zákon č. 298/2016 Sb.

K částem první až šestnácté, osmnácté až dvacáté třetí a dvacáté páté až šedesáté šesté

1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, navazuje na souběžně předkládaný návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, jehož cílem je adaptace právního řádu České republiky na část nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále též „nařízení eIDAS“), která se týká služeb vytvářejících důvěru.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, se kterým je tento návrh zákona předkládán, obsahuje podrobné zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy.

Hlavním principem tohoto návrhu zákona je reflektovat změny, které přináší nařízení eIDAS, případně i zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, v příslušných zvláštních zákonech.

Adaptace českého právního řádu na oblast nařízení eIDAS týkající se elektronické identifikace se předpokládá zejména formou změn zákonů, které se dotýkají oblasti elektronické identifikace ve smyslu nařízení eIDAS. Předpokládá se zejména změna zákona č. 328/1999 Sb., zákon o občanských průkazech, která upraví obsah kontaktního elektronického čipu občanského průkazu a procesy vydávání a ukončení platnosti občanského průkazu tak, aby se občanský průkaz s elektronickým kontaktním čipem mohl stát důvěryhodným prostředkem pro elektronickou identifikaci. Dále probíhají právní analýzy související s problematikou řízení a správy elektronické identifikace a národní identitní autority. Povinné uznávání prostředků pro elektronickou identifikaci, které byly vydány v rámci oznámeného systému elektronické identifikace, by mělo začít platit dnem 29. září 2018. Do této doby Česká republika plánuje ohlásit svůj národní systém elektronické identifikace.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky.

3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Důvodová zpráva k návrhu zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, se kterým je tento návrh zákona předkládán, obsahuje podrobné zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky

Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky je popsán v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k návrhu zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, se kterým je společně předkládán.

5. Zhodnocení korupčních rizik

Předkládaný návrh zákona nezvyšuje oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika, neboť podstata navrhované právní úpravy je takového charakteru, který by neměl mít na korupci jako takovou negativní vliv. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů a k diskriminaci

Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Z hlediska principů rovnosti mužů a žen je návrh novely zákona neutrální, neboť navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky.

Navrhovaná právní úprava nepřipouští diskriminační přístup. Povinnosti jsou stanoveny pro všechny občany bez rozdílu pohlaví, náboženské či politické příslušnosti. Návrh je v souladu zejména s čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované ve Sbírce zákonů pod číslem 209/1992 Sb.), neboť zaručuje stejná práva a povinnosti bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení.

Z navrhované právní úpravy neplynou nepříznivé důsledky pro ochranu soukromí a osobních údajů a je jím respektována ochrana osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů oproti dosavadní právní úpravě.

K částem sedmnácté a dvacáté čtvrté

I. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů

(autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zpracovatel / zástupce předkladatele:Předpokládaný termín nabytí účinnosti:

Ministerstvo vnitra1. ledna 2017

2. Cíl návrhu zákona Návrhem zákona je plněn úkol, uložený Ministerstvu vnitra na základě plánu legislativních prací na rok 2016 a Akčního plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2014 až 2016, stanovit jednotící pravidla pro poskytování informací povinnými subjekty ve formě otevřených dat.

3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano Náklady na publikaci informací zveřejňovaných povinně jako otevřená data a jejich zaevidování do národního katalogu otevřených dat – náklady nelze předem jednoznačně vyčíslit, u jednotlivých informací se budou odvíjet od existujícího stupně „otevřenosti“ těchto informací. Možné dopady na rozpočty složek veřejného sektoru, pro které přímo neplyne povinnost publikovat informace vztahující se k jejich působnosti jako otevřená data, nicméně se samy pro takovou publikaci rozhodnou. Pokud se daná složka veřejného sektoru sama nerozhodne k publikaci otevřených dat, není dotčeným subjektem a žádné náklady mu nevznikají. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano Zlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat veřejného sektoru. Potenciál pro vznik nových služeb a ekonomický růst. Maximální zjednodušení opakovaného užívání dat veřejného sektoru pro tvorbu komerčních i nekomerčních služeb. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano Vytvoření předpokladu pro efektivní řízení a správu dat. Rozšíření služeb veřejné správy vykonávané orgány územních samosprávných celků. Zlepšení vnímání veřejné správy vykonávané orgány územních samosprávných celků veřejností. Zlevnění a zrychlení procesů sdílení dat v rámci veřejné správy. Finančně efektivní možnost prezentovat výsledky práce orgánů územních samosprávných celků veřejnosti. 3.4 Sociální dopady: Ano Rozšíření služeb veřejného sektoru. Zlevnění a zrychlení procesů sdílení dat v rámci veřejného sektoru. 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne

1.1 Název

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Definice problému

Metodika publikace otevřených dat veřejné správy ČR [1], která byla vytvořena v roce 2012 v rámci plnění Akčního plánu Partnerství pro otevřené vládnutí, schváleném v usnesení Vlády České republiky ze dne 4. dubna 2012 č. 243 [2], definuje otevřená data jako data poskytovaná způsobem, který umožňuje dálkový přístup a která jsou:

- úplná, tj. jsou zveřejněna v maximálním možném rozsahu, tj. nejsou záměrně

odstraňovány vybrané záznamy a data jsou udržována co možná nejaktuálnější,

- snadno dostupná, tj. jsou dostupná na internetu a dohledatelná běžnými ICT

nástroji a prostředky,

- strojově čitelná, tj. jsou ve formátu, který je strukturovaný takovým způsobem, že

pomocí programové aplikace z nich lze získat žádané (vybrané) údaje,

- používající standardy s volně dostupnou specifikací (tzv. otevřené standardy),

tj. musí být ve formátu, který je volně (bezplatně) dostupný pro libovolné použití nebo do takovéhoto formátu převoditelný volně (bezplatně) dostupnou aplikací,

- zpřístupněna za jasně definovaných podmínek užití dat (licence) s minimem

omezení, tj. podmínky jejich užití musí být jasně a zřetelně definovány a zveřejněny a musí umožňovat využití dat pro komerční i nekomerční účely,

- dostupná uživatelům při vynaložení minima možných nákladů na jejich získání,

tj. jejich poskytovatelé jsou oprávněni žádat úhradu maximálně ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich zpřístupněním uživateli; poskytovatel dat může jednorázově vyžádat i úhradu za mimořádně náročné pořízení dat, pokud si uživatel zpřístupnění těchto dat vyžádá.

O otevřených datech mluvíme především v souvislosti s poskytováním informací veřejnou správou [3]. Význam otevřených dat spočívá zejména v tom, že odborná veřejnost (např. tvůrci webových, mobilních či jiných softwarových aplikací, datoví analytici, statistici, novináři, vědci a výzkumníci) může snadno otevřená data opakované používat pro vytváření nových komerčních i nekomerčních služeb, které slouží široké veřejnosti [4][5].

S přibývajícím zájmem o informace veřejného sektoru dochází postupně ke zveřejňování většího množství informací a jejich využívání. V roce 2008 se podle studie Graham Vickery [8] odhadoval přímý a nepřímý přínos zveřejnění informací veřejného sektoru v zemích EU na 30 miliard EUR. V roce 2010 se odhadoval přímý dopad otevřených dat na ekonomiku v hodnotě 32 miliard EUR s ročním nárůstem 7 % [9].

Studie firmy Deloitte z roku 2012 prokázala, že do roku 2017 bude ve Velké Británii vytvořeno zhruba 58 000 pracovních míst, které budou souviset s opakovaným využíváním informací veřejného sektoru, tj. otevřených dat [7].

Otevřená data rovněž pomáhají zprůhlednit hospodaření a fungování státní správy. Například v Kanadě byly díky publikaci otevřených dat zjištěny daňové úniky kolem 3,2 miliardy dolarů [6].

V rámci Evropské unie by celkových přínos otevřených dat, spolu s velkými daty (tzv. big data) měl do roku 2020 činit až 200 miliard EUR [10]. Právě otevřená data veřejného sektoru se na tom budou podílet v objemu 10 miliard EUR. Celkově by měla mít otevřená data a velká data (big data) přínos na hrubém domácím produktu (HDP) členských států Evropské unie ve výši 1,9 %. Česká republika se v této souvislosti pohybuje lehce nad úrovní 2 % [10].

Výše uvedené studie pokrývají větší celky a státní orgány, nicméně i dílčí studie potvrzují vznik nových podnikatelských míst. Například ve Španělsku, dle studie CAPGEMINI, provedený průzkum zjistil, že sektor pracující s informacemi veřejného sektoru generuje ročně 330-350 milionů EUR. Současně zaměstnává okolo 4 000 zaměstnanců. Tento konkrétní průzkum se zabývá pouze službami, které ke své činnosti využívají otevřená data [11].

Studie McKinsey Global Institute hodnotila 7 oblastí: vzdělávání, dopravu, spotřebitelské produkty, energie, ropu a zemní plyn, zdravotnictví a spotřebitelské financování. Potencionální celková ekonomická hodnota přínosů otevřených dat v těchto oblastech je odhadována v rozmezí 3,2- 5,4 miliard dolarů [12].

Světovou špičkou v publikování otevřených dat jsou kromě Velké Británie zejména Spojené státy americké, jejichž vládní představitelé aktivně podporují využívání otevřených dat. Národní katalog otevřených dat Velké Británie (Data.Gov.uk) obsahuje přes 25 tisíc datových sad a využívá jej přes 381 aplikací. V USA obsahuje americký národní portál otevřených dat přes 181 tisíc datových sad. Jen pro srovnání, sousední Rakousko publikuje ve svém národním katalogu otevřených dat přes 1811 datových sad (stav k 31. 8. 2015).

Otevřená data pomáhají výrazně zlepšovat kvalitu života ve městech a regionech. Využívání otevřených dat odstartoval starosta Londýna Boris Johnson, když nařídil v roce 2010 zpřístupnit v otevřeném formátu všechna data týkající se dopravy v Londýně. Jízdní řády, dojezdové vzdálenosti, aktuální informace o pohybu dopravních spojů a další informace byly zveřejněny na London Datastore. Tato data jsou volně bez omezení využívána tvůrci mobilních a softwarových aplikací. Vzniklo přes 500 aplikací, což vytvořilo až přes 5 000 pracovních míst v oblasti vývoje mobilních a softwarových aplikací [13]. Poměr nákladů k přínosům je odhadován na 1:58, neboť otevření dat stálo 1 milion liber, ale vrátilo se v podobě 58 milionů liber. Otevření dat v Londýně má současně i další, nepřímý dopad na ekonomiku, neboť má optimalizovat dopravu a zlepšovat každodenní dojíždění za prací do londýnské metropole.

Vídeň publikuje přes 281 datových sad, ale současně ve svém kataloguodkazuje na 300 aplikací a vizualizací nad svými daty.

http://data.london.gov.uk/

https://www.data.gv.at/anwendungen/ Mezi služby, které lze budovat nad otevřenými daty, se řadí např. různé webové, mobilní či jiné softwarové aplikace (vyhledávání dopravních spojení, mapy kriminality a další druhy map, …), vědecké analýzy a studie, novinové články, atd. Aby bylo možné data pro vytváření takovýchto služeb snadno a bez zbytečných překážek využívat, je nutné, aby data splňovala podmínky otevřenosti, uvedené výše. Přínosem pro veřejný sektor (poskytující takto definovaná otevřená data) je, že data mohou být opakovaně využívána i pro účely, pro které nebyla primárně vytvořena. Vzniklé služby slouží široké veřejnosti, zkvalitňují tak život občanů a z provozu komerčních služeb vyplývají pro veřejný sektor dodatečné daňové příjmy.

