Materiál se předkládá na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2004 (usnesení vlády České republiky č. 2 ze dne 7. ledna 2004). Návrh zákona je rovněž v souladu s usnesením vlády České republiky č. 847 ze dne 3. září 2003 ke Zprávě o sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství za II. čtvrtletí 2003, kterým bylo mj. uloženo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy dokončit transpozici směrnic s termínem pro provedení transpozice do 30. dubna 2004, ke kterým přijali gesci a které dosud nebyly plně transponovány do českého právního řádu a předložit návrhy právních předpisů transponující tyto směrnice.
V oblasti provádění geologických prací jde zejména o transpozici směrnice Evropského Parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků.
Směrnice 94/22/ES obsahuje speciální právní režim pro vydávání povolení k vyhledávání, průzkumu a dobývání uhlovodíků, tj. ložisek ropy a zemního plynu. Účelem směrnice je zajistit nediskriminační přístup k činnostem souvisejícím s vyhledáváním, průzkumem a dobýváním uhlovodíků a jejich výkonu za podmínek, které podporují větší konkurenceschopnost v této oblasti. Tato směrnice je založena na nutnosti provedení výběrového řízení k činnostem spojeným s vyhledáváním, průzkumem nebo dobýváním uhlovodíků. Předkládaný návrh zákona vzhledem k tomu obsahuje jak novelu zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích (pro oblast vyhledávání a průzkumu uhlovodíků), tak i novelu zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (pro oblast dobývání uhlovodíků). Součástí návrhu je i novela zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, na základě které se rozšiřuje působnost orgánů státní báňské správy při poskytování informací požadovaných směrnicí 94/22/ES.
Prostřednictvím této novely bylo třeba rovněž vymezit vazbu k zákonu č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). Účelem navržených ustanovení je, aby zahraniční osoby oprávněné k podnikání v geologii podle vnitrostátního právního předpisu jiného členského státu EU, nebyly při poskytování služeb na území České republiky nijak diskriminovány a měly s držiteli osvědčení odborné způsobilosti, které vydává Ministerstvo životního prostředí podle § 3 zákona č. 62/1988 Sb., rovné podmínky v podnikání. Předkládaný návrh novely zákona č. 62/1988 Sb. tak plně transponuje právní úpravu ES. Právo poskytovat svobodně komunitární služby (tedy dočasnou či jednorázovou aktivitu s komunitárním prvkem) vychází z článku 49 Smlouvy o založení Evropských společenství a navazujících rozsudků Evropského soudního dvora.
Vzhledem k tomu, že podle nově navrhovaného § 4e odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb. lze v rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání ložisek ropy a zemního plynu stanovit podmínky odůvodněné mimo jiné i ochranou zájmů státní památkové péče a ochranou archeologického dědictví, bylo rovněž nutné zajistit provázanost právní úpravy ve vztahu k zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právními akty Evropských společenství, jejichž transpozice je předmětem návrhu zákona.
Návrh zákona neklade zvýšené nároky na státní rozpočet, územní rozpočty ani na soukromou sféru.
K Části první (změna zákona č. 62/1988 Sb.) – K Čl. I
K bodu 1
Návrh odkazuje na zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). Osoba, která se hodlá v České republice usadit a soustavně se věnovat projektování, provádění a vyhodnocení geologických prací, bude muset splnit požadavky shodné s požadavky na tuzemské subjekty, a to postupem podle zákona č. 18/2004 Sb.
K bodu 2
Vzhledem k zajištění plné slučitelnosti s primárním právem ES se do ustanovení § 3 (Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti) doplňují nové odstavce 6 a 7. Z hlediska práva ES jsou pro oblast poskytování služeb relevantní zásady obsažené v primárním právu ES – zákaz diskriminace založené na státní příslušnosti a zásada volného pohybu pracovníků.
Návrh ustanovení upravuje vydávání negativního rozhodnutí. Nebude-li vydáno, mohou být služby volně vykonávány. Úprava je koncipována tak, aby ve svém důsledku nevedla k nepřiměřenému zatěžování poskytovatele služby, čímž by mu bránila v jejich výkonu (což zakazuje právo ES), na druhou stranu však umožní dostatečnou kontrolu nad výkonem služeb v této oblasti a umožní zabránit jejich poskytování osobami, které postrádají potřebnou kvalifikaci.
