zákon č. 292/2025 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Právní úprava veřejných výzkumných institucí je obsažena v zákoně č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných výzkumných institucích“). Podle zákona o veřejných výzkumných institucích je veřejná výzkumná instituce právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými evropským právem. Zřizovatelem veřejné výzkumné instituce může být buď Česká republika (přičemž zřizovatelskou funkci vykonává prostřednictvím organizační složky státu uvedené v § 2 odst. 2 zákona o veřejných výzkumných institucích) nebo územní samosprávný celek. Ministerstvo vnitra nyní nevykonává zřizovatelskou funkci k žádné veřejné výzkumné instituci.

Ke Státnímu ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i. (dále jen „SÚJCHBO“) vykonává v současné době zřizovatelskou funkci Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“). Je tomu tak od 1. ledna 2007, kdy došlo ze zákona k přeměně vybraných příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce – viz § 31 odst. 1 zákona o veřejných výzkumných institucích. SÚJB je v souladu s § 207 odst. 1 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „atomový zákon“), ústředním správním úřadem i pro oblast využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Též pro oblast chemických zbraní podle Konvence o zákazu chemických zbraní. Stejně tak i v oblasti v oblasti bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní. Samotný SÚJCHBO v rámci své výzkumné činnosti přesahuje výše zmíněnou oblast „využívání jaderné energie a ionizujícího záření“. Svou povahou je výzkum na úseku jaderné, chemické a biologické ochrany možné podřadit pod širší pojetí výzkumu v oblasti ochrany obyvatelstva. V tomto kontextu je vhodné pro úplnost doplnit, že výzkumnou činnost na úseku ochrany před ionizujícím zářením realizuje SÚJB též prostřednictvím jiné veřejné výzkumné instituce, a to Státního úřadu radiační ochrany v. v. i.

Kompetence Ministerstva vnitra jsou obecně upraveny v § 12 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kompetenční zákon“). Konkrétně podle § 12 odst. 1 písm. g) a m) kompetenčního zákona je Ministerstvo vnitra ústředním orgánem státní správy pro požární ochranu a krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém.

Ministerstvo vnitra proto mimo jiné gesčně zastřešuje problematiku ochrany obyvatelstva, tj. plnění úkolů civilní ochrany (ve smyslu čl. 61 Dodatkového protokolu č. I k Ženevským úmluvám) - zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. Pod uvedené lze, mimo jiné, zahrnout i ochranu civilních osob před působením jaderných, chemických nebo biologických činitelů.

Právní úprava nakládání s majetkem za mimořádné události nebo krizové situace ze strany Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“) je upravena v § 43 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hasičském záchranném sboru“). Podle uvedeného ustanovení může organizační složka státu, která je organizační částí HZS ČR:

- v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace bezúplatně převést v rozsahu nezbytném pro toto řešení movitou věc z vlastnictví České republiky do vlastnictví územního samosprávného celku nebo jiné osoby,

- v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace anebo odstraňováním jejich následků v nezbytně nutném rozsahu umožnit bezúplatné užívání movité věci ve vlastnictví České republiky územním samosprávným celkem nebo jinou osobou.

Ustanovení § 43 zákona o hasičském záchranném sboru zároveň stanoví, že při nakládání s majetkem některým z výše uvedených způsobů se některá ustanovení zákona o majetku nepoužijí – konkrétně jeho ustanovení upravující:

- rozhodování o nepotřebnosti,

- přednostní nakládání s majetkem České republiky ve prospěch organizačních složek státu a státních organizací,

- podmínky týkající se bezúplatných převodů vlastnictví na jiné osoby a bezúplatného užívání majetku České republiky jinými osobami.

