustanovením § 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, případně z informací (usnesení), které mu budou zaslány rejstříkovým soudem.
K bodu 27 (§ 45 odst. 3 písm. c))
Návrhem dochází ke sladění textu živnostenského zákona vzhledem k vydefinování pojmu „adresa“ v § 67 živnostenského zákona. Dále se pojem „organizační složka obchodního závodu“ nahrazuje pojmem „odštěpný závod“, aby pojmosloví živnostenského zákona bylo v souladu s ustanovením § 503 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a terminologii zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.
Zároveň se vypouští povinnost ohlašovatele (žadatele o koncesi), jedná-li se o zahraniční právnickou osobu, oznamovat živnostenskému úřadu identifikační údaje vedoucího organizační složky svého obchodního závodu (resp. vedoucího odštěpného závodu), neboť příslušné údaje si pro účely jejich zápisu do živnostenského rejstříku obstará sám živnostenský úřad náhledem do obchodního rejstříku, příp. z informací (usnesení), které budou živnostenskému úřadu rejstříkovým soudem zaslány.
K bodu 29 - 33 (§ 45a a § 45b)
Předmětným návrhem se z důvodu zajištění řádného fungování tzv. centrálních registračních míst, která byla zřízena na všech obecních živnostenských úřadech na základě usnesení vlády č. 1006 ze dne 20. října 2004, jímž byl schválen projekt Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání (ZAP), upravuje ustanovení § 45a tak, že se z něj vyjímá úprava týkající se možnosti učinit vybraná podání ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a dalších daňových zákonů vůči správci daně na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě, a tato úprava se přesouvá do nově vytvořeného ustanovení § 45b.
Možnost učinit podání vůči správci daně prostřednictvím živnostenského úřadu se v současnosti vztahuje pouze na konkrétní formulářová podání ve smyslu § 72 odst. 1 daňového řádu, a sice na přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Toto pravidlo by mělo být zachováno i nadále. Stávající konstrukce předpokládající možnost učinit tato podání vůči správci daně na živnostenském úřadě nicméně vykazuje některé nejasnosti zejména ohledně právního charakteru samotného podání, role živnostenského úřadu a postupu předávání předmětných podání, popř. odstraňování jejich případných vad. Současně platí, že podle současné právní úpravy nelze touto formou podat přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů vůči správci daně v případě, kdy je daňový subjekt povinen dané podání učinit elektronicky.
Navrženou úpravou dojde nejen ke zpřesnění, ale současně k rozšíření možnosti činit předmětná podání prostřednictvím živnostenských úřadů také v případě, že je daňový subjekt povinen je učinit v elektronické formě. Kromě toho je provedena revize možnosti učinit tímto způsobem podání týkající se registrace dle jednotlivých druhů daní. Důvodem pro tuto revizi je adaptace na současný faktický stav, kdy možnost podat přihlášku k registraci, popřípadě oznámení o změně registračních údajů je dána pouze u daní spravovaných orgány Finanční správy České republiky, ačkoli dle formulace § 45a odst. 1 by měla dopadat na všechny správce daně, kteří vedou registrační řízení (např. registrace ke spotřebním daním spravovaným orgány Celní správy České republiky). S ohledem na to, že na tato podání úprava centrálních registračních míst od počátku necílí, a s ohledem na současné faktické nastavení tohoto institutu, je na místě do budoucna explicitně uvést, ke kterým daním lze prostřednictvím živnostenského úřadu přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů podat. Z principu by jimi měly být pouze daně spravované orgány Finanční správy České republiky, a to daně z příjmů a daň silniční.
V případě daně z přidané hodnoty se možnost využívat centrální registrační místo nejeví jako žádoucí. Důvodem jsou jednak zvýšené standardy na kvalitu podání a specifický proces týkající se vad podání (srov. § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). Současně zde existuje objektivně vyšší riziko nekalého jednání (z praxe jsou známy např. podvodné pokusy o změnu údaje týkajícího se čísla účtu, na který má být vyplacen nadměrný odpočet), jakož i potřeba poskytnout podateli nezbytnou odbornou pomoc, jejíž zajištění v dostatečné kvalitě není v možnostech živnostenských úřadů. Navíc platí, že registrace k dani z přidané hodnoty či její změny nejsou bezprostředně navázány na vznik nebo zánik živnostenského oprávnění.
