zákon č. 299/2017 Sb.

Odůvodnění k jednotlivým ustanovením:

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o rostlinolékařské péči

K Čl. I

K bodům 1 a 2 [§ 1 odst. 1 písm. c) a d)] Návrh zavádí změnu pojmu „další prostředek“ na pojem „pomocný prostředek“. Tato změna je vyvolána působením vnitřního trhu EU, kdy je potřeba reagovat na snahu o sjednocení pojmosloví v rámci spolupráce příslušných národních regulátorů.

K bodu 3 [§ 2 odst. 1 písm. z)] Definice pojmu je převzata ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.

K bodu 4 [§ 2 odst. 2 písm. u)] Dochází ke změně pojmosloví zákona v návaznosti na terminologii směrnice o udržitelném používání pesticidů.

K bodům 5 a 6 (§ 5) Způsob uplatňování integrované ochrany rostlin prochází z pohledu zákonné regulace nového podpůrného institutu snižování spotřeby pesticidů a udržitelné zemědělské výroby vývojem v celoevropském kontextu. Navržené změny odrážejí pojetí integrované ochrany rostlin, které se prosazuje mezi experty v rámci jednání orgánů EU a které vychází rovněž ze zkušeností s aplikační praxí v ČR. Např. auditní mise Evropské komise, uskutečněná v březnu 2015 v Rakousku – viz: http://ec.europa.eu/food/fvo/audit_reports/details.cfm?rep_id=3480, respektovala skutečnost, že implementace integrované ochrany rostlin profesionálními uživateli je realizována pouze prostřednictvím odborné osvěty, a nikoliv na základě úředních kontrol plnění obecných zásad integrované ochrany velmi vágně stanovených přílohou IIII směrnice EP a Rady 2009/128/ES. Navržená úprava proto povede k vyjasnění povinností v oblasti integrované ochrany rostlin tak, aby nedocházelo k nežádoucím dopadům rigidního uplatňování principů integrované ochrany na profesionální uživatele. Jak vyplývá z harmonizované legislativy EU, použité principy integrované ochrany nesmí profesionální uživatele ekonomicky poškozovat a musí zajistit růst zdravých rostlin. Integrovaná ochrana tak má přispívat k dosažení pěstitelského záměru profesionálního uživatele, nikoliv jeho dosažení komplikovat. Návrh důsledně vychází z principu, že již z definice integrované ochrany vyplývá povinnost brát úvahu různé metody ochrany a integrovat je v souladu s výše uvedeným. Tato povinnost je proto akcentována také v textu návrhu novely s tím, že současně je však přihlížet k nutnosti zajistit růst zdravých rostlin a ekonomický benefit pro pěstitele. Splnění této povinnosti bude prokazováno záznamem do evidence o spotřebě přípravků, která již byla v praxi zavedena dříve. Navržená úprava integrované ochrany rostlin rovněž respektuje skutečnost, že právní řád již obsahuje řadu konkrétně formulovaných povinností profesionálních uživatelů, které lze jednoznačně zahrnout mezi obecné principy integrované ochrany. Specifičnost přípravků (§ 5 odst. 2 písm. d)) pro škodlivé organismy, resp. porovnání přípravků z hlediska jejich vedlejších účinků na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí, jsou dostupné prostřednictvím údajů uvedených na etiketách a v bezpečnostních listech přípravků. Rovněž profesionální uživatelé využívají za tímto účelem elektronickou databázi v ČR povolených přípravků na webových stránkách Ústavu. V souladu s Národním akčním plánem pro udržitelné používání pesticidů je zakotvena kompetence Ústavu ke zkoušení přípravků a pomocných prostředků. Zkoušení nebude plošné, bude probíhat na základě plánu zkoušek, který bude sestavován podle potřeb nutnosti ověření ve veřejném zájmu a dle záměrů zemědělské politiky.

K bodu 7 (§ 6) Průzkum výskytu škodlivých organismů ve šlechtitelském, rozmnožovacím nebo reprodukčním materiálu je velmi důležitou činností, která minimalizuje případné budoucí hospodářské ztráty, které by mohly vzniknout v důsledku napadení tohoto materiálu škodlivými organismy a musí být zachováno. Nicméně po vyhodnocení dosavadního ustanovení bylo konstatováno, že stanovené informační povinnosti jsou nadbytečné.

K bodu 8 (§ 9) Navržená úprava přímo realizuje povinnost zakotvenou v příslušném změnovém ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES.

Úprava sleduje zamezení šíření v EU regulovaných škodlivých organismů rostlin na základě oznámení jejich prokázaného nebo podezřelého výskytu jakoukoliv právnickou nebo fyzickou osobou, pokud se o něm prokazatelně dozví. Tato povinnost je tedy vynutitelná jen za předpokladu, že bylo její porušení prokázáno, tj. bylo doloženo, že dotčená osoba věděla, že jde o škodlivý organismus, podléhající oznamovací povinnosti, a přesto tak neučinila.

Za důvodné podezření lze tak považovat analýzu vzorku škodlivého organismu s cílem potvrdit nebo vyvrátit vzniklé podezření na druh podléhající notifikaci např. amatérským fytopatologem nebo entomologem. Proto se také tato povinnost vztahuje také na fyzické osoby. Za důvodné podezření se považuje také např. odeslání takto podezřelého vzorku k analýze do výzkumné instituce s žádostí o provedení odborné determinace s cílem vyvrátit nebo potvrdit podezření na přítomnost škodlivého organismu podléhající notifikaci.

K bodu 9 (§ 25 odst. 3 a § 26 odst. 7)

Legislativně technická změna z důvodu sjednocení terminologie.

K bodu 10 (nadpis hlavy IV)

Legislativně technická změna v souvislosti se změnou terminologie.

K bodu 11 (§ 31 odst. 3)

Legislativně technická úprava, zpřesnění textu.

K bodu 12 (§ 31 odst. 4 až 6) Návrh zakotvuje zákaz užívání některých spojení slov a názvů, které mohou znamenat záměnu s přípravkem na ochranu rostlin, nebo naopak vyvolávat dojem o vlastnostech, které přípravek na ochranu rostlin nemá. Cílem je ochrana spotřebitele a uživatelů tak, aby nedocházelo k jejich klamání ve vztahu k účinkům a vlastnostem výrobků.

V zájmu ochrany spotřebitele je stanoven požadavek na dostatečnou rozlišovací schopnost názvu přípravku. Ačkoliv je naprostá většina názvů přípravků na ochranu rostlin chráněna ochrannou známkou, tak na trhu existují přípravky, které mají název shodný. Protože tyto přípravky mohou mít vzájemně odlišné vlastnosti, stanoví se nutnost takový název odlišit rozlišovacím dodatkem, kterým může zpravidla být název výrobce. Ustanovení tedy pokrývá pouze situace, kdy přípravky mají zcela shodné názvy. Práva, která držitelům povolení vyplývají z jiných právních předpisů (např. práva z ochranných, právo na označení, právo na ochranu proti nekalé soutěži) nejsou tímto ustanovením dotčena a mohou být vymáhána podle jiných právních předpisů.

K bodu 13 (§ 31 odst. 7) Zakotvuje se jednoznačné pravidlo pro používání přípravků v kombinacích, které nebyly předmětem posuzování v rámci povolování přípravku.

K bodu 14 (§ 31a a § 31b) Etiketa přípravku je zásadní informací, kterou musí uživatel přípravku na ochranu rostlin znát, aby mohl dostát své povinnosti používat přípravek správně tj. zejména bez rizika pro zdraví a životní prostředí.

Ustanovení rovněž přejímá dosavadní úpravu zveřejňování etiket Ústavem, neboť tento způsob informovanosti je oceňován jak držiteli povolení k uvádění přípravku na trh tak uživateli. Toto ustanovení výrazně přispívá k prevenci řádného uvádění přípravků na trh, neboť zajišťuje kompatibilitu mezi schváleným označením podle čl. 31 odst. 4 písm. e) nařízení 1107/2009 a jeho faktickým provedením použitým na obalu přípravku.

Návrh rovněž zakotvuje zmocnění pro standardizaci etiket, jejímž cílem je zjednodušení a zpřehlednění získávání informací z etiket různých držitelů povolení v zájmu snazší orientace uživatelů. Toto opatření nikterak nebrání obchodu v rámci jednotného trhu, protože opatřování výrobku etiketou v jazyce státu použití je základním předpokladem bezpečného používání přípravků.

Navrhované ustanovení jednoznačně stanoví zásadu, že přebalovat přípravky může pouze držitel povolení. Přebalování přípravků je tak jednoznačně podřazeno pod proces výroby přípravku. Z tohoto důvodu nemůže přípravky přebalovat držitel povolení k souběžnému obchodu. Toto pravidlo vychází důsledně ze zásady volného obchodu v rámci členských zemí a pravidel pro uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, neboť cílem souběžného obchodu je obchod s hotovými výrobky uvedenými na trh v jednom členském státě a nikoliv výroba nových přípravků (protože přípravky na ochranu rostlin jsou zároveň i chemickými látkami, tak je třeba jako výrobu chápat i přelévání přípravků z obalů, v nichž byly uvedeny na trh, do obalů jiných). Ustanovení nikterak nebrání volnému obchodu na společném trhu (souběžný obchod) jehož podstatou je, že přípravky, které byly uvedeny na trh v jednom členském státu, mohou být obchodovány v ostatních členských státech. Přebalováním není opatřování uzavřeného obalu, ve kterém byl přípravek dodán na trh, etiketou. Úprava se nedotýká jiných práv na označení zejména práva k ochranné známce.

K bodu 15 (§ 33 odst. 1) Text se zrušuje jako nadbytečný, neboť je řešen přímo použitelnými předpisy EU.

K bodu 16 (§ 33 odst. 1)

Ustanovením je přeformulována již nyní obsažená povinnost. V zájmu zajištění právní jistoty zejména neprofesionálních uživatelů přípravků, žadatelů o povolení přípravků a zajištění transparentního procesu povolování přípravků se navrhuje, aby Ministerstvo zdravotnictví v závazném stanovisku při povolovacím procesu stanovilo, zda je nutno při uvádění přípravků na trh vyloučit jejich neprofesionální používání, pokud žadatel o povolení tohoto způsobu používání přípravku požádal.

