1. Zhodnocení platného právního stavu
V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 byla realizována řada omezujících opatření, která mají a nadále budou mít negativní dopad na velký počet podnikatelských subjektů, zejména došlo k omezení nebo zastavení provozu a obchodní činnosti velkého počtu těchto subjektů. Došlo také k velkým změnám v chování spotřebitelů a ani po obnovení činnosti se ekonomická situace mnoha podnikatelských subjektů dostatečně nezlepšuje.
U mnoha zaměstnavatelů došlo k tak výraznému propadu tržeb, že se dostávají se do problémů nejen s likviditou, ale i s pokrytím svých nákladů. Doposud již bylo schváleno několik vládních opatření, jejichž cílem je likviditu a ekonomickou situaci postižených subjektů podpořit. Jako první účinný nástroj byl aplikován program refundace náhrad mezd vyplácených zaměstnavateli za zaměstnance zaměstnancům v pracovním poměru, u kterých byla uplatněna překážka v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 ZP zákoníku práce nebo z důvodu karantény podle § 192 téhož zákona. Ne pro všechny zaměstnavatele je však program úhrady nákladů v souvislosti s překážkou v práci vhodný. Pro menší zaměstnavatele je obtížné při využití institutu překážky v práci zajistit zastupitelnost ve specializovaných činnostech. Pro opětovný rozjezd činností zaměstnavatelů je zpravidla také potřebná stálá přítomnost zaměstnanců na pracovišti.
Současná ekonomická situace bude mít negativní vliv na zaměstnanost. Aby byl tento vliv co nejmenší, je proto nutné přijmout i opatření na podporu udržení zaměstnanců v pracovní aktivitě a tím maximálně omezit potřebu propouštění zaměstnanců.
2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy.
Prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Z důvodu výše uvedené situace zaměstnavatelů se navrhuje podpořit zaměstnavatele univerzálním nástrojem, kterým je prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v pracovním poměru. V období obnovování činnosti podnikatelských subjektů je vhodnější, aby opatření podpory nebylo plošně vázáno na podmínky, že zaměstnanci nevykonávali či nemohli vykonávat práci.
Předloženým zákonem se navrhuje zaměstnavateli jako poplatníkovi prominout placení pojistného za měsíce červen, červenec a srpen 2020. Podmínky nároku na toto prominutí jsou nastaveny tak, aby se zaměstnavatelé snažili zachovat zaměstnanost u svých zaměstnanců. Z důvodu co nejrychlejšího efektu podpory i z důvodu právní jistoty nároku na ně se podmínky nároku na prominutí pojistného v daném kalendářním měsíci budou posuzovat v každém měsíci zvlášť. Vylučuje se možnost souběhu prominutí pojistného na sociální zabezpečení se současným čerpáním podpory v rámci Cíleného programu k podpoře zaměstnanosti schváleného vládou České republiky usnesením vlády č. 353 ze dne 31. března 2020 ve znění navazujících usnesení (usnesení vlády č. 481 ze dne 27. dubna 2020), který je cíleným programem k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti (tzv. Antivirus) za měsíce červen až srpen 2020, v případě, že bude program Antivirus prodloužen. Základní podmínkou pro tuto pomoc zaměstnavatelům je, že zaměstnavatel výrazně nesnížil v tomto ekonomicky nepříznivém období zaměstnanost a zároveň nesnížil objem mezd poskytovaných svým zaměstnancům (ne o více než 10 % oproti stavu v březnu 2020). Podporuje se tím zachování zaměstnanosti na začátku období po uvolnění striktních opatření proti šíření nákazy novým koronavirem. Podporuje se zachování zaměstnání u osob s trvalými příjmy ze zaměstnání, které zpravidla již nevyžadují doplnění sociálními dávkami. Za takové osoby se považují zaměstnanci v pracovním poměru, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Z příjmů ze zaměstnání vykonávaném na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti bude proto pojistné na sociální zabezpečení, pokud tato činnost založí účast na nemocenském pojištění, nadále placeno, neboť tyto práce jsou zpravidla krátkodobého charakteru. Navržená právní úprava je koncipována tak, aby pro zaměstnavatele byla realizace prominutí pojistného administrativně jednoduchá. Zaměstnavatel si sám vyhodnotí, zda splňuje podmínky nároku na toto prominutí a sám rozhodne o jeho využití. Potřebné údaje o objemu vyměřovacích základů, které určí finanční objem snížení pojistného, uvede na tiskopise „Přehled o výši pojistného“. Nemusí tak předkládat žádost o prominutí a čekat na administrativní vyřízení žádosti. Při celkovém počtu zaměstnavatelů v ekonomice více než 240 tisíc by promíjení pojistného systémem předložení a hodnocení žádostí vytvořilo právě z