zákon č. 295/2017 Sb.

ČÁST PRVNÍ

K Čl. I

K bodu 1

K § 1 odst. 1

V souladu s čl. 47 Legislativních pravidel vlády (v platném znění) se doplňuje poznámka pod čarou o odkaz na prováděcí směrnici Komise 2014/96/EU ze dne 15. října 2014, o požadavcích na označování, uzavírání a balení rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce, spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 2008/90/ES, prováděcí směrnici Komise 2014/97/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a odrůd a společný seznam odrůd a prováděcí směrnici Komise 2014/98/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice, zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední inspekce. Tyto směrnice jsou navrhovaným právním předpisem transponovány do právního řádu ČR. Z poznámky pod čarou se vypouští již neplatné směrnice.

K bodu 2

K § 2 odst. 1 písm. c)

Důvodem rozšíření definice pojmu „osivo“ je nutnost, aby se definice pojmu „standardní osivo“, a tím i ustanovení § 9, vztahovalo rovněž na sadbu česneku. Jde o součást touto novelou nově upřesňovaných pravidel pro uvádění sadby česneku do oběhu.

K bodu 3

K § 2 odst. 2 písm. x)

Do pojmů se doplňuje definice úředně uznaného popisu odrůdy, se kterou sice zákon č. 219/2003 Sb. pracoval, nicméně jeho definice v zákoně chyběla, protože neexistovalo vymezení tohoto pojmu v legislativě EU. Navrhovaná definice úředně uznaného popisu odrůdy odpovídá tomu, jak je tento pojem pojímán v jiných státech EU. Jedná se o transpozici prováděcí směrnice Rady 2008/90/ES.

K bodu 4

K § 3 odst. 1

Jde o legislativně technickou změnu, konkrétně o odebrání nadbytečných slov.

K bodu 5

K § 3 odst. 8

Jde o opravu vyplývající ze skutečnosti, že lze produkovat certifikovaný materiál pouze z jakékoli vyšší kategorie. Šlechtitelský rozmnožovací materiál není součástí schématu.

K bodu 6 a 8

K § 3

Upravují se podmínky pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, přičemž dochází ke změně údajů, které mají obsahovat doklady dodavatele při uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů do oběhu. Návrh upravuje zejména podrobnosti, resp. obsahové náležitosti dokumentu dodavatele, kterým je prokazován původ při uvádění konformního materiálu do oběhu. Cílem je dosáhnout souladu s požadavky prováděcí směrnice Rady 2014/96/EU. Konečný spotřebitel nakupuje rozmnožovací materiál pouze za účelem výsadby a vlastní spotřeby, neuvádí materiál dále do oběhu a nevyužívá ho k výrobě a následnému uvádění do oběhu.

Pro sadbu česneku se zavádí zvláštní režim. Navrhovaná právní úprava jednoznačně stanoví podmínky, za kterých je možné uvádět sadbu česneku do oběhu. Tato úprava je reakcí na stále se zvyšující snahu uvádět do oběhu namísto deklarované sadby česneku česnek konzumní. Rozšiřuje se zmocňovací ustanovení (novelizační bod č. 10), kdy je Ministerstvo zemědělství zmocněno vydat formou vyhlášky požadavky a podmínky pro výrobu, balení, označování a uvádění do oběhu sadby česneku. Cílem je zamezení nekalému jednání na trhu se sadbou česneku.

Jedná se o naplnění ustanovení směrnice, které se Ústavu nezdálo dosti přesné pro použití v naší legislativě: Směrnice 2008/72/ES čl. 11, odst. 1: „Aniž je dotčen čl. 10 odst. 2, je sadba a rozmnožovací materiál zeleniny uváděn na trh výhradně v dostatečně stejnorodých partiích, pokud jsou provázeny doklady vystavenými dodavatelem v souladu s podmínkami stanovenými v průvodce podle článku 4.“.