I když již dnes řada složek veřejného sektoru v České republice poskytuje svá data způsobem, který umožňuje dálkový přístup, má současná praxe poskytování dat řadu problémů:

1. Často jsou poskytovaná data označována jako otevřená data, i když nesplňují

všechny podmínky uvedené výše. Případní uživatelé dat přitom očekávají, že takto označená data podmínky splňují, a lze je tedy snadno využít pro vytváření nových služeb. Pokud ale podmínky nejsou splněny, je takové využití dat často velmi pracné až nemožné. To tvorbu nových služeb přinejmenším výrazně brzdí, což v důsledku znamená, že potenciál dat veřejného sektoru a finanční prostředky vynaložené na jejich vytvoření či sběr nejsou plně využity.

2. Nesplnění podmínek je způsobeno především tím, že složky veřejného sektoru

nemají k dispozici jednotná pravidla, která by měly při poskytování svých dat dodržovat a na základě kterých by získaly jistotu, že podmínky uvedené výše splňují, a mohou tak svá poskytovaná data označovat jako otevřená data.

3. Důležitá data spravovaná veřejným sektorem, která mají vysoký potenciál

pro opakované použití, nejsou dostupná v podobě otevřených dat. Jedná se například o obchodní rejstřík, jízdní řády, atd. Tato data jsou přitom základem velkého množství potenciálních služeb, které lze s využitím otevřených dat vytvářet. Jejich nedostupnost tak brání širšímu rozvoji oblasti služeb nad otevřenými daty.

4. Neplnění podmínky snadné dostupnosti a především dohledatelnosti běžnými

ICT prostředky způsobuje, že odborná veřejnost se často nedozví o tom, jaká data veřejný sektor vytváří či spravuje a poskytuje v podobě otevřených dat. Odborná veřejnost je nucena pracně prohledávat internetové stránky jednotlivých složek a zjišťovat, jaká data jsou poskytována, kdy byla aktualizována apod. Situace je dále komplikována faktem, že internetové stránky každé složky veřejného sektoru jsou specifické a data nabízejí na několika místech svých internetových stránek. Přitom běžně dostupné ICT prostředky dnes umožňují problém vyřešit, aniž by bylo nutné přepracovávat strukturu stávajících internetových stránek složek veřejného sektoru.

5. Neplnění podmínek úplnosti, strojové čitelnosti, otevřenosti formátů

a dostupnosti při vynaložení minima nákladů znemožňuje opakované užití dat nebo jej činí velmi obtížným a nákladným a tím znehodnocuje hodnotu dat veřejného sektoru, a nepřímo tak i finanční náklady vynaložené na jejich vytvoření.

6. Neplnění podmínky zpřístupnění dat za jasně definovaných podmínek užití dat

(licence) s minimem omezení způsobuje právní nejistotu potenciálním uživatelům dat.

Uživatelé často nevědí, pro jaké všechny účely mohou data využít a zda způsob, kterým tato data využívají, je legální.

S tím jak roste počet složek veřejného sektoru a množství poskytovaných dat, roste i závažnost výše popsaných problémů. V dnešní době již několik složek veřejného sektoru poskytuje svá data pod označením otevřených dat. Růst dokazují i mezinárodní studie, které srovnávají situaci v České republice se stavem v jiných zemích (např. Open Data Barometer, Global Open Data Index, Local Open Data Census). Přesto pouze některé z registrovaných datových sad plně splňují všechny podmínky otevřených dat.

1.3 Popis stávajícího stavu v oblasti

1.3.1 Popis existujícího právního stavu

Otevřená data jsou obecně využitelný způsob poskytování informací veřejného sektoru veřejnosti. Jedná se tak o naplňování práva na informace ústavně zaručeného čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že otevřená data jsou univerzálně použitelným způsobem poskytování informací, jsou využitelná i pro poskytování informací o stavu životního prostředí, které je garantováno čl. 35 odst. 2 Listiny. Přístup k informacím je garantován čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.

Na evropské úrovni je problematika poskytování informací tak, aby byly znovuvyužitelné pro jiné účely, upravena ve směrnici 2003/98/ES ve znění směrnice 2013/37/EU. Uvedená směrnice byla implementována do českého právního řádu novelou zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který představuje obecnou právní úpravu poskytování informací veřejného sektoru, a to jak na žádost, tak bez žádosti. Právě poskytování informací bez žádosti, tedy zveřejněním, je pro otevřená data zásadní. V současné době je tato možnost upravena v § 4b zákona č. 106/1999 Sb., který stanoví, že povinné subjekty poskytují informace způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném formátu a, pokud je to možné, i ve strojově čitelné podobě.

Zákon č. 106/1999 Sb. tedy, paradoxně, ještě více posiluje výše zmíněný problém, neboť řada složek veřejného sektoru poskytuje informace zveřejněním a současná praxe ukazuje, že orgány často označují takto poskytované informace jako otevřená data. Jak však bylo ukázáno výše, pojem otevřených dat lze použít pouze za předpokladu, že poskytovaná data splňují uvedené podmínky, přičemž jejich neplnění přináší řadu problémů.

§ 4b zákona č. 106/1999 Sb. požaduje naplnění uvedených podmínek pouze částečně. Konkrétně požaduje pouze použití standardů s volně dostupnou specifikací (otevřené standardy). Hovoří také o strojové čitelnosti, ale tu nevyžaduje striktně, nýbrž pouze je-li to možné. Částečně se dotýká také naplnění podmínky snadné dostupnosti dat, když vyžaduje poskytovat k datům i popisná metadata (ovšem pouze pokud je to možné a vhodné). Metadata jsou základem pro snadnou dohledatelnost dat běžnými ICT prostředky, nicméně, sama o sobě pro snadnou dohledatelnost nestačí.

Zákon č. 106/1999 Sb. je obecným předpisem upravujícím poskytování informací veřejnosti, podle kterého je postupováno v případech, kdy zvláštní zákon nestanoví jinak. Zvláštní zákon může poskytování informací na určitém úseku upravovat komplexně, jako např. zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, nebo v dílčích aspektech co do některého způsobu poskytování či druhu informací, např. pro poskytování archiválií, jak činí zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, nebo zpřístupňování knihovních dokumentů dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), či poskytování statistických informací dle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, apod. Je třeba dodat, že v oblastech úpravy, kde zvláštní zákon přesně nestanoví podmínky a způsob poskytování informací, je subsidiárně použit opět obecný předpis, tedy zákon o svobodném přístupu k informacím.

Přesně specifikovaná pravidla pro poskytování informací v podobě otevřených dat by tak byla aplikovatelná i pro případy poskytování informací dle zvláštních předpisů, ve kterých není přesně stanoveno, jakým způsobem se mají informace poskytovat.

1.3.2 Popis existujícího skutkového stavu

Složky veřejného sektoru dnes poměrně často poskytují svá data způsobem umožňujícím dálkový přístup. Způsob poskytování však zřídkakdy splňuje podmínky nutné k tomu, aby bylo možné poskytovaná data označit jako otevřená data. Podmínky, které musí otevřená data splňovat, byly zavedeny již v Metodice publikace otevřených dat veřejné správy ČR [1], která byla vytvořena v roce 2012 v rámci plnění Akčního plánu Partnerství pro otevřené vládnutí schváleném v usnesení vlády č. 243 ze dne 4. dubna 2012 [2]. Požadavek, aby složky veřejného sektoru publikovaly svá data jako otevřená, byl navíc uveden v řadě strategických dokumentů a koncepcí.

Akční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2014 až 2016, navíc ve svém třetím závazku s názvem „Zpřístupnění dat a informací” definoval 3 úkoly umožňující zpřístupnění informací veřejného sektoru: odstranění technických i právních překážek pro zpřístupnění dat a informací, vytvoření infrastruktury otevřených dat ČR, otevření nejdůležitějších datových zdrojů a vytvoření národního katalogu otevřených dat [2].

Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu tvoří strategický cíl 3, který je součástí Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky 2014-2020 schváleného usnesením vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014. Strategický cíl 3 si klade za cíl prosadit princip „open data“, rozšíření, propojení a konsolidace datového fondu veřejné správy a jeho efektivní a bezpečné využívání dle jednotlivých agend i na principu „open data“ [14].

Opatření č. 14 strategického dokumentu Státní politiky v elektronických komunikacích

- Digitální Česko 2.0. Cesta k digitální ekonomice zdůrazňuje zpřístupnění informací veřejného sektoru a zavedení spravedlivé a nediskriminační podmínky pro přístup soukromého sektoru k informacím veřejného sektoru. Zpřístupnění dat a informací veřejné správy v souladu s mezinárodními požadavky na otevřená data je rovněž vnímáno jako nástroj transparentnosti a průhlednosti fungování veřejné správy v České republice, a tudíž se stal jedním z bodů Akčního plánu boje s korupcí pro rok 2015 [15].

Dopad těchto dokumentů do praxe byl nicméně malý. Důsledkem je pouze to, že řada složek veřejného sektoru sice poskytuje data na svých internetových stránkách, tj. způsobem umožňujícím dálkový přístup, nicméně ta nenaplňují podmínky otevřených dat, přestože jsou takto nesprávně označena.

Ke splnění podmínek je nutné, aby existovaly technické standardy, které sjednotí praxi v oblasti otevřených dat veřejného sektoru v České republice. První pokus o sjednocení praxe byl realizován v podobě Metodiky publikace otevřených dat veřejné správy ČR [1]. Jak již bylo řečeno výše, dopad této metodiky do praxe byl poměrně nízký. Metodika navíc pouze stručně popisuje doporučovaný proces publikace otevřených dat. Nevěnuje se detailně technickým a právním náležitostem a neřeší proces publikace do potřebné hloubky (nezavádí např. jasné role, které se nutně procesu publikace otevřených dat musí účastnit).

Ke splnění podmínky snadné dohledatelnosti pomocí běžných ICT prostředků je navíc nutné, aby byla s pomocí dnes běžných ICT prostředků vytvořena ICT infrastruktura, do které je možné jednotným způsobem zaznamenávat metadata popisující data poskytovaná jednotlivými složkami veřejného sektoru na jejich vlastních internetových stránkách a která umožňuje potenciálním uživatelům dat tato metadata jednotným způsobem prohledávat. Taková infrastruktura má charakter katalogu otevřených dat, což je běžným řešením snadné dohledatelnosti otevřených dat v zahraničí.