Přípravky na ochranu rostlin jsou chemickými látkami, které mohou být při nesprávném použití nebezpečné jak pro jejich uživatele, tak pro jiné osoby. Proto je třeba v odůvodněných případech jejich použití omezit pouze na profesionální uživatele, kteří jsou vyškoleni k tomu, aby případné negativní účinky eliminovali.

Návrh snižuje riziko různých výkladů při aplikační praxi v oblasti používání povolených přípravků, tím zvyšuje prevenci při ochraně veřejného zdraví, zejména omezuje rizika otrav při neprofesionálním použití přípravků; je tak v souladu s koncepcí NAP.

K bodu 17 (§ 33 odst. 3)

Legislativně technická změna.

K bodu 18 (§ 34) Ustanovení konkretizuje podmínky pro povolení přípravku pro povolení přípravku pro neprofesionální použití. Ustanovení je úzce navázáno jak na hodnocení účinků konkrétního přípravku na lidské zdraví, tak i na ustanovení § 31a, které upravuje problematiku etikety přípravku. Návrh obsahuje dále zmocnění k vydání prováděcího předpisu. Účelem je jednoznačně zakotvit požadavky a vlastnosti, které musí splňovat přípravek určený k neprofesionálnímu použití.

V zájmu ochrany spotřebitele jakožto osoby, která zpravidla nedisponuje znalostmi profesionálního uživatele přípravků na ochranu rostlin, bude vyhláškou standardizován způsob uvádění údajů o správné aplikaci přizpůsobené neprofesionálnímu uživateli, zejména:  uvádění dávkování,  stanovení termínu aplikace,  požadavky na maximální velikost obalů a používání pomůcek na odměřování a na jednorázová balení.

Za okolnosti, za nichž přípravek představuje v případě neprofesionálního použití významné riziko pro necílové organismy lze považovat zejména:  blízkost povrchových vod,  vzdálenost od hranic ošetřovaného pozemku,  způsob provádění aplikace,  vlastní nebezpečnost přípravku pro včely a jiné necílové organismy.

Cílem této úpravy je ochrana zdraví konečných uživatelů přípravků a ochrana životního prostředí. Tyto požadavky nejsou v rozporu s nezbytnými údaji, kterými musí být přípravky na ochranu rostlin označovány v souladu s nařízením č. 547/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o požadavky na označování přípravků na ochranu rostlin.

K bodu 19 (§ 35 odst. 1)

§ 35 odst. 1 písm. c): V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení vydaném v návaznosti na čl. 50 nařízení 1107/2009 je dán odklad účinnosti uplynutím 3 let od data vydání rozhodnutí nebo uplynutím doby schválení účinné látky. Nově vložený odstavec v § 35 odst. 1 písm. c) umožňuje Ústavu změnit toto rozhodnutí, pokud se v průběhu stanoveného odkladu změnila situace v zemědělské praxi. Nové změnové rozhodnutí by se vydávalo na národní úrovni, aniž by bylo potřeba provést zonální hodnocení, jelikož proces srovnávacího posouzení reflektuje výhradně národní podmínky daného státu a provádí se v jednotlivých členských státech nezávisle na zonálním systému.

§ 35 odst. 1 písm. d): Rozšiřuje se okruh situací, kdy má dojít ke zrušení povolení z úřední povinnosti, a to o situace, kdy držitel povolení přípravku porušuje mimořádné rostlinolékařské opatření vydané Ústavem zakazující uvádění na trh jisté šarže přípravku tím, že nadále uvádí na trh závadnou šarži přípravku, resp. kdy není schopen doložit řádné provedení likvidace přípravku nařízené Ústavem. Provinění tohoto druhu, ať už je způsobeno úmyslně nebo hrubou nedbalostí držitele povolení, představuje velmi závažnou hrozbu pro zdraví lidí a zvířat a životní prostředí. Obdobná úprava již existuje např. v slovenském právním řádu (§ 22 zákona č. 405/2011 Z.z.).

K bodu 20 (§ 35 odst. 2) Upravuje se informační povinnost ohledně změn administrativní povahy, které nejsou s to vyvolat samy o sobě změnu podmínek povolení, nicméně mohou být významným opatření jak v boji proti falzifikátům, tak i pro kontrolu složení povolených přípravků.

K bodu 21 (§ 35 odst. 6) Dochází ke zpřesnění dosavadní povinnosti informovat odběratele o zrušení nebo změně povolení. Tato povinnost je nezbytná při stahování přípravků z trhu, což má klíčový význam pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí, zvířat a rostlin.

K bodu 22 (§ 36) Kompetenční ustanovení, jednoznačně potvrzující stávající kompetenci Ústavu, která je již dnes vykonávána.

K bodu 23 (§ 37 odst. 2) V zájmu právní jistoty dochází k přesunu kritérií pro menšinové použití přímo do zákona. Nejde o návrh nových kritérií pro menšinová použití, jedná se o převod platných stávajících kritérií z vyhlášky do zákona. Ustanovení navazuje na vládní koncepci udržitelného používání přípravků (NAP). Dostatečné spektrum přípravků využitelných při antirezistentních strategiích se totiž logicky týká všech plodin, kde toto spektrum není dostatečné, a to z důvodu nezájmu výrobců přípravků o standardní povolení v ČR právě na minoritních plochách.

K bodu 24 (§ 37 odst. 3 a 4) Zpřesňuje se současný text, který reaguje na možnost podle článku 51 odst. 3 nařízení 1107/2009 přijmout opatření, která usnadňují podávání žádostí o rozšíření povolení pro menšinová použití nebo která k podávání těchto žádostí vybízejí. Je žádoucí, aby díky těmto opatřením žádosti přednostně podával průmysl, případně pěstitelé nebo jejich sdružení a vědecké a výzkumné instituce. Nicméně podle § 5 odst. 4 je Ústav povinen zajišťovat „dostupnost přípravků pro uplatňování integrované ochrany rostlin a antirezistentních strategií“. Tam, kde je ochrana rostlin prostřednictvím přípravků nezbytná, a přitom nedojde k zajištění dostatečného sortimentu přípravků prostřednictvím žádostí podaných průmyslem, pěstiteli nebo jejich sdruženími ani vědeckými a výzkumnými institucemi, musí mít Ústav možnost z vlastní iniciativy (bez podané žádosti) přistoupit k rozšíření použití povoleného přípravku formou nařízení Ústavu, což umožňuje § 38b. Tato intervence musí být ale na rozdíl od žádostí podaných jinými subjekty omezena na případy, kdy je sortiment povolených přípravků nedostatečný. Tyto případy jsou vymezeny v § 38b odst. 1. Tatáž kritéria ale není vhodné aplikovat na jiné subjekty (mimo Ústav), protože ty by měly mít možnost žádat o povolení rozšířeného použití i nad rámec tohoto stanoveného minima, aby se do budoucna nutnost intervence Ústavu minimalizovala. Současné znění před novelizací uplatňuje kritéria § 38b odst. 1 na všechny případy, tedy i na žádosti podané držitelem povolení a jinými subjekty, čímž se omezuje jejich iniciativa a naopak se zvyšuje pravděpodobnost nutné intervence Ústavu. Případy řešené bez podání žádosti a splňující podmínky § 38b odst. 1 se procesně řídí ustanovením § 33 odst. 2, kdy je Ústav při naplňování povinností vyplývajících z tohoto zákona oprávněn požadovat po Ministerstvu zdravotnictví vydání závazného stanoviska. Případy, kdy je podána žádost o rozšíření povolení pro menšinová použití, se řídí § 33 odst. 1.

Jednou z podmínek rozšíření povolení na menšinová použití přípravků v souladu s čl. 51 nařízení č.1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS je skutečnost, že toto rozšíření je ve veřejném zájmu.

V případech menšinového použití může dojít k situaci, že soukromý zájem založený zpravidla na dosahování zisku není s ohledem na velikost trhu dostatečně silný, aby zajistil dostupnost přípravků pro menšinová použití, což se ovšem může projevit negativními následky ve sféře zájmů veřejných. Takové následky mohou mít celospolečenské dopady. V zájmu právní jistoty stanoví navrhovaná právní úprava zcela konkrétní nejzávažnější veřejné zájmy, které v uvedené oblasti přicházejí nejčastěji do úvahy.

Jedním ze zásadních požadavků na úroveň rostlinolékařské péče je zabránění vzniku rezistence škodlivých organismů k přípravkům, neboť vznik této rezistence vede k významným škodám jak v přímém vztahu k udržitelnosti samotné zemědělské produkce a ve vztahu k zachování a údržbě životního prostředí, tak ale i k dopadům celospolečenským, a to jak sociálních (omezování zemědělské produkce, nárůst cen potravin, změna životního prostředí) tak i zdravotních (nutnost aplikace dalších přípravků na ochranu rostlin do prostředí, snižování kvality a bezpečnosti potravin).

S ohledem na celospolečenský význam produkce potravin je důležitým úkolem Ministerstva zemědělství zajistit udržitelnost této produkce, stejně jako dostatečnou pestrost a biodiverzitu ve venkovské krajině. Plnění tohoto úkolu je zásadním předpokladem dosažení a udržení integrované zemědělské produkce a s tím spojené potravinové bezpečnosti a soběstačnosti v zájmu zajištění výživy obyvatelstva a zachování k tomu příslušných zemědělských kapacit.

Stejnou úlohu, tedy zachování biodiverzity a nenarušení přirozené biologické rovnováhy, má dostatečná nabídka přípravků při ochraně lesních porostů před škůdci a původci chorob.

Ochrana rostlin se netýká jen rostlin cíleně pěstovaných, ale také rostlin volně rostoucích. Veřejný zájem spojený s podmínkami rozšíření povolení na menšinová použití přípravků proto přímo souvisí také s ochranou a zachováním veřejné a volně rostoucí zeleně, jakožto zásadního krajinotvorného prvku, který má nezastupitelný význam pro životní prostředí a podmínky pro život obyvatel České republiky.