Ustanovení § 65 zákona o požární ochraně obsahuje v odstavci 1 písm. a) výčet jednotek Hasičského záchranného sboru České republiky. Těmito jednotkami jsou jednotka hasičského záchranného sboru zřízená jako jednotka hasičského záchranného sboru kraje, jednotka generálního ředitelství nebo jednotka záchranného útvaru hasičského záchranného sboru.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Primárním cílem je v souladu s usnesením Výboru pro civilní nouzové plánování č. 508 přijatým během 82. schůze Výboru pro civilní nouzové plánování ze dne 7. září 2022 připravit právní prostředí a realizovat změnu organizační složky státu, která vykonává zřizovatelskou funkci k SÚJCHBO, ze SÚJB na Ministerstvo vnitra. S tímto záměrem je navrhováno přechodné ustanovení, na základě kterého ze zákona dojde ke změně organizační složky státu vykonávající zřizovatelskou funkci.

S ohledem na záměr blíže svázat činnosti SÚJCHBO s potřebami HZS ČR je vhodné zakotvit na úrovni zákona roli generálního ředitelství HZS ČR jakožto součásti Ministerstva vnitra a organizační části HZS ČR, která bude plnit konkrétní úkoly související s výkonem zřizovatelské funkce Ministerstva vnitra. Právní úprava by zároveň měla být dostatečně obecná, aby v případě budoucí potřeby bylo možné vytvořit další veřejnou výzkumnou instituci pro zajištění výzkumných potřeb HZS ČR v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a civilního nouzového plánování. Proto je navrhováno v zákoně o hasičském záchranném sboru vytvořit zvláštní právní úpravu ve vztahu k zákonu o veřejných výzkumných institucích vytvářející právní základ pro možnost zřízení obdobně zaměřených veřejných výzkumných institucí, bude-li identifikována potřeba jejich zřízení pro jiný specificky zaměřený výzkum v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému nebo civilního nouzového plánování.

Ve vztahu k navrhované úpravě § 43 zákona o hasičském záchranném sboru je záměrem částečně snížit dosavadní administrativní překážky, kvůli kterým je poskytování humanitární pomoci náročné a které narušují zájem na bezprostřednosti poskytnutí pomoci, neboť nejlepšího výsledku lze dosáhnout toliko včasným poskytnutím humanitární pomoci. Kromě převodu majetku České republiky územně samosprávným celkům nebo osobám je navrhováno umožnit i opačný princip – tedy flexibilní převod majetku jiné osoby do vlastnictví České republiky, aby takový majetek mohl neprodleně sloužit k řešení mimořádné události nebo krizové situace, včetně možnosti jej poskytnout v rámci humanitární pomoci do zahraničí. Zároveň je podstatné, aby byly odstraněny nedostatky současné právní úpravy spočívající v nejasných formulacích – a to zejména v případě vymezení organizačních částí HZS ČR, které jsou oprávněny s majetkem České republiky podle § 43 zákona o hasičském záchranném sboru nakládat.

Ve vztahu k § 65 zákona o požární ochraně by mělo dojít k rozšíření výčtu jednotek HZS ČR rovněž o jednotku Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany. Tato škola je podle § 5 zákona o hasičském záchranném sboru vedle generálního ředitelství, HZS kraje a Záchranného útvaru HZS ČR rovněž součástí HZS ČR, avšak ustanovení § 65 zákona o požární ochraně dosud nepočítalo s možností, že by v jejím rámci fungovala jednotka požární ochrany.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

SÚJCHBO je zřízen a jeho hospodaření je realizováno v režimu veřejné výzkumné instituce v souladu se zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. Organizace je zřízena za účelem provádění výzkumné a vývojové činnosti v oblasti chemických, biologických a radioaktivních látek (CBRN látek) a pro zabezpečení technické a analytické podpory dozorové a inspekční činnosti SÚJB v radiační ochraně a při kontrole zákazu chemických a biologických zbraní. SÚJCHBO na vyžádání podporuje činnost státních orgánů a institucí, organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků; poskytuje odbornou pomoc základním složkám IZS při řešení situací s možným závažným ohrožením obyvatel nebo životního prostředí České republiky. SÚJCHBO jako veřejná výzkumná instituce zajišťuje tzv.:

- hlavní činnost – řešení projektů výzkumu a vývoje,

- další činnost - činnosti vykonávané ve veřejném zájmu na základě požadavků zřizovatele nebo dalších organizačních složek státu

- jiné činnosti - činnost v návaznosti na hlavní činnost za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů s cílem dosažení zisku (expertízy, testování, akreditované/neakreditované zkoušky, pořádání odborných kurzů, školení, poradenská činnost)

Postavení SÚJCHBO jako veřejné výzkumné instituce je s ohledem na očekávané činnosti a ekonomiku hospodaření, z pohledu SÚJB a složek IZS, ideální. Specifické úkoly pro SÚJB a složky IZS je tak možné zajišťovat v rámci dalších činností financovaných v rámci příspěvků.