V řadě zemí světa dnes probíhají aktivity zaměřené na otevřená data a jejich katalogizaci. Aktivity a iniciativy orientované na otevřená data veřejného sektoru a s nimi spojené datové katalogy je možné z hlediska zaměření rozdělit na lokální, národní a mezinárodní. Lokální datové katalogy se zaměřují na otevřená data měst či regionů, mezi které lze počítat i samostatné územní celky států s federativním zřízením. Národní datové katalogy se zaměřují na otevřená data z celého státu. Nadnárodní datové katalogy se pak zaměřují na otevřená data pocházející z více států. I některé instituce jako statistické úřady na svých internetových stránkách publikují velké množství dat. V současné době provozují datový katalog i nadnárodní organizace, jako např. Světová banka.

V řadě zemí světa v současné době existuje oficiální datový katalog otevřených dat veřejné správy. Příkladem takovýchto zemí mohou být USA (http://www.data.gov/), Velká Británie (http://data.gov.uk/), Nizozemsko (https://data.overheid.nl/) nebo Slovensko (http://data.gov.sk/). Datové katalogy lze vyhledávat na portálu datacatalogs.org (http://www.datacatalogs.org/).

Svůj katalog dat zpřístupnila také Evropská unie na adrese http://open- data.europa.eu/en/data/. V tomto datovém katalogu lze nalézt metadata o otevřených datových sadách orgánů a institucí Evropské unie.

V rámci evropského výzkumného projektu LOD2 vznikl portál http://publicdata.eu/, který umožňuje vyhledávání otevřených dat v různých datových katalozích napříč Evropou.

Pro datové katalogy se používají jak proprietární katalogizační nástroje vytvořené na míru potřebám dané katalogizační aktivity, tak i specializované katalogizační nástroje CKAN (Comprehensive Knowledge Archive Network), Socrataa Microsoft Open Government Data Initiative DataLab.

http://ckan.org

http://socrata.com

https://github.com/openlab/OGDI-DataLab V dále uvedené tabulce je přehled katalogových řešení, včetně analýzy technologií a počtů evidovaných datový sad k červnu 2015.

Země URL Počet

datových sad

Belgie http://Data.belgium.be 120

Belgie http://portal.openbelgium.be/dataset 1500

Bulharsko http://www.opendata.bg/en/opendata.php 10

Bulharsko https://opendata.government.bg/ 91

Česká republika http://portal.gov.cz/portal/obcan/rejstriky/data/97898/ 80

Dánsko http://data.digitaliser.dk 750

Finsko http://www.stat.fi/org/avoindata/index_en.html 2

Francie http://www.data.gouv.fr/ 14 500

Irsko https://data.gov.ie/data 500

Itálie http://dati.camera.it/it/dati/ 7

Itálie http://dati.senato.it/scarica_i_dati 3

Itálie http://www.dati.gov.it/ 10300

Itálie http://www.datiopen.it/it 2 100

Itálie http://www.opendatahub.it/ 8 200

Lotyšsko http://data.opendata.lv 54

Lucembursko http://www.opendata.lu/ 6

Maďarsko http://opendata.hu/ 48

Malta http://www.opendatamalta.org 10

Německo https://offenedaten.de/ 630

Německo https://www.govdata.de/ 15 100

Nizozemsko http://opendatanederland.org/ 600

Nizozemsko https://data.overheid.nl/ 7 045

Portugalsko http://www.dados.gov.pt/ 650

Země URL Počet

datových sad

Rakousko http://data.gv.at/ 1 600

Rakousko http://opendataportal.at 340

Rumunsko http://data.gov.ro/ 290

Řecko http://data.gov.gr/ 75

Slovensko http://data.gov.sk/ 600

Slovensko http://datanest.fair-play.sk/en/pages/index 66

Spojené království data.gov.uk 27 000

Spojené království http://landregistry.data.gov.uk/ 3

Spojené království http://www.hscic.gov.uk/searchcatalogue 60

Spojené království https://www.ordnancesurvey.co.uk/opendatadownload/pr19

oducts.html

Španělsko http://datos.gob.es/datos/?language=in 8 500

Španělsko http://opengov.es/ 900

Švédsko http://www.opengov.se/ 20

Švédsko http://oppnadata.se/ 280 Tabulka: Analýza katalogů otevřených dat v Evropě. Zdroj: Tomáš Šedivec.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Dotčenými subjekty jsou především složky veřejného sektoru, neboť na ně dopadnou důsledky navrhovaného právního předpisu v podobě několika povinností. Dalšími dotčenými subjekty jsou potom soukromé subjekty a veřejnost, které návrhem získají dodatečný prospěch.

1.4.1 Složky veřejného sektoru

Dotčeným subjektem je především Ministerstvo vnitra, pro které bude zavedena povinnost spravovat infrastrukturu v podobě katalogu otevřených dat umožňující prohledávání metadat popisujících otevřená data poskytovaná všemi složkami veřejného sektoru v České republice. Dalšími dotčenými subjekty jsou složky veřejného sektoru, kterým bude uložena povinnost publikovat některé informace vztahující se k jejich působnosti jako otevřená data. V neposlední řadě budou dotčeny ty složky veřejného sektoru, pro které přímo neplyne povinnost publikovat informace vztahující se k jejich působnosti jako otevřená data, nicméně se samy pro takovou publikaci rozhodnou. Pokud se daná složka veřejného sektoru sama nerozhodne k publikaci otevřených dat, není dotčeným subjektem a žádné náklady jí nevznikají.

1.4.2 Soukromé subjekty a veřejnost

Soukromé subjekty a veřejnost jsou dotčenými subjekty, které návrhem získají dodatečný prospěch. Veškerá data poskytovaná pod označením otevřená data budou splňovat výše uvedené podmínky. Dále soukromé subjekty a veřejnost získají prospěch z toho, že veřejný sektor bude poskytovat některé informace v podobě otevřených dat povinně.

1.5 Popis cílového stavu

Obecným cílem navrhované právní úpravy je zajistit co nejsnazší opakovatelnou použitelnost dat poskytovaných veřejným sektorem jako otevřená data pro tvorbu komerčních i nekomerčních služeb odbornou veřejností.

Konkrétními cíli, které povedou k dosažení obecného cíle, jsou:

● Zajistit, že všechna data poskytovaná složkami veřejného sektoru pod

označením otevřených dat splňují podmínky, které v maximální možné míře zajišťují opakovatelnou použitelnost dat. Data poskytovaná pod označením otevřená data musí být:

○ úplná, tj. jsou zveřejněna v maximálním možném rozsahu, tj. nejsou záměrně odstraňovány vybrané záznamy a jsou udržována co možná nejaktuálnější, ○ snadno dostupná, tj. jsou dostupná na internetu a dohledatelná běžnými ICT nástroji a prostředky, ○ strojově čitelná, tj. jsou ve formátu, který je strukturovaný takovým způsobem, že pomocí programové aplikace z nich lze získat žádané (vybrané) údaje, ○ používající standardy s volně dostupnou specifikací (otevřené standardy), tj. musí být ve formátu, který je volně (bezplatně) dostupný pro libovolné použití nebo do takovéhoto formátu převoditelný volně (bezplatně) dostupnou aplikací, ○ zpřístupněna za jasně definovaných podmínek užití dat (licence) s minimem omezení, tj. podmínky jejich užití musí být jasně a zřetelně definovány a zveřejněny a musí umožňovat jejich využití pro komerční i nekomerční účely.

● Garantovat, že určitá konkrétní stěžejní data spravovaná složkami veřejného

sektoru jsou vždy dostupná v podobě otevřených dat.

Stanovených konkrétních cílů bude dosaženo pomocí následujících operativních cílů:

1. Vytvořit standardy pro otevřená data, které umožní složkám veřejného sektoru

zajistit, že jejich otevřená data splňují výše uvedené podmínky (tj. úplnost, snadná dostupnost, strojová čitelnost, použití otevřených formátů, zpřístupnění za jasně definovaných podmínek užití s minimem omezení a dostupnost uživatelům při vynaložení minima možných nákladů na jejich získání).

2. Vytvořit infrastrukturu v podobě národního katalogu otevřených dat, který

umožní na jednom místě a v jednotné podobě zaznamenávat popisná metadata otevřených dat jednotlivým složkám veřejného sektoru a dále pak veřejnosti v záznamech vyhledávat, tj. zajistí snadnou dohledatelnost otevřených dat jednotlivých složek veřejného sektoru.

3. Garantovat provoz národního katalogu otevřených dat.

4. Zajistit, že v národním katalogu otevřených dat jsou zaznamenána metadata

všech otevřených dat poskytovaných složkami veřejného sektoru.

5. Vybrat data, která jsou stěžejní pro odbornou veřejnost a pro vytváření

komerčních i nekomerčních služeb nad otevřenými daty, a zajistit, že jejich správci je publikují jako otevřená data.

1.6 Zhodnocení rizik

1.6.1 Rizika ve věcných oblastech

Riziko č. 1: Špatné označení poskytovaných dat jako otevřených dat [vysoké]

V současné době složky veřejného sektoru poskytují řadu dat způsobem umožňujícím dálkový přístup pod označením otevřených dat. Přitom nesplňují podmínky kladené na otevřená data uvedené výše, které umožňují v maximální míře opakované užití dat v různých komerčních i nekomerčních službách. Taková situace je velmi problematická pro potenciální uživatele, tj. tvůrce služeb, kteří se velmi složitě orientují v tom, jaká data mohou použít a jaká ne. Složitě se také dožadují, aby data byla publikována způsobem splňujícím uvedené podmínky, neboť poskytovatel dat jim odpovídá, že data již jsou poskytována jako otevřená data, a tudíž nejlepším možným způsobem.

Protože se jedná o vysoké riziko, je nezbytné definovat podmínky, které musí otevřená data splňovat.

Riziko č. 2: Neexistence jednotících standardů poskytování dat v otevřené podobě [vysoké]

V současné době poskytují složky veřejného sektoru svá data mnoha různými způsoby. To např. znamená, že jednotlivé složky veřejného sektoru využívají různých datových formátů a schémat pro reprezentaci stejných typů dat. To vede k chaotické situaci, kdy uživatelé dat se musí pracně přizpůsobovat různorodé praxi poskytování dat. Navíc, složky veřejného sektoru jsou nuceny při publikaci svých dat tuto praxi znovu objevovat, neboť není mezi nimi dostatečně šířena a zkušenosti nejsou sdíleny.

Protože se jedná o vysoké riziko, je nezbytné stávající praxi ujednotit zavedením jednotících standardů.

Riziko č. 3: Nedostupnost důležitých dat spravovaných veřejným sektorem v podobě otevřených dat [vysoké]

I když jsou některá důležitá data spravovaná veřejným sektorem již dnes dostupná v podobě otevřených dat (např. data základního registru územních identifikátorů, adres a nemovitostí nebo výsledky voleb), mnoho jich stále dostupných není. Již v akčním plánu Partnerství pro otevřené vládnutí schváleném v usnesení vlády č. 243 ze dne 4. dubna 2012 [2] bylo navrženo několik datových sad k publikaci v podobě otevřených dat, ale do dnešní doby byla publikována pouze část: Informační systém o veřejných zakázkách (jen částečně, bez metadat, podmínek užití), Výsledky voleb (splněno), Finanční statistika – vládní finanční statistika (splněno). ÚFIS – účetní záznamy a finanční údaje z CSÚIS (částečně splněno díky portálu Monitor.StatniPokladna.cz), Centrální registr dotací (splněno částečně), Finanční statistika – státní dluh (splněno).