Zajištění dostatečné nabídky přípravků s různými účinnými látkami proti škodlivým organismům rostlin na území České republiky je tak důležitým faktorem, který pomáhá naplnit výše upřesněný veřejný zájem. Návrh zcela navazuje na dosavadní právní úpravu, která předpokládá, že v těchto případech na sebe stát přebírá iniciativu, jakož i náklady spojené s posouzením přípravku, neboť výše uvedené veřejné zájmy nelze uspokojit z pozice zájmu soukromého.

K bodu 25 (§ 37a odst. 2) Nové znění potvrzuje dosavadní kompetenci Ministerstva zdravotnictví při posuzování vlivů na zdraví lidí.

K bodu 26 (§ 38) Dochází ke zjednodušení procesu vzájemného uznávání povolení s výhradou ochrany veřejného zdraví, tj. v případech kdy Ministerstvo zdravotnictví bude považovat za nezbytné upravit podmínky pro zdraví lidí odchylně od podmínek, které považovaly za nezbytné stanovit orgány určené k ochraně lidského zdraví v jiném členském státě. Úprava směřuje k vyšší harmonizaci podmínek v rámci zóny.

I přesto, že proces povolení na základě vzájemného uznání podle čl. 40 nařízení (ES) č. 1107/2009 jednoznačně stanoví, že se přípravky na ochranu rostlin povolí za stejných podmínek jako v jiném členském státě, s výjimkou případů podle čl. 36. odst. 3, je nezbytné, aby z hlediska ochrany zdraví lidí byl do procesu implicitně zapojen i Státní zdravotní ústav. Z dosavadních zkušeností téměř žádné vzájemné uznání nelze převzít jako takové, neboť se mohly v mezičase změnit právní předpisy a další požadavky, např. maxinální limit reziduí, klasifikace, dermální absorpce účinné látky, obsah nepřijatelných formulačních přísad, tím se mění odhady přijatelnosti expozice a z nich vyplývající řízení rizik pro ochranu zdraví lidí; totéž obdobně platí pro oblast řešenou Ústavem (např. ochranné vzdálenosti, včely). Ústav nemá kvalifikované odborníky, aby posoudili klasifikaci a nutná opatření pro ochranu zdraví lidí.

K bodu 27 až 30 (§ 38b odst. 1)

Cílem navržené úpravy je operativnější řešení současných problémů s nedostatkem ekologicky přijatelných a účinných přípravků u plodin, pěstovaných na území ČR v menším rozsahu. Zároveň se sleduje naplnění cílů a opatření „Národního akčního plánu na snížení používání pesticidů v ČR“, schváleného vládou usnesením č. 660 v r. 2012. Konkrétně se jedná o podporu zavádění integrované ochrany rostlin, a to mimo jiné plným využitím antirezistentních strategií. Za tím účelem je nezbytné zajistit co nejširší spektrum samostatných přípravků s účinnými látkami s různým mechanismem účinku pro užívání na území České republiky. Dostatečné spektrum přípravků využitelných při antirezistentních strategiích se přitom týká všech plodin, kde toto spektrum není dostatečné, a to z důvodu nezájmu výrobců přípravků o standardní povolení v ČR pro plodiny pěstované v ČR na menších plochách.

K bodu 31 (§ 38b odst. 2)

Odkazuje se na úpravu vzájemného uznávání povolení v případech, kdy je tento postup možný. Použitím postupu vzájemného uznávání dochází k omezení pracnosti a duplikace procesů.

K bodu 32 (§ 38b odst. 3) Dochází ke zjednodušení textu, protože naplněním kteréhokoliv z kritérií podle odstavce 1 je jednoznačně naplněn i veřejný zájem. Veřejným zájmem je v těchto případech zejména zajištění produkce zdravých a nezávadných potravin a surovin pro jejich výrobu tím, že nebudou kontaminovány škůdci a původci chorob rostlin, stejně jako semeny plevelů nebo částmi plevelných rostlin, které mohou působit alergie či otravy. Podobně je veřejným zájmem zabránit nekontrolovanému šíření škodlivých organismů rostlin včetně plevelů z ohnisek jejich výskytu i mimo pozemky s kulturně pěstovanými rostlinami, s cílem zabránit zhoršení životního prostředí, snižování biodiversity i ohrožení zdraví lidí (alergie). Dostatek účinných i ekologicky příznivých přípravků na ochranu rostlin je proto zásadním předpokladem pro naplnění takto definovaného veřejného zájmu. V neposlední řadě jde rovněž o návaznost na smysl zákona o potravinách, neboť ochrana rostlin snižuje kontaminaci potravin a směřuje k vyšší bezpečnosti potravin.

K bodu 33 (§ 38c) Úprava adjuvantů byla vypuštěna pro nadbytečnost, neboť adjuvant je pomocným prostředkem podle § 54 odst. 1 písm. a). V budoucnu se počítá s tím, že adjuvanty budou upraveny na evropské úrovni v souladu s požadavky nařízení 1107/2009.

K bodu 34 (§ 39) Upravují se dosavadní informační povinnosti spojené s nezbytnosti zajištění ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin ve vztahu k možným nežádoucím účinkům přípravků a pomocných prostředků.

K bodu 35 (§ 40) Ustanovení v návaznosti na vládní koncepci udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin (NAP) konkretizuje kompetenci Ústavu k provádění odborných zkoušek účinnosti přípravků a pomocných prostředků určených k porovnání jejich účinnosti v různých podmínkách, která je součástí řešení integrované ochrany rostlin. Cílem ustanovení je umožnit Ústavu získávat zkušební cestou informace o účincích různých přípravků a jejich vyhodnocování a využití v další praxi (zejména při povolování přípravků).

K bodu 36 (§ 43)

V oblasti kontroly přípravků na ochranu rostlin dochází k plnému podřízení se režimu kontrolního řádu s nezbytnou odchylkou, která se týká odběru vzorků přípravku, protože některé kontrolované přípravky jsou uváděny na trh v baleních o několika desítkách litrů, přičemž zajištění takovéhoto množství postrádá smysl. Odstavce 3 a 4 pak upravují požadavky na nezbytnou součinnost dalších osob, jejichž součinnost je zcela klíčová, neboť tyto osoby mají pro výsledek kontroly nezbytné informace, ale zároveň nemusí být v konkrétním případě osobou kontrolovanou (např. souběžný obchod a držitel povolení referenčního přípravku).

K bodům 37 a 38 (§ 45 odst. 3 a 7) Na základě poznatků z aplikační praxe se zkracuje lhůta na vydání rozhodnutí o způsobilosti k provádění pokusů a zkoušek. Základní lhůta se zkracuje ze 60 dnů na 30 a prodloužená lhůta se zkracuje z 90 dnů na 60 dnů. V odstavci 7 se jedná o legislativně technickou úpravu vnitřního odkazu.

K bodům 39 a 40 (§ 45 odst. 12 a 13) Zjednodušuje se použití přípravků v rámci vědy a výzkumu. Věda a výzkum mají zásadní význam pro zkoušení přípravků a jejich správného použití, čímž jsou opatřovány poznatky, které mají vliv jak na ekonomiku pěstitelů (stanovování nejúčinnějších a tedy i nejekonomičtějších postupů) tak i na veřejné zdraví a životní prostředí (omezování nešetrného používání přípravků). S ohledem na šíři forem subjektů, které se v současnosti problematice věnují je třeba pojem vědecká instituce chápat šíře než pouze jako veřejná vědecká instituce dle zákona o podpoře vědy a výzkumu, ale musí se jednat o subjekt, jehož předmětem činnosti je vědecký výzkum bez ohledu na právní formu existence subjektu.

K bodu 41 (§ 46) Úprava skladování přebírá dosavadní povinnosti založené na implementaci směrnice 2009/128/ES, přičemž k úpravě dochází z legislativně technických důvodů v návaznosti na úpravu systému distribuce v následujících ustanoveních. Výčet povinností profesionálních uživatelů v odstavci 1 nelze považovat za konečný, ale pouze za výčet povinností upravených tímto zákonem. Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti, které mohou pro profesionální uživatele vyplývat z jiných právních předpisů (např. z oblasti ochrany zdraví při práci).

K bodům 42 a 43 (§ 46a až § 46d) § 46a a 46b: V zájmu ochrany zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí, jakož i ochrany potravinového řetězce a z důvodu šíření a používání i přípravků, které nebyly povoleny pro použití v ČR, se jeví jako nezbytné důsledně chránit trh před průnikem nelegálních přípravků na ochranu rostlin, neboť jejich používání představuje velké riziko a zátěž pro životní prostředí (půda, voda) a v neposlední řadě i lidské zdraví (rezidua těchto přípravků). S ohledem na výše uvedené mantinely se jeví jako nezbytné regulovat subjekty, které uvádějí na trh přípravky na ochranu rostlin v ČR, a to formou registrace osob uvádějících přípravky pro profesionální použití na trh. Z pohledu rizik spojených s nelegálními přípravky není třeba zavádět regulaci plošnou, ale k odstranění značné míry rizika postačí registrace pouze těch distributorů, kteří hodlají uvádět na trh pouze přípravky, které jsou určeny pro profesionální použití.

Tato regulace nikterak nenarušuje fungování jednotného trhu se samotnými přípravky v EU, a tedy umožňuje využívat i nadále všech výhod existence jednotného trhu, i s ohledem na skutečnost, že již dnes platí povinnost v případě souběžného obchodu žádat o povolení tohoto obchodu, a tedy již dnes existují určité administrativní povinnosti založené na unijních pravidlech (nařízení 1107/2009), která omezují počet subjektů, které mohou v ČR přípravky na ochranu rostlin distribuovat.

S ohledem na specifické postavení Švýcarské konfederace v rámci společného trhu je upraven zvláštní režim registrace pro osoby se sídlem ve Švýcarské konfederaci. Tyto osoby budou mít povinnost přesídlení do České republiky pouze v případě, pokud jim tato povinnost bude vyplývat z Dohody mezi Evropským společenstvím na straně jedné, a Švýcarskou konfederací na straně druhé, o volném pohybu osob.