Novelizace § 43 zákona o hasičském záchranném sboru je nezbytná, aby byla zajištěna efektivní a flexibilní možnost nakládání s majetkem za mimořádné události nebo krizové situace, a to s cílem řešení mimořádné události nebo krizové situace. Zkušenosti z řešení některých minulých mimořádných událostí nebo krizových situací, včetně událostí, ke kterým došlo v zahraničí, a Česká republika pro zmírnění jejich následků zahraničním partnerům poskytovala humanitární pomoc, dokazují, že je nutné, aby HZS ČR disponoval takovým mechanismem, který umožní v případě potřeby flexibilně použit majetek ve vlastnictví České republiky pro řešení mimořádné události nebo krizové situace, případně umožní majetek za tímto účelem do vlastnictví České republiky nabýt.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhované právní úpravy se zprostředkovaně dotýká čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie upravujícím veřejnou podporu. Podle uvedeného článku jsou s vnitřním trhem obecně neslučitelné podpory poskytované státem nebo ze státních prostředků, které zvýhodňují určité podniky nebo odvětví. Existují však výjimky, kdy poskytnutí veřejné podpory je slučitelné v vnitřním trhem. Tyto výjimky jsou stanoveny v čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, kdy na základě čl. 109 Smlouvy o fungování Evropské unie hrají důležitou roli rovněž prováděcí nařízení Rady Evropské unie.

Na uvedeném principu veřejné podpory částečně založeno financování činnosti veřejné výzkumné instituce. Návrh sám o sobě však neupravuje oblast podpory – plně se uplatní obecná právní úprava obsažená v zákoně o veřejných výzkumných institucích, resp. zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících předpisech. Uvedené právní předpisy již byly podrobeny hodnocení slučitelnosti s právem Evropské unie.

S ohledem na uvedené lze konstatovat, že návrh není rozporný s předpisy Evropské unie. Nebylo ani identifikováno, že by návrh byl rozporný s judikaturou soudních orgánů Evropské unie, případně s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí

V souvislosti s navrhovanou úpravou se předpokládají dopady na státní rozpočet v úhrnné výši 30 mil. Kč. Tyto dopady budou tvořeny výdaji na odbornou technickou připravenost SÚJCHBO ve výši 22 mil. Kč a výdaji na podporu dozorové činnosti SÚJB ve výši 8 mil. Kč.

Předpokládá se, že výdaje na odbornou technickou připravenost SÚJCHBO ve výši 22 mil. Kč budou převedeny ve státním rozpočtu z kapitoly 375-Státní úřad pro jadernou bezpečnost do kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra. Výdaje na podporu dozorové činnosti SÚJB ve výši 8 mil. Kč budou nadále hrazeny z kapitoly 375-Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Jiné části novely nemají žádné přímé dopady na státní rozpočet.

Dopady na ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí se nepředpokládají.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, a zhodnocení dopadů na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá negativní sociální dopady.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá negativní dopady na životní prostředí.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Na základě navrhované právní úpravy nebude docházet ke zpracování osobních údajů ani se nepředpokládají žádné dopady na soukromí osob. Lze proto konstatovat, že návrh není v rozporu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ani s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

10. Zhodnocení korupčních rizik

Korupční rizika ve vztahu k části návrhu týkající se veřejné výzkumné instituce nebyla identifikována. Podstata navrhovaného řešení spočívá v možnosti zřídit veřejnou výzkumnou instituci odchylnou entitou od entity zmocněné k jejímu zřízení podle obecné právní úpravy. Navrhovaná úprava však nepřináší nové postupy, ve kterých by mohla vzniknout korupční rizika. Dále v případě přechodu zřizovatelské funkce k SÚJCHBO se jedná o přechod zřizovatelské funkce jednorázově a přímo ze zákona, tedy není zde dán žádný korupční prostor.

