a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V zájmu zajištění slučitelnosti našich právních předpisů v oblasti šlechtění, plemenitby a evidence hospodářských zvířat s předpisy Evropských společenství, je do platného znění plemenářského zákona zapracován rozsáhlý soubor předpisů Evropských společenství, které upravují tuto problematiku. Jedná se nejen o oblast šlechtění a plemenitby ale i o označování a evidenci hospodářských zvířat.
Platný plemenářský zákon byl od doby nabytí účinnosti do dnešního dne několikrát novelizován, zejména z důvodu nutné implementace příslušných nařízení a směrnic Evropské unie vztahujících se k problematice šlechtění, plemenitby, označování a evidence příslušných druhů hospodářských zvířat, nutného souladu se změnami některých zákonů a z důvodu nových poznatků z praxe.
Právní úprava oblasti šlechtění a plemenitby zvířat byla vždy konzultována se zástupci uznaných chovatelských sdružení a předními odborníky chovatelské a výzkumné sféry. Díky tomu se šlechtění vyjmenovaných hospodářských zvířat v ČR dostalo na úroveň tradičních vyspělých chovatelských států, a to nejen členských zemí EU. Důsledným plněním schválených šlechtitelských programů, zejména v oblasti prováděných kontrol užitkovosti, kontrol dědičnosti, vhodně uplatňovaném selekčním tlaku na základě výpočtu plemenných hodnot, došlo k výraznému nárůstu užitkovosti a tím i k výraznému nárůstu počtu kvalitních plemenných zvířat s vysokou plemennou hodnotou. Plemenná zvířata na tomto základě se stala konkurence schopnými v rámci prodeje na trhu v členských zemích EU, ale i ve třetích zemích.
Důsledným uplatňováním ustanovení platného plemenářského zákona v oblasti označování a evidence označovaných zvířat a evidovaných zvířat je zaručena důvěryhodnost i pro administraci podpor evropských finančních prostředků. Zároveň tento systém umožňuje díky pravidelnému zaznamenávání pohybu zvířat v ústřední evidenci získávat aktuální přehled pro zamezení přenosu chorob zvířat, zejména pak chorob přenosných ze zvířat na člověka a chránit tak potravinovou bezpečnost nejen v ČR, ale i v EU.
Současný plemenářský zákon přehledně a účinně upravuje podmínky pro zajištění garance Ministerstva zemědělství za oblast zachování biologické rozmanitosti v zemědělství u vybraných plemen a druhů zvířat. Zároveň tím ČR splňuje požadavky vyplývající z mezinárodních požadavků, ke kterým se Česká republika přihlásila v rámci naplňování Úmluvy o biologické rozmanitosti a členství v OSN, zejména v Komisi FAO pro genetické zdroje pro výživu a zemědělství.
Na základě výše uvedeného vývoje právní úpravy šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat lze jednoznačně konstatovat, že současné znění zákona splňovalo ještě před přijetím nařízení (EU) 2016/1012 téměř všechna jeho ustanovení. Z tohoto pohledu tak navrhovaná právní úprava negativně neovlivní dosavadní šlechtitelskou a plemenářskou práci uznaných chovatelských sdružení v ČR.
Stávající ani nová právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Hlavní principy navrhované právní úpravy šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat spočívají v odstraňování rozdílů v normách jednotlivých členských států EU, které by mohly vytvářet technické překážky bránící obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a rovněž technické překážky bránící jejich vstupu do Unie. Jedná se zejména o sjednocení kriterií pro uznávání subjektů, které jsou oprávněny vést plemenné knihy, subjektů, které mohou vykonávat testování a genetické hodnocení zvířat, sjednocení kriterií pro uznávání šlechtitelských programů, sjednocení kriterií pro zápis zvířat do hlavních oddílů plemenných knih a sjednocení kriterií pro obsah zootechnických osvědčení. V neposlední řadě pak i sjednocení kriterií pro provádění úředních kontrol dodržování stanovených pravidel.
Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů.
c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Cílem předloženého návrhu zákona je zajištění podmínek pro provádění plemenitby, šlechtění, označování a identifikace hospodářských zvířat v České republice ve vztahu k implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (dále jen „nařízení (EU) 2016/1012“), které nabývá účinnosti k 1. 11. 2018.