Návrh zavádí administrativní akt provedení registrace, přičemž ovšem míra s tím spojených povinností zejména dodržování tzv. správné distribuční praxe (tj. pravidel pro bezpečnou distribuci přípravků na ochranu rostlin ) a povinnosti uchovávání údajů o uvádění přípravků na trh zůstává stejná. Přínos nové úpravy spočívá v získání přesné množiny subjektů, které uvádějí na trh přípravky určené pro profesionální uživatele, čímž je dosaženo větší kontroly nad distribučním řetězcem, tak aby došlo k minimalizaci možností průniku nelegálních přípravků na trh v ČR. Samotná registrace je koncipována jako jednoduchý administrativní úkon založený na podání žádosti o registraci, přičemž jsou zkoumány pouze formální náležitosti žádosti.

Registrace je povolovacím režimem podle směrnice 2006/123/EU, o službách na vnitřním trhu, a jako takový musí splňovat podmínky jejího článku 9. S ohledem na jiné možnosti regulace je povinná registrace drobným administrativním omezením, díky kterému bude získán jednoznačný přehled nad trhem s přípravky pro profesionální použití, což umožní efektivnější výkon státního dozoru. Podstatně se zvýší ochrana zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí, jakož i ochrana potravinového řetězce a ztíží se šíření a používání i přípravků, které nebyly povoleny pro použití v ČR.

Požadavky na odbornou způsobilost prodavačů jsou převzaty z dosavadní úpravy a jsou implementací směrnice 2009/128/ES. S ohledem na tuto povinnost nelze přípravky prodávat pomocí prodejních automatů, neboť zde není zajištěno poskytování informací, jakož i ověření způsobilosti pro nakládání s přípravky kupujícího. Stanoví se rovněž požadavky, které musí splňovat distributor přípravků pro neprofesionální použití, a to odkazem na vybrané konkrétní povinnosti správné distribuční praxe.

Důsledkem zřízení registru distributorů bude též vznik jednoznačné množiny subjektů, které budou mít povinnost dodržovat zásady správné distribuční praxe (§ 46c).

§ 46c: Správná distribuční praxe je ucelený systém uvádění přípravků na trh, jehož dodržování je nezbytné pro správné a bezpečné nakládání s přípravky. Doposud byla správná distribuční praxe upravena příslušnou vyhláškou avšak v zájmu právní jistoty došlo k přesunutí těchto zásad přímo do zákona.

§ 46d: S ohledem na rizika pro lidské zdraví a životní prostředí je stanoven výslovný zákaz dovozu přípravků ze třetích zemí pro vlastní potřebu. Obdobnou úpravu obsahuje například i úprava slovenská. Zákaz uvedený v zákoně je výslovným vyjádřením zásady, že lze používat pouze přípravky, které byly v ČR povoleny, a tedy ustanovení je určeno široké veřejnosti, když pravidlo o výlučném používání povolených přípravků jednoznačně definuje.

K bodu 44 (§ 47) Zpřesňují se požadavky, na základě jejichž splnění je možné uvádět přípravek nebo pomocný prostředek na trh po uplynutí doby jeho použitelnosti, a doplňuje se výslovně povinnost oznamovat tyto případy ÚKZÚZ, aby byla zajištěna možnost kontroly dodržení stanovených požadavků.

K bodům 45 a 46 (§ 49) Konkretizují se dosavadní povinnosti spojené s používání přípravků na ochranu rostlin. V návaznosti na dosavadní oprávnění Ústavu požadovat údaje o spotřebě se doplňuje povinnost tyto údaje ústavu poskytnout.

K bodu 47 (§ 49 odst. 7 a 8)

Doplňuje se povinnost profesionálních uživatelů přípravků, kteří použili přípravek např. v rámci služeb na soukromém pozemku, aby vlastníky nebo uživatele tohoto pozemku, kteří nejsou profesionálními uživateli, informovali o použitém přípravku zejména z hlediska jeho následných rizik pro lidské zdraví, zdraví zvířat a pro životní prostředí. Velmi často jsou příjemci těchto služeb laici, kteří nemají potřebné znalosti, aby se dokázali účinně před možnými negativními důsledky aplikovaného přípravku chránit. Opatření povede k větší prevenci před negativními dopady použití přípravků. Navrhovaná úprava byla projednána mezirezortní pracovní skupinou pro zajištění udržitelného používání pesticidů (NAP).

K bodům 48 a 49 (§ 50) Dochází k formulačním a legislativně technickým úpravám stávajícího textu.

K bodu 50 (§ 50 odst. 3) Legislativně technická změna související se změnou chemického názvosloví.

K bodům 51, 52 a 54 až 56 (§ 51) Dochází k formulačním a legislativně technickým úpravám stávajícího textu.

K bodu 53 (§ 51 odst. 3 a 4) V zájmu ochrany zejména včel, ale i dalších živočichů jsou stanovena pravidla pro používání přípravků v rámci jedné aplikace, při které je použita směs různých přípravku.

K bodu 57 (§ 52)

Režim výjimek ze zákazu letecké aplikace přípravků se upravuje tak, aby žádost o povolení letecké aplikace mohla podávat také osoba, která si takový zásah hodlá objednat, resp. o něm rozhodne, a nikoliv jej přímo provede. Tento žadatel o výjimku rovněž v žádosti uvede pouze obecné požadavky na kvalifikaci osoby provádějící letecký postřik a technologické požadavky na aplikační zařízení, které bude poptávat i v rámci zadávacího řízení na výběr osoby, která bude aplikaci provádět. Konkrétní podmínky výjimečné letecké aplikace pak bude možné předložit následně před vlastní realizací a budou rovněž podléhat schválení Ústavu. Z důvodu urychlení a zjednodušení procesu povolování se navrhuje považovat žádost za schválenou, pokud Ústav nebude reagovat ve lhůtě pěti dnů. Z důvodu transparentnosti povolovacího procesu se zavádí povinnost zaslat žádost o udělení výjimky nejpozději deset dnů před zamýšlenou leteckou aplikací. Cílem této úpravy je reagovat na reálné situace v praxi, zejména postupy v lesním hospodářství, kde zejména v případě mimořádných situací je nutné postupovat velice rychle. Logické je proto získat nejprve souhlas s leteckým postřikem, a teprve následně vypisovat zakázku na dodavatele leteckých prací.

K bodu 58 (§ 52b) Zavádějí se preventivní opatření bránící negativním dopadům aplikace přípravků na ochranu rostlin na zdraví lidí v důsledku jejich aplikace v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel a v těsném sousedství trvale obydlených staveb.

Navrhuje se jako zranitelné oblasti vymezit intravilány měst a obcí tak, jak jsou definovány zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nicméně, v zájmu zachování dostatečné pružnosti při zahrnutí místních podmínek mohou být hranice dotčených zranitelných oblastí specifikovány obecně závaznou vyhláškou podle zákona o obcích. Smyslem navrhované úpravy není zcela aplikaci přípravků ve vymezeném území zakázat, ale zákaz se bude týkat toliko používání přípravků nejvíce rizikových z hlediska lidského zdraví, tj. specificky hodnocených jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci. Návrh rovněž reaguje na požadavky unijní rostlinolékařské legislativy (směrnice Rady a EP 2009/128/ES) a na vládní koncepci udržitelného používání přípravků (NAP).

K bodu 59 (§ 53) S ohledem na specifika souběžného obchodu se zavádí povinnost držitele povolení informovat o zrušení povolení přípravku v zemi původu, neboť tuto informaci nelze ze strany Ústavu jinak získat. Povolení k souběžnému obchodu je úzce navázáno na povolení přípravků k uvádění na trh v jiném členském státu. Bylo-li tedy zrušeno povolení k uvádění na trh v zemi dovozu, pak není splněna definice souběžného obchodu a tedy i zrušení povolení k souběžnému obchodu je ryze formálním aktem, u něhož je skutkový stav nade vši pochybnost dán a není proto nutné shromažďovat další ve správním řízení.

K bodu 60 (§ 54) Definují se pomocné prostředky na ochranu rostlin. Feromony určené toliko pro monitoring škodlivých organismů, a nikoliv k omezování jejich výskytu, se navrhuje vyloučit z procesu povolování s ohledem na absenci reálného rizika jejich negativního ovlivnění zdraví a životního prostředí, neboť se používají v nepatrných koncentracích. Na druhé straně jejich uvádění na trh a používání na území ČR podléhá oznamovací povinnosti, povinnosti vedení záznamů a kontrole jako ostatní pomocné prostředky. Vyloučení feromonů určených k monitoringu z povolování významně usnadní jejich uvádění na trh a bude tak naplněna vládní koncepce udržitelného používání přípravků (NAP), konkrétně budou podpořeny principy integrované ochrany rostlin. Navrhovaná úprava byla specificky projednána mezirezortní pracovní skupinou pro zajištění udržitelného používání pesticidů (NAP).

K bodu 61 (§ 54a až § 54e) Zakotvuje se nová procesní úprava povolování pomocných prostředků.

§ 54a: S ohledem na nutnost ochrany veřejného zdraví a životního prostředí, je třeba posuzovat možná rizika všech chemických látek jakož i mikroorganismů vnášených do životního prostředí. S ohledem na princip právní jistoty je třeba příslušná pravidla pro povolení pomocného prostředku upravit přímo v zákoně.

§ 54b: Stanoví se výjimka pro používání prostředků v rámci vědy a výzkumu. Tato výjimka je obdobná existující výjimce pro přípravky.

§ 54c: Zákon stanoví postup Ústavu při dozoru nad pomocnými přípravky, tak aby bylo možné v případě zjištění nových skutečností, které ohrožují zdraví nebo životní prostředí zrušit povolení přípravku.

§ 54d: Upravují se pravidla pro použití pomocných prostředků v rámci vědy a výzkumu.

§ 54e: Ustanovení odkazuje na příslušná ustanovení o přípravcích, která je třeba vztáhnout i na nakládání s pomocnými prostředky.

K bodům 62 až 64 (§ 55 a § 56) Legislativně technické úpravy v návaznosti na změnu terminologie.

K bodu 65 (§ 57) Upravuje se kompetence Ústavu v oblasti kontroly a součinnost držitele povolení pomocného prostředku k dodání vzorků. Toto ustanovení umožňuje srovnávat vzorky odebrané při kontrole se vzorkem povoleného prostředku.