Protože se jedná o vysoké riziko, je nutné stanovit povinnost poskytovat některé významné informace v podobě otevřených dat. Je nutno stanovit, které informace budou povinné subjekty zveřejňovat jako otevřená data povinně.

Riziko č. 4: Neřešení právní nejistoty složek veřejného sektoru při publikaci otevřených dat [střední]

Přesto, že zákon č. 106/1999 Sb. umožňuje poskytovat informace způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném formátu a, je-li to možné, ve strojově čitelném formátu, podmínky otevřených dat vyžadují, aby poskytovaná otevřená data měla některé další vlastnosti a byla vždy strojově čitelná. Protože tyto podmínky nejsou přímo právně stanoveny, řada složek veřejného sektoru k publikaci svých dat v podobě otevřených dat nepřistupuje.

S tímto problémem souvisí i současná úprava sui generis práv pořizovatele databáze dle § 88 a následujících zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V současné době dle § 94 autorského zákona na sui generis databázová práva nedopadá výjimka úředního díla. To v praxi znamená, že i v případech, kdy je pořizovatelem databáze stát a databáze splňuje podmínky veřejného zájmu na vyloučení zákonné ochrany, není možné výjimku úředního díla uplatnit. To je problém z hlediska právní jistoty poskytovatelů dat. Za současné situace, kdy mnohdy není jasné, jestli sui generis práva k databázi vznikla nebo ne (toto je otázka, se kterou má problém řada právníků na téma se specializujících – neexistuje závazná judikatura ani jasný komentářový výklad), je obtížné poskytovat sui generis databázová práva licencí. Pokud by docházelo k řešení této situace způsobem „globálního“ licencování, bude nezbytně docházet ke zmatení příjemců dat, protože bude licencováno i to, co licencováno být z povahy věci nemůže (protože žádná práva nevznikají z důvodu absence podstatného vkladu dle § 88a autorského zákona).

Riziko č. 5: Obtížná dostupnost otevřených dat [vysoké]

Otevřená data a obecně jakákoliv data poskytovaná způsobem umožňujícím dálkový přístup jsou typicky zveřejňována na internetových stránkách poskytovatele dat. Pokud potenciální uživatel dat přesně neví, na jakých interentových stránkách a kde se požadovaná data nacházejí, nemá žádnou možnost, jak pomocí běžných ICT prostředků data vyhledat. Stávající vyhledávací technologie pro vyhledávání obsahu v síti WWW (obecné vyhledávače internetových stránek) jsou jen velmi obtížně použitelné. Bez řešení tohoto rizika budou tedy poskytovaná otevřená data velmi obtížně dohledatelná v síti WWW, a tím i špatně dostupná.

Protože se jedná o vysoké riziko, je nutné vytvořit infrastrukturu s využitím běžných ICT prostředků, která umožní otevřená data poskytovaná jednotlivými složkami veřejného sektoru vyhledávat. Zároveň je nutné garantovat její provoz.

Riziko č. 6: Neúplnost dat [nízké]

Neúplnost dat významně znehodnocuje hodnotu poskytovaných dat z pohledu služeb, které lze nad nimi vybudovat.

Toto riziko je nízké a je řešeno stávajícím zákonem č. 106/1999 Sb.

Riziko č. 7: Špatná strojová čitelnost dat [vysoké]

Složky veřejného sektoru často poskytují svá data v podobě, která je velmi špatně strojově zpracovatelná, např. v podobě PDF souborů nebo XLS souborů s velmi graficky složitou strukturou (formátování pro tisk, slučování buněk, složité hlavičky tabulek přes několik řádků, buňky se vzorci, apod.). To také významně znehodnocuje hodnotu poskytovaných dat z pohledu služeb, které lze nad nimi vybudovat. Zákon č. 106/1999 Sb. toto riziko již částečně řeší, neboť při poskytování informací zveřejněním mají být informace poskytovány též ve strojově čitelném formátu, avšak pouze „je-li to možné“. Není však právně zakotveno, že pokud složka veřejného sektoru poskytuje data pod označením otevřených dat, pak musí podmínku strojové čitelnosti dodržet povinně.

Toto riziko je vysoké, a je proto nutné zajistit úplnou strojovou čitelnost dat. Riziko bude vyřešeno v rámci řešení rizika č. 1.

Riziko č. 8: Uzavřené formáty [nízké]

Zákon č. 106/1999 Sb. toto riziko již řeší pro informace poskytované zveřejněním, pro které požaduje povinné použití otevřených formátů.

Toto riziko je nízké a není třeba žádné specifické řešení. Částečně je řešeno stávajícím zákonem č. 106/1999 Sb. a plně bude vyřešeno v rámci řešení rizika č. 1.

Riziko č. 9: Nejasně definované podmínky užití dat [střední]

Účelem poskytování informací formou otevřených dat je umožnit co nejsnazší způsob pro jejich následné opakované využití. To je rovněž cíl směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice č. 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Tato směrnice byla do zákona č. 106/1999 Sb. implementována zákonem č. 222/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

1.6.2 Právní rizika

V případě nezavedení úpravy nenastávají žádná přímá právní rizika. Právní úprava standardizace otevřených dat jde nad rámec zajištění opakované využitelnosti informací veřejného sektoru, který požaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/37/EU. To však zákonodárci nebrání takový režim zavést, protože směrnice stanoví minimální požadovaný režim zajištění znovu využitelnosti informací veřejného sektoru.

Nezavedení zanechává existující nepřímá právní rizika v podobě nízké úrovně právní jistoty všech zúčastněných stran při současné nestandardizované praxi určování podmínek užití otevřených dat.

Právo na informace je jedním ze základních občanských práv (jeho důležitost byla mnohokrát potvrzena, naposledy nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3930/14 ze dne 16. června 2014) a způsob poskytování informací ve formě otevřených dat nepředstavuje z hlediska práva na informace žádné riziko, naopak přináší výhody v podobě větší technické i právní využitelnosti poskytovaných informací. Analyzované řešení tak přispívá k naplnění požadavků, které nesou vyšší právní předpisy, rozhodnutí Ústavního soudu a předpisy evropského práva.

Normativní úprava otevřených dat není v rozporu s žádnou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, ani s předpisy Evropské unie.

Právní rizika spočívající v tom, že by byly poskytnuty informace, které dle zákona poskytnuty být nesmí, jsou nulové. Poskytování informací v podobě otevřených dat je způsob poskytování informací, nikoli cíl. Otázka, jaké informace mohou, či nemohou být poskytnuty, je upravena příslušnými ustanoveními zákona 106/1999 Sb. nebo zvláštními zákony. Normativní zakotvení otevřených dat do této problematiky nepřináší nic nového.

Určité právní riziko poskytování informací v podobě otevřených dat spočívá v možném zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů. Toto riziko spočívá v povaze otevřených dat, která mají tendenci (a je to jejich účelem) spojovat se s jinými údaji. Toto riziko však není vysoké. Situace, kdy budou pomocí otevřených dat poskytovány osobní údaje umožňující přímou identifikaci, bude spíše výjimečná a obvykle umožněná jen na základě zákonného zmocnění (je obtížně představitelné, že by například byly poskytovány informace obsahující osobní údaje na základě souhlasů subjektů údajů, byť teoreticky to možné je). Mnohem pravděpodobnější je, že dojde ke spojování informací identifikujících subjekt údajů nepřímo. Vzhledem k tomu, že základním (a končeným) cílem otevřených dat jsou tzv. „propojená data“, kdy informace budou poskytovány v takové podobě, že budou data odkazovat samy na sebe a konečný uživatel obdrží rovnou matici souvisejících dat, je spojování informací základním principem, který je žádoucí. Uvedené riziko spočívá právě ve spojování nepřímo identifikujících informací. I v takovém případě se však může subjekt údajů, jehož osobní údaje by byly spojeny a zpracovávány v rozporu se zákonem, bránit zákonnými prostředky upravenými v zákoně č. 101/2000 Sb.

2. Návrh variant řešení

2.1 Varianty řešení zavedení standardů pro otevřená data a usnadnění poskytování otevřených dat

Cílem je vytvořit standardy pro otevřená data, které umožní složkám veřejného sektoru zajistit, že jejich otevřená data splňují stanovené podmínky.

Varianty řešení:

1. Varianta 0 – ponechat stávající stav.

2. Varianta 1

a. novela zákona č. 106/1999 Sb. zakotvující

a. podmínky, které musí být dodrženy, aby zveřejňované informace splňovaly všechny atributy otevřených dat, b. povinnost publikovat některé informace jako otevřená data, c. obecnou možnost poskytovat i další informace jako otevřená data, b. novela zákona č. 121/2000 Sb. zavádějící navrácení sui generis databázových práv do působnosti výjimky úředního díla

Varianta 0 – ponechání původního stavu nevede k požadovanému cíli, neboť současné znění zákona č. 106/1999 Sb. nezakotvuje podmínky poskytování otevřených dat. Úprava poskytování informací zveřejněním nepostihuje veškeré atributy, které by měla otevřená data splňovat.

Varianta 1 vede k požadovanému cíli, neboť přímo zavádí potřebné chybějící aspekty otevřených dat. Varianta 1 směřuje ke sjednocení praxe poskytování otevřených dat. Pokud povinný subjekt poskytuje informace jako otevřená data, musí dodržet všechny podmínky kladené na otevřená data. Zakotvuje se povinnost povinných subjektů poskytovat vybrané informace obsažené v jimi vedených nebo spravovaných registrech, evidencích, seznamech nebo rejstřících, které jsou na základě zákona každému přístupné a které lze využít při podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, ke studijním nebo vědeckým účelům anebo při veřejné kontrole povinných subjektů, v podobě otevřených dat. Varianta 1 řeší rovněž problém spočívající ve fakticky nerealizovatelné povinnosti zabránit sdružování osobních údajů. Jak je uvedeno výše v hodnocení právních rizik, při poskytování informací ve formě otevřených dat hrozí propojování informací, které se po spojení stávají nepřímo identifikujícími osobními údaji. Je mimo faktickou možnost povinného subjektu zajistit, že k takovému spojování nedojde, a proto varianta 1 navrhuje vyjmout ho z povinnosti zabránit sdružování údajů pro účel poskytování otevřených dat. Je třeba připomenout, že tím nehrozí velký zásah do soukromí subjektu osobních údajů, protože osobní údaje mohou být poskytovány jako otevřená data jen na základě zákonného důvodu ke zpracování údajů. Navíc i v případě, že ke spojení dojde, subjekt osobních údajů se může proti zpracování údajů bránit prostředky, které mu zákon o ochraně osobních údajů nabízí.

Varianta 1 dále řeší současnou nesnadnou praxi licencování a zpřístupňování databází chráněných sui generis právem pořizovatele databáze. Návrat situace, kdy výjimka úředního díla bude dopadat i na sui generis databázová práva pořizovatele databáze, usnadní situaci poskytovatelům dat, kteří nebudou v případech, kdy budou naplněny znaky analogické úřednímu dílu, nuceni složitě (a s nejistým výsledkem) vyhodnocovat, zda jsou jimi poskytované informace chráněné sui generis databázovými právy. To povede i k navýšení právní jistoty uživatelů dat, kteří budou mít jistotu, že neexistuje tato právní překážka, která by jim bránila ve znovu využití zveřejněných informací.