K zajištění uvedeného cíle návrh zákona nově zpřesňuje některá ustanovení základních pojmů, rozděluje vyjmenovaná hospodářská zvířata na hlavní a ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata, v návaznosti na výše uvedené se vypouští některá ustanovení zákona vztahující se k hlavním vyjmenovaným hospodářským zvířatům, která by byla duplicitními ustanoveními ve vztahu k nařízení (EU) 2016/1012 a naopak zavádí některá ustanovení obsažená v nařízení (EU) 2016/1012 pro ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata, v návaznosti na uvedené změny se upravují přestupky.
Předkládaný návrh zákona provádí adaptaci plemenářského zákona na nařízení (EU) 2016/1012.
Zároveň vzhledem k tomu, že plemenářský zákon upravuje problematiku šlechtění, plemenitby, označování a evidence pro všechny druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat využívá předkládaný návrh zákona možnost uplatňovat principy obsažené v nařízení (EU) 2016/1012 také pro drůbež, plemenné ryby a včely.
Z důvodu implementace nařízení (EU) 2016/1012 bylo nutné některá ustanovení vypustit. Vzhledem k tomu, že tato vypouštěná ustanovení se týkají všech vyjmenovaných hospodářských zvířat, nově se do zákona zavádí pojmy hlavní a ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata. Hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata se definují jako druhy zvířat vyjmenované nařízením (EU) 2016/1012 a ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata jako druhy zvířat nařízením (EU) 2016/1012 nevyjmenovaná.
Vypuštění, či nová úprava některých ustanovení, resp. rozdělení ustanovení dle hlavních a ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat se týká především § 5 při stanovování podmínek pro uznání chovatelských sdružení.
V návaznosti na nová ustanovení v předloženém návrhu zákona se upravují i příslušná ustanovení Hlavy VIII Přestupky ve smyslu provázání porušení jednotlivých ustanovení nařízení (EU) 2016/1012 v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat a porušení jednotlivých ustanovení zákona u ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.
K této problematice nejsou známy žádné nálezy Ústavního soudu.
e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je v souladu s přepisy Evropské unie.
Navrhovanou právní úpravou je prováděna implementace
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“),
- prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/717 ze dne 10. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, a
- nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1940 ze dne 13. července 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o obsah a formu zootechnických osvědčení vydávaných pro čistokrevné plemenné koňovité obsažených v jednotném celoživotním identifikačním dokladu pro koňovité.
Nařízení (EU) 2016/1012 je použitelné ode dne 1. listopadu 2018.
Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).
Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
V oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat existuje jediná platná mnohostranná mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána, a to Úmluva ze dne 14. října 1936, o sjednocení způsobu vedení a působení rodokmenových knih zvířat. Tato úmluva nebyla publikována ve Sbírce zákonů, její znění je ve francouzském jazyce k dispozici na Ministerstvu zahraničních věcí. Navrhovaná novela plemenářského zákona je s touto mezinárodní úmluvou v souladu.
g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Návrh zákona nezavádí nové činnosti, které by si vyžadovaly přidělení nových prostředků ze státního rozpočtu.
Návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na podnikatelské prostředí.
Návrh zákona nebude mít žádné negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh zákona nepředpokládá negativní dopady na životní prostředí.
h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Z provedené analýzy obsahu návrhu nevyplývají ve zmíněných oblastech žádné negativní dopady.
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
i) Zhodnocení korupčních rizik
V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky.
Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat.
Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.
j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky. Zmíněný návrh nezasahuje do problematiky resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a ani se na žádný právní předpis související s obranou a bezpečností státu neodvolává.
K čl. I
K bodu 1 (k poznámce pod čarou č. 1)
Z poznámky pod čarou č. 1 byly vypuštěny směrnice, které byly čl. 64 nařízení (EU)2016/1012 zrušeny.
K bodu 2 (k poznámce pod čarou č. 2)
Do poznámky pod čarou č. 2 se doplňují nová nařízení upravující problematiku šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat a zrušuje se rozhodnutí, které bylo čl. 64 nařízení (EU) 2016/1012 zrušeno.
K bodu 3 (k § 1 odst. 1 písm. a)
Nařízení (EU) 2016/1012 definuje skot včetně buvolů a zebu, z tohoto důvodu jsou i tyto druhy doplněny do předmětu a účelu plemenářského zákona. V případě skotu, zebu, buvola indického, koní a oslů je vhodné z důvodu právní jistoty uvést i latinské názvy.
K bodu 4 (k § 1 odst. 3)
Slova „a dále“ se do textu nově vkládají z důvodu jasného odlišení navazujícího textu.