K bodu 66 (§ 58) Ustanovení deklaruje pravomoc Ministerstva zdravotnictví k posuzování účinků chemických látek obsažených v pomocném prostředku na lidské zdraví.

K bodu 67 (§ 59 a § 60) V souladu s čl. 28 nařízení č. 1107/2009 jsou upraveny podmínky pro výrobu a přemisťování přípravků určených k použití v jiném členském státě nebo třetí zemi. Uvedená pravidla jsou nezbytná pro ochranu vnitřního trhu, neboť zabraňují uvádění a použití těchto přípravků, které často nejsou v ČR povoleny. V případě absence této úpravy, která zabezpečuje účinnou kontrolu těchto přípravků, by bylo nutné v souladu s čl. 20 nařízení č. 1107/2009 tyto přípravky povolovat, což by přineslo neúměrnou administrativní zátěž.

K bodu 68 (§ 61) Legislativně technická změna zpřesňující dosavadní text.

K bodům 69 a 70 (§ 63 a § 65 odst. 2) Cílem změn je zvýšení průkaznosti provedení kontrolního testování. Povin

K bodům 71 a 72 (§ 68 odst. 3 a § 69 odst. 2) Navrhuje se omezení platnosti osvědčení pro technická zařízení k hubení škodlivých organismů, a to na dobu 2 let. Vydání osvědčení pro technické zařízení k hubení škodlivých organismů nebo jeho prodloužení se provádí v souladu se správním řádem a zákonem o rostlinolékařské péči. Jedná se tedy vždy o správní řízení, který se provádí i v případě prodloužení doby platnosti, a to na základě žádosti provozovatele (subjektu). Podání žádosti ze strany provozovatele je tedy jediný úkon, který v této záležitosti uskuteční a nezáleží na způsobu, jakým bude doba platnosti prodloužena. Z tohoto pohledu nedochází ke zvýšení administrativy pro žadatele. Naopak je mu umožněno podat žádost prakticky jakýmkoliv způ- sobem (osobně, datovou zprávou, mailem bez elektr. podpisu). Je nutné rovněž připomenout, že registrace nebo prodloužení doby platnosti registrace, je činnost zpoplatněná v souladu s vyhláškou č. 221/2002 Sb., sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů. Není tedy možné v současné době uskutečnit zpoplatnění na základě dozorové kontroly.

Osvědčování technických zařízení k hubení škodlivých organismů má přímou vazbu na mezinárodní obchod, který si svou praxí vynucuje následující pravidla.

a) Osvědčení o registraci zařízení k hubení škodlivých organismů je však využíváno velmi často, většinou je nakopírované předáváno k expedované zásilce a je běžně vyžadováno od zákazníků. Dochází tedy k jeho značnému opotřebení.

b) Prodlužovat platnost osvědčení na základě provedené dozorové kontroly, která se provádí jiným mechanismem, tj. podle kontrolního řádu, se nám nejeví jako šťastné řešení. V první řadě nejde o správní proces. Druhou stránkou je vlastní provedení kontrolního šetření, které je nejdůležitější. Protože v čase dochází ke změnám parametrů „sušárny“ (opotřebení, technické zásahy, závady), je nutné, aby bylo provedeno kontrolní měření. To vyžaduje zkušenosti a kalibrované přístrojové vybavení, což by bylo složité a drahé zajistit při provádění dozorových kontrol. Teoreticky by bylo možné provádět prodloužení na základě kontroly, ale dle našeho názoru a zkušeností je toto zcela nedostatečné. Při dozorové kontrole nedochází k faktickému ověřování funkční způsobilosti technického zařízení, jsou pouze kontrolovány činnosti, stanovené zákonem a vyhláškou, které musejí být vykonávány a řeší se další okolnosti spojené s vývozem zboží do třetích zemí. Neprovádí se měření a k tomuto úkonu nejsou inspektoři vybaveni.

c) Naopak v době, kdy dochází k padělávání těchto dokumentů a mnohé subjekty provádí tuto činnost neoprávněně, považujeme za nezbytné, aby byla vydávána nová osvědčení, tj. i pro prodloužení činnosti, a to vždy na základě výsledků měření prováděného Ústavem. Ze zkušeností plyne, že pro subjekty kontrolní měření nepředstavuje žádný problém. Spíše zaznamenáváme kladné odezvy a tento proces považujeme za velmi efektivní i s ohledem na prevenci rozšiřování škodlivých organismů a vykonávání kvality ošetření.

d) V této souvislosti musíme připomenout, že tato činnost má přímou vazbu na obchod se zahraničím. K zásilkám jsou zcela běžně kopírovány osvědčení o technické způsobilosti, což je požadavek zahraničních odběratelů nebo obchodníků v rámci zemí EU. Osvědčení jsou požadována mnohdy již před uskutečněním kontraktu, zde se setkáváme s požadavkem na aktuálnost osvědčení. Ty, které jsou těsně před uplynutím doby platnosti, nejsou často vůbec akceptovány. Do zavedeného a fungujícího systému kontrol a vydávání osvědčení by dle našeho názoru nemělo být zasahováno. Měla by být upravena doba platnosti osvědčení zákonem, což by napomohlo větší transparentnosti na tomto úseku. Pro subjekt představuje administrativa v této záležitosti jen minimální zátěž. Jednou za dva roky podá subjekt žádost, dnes běžně elektronicky (postačí e-mail). Kontrola ze strany Ústavu je uskutečněna ve většině případů do 14 dní. Šetření na místě s měřením technického zařízení by bylo prováděno i v případě, že subjekt žádost nepodá.

K bodu 73 (§ 70 odst. 1) Legislativně technická změna z důvodu sjednocení terminologie.

K bodu 74 [§ 71 odst. 1 písm. h)] Legislativně technická změna ustanovení upravuje kompetenci MZe v návaznosti na změnu nařízení 652/2014 a vyjasnění stávajícího textu týkajícího se kompetencí ministerstva v oblasti zveřejňování přípravků pro menšinová použití.

K bodu 75 [§ 71 odst. 1 písm. i)] Legislativně technická změna.

K bodu 76 až 78 (§ 72) Legislativně technické úpravy v návaznosti na změnu terminologie.

K bodu 79 [§ 72 odst. 2, písm. h)] Zakotvuje se kompetence Ústavu k vyhlašování programů zkoušení přípravků a pomocných prostředků s cílem stanovit jejich optimální použití v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin v podmínkách ČR a porovnání účinnosti povolených přípravků. Toto zkoušení provádí Ústav. Zakotvením této kompetence dochází k posílení ověřování účinků přípravků a pomocných prostředků, což má pozitivní vliv na používání přípravků a pomocných prostředků tak aby docházelo i ke snižování jejich spotřeby.

K bodu 80 (§ 72 odst. 3) Legislativně technická úprava v návaznosti na předchozí změny.

K bodu 81 (§ 72 odst. 6) Cílem ustanovení je umožnit Ústavu aby informoval obdobné autority jiných členských států o případných problémech s přípravky, které Ústav odhalí. Jedná se o jeden s nástrojů pro boj s nepovolenými přípravky a falzifikáty.

K bodu 82 (§ 73a) Doplňuje se kompetence celních úřadů při kontrole dovozu zboží na vnější hranici EU s cílem zachytit případně dovážené přípravky a pomocné prostředky nepovolené pro užívání na území ČR a snížit tak rizika jejich nedovoleného užívání a tím rizika ohrožení bezpečnosti potravin, zdraví lidí a zvířat a ohrožení životního prostředí. Navrhovaná úprava byla specificky projednána mezirezortní pracovní skupinou pro zajištění udržitelného používání pesticidů (NAP) za účasti zástupců Generálního ředitelství cel.

K bodům 83 a 84 (§ 74)

Legislativně technické úpravy v návaznosti na změnu terminologie.

K bodu 85 [§ 74 odst. 1 písm. k)] Zakotvuje se kontrolní kompetence Ústavu ve vztahu k vzdělávacím zařízením a poskytovatelům kurzů. Důvodem je zajištění dostatečného rozsahu kontrolního dozoru nad plněním povinností vzdělávacích zařízení pověřených ministerstvem, ale rovněž povinností zaměstnavatelů pořádajících kurzy pro své zaměstnance, jak se nově navrhuje. Aktuálně existuje 56 pověřených vzdělávacích zařízení, jejichž kontroly dosud provádí pouze ministerstvo s kapacitou tří kontrol ročně. Rozsah osob s vydaným osvědčením odborné způsobilosti k nakládání s přípravky představuje více než 7000 položek, ročně přitom dochází ke změnám tohoto rejstříku u cca 500-1000 položek. Dochází k využití kapacity Ústavu k provádění příslušného dozoru.

K bodům 86 až 88 (§ 74 odst. 2) Definice rostlinolékařského dozoru je nadbytečná a proto se navrhuje ji vypustit. Ostatní změny jsou legislativně technické.

K bodu 89 (§ 75 odst. 2) Cílem uvedené úpravy je jednoznačná úprava povinnosti spojené s likvidací přípravků nebo pomocných prostředků. Tyto přípravky jsou chemickými látkami, a proto je třeba zajistit, že jejich likvidace proběhne v souladu s příslušnými předpisy.

K bodu 90 (§ 75 odst. 4) S ohledem na význam a funkci úředního opatření se výslovně stanoví, že námitky nemají odkladný účinek.

K bodům 91 až 96 (§ 76) Legislativně technické změny v souvislosti se změnou pojmosloví a úpravou odkazů.

K bodům 97 a 100 [§ 79 odst. 1 písm. a) a písm. j)] Legislativně technická změna. Zpřesnění stávajícího textu.

K bodu 98 a 99 [§ 79 odst. 1 písm. f) a i)] Osvobození bioagens a přípravků obsahujících živé mikroorganismy, které mají obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům, od náhrady nákladů za provedené odborné úkony významně usnadní jejich uvádění na trh a bude tak naplněna vládní koncepce udržitelného používání přípravků (NAP), konkrétně budou podpořeny principy integrované ochrany rostlin. Navrhovaná úprava byla specificky projednána mezirezortní pracovní skupinou pro zajištění udržitelného používání pesticidů (NAP).