2.2 Varianty vytvoření a provozu infrastruktury

Cílem je vytvořit infrastrukturu v podobě národního katalogu otevřených dat, který umožní na jednom místě a v jednotné podobě zaevidovávat otevřená data jednotlivým složkám veřejného sektoru a dále pak veřejnosti v záznamech vyhledávat, tj. zajistit snadnou dohledatelnost otevřených dat jednotlivých složek veřejného sektoru. Dále pak je cílem zajistit provoz národního katalogu otevřených dat a zajistit, že v národním katalogu otevřených dat jsou zaevidována všechna otevřená data poskytovaná složkami veřejného sektoru.

Varianty řešení:

1. Varianta 0 – ponechat původní stav, kdy národní katalog otevřených dat sice

existuje, ale jeho existence není stanovena žádným předpisem a neexistuje povinnost jej využívat.

2. Varianta 1 – zakotvit do právního řádu národní katalog otevřených dat jako

informační systém veřejné správy přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup sloužící k evidování otevřených dat; stanovit Ministerstvu vnitra kompetenci správce národního katalogu otevřených dat,

V současnosti spravuje Ministerstvo vnitra národní katalog otevřených dat na portálu veřejné správy. Cílem však je definovat národní katalog jako základní infrastrukturu otevřených dat, která zajistí dohledatelnost otevřených dat poskytovaných jednotlivými složkami veřejného sektoru, a zajistit jeho správu. Je proto nutné jej zavést jako informační systém veřejné správy a zajistit jeho provoz úpravou příslušného právního předpisu. Dále je nutné zavést povinnost subjektů zveřejňujících otevřená data zaevidovat tato otevřená data v národním katalogu otevřených dat.

Všechny výše uvedené požadavky řeší navržená varianta 1.

Varianta 1 zavádí přímou povinnost pouze Ministerstvu vnitra, a to spravovat národní katalog otevřených dat (který již v současnosti existuje). Na ostatní subjekty klade pouze nepřímou povinnost. Pokud povinný subjekt publikuje otevřená data, musí je evidovat v národním katalogu.

2.3 Varianty výběru dat důležitých pro veřejnost a zajištění jejich otevření

Cílem je vybrat data, která jsou stěžejní pro veřejnost a pro vytváření komerčních i nekomerčních služeb nad otevřenými daty, a zajistit, že jejich správci je publikují jako otevřená data.

Varianty řešení:

1. Varianta 0 – ponechat původní stav, kdy informace, které by měly být

poskytnuty jako otevřená data, jsou na základě konzultací s odbornou veřejností zahrnuty do Akčního plánu partnerství pro otevřené vládnutí, které je nepravidelně aktualizováno.

2. Varianta 1 – definovat informace, které musí povinné subjekty zveřejnit jako

otevřená data.

Varianta 0 předpokládá ponechání současného stavu, kdy se Akční plán partnerství pro otevřené vládnutí snažil zpřístupnit vybrané datové sady v otevřené podobě jejich vyjmenováním v rámci plnění cíle zpřístupnění dat a informací. To ale mělo a má malý dopad do praxe, kdy je pouze část vyjmenovaných datových sad zpřístupněna v podobě otevřených dat. Varianta 1 předpokládá stanovení obecné povinnosti zveřejňovat jako otevřená data informace povinných subjektů obsažené v jimi vedených nebo spravovaných registrech, evidencích, seznamech nebo rejstřících, které jsou na základě zákona každému přístupné a které lze využít při podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, ke studijním nebo vědeckým účelům anebo při veřejné kontrole povinných subjektů. Tato obecně stanovená zákonná povinnost bude provedena nařízením vlády, které explicitně stanoví rozsah (seznam) těchto informací.

Varianta 1 zavádí přímou povinnost zveřejňovat některé informace jako otevřená data. V některých případech nepůsobí tato varianta řešení dodatečné náklady, neboť některé informace, které by měly být do seznamu zahrnuty, již příslušné složky veřejného sektoru v podobě otevřených dat zveřejňují. Náklady vyplývají pouze v případě, kdy daná datová sada ještě není v podobě otevřených dat publikována. Cílem varianty 1 je nastartování systému otevřených dat v České republice, tedy vytvoření kritického množství publikovaných datových sad, díky kterému začnou vznikat zajímavé aplikace tyto sady využívající. To dále může motivovat další povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., aby svá data poskytovaly jako otevřená data.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1 Obecný popis přínosů

Podle sdělení Evropské komise „Veřejně přístupné údaje, hnací síla inovací, růstu a transparentní správy“ mají informace shromažďované veřejnoprávními subjekty nevyužitý potenciál v možnosti opakovaného použití v nových produktech a službách. Dle studie [8] je pak odhadováno, že obrat trhu vytvářeného přímo opětovným použitím informací veřejného sektoru na území 27 států Evropské unie (EU27) v roce 2008 činil 28 miliard EUR. V citované studii se dále uvádí, že ekonomické přínosy až do výše 40 miliard EUR ročně z přímého využití informací veřejného sektoru na území EU27 by mohlo přinést další usnadnění přístupu k těmto informacím.

Jednou z možností, jak využít výše naznačeného potenciálu, může být aplikace principů otevřených dat pro data veřejného sektoru. Důvodem je skutečnost, že otevřená data cílí na usnadnění využívání dat po technické i právní stránce.

Otevřená data veřejného sektoru jsou důležitým zdrojem informací o tom, jak je realizována politika a jak je nakládáno s veřejnými rozpočty. Aktivním publikováním otevřených dat se může zvýšit informovanost občanů a dalších zájemců o činnosti veřejného sektoru, a tím může dojít k posílení transparentnosti veřejného sektoru.

3.1.1 Usnadnění přístupu k datům veřejného sektoru

Jak je uvedeno v Akčním plánu České republiky „Partnerství pro otevřené vládnutí“ [2]: „Otevřená data jsou smysluplná, pokud jsou dohledatelná a přístupná“. Otevřená data, která nemohou jejich potenciální uživatelé snadno najít, nemohou ani efektivně využívat. Národní katalog otevřených dat bude sloužit jako jedno místo, kde budou moci občané, podnikatelé a jiné subjekty včetně složek veřejného sektoru vyhledávat otevřená data veřejného sektoru. I po zavedení katalogu otevřených dat budou moci složky veřejného sektoru zpřístupňovat otevřená data způsobem, který jim vyhovuje, například na svých internetových stránkách nebo portálech. Datový katalog by ale měl potenciálním uživatelům přístup k datům usnadnit, protože díky němu odpadne (někdy pracné a zdlouhavé) prohledávání oddělených internetových stránek složek veřejného sektoru. Díky záznamům v katalogu otevřených dat bude možné nejenom zjistit, že určitá data existují, ale i kde se nacházejí a jak je lze získat.

3.1.2 Vytvoření předpokladu pro snazší opětovné použití dat veřejného sektoru

Vytvořením katalogu otevřených dat a publikací otevřených dat se vytváří také předpoklad pro opětovné využití dat, které složky veřejného sektoru zpřístupní jako otevřená data. Aby data mohli zájemci využívat, musí se nejprve dozvědět o jejich existenci. Datový katalog bude jednotným místem, kde zájemci budou moci zjistit, zda, a případně kde, jsou publikována data z určité oblasti.

3.1.3 Vytvoření předpokladu pro využívání otevřených propojitelných dat

V souvislosti s otevřenými daty se také hovoří o tzv. otevřených propojitelných datech. Jedná se o otevřená data využívající technologie propojitelných dat (tzv. „Linked Data“). Tyto technologie umožňují vzájemně propojovat související data pocházející z různých zdrojů, a navíc vyjádřit, o čem data a propojení mezi nimi vypovídají (tj. vyjádřit sémantiku dat). Publikace a propojování dat je založena na otevřených standardech nezávislých na konkrétním dodavateli či software. Každý může otevřená propojení mezi daty využívat, a hledat tak v datech skryté souvislosti. Každý také může svá vlastní data propojit s určitou částí otevřených propojitelných dat veřejného sektoru, a získat tak vazby i na další související data veřejného sektoru. Jinými slovy, může snadno umístit svá data do informačního kontextu dat veřejného sektoru a v rámci tohoto kontextu pracovat.

Technologie propojitelných dat mají navíc velký potenciál výrazně snížit náklady procesu publikace a propojování (integraci) dat. Může být totiž postupný – rozložený v čase i mezi jednotlivé poskytovatele dat a koncové uživatele. Poskytovatel zveřejňuje pouze svá primární data. Sekundární data (tj. data spravovaná a zveřejňovaná primárně někým jiným) poskytovatel nezveřejňuje. Místo toho svá primární data na sekundární data propojuje a dále se nestará o jejich správu. Propojení navíc může vytvořit a zveřejnit v rámci stanovených pravidel i třetí subjekt (např. konzument dat, který propojení potřebuje).

Technologie propojitelných dat jsou postaveny na standardech současného webu pocházejících z dílen konsorcia W3C [16]. Jedná se tedy o neproprietární a na konkrétním výrobci nezávislé technologie, s nimiž je možné pracovat prostřednictvím řady běžných softwarových nástrojů. Jejich využití tedy není finančně náročné.

3.1.4 Vytvoření předpokladu pro dosažení vyšší transparentnosti veřejného sektoru

Výše bylo uvedeno, že otevřená data hrají důležitou roli v naplňování principů otevřeného vládnutí a posilování transparentnosti veřejného sektoru. V této snaze hraje národní katalog otevřených dat klíčovou úlohu díky tomu, že představuje jedno centrální místo, kde zájemci mohou vyhledávat požadovaná otevřená data o fungování veřejného sektoru. Datový katalog tak představuje předpoklad či nástroj pro dosažení vyšší transparentnosti veřejného sektoru.

3.2 Náklady a přínosy řešení technických a licenčních standardů pro otevřená data

Varianta 0 je zachováním současného stavu a žádné dodatečné náklady nevytváří.

Varianta 1 spočívá v rozšíření současného stavu o:

1. vyjmenování podmínek, které musí být při poskytování otevřených dat dodrženy

- doplnění zákona č. 106/1999 Sb., 2. úpravu způsobu poskytování otevřených dat požadující dodržení stanovených technických standardů a postupů.

Následující tabulka uvádí kvalitativní vyhodnocení přínosů na škále * - *** (čím více hvězdiček, tím vyšší přínos).