K bodu 5 (k § 2 odst. 1 písm. a)
Nově upravený termín plemenné zvíře pro účely tohoto zákona reaguje na definici plemenného zvířete v nařízení (EU) 2016/1012. Toto nařízení definuje plemenné zvíře pouze v případě hlavních vyjmenovaných zvířat, a to jako zvíře, které je čistokrevné plemenné zvíře nebo hybridní plemenné prase zapsané v hlavním oddílu plemenné knihy nebo chovného registru.
Tato nová úprava pojmu plemenné zvíře umožňuje pro účely tohoto zákona zahrnout do pojmu plemenné zvíře současně nejen hlavní i ostatní vyjmenovaná zvířata, ale i zvířata, která jsou zapsána v doplňkových oddílech plemenné knihy.
V České republice je dlouhodobou tradicí, že se šlechtění provádí i na zvířatech, která nejsou zapsána pouze v hlavním oddílu plemenné knihy, ale jsou podle šlechtitelských programů a řádů plemenných knih uznaných chovatelských sdružení zapsána v doplňkových oddílech plemenné knihy. I tato zvířata jsou testována na užitkovost, účastní se výkonnostních zkoušek, kontroly dědičnosti, posuzování zdraví, jsou součástí kvalifikovaného odhadu plemenných hodnot atd.
Tato definice plně odpovídá principu nařízení (EU) 2016/1012 uvedeného v bodě 40 preambule: „(40) Plemenářským spolkům by rovněž mělo být umožněno zakládat doplňkové oddíly plemenných knih, aby zaznamenávaly zvířata, která nesplňují kritéria původu, ale která podle plemenářských spolků splňují charakteristiku plemene stanovenou v šlechtitelském programu daného plemene, s cílem dále tato zvířata pářit s čistokrevnými zvířaty náležícími k plemeni, na které se vztahuje šlechtitelský program, pro účely přeřazení jejich potomstva do hlavního oddílu plemenné knihy.“.
Podmínky pro vedení doplňkových oddílů plemenných knih jsou obsaženy v článcích 17 a 20 nařízení (EU) 2016/1012.
K bodu 6 (k § 2 odst. 1 písm. b)
Jedná se o legislativně technickou opravu pojmu.
K bodu 7 (k § 2 odst. 1 písm. h)
Vypouští se pojem plemenná kniha, protože je definovaný v nařízení (EU) 2016/1012. Nově se upravuje pojem plemenářská evidence v návaznosti na rozlišení vyjmenovaných zvířat na hlavní a ostatní.
K bodu 8 (k § 2 odst. 1 písm. i)
Vzhledem k tomu, že v ČR je již desítky let zavedená v odborné veřejnosti definice šlechtitelského programu pro všechna vyjmenovaná hospodářská zvířata obecně jako soubor šlechtitelsko – organizačních opatření, pojem byl zachován a návrhem zákona se pouze provádí provázání pojmu na podrobnější definici šlechtitelského programu stanovenou nařízením (EU) 2016/1012.
K bodu 9 (k § 2 odst. 1 písm. j)
Jedná se o úpravu související s úpravou v bodu 16.
K bodu 10 (k § 2 odst. 1 písm. k)
Ze zákona se vypouští pojem chovný registr, jelikož je definovaný v nařízení (EU) 2016/1012.
K bodu 11 (k § 2 odst. 1 písm. r)
Jedná se o legislativně technickou opravu.
K bodu 12 (k § 2 odst. 1 písm. s)
Vzhledem k tomu, že v ČR je již desítky let zavedená v odborné veřejnosti definice uvádění do oběhu plemenného zvířete, spermatu, embrya, vaječné buňky, násadových vajec drůbeže a plemenného materiálu ryb a včel jejich nákup nebo prodej, nabízení k prodeji a každý jiný způsob převodu za úplatu nebo bezúplatně jiným osobám, pro všechna vyjmenovaná hospodářská zvířata obecně, pojem byl zachován a návrhem zákona se pouze provádí provázání pojmu na podrobnější definici obchodu a vstupu do Unie dle Nařízení.
K bodu 13 (k § 2 odst. 1 písm. t) a u)
Vzhledem k tomu, že jednotlivá ustanovení zákona nebo nařízení (EU) 2016/1012 se promítají do ostatních ustanovení stávajícího plemenářského zákona a promítají se zároveň do pravidel všech vyjmenovaných zvířat, nelze jednoduše oddělit podmínky a pravidla pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat vyjmenovaných v nařízení (EU) 2016/1012 (skot, ovce, kozy, prasata a koňovití) od podmínek a pravidel pro plemenitbu a šlechtění pro hospodářská zvířata, která nařízení (EU) 2016/1012 neřeší (drůbež, plemenné ryby a včely) a stanovuje je pouze plemenářský zákon.