K bodu 101 (§ 79 odst. 2) Dochází k zakotvení povinnosti uhradit náklady, které vzniknou v souvislosti se zkoušením přípravku. Výsledek zkoušení je důležitou referencí a informací pro trh. Tyto náklady mohou držitelé povolení kompenzovat vhodným marketingovým využitím výstupů z testování.

K bodům 102 až 112 (§ 79a až § 79d)

Legislativně technické úpravy přestupků. Předchozí změny je třeba promítnout i do sankčních ustanovení.

K bodům 113 až 119 (§ 79e § až 79i)

Legislativně technické úpravy správních deliktů. Předchozí změny je třeba promítnout i do sankčních ustanovení.

Dále došlo k navýšení horních hranic pokut za správní delikty tak, aby pokuty podle zákona o rostlinolékařské péči nebyly ve zjevném nepoměru k jiným předpisům, které upravují podobnou problematiku (zejm. zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).

Stávající úroveň výše pokut v zákoně o rostlinolékařské péči je značně poddimenzovaná. Primárním cílem navýšení horních sazeb pokut za přestupky a správní delikty je tedy jejich srovnání s jinými zákony s podobným předmětem právní regulace. Z níže uvedeného srovnání vyplývá zřejmá disproporce mezi výší pokut v zákoně o rostlinolékařské péči a v zákonech příbuzných. Přípravek na ochranu rostlin je chemickou látkou a rozdíl mezi přípravkem na ochranu rostlin a biocidem je zjednodušeně řečeno dán oblastí a účelem použití. S ohledem na potenciální nebezpečnost závadných přípravků pro zdraví lidí a zvířat, ochranu životního prostředí, jakož i případné závažné škody napříč potravinovým řetězcem považujeme za zřejmé, že zákonem chráněný zájem je alespoň stejné závažnosti, jako zájem chráněný chemickým zákonem.

Chemický zákon Výše sankcí Za správní delikty se uloží pokuta

a) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 6 písm. b) nebo c), nebo odstavce 15, 17 nebo 18,

c) do 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b), odstavce 6 písm. a), h),

i) nebo j), odstavce 7 písm. a), odstavce 8, odstavce 10 písm. b), odstavce 11 písm. b), odstavce 13 písm. a) nebo b) nebo odstavců 20 nebo 21,

d) do 2 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 11 písm. a) nebo d),

e) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. e) nebo f) nebo odstavce 19,

f) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b), odstavce 3, odstavce 7 písm. b), odstavce 9, odstavce 10 písm. a), odstavce 11 písm. a), c) nebo d), odstavce 12 nebo odstavce 13 písm. c),

g) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 14.

Návrh zákona o biocidech (vládní návrh sněmovní tisk č. 589) Výše sankcí:

a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), p) až s),

b) do 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) až l) a n),

c) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až h) a o).

Rostlinolékařský zákon Stávající výše Navrhovaná výše

pokuta do výše 200 000 Kč do výše 500 000 Kč pokuta do výše 500 000 Kč do výše 1 500 000 Kč pokuta do výše 1 000 000 Kč do výše 3 000 000 Kč pokuta do výše 1 500 000 Kč do výše 5 000 000 Kč

Podle poslední studie vypracované Evropskou komisí (DG SANCO) nepovolené přípravky představují zhruba 10 % celkového objemu přípravků prodaných v EU. V případě České republiky je toto číslo výrazně vyšší (studie DG SANCO uvádí v tomto ohledu údaj 17,5%, což je jedna z nejvyšších hodnot mezi členskými státy EU).

Uvedený rozsah nepovolených přípravků na českém trhu naznačuje, že ze strany subjektů uvádějících na trh nepovolené přípravky se nejedná o ojedinělou nebo nahodilou aktivitu. Naopak, příslušné subjekty takto velmi pravděpodobně jednají dlouhodobě a organizovaně, čemuž přispívá i fakt, že správní sankce v aktuální výši nejsou efektivní. S ohledem na tuto znepokojující skutečnost považujeme navýšení maximální sazby správních sankcí, a tím zlepšení jejich preventivní funkce, za mimořádně žádoucí. V tomto ohledu rovněž poukazujeme na to, že studie DG SANCO zabývající se obchodem s nepovolenými

K tomu viz studii Evropské komise, DG SANCO: Ad-hoc study on the trade of illegal and counterfeit pesticides in the EU, vydáno 2. března 2015, s. 29. Tamtéž, s. 30.

přípravky v rámci hodnocení efektivnosti správních systémů jednotlivých členských států EU uvedla, že v České republice jsou sankce „příliš nízké“ .

Souhlasíme s tím, že zákonem stanovená výše pokut (a nejen konkrétní individuálně vyměřená pokuta) nemá být likvidační a má zohledňovat majetkové a osobní poměry pachatele. Tento závěr nicméně nemůže být uplatňován absolutně a nemůže vést k tomu, že pokuta nebude natolik dostatečně vysoká, aby zajistila naplnění účelu zákona, kterým je ochrana zdraví a bezpečnosti lidí, zvířat a životního prostředí.

Velikost subjektů na trhu s přípravky je značně rozdílná, a to nejen v rámci dělení výrobců přípravků vůči souběžným dovozcům, ale i v rámci subjektů vykonávajících souběžný dovoz (např. jeden z největších „souběžných dovozců“ na českém trhu dosahuje zisku přesahujícího 50 milionů Kč ročně). S ohledem na takto široké spektrum subjektů působících na trhu je prakticky nemožné stanovit maximální míru sankce tak, aby sice působila dostatečně preventivně pro větší subjekty, ale zároveň nebyla likvidační pro menší subjekty na trhu. Aby byl efektivně zachován účel zákona, musí proto být stanovena maximální sazba pokut na vyšší úrovni. Zajištění toho, aby výše pokuty byla přiměřená velikosti subjektu, musí zůstat součástí individuálního posouzení ze strany správního orgánu vyměřujícího sankci. Je přitom nutné mít na paměti, že správní orgán v rámci své diskrece velmi jednoduše může stanovit sankci v nižší než maximální výši, naopak však pokutu nad rámec maximální sazby stanovit nemůže.

Počet pokut uložených na samé horní hranici sazby nemůže být hlavním kritériem jejich případného zvýšení. Vycházíme-li totiž z pojetí, že konkrétní výše sankce má reflektovat veškeré individuální okolnosti, včetně závažnosti porušení zákona a jeho dopadů, jakož i individuální poměry delikventa, tak nutně bude počet pokut na samé hranici horní sazby velmi omezený. Konečně také mezinárodní srovnání výše sankcí nabízí prostor pro zlepšení. Zmínit lze např. maďarskou úpravu, kde může být sankce vyměřená až do výše 10 % ročního čistého obratu příslušného subjektu, maximálně pak ve výši cca. 44 milionů Kč a v určitém okruhu případů dokonce až do maximální výše cca. 440 milionů Kč. Dále došlo k přesunutí některých skutkových správních deliktů týkajících se nakládání s pomocnými prostředky z § 79e do § 79g. Nově vkládaná věta v § 79i odst. 7 je standartním ustanovením úpravy správních deliktů, jehož účelem je pro každé konkrétní peněžité plnění stanovit veřejný rozpočet, jehož příjmem dané plnění je.

Ustanovení § 79i odst. 8 se vypouští z důvodu jeho faktické neaplikovatelnosti.

K bodu 120 (§ 80 odst. 2)

Legislativně technická úprava v souvislosti s přečíslování odstavců v § 74.

K bodům 121 a 122 (§ 82) V souladu se závěry NAP dochází k jednoznačnému vymezení rostlinolékařského vzdělání osob zaměstnaných ve státní správě a zpřesňují se požadavky na dosažení tohoto vzdělání jiným způsobem než řádným vysokoškolským studiem tak, aby tento způsob byl rovnocenný jak rozsahem a obsahem studia, tak také způsobem ověření získaných znalostí. Akreditace příslušného studijního programu bude udělena až po kladném stanovisku Ministerstva zemědělství tak, aby byla jednotným a transparentním způsobem zajištěna požadovaná odborná úroveň vysokoškolského rostlinolékařského vzdělání.

Tamtéž, s. 130.

V odstavci 6 se sjednocují požadavky na rozsah a obsah vysokoškolského vzdělání osob zaměstnaných ve státní správě s vyšším stupněm odborného rostlinolékařského vzdělání tak, aby toto vzdělání splňovalo požadavky na dosažení úrovně znalostí, potřebné pro získání osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky třetího stupně. Zároveň se doplňuje požadavek na zajištění odborného lektora pro oblast ochrany veřejného zdraví pověřeného Ministerstvem zdravotnictví, obdobně jako tomu je při pořádání základních kurzů a doplňujících školení pro získání odborné způsobilosti mimo vysokoškolská vzdělávací zařízení.

K bodu 123 [(§ 85 odst. 1 písm. b)]

Legislativně technická změna v souvislosti se změnou názvů oborů.

K bodu 124 [§ 85 odst. 1 písm. c)]

V souladu s podporou odborného rostlinolékařského poradenství podle vládní koncepce udržitelného používání přípravků (NAP) se zpřesňují požadavky na odbornou kvalifikaci poradců v ochraně rostlin.

K bodu 125 (§ 86 odst. 1)

V návaznosti na potřebu usnadnit získání odborné způsobilosti k nakládání s přípravky a zatížit v této souvislosti dotčené profesionální uživatele minimálními náklady se upravují další způsoby získání odborné kvalifikace pro používání přípravků na ochranu rostlin. Využívá se přitom stávající odborná a pedagogická kapacita učňovského, středoškolského nebo vysokoškolského odborného vzdělávání, resp. možnost předávání požadovaných znalostí a informací přímo ve výrobním podniku při dodržení v návrhu definovaných podmínek. Rovněž se navrhuje zkrátit dobu platnosti osvědčení o odborné způsobilosti 1. stupně na dobu tří let s ohledem na značnou četnost změn požadavků na používání přípravků a vývoj technologií na tomto úseku. Např. se jedná o zavádění transportních systémů pro manipulaci s přípravky, které významně redukují rizika jejich úniku do prostředí a tím snižují rizika pro životní prostředí a zejména zdraví lidí - obsluhy. Navrhovaná úprava byla specificky projednána mezirezortní pracovní skupinou pro zajištění udržitelného používání pesticidů (NAP).