K čl. 14 výše uvedené směrnice: omezení uvádění do oběhu sadby česneku pouze v uzavřeném obalu nepatří mezi „omezení v souvislosti s dodavatelem, rostlinolékařským stavem rostlin, růstovým prostředím a režimem inspekcí“ ani „omezení s ohledem na odrůdu“. K čl. 15 směrnice 2008/72/ES: Podle čl. 11 odst. 1 poslední věty mají být požadavky týkající se uzavírání a balení stanoveny v průvodce podle článku 4. Tyto požadavky ale doposud stanoveny nebyly, směrnice 1993/61/EHS, která má naplňovat ustanovení poslední věty článku 1 odstavce 1 směrnice 2008/72/ES, takové požadavky neobsahuje. Proto jsme přistoupili ke stanovení těchto požadavků v tomto návrhu, resp. budou podrobně ve vyhlášce.

Česneku se týká i ustanovení § 15 odst. 3, které je transpozicí Směrnice Komise 93/61/EHS, konkrétně jejího čl. 3 odst. 3. Sadbu česneku má být podle daného návrhu možné uvádět do oběhu jakožto uznané nebo standardní osivo, i jakožto z takového materiálu pocházející sazenice zeleniny. Proto zmínka o česneku zůstává i v § 15.

K bodu 7

K § 3 odst. 10

Aktualizuje se i odkaz na poznámku pod čarou č. 4.

K bodu 9

K § 3 odst. 14 písm. d)

Vkládá se i nové zmocnění pro náležitosti dokladu, který musí doložit dodavatel k rozmnožovacímu materiálu.

K bodu 10

K § 3 odst. 14 písm. f)

V návaznosti na předchozí novelizační bod č. 8 se rozšiřuje zmocňovací ustanovení pro sadbu česneku. Ministerstvo zemědělství vydá formou vyhlášky požadavky a podmínky pro výrobu, balení, označování a uvádění do oběhu sadby česneku. Cílem je zamezení nekalému jednání na trhu se sadbou česneku. Ze strany prodejců dochází k nežádoucí záměně sadby česneku podléhající režimu zákona o oběhu osiva a sadby za česnek konzumní. Nastavují se jednoznačná pravidla uvádění sadby česneku do oběhu tak, aby Ústav mohl účinně tento proces kontrolovat a v případě jeho porušení ukládat sankce. Toto dosud nebylo možné účinně a efektivně kontrolovat.

K bodu 11

K § 3a odst. 6 písm. j)

Legislativní úprava s cílem uvést zákon o oběhu osiva a sadby do souladu se zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 12

K § 3b odst. 5 písm. a), § 3c odst. 3 písm. a) a § 19 odst. 8 písm. k)

Nabytím účinnosti Lisabonské smlouvy v prosinci 2009 došlo k zániku systému tří pilířů EU a zániku Evropského společenství v této podobě. V návaznosti na tuto skutečnost se formou legislativně technické úpravy nahrazuje zkratka ES zkratkou EU.

K bodu 13

K § 3d

Směrnice 2008/90/ES umožňuje v čl. 3 odst. 4 členským státům stanovit výjimku pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů sloužícího k pokusům nebo vědeckým účelům, ke šlechtění nebo na podporu zachování genetické rozmanitosti. Vzhledem k tomu, že žádný další právní předpis EU neupřesňuje (nekonkretizuje) podmínky této výjimky, mohou si je specifikovat členské státy na svém území samy. Tato výjimka umožňuje uvádět rozmnožovací materiál odrůd, které slouží pro výše zmíněné účely na území členského státu do oběhu ve stanoveném množství bez povinnosti registrace takovéto odrůdy s úředním nebo úředně uznaným popisem. Umožňuje tedy uvádět do oběhu odrůdy, které dosud bylo možno vyrábět a uvádět do oběhu na základě popisu, který byl vytvořen a evidován dodavatelem minimálně v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu. Využití této možnosti snižuje jak administrativní zátěž a finanční náklady dodavatele, tak i administrativní zatížení členského státu.

K bodu 14

K § 4 odst. 4 písm. a) bod 4

Ustanovení transponující příslušnou část prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU, kdy je možné podle nové úpravy uznávat odrůdy s úředně uznaným popisem.