Nově se do zákona zavádí pojmy hlavní a ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata. Hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata se definují jako druhy hospodářských zvířat uvedené v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1012 (skot, ovce, kozy, prasata a koňovití). Ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata se definují jako druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat, které nejsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1012 (drůbež, plemenné ryby a včely).
K bodu 14 (k § 3 odst. 1)
Vzor žádosti o udělení souhlasu k výkonu odborných činností již nebude stanoven vyhláškou. Z tohoto důvodu bylo zmocňovací ustanovení vypuštěno.
K bodu 15 (k § 3 odst. 2)
Ustanovení se vypouští, lhůta 60 dnů pro rozhodnutí se v souladu se lhůtami stanovenými podle správního řádu zrušuje. Ministerstvo bude rozhodovat ve lhůtách stanovených podle správního řádu.
K bodu 16 (k § 3 odst. 4 a 5)
Dále byla doplněna nová ustanovení týkající se náležitostí žádosti a jejích příloh, která byla doposud upravena vyhláškou. S ohledem na to, že obecnou právní úpravu žádosti včetně jejích náležitostí obsahuje správní řád, není možné, aby speciální úprava k němu byla v předpise nižší právní síly.
K bodu 17 a 18 (k § 5 až 5e)
Novelizace § 5 je vůbec největším zásahem do současného znění plemenářského zákona.
Z důvodu nutnosti provedení adaptace nařízení (EU) 2016/1012 bylo nutné upravit toto ustanovení a právní úpravu pro hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata z tohoto ustanovení vypustit. Zároveň se vypouštěná ustanovení vztahující se k hlavním vyjmenovaným hospodářským zvířatům ponechávají v textu návrhu zákona jako ustanovení pro ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata, včetně doplnění některých ustanovení po vzoru nařízení (EU) 2016/1012, která jsou nutná pro potřebu souladu podmínek pro uznání uznaných chovatelských sdružení pro hlavní i ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata. Pro zjednodušení a lepší pochopitelnost se ruší současné znění § 5 a nahrazuje se novým textem, ve kterém se promítají výše uvedené úpravy.
Z ustanovení § 5 byla vypuštěna lhůta 60 dnů pro rozhodnutí (obdobně jako v § 3) v souladu se lhůtami stanovenými podle správního řádu. Ministerstvo bude rozhodovat ve lhůtách stanovených výlučně podle správního řádu.
§ 5 odst. 1 stanoví obecnou úpravu uznání uznaného chovatelského sdružení. Odstavce 2 a 3 stanoví náležitosti a přílohy žádosti o uznání chovatelského sdružení. S ohledem na to, že obecnou právní úpravu žádosti včetně jejích náležitostí obsahuje správní řád, není možné, aby speciální úprava k němu byla v předpise nižší právní síly. Požadavky na žádost a přílohy žádosti byly také doplněny vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/1012 neupravuje všechny detaily týkající se identifikace osoby žadatele, je třeba tyto shromažďované a na základě komunitárního práva i veřejně publikované údaje od žadatele získat prostřednictvím předepsaného formuláře. Vzor zootechnického osvědčení stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/717, požadavek odst. 3 písm. d) je na konkrétní podobu tohoto vzoru osvědčení, který budou jednotlivá chovatelská sdružení vydávat. Ustanovení § 5a se týká uznání subjektů jako uznaná chovatelská sdružení pouze pro hlavní vyjmenovaná zvířata v případě prasat se § 5 a násl. týká pouze plemenných prasat, hybridních prasat se týká § 6.
Ustanovení § 5a odst. 2 odkazuje na ustanovení § 30 zákona. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/1012 v příloze I části 1 odst. A. 2. stanoví jako podmínku pro uznání subjektu mít dostatečný počet kvalifikovaného personálu, je nutné provázat tento požadavek s požadavky zákona na odbornou způsobilost podle § 30.
Ustanovení § 5b se týká uznání subjektů jako uznané chovatelské sdružení pouze pro ostatní vyjmenovaná zvířata.
Ustanovení § 5c upravuje problematiku schvalování šlechtitelských programů pro hlavní i ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata.