Navržená konstrukce možnosti podat přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů k daním z příjmů a dani silniční na živnostenském úřadě podle nového § 45b živnostenského zákona je postavena na následujících principech.
Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů jsou obecně upraveny v § 125 a násl. daňového řádu; konkrétní povinnost přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů podat pak stanoví příslušný hmotněprávní daňový zákon (konkrétně zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů). Na základě § 127 odst. 1 daňového řádu institut oznámení o změně registračních údajů zahrnuje též situaci, kdy je žádáno o zrušení registrace.
Vzhledem ke smyslu a účelu centrálního registračního místa na živnostenském úřadě by možnost podat přihlášku k registraci prostřednictvím živnostenského úřadu měla mít z logiky věci tak jako dosud pouze fyzická nebo právnická osoba, která současně na živnostenském úřadě podává ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi, byť proces vzniku živnostenského oprávnění a proces registrace k dani není formálně propojen. Tato osoba současně v době podání přihlášky k registraci ještě nemusí být podnikatelem (ještě nevzniklo její živnostenské oprávnění). Oznámení o změně registračních údajů pak z logiky věci může prostřednictvím živnostenského úřadu podat pouze podnikatel ve smyslu živnostenského zákona (viz jeho § 5 odst. 1), tedy osoba, které již živnostenské oprávnění vzniklo. Tomu odpovídá i terminologie navržené úpravy.
Ačkoliv v materiálním smyslu je cílem navržené konstrukce umožnit daňovému subjektu splnit povinnost učinit vybraná podání vůči správci daně stanovenou konkrétním daňovým zákonem, ve formálním smyslu je konstrukce postavena na důsledném rozlišení dvojice podání, jejichž učinění v souhrnu povede k dosažení požadovaného efektu. Prvním z těchto podání je podání, které daňový subjekt učiní vůči živnostenskému úřadu (tzv. podání na vstupu). Jedná se o svébytné podání upravené v živnostenském zákoně učiněné v procesním režimu správního řádu. Podání lze učinit buď elektronicky ve formátu struktuře zveřejněné Ministerstvem průmyslu a obchodu, nebo ústně do protokolu, přičemž toto podání by mělo z povahy věci obsahovat takovou skladbu údajů, aby živnostenský úřad disponoval shodnými údaji, které je daňový subjekt jinak povinen uvést v přihlášce k registraci či oznámení o změně registračních údajů podle daňového řádu. K učinění podání na vstupu dojde v okamžiku, kdy se dostane do sféry živnostenského úřadu. Případné vady podání se budou řešit v obecném režimu správního řádu. Z pohledu samotné správy daní je okamžik učinění podání na vstupu irelevantní, neboť se ještě nejedná o podání ve smyslu daňového řádu. Okamžik učinění podání vůči živnostenskému úřadu je nicméně důležitý pro počátek běhu lhůty stanovené živnostenskému úřadu pro další postup (která činí 3 pracovní dny, viz dále).
Živnostenský úřad nebude postupovat správci daně podání na vstupu tak, jak je obdržel, ale bude povinen toto podání zpracovat do elektronické podoby a předat je správci daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně pro dané formulářové podání (tzv. podání na výstupu). Zákon přitom stanoví právní fikci, že na takto předanou písemnost se hledí jako na podání, které učinil sám daňový subjekt (přestože jej fakticky zaslal živnostenský úřad). Tím je mj. docíleno stavu, že dané podání je učiněno vůči správci daně vždy elektronicky (na straně daňového subjektu je tak splněna podmínka povinné elektronické formy).