Subjekty Přínosy Vyhodnocení přínosů

Dostupné jednotné a ověřené standardy a postupy***

zajišťující, že při jejich dodržení jsou zajištěny všechny požadované podmínky kladené na otevřená data

Ušetřené náklady při poskytování otevřených dat ***

Zlevnění a zrychlení procesů sdílení dat v rámci***

Složkyveřejného sektoru veřejného

sektoruZvýšení hodnoty vytvářených či spravovaných dat***

jejich opakovaným užitím v různých nekomerčních i komerčních službách

Daňové výnosy z komerčních služeb vytvořených**

s využitím otevřených dat

Finančně efektivní možnost prezentovat výsledky***

práce složek veřejného sektoru veřejnosti

Maximální zjednodušení opakovaného užívání dat***

veřejného sektoru pro tvorbu komerčních i nekomerčních služeb

Veřejnost

Snadné využití dat veřejného sektoru v běžném životě **

Možnost lépe dohlížet na fungování veřejného sektoru ***

Subjekty Přínosy Vyhodnocení přínosů

Zlepšení činnosti novinářů díky snazšímu přístupu**

k datům veřejného sektoru

Následující tabulka uvádí kvalitativní vyhodnocení nákladů

Subjekt Náklady Vyhodnocení nákladů

Minister-Vytvoření technických a licenčních standardů 0 – náklady jsou nulové, stvo vnitraneboť Ministerstvo vnitra již

na standardech pracuje s cílem vytvořit standardy do 30.11.2015 nezávisle na výsledku legislativního procesu

3.3 Náklady a přínosy vytvoření infrastruktury v podobě národního katalogu otevřených dat

Varianta 0 je zachováním současného stavu a žádné dodatečné náklady nevytváří.

Varianta 1 spočívá v rozšíření současného stavu o:

1. zakotvení národního katalogu otevřených dat do právního řádu a povinnosti

Ministerstva vnitra jej spravovat,

2. zavedení povinnosti subjektů poskytujících otevřená data evidovat otevřená

data do národního katalogu otevřených dat.

Následující tabulka uvádí kvalitativní vyhodnocení přínosů na škále * - *** (čím více hvězdiček, tím vyšší přínos).

Subjekty Přínosy Vyhodnocení přínosů

Snížení nákladů na zajištění dostupnosti vlastních dat***

– ke katalogizaci využijí národní katalog otevřených dat a nemusejí budovat vlastní řešení

Přehled o tom, jaká složka veřejného sektoru***

poskytuje jaká otevřená data

SložkyVytvoření předpokladu pro efektivní řízení a správu***

veřejnéhodat sektoru

Výrazné snížení nákladů pro poskytování metadat***

o otevřených datech publikovaných jednotlivými složkami veřejného sektoru v České republice pro potřeby budoucího katalogu otevřených dat Evropské unie.

Snížení počtu žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb. *

Subjekty Přínosy Vyhodnocení přínosů

Veškerá otevřená data veřejného sektoru v České***

republice dohledatelná prostřednictvím jednoho

Veřejnostmísta, tj. národního katalogu otevřených dat.

Rozšíření služeb veřejného sektoru ***

PodnikatelskéZlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat***

subjektyveřejného sektoru

Posílení transparentnosti ***

StátPodpora ekonomického růstu ***

Zlepšení vnímání státního sektoru veřejností ***

Následující tabulka uvádí kvalitativní vyhodnocení nákladů.

Subjekt Náklady Vyhodnocení nákladů

Vytvoření národního katalogu0 – náklady jsou nulové, neboť národní otevřených datkatalog otevřených dat již byl vytvořen Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy

Ministerstvo vnitraZajištění provozu národního0 – náklady jsou nulové, neboť národní

katalogu otevřených datkatalog otevřených dat je již spravován Ministerstvem vnitra, které s jeho správou počítá i nadále nezávisle na výsledku legislativního návrhu

3.4 Náklady a přínosy výběru dat důležitých pro veřejnost a zajištění jejich otevření

Varianta 0 je zachováním současného stavu a žádné dodatečné náklady nevytváří. Varianta 1 spočívá v rozšíření současného stavu o stanovení seznamu informací, které musí být svými správci poskytnuty jako otevřená data, v nařízení vlády.

Následující tabulka uvádí kvalitativní vyhodnocení přínosů na škále * - *** (čím více hvězdiček, tím vyšší přínos).

Subjekty Přínosy Vyhodnocení

přínosů

Usnadnění výměny dat mezi složkami veřejného***

sektoru

Složky

Vytvoření předpokladu pro efektivní řízení a správu**

veřejného

dat

sektoru

Zlepšení komunikace s odbornou veřejností***

a usnadnění vstupů od odborné veřejnosti pro zvýšení

Subjekty Přínosy Vyhodnocení

přínosů

kvality poskytovaných služeb veřejného sektoru

Garantovaná dostupnost významných informací***

v podobě otevřených dat

VeřejnostSnížení chybovosti aplikací vytvářených nad daty***

veřejného sektoru

Rozšíření služeb veřejného sektoru ***

Rozšíření služeb veřejného sektoru ***

Podnikatelské

subjektySnížení chybovosti aplikací vytvářených nad daty***

veřejného sektoru

Podpora opětovného použití dat ***

Posílení transparentnosti ***

Stát

Zlepšení vnímání veřejného sektoru veřejností ***

Podpora ekonomického růstu ***

Odhady výše nákladů jsou uvedeny pro jednotlivé informace uvedené v návrhu nařízení vlády. Náklady jsou rozděleny do následujících kategorií:

• nulové náklady – u již publikovaných datových sad,

• nízké náklady (*) – u datových sad, které mají povinné subjekty k dispozici a je třeba je pouze publikovat a katalogizovat v národním katalogu otevřených dat. Předpokládaná výše nákladů do 10 tisíc, resp. dvou člověkodnů. Výdaje budou pokryty v rámci rozpočtovaných prostředků.

• střední náklady (**) - jsou uvedeny u datových sad, kde bude potřeba vytvořit/využít report/export z existující databáze do formy otevřených dat. Předpokládaná výše nákladů do 100 tisíc, resp. dvaceti člověkodnů. Tyto aktivity budou řešeny tak, aby byly realizovatelné v rámci údržby a rozvoje stávajících informačních systémů a v rámci rozpočtovaných prostředků.

• vysoké náklady (***), které bude nutno zajistit projektem, u kterého bude muset být vždy individuálně určen zdroj financování, tj. rozpočtované prostředky nebo EU fondy (OPZ nebo IROP). Lze předpokládat, že publikace datových sad na této úrovni nákladů bude součástí velké množiny projektů. Otevřená data jsou samostatných projektovým okruhem Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 a otevřená data jsou také průřezovým tématem všech výzev IROP SC 3.2.

Následující tabulka uvádí kvalitativní vyhodnocení nákladů na škále * - ***

Subjekt Náklady Vyhodnocení nákladů

Ministerstvo vnitraPublikace datové sady evidence* - náklady jsou nízké, neboť se (data z informačníhoobsazovaných služebních místjedná o vytvoření exportu systému o státní službě)podle zákona o státní služběz existujícího centrálně vedeného

informačního systému.

Ministerstvo vnitraPublikace datové sady Přehled* - náklady jsou nízké, neboť (data z registru smluv)smluv a objednávekpotřebná data již existují

zveřejněných v registru smluvve strukturované podobě uložené v databázi a jsou i částečně ve strojově čitelné podobě poskytována.

MinisterstvoPublikace datových sad** - náklady jsou střední, neboť spravedlnostiobchodního rejstříkudata již existují ve strukturované

podobě uložené v databázi a je nutno pouze vytvořit exportní skript a zajistit publikaci.

MinisterstvoPublikace datových sad** - náklady jsou střední, neboť spravedlnostiinsolvenčního rejstříkudata již existují ve strukturované

podobě uložené v databázi a je nutno pouze vytvořit exportní skript a zajistit publikaci.

Ministerstvo pro místníPublikace datových sad* - náklady jsou nízké, neboť data rozvojvěstníku veřejných zakázekjsou již poskytována způsobem,

který naplňuje téměř všechny podmínky otevřených dat. Je nutno pouze zajistit katalogizaci v národním katalogu otevřených dat.

Ministerstvo financí Publikace datových sad** - náklady jsou střední, neboť

DotInfo – Informace o dotacíchdata již existují ve strukturované podobě uložené v databázi a je nutno pouze vytvořit exportní skript a zajistit publikaci

Ministerstvo financí Publikace datových sad ARES** - náklady jsou střední, neboť

– Administrativní registrdata již existují ve strukturované ekonomických subjektůpodobě uložené v databázi a je nutno pouze vytvořit exportní skript a zajistit publikaci

Ministerstvo vnitra Publikace datové sady seznam0 - nulové dodatečné náklady,

držitelů datových schránekneboť data již jsou publikována v podobě otevřených dat a jejich umístění na seznam je pouze

Subjekt Náklady Vyhodnocení nákladů

z důvodu garance poskytování i nadále

Ministerstvo vnitra Publikace datové sady0 - nulové dodatečné náklady,

registrované agendy základníhoneboť data již jsou publikována registru agend orgánů veřejnév podobě otevřených dat a jejich moci a některých právumístění na seznam je pouze a povinnostíz důvodu garance poskytování i nadále

Ministerstvo průmysluPublikace datových sad** - náklady jsou střední, neboť a obchoduživnostenského rejstříkudata již existují ve strukturované

podobě uložené v databázi a je nutno pouze vytvořit exportní skript a zajistit publikaci

Ministerstvo dopravy Publikace datových sad* - náklady jsou nízké, neboť data

o jízdních řádechjiž existují ve strukturované podobě a jsou již tak i částečně publikována. Je nutné zajistit úplné splnění podmínek otevřených dat, což nevytváří vysoké náklady, neboť data již jsou v interních databázích připravena.

3.4.1 Náklady publikace informací zveřejňovaných povinně jako otevřená data

Na publikaci otevřených dat se veřejný sektor a zejména Ministerstvo vnitra připravují

již řadu let, a tím vznikla a jsou provozována řešení, která výrazně snižují náklady publikace a katalogizace otevřených dat pro povinné subjekty. Jedná se o následující

implementovaná řešení:

1. infrastruktura pro publikaci otevřených dat je již vytvořena – národní katalog

otevřených dat (který je zprovozněn od dubna 2015 na portálu veřejné správy)

a. umožňuje katalogizovat jednotlivé datové sady nebo registrovat lokální katalogy otevřených dat, ze kterých jsou následně automatizovaně (bez nutnosti lidského zásahu) načítány katalogizační záznamy do národního katalogu otevřených dat, b. slouží také jako centrální úložiště otevřených dat pro povinné subjekty, které mohou využít centrální úložiště a nemusí publikovat otevřená

data ve svých webových prostředích. Tím se výrazně redukují náklady na publikaci otevřených dat zejména pro malé obce.

2. Standardy publikace a katalogizace otevřených dat (které jsou publikovány

na portálu veřejné správy od července 2015 a jsou průběžně rozvíjeny). Tyto standardy mimo jiné obsahují popisy činností a návody pro povinné subjekty, kterými bude opět významně snížena pracnost přípravy, publikace a katalogizace otevřených dat. Současně došlo v průběhu třetího čtvrtletí roku 2015 k masivnímu školení v oblasti těchto standardů.

Informace zveřejněné povinně jako otevřená data, zahrnuté do nařízení vlády, budou zvoleny tak, aby v sobě obsahovaly velký potenciál přínosů a současně byly minimalizovány náklady na jejich publikaci. Minimalizace nákladů je dosaženo tím, že:

● část datových sad je již (z vlastní iniciativy povinných subjektů a bez právní

opory) publikována ve formátu otevřených dat,

● část datových sad je evidována v centrálně vedených informačních systémech

a jeden povinný subjekt z jednoho místa publikuje otevřená data za velké množství subjektů, o nichž jsou data centrálně evidována (např. data z informačního systému o státní službě, nebo z jednotlivých rejstříků),

● většina informací, které se budou zveřejňovat povinně jako otevřená data, je

v současné době evidována ve strukturované podobě v prostředích jednotlivých informačních systémů, které umožňují připravit automatizovaný export datových sad do požadované podoby otevřených dat. Tím se opět významně snižuje pracnost vlastní publikace a katalogizace otevřených dat.