V tomto ustanovení je dále zaveden institut automatického schvalování změn šlechtitelského programu při uplynutí stanovené lhůty. Nařízení (EU) 2016/1012 pracuje se lhůtou 90 dní, tímto návrhem se lhůta zkracuje na 30 dní. Dále je zaveden institut výzvy uznaného chovatelského sdružení k předložení návrhu změny schváleného šlechtitelského programu v případě, kdy ministerstvo zjistí rozpor s právními předpisy.
Nařízení (EU) 2016/1012 předpokládá, že uznané chovatelské sdružení je z podstaty věci oprávněn k provádění testování a posuzování. Z tohoto důvodu bylo doplněno ustanovení § 5d, které toto oprávnění uděluje bez nutnosti o něj samostatně žádat.
Ustanovení § 5e upravuje důvody pro zrušení rozhodnutí o uznání uznaného chovatelského sdružení pro hlavní i pro ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata.
Zároveň nově v § 5e odst. 1 písm. b) a odst. 2 zavádí postih uznaných chovatelských sdružení v případě neplnění povinností oprávněné osoby k výkonu odborných činností podle § 7. Toto ustanovení je v souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1012. Vykonávání činností podle § 7 uznaným chovatelským sdružením naplňuje definici „soustavné, opakované a pravidelné činnosti“. Proto porušení § 7 pro hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata postihuje čl. 47 odst. 1 písm. e) nařízení zrušením uznání.
K bodu 19 (k § 6)
Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/1012 je v mnohých případech dostatečně podrobné, je původní text zkrácen a pro lepší přehlednost je navrženo nové znění celého § 6. Je zachován původní název pro chovatelské podniky prasat, které chovají pouze hybridní prasata a doplněna nezbytná ustanovení, která provazují text nařízení (EU) 2016/1012 s používanou terminologií a umožňují publikaci údajů o žadateli.
Z ustanovení § 6 byla vypuštěna lhůta 60 dnů pro rozhodnutí (obdobně jako v § 3 a 5) v souladu se lhůtami stanovenými podle správního řádu. Ministerstvo bude rozhodovat ve lhůtách stanovených výlučně podle správního řádu.
Dále byla doplněna nová ustanovení týkající se náležitostí žádosti, které byly doposud upraveny vyhláškou. S ohledem na to, že obecnou právní úpravu žádosti včetně jejích náležitostí obsahuje správní řád, není možné, aby speciální úprava k němu byla v předpise nižší právní síly.
Obdobně jako v § 5c je i pro chovatelské podniky prasat zaveden institut automatického schvalování změn při uplynutí stanovené lhůty. Nařízení (EU) 2016/1012 pracuje se lhůtou 90 dní, tímto návrhem se lhůta zkracuje na 30 dní. Dále je zaveden institut výzvy chovatelskému podniku prasat v případě, kdy ministerstvo zjistí rozpor schváleného šlechtitelského programu s právními předpisy.
Nařízení (EU) 2016/1012 předpokládá, že chovatelský podnik prasat je z podstaty věci oprávněn k provádění testování a posuzování. Z tohoto důvodu byl § 6 doplněn o ustanovení odstavce 7, které toto oprávnění uděluje bez nutnosti o něj samostatně žádat.
Ustanovení odstavce 8 upravuje důvody pro zrušení rozhodnutí o uznání chovatelského podniku prasat.
Zároveň nově vkládaný odstavec 8 písm. b) jasně definuje postih chovatelských podniků prasat v případě neplnění povinností oprávněné osoby k výkonu odborných činností podle § 7. Toto ustanovení je v souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1012. Porušení § 7 pro hybridní prasata postihuje čl. 47 odst. 1 písm. e), neboť kontrola užitkovosti naplňuje definici „soustavné, opakované a pravidelné činnosti“.
K bodu 20 (k nadpisu § 7)
Nadpis § 7 se zpřesňuje tak, aby obsahoval výčet všech odborných činností, které mohou oprávněné osoby dle šlechtitelských programů provádět.
K bodu 21 (k § 7 odst. 1)
Odstavec 1 se zpřesňuje tak, aby obsahoval výčet všech odborných činností, které mohou oprávněné osoby dle šlechtitelských programů provádět. Vzhledem k tomu, že v ČR jsou desítky let zavedené v odborné veřejnosti předmětné definice v rámci pojmu testování a posuzování pro všechna vyjmenovaná hospodářská zvířata obecně, tak se provádí provázanost na podrobnější definici testování užitkovosti podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/1012.
