zákon č. 297/2017 Sb.

A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu

Podle stávající zákonné právní úpravy je částka vyměřovacího základu za osoby, za něž je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu stát, (dále jen „státní pojištěnci“), stanovena na 6 259 Kč. Zároveň je ovšem prostřednictvím nařízení vlády částku vyměřovacího základu pro každý kalendářní rok možné změnit, a to do 30. června roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro nějž se vyměřovací základ takto stanoví. Pro rok 2017 je vyměřovací základ stanoven nařízením vlády č. 181/2016 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, a to na 6 814 Kč. Platba za osobu a kalendářní měsíc tak v letošním roce činí 920 Kč.

Jak vyplývá ze zkušenosti z posledních let, je současná právní úprava vysoce nepraktická, neboť nezajišťuje dostatečnou předvídatelnost příjmů systému veřejného zdravotního pojištění ve střednědobém horizontu. Nelze rovněž pominout skutečnost, že spíše než objektivní kritéria rozhoduje o změnách ve výši vyměřovacího základu aktuální politická situace a ochota uvolnit prostředky do oblasti zdravotnictví. Systém veřejného zdravotního pojištění by přitom měl být ekonomicky stabilní (mimo jiné jeden ze závazků vyplývajících z programového prohlášení vlády ČR), zejména poté zohledňovat neustálý vývoj ve zdravotnictví, který s moderními metodami léčby i novými postupy přináší zvyšující se náklady na zdravotní péči. Negativní dopad stávajícího způsobu stanovení vyměřovacího základu za státní pojištěnce se v tomto směru projevil v letech 2010 – 2013, kdy nedošlo k jeho zvýšení a systém veřejného zdravotního pojištění byl vyčerpán prakticky z veškerých rezerv, které byly v předchozím období vytvořeny.

Na základě vypořádání meziresortního připomínkového řízení na úrovni ministrů zdravotnictví a financí následujícího po přerušení projednávání původního materiálu vládou bude v roce 2018 problematika odvodu za státní pojištěnce řešena prostřednictvím nařízení vlády, a to tak, aby meziroční nárůst úhrnného odvodu za skupinu státních pojištěnců činil 3,5 mld. Kč. V letech 2019 a 2020 poté bude předkládným návrhem určen vyměřovací základ pro platbu za státní pojištěnce tak, aby opět meziroční navýšení činilo v každém roce 3,5 mld. Kč.

Konkrétní vymezení státních pojištěnců je obsaženo v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie

1. Soulad s ústavním pořádkem České republiky

Při zkoumání souladu navrhované změny s ústavním pořádkem bylo přihlíženo především k ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále pak k usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Listina“). V tomto ohledu nebyl zjištěn žádný rozpor.

2. Soulad s právem EU a mezinárodními smlouvami

Navrhovaná právní úprava se nedotýká práva EU a není s ním tedy v rozporu.

Navržená právní úprava se nedotýká mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Navržená právní úprava bude mít dopad výlučně na státní rozpočet, který bude zatížen povinností odvádět navýšenou částku za skupinu státních pojištěnců.

Očekává se, že ve střednědobém výhledu v letech 2019 a 2020 bude nezbytné pokrýt meziroční navyšování platby za státní pojištěnce v průměru o cca 3,5 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že v současnosti je předpokládán pozitivní vývoj ekonomiky, bude možné využít tyto prostředky z navýšeného výběru daní, k čemuž přispějí i předpokládané reformní zákony

v daňové oblasti. Tento trend je patrný již na výsledcích z roku 2015, kdy daňové příjmy veřejných rozpočtů (vč. pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění) dosáhly za celý rok meziročního růstu o 72,2 mld. Kč. V souladu s uvedeným

návrhem bude muset Ministerstvo financí navýšit dotčenou rozpočtovou kapitolu Všeobecná pokladní správa.

D. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky, sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a to včetně vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a dopadů na životní prostředí

Předpokládá se pozitivní vliv na poskytovatele zdravotních služeb, neboť sekundárně bude posílen příjem poskytovatelů zdravotních služeb za poskytování služeb hrazených ze zdravotního pojištění. Co se týče sociálních dopadů, navrženým mechanismem dojde k posílení příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění, což povede v důsledku ke zkvalitnění a zvýšení dostupnosti zdravotní péče v České republice. Předpokládá se zároveň, že takto získané prostředky budou určeny přednostně na zvyšování platů zdravotnického personálu, které jsou ve srovnání s jinými srovnatelnými státy na nízké úrovni. Návrh nemá dopady na životní prostředí. Navrhovaná právní úprava není v rozporu ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Neobsahuje také žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Navrhovaná právní úprava se nijak nedotýká rovnosti žen a mužů.

E. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava se nijak nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů fyzických osob.

F. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Předložený návrh neobsahuje žádná korupční rizika. Popisuje pouze mechanismus výpočtu platby za skupinu státních pojištěnců, který bude dán přímo zákonem a nebude možné jej ovlivnit jakýmkoliv rozhodováním orgánů veřejné správy. Z uvedeného opatření přitom bude profitovat pouze systém veřejného zdravotního pojištění jako celek a nikoliv konkrétní osoby.

G. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.