Osvědčení o odborné způsobilosti 1. stupně se také ve srovnání s vydáváním osvědčení vyšších stupňů vydává bez ověření znalostí. Absence přezkoušení je proto nahrazena četnějším opakováním školení, a to včetně nově navrhované možnosti školení přímo v zemědělském podniku. Analýzy kontrol dodržování pravidel pro používání přípravků prováděných ÚKZÚZ rovněž ukázaly, že po zavedení pětiletého intervalu školení pro získání nebo obnovu odborné způsobilosti 1. stupně (2012) se počty kontrol se závadami mírně zvyšují či stagnují - viz tabulka níže. Je proto důvodné interval tohoto školení zkrátit na tři roky; nicméně případný kratší interval pro opakování školení již lze považovat za nedůvodný a přehnaně zatěžující.

ROK Počet kontrol používáníPočet kontrol se% porušení

přípravkůzávadami

2013 2126 94 4,4

2014 1733 101 5,8 K bodu 126 (§ 86 odst. 2) Zpřesňuje se doba prodloužení platnosti osvědčení 2. stupně o odborné způsobilosti k nakládání s přípravky a navrhuje se alternativně tuto platnost prodloužit také formou účasti držitele osvědčení na odborném školení, jehož obsah a rozsah je srovnatelný s rozsahem a obsahem doplňujících kurzů. Příslušná odborná školení zveřejňuje Ministerstvo zemědělství. Za odborné školení se obecně považuje každé školení, určené (rovněž) profesionálním uživatelům přípravků, které obsahuje témata odpovídající obsahem a rozsahem doplňujícímu školení pro prodloužení platnosti osvědčení druhého stupně o odborné způsobilosti k nakládání s přípravky. Navrhovaná úprava byla specificky projednána mezirezortní pracovní skupinou pro zajištění udržitelného používání pesticidů (NAP) a odpovídá také praxi v jiných členských státech EU (např. v Rakousku).

K bodu 127 (§ 86 odst. 3 a 4) Dochází ke zpřesnění stávajícího textu a doplňuje se požadavek na absolvování základního kurzu pro získání osvědčení 3. stupně o odborné způsobilosti k používání přípravků tak, aby byl způsob dosažení vzdělání pro získání tohoto osvědčení srovnatelný se způsoby získání osvědčení 1. stupně a 2. stupně. Návrh reaguje na zkušenosti s dosavadní aplikační praxí. Navrhovaná úprava byla také specificky projednána mezirezortní pracovní skupinou pro zajištění udržitelného používání pesticidů (NAP).

K bodu 128 (§ 86 odst. 8) Legislativně technická změna.

K bodu 129 (§ 86 odst. 9 až 11) Vzhledem k nutnosti zajistit vysoký standard ochrany zejména lidského zdraví při používání některých přípravků na ochranu rostlin dochází k úzkému propojení s právní úpravou pro používání biocidů. Změna byla iniciována SZÚ a jejím cílem je posílení ochrany lidského zdraví.

K bodu 130 (§ 86a odst. 1 a 2) Zpřesňuje se povinnost předávat údaje Ústavu. Dochází také k zpřesnění požadavků na osobu, která může vykonávat výuku v rámci kurzů pro získání odborné způsobilosti pro používání přípravků. Tento přístup je v souladu se stávající právní úpravou požadavků na kvalifikaci osob zaměstnaných ve státní správě resp. osob provádějících poradenství v oblasti ochrany před škodlivými organismy a v oblasti bezpečného používání přípravků. Tato osoba musí dosahovat vyšší odborné kvalifikace než je potřebná k získání osvědčení 3. stupně, resp. musí splňovat případně požadavky na dosažení odborné praxe.

K bodu 131 (§ 86a odst. 3)

V souladu s vládní koncepcí udržitelného používání přípravků (NAP) dochází ke zpřesnění podmínek pro pověření vzdělávacích zařízení ve smyslu, že toto zařízení zabezpečí provádění výuky v rámci kurzů pro získání odborné způsobilosti pro používání přípravků osobou, která dosahuje vyšší odborné kvalifikace než je kvalifikace vyžadovaná k získání osvědčení 3. stupně, resp. splňuje případně požadavky na dosažení odborné praxe. Obdobně je upravena kvalifikace osob zaměstnaných ve státní správě resp. osob provádějících poradenství v oblasti ochrany před škodlivými organismy a v oblasti bezpečného používání přípravků.

K bodu 132 [§ 86b odst. 1 písm. a)] S ohledem na praktické obtíže aplikace dosavadní úpravy se zkracuje lhůta pro vyhlášení zkušebního termínu na 6 měsíců.

K bodu 133 (§ 86b odst. 3) Zpřesnění a doplnění dosavadní úpravy v návaznosti na předchozí změny.

K bodům 134 až 139 (§ 87 odst. 2, § 87 odst. 5, § 88 odst. 1, § 88 odst. 3) Legislativně technické změny.

K bodu 140 (§ 88 odst. 4)

Nově se doplňuje spolugesce Ministerstva zdravotnictví k vydání vyhlášky k provedení § 86b odst. 3, a to z toho důvodu, že se jedná o problematiku, která částečně spadá do působnosti Ministerstva zdravotnictví.

K Čl. II

K bodům 1 a 2

Přechodná ustanovení řeší problematiku ukončení platnosti některých dosavadních rozhodnutí o uznání způsobilosti zařízení k hubení škodlivých organismů a taktéž i následky změny pojmosloví spočívající ve změně pojmu další prostředek na pomocný prostředek.

K bodům 3 a 4

Zakotvuje se přechodné období, během něhož bude umožněno uvádět na trh přípravky pro profesionální uživatele (§ 46b odst. 1) i bez rozhodnutí o zápisu do registru distributorů. Profesionální uživatelé budou moci používat přípravky pro profesionální uživatele, které získají během tohoto přechodného období od osob, které nebudou registrovanými distributory (§ 49 odst. 1).

K bodu 5

Cílem tohoto přechodného ustanovení je zajistit, aby v rámci souběžného obchodu mohly být za dosavadních podmínek uvedeny na trh ty přípravky, jejichž přemístění na území České republiky (§ 60 odst. písm. a) platného znění zákona č. 326/2004 Sb.) bylo oznámeno přede dnem nabytí účinnosti této novely.

ČÁST DRUHÁ Zrušovací ustanovení

K Čl. III

Při zrušení § 4 odst. 3 zákona o zemědělství (viz bod 4 tohoto návrhu) dojde i ke zrušení zmocňovacího ustanovení, na základě kterého byla vyhláška č. 88/2006 Sb., o způsobu a rozsahu vyžadování údajů o ovocných sadech obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství, vydána. Rozsah údajů, které bude žadatel v případě zájmu o poskytnutí dotace na kulturu ovocný sad povinen poskytnout, jsou zapracovány do § 3q, včetně nutnosti zachovat v modifikované podobě v právní úpravě povinnost žadatele v případě zájmu o poskytnutí dotace na kulturu ovocný sad v daných termínech nahlásit odhady sklizní a skutečnou sklizeň v závěru každého kalendářního roku.

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o regulaci reklamy

K Čl. IV

K bodům 1 až 3 (§ 5g a § 7)

Změnou zákona o regulaci reklamy dochází k úpravě ustanovení týkajících se reklamy na pomocné prostředky na ochranu rostlin. Zvolené řešení umožňuje postihovat nepovolenou reklamu na pomocné prostředky bez nutnosti zásahu do sankčních ustanovení.

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zemědělství

K Čl. V

K bodům 1 a 2 (§ 2fb odst. 3 a § 3a odst. 3)

Nezbytné legislativně technické doplnění možnosti přístupu k údajům evidovaných v základních registrech pro Fond, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a příslušných kontrolních orgánů (§ 4c odst. 5 zákona o zemědělství) při výkonu veřejné moci, zejména při řešení řádných opravných prostředků podle správního řádu nebo řešení opravných prostředků podle kontrolního řádu.

K bodu 3 (§ 3g odst. 1)

Sjednocení stávajících lhůt evidence využití půdy podle uživatelských vztahů pokud jde ohlašování změn.

K bodu 4 (§ 3q a 3r)

Vložení nových ustanovení § 3q a 3r do zákona o zemědělství představuje legislativní zakotvení evidence ovocných sadů do právní úpravy ČR. V praxi dosud existuje pouze tzv. evidence sadů vedená Ústavem, jejímž obsahem jsou údaje shromážděné na základě vyžádání podle § 4 odst. 3 zákona o zemědělství. Touto úpravou se zakládá povinnost žadatele o poskytnutí dotace na kulturu ovocný sad zaevidovat formou ohlášení takový sad do evidence ovocných sadů. Na pěstitele, kteří o dotace žádat nebudou, by se tato povinnost nevztahovala. Z tohoto důvodu by nemělo být plnění takové povinnosti (v podstatě podmínky) navázané na sankci, když jde o dobrovolné rozhodnutí každé fyzické či právnické osoby, zda dotaci bude chtít a ovocný sad do evidence ovocných sadů zapíše či nikoli. Naopak z důvodu aktualizace jednou zapsaných ovocných sadů do evidence ovocných sadů je zakotvena povinnost změny nahlášených údajů a zejména zrušení (vyklučení) sadu nahlásit v dané lhůtě, a to pod hrozbou sankce. Tím bude dosaženo pravidelné aktualizace evidence ovocných sadů a zajištěna relevantnost dat pro následující další poskytování dotací. V případě ověření nahlášených údajů ze strany Ústavu a zjištění rozdílu mezi skutečným stavem sadu a stavem nahlášeným žadatelem, bude procesně vydávat Ústav standardní správní rozhodnutí, kterým zápis do evidence ovocných sadů zamítne a žadatel bude mít ponechánu možnost opravného prostředku v podobě odvolání. Obdobně je takový postup zakotven rovněž v § 3a zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a je v praxi aplikován. V Evropské unii ovocné druhy jako trvalou kulturu obecně řeší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č 543/2009 ze dne 18. června 2009 o statistice plodin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93. Termíny uvedené v § 3q odst. 9 jsou součástí tabulky č. 3, která je přílohou tohoto nařízení EU. V zájmu zajištění náležitého řízení Společné zemědělské politiky EU požaduje Komise pravidelné poskytování údajů týkajících se ploch, výnosů a produkce plodin. Tyto termíny dále vycházejí z požadavků MZE na data, která jsou potřebná k tvorbě koncepční materiálů k ovoci. Dále jsou data poskytovány mezinárodní organizaci World Apple and Pear Association (WAPA), která požaduje příslušná hlášení. Výsledky jsou dále poskytovány ČSÚ, který je dále poskytuje EU v intervalu 5 let, pokud jde o data týkající se ploch ovocných druhů, včetně nových výsadeb a klučení.