K bodu 22 (k § 7 odst. 3 úvodní část ustanovení)
Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K bodu 23 (k § 7 odst. 3 písm. a)
Jedná se o legislativně technickou úpravu, která zpřesňuje, jaký subjekt má chovatel požádat.
K bodu 24 (k § 7 odst. 4)
§ 7 se týká všech vyjmenovaných zvířat, tedy nejen plemenných ve smyslu nařízení (EU) 2016/1012 nebo ve smyslu tohoto zákona. V České republice se dlouhodobě a tradičně testují a posuzují i zvířata, která nejsou evidována v plemenných knihách. Pokračování testování a posuzování i zvířat nezapsaných v plemenných knihách v hlavním oddílu umožňuje čl. 22 preambule nařízení (EU) 2016/1012.
„(22) Chovatelé by měli mít právo vytvářet a provádět šlechtitelský program pro své vlastní použití, aniž by byl tento šlechtitelský program schvalován příslušným orgánem. Každý členský stát nebo jeho příslušné orgány by si však měly zachovat možnost regulovat tuto činnost, zejména jakmile podobný šlechtitelský program vede k obchodním transakcím s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty nebo ohrožuje již existující schválený šlechtitelský program u téhož plemene.“.
I pro tato zvířata a chovatele, kteří chtějí svá zvířata testovat a posuzovat platí stejné podmínky, jako pro zvířata plemenná a chovatele těchto zvířat. Jsou zde stanoveny úkoly pro oprávněnou osobu, které mají oporu v čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1012:
„Členský stát nebo jeho příslušné orgány, pokud tak členský stát rozhodne, mohou rozhodnout, že k tomu, aby mohly být třetí strany určeny podle odst. 1 písm. b), je nutné, aby tyto třetí strany měly od daného členského státu, nebo od jeho příslušných orgánů povolení k provádění testování užitkovosti nebo genetického hodnocení plemenných zvířat.“
Proto je nutné dosavadní text § 7 zachovat.
Text odstavce 4 se nahrazuje textem novým. Dochází ke změně právní úpravy v oblasti zajišťování kontroly ukazatelů zdraví a kontroly dědičnosti zdraví v chovatelské a šlechtitelské praxi. Kontrola dědičnosti zdraví se nově nebude provádět dle veterinárního zákona, ale spolu s kontrolou ukazatelů zdraví dle šlechtitelských programů.
K bodu 25 (k nadpisu § 8)
Protože Nařízení používá pojem genetické hodnocení zvířat, tak dochází k zpřesnění názvu nadpisu § 8.
K bodu 26 (k § 8 odst. 3)
Protože Nařízení (EU) 2016/1012 používá pojem genetické hodnocení zvířat, tak dochází k zpřesnění textu o odkaz na čl. 25 nařízení (EU) 2016/1012.
K bodu 27 a 29 (k § 9 odst. 1)
Věta „Chovné registry vedou podle řádů chovných registrů chovatelské podniky prasat.“ je legislativně technická úprava, která v případě prasat upřesňuje stav, kdy plemenná prasata jsou vedena v plemenných knihách a hybridní prasata v chovných registrech.
Z tohoto důvodu byl upraven i nadpis § 9.
K bodům 28 a 30 (k § 9)
Právní úprava stanovící, že pro každé plemeno se vede jediná plemenná kniha, se z důvodu rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 vypouští. Toto nařízení (EU) 2016/1012 stanoví, že pro jedno a totéž plemeno se může vést i několik plemenných knih.
K bodu 31 (k § 9 odst. 2)
Zmocňovací ustanovení bylo upraveno. Zachovány byly pouze požadavky na členění řádu plemenné knihy a chovného registru, které nařízení (EU) 2016/1012 detailně neřeší.
K bodu 32 (k § 11a)
Nařízení (EU) 2016/1012 zavádí nový druh dokumentu – zootechnické osvědčení, které nahrazuje dosavadní potvrzení o původu plemenných zvířat. ČR obchoduje s plemenným materiálem nejen v rámci EU, ale též se třetími zeměmi, které jsou zvyklé na stávající doklady, proto je v zákoně ponechán stávající § 11 a doplněn nový institut zootechnických osvědčení do § 11a. Chovatel bude mít možnost požádat o vystavení dokladu podle § 11 i podle § 11a, v závislosti na přání obchodního partnera. Tímto způsobem bude zajištěna kontinuita obchodování s plemennými zvířaty a plemenným materiálem i po nabytí účinnosti této právní úpravy.