Ve vztahu k nakládání s majetkem státu za mimořádné události nebo krizové situace bylo v souladu s metodikou hodnocení korupčních rizik vyhodnoceno, že navrhovaná právní úprava se jeví jako přiměřená ve vztahu ke svému účelu. V tomto kontextu je nutné zdůraznit, že navrhovaná právní úprava je určena výlučně ke zvládání mimořádné události nebo krizové situace. Pro možnost aplikace tedy musí být splněny předpoklady, které zpravidla nebývají závislé na lidské vůli a jejichž naplnění je předem jen obtížně předvídatelné. Cílem novelizace je stávající § 43 zákona o hasičském záchranném sboru upřesnit – tedy dochází k posílení požadavku jednoznačnosti, což by mělo přispět ke snížení korupčních rizik. Stanovení odchylných postupů při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací není ani v českém právním řádu nestandardní – objevuje se napříč právním řádem. S ohledem na skutečnost, že se právní úprava týká nakládání s majetkem, nelze korupční rizika zcela vyloučit. Významnost korupčních rizik lze z komplexního pohledu (tj. zejména při reflektování obsahu současné úpravy) hodnotit jako střední. Na jedné straně sice právní úprava umožňuje postupy odchylné od postupů, které jsou aplikovány za běžného stavu, avšak na druhé straně je toto vyváženo možností využití takových postupů pouze v případě naplnění objektivně vymezených podmínek. Určitá míra rizika je pak akceptovatelná vzhledem k účelu úpravy, kterou je zejména efektivní zvládání mimořádných událostí a krizových situací, a to včetně rychlého a účinného poskytování humanitární pomoci. V rámci předkládané novelizace dochází především k upřesnění ustanovení, která jsou součástí zákona o hasičském záchranném sboru již od roku 2015. Nedochází zde ke koncepčním změnám. Lze proto uzavřít, že návrh nepřináší nová korupční rizika a současná korupční rizika se naopak snaží eliminovat zejména prostřednictvím jednoznačného vymezení postupů a pravidel pro jejich uplatnění.

Ve vztahu ke změně v zákoně o požární ochraně nejsou identifikována žádná korupční rizika, neboť novelizované ustanovení pouze reaguje na současný stav, tedy možnost zřízení jednotky požární ochrany u všech součástí HZS ČR.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná úprava má pozitivní dopady na bezpečnost. Možnost zřídit veřejnou výzkumnou instituci na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a civilního nouzového plánování má potenciál zvýšit úroveň bezpečnostního prostředí v České republice. Zejména v případě zaměření výzkumu na konkrétní oblasti související s individuální i kolektivní bezpečností by měla vést ke zvýšení bezpečnosti.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné dopady na obranu státu.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny

Nepředpokládají se dopady na rodiny. Navrhovaná právní úprava neupravuje oblasti, ve kterých by takové dopady mohly vzniknout. Z pohledu hodnocení dopadů na rodiny je proto navrhovaná právní úprava neutrální.

13. Zhodnocení územních dopadů

Navrhovaná právní úprava se dotýká územních samosprávných celků. Konkrétně při postupu podle § 43 zákona o hasičském záchranném sboru, jehož novelizace je součástí návrhu, se předpokládá zachování možnosti bezplatně převést do vlastnictví územního samosprávného celku věc z vlastnictví státu, nebo územnímu samosprávnému celku umožnit bezplatné užívání takové věci. Jedná se tedy o dopady z pohledu územních samosprávných celků pozitivní, nikoliv však dopady, které by svou povahou byly zcela nové.

14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava nedopadá na oblast digitální agendy nebo agendy, která by mohla být digitalizována. Není proto ani v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.

15. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Považuje se za potřebné použít ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého může Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvním čtení. Důvodem je přijetí navrhované právní úpravy tak, aby nabyla účinnosti v co nejkratším termínu, tj. účinnost navrhované právní úpravy by měla být k 1. lednu 2025.