4. Souhrn dotčených oblastí a skupin

Publikace otevřených dat se dotkne všech oblastí a skupin. Primárně jsou dotčeny oblasti uvedené v následující tabulce:

● trh práce – zejména díky publikaci datových sad o obsazovaných pracovních

místech a volných služebních místech podle zákona o státní službě,

● věda a výzkum – nepřímo díky tomu, že badatelé a výzkumníci budou moci

snáze analyzovat publikovaná data,

● cestovní ruch – zejména díky publikaci datových sad o jízdních řádech, ● kultura – nepřímo zejména díky publikaci datových sad o dotacích, ● vzdělávání, ● bezpečnost obyvatel, ● udržitelný rozvoj, ● životní prostředí a jeho ochrana, ● ochrana lidského zdraví, ● mezinárodní závazky, ● dodržování Listiny základních práv a svobod, ● ochrana osobních údajů – při publikaci všech datových sad budou dodržována

pravidla ochrany osobních údajů,

● spravedlnost, ● regionální rozvoj.

Oblast Komentář Relevantní datové sady

trh práce zejména díky snazší přístupnostiObsazovaná služební místa podle zákona

a zpracovatelnosti datových sado státní službě o obsazovaných služebníchDatové sady o jízdních řádech místech podle zákona o státní službě

Oblast Komentář Relevantní datové sady

věda a výzkum nepřímo, díky tomu, že badatelévšechny datové sady

a výzkumníci budou moci snáze analyzovat publikovaná data a využívat je ve svých vědeckých pracích

cestovní ruch zejména díky vyšší dostupnostiDatové sady o jízdních řádech

dat o jízdních řádech a přístupnosti objektů

kultura nepřímo Datové sady o jízdních řádech

vzdělávání nepřímo – zejména jako podkladvšechny datové sady

pro vysokoškolské studentské závěrečné a seminární práce

bezpečnostDatové sady obchodního rejstříku obyvatelDatové sady insolvenčního rejstříku

Seznam držitelů datových schránek Registrované agendy základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností Datové sady živnostenského rejstříku Datové sady o jízdních řádech

ochranaDatové sady o jízdních řádech lidského zdraví

dodržovánínaplněním práva na informace všechny datové sady Listiny základních práv a svobod

ochranapři publikaci všech datových sadvšechny datové sady osobních údajůjsou respektována pravidla

pro ochranu osobních údajů

spravedlnost usnadnění přístupu k publiko-všechny datové sady

vaným datovým sadám

regionálnínepřímo Obsazovaná služební místa rozvojDatové sady o jízdních řádech

5. Souhrn nákladů a přínosů pro dotčené skupiny

Souhrn přínosů pro dotčené skupiny je uveden v následující tabulce:

Skupina Přínosy pro dotčené skupiny

Podnikatelské subjekty Zlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat veřejného

Skupina Přínosy pro dotčené skupiny

sektoru Potenciál pro vznik nových služeb a ekonomický růst Maximální zjednodušení opakovaného užívání dat veřejného sektoru pro tvorbu komerčních i nekomerčních služeb

Spotřebitelé Posílení transparentnosti

Zlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat veřejného sektoru

Zaměstnanci Posílení transparentnosti

Zlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat veřejného sektoru

Nezaměstnaní Posílení transparentnosti

Zlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat veřejného sektoru – zejména o obsazovaných volných služebních místech

Osoby se zdravotnímPosílení transparentnosti postiženímZlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat veřejného

sektoru

Státní orgány Vytvoření předpokladů pro efektivní řízení a správu dat

Rozšíření služeb státního sektoru Zlepšení vnímání veřejného sektoru veřejností Snížení počtu žádostí dle zák. č. 106/1999 Sb. Zlevnění a zrychlení procesů sdílení dat v rámci veřejného sektoru Zvýšení hodnoty vytvářených či spravovaných dat jejich opakovaným užitím v různých nekomerčních i komerčních službách Finančně efektivní možnost prezentovat výsledky práce složek veřejného sektoru veřejnosti

Orgány samosprávy Vytvoření předpokladu pro efektivní řízení a správu dat

Rozšíření služeb veřejné správy vykonávané orgány samosprávy Zlepšení vnímání veřejné správy vykonávané orgány samosprávy veřejností Snížení počtu žádostí dle zák. č. 106/1999 Sb. Zlevnění a zrychlení procesů sdílení dat v rámci veřejné správy vykonávané orgány samosprávy Zvýšení hodnoty vytvářených či spravovaných dat jejich opakovaným užitím v různých nekomerčních i komerčních službách Finančně efektivní možnost prezentovat výsledky práce orgánů samosprávy veřejnosti

Nevládní a neziskovéPosílení transparentnosti organizaceZlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat veřejného

sektoru

Skupina Přínosy pro dotčené skupiny

Občanská a zájmováPosílení transparentnosti sdruženíZlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat veřejného

sektoru

Média Posílení transparentnosti

Zlepšení vyhledávání a přístupnosti otevřených dat veřejného sektoru

Souhrn nákladů pro dotčené skupiny je uveden v následující tabulce:

Skupina Náklady pro dotčené skupiny

Podnikatelské subjekty Žádné

Spotřebitelé Žádné

Zaměstnanci Žádné

Nezaměstnaní Žádné

Osoby se zdravotnímŽádné postižením

Státní orgány Náklady na publikaci a katalogizaci datových sad ve formátu

otevřených dat. Ministerstvo vnitra – 2 FTE(0,5 FTE zajištění infrastruktury, 1 FTE koordinace otevřených dat, metodická podpora publikace dat, 0,5 FTE publikace datových sad). Ministerstvo financí – 1 FTE (publikace otevřených dat). Ostatní dotčená ministerstva – 0,5 FTE (publikace otevřených dat). Centrální orgány a další subjekty – 0,1 FTE.

Orgány samosprávy Náklady na publikaci a katalogizaci datových sad ve formátu

otevřených dat, pokud se samy pro takovou publikaci rozhodnou. Pokud se daný orgán samosprávy sám nerozhodne k publikaci otevřených dat, žádné náklady mu nevznikají.

Nevládní a neziskovéŽádné organizace

Občanská a zájmováŽádné sdružení

Média Žádné

FTE – Full-time equivalent (ekvivalent jednoho pracovníka na plný úvazek)

6. Konzultace

Problematika otevřených dat je v České republice připravována již více než 3 roky. Za tu dobu bylo i ve spolupráci s odbornou veřejností, vysokými školami a neziskovými organizacemi realizováno velké množství prezentací, seminářů, workshopů a diskusí. V posledním roce byly připravované legislativní kroky i seznamy doporučovaných datových sad diskutovány na řadě validačních workshopů a školení. V rámci těchto aktivit byly detailně komunikovány a verifikovány nejenom seznamy datových sad, ale i technické standardy a struktury schémat jednotlivých datových sad.

V rámci řešení otevřených dat jenom v průběhu roku 2015 došlo k validaci standardů a vzorových publikačních plánů. Celkem bylo zrealizováno do současné doby (říjen 2015) 42 workshopů a jednání se zástupci:

a. krajů, b. obcí s rozšířenou působností, c. ostatních obcí, d. ministerstev,

e. jiných státních orgánů.

Z těchto rozhovorů, diskusí a worskhopů bylo zjištěno a vypořádáno 1633 připomínek a námětů. Tyto připomínky a náměty se týkaly zejména vzorových publikačních plánů otevřených dat a datových struktur navrhovaných datových sad. Připomínky, které se týkaly významných datových sad, byly zapracovány do návrhu. Ostatní připomínky jsou dále zapracovávány a budou postupně zveřejněny v rámci doporučovaných datových sad na portálu veřejné správy v části věnované otevřeným datům http://opendata.gov.cz.

7. Implementace a vynucování

Návrh implementace doporučeného řešení:

Krok Předmět Termín

1. Vybudování národního katalogu otevřených dat 04/2015 2. Vytvoření standardů publikace a katalogizace otevřených dat 11/2015 3. Přijetí zákona regulujícího oblast otevřených dat 12/2016 4. Vydání nařízení vlády upravující seznam významných datových12/2016

sad

5. Účinnost přijaté právní úpravy 01/2017 6. Dokončení publikace významných datových sad 01/2017 7. Přezkum činnosti 06/2017

8. Přezkum činnosti

Pro posouzení, že navrhované řešení je účinné a splňuje stanovené cíle, bude použito následujících měřítek a indikátorů:

Měřítko Indikátor TermínSouvisející cíle

měření

Měřítko Indikátor TermínSouvisející cíle

měření

PočetPočet datových sad06/2017 ● Vytvořit publikovanýchpublikovaných ve formátustandardy pro otevřená data, datových sadotevřených dat je rovenkteré umožní složkám

nebo větší než je početveřejného sektoru zajistit, že datových sad uvedenýchjejich otevřená data splňují v nařízení vládyvýše uvedené podmínky.

KvalitaPublikované informace06/2017 ● Vytvořit publikovanýchzveřejňované povinně jakostandardy pro otevřená data, datových sadotevřená data splňujíkteré umožní složkám

podmínky otevřených datveřejného sektoru zajistit, že jejich otevřená data splňují výše uvedené podmínky.

PočetPočet katalogizovaných06/2017 ● Vytvořit katalogizovanýchdatových sad je roven počtuinfrastrukturu v podobě datových sadpublikovaných datových sadnárodního katalogu

otevřených dat. ● Zajistit, že v národním katalogu otevřených dat jsou zaznamenána metadata všech otevřených dat poskyto- vaných složkami veřejného sektoru. ● Garantovat provoz národního katalogu otevřených dat.

Počet aplikacíMinimálně pět aplikací06/2017 ● Vybrat data, která jsou nad publikovanýnad publikovanými otevře-stěžejní pro odbornou mi otevřenými da-nými datyveřejnost a pro vytváření tykomerčních i nekomerčních

služeb nad otevřenými daty, a zajistit, že jejich správci je publikují jako otevřená data.

9. Literatura

[1] Dušan Chlapek, Jan Kučera a Martin Nečaský. Metodika publikace otevřených dat veřejné správy ČR: verze 1.0. In: Boj s korupcí v České republice [online]. 2011 [cit. 2015-10-04]. Dostupné z: http://www.korupce.cz/assets/partnerstvi-pro-otevrene-vladnuti/otevrena- data/Metodika_Publ_OpenData_verze_1_0.pdf.