K bodu 4 (§ 4 odst. 3)

Při vložení navržených § 3q a 3r do zákona o zemědělství získá Ústav legitimní nástroj na naplňování evidence ovocných sadů u žadatelů o poskytnutí dotace, kteří hospodaří na sadech o výměře 0,01 ha a vyšší. V souvislosti s uložením povinnosti jednou takto evidované sady aktualizovat formou hlášení změny (pod sankcí za nesplnění) by Ústav touto cestou získal i údaje potřebné pro statistické účely, které poskytuje v pravidelných pětiletých intervalech Českému statistickému úřadu. V konečném důsledku by tyto informace a údaje nemusel získávat na základě vyžádání, jak je tomu podle stávající úpravy § 4 odst. 3 zákona o zemědělství.

K bodu 5 (§ 4 odst. 9)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na předchozí novelizační bod.

K bodům 6 a 7 ]§ 5 odst. 1 písm. g) a § 5a odst. 1 písm. h)

V návaznosti na vložení nových ustanovení § 3q a 3r do zákona o zemědělství - evidence ovocných sadů je nezbytné následně upravit i ustanovení o přestupcích a správních deliktech.

K Čl. VI

Tímto způsobem dojde k validaci ovocných sadů vedených dosud Ústavem v tzv. evidenci sadů, která nemá pevně stanovený právní základ. Obsahem této evidence (jak je vysvětleno výše) jsou údaje shromážděné na základě vyžádání podle § 4 odst. 3 zákona o zemědělství. Cílem takto či obdobně formulovaného přechodného ustanovení je „legalizovat“ již jednou evidované sady a překlopit je do takto nově zřízené evidence ovocných sadů, aby nemuseli všichni ovocnáři v ČR znovu podávat ohlášení sadu do evidence ovocných sadů. Obsahem evidence ovocných sadů by tedy do budoucna byla jednak stávající evidence Ústav, dále ovocné sady evidované podle § 3q a veškeré změny všech ovocných sadů takto evidovaných.

ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Ústředním a kontrolním ústavu zemědělském

K Čl. VII

K bodům 1 a 2 [§ 2 odst. 1 písm. e) a f)]

Zpřesnění kompetencí Ústavu tak, aby plně korespondovaly se zněním uvedeným v zákonu č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. V praxi Ústav již dlouhodobě provádí monitoring zemědělských půd, stejně jako kontrolní a dozorové činnosti v oblasti upravených kalů a sedimentů. Z tohoto důvodu se činnosti Ústavu již prováděné na základě zákona o hnojivech, ale v zákoně o ústavu dosud neuvedené, doplňují do příslušných ustanovení zákona o ústavu. V rámci zpřehlednění se navrhuje rozdělení, resp. vložení nového písmene f).

K bodům 3, 7 a 8 [§ 2 odst. 1 písm. h) a 3 odst. 1 písm. h)]

V souvislosti se zřízením evidence ovocných sadů v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, se upravuje příslušná kompetence pro Ústav tuto evidenci vést. Kompetence spočívající ve vedení evidence sadů obsažená v § 2 odst. 1 písm. h) se v tomto ustanovení zrušuje a přesouvá se do § 3 odst. 1 písm. h) zákona. Současně se v tomto zákoně ruší kompetence Ústavu k vedení Registru vinic a poskytování informací z něj, neboť tato kompetence je výslovně upravena v § 28 odst. 2 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství). Stávající právní úprava je tudíž ve vztahu k zákonu o vinohradnictví a vinařství duplicitní. Namísto toho se stanovuje kompetence vedení evidence ovocných sadů, která je podrobně upravena v části třetí předkládaného návrhu zákona.

K bodu 4 (§ 2a)

Dochází ke zrušení ustanovení vymezujícího oblast výkonu státní správy, na kterou se vztahují požadavky odborné způsobilosti podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Toto ustanovení je v zákoně nadbytečné a v právním řádu v podstatě duplicitní, když přímo § 82 zákona o rostlinolékařské péči stanoví, že požadavky odborné způsobilosti v tomto ustanovení vymezené se vztahují pouze na výkon odborné rostlinolékařské činnosti na Ministerstvu zemědělství a v ÚKZÚZ.

K bodu 5 [§ 3 odst. 1 písm. d)]

Stávající znění popisu dalších činností Ústavu v oblasti monitoringu limitovalo prováděný monitoring na oblast výskytu zakázaných látek překračujících povolené limity, ale Ústav provádí monitoring všech vstupů do půdy. Nové znění tedy pouze přesněji vystihuje již prováděnou činnost. Fakticky tedy nejde o změnu kompetencí Ústavu.

K bodu 6 (§ 3 odst. 1)

Legislativně technická změna spočívající ve sjednocení používané legislativní zkratky.

K bodu 9 (§ 3 odst. 4)

Zpřesnění formulace v tom smyslu, že zmiňovanou referenční laboratoří se rozumí pověřená referenční laboratoř, která je takto označena v § 5 odst. 1.

K bodu 10 (§ 3 odst. 5)

Doplnění podmínek, za kterých může ÚKZÚZ využívat provozované laboratoře, zkušební stanice či biologické testační stanice pro provádění zkoušení na základě vyžádání soukromoprávních subjektů. Toto nastavení dává jednoznačnou prioritu prováděným odbornýma zkušebním úkonům vymezeným v § 2 novelizovaného zákona, a teprve v případě volných kapacit je možné v rámci maximálního možného a efektivního využití provádět zmiňované úkony na vyžádání.

K bodu 11 (§ 3 odst. 6)

Zpřesnění vymezení rámce spolupráce ÚKZÚZ s partnerskými úřady ostatních členských států Evropské unie a doplnění této spolupráce i v oblasti projektů, kterých se ÚKZÚZ intenzivně účastní.

K bodu 12 (§ 3 odst. 8)

Zákonné zakotvení činností a aktivit, které ÚKZÚZ v praxi provádí, ale jejich právní zakotvení dosud chybělo. Provádění školení, informačních a propagačních akcí ÚKZÚZ provádí, např. v rámci PR aktivit. Rovněž také publikuje výsledky svých zkoušení.

K bodu 13 (§ 6 odst. 1)

Zpřesnění výčtu odborných a zkušebních úkonů, za které je ÚKZÚZ oprávněn požadovat náhrady nákladů, jejichž výše jsou za jednotlivé úkony stanoveny v prováděcím právním předpisu – vyhlášce č. 221/2002 Sb. Výslovně se zakotvuje, že ÚKZÚZ je (vedle náhrad za odborné a zkušební úkony provádějící podle zvláštních zákonů vymezených poznámkami pod čarou č. 4 a 20), oprávněn stejným způsobem požadovat náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné na vyžádání.

K bodu 14 (§ 8)

V souladu s NAP a opatřeními proti falzifikátům dochází k precizaci součinnosti při výměně informací mezi Celní správou a Ústavem.

K bodu 15 (§ 8a)

Nezbytné legislativně technické doplnění možnosti přístupu k údajům evidovaných v základních registrech pro ministerstvo při výkonu veřejné moci, zejména při řešení řádných opravných prostředků podle správního řádu.

K bodu 16 (§ 11)

V návaznosti na novelizační bod 13 se rozšiřuje zmocňovací ustanovení tak, aby na základě jeho znění bylo možné v prováděcím právním předpisu (vyhlášce č. 221/2002 Sb.), stanovit vedle náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné na základě zvláštních právních předpisů v gesci ÚKZÚZ, také náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné na vyžádání soukromoprávních subjektů nebo jiných organizačních složek státu.

ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích

K Čl. VIII

Změnou zákona o správních poplatcích se zavádí poplatek za přijetí žádosti o zápis do registru distributorů ve výši 1000,- Kč, přičemž tato výše pokrývá náklady spojené s tímto administrativním úkonem.

ČÁST SEDMÁ Změna zákona o chemických látkách

K Čl. IX

Změna chemického zákona v prvé řadě vychází z vládního návrhu zákona o biocidech, který je aktuálně projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (sněmovní tisk 589).

Byly odstraněny obsoletní části ustanovení o působnosti chemického zákona, ustanovení o působnosti chemického zákona ve vztahu k biocidním přípravkům bylo uvedeno do souladu s jeho zněním a byl upřesněn rozsah evidence přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin vedené celním úřadem tak, aby byl jednoznačně omezen pouze na případy vývozu z území ČR a dovezených na území ČR, jak vyplývá z § 30 písm.

a) chemického zákona. Povinnost celního úřadu vést evidenci všech látek a směsí vyvezených z území ČR a dovezených na území ČR je zakotvena v § 30 písm. a) chemického zákona. Na obsahu této povinnosti se předloženou novelou nic nemění. Dochází pouze k rozšíření rozsahu její působnosti, pokud jde o přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky na ochranu rostlin.

ČÁST OSMÁ Technický předpis

K Čl. X

Vzhledem k tomu, že se jedná o technický předpis, který je třeba oznámit Evropské komisi, je tato skutečnost konstatována v souladu s Legislativními pravidly vlády.¨

ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST

K Čl. XI

S ohledem na nezbytnost přizpůsobení se dozorových orgánů a adresátů právní normy, se stanovuje přiměřeně dlouhá legisvakanční lhůta v délce 3 měsíců.

V Praze dne 15. června 2016

Předseda vlády:

Mgr. Bohuslav S o b o t k a v.r.

Ministr zemědělství:

Ing. Marian J u r e č k a v.r.