K bodu 15

K § 5 odst. 1 písm. h)

Dochází k úpravě podmínek pro pěstitele v otázce předkládání souhlasu držitele práv. Nově se v souladu se zákonem č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, ve znění pozdějších předpisů, přidává možnost poskytnutí souhlasu i držitele licence, a to v případě rozmnožovacího materiálu chmele, révy nebo ovocných rodů druhů. Důvodem je skutečnost, že je velmi často poměrně obtížné zajistit tento souhlas přímo od držitele ze zahraničí. Držitelé šlechtitelských práv vesměs vůbec nerozumí tomu, proč by měli vystavovat nějaký dokument, když poskytli sublicenci na území ČR, a mají tak zajištěného zástupce, který by měl tuto problematiku řešit.

K bodu 16

K § 5 odst. 2

Upravují se podmínky pro označování porostů ovocných rodů a révy, praxe označování je odlišná od praxe v oblasti osiv. Jelikož na tento odstavec odkazuje § 24a odst. 2, je nutno udělit výjimku pro tyto trvalé kultury.

K bodu 17

K § 5 odst. 8 písm. g)

Legislativní úprava vycházející z doporučení Komise pro správní právo při projednávání novely prováděcí vyhlášky.

K bodu 18

K § 5 odst. 8 písm. i)

Toto zmocňovací ustanovení se vkládá s cílem umožnit ve vyhlášce konkretizovat, o které doklady jde. Toto umožní lépe kontrolovat původ právně chráněných odrůd, přičemž nebude nadměrně dodavatele zatěžovat obstaráváním dokumentů přímo od držitele práv, který je mnohdy obtížně dohledatelný, nebo má své zástupce, na které je možno se obrátit.

K bodu 19

K § 7 odst. 6 písm. r)

Legislativní úprava vycházející z doporučení Komise pro správní právo při projednávání novely prováděcí vyhlášky.

K bodu 20

K § 9 odst. 2 písm. a)

Navrhuje se upravit dobu, po kterou je nutné uchovávat vzorky z každé vyrobené partie sadby česneku. Stávající lhůta 2 roky platná pro osivo zelenin je pro sadbu česneku příliš dlouhá. Doba použitelnosti takového materiálu je proměnlivá a vždy kratší než 2 roky. Vzorky staré 2 roky by byly znehodnocené a tudíž nepoužitelné pro účely následné kontroly.

K bodu 21

K § 15 odst. 3

Úprava týkající se česneku. Znění bylo upraveno tak, aby odpovídalo definici pojmu osiva, uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) a zároveň znění dalších částí daného odstavce.

K bodu 22 a 23

K § 16 odst. 1 a § 16 odst. 4 písm. b)

Toto ustanovení upravuje povinnosti registrace dodavatelů v souladu se směrnicí Komise č. 2014/97/EU.

K bodu 24

K § 16 odst. 5 písm. a)

Legislativní úprava.

K bodům 25 a 27

K § 16 odst. 5 a odst. 11

Úprava vychází z povinnosti aktualizovat registr dodavatelů podle směrnice Komise č. 2014/97/EU K bodům 26, 28, 43 a 47

K § 16 odst. 10 a 12 K § 19 odst. 2 písm. b) a odst. 13

Změny souvisí s nově vkládaným § 3d, ze kterého vyplynula nutnost nastavit podmínky výroby a uvádění do oběhu tohoto typu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů. Je zvoleno doplnění k podmínkám pro konformní rozmnožovací materiál (CAC), protože není vhodné tvořit další kvalitativní úroveň materiálu a upravovat celý systém přehlížení tohoto materiálu. Toto řešení bude vyžadovat minimální změny v současném systému a je jím zajištěna minimalizace nákladů jak na straně dodavatele, tak na straně státu. Zároveň zůstává z hlediska kvality stejná úroveň kontroly, jako u materiálu konformního, čímž nedochází ke snížení kvality rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu.

K bodům 29 až 38

K § 17

Navrhovaná úprava přidává do § 17 další podmínky pro udělení pověření k činnostem v rámci uznávacího řízení, a to podmínku minimálně dvouletého souběžného ověřovacího provádění daných činností a stanovuje i minimální shodnost těchto souběžných zkoušek. Dosavadní zkušenosti z praxe ukazují, že takovéto ověřování je pro správný průběh uznávacího řízení nutné. Dále je přidána povinnost pověřeným osobám komunikovat s Ústavem prostřednictvím veřejné datové sítě, což představuje úsporu nákladů a administrativní náročnosti při nutné spolupráci s pověřenými osobami a jejich kontrole. V neposlední řadě se nově stanoví pravidelné proškolování a přezkoušení pověřených osob, a to minimálně jednou za dva roky, které se rovněž z hlediska praxe jeví jako žádoucí.