Podání na výstupu je již podáním v procesním režimu daňového řádu, přičemž k jeho učinění dojde v okamžiku, kdy se daná písemnost dostane do sféry příslušného správce daně (je mu předána živnostenským úřadem). Případné vady podání se řeší podle daňového řádu (interakcí mezi správcem daně a daňovým subjektem, který je na základě právní fikce podatelem). Lhůty pro správce daně, které jsou odvozeny od okamžiku podání, počínají běžet až od okamžiku jeho předání živnostenským úřadem.
Podání, které bude uskutečněno vůči živnostenskému úřadu (podání na vstupu), bude součástí spisu vedeného živnostenským úřadem; pro správce daně a jím vedený spis bude relevantní toliko elektronicky předané podání, které na základě právní fikce bude považováno za podání daňového subjektu (podání na výstupu).
Za případné rozdíly mezi podáním na vstupu (možnost prověřit u živnostenského úřadu) a podáním na výstupu (možnost prověřit jak u živnostenského úřadu, tak u správce daně) bude primárně odpovědný daňový subjekt (neboť na základě právní fikce učinil podání vůči správci daně on sám), avšak současně bude mít vůči živnostenskému úřadu, který rozdíl fakticky způsobil, právo na náhradu případné škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Totéž bude platit v případě, že z důvodů na straně živnostenského úřadu nebude dodržena lhůta pro učinění podání vůči správci daně stanovená daňovému subjektu daňovými předpisy (povinnost daňového subjektu učinit podání vůči správci daně bude splněna až okamžikem, kdy se podání na výstupu dostane do sféry příslušného správce daně).
Informace poskytované podateli ze strany živnostenského úřadu v souvislosti s využitím možnosti učinit přihlášku k registraci či oznámení o změně registračních údajů prostřednictvím centrálního registračního místa, nemají povahu informací poskytovaných správcem daně. Podatel, který se rozhodne využít služeb centrálního registračního místa, by si měl být této skutečnosti vědom a neměl by spoléhat na to, že se mu při vyplňování přihlášky k registraci či oznámení o změně registračních údajů dostane takové odborné pomoci jako na finančním úřadě. Stejně tak nemůže od pracovníků živnostenského úřadu dostat informace ze svého daňového spisu, neboť takovými údaji živnostenský úřad nedisponuje. Lhůta pro zpracování podání na vstupu a jeho předání ve formě podání na výstupu je živnostenskému úřadu stanovena na 3 pracovní dny, přičemž bude běžet ode dne, kdy daňový subjekt učinil vůči živnostenskému úřadu podání na vstupu. Důvodem je potřeba stanovit dostatečně předvídatelný okamžik tak, aby daňový subjekt využívající služeb centrálního registračního místa, mohl přizpůsobit okamžik podání na vstupu požadavkům daným lhůtami pro podání přihlášky k registraci, resp. oznámení o změně registračních údajů. Vzhledem k tomu, že proces registrace a proces vzniku živnostenského oprávnění nejsou formálně propojeny, resp. podmíněny, není nezbytné odvozovat lhůtu pro předání podání na výstupu správci daně na okamžik vzniku živnostenského oprávnění tak, jako je tomu ve stávajícím § 45a, neboť tento je odvislý od konání, resp. nekonání živnostenského úřadu, a jako takový je pro daňový subjekt obtížně předvídatelný.
K bodu 34 (§ 46 odst. 1 písm. a))
Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s přeznačením odstavců v ustanovení § 6 živnostenského zákona provedené zákonem č. 303/2013 Sb.
K bodu 37 a 40 (§ 46 odst. 1 písm. g) a odst. 2 písm. h))
Předmětné ustanovení týkající se prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, se upřesňuje v návaznosti na ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, z něhož vyplývá, že podání vůči správnímu úřadu může být učiněno nejen písemně nebo ústně do protokolu, ale i v elektronické podobě. Návrh textu koresponduje se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, upravujícím v § 18 provádění úkonů osob vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky a zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který v ustanovení § 6 upravuje podepisování dokumentů elektronickým podpisem.