K bodu 33 (k § 12 odst. 3)
V souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2016/1012 se nově zařazuje povinnost ověřit původ u beranů, kozlů a hřebců zařazených do inseminace z důvodu zajištění plemenitby prověřenými plemeníky s prokazatelným původem. Tato povinnost bude platit pro zvířata narozená až po nabytí účinnosti zákona.
V § 12 jsou stanovena pravidla pro ověřování původu a stanovení genetického typu. Tato činnost je zmíněna též v příloze I část 1 písm. A bod 3 nařízení (EU) 2016/1012 jako požadavek provádění nezbytných kontrol rodokmenů – tedy požadavek na šlechtitelské programy. Zde je stanoven minimální rozsah těchto kontrol (pochopitelně ve šlechtitelském programu může být rozsah širší) a osoba, která nese odpovědnost - vzhledem k tomu, že o ověření původu či stanovení genetického typu žádá chovatel, je třeba toto upravit zákonem.
K bodu 34 (k nadpisu hlavy III)
Jedná se o úpravu související s úpravou v bodu 2.
K bodu 35 (k § 15 odst. 1)
Jedná se o úpravu související s úpravou v bodu 2.
K bodu 36 (k § 15 odst. 4)
Jedná se o legislativně technickou úpravu, která odkazuje na výčet druhů hospodářských zvířat, kterých se předmětný odstavec týká.
K bodu 37 (k § 17 odst. 4)
Jedná se o legislativně technickou opravu chybného odkazu.
K bodu 38 (k § 21 odst. 1 až 7)
Jedná se o úpravu související s úpravou v bodu 32.
Z důvodu změny názvu dokladu o zápisu zvířete v hlavním oddílu plemenné knihy u těch plemenných knih, které jsou dotčené nařízením (EU) 2016/1012, je nutné toto promítnout i do ustanovení § 21.
Zvířata ze třetích zemí mohou být doprovázena zootechnickým osvědčením, pokud vydávajícím subjektem je plemenářský subjekt uvedený na seznamu podle článku 34 a jedná se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bod 1, nebo potvrzením původu, pro ostatní zvířata.
Pro čistokrevná plemenná zvířata a hybridní plemenná prasata, tedy plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bod 1 se počínaje 1. listopadem 2018 vydává zootechnické osvědčení. Pro zvířata z přípravných oddílů plemenných knih a plemenná zvířata ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat bude i nadále jako doklad o zápisu těchto zvířat do plemenné knihy vydáváno potvrzení o původu. Toto nové rozdělení je nezbytně nutné promítnout nejen do ustanovení týkající se zvířat, ale též do ustanovení týkající se genetického materiálu, tedy spermatu, vaječných buněk a embryí.
Zároveň je navrhováno přechodné ustanovení, aby zásoba tohoto genetického materiálu, který je ve stádiu těsně před konečným použitím (případně je tento materiál umístěn v genobankách), je vybavený doklady podle současné právní úpravy, mohla být použita.
K bodu 39 (k § 23 odst. 2)
Z důvodu vývoje komunitárního práva současná definice chovatele akvakultury již nevyhovuje, z tohoto důvodu se navrhuje nové znění, které kromě chovatelů zahrnuje i osoby, které těmito živočichy „zarybňují“ vodní toky. Nejedná se o rozšiřování povinností na další osoby, ale o odstranění nesouladu mezi veterinárním a plemenářským zákonem.
K bodu 40 a 57(k § 23c odst. 2 písm. i)
Podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, se archivováním míní nakládání s archiváliemi. Tato problematika se netýká průvodních listů skotu, ani průkazů koní. Z tohoto důvodu byl použit vhodnější pojem „ukládat“.
K bodu 41 (k § 23c odst. 2)
Nová povinnost plnit působnost příslušného orgánu podle čl. 38 nařízení (EU) 2016/1012 podle odst. 2 písm. r) souvisí s čl. 2 bodem 8 písm. d) nařízení (EU) 2016/1012, kdy se za příslušný orgán považuje orgán členského státu, který provádí jiné úřední činnosti, než činnosti uvedené v bodech a) a c).
Nově zaváděná povinnost pověřené osoby v písmenu s) navazuje na ustanovení uvedené v písmenu i) pro případ, že by si chovatel vyžádal uložený průkaz koně dříve, než uplyne 3 letá povinnost ukládání.