V odst. 16 jsou navrženy také legislativně technické úpravy související se změnami v předchozích odstavcích § 17.

K bodu 39

K § 18 odst. 1

Dochází k odstranění možnosti uvádět do oběhu odrůdy zapsané v seznamu vedeném dodavatelem podle změn, které jsou stanoveny směrnicí Komise č. 2014/98/EU. Ustanovení upravuje možnosti dovozu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle prováděcí směrnice Komise č. 2008/90/ES. Umožňuje tímto dovážet pouze materiál, který je v souladu s podmínkami pro materiál uvnitř EU.

K bodu 40 a 41

K § 18 odst. 4 písm. c) bod 2 a písm. d) bod 2 a § 18 odst. 4 písm. c) bod 3 a písm. d) bod 3

Legislativně technické úpravy související se změnami v § 18 a § 19.

K bodu 42

K § 18 odst. 11

Změna napravuje nedostatek z minulé novelizace, kdy nebyla réva nedopatřením do tohoto ustanovení vložena. Oznámení o dovozu není nutno dokládat, jelikož jde o obchod uvnitř EU.

K bodu 44

K § 19 odst. 4

Změna vyplývá z povinností uvedených v prováděcí směrnici Komise č. 2014/97/EU. Upřesňují se podmínky pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu v partiích o dvou a více rostlinách, tak aby úprava souhlasila s ustanovením prováděcí směrnice.

K bodu 45

K § 19 odst. 8 písm. f)

Legislativní úprava s cílem uvést zákon do souladu se zákonem o rostlinolékařské péči.

K bodu 46

K § 19 odst. 11

Změna vychází z povinností uvedených v prováděcí směrnici Komise č. 2014/97/EU. Směrnice umožňuje návěskovat materiál úřadem nebo pod jeho dozorem. Tato úprava je v souladu s dlouhodobou praxí v ČR a umožňuje ji i prováděcí směrnice 2014/96/EU v čl. 2 odst. 1.

K bodu 48 a 49

K § 19 odst. 17 písm. b) a l) a § 19 odst. 17 písm. k)

Legislativně technické úpravy související s vložením nového odstavce.

K bodu 50

K § 22 odst. 7

Navrhovaná úprava vrací do zákona ustanovení o číslech partií rozmnožovacího materiálu na daňových dokladech požadované vlastníky odrůd jako nutný prostředek pro ochranu práv k odrůdám. Dotyčné ustanovení bylo ze zákona vyjmuto jeho novelou č. 279/2013 Sb., kdy byl § 22 upravován tak, aby neobsahoval duplicity se zákonem č. 255/2012 Sb. (kontrolní řád). Ale ustanovení o číslech partií na účetních dokladech kontrolní řád neobsahuje a tudíž podobné ustanovení v našem právním řádu v současnosti chybí. Jedná se jednoznačně o zvláštní právní úpravu jdoucí nad rámec obecné právní úpravy stanovené kontrolním řádem. Nejedná se v žádném případě o duplicitu s kontrolním řádem, ale o odůvodněný požadavek vyplývající z praxe.

K bodu 51

K § 23 odst. 2 písm. c)

Legislativní zpřesnění.

K bodu 52

K § 24 odst. 2 písm. c)

Jedná se o reakci na využití možnosti podle čl. 3 odst. 5 prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU. Dodavateli je dána možnost namnožit dostatečné množství rostlin pro založení matečných porostů v jednotlivých kategoriích rozmnožovacího materiálu ovocných rodů, případně generacích kategorie „základní” tak, aby bylo možné zahájit ihned po registraci odrůdy výrobu ovocných výpěstků pro uvádění na trh. Pokud by docházelo k uvádění na trh dříve, bylo by nemožné stažení odrůdy z trhu v případě, že by nedošlo k registraci odrůdy. V systému, kdy je možné uvádět do oběhu pouze odrůdy registrované s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem, je to nezbytné. V navrženém ustanovení bylo také zohledněno případné udělení ochranných práv k odrůdě v souladu se zákonem č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě lze rozmnožovací materiál uvádět do oběhu, až když dojde k udělení ochranných práv k odrůdě.

