Hlavním důvodem pro předložení návrhu novely tohoto zákona je náprava některých parametrů nastavených nově od 1. července 2016 novelou branného zákona a novým zákonem o službě vojáků v záloze. Dosavadní praxe ukázala, že některých cílů předpokládaných při přijímání uvedených zákonů nebylo dosaženo, nebo se naopak v některých oblastech projevily spíše negativní dopady. Z tohoto důvodu navrhovaná novela obsahuje přesnější nastavení kritérií, které pomůže dosáhnout původně předpokládaných cílů.
Dosavadní zkušenosti s novým systémem rozvržení doby služby vojáků v záloze ve službě ukázaly potřebu rozdělení vojenských cvičení do skupin podle věcného obsahu a zvýšení maximálního počtu kalendářních dnů v roce pro pravidelné vojenské cvičení. Velmi důležitá je úprava kritérií pro poskytování odměny vojákům v aktivní záloze. Cílem je podpořit motivaci k službě v aktivní záloze a účasti na vojenských cvičeních, a to jak u stávajících vojáků v aktivní záloze, tak i nových uchazečů o tuto službu. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že platové ohodnocení vojáků na nejnižších služebních pozicích není motivační již pro občany s pěti až desetiletou pracovní praxí. U těchto občanů po dobu výkonu vojenského cvičení dochází k propadu příjmu. Tento negativní dopad pro nábor je tak potřeba co nejdříve odstranit.
Vzhledem k výše uvedenému a s přihlédnutím k současné bezpečnostní situaci je důležité, aby návrh zákona byl do praxe zaveden co nejdříve. Navrhuje se proto v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby vyslovila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, souhlas již v prvém čtení.
Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí:
Dopad na SR ČR viz pozn „K bodu 4“ Navrhovaná úprava nebude mít dopad na rozpočty krajů a obcí.
Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právem Evropské unie.
Navrhovaná změna není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropské unie.
Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a předpokládané dopady na životní prostředí
Platný právní stav a navrhovaná právní úprava nemají vliv na rovné postavení mužů a žen. Navrhovaná úprava nebude mít dopady na životní prostředí.
Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení
Navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
K čl. I:
K bodům 1 až 4
Vojenské cvičení je definováno jako forma přípravy vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil. V návaznosti na ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, se proto nově zpřesňují druhy vojenského cvičení, a to s cílem rozlišit, kdy bude vykonáváno vojenské cvičení vojáky v záloze za účelem vojenského výcviku, kdy za účelem vzdělávání a kdy za účelem výchovy k vlastenectví. Z tohoto důvodu se budou rozlišovat nové druhy pravidelného vojenského cvičení. Toto rozlišení je potřebné nastavit právním předpisem z důvodu odlišností souvisejících s organizačním zabezpečením výkonu vojenského cvičení vojákem v záloze, včetně nástupu k tomuto výkonu a propuštění z něj. Nově se bude rozlišovat pravidelné vojenské cvičení vykonávané vojáky v aktivní záloze v rámci vojenského výcviku, pravidelné vojenské cvičení vykonávané vojáky v aktivní záloze v rámci prohlubování jejich kvalifikace v odborných a kariérových kurzech organizovaných rezortem MO, pokud to bude v zájmu ozbrojených sil, a pravidelné vojenské cvičení vykonávané vojáky v aktivní záloze v rámci výchovy k vlastenectví při zabezpečování akcí k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, např. při pietních aktech, prezentačních akcích ozbrojených sil na veřejnosti, důležitých zasedáních a shromážděních organizovaných rezortem MO apod. V návaznosti na získané zkušenosti z aplikace dosavadní právní úpravy se navyšuje a jednotně stanovuje celková délka pravidelného vojenského cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze, včetně bývalých vojáků z povolání, a to na dobu do 6 týdnů. Jedinou výjimkou budou vojáci v aktivní záloze, kteří nikdy v minulosti nekonali vojenskou činnou službu, popř. konali pouze ve velmi krátké době několika dnů, a kteří tak budou mít i nadále stanovenu povinnost podrobit se v prvním roce zařazení do aktivní zálohy pravidelnému vojenskému cvičení v délce do 12 týdnů. Potřeba navýšení celkové délky pravidelného vojenského cvičení vyvstala zejména v důsledku aplikace nového zákona o službě vojáků v záloze vyplývající z evropské právní regulace s dopadem do oblasti rozvržení doby služby vojáků v aktivní záloze. V návaznosti na charakter plánovaného vojenského výcviku, popř. vzdělávání (odborné kurzy apod.) vojáků v aktivní záloze a s tím souvisejícím čerpáním náhradního volna těmito vojáky v průběhu vojenského cvičení, se v praxi snižuje počet dnů, ve kterých voják v aktivní záloze může cvičit. Prodloužení celkové délky pravidelného vojenského cvičení podle odhadu může představovat roční nárůst finančních prostředků maximálně ve výši 40 mil. Kč pro 1500 vojáků v aktivní záloze, a to při plném využití celkové délky pravidelného vojenského cvičení u všech vojáků v aktivní záloze. Lze předpokládat, že skutečný nárůst finančních prostředků, vzhledem ke skutečnosti, že celková délka pravidelného vojenského cvičení nebude vyčerpána plně u všech vojáků v aktivní záloze, bude výrazně nižší. Tyto finanční prostředky budou pokryty z rozpočtu ministerstva.