K bodu 38 (§ 46 odst. 2 písm. e))
Jedná se o upřesnění právní úpravy a její sladění s aplikační praxí živnostenských úřadů, které si mohou ověřit informace zapsané nejen v obchodním, ale i jiném veřejném rejstříku vedeném rejstříkovým soudem náhledem do některého z těchto rejstříků. Z toho důvodu není nutné, aby právnická osoba zapsaná v některém z těchto rejstříků (obchodním, spolkovém nebo nadačním rejstříku ad.) předkládala živnostenskému úřadu doklad o tom, že je v některém z těchto rejstříků zapsána.
K bodu 41 (§ 46 odst. 6)
Doplňovaným textem se upřesňuje právní úprava, která předpokládá, že ohlašovatel (žadatel o koncesi) není povinen předkládat živnostenskému úřadu doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umisťuje své sídlo, pakliže si živnostenský úřad může prokazovanou skutečnost ověřit náhledem do základních registrů. Vzhledem k tomu, že základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí ve smyslu § 31 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, neobsahuje informaci o vlastnících budov a pozemků, nemohou živnostenské úřady jeho prostřednictvím získávat potřebné informace, ačkoliv v rámci webové aplikace je tento veřejně přístupný základní registr propojen s veřejně dostupnými daty katastru nemovitostí. Jelikož však povětšinou mají živnostenské úřady v rámci svého začlenění do organizační struktury obecního úřadu bezúplatný dálkový přístup do katastru nemovitostí, mohou si prostřednictvím tohoto přístupu zajistit potřebné informace, aniž by je musel podnikatel předkládat.
K bodu 42 a 44 (§ 47 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a))
Jedná se o upřesnění právní úpravy týkající se uvádění identifikačních údajů fyzických osob na výpisu z živnostenského rejstříku v návaznosti na změny předchozích ustanovení živnostenského zákona (např. § 45 živnostenského zákona).
Ustanovení upravující náležitosti výpisu z živnostenského rejstříku vydávaného v případě splnění podmínek provozování živnosti po provedeném zápisu osoby do živnostenského rejstříku je doplňováno v návaznosti na zavedení definice pojmu „adresa“ v § 67 živnostenského zákona, jímž dochází ke sladění právní úpravy živnostenského zákona s právní úpravou vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Dále se nahrazením pojmu „organizační složka obchodního závodu“ pojmem „odštěpný závod“ sjednocuje terminologie živnostenského zákona a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.
Obsah výpisu z živnostenského rejstříku se rovněž upravuje tak, že v něm již nebudou uváděny identifikační údaje vedoucího organizační složky obchodního závodu (resp. vedoucího odštěpného závodu) zahraniční osoby.
K bodu 45 (§ 48 odst. 1)
Předmětné ustanovení týkající se informační povinnosti živnostenských úřadů vůči orgánům státní správy a dalším institucím se upravuje v návaznosti na přečíslování odstavců v § 60.
Dále se terminologie živnostenského zákona sjednocuje s terminologií zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, a pojem „organizační složka obchodního závodu“ je nahrazován pojmem „odštěpný závod“.
S ohledem na skutečnost, že živnostenské oprávnění mohou získat nejen osoby zapisující se do obchodního rejstříku, ale i osoby zapisující se do ostatních veřejných rejstříků vedených rejstříkovým soudem (vyjma společenství vlastníků jednotek) upravených shora uvedeným zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, upřesňuje se toto ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že živnostenské úřady zasílají zákonem stanovené údaje o živnosti a podnikateli rejstříkovému soudu nejen u osob, které se zapisují do obchodního rejstříku, ale i těch osob, které se zapisují i do dalších veřejných rejstříků vedených tímto soudem.
K bodu 46 (§ 49 odst. 1 a § 56 odst. 1)
Předmětná ustanovení upravující oznamování změn a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti nebo jako náležitosti žádosti o koncesi, resp. zproštění této oznamovací povinnosti, se upřesňuje v návaznosti na právní úpravu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, a existující propojení mezi živnostenským rejstříkem a veřejnými rejstříky vedenými rejstříkovým soudem.
K bodu 47 (§ 49 odst. 2 a § 56 odst. 2)
Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na změnu v § 46 odst. 6.