K bodu 53

K § 24 odst. 2 písm. d)

Ustanovení upravuje možnosti uznávání rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle prováděcí směrnice Komise č. 2008/90/EU. Umožňuje tímto nově uznávat i odrůdy s úředně uznaným popisem odrůdy.

K bodu 54

K § 24 odst. 5 písm. a)

Změna vyplývá z povinností uvedených v prováděcí směrnici Komise č. 2014/97/EU ohledně uchovávání evidence.

K bodu 55

K § 24 odst. 5 písm. b)

Legislativně technická úprava ve vazbě na vložený odstavec 9 do § 17.

K bodu 56

K § 24 odst. 6

Změna vyplývá z povinností uvedených v prováděcí směrnici Komise č. 2014/97/EU ohledně uchovávání evidence.

K bodu 57

K § 24 odst. 9

Doplňuje se zmocnění pro podrobnosti vedení evidence kritických bodů. Obdobné ustanovení je u zeleniny v § 15.

K bodu 58

K § 24 odst. 10

Jedná se o odstranění duplicity s komplexní úpravou v § 3d, která se nově do zákona vkládá.

K bodu 59

K § 24a odst. 1

Změna upravuje dřívější odkaz jen na uvedené body, jelikož se ustanovení pod dalšími písmeny nevztahuje na trvalé kultury.

K bodu 60

K § 24a odst. 2

Legislativně technická úprava spočívající v opravě odkazů na správná ustanovení zákona.

K bodu 61, 62, 64, 72

K § 26 odst. 1 písm. g), § 29 odst. 2 písm. b), § 33 odst. 1 písm. h) a § 37odst. 1 písm. g)

Legislativně technická úprava spočívající v opravě odkazů na poznámku pod čarou č. 1a.

K bodu 63

K § 30 odst. 10

Upravuje se, za jakých podmínek se zkoušení odrůdy ovocného druhu neprovede. Tímto zněním je promítnut čl. 6 odst. 2 směrnice 2014/97/EU.

K bodu 65

K § 33 odst. 1 písm. i) a j)

Transpoziční ustanovení, které upravuje rozsah zápisu odrůdy ovocného druhu do Státní odrůdové knihy.

K bodu 66 a 67

K § 34 odst. 1 a 5

Transpoziční ustanovení, kdy dochází k prodloužení doby registrace pro trvalé kultury. V návaznosti na samotnou dobu, po kterou platí registrace trvalých kultur, dochází k rovněž k prodloužení doby prodloužení registrace, o které Ústav rozhoduje na žádost.

K bodu 68

K § 34 odst. 6

Navrhuje se umožnit i bez podání žádosti subjektu, který má odrůdu zaregistrovanou, po skončení doby registrace z moci úřední takou registraci prodloužit, a to usnesením, které se pouze poznamená do spisu. Důvodem pro prodloužení z moci úřední může být zájem na zachování genetické rozmanitosti nebo jiný obecný zájem.

K bodu 69

K § 34 odst. 9

Upravuje se doba platnosti registrace geneticky modifikované odrůdy s ohledem na zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.

K bodu 70

K § 35a odst. 2 písm. b) a § 35b odst. 2 písm. b)

Legislativně technické úpravy související s úpravami v § 34.

K bodu 71

K § 35c

Vkládá se nový paragraf upravující zjednodušeným způsobem proces registrace u odrůd s úředně uznaným popisem. V tomto ustanovení jsou stanoveny obligatorní náležitosti žádosti a podmínky, za kterých může být taková odrůda registrována. Pro registraci těchto odrůd není například, na rozdíl od standardní registrace odrůd s úředním popisem odrůdy, požadováno udržovací šlechtění.