K bodu 5
Cílem lékařské prohlídky při nástupu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení je zjistit aktuální zdravotní stav vojáka v záloze a zejména jeho schopnost vojenskou činnou službu vykonat. Lékařskou prohlídku je nezbytné vykonat, vzhledem k obvyklé náročnosti, v případě, kdy se jedná o vojenský výcvik nebo o vzdělávání, v rámci kterého nelze náročný výcvik jako součást vzdělávacího procesu vojáka vyloučit. V případě pravidelného vojenského cvičení vojáků v aktivní záloze, při kterém se zúčastní nebo se budou podílet na zabezpečování akcí k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, není nutné vzhledem k charakteru těchto akcí, jejich délce (zpravidla pouze jednodenní vojenské cvičení) a finanční efektivnosti, provádět vstupní lékařské prohlídky. V tomto případě bude postačovat písemné prohlášení vojáka v aktivní záloze, zda od doby posledního vyšetření lékařem vojenského poskytovatele zdravotních služeb, podle kterého byl schopen vykonat vojenskou činnou službu, se jeho zdravotní stav změnil nebo nezměnil.
K bodu 6
V návaznosti na aplikaci současné právní úpravy dochází u vojáků v záloze, u nichž se při nástupu zjistí, že nejsou schopni se zdravotních důvodů vykonat vojenskou činnou službu k jejich prezenci u vojenského útvaru a následnému propuštění z vojenské činné služby podle § 14 odst. 1 písm. b). Těmto vojákům se den nástupu počítá jako den vykonané vojenské činné služby se všemi nároky z toho vyplývajícími, přestože prakticky vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení nekonali. Z tohoto důvodu se navrhuje v případě, kdy se při vstupní lékařské prohlídce zjistí, že voják v záloze není schopen ze zdravotních důvodů nástupu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení, že výkon vojenské činné služby se bude od počátku považovat za nezahájený. Vojákovi v záloze tento den nebude započítán jako den vykonané vojenské činné služby. Tento voják v záloze bude mít nárok na proplacení jízdného k nástupu výkonu vojenské činné služby a zpět a jeho zaměstnavatel bude mít nárok na finanční podporu z titulu nekonání práce jeho zaměstnancem pro překážku v práci v obecném zájmu z důvodu jeho povolání k výkonu vojenské činné služby. Voják v záloze nebude mít v tomto případě nárok na služné a nevznikne mu ani nárok na zvýšenou odměnu poskytovanou podle § 26 zákona o službě vojáků v záloze.
K bodu 7
V návaznosti na úpravu § 13 bude výstupní lékařská prohlídka v případě propuštění z výkonu pravidelného vojenského cvičení vojáků v aktivní záloze, při kterém se účastnili nebo podíleli na zabezpečování akcí k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, nahrazena písemným prohlášením vojáka v aktivní záloze, že nemá zdravotní obtíže a v průběhu vojenského cvičení nedošlo ke změně jeho zdravotního stavu.
K bodu 8
V návaznosti na úpravu navrhovanou v bodě 2, kde se nově uvádí Ministerstvo obrany, je nutné upravit i znění § 17 odst. 2 písm. a) tohoto zákona.
K čl. II:
K bodu 1
Současné znění zákona opomíjí zvláštní postavení ředitele Vojenského zpravodajství vůči vojákům v záloze předurčeným pro Vojenské zpravodajství včetně určení příslušného služebního orgánu pro odnímání vojenské hodnosti.
K bodu 2
Podle § 2 odst. 2 zákona č. 45/2016 Sb. se na služební poměr vojáka v záloze ve službě použijí ustanovení zákona o vojácích z povolání obdobně. Ustanovení § 20 o cestovních náležitostech stanovuje pro vojáka v záloze ve službě částečně jiný režim nároků, než je stanoveno v § 71 až 89 zákona o vojácích z povolání. Zkušenosti s dosavadním použitím tohoto ustanovení však ukazují, že není věcný důvod pro odlišný postup v případě vojáků v záloze ve službě. Navrhuje se tedy vypuštění zvláštní úpravy pro vojáky v záloze ve službě, a tím budou na tyto vojáky plně aplikována příslušná ustanovení zákona o vojácích z povolání v dané oblasti.