Naproti tomu osoba, která se hodlá v ČR usadit a soustavně či trvale se věnovat projektování, provádění a vyhodnocení geologických prací, bude muset splnit požadavky shodné s požadavky na tuzemské subjekty, a to postupem podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). Stejně tak není vyloučeno, aby se postupu podle zákona č. 18/2004 Sb. podrobila na základě svého vlastního rozhodnutí i osoba, která hodlá na území české republiky pouze poskytovat služby.
K bodu 3
V souladu se směrnicí 94/22/ES je nutné umožnit v odůvodněných případech prodloužení doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území. Smyslem tohoto opatření je umožnit organizaci dokončení geologických prací nezbytných ke splnění úkolu, na které původně stanovená doba platnosti nepostačuje.
Tento princip převzatý ze směrnice 94/22/ES, která se týká pouze ropy a zemního plynu, se navrhuje uplatnit jednotně u všech nerostů. Nemožnost prodloužení doby platnosti rozhodnutí obsahuje riziko zmaření vynaložených prostředků z titulu nedokončení potřebného rozsahu prací. Toto nedokončení může mít přitom zcela objektivní příčiny – např. složitost geologické stavby či nutnost provádět práce pouze ve vhodných klimatických podmínkách pro vlastní práce i pro bezproblémové vstupy na pozemky. Nemožnost prodloužení doby platnosti rozhodnutí proto znamená jednak zásadní zvýšení podnikatelského rizika (což v praxi vede k podávání žádostí o stanovení průzkumných území na výrazně delší období), za druhé pak přináší zvýšení administrativní náročnosti při novém řízení s plným počtem účastníků.
Institut prodloužení doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území je v návrhu koncipován jako možnost, nikoliv jako obligatorní prvek. Smyslem je ponechat správnímu orgánu právo rozhodnout o možném prodloužení na základě objektivní situace. K dispozici pro toto rozhodování jsou přitom každoroční zprávy o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu předmětného výhradního ložiska, z nichž je patrné, zda se ze strany provádějící organizace jedná o nezbytnost dokončení prací nebo o nečinnost, vedoucí pouze k blokování území proti konkurenci či pro jiné aktivity.
Žádosti o prodloužení doby platnosti budou posuzovány v souladu s principem obsaženým ve směrnici 94/22/ES, podle které nemá celková doba platnosti rozhodnutí přesáhnout dobu nutnou pro řádný výkon projektovaných geologických prací.
K bodu 4
Účelem navrhovaných ustanovení je upravit zvláštní výběrové řízení vedoucí ke stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu. Žádost o stanovení průzkumného území podle směrnice 94/22/ES může podat jak organizace (zadavatel), tak i příslušný správní úřad (Ministerstvo životního prostředí). Příjem žádosti se oznamuje v Úředním věstníku EU a ve lhůtě, která nesmí být kratší než 90 dní je možné podat tzv. konkurenční žádost. Správní řízení je přitom zahájeno dnem následujícím po uplynutí takto stanovené lhůty. Návrh dále stanoví náležitosti oznámení (§ 4d odst. 2) a kritéria podle kterých ministerstvo rozhodne v případě dvou nebo více žádostí (§ 4d odst. 3).
V souladu s článkem 4 písm. b) směrnice 94/22/ES se průzkumné území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy a hořlavého zemního plynu stanoví na dobu, která je nezbytně nutná k výkonu geologických prací, a pro území, které nepřesahuje rozlohu odůvodněnou nejvhodnějším výkonem geologických prací z technického a ekonomického hlediska (§ 4e odst. 1). Návrh dále stanoví důvody, kterými mohou být odůvodněny podmínky v rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy a hořlavého zemního plynu (§ 4e odst. 2) a rovněž umožňuje ministerstvu v odůvodněných případech zkrátit dobu platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání nebo průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu (§ 4e odst. 3).
Ministerstvo životního prostředí bude rovněž příslušné k poskytování informací příslušným orgánům ES (Komise ES), a to v rozsahu a ve formátu požadovaném směrnicí 94/22/ES (čl. 8, 9 a 10 Směrnice).