Ustanovení § 35c odst. 5 souvisí s tím, že implementací směrnice 2008/90 dochází ke změně v pojetí resp. vymezení odrůd uváděných do oběhu (§ 24 zákona 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby). Původně bylo možné uvádět do oběhu odrůdy, registrované, právně chráněné a odrůdy obecně známé (popsané dodavatelem podle Směrnice 93/79), přičemž materiál pro zachování genetické rozmanitosti odrůd pro šlechtění a pokusné účely nebyl regulován. Nová verze zachovává možnost uvádět do oběhu odrůdy uvedené výše s tím rozdílem, že obecně známé odrůdy (uváděné do oběhu před rokem 2012) musí mít nově tzv. úředně schválený (akceptovaný) popis Ústavu. V nové směrnici byla dále zrušena plošná výjimka pro šlechtění, genetickou rozmanitost a pokusné účely (takže ovocnářům vypadne možnost produkovat své výpěstky na výjimku). Podle zjištěných informací je v některých zemích EU, kde je podobná odrůdová základna jako v ČR, tato problematika způsobená změnou směrnice řešena tak, že za úředně schválené odrůdy budou považovány odrůdy např. uvedené a již popsané ve starých pomologiích apod. (popř. bude sepsán seznam, resp. evidence těchto odrůd), který bude potvrzen státní autoritou. Ale nebude již prováděna nová registrace či přeregistrace odrůd. Navrhuje se u nás seznam těchto odrůd vydat vyhláškou. Jedná se o odrůdy obecně známé a již obchodovatelné přede dnem 30. 9. 2012.

Za odrůdy s úředně uznaným popisem budou považovány odrůdy a do připravované vyhlášky budou zahrnuty pouze ty odrůdy, u kterých tzv. úředně uznaný popis ke dni jejich schválení existuje. Tento seznam bude vytvořen na základě jednání a spolupráce Ministerstva zemědělství, Ústavu a Ovocnářské unie ČR. Není však rozhodně záměrem (a není ani smyslem a cílem transponované směrnice Komise (EU) 97/2014) vytvořit seznam všech alternativně možných odrůd a až následně k nim „dotvářet“ jejich úředně uznané popisy.

K bodu 73

K § 38a odst. 1 písm. b) a § 38b odst. 1 písm. b)

Legislativně technické úpravy související s úpravami v § 19.

K bodům 74 až 81

K § 38a a § 38b

V návaznosti na podrobnější specifikaci povinností dodavatelů rozmnožovacího materiálu trvalých kultur dochází i k odpovídající úpravě ustanovení přestupků a správních deliktů podnikajících fyzických a právnických osob tak, aby kontrolní a dozorový orgán Ústav měl k dispozici účinný nástroj na trestání subjektů, které tuto, komunitárním právem stanovenou a do předkládaného návrhu zákona transponovanou povinnost, nebudou plnit.

K Čl. II - Přechodná ustanovení

Bod 1 - Směrnice 2014/98/EU umožňuje ČR uvádět na vlastním území do oběhu rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, který pochází z porostů založených před datem 1. 1. 2017 až do konce roku 2022. Tímto je řešen přechod ze stávajících podmínek pro množení rozmnožovacího materiálu na nový systém. Toto ustanovení je důležité proto, aby měli dodavatelé dostatek času k výsadbě nových porostů či splnění podmínek, zejména testování, u porostů stávajících.

Bod 2 - Pro dodavatele se upravuje za stanovených podmínek možnost po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti předkládaného zákona používat návěsky již vytištěné podle dosavadních právních předpisů.

K Čl. III – Technický předpis

Návrh novely zákona projde notifikačním procesem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

ČÁST DRUHÁ

K Čl. IV – Novela zákona o správních poplatcích K bodu 1

V souvislosti s návrhem vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, je navrhováno v části I položce 14 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, doplnění nového správního poplatku za vydání rybářského lístku na dobu 30 dní ve výši 200 Kč.

K bodu 2

Navrhuje se stanovení nižšího správního poplatku pro registrace uchovávaných odrůd (§ 35a zákona), pro registrace odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek (§ 35b zákona a odrůd s úředně uznaným popisem (§ 35c zákona) na rozdíl od klasické standardní registrace odrůd s úředním popisem.

ČÁST TŘETÍ

K Čl. V - Účinnost

S ohledem na délku legislativního procesu se navrhuje účinnost zákona od 1. ledna 2017.

V Praze dne 2. května 2016

Předseda vlády: Mgr. Bohuslav S o b o t k a v.r.

Ministr zemědělství: Ing. Marian J u r e č k a v.r.