K bodům 3
Vojákům v záloze náleží za udržování vojensko-odborné připravenosti odměna ve výši 18 000 Kč ročně, která je splatná po ukončení kalendářního roku, pokud voják vykonal alespoň jedno pravidelné vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení. Nově se navrhuje limitovat pravidelné vojenské cvičení dobou alespoň 7 dnů v kalendářním roce, protože v praxi dochází k situacím, že voják v záloze se zúčastní vojenského cvičení pouze jednou v roce na jedno denní cvičení a i v takovém případě mu vzniká nárok na odměnu. V nově navrhované úpravě se připouští sčítání jednotlivých dnů pravidelných vojenských cvičení tak, aby jejich celkový počet za kalendářní rok činil nejméně 7 dnů.
K bodu 4
Aktivní zálohy jsou v ozbrojených silách vytvářeny již od května roku 2002, tedy cca 15 let. Základ současných jednotek aktivních záloh je tak postaven na velmi zkušených vojácích, kteří jsou zařazeni do aktivní zálohy cca 10 let. Vzhledem k cíli aktivních záloh a z toho vyplývajícího hodnostního složení jednotek aktivních záloh (naprostá většina v hodnostním sboru mužstva, poddůstojníků a nižších důstojníků) je kariérní posun zkušených vojáků na služební místa se stanovenou vyšší vojenskou hodností, což je spojeno i s vyšším služným, velmi omezený. Nový systém odměňování měl odstranit problematickou refundaci příjmu v civilním zaměstnání po dobu vojenské činné služby. Jeho podstatou je převzetí příslušné části systému odměňování podle vojáků z povolání. Zkušení vojáci v aktivních zálohách, zpravidla ve středním věku, dosáhli v civilním zaměstnání za dobu své pracovní praxe určité úrovně příjmu, který se pohybuje v průměru okolo 35 000 Kč měsíčně. Po dobu výkonu vojenského cvičení jsou ale odměňováni podle (převážně základního) služebního zařazení (starší specialista = četař = 23 620 Kč měsíčně, velitel družstva = rotný = 27 550 Kč měsíčně, velitel čety = poručík = 31 690 Kč měsíčně). Po dobu výkonu vojenské činné služby tak dochází k propadu jejich příjmu. Vzhledem k tomu, že se jedná o zkušené vojáky, kteří tvoří základ jednotek aktivních záloh, není v zájmu státu o ně přijít. Současně je faktickým zájmem oslovovat na vstupu do aktivní zálohy nejen občany těsně po ukončení středoškolského vzdělání, ale i osoby s určitou praxí, kteří již také budou mít většinou vyšší příjem v civilním zaměstnání, než odpovídá základním pozicím v ozbrojených silách. Dále se navrhuje zvýšení této odměny, a to o 40 % po dvou letech zařazení do aktivní zálohy a dále od 4. roku po každých 3 letech zařazení do aktivní zálohy (se zohledněním doby zařazení do aktivní zálohy dobrovolné a dobrovolné zálohy podle předchozích znění branného zákona) vždy o 10 %, nejvýše však o 80 %. V praxi by to znamenalo, že od 2. roku zařazení do aktivní zálohy by vojákovi v záloze náležela odměna zvýšená až o 7 200 Kč ročně, od 4. roku zvýšená až o 9 000 Kč ročně, od 7. roku až o 10 800 Kč ročně, od 10. roku až o 12 600 Kč ročně a od 13. roku zařazení do aktivní zálohy zvýšená až o 14 400 Kč ročně. Podmínkou výplaty této zvýšené části odměny je ale výkon vojenské činné služby v pravidelném vojenském cvičení nebo v operačním nasazení. V případě výkonu služby v pravidelném vojenském cvičení bude vojákovi v záloze náležet plné zvýšení odměny pouze v případě výkonu služby po dobu maximálního počtu dnů vojenského cvičení. Tím se současně sleduje zvýšení motivace vojáka k výkonu vojenské činné služby. Proto zvýšení odměny představuje částku od 171 do 343 Kč za každý započatý kalendářní den výkonu vojenské činné služby. K eliminaci výše zmíněného nežádoucího propadu příjmů již během výkonu vojenské činné služby se navrhuje výplata poměrné části této odměny bezprostředně po propuštění z vojenského cvičení. Poměrná část se určí podle počtu dní vojenského cvičení, které voják vykonal, a maximálního možného počtu dnů pravidelných vojenských cvičení v kalendářním roce. Příklad: voják, který je zařazen v aktivní záloze 10 let, po výkonu sedmidenního cvičení obdrží v nejbližším výplatním termínu 7/42 z částky 12 600 Kč, tedy 2 100 Kč, tj. 300 Kč za den. Pokud voják cvičení neabsolvuje zvýšená částka se mu nevyplatí. Pokud absolvuje v kratším než plánovaném rozsahu, zvýšená částka se poměrně sníží. Tím se sleduje i motivace k opakovanému výkonu vojenské činné služby. Při výkonu služby v operačním nasazení nelze predikovat jeho délku a skutečnou potřebu výkonu služby konkrétního vojáka. S ohledem na to, že jde o činnost, na kterou jsou aktivní zálohy připravovány, navrhuje se v tomto případě vojákovi vyplatit celou zvýšenou část odměny, popř. sníženou o již vyplacenou výši za výkon služby v pravidelném vojenském cvičení. S ohledem na termín účinnosti se kalkuluje s cca 150 vojáky s nárokem na zvýšení odměny o 40 %, 270 vojáky s nárokem na 50 %, 150 vojáky s nárokem na 60 %, 130 vojáky s nárokem na 70 % a 390 vojáky s nárokem na 80 %. Potom by maximální roční výdaje (při teoretickém předpokladu výkonu vojenské činné služby v maximálním rozsahu 42 dnů) na navrhované opatření dosáhly výše 12,5 mil. Kč.