K čl. II (přechodné ustanovení)
Návrh zákona počítá s tím, že pokud nebylo řízení o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu pravomocně ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.
K Části druhé (změna zákona č. 44/1988 Sb.) – K Čl. III
K bodu 1
Jde o zpřesnění textu související se změnami v názvech a kompetencích ústředních orgánů státní správy. Působnost zrušeného Ministerstva hospodářství (resp. Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj) při udělování předchozích souhlasů ke stanovení dobývacího prostoru převzalo Ministerstvo životního prostředí.
K bodu 2
Vzhledem k tomu, že se směrnice 94/22/ES výslovně vztahuje i na fázi dobývání ložisek ropy a zemního plynu, je součástí předkládaného návrhu i novela horního zákona. Do § 24 horního zákona se doplňují nové odstavce 5 až 9. Navrhovaná ustanovení řeší ty případy, kdy nebude uplatněn přednostní nárok na získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru podle ustanovení § 24 odst. 3 horního zákona. Toto ustanovení zakotvuje přednostní právo na získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru pro organizaci, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. V těchto případech není nutné provádět opětovné výběrové řízení podle požadavků směrnice, neboť již bylo provedeno ve fázi stanovování průzkumného území. Institut přednostního práva pro organizace, které se podílely na průzkumu, musí zůstat v horním zákoně zachován.
Navrhuje se, aby se výběrové řízení podle směrnice 94/22/ES provádělo teprve pokud organizace neuplatní v zákonem stanovené lhůtě přednostní nárok na získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru. V tomto případě by žádost o předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru byla oznámena v Úředním věstníku EU. Ve lhůtě, která by nesměla být kratší než 90 dní, by mohly být podávány konkurenční žádosti. Návrh dále stanoví kritéria, podle kterých ministerstvo rozhodne v případě dvou nebo více žádostí (technická a finanční způsobilost organizace, způsob využití ložisek a ochrana zákonem chráněných obecných zájmů).
K bodu 3
Dále se do horního zákona výslovně doplňuje povinnost organizace platit úhrady z ropy nebo hořlavého zemního plynu, které byly získány při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území a které byly následně uvedeny na trh v souvislosti s podnikatelskou činností organizace (např. při prodeji či směně ropy nebo hořlavého zemního plynu získaných při ložiskovém průzkumu). Navrhuje se, aby se při placení těchto úhrad postupovalo podle § 32a horního zákona. Platná právní úprava upravuje pouze úhrady za vyhrazené nerosty vydobyté ve stanoveném dobývacím prostoru a nevztahuje se na nerosty získané při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území.
K Čl. IV (přechodná ustanovení ke změně zákona č. 44/1988 Sb.)
Návrh zákona počítá s tím, že pokud nebylo řízení o žádosti o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru, která se týká ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu pravomocně ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.
K Části třetí (změna zákona č. 61/1988 Sb.) – K Čl. V
V souladu s čl. 8, 9 a 10 směrnice 94/22/ES se navrhuje doplnit rovněž působnost Českého báňského úřadu při poskytování příslušných informací (týkajících se dobývání ložisek ropy a hořlavého zemního plynu) orgánům ES (Komise ES), a to v rozsahu a ve formátu požadovaném směrnicí 94/22/ES.
K Části čtvrté (změna zákona č. 20/1987 Sb.) – K Čl. VI
K bodu 1
Podle Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy se Česká republika zavázala k ochraně archeologického dědictví a zajištění účasti archeologů na této ochraně. Archeologickému ústavu AV ČR je proto výslovně založeno oprávnění vyjádřit a konkretizovat zájmy ochrany archeologického dědictví v řízení o stanovení průzkumného území podle nově navrhovaného § 4e odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích.
K bodu 2
Podle Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy se Česká republika zavázala k ochraně architektonického dědictví, a proto bylo nezbytné provázat tento fakt i do stávající úpravy zákona o státní památkové péče, zajistit a výslovně založit oprávnění vyjádřit a konkretizovat zájmy ochrany architektonického dědictví v řízení o stanovení průzkumného území podle nově navrhovaného § 4e odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích.
K Části páté (účinnost) – K Čl. VII
Navrhuje se vázat nabytí účinnosti zákona na den jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
V Praze dne 7. dubna 2004
Předseda vlády
Ministr životního prostředí