K bodu 48 a 49 (§ 58 odst. 2 až 5)
Právní úprava zrušení živnostenského oprávnění z důvodu, že zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území ČR podle § 5 odst. 5 živnostenského zákona, tuto podmínku nesplňuje, byla přesunuta z ustanovení § 58 odst. 2, které zakládá vznik překážky provozování živnosti podle § 8 odst. 6 živnostenského zákona, do ustanovení § 58 odst. 4 živnostenského zákona.
Právní úprava zrušení živnostenského oprávnění z důvodu, že podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky (to neplatí, pokud oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 1 živnostenského zákona) se v návaznosti na změny ustanovení § 8 odst. 6 a 7 živnostenského zákona přesouvá do samostatného ustanovení § 58 odst. 5 živnostenského zákona.
K bodu 50 (§ 58 odst. 7)
Navrhovanou právní úpravou se odstraňuje pochybnost, zda zahájení řízení o zrušení živnostenského oprávnění pro závažné porušení zákona nebo podmínek stanovených rozhodnutím o udělení koncese lze považovat za překážku řízení podle § 48 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, která brání tedy tomu, aby bylo u jiného obecního živnostenského úřadu zahájeno řízení o zrušení živnostenského zákona na žádost podnikatele. Navrhovaná právní úprava má znemožnit podnikateli obcházet zákon tím, že by v případě zahájení řízení o sankčním zrušení živnostenského oprávnění požádal jiný živnostenský úřad o zrušení svého živnostenského oprávnění, čímž by se vyhnul důsledkům spojeným se zrušením živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona.
K bodu 51 (§ 58 odst. 8)
Předmětné ustanovení je legislativně technicky upraveno v návaznosti na navrhované změny v předchozích odstavcích § 58. Z důvodu sladění aplikační praxe živnostenských úřadů se zároveň upřesňuje postup živnostenského úřadu v případě, pokud uplyne doba jednoho roku, na kterou může být provozování živnosti nebo provozování živnosti v provozovně pozastaveno, a podnikatel neodstraní důvody, které k pozastavení vedly, příp. neoznámí sám přerušení provozování živnosti nebo nepožádá o zrušení dotčeného živnostenského oprávnění.
K bodu 52 (§ 60 odst. 2 písm. a))
Ustanovení obsahující výčet identifikačních údajů fyzických i právnických osob, které se zapisují do živnostenského rejstříku, se zpřehledňuje a doplňuje v návaznosti na navrhované změny v ustanovení § 45. V návaznosti na předchozí změny se i v tomto ustanovení nahrazuje pojem „organizační složka obchodního závodu“ pojmem „odštěpný závod“.
K bodu 53 (§ 60 odst. 2 písm. d))
Jedná se o sladění textu ustanovení obsahujícího výčet údajů zapisovaných do živnostenského rejstříku se zněním § 17 odst. 5 upravujícího skutečnosti týkající se provozovny, které je povinen podnikatel živnostenskému úřadu oznámit, a zároveň se do ustanovení promítá přečíslování odstavců v § 58.
K bodu 54 (§ 60 odst. 2 písm. j))
Návrhem dochází k odstranění nepřesnosti stávající právní úpravy týkající se skutečností zaznamenávaných do živnostenského rejstříku v souvislosti s řešením úpadku nebo hrozícího úpadku podnikatele zapsaného do tohoto rejstříku. S ohledem na změny zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, které umožnily, aby v rámci řešení úpadku fyzické osoby oddlužením byly řešeny i dluhy z podnikání, a v souvislosti s propojením živnostenského rejstříku na veřejné rozhraní insolvenčního rejstříku vyvstala potřeba doplnit mezi skutečnosti zapisované do živnostenského rejstříku i skončení insolvenčního řízení splněním oddlužení, příp. jiným způsobem podle insolvenčního zákona.