K bodům 42 a 43 (k § 24)
V souladu s kontrolním řádem je navržen flexibilnější systém zahajování kontrol než dosavadní předkládání pověření ke kontrole. Jsou upravena i ustanovení týkající se poskytování součinnosti kontrolované osoby.
Plemenářský zákon je speciálním zákonem ve vztahu k § 10 odst. 2 a 3 kontrolního řádu. Odlišnost se týká zejména povinnosti chovatele k předvedení zvířat, jelikož pouhé vpuštění do ohrady není mnohdy při kontrole dostačující.
K bodům 44, 48, 51 a 70 (k § 26 odst. 1 písm. j), § 26 odst. 13, § 27 odst. 1 písm. j) a § 27 odst. 25)
Ustanovení písmen j) v § 26 odst. 1 a § 27 odst. 1 byla vypuštěna, protože tato problematika neposkytnutí součinnosti a maření výkonu kontroly byla s ohledem na stávající konstrukci sankčních ustanovení upravena samostatně v novém odstavci.
K bodům 45, 52, 55, 56, 58 až 69 (k § 26 a 27)
V návaznosti na implementaci nařízení (EU) 2016/1012 a v návaznosti na novelizovaná ustanovení plemenářského zákona bylo nutné upravit i ustanovení o přestupcích.
Nenovelizovaná ustanovení § 26 odst. 1 písm. k) a § 27 odst. 1 písm. k) postihují přestupky při nesplnění povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku šlechtění, plemenitby, označování a evidence zvířat. Tyto předpisy jsou uvedeny v poznámce pod čarou č. 2
K bodu 46, 47, 53 a 54 (k § 26 odst. 9 a 10 a § 27 odst. 9 a 10)
Úprava přestupků souvisí se změnou provedenou v novelizačním bodě 39.
K bodu 49, 50, 71 a 72 (k § 26 odst. 14 a 27 odst. 26)
V souvislosti se změnami provedenými v ustanoveních o sankcích byly provedeny i změny v ustanoveních o pokutách
K bodu 73 a 75 (k § 30 a 31)
V návaznosti na úpravu § 5 a 6 (body 16 a 17) se zpřesňují i odkazy na osoby uvedené v § 30 a odborné úkony v § 31. Dále v souvislosti s novým § 11a bylo doplněno vydávání zootechnického osvědčení do ustanovení o cenách za odborné úkony.
K bodu 74 (k § 30 odst. 10)
Text byl upraven s ohledem na možnost uznávání odborné způsobilosti osob i ze třetích zemí.
K bodu 76 (k § 33)
V návaznosti na změny provedené v předchozích ustanoveních bylo nutné upravit i zmocňovací ustanovení v § 33 plemenářského zákona.
K čl. II – Přechodná ustanovení
V bodě 1 se jedná o přechodné ustanovení týkající se správních řízení.
V bodě 2 se jedná o přechodné ustanovení k nové povinnosti v § 12 odst. 3 písm. f). Tato povinnost bude platit pouze pro zvířata narozená až po nabytí účinnosti novely plemenářského zákona.
Bod 3 stanoví výjimku pro sperma podle § 21 odst. 4 až 6, které bylo vyprodukováno do 31. října 2018, a může být uváděno do oběhu, pokud je provázeno potvrzením o původu. Bez této výjimky by pro tyto dávky musel být po 1. listopadu 2018 znovu opakovaně vyžádán doklad stvrzující zápis do plemenné knihy pouze v novém vzoru zootechnického osvědčení, což by mohlo způsobit překážku obchodu.
Bod 4 stanoví výjimku pro embrya a vaječné buňky podle § 21 odst. 7, které byly získány do 31. října 2018, a mohou být uváděny do oběhu, pokud jsou provázeny potvrzením o původu. Bez této výjimky by pro tyto dávky musel být po 1. listopadu 2018 znovu opakovaně vyžádán doklad stvrzující zápis do plemenné knihy pouze v novém vzoru zootechnického osvědčení, což by mohlo způsobit překážku obchodu.
K čl. III – Účinnost
S ohledem na termín nabytí účinnosti nařízení (EU) 2016/1012 a současně s přihlédnutím k obtížně předvídatelné délce trvání zbývající části legislativního procesu je navrženo nabytí účinnosti tohoto zákona patnáctým dnem po jeho vyhlášení, které garantuje nabytí účinnosti v co nejkratší době, a tím řádné naplnění adaptace.
V Praze dne 23. dubna 2018
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministr zemědělství: Ing. Jiří Milek v. r.