[2] USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 4. dubna 2012 č. 243 o Akčním plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí [online] [cit. 2015-10-04] Dostupné z: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORN97BVD2LH [3] Dušan Chlapek, Jan Kučera, Martin Nečaský, Michal Kubáň. Open Data and PSI in the Czech Republic. EPSI platform. Topic Report No. 2014/03. [cit. 2015-10-04] Dostupné z: http://www.epsiplatform.eu/content/open-data-and-psi-czech-republic

[4] Jan Kučera, Dušan Chlapek, Jakub Klímek, Martin Nečaský. Methodologies and Best Practices for Open Data Publication. In Proceedings of Dateso 2015, pp. 52-64. Dostupné z: http://ceur-ws.org/Vol-1343/paper5.pdf

[5] Jan Boček, Jakub Mráček, Jindřich Mynarz. Otevřená data: Příležitost pro Českou republiku. Nadace Open Society Fund Praha. ISBN 2012. ISBN 978-80-87725-03-0. Dostupné z: http://www.osf.cz/publikace/otevrena-data-prilezitost-pro-ceskou-republiku/

[6] Eaves, David. Case Study: How Open data saved Canada $3.2 Billion. eaves.ca [online]. Duben 2010 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://eaves.ca/2010/04/14/case-study-open-data- and-the-public-purse/

[7] DELOITTE. Open data - driving growth, ingenuity and innovation [online]. B.m.: Deloitte LLP. 2012 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/uk/Documents/deloitteanalytics/open-data- driving-growth-ingenuity-and-innovation.pdf [8] Vickery, Graham. Review of recent studies on PSI re-use and related market developments. Information Economics, Paris [online]. 2011 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/dae/document.cfm?action=display&doc _id=1093

[9] CAPGEMINI CONSULTING. The Open Data Economy: Unlocking Economic Value by Opening Government and Public Data [online]. 2013 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: https://www.capgemini-consulting.com/resource-file- ccess/resource/pdf/opendata_pov_6feb.pdf

[10] Buchholtz, Sonia, Maciej Bikowski a Aleksander Śniegocki. Big and open data in Europe: A growth engine or a missed opportunity? [online]. 26. únor 2014 [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.bigopendata.eu/wpcontent/uploads/2014/01/bod_europe_2020_full_report_single page.pdf

[11] Ubaldi, Barbara. Open Government Data [online]. OECD Working Papers on Public Governance. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development. 2013 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.oecdilibrary.org/content/workingpaper/5k46bj4f03s7- en

[12] MCKINSEY GLOBAL INSTITUTE. Open data: Unlocking innovation and performance with liquid information | McKinsey & Company [online]. Listopad 2013 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.mckinsey.com/insights/business_technology/open_data_unlocking_innovation_an d_performance_with_liquid_information [13] Prezentace, Andrew Stott, poradce britské vlády pro transparentnost, [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/dirdigeng/open-data-and-economic-growth-the-latest- evidence?qid=c93aa6ca-6c10-4783-9e8b-4c2cd99f3d36&v=qf1&b=&from_search=17

[14] Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020 [akt. 2015] http://databaze-strategie.cz/cz/mv/strategie/strategicky-ramec-rozvoje-verejne-spravy-ceske- republiky-pro-obdobi-2014-2020

[15] Akční plán boje s korupcí na rok 2015 http://www.vlada.cz/assets/media- centrum/dulezite-dokumenty/Akcni-plan-boje-s-korupci-na-rok-2015.pdf

[16] Standardy propojitelných dat http://www.w3.org/standards/semanticweb/data

II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky. Relevantní jsou zejména čl. 10 a čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Poskytování informací státními orgány a orgány územní samosprávy, případně dalšími veřejnoprávními entitami není výslovným příkazem žádné mezinárodní smlouvy, jíž by byla Česká republika vázána. Ústavní soud nicméně pojímá příslušné mezinárodní smlouvy, které garantují právo na informace, šířeji a zahrnuje do něj i právo na získávání informací od státu a dalších veřejnoprávních subjektů.

Z mezinárodních smluv lze na prvním místě zmínit Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, publikovanou pod č. 209/1992 Sb. Ta v čl. 10 garantuje svobodu projevu a právo získávat informace. S touto povinností je právní úprava souladná.

Evropská úmluva dále v čl. 8 chrání právo na respektování rodinného a soukromého života. Ani s touto úpravou není návrh v rozporu.

Na úrovni práva Evropské unie je problematika poskytování informací veřejného sektoru upravena směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice č. 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Navrhovaná úprava standardizace poskytování informací zveřejněním v podobě otevřených dat přispěje k možnostem následné opakované využitelnosti poskytnutých informací. Navrhovaná úprava tedy není s výše uvedenou směrnicí v rozporu.

IV. Zhodnocení korupčních rizik

Předkládaný návrh zákona nezvyšuje oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika, neboť podstata navrhované právní úpravy je takového charakteru, který by neměl mít na korupci jako takovou negativní vliv. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.

Úprava otevřených dat by měla přispět k účelnějšímu přístupu k informacím veřejného sektoru a umožnit jejich kvalitativně lepší zpracování a využití, čímž posílí úroveň veřejné kontroly činností veřejného sektoru, např. při nakládání s veřejným majetkem. Navrhovaná úprava tak posiluje právo na informace, čímž napomáhá k odhalování potenciálních korupčních praktik, či působí jako jeden ze způsobů prevence před korupčním jednáním.

V. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů a k diskriminaci

Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Z hlediska principů rovnosti mužů a žen je návrh novely zákona neutrální, neboť navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky.

Navrhovaná právní úprava nepřipouští diskriminační přístup. Povinnosti jsou stanoveny pro všechny občany bez rozdílu pohlaví, náboženské či politické příslušnosti. Návrh je v souladu zejména s čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované ve Sbírce zákonů pod číslem 209/1992 Sb.), neboť zaručuje stejná práva a povinnosti bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení.

Navrhovaná úprava otevřených dat nezakládá nové zpracování osobních údajů. Navrhovaná úprava zavádí kvalifikovaný způsob poskytování informací, které je obecně upravené již v současném § 4b zákona č. 106/1999 Sb. Dopadají na něj proto stejná pravidla jako na již existující postup při poskytování informací, a to zejména § 8a uvedeného zákona. Obecně je možné říci, že způsobem poskytování informací jako „otevřená data“ mohou být, a budou, zpracovávány jen ty osobní údaje, v jejichž případě je povinný subjekt již oprávněn jiným právním důvodem k jejich zpracování zveřejněním.

Případné uložení povinnosti formou nařízení vlády poskytovat informace obsahující osobní údaje jako „otevřená data“ může být provedeno jedině v souladu s existující obecnou zákonnou povinností takové informace poskytovat (příkladem může být § 8b zákona 106/1999 Sb.).

Je třeba opakovaně zdůraznit, že smyslem otevřených dat je efektivnější zpracování informací. To se přirozeně projeví i v případech, kdy jsou jako otevřená data poskytovány osobní údaje, byť tomu tak je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. Příjemci těchto dat budou v pozici správců osobních údajů a je nezbytné, aby plnili všechny zákonné povinnosti, které z této role vyplývají. Pokud by tomu tak nebylo, může takový stav představovat zásadní zásah do práva na ochranu soukromí a osobních údajů subjektů údajů. Navrhovaná úprava přímo toto riziko nepřináší, protože k obdobnému efektivnímu způsobu zpracování osobních údajů může docházet a dochází v souladu se zákonem již nyní. Pokud navrhovaná úprava naplní svůj účel, kterým je rozšíření praxe poskytování informací jako otevřená data, je možné, že přibyde rovněž objem zpracování osobních údajů zveřejněním a následným využíváním třetími osobami. Je nezbytné akcentovat, že aby byly povinnosti plynoucí ze zákona č. 101/2000 Sb. splněny, musí na ně pamatovat jak povinné subjekty otevřená data poskytující, tak příjemci dat.

Otevřená data jsou specifická tím, že základním (a končeným) cílem otevřených dat jsou tzv. „propojená data“, kdy informace budou poskytovány v takové podobě, že budou data odkazovat sama na sebe a konečný uživatel obdrží rovnou matici souvisejících dat. Navrhovaná úprava představuje standardizační mechanismus pro poskytování informací formou open data s vyhlídkou usnadnění budoucího propojení takto poskytnutých informací. S tím souvisí riziko, že budou spojena data, která byť sama o sobě o konkrétním subjektu údajů nevypovídají, v jejich kombinaci již bude možné konkrétní subjekt údajů určit. Jedná se tedy o tzv. nepřímo identifikující osobní údaje. Toto riziko existuje již v současné době, kdy je možné zveřejňované informace propojovat ručně. Zveřejnění informací v podobě otevřených dat však toto propojení usnadní. Je třeba zdůraznit, že tento problém se týká takové situace, kdy je pro povinné subjekty prakticky nemožné předem odhadnout možnost, že k takovému propojení zdánlivě nesouvisejících dat dojde, a tudíž povinný subjekt nemůže předem vystupovat jako správce údajů. Pro takové případy ani není možné požadovat po povinném subjektu splnění povinnosti zamezení sdružování osobních údajů ve smyslu § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb. Těžko lze splnit tuto povinnost, když si povinný subjekt není a nemůže být vědom, že nepřímo identifikující osobní údaje jsou v poskytovaných datových sadách přítomny. Z tohoto důvodu i pro informace zveřejňované povinně jako otevřená data neplatí povinnost povinných subjektů zamezit sdružování informací stanovenou zákonem o ochraně osobních údajů (v tomto směru se subsidiárně uplatní § 5 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb.). Stejně jako v současné právní úpravě se mohou subjekty údajů bránit zákonnými prostředky, které jim právo přiznává, a které navrhovaná úprava nijak nemění.

Navrhovaná úprava reflektuje aktuální technologickou a společenskou realitu, kdy na jedné straně existuje technologická možnost řešení, zájem a společenská poptávka po informacích poskytovaných způsobem open data a na druhé straně stojí ústavně zaručené právo na ochranu soukromí a osobních údajů. Navrhovaná úprava bere v úvahu obě pozice. Vypořádává se širokou definicí pojmu „osobní údaj“, ke které je nezbytné přistupovat z objektivního hlediska. Umožňuje zákonné poskytování nepřímo identifikujících osobních údajů, o jejichž existenci povinné subjekty nemusí a nemohou vědět, a zároveň nikterak nezhoršuje postavení subjektů údajů a jejich práva na ochranu soukromí a osobních údajů.

Je nezbytné zdůraznit, že v případech, kdy je zřejmé, že součástí poskytované datové sady jsou osobní údaje, povinný subjekt je objektivně schopen plnit povinnosti správce údajů a takové informace bez právního důvodu nebude a nemůže zpracovávat zveřejněním (v souladu s § 8a zákona 106/1999 Sb.).

Vzhledem k tomu, že způsobem poskytování informace jako „otevřená data“ budou zpracovány jen takové osobní údaje, které mohou být zveřejněné na základě jiného právního důvodu, neexistuje ani nevzniká potenciální nebezpečí neoprávněného přístupu k těmto údajům, nebo jejich zneužití. Navrhovaná právní úprava nemění nijak charakter kvality zpracovávaných osobních údajů, oproti již existujícímu stavu, kdy jsou takové údaje zveřejňovány na základě jiných již existujících právních důvodů.

Lze shrnout, že navrhovaná úprava nepřináší žádné nové přímé projevy do oblasti zpracování osobních údajů, ale vychází z již platné a účinné právní úpravy.