K bodu 55 (§ 60 odst. 2 písm. n))
Výčet informací zapisovaných do živnostenského rejstříku se rozšiřuje o uvedení podmínek provozování živnosti, které předpokládá § 27 odst. 3. Tyto podmínky zahrnují zvláštní povinnosti podnikatele při provozování některých koncesovaných živností. Živnostenský úřad stanoví tyto podmínky, pokud je upravuje živnostenský zákon ve své příloze č. 3 (např. podmínku bezúhonnosti všech osob, které pro podnikatele vykonávají předmětnou činnost) nebo vyplývají z jiného právního předpisu (např. schválení provozovny). Uvedení podmínek provozování živnosti, jež jsou povinnou náležitostí rozhodnutí o udělení koncese, ve výpisu z živnostenského rejstříku přispěje k větší informovanosti podnikatelské i nepodnikatelské veřejnosti, jakož i orgánů veřejné správy, které z tohoto rejstříku čerpají informace nezbytné pro výkon svých pravomocí.
K bodu 56 a 57 (§ 60 odst. 2 písm. r) a odst. 3 písm. a))
Ustanovení obsahující výčet údajů, které se zapisují do živnostenského rejstříku, se doplňuje v návaznosti na změny provedené v § 45 živnostenského zákona, v němž jsou uvedeny skutečnosti, které jsou náležitostmi ohlášení živnosti, resp. žádosti o koncesi. Mezi tyto skutečnosti nově patří i adresa pro doručování, pokud ji podnikatel živnostenskému úřadu sdělí a pokud se nejedná o osobu, která má zřízenu datovou schránku, resp. fyzická osoba datovou schránku podnikající fyzické osoby. Adresa pro doručování bude vedena v neveřejné části živnostenského rejstříku a bude tudíž přístupná pouze živnostenským úřadům a dalším osobám za podmínek uvedených v § 60 odst. 4.
K bodu 58 (§ 60 odst. 5)
Ustanovení upravující vydávání výpisů z živnostenského rejstříku se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, že výpis z živnostenského rejstříku vydávaný živnostenským úřadem na žádost obsahuje vždy pouze údaje jedné konkrétní fyzické nebo právnické osoby, tedy údaje vztahující se k podnikateli, nebo k osobě, která splnila podmínky pro vznik živnostenského oprávnění vyjma zápisu do příslušného veřejného rejstříku vedeného rejstříkovým soudem nebo obdobného rejstříku (viz § 10 odst. 4) nebo vyjma doložení dokladu o povolení k pobytu (viz § 47 odst. 7). V žádosti uvedená konkrétní osoba může být uvedena na výpisu z živnostenského rejstříku jako podnikatel, ale může být rovněž v pozici člena statutárního orgánu, odpovědného zástupce nebo vedoucího odštěpného závodu zahraniční osoby. Pakliže je osoba zapsána v živnostenském rejstříku v různých pozicích a u různých podnikatelů, bude vždy vydáno více výpisů z živnostenského rejstříku.
K bodu 59 (§ 60 odst. 6)
Předkládaným návrhem se zavádí možnost na žádost vydávat z živnostenského rejstříku hromadné soubory - sestavy - s údaji jednotlivých podnikatelů. Obsahem sestavy budou vždy základní identifikační údaje podnikatele, dále pak požadované údaje, jimiž může být předmět podnikání anebo umístění provozovny. Sestava bude obsahovat pouze údaje, které budou aktuální ke dni zpracování sestavy (nikoliv tedy údaje historické, tj. již neplatné). Žadatel smí údaje uvedené v sestavě využít pouze pro svou potřebu (např. získání kontaktu na podnikatele za účelem uzavření obchodního závazku) a nesmí je zveřejnit (např. v médiích, na internetových stránkách apod.), ani poskytnout třetí osobě. Vyhovuje se tak požadavkům Úřadu na ochranu osobních údajů, které vychází jak ze stížností podnikatelské veřejnosti na neomezené zpřístupňování jejích identifikačních údajů prostřednictvím soukromých databází, tak rozsudku Evropského soudního dvora Google v. Costeja, sp. zn. C-131/12, CELEX: 62012CJ0131, ze kterého plyne, že zatímco zveřejnění ve veřejné databázi jsou lidé povinni strpět, pro evidenci v soukromých rejstřících, které nemají v zákoně jasně specifikovaný právní důvod pro další využívání údajů, platí základní princip evropské ochrany osobních údajů, že k takovému dalšímu zpracování osobních údajů musí správce získat předem souhlas.