K bodu 5
V důsledku navrhované úpravy § 26 je nutné upravit i ustanovení odstavce 5 v § 27, který se na § 26 odkazuje.
K bodu 6
Současné znění zákona umožňuje u bývalých vojáků z povolání vždy použít výjimečný postup, který zjednodušuje proces zařazení do aktivní zálohy. Výjimečný postup při zařazení do aktivní zálohy je však odůvodnitelný pouze u bývalých vojáků z povolání, u kterých uplynula pouze velmi krátká doba mezi ukončením služebního poměru vojáka z povolání a zařazením do aktivní zálohy. Při delším časovém období by měla být použita vždy standardní procedura.
K bodu 7
Současné znění zákona opomíjí zvláštní postavení ředitele Vojenského zpravodajství při vedení osobních údajů o vojácích v aktivní záloze v podřízenosti Vojenského zpravodajství včetně určení příslušného služebního orgánu pro ohlašovací povinnost vojáka v aktivní záloze mimo činnou službu.
K bodu 8
V souvislosti s navrhovaným zrušením ustanovení § 20 o cestovních náležitostech vojáka v záloze ve službě budou na tyto vojáky plně aplikována ustanovení § 71 až 89 zákona o vojácích z povolání. Ustanovení § 77 zákona o vojácích z povolání se však týká náhrad při přeložení a při povolání do služebního poměru, které se vztahují výhradně na vojáky z povolání. Z tohoto důvodu je nutné § 77 zahrnout do § 47 zákona o službě vojáků v záloze, jelikož se na služební poměr vojáků v záloze nepoužije.
K čl. III:
S ohledem na dvojí právní úpravu služby vojáků v aktivní záloze je navrhováno přechodné ustanovení, které má jednoznačně stanovit práva vojáků ve vztahu k nároku na odměnu. Právní úprava obsažená v tehdejším zákoně č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 128/2002 Sb. od 1. května 2002 zavedla možnost dobrovolného zařazení do aktivní zálohy dobrovolné. Práva a povinnosti vyplývající ze zařazení do tohoto typu zálohy jsou srovnatelná s právy a povinnostmi vojáků zařazených do aktivní zálohy podle branného zákona od 1. ledna 2005 a podle úpravy účinné od 1. července 2016. Není proto důvod vztahovat novou úpravu podmínek pro přiznání odměny pouze na vztahy vzniklé po účinnosti novely. Navrhuje se tedy započtení všech dosavadních dob zařazení do aktivní zálohy od 1. května 2002. S ohledem na navrhovanou účinnost zákona je vysoce pravděpodobné, že v den nabytí jeho účinnosti budou vojáci v záloze ve výkonu pravidelného vojenského cvičení. Je žádoucí, aby se nárok na zvýšenou odměnu již vztahoval na celé pravidelné vojenské cvičení. Pokud bude voják propuštěn ze služby v operačním nasazení, které započalo před nabytím účinnosti nové právní úpravy, bude mu podle novelizovaného § 26 odst. 2 zákona vyplacena celá částka zvýšené odměny najednou v pravidelném výplatním termínu.
K čl. IV:
Vzhledem k požadavku, aby navrhovaná úprava byla účinná co nejdříve, navrhuje se stanovit účinnost zákona prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Martin Sedlář v.r. Martin Stropnický v.r. Bohuslav Chalupa v.r. Josef Hájek v.r. Milan Brázdil v.r. Roman Kubíček v.r. Jana Černochová v.r. Antonín Seďa v.r. Václav Klučka v.r. Igor Jakubčík v.r. David Kádner v.r. Stanislav Mackovík v.r. Marek Ženíšek v.r. Jiří Skalický v.r. Karel Černý v.r. Alexander Černý v.r.