K bodu 60 (§ 60 odst. 7)
V návaznosti na požadavek Úřadu na ochranu osobních údajů se ustanovení upřesňuje tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že údaje zpřístupněné v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup nemohou být znovu zveřejňovány, nejedná-li se o zveřejňování v informačních systémech veřejné správy. Vyhovuje se tak požadavkům podnikatelské veřejnosti, které podávají stížnosti na neomezené šíření jejích identifikačních údajů soukromými subjekty a zároveň je respektován rozsudek Evropského soudního dvora Google v. Costeja, sp. zn. C-131/12, CELEX: 62012CJ0131, ze kterého plyne, že zatímco zveřejnění ve veřejné databázi jsou lidé povinni strpět, pro evidenci v soukromých rejstřících, které nemají v zákoně jasně specifikovaný právní důvod pro další využívání údajů, platí základní princip evropské ochrany osobních údajů, že k takovému dalšímu zpracování osobních údajů musí správce získat předem souhlas.
Dále se provádí legislativně technická úprava textu reagující na nově vložený § 45b.
K bodu 61 (§ 60 odst. 8)
Odstraňuje se nepřesnost stávající právní úpravy, na základě níž Ministerstvo vnitra poskytuje živnostenským úřadům pro potřeby řízení před těmito úřady a pro výkon jejich pravomocí daných nejen živnostenským zákonem, ale i dalšími právními předpisy, které ukládají živnostenským úřadům povinnost provádět kontrolu a dozor, nezbytné údaje ze základního registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců.
K bodu 62 a 63 (§ 60 odst. 9)
Jak vyplývá z ustanovení § 36 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je účastník řízení a další osoby uvedené v zákoně povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se dle správního řádu rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. Vzhledem k povinnosti živnostenského úřadu ověřovat totožnost osob, které činí podání vůči tomuto úřadu nebo které jsou účastny správního řízení vedeného tímto úřadem, je nezbytné, aby si tyto úřady mohly z příslušné závazné evidence ověřit i správnost předkládaného dokladu totožnosti, příp. zjistit, zda se nejedná o doklad, který je neplatný, byl odcizen apod.
Dále se v ustanovení provádí legislativně technická změna v návaznosti na vložení nového odstavce 6 do § 60.
K bodu 64 (§ 60 odst. 10 a 11)
Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na vložení nového odstavce 6 do § 60.
K bodu 65 (§ 60 odst. 13)
Předmětné ustanovení se doplňuje z důvodu odstranění pochybností, zda mohou živnostenské úřady při výkonu svých pravomocí daných živnostenským zákonem a dalšími právními předpisy údaje poskytované Ministerstvem vnitra podle § 60 odst. 8 až 11 zpracovat a uchovat i do budoucna, např. v podobě zápisu do živnostenského rejstříku.
K bodu 67 (§ 67)
Do živnostenského zákona se v návaznosti na právní úpravu obsaženou ve vyhlášce č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, zařazuje ustanovení vymezující rozsah údajů, které obsahuje adresa zapisovaná do živnostenského rejstříku.
K bodu 68 (§ 71 odst. 5 a 6)
V návaznosti na zavedení vydávání hromadných souborů - sestav s aktuálními veřejně dostupnými údaji podnikatelů v § 60 odst. 6 se stanovuje místní příslušnost živnostenských úřadů, které budou oprávněny tyto sestavy vydávat. Zásadně platí, že sestavu vydává úřad, který disponuje s požadovanými údaji. Sestavu s údaji podnikatelů, kteří mají sídlo v konkrétní obci (nebo umístěnu provozovnu, je-li předmětem žádosti sestava podnikatelů s umístěním provozovny v konkrétní obci), vydá obecní živnostenský úřad, do jehož územní působnosti podnikatelé spadají, sestavu s údaji podnikatelů se sídlem nebo provozovnami v různých obcích v rámci konkrétního kraje vydá místě příslušný krajský živnostenský úřad a sestavu, jejíž údaje přesahují územní působnost jednoho kraje, vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor živností.
V návaznosti na úpravu § 45 odst. 2 písm. k) a odst. 3 písm. h) živnostenského zákona, kterou se jakožto fakultativní náležitost ohlášení živnosti (resp. žádosti o koncesi) zavádí institut adresy pro doručování upravený v § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se text ustanovení upravujícího místní příslušnost živnostenských úřadů doplňuje o speciální úpravu doručování. Pokud ohlašovatel (žadatel o koncesi) využije možnosti dané shora uvedeným ustanovením správního řádu a sdělí živnostenskému úřadu, že mu na takto vybranou adresu mají být doručovány písemnosti od tohoto orgánu, bude tato adresa zaznamenána do neveřejné části živnostenského rejstříku a povinností všech živnostenských úřadů bude na takovouto adresu i v budoucnu doručovat.
K bodu 69 (§ 72 odst. 1)
Ustanovení upravující možnost činit podání podle živnostenského zákona prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy (tzv. CZECH POINTů) se upřesňuje v návaznosti na zavedení vydávání hromadných souborů - sestav upravené v § 60 odst. 6 tak, aby byly odstraněny případné pochybnosti, zda se uvedené ustanovení vztahuje i na vydávání sestav. Stanoví se tak najisto, že tímto podáním se nerozumí žádost o sestavu podle shora uvedeného ustanovení.
K bodu 70 (Příloha č. 2)
Vázaná živnost s předmětem podnikání „Zpracování návrhu katalogizačních dat“ se zrušuje a činnost se z režimu živností vázaných přeřazuje do režimu živnosti volné. Vzhledem k tomu, že kvalita zpracování návrhu katalogizačních dat je řešena v rámci posuzování úplnosti návrhu katalogizačních dat o výrobku před přidělením katalogizačního čísla výrobku a před zařazením výrobku do systému katalogizace Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, je zbytečné zatěžovat podnikatele při vstupu do podnikání prokazováním odborné způsobilosti živnostenskému úřadu.
K čl. II (Přechodná ustanovení)
V případě, že podnikatel je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k provozování vázané živnosti „Zpracování návrhu katalogizačních dat“, která se tímto zákonem stává činností zařazenou do obsahové náplně oboru činnosti č. 60 živnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, je po nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat tuto živnost v plném rozsahu. Živnostenský úřad je povinen do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provést příslušný zápis do živnostenského rejstříku, tj. v případě podnikatelů, kteří dosud neohlásili volnou živnost, ukončí platnost živnostenského oprávnění pro provozování předmětné vázané živnosti a zároveň vyznačí vznik živnostenského oprávnění k živnosti ohlašovací volné s uvedením shora zmíněného oboru činnosti č. 60. Podnikatelům, kteří mají již v živnostenském rejstříku zapsánu živnost ohlašovací volnou, uvedou pouze předmětný obor činnosti č. 60. V obou těchto případech živnostenský úřad bezúplatně vydá a podnikateli zašle výpis s náležitostmi podle § 47 odst. 1 živnostenského zákona.
K čl. III (Změna zákona o správních poplatcích)
V návaznosti na zavedení vydávání hromadných souborů (sestav) z živnostenského rejstříku v ustanovení § 60 odst. 6 živnostenského zákona se stanovuje správní poplatek za vydání této sestavy ve výši 5 Kč za poskytnutí údajů týkajících se jednoho podnikatele bez ohledu na to, zda se bude jednat o formát sestavy A4 nebo A3 a zda sestava bude vydána v papírové nebo elektronické podobě.
K čl. IV (Účinnost)
Vzhledem k tomu, že předmětný návrh zákona přináší zlepšení podnikatelského prostředí, a s ohledem na navrhované změny, nevyžaduje nová právní úprava delší legisvakanční lhůtu. Navrhuje se nabytí účinnosti zákona patnáctým dnem po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů ČR.
V Praze dne 16. ledna 2017
Předseda vlády:
Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Jan Mládek, CSc., v. r.