důvodu zpracování velkého počtu žádostí časovou bariéru a neumožnilo poskytnout potřebnou podporu velkému počtu subjektů včas. Umožňuje se využít institut prominutí pojistného zaměstnavatelům, jejichž počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesáhne počet 50, což znamená přístup k podpoře více než 230 tisícům zaměstnavatelů. U větších zaměstnavatelů, u kterých je efektivní využívat lépe zacílený institut překážky v práci, bude nadále využíván program cílené podpory zaměstnanosti, který vláda prodlužuje do konce měsíce srpna 2020. Správnost uplatnění slevy na pojistném bude následně prověřována. V rámci kontrol výběru pojistného prováděných pravidelně OSSZ minimálně jedenkrát za tři roky budou ověřeny všechny podmínky uplatnění prominutí pojistného.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Dopady: Zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců do 50 zaměstnávají přibližně 31 % všech zaměstnanců (1 464 tisíc v únoru 2020), pojistné placené těmito zaměstnavateli pak činí přibližně 25 % pojistného placeného zaměstnavateli (8,34 mld. Kč v únoru 2020). Navržená podpora prominutí pojistného se nebude vztahovat na zaměstnavatele v platové sféře, pouze na soukromé podnikatelské subjekty. Lze tedy odhadovat, že teoretická maximální hodnota celkového objemu prominutí pojistného bude přibližně 70 % placeného pojistného, tzn. cca 5,8 mld. Kč měsíčně. U části zaměstnavatelů ovšem dojde k většímu poklesu počtu zaměstnanců a objemu vyplácených mzdových prostředků, nepředpokládají se tak dopady přesahující 4,5 mld. Kč měsíčně a 13,5 mld. Kč za všechny tři měsíce červen až srpen 2020.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí
Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu ani na životní prostředí.
9. Způsob projednání návrhu zákona
Současně s předložením návrhu zákona se předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to k potřebě zmírnit ekonomické dopady na zaměstnavatele v souvislosti s šířením infekčního onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2.
K § 1 Jako další opatření ke kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s koronavirem označovaného jako SARS CoV-2 se navrhuje prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Toto prominutí se bude týkat pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník a bude realizováno formou snížení jeho vyměřovacího základu. Toto snížení vyměřovacího základu bude možné až na nulu a v tomto případě by tedy zaměstnavatel neodváděl žádné pojistné jako poplatník. Okruh zaměstnavatelů, jichž se bude toto prominutí týkat, je vymezen v § 2. Prominutí pojistného podle navrhovaného zákona bude za období červen až srpen 2020, přičemž podmínky pro prominutí pojistného se budou sledovat samostatně za každý kalendářní měsíc; v návaznosti na splnění stanovených podmínek bude tedy pojistné prominuto za všechny kalendářní měsíce tohoto období nebo jen za ty, v nichž budou stanovené podmínky splněny.
K § 2 V tomto ustanovení je vymezen okruh zaměstnavatelů, kteří při splnění stanovených podmínek podle odstavce 1 budou mít nárok na prominutí pojistného. V odstavci 2 se upravuje osobní vynětí z okruhu zaměstnavatelů, kteří by mohli uplatňovat nárok podle navrhovaného zákona. K odstavci 1 K písm. a) Prominutí pojistného se bude týkat menších zaměstnavatelů, tj. zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců v pracovním poměru nepřesahujícím 50 zaměstnanců v pracovním poměru, na které situace související s výskytem koronaviru dolehla zvláště tíživě a kteří se s hospodářskými následky vyrovnávají obtížněji. V podmínkách pro nárok na prominutí pojistného se preferuje zaměstnání v pracovním poměru jako prioritního pracovněprávního vztahu (srov. § 74 odst. 1 zákoníku práce) a v současné situaci je záměrem zajistit stabilitu zaměstnání především u zaměstnanců v pracovním poměru. K písm. b) Program podpory zaměstnavatelů má za primární cíl udržet co nejvyšší zaměstnanost, která pak bude přispívat k obnovení ekonomického růstu. Navrhuje se proto udržení zaměstnanosti alespoň na úrovni 90 % stavu před pandemií; výchozím měsícem pro porovnávání počtu zaměstnanců bude březen 2020. K písm. c) Tato podmínka sleduje udržení přibližné mzdové úrovně, tj. prominutí pojistného se bude týkat těch zaměstnavatelů, u nichž došlo jen k nízkému, tj. nejvýše 10tiprocentnímu poklesu mezd. Tento pokles bude zjišťován prostřednictvím vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru stanovených podle zákona o pojistném; protože se v písmenech a) a b) přihlíží jen k zaměstnancům v pracovním poměru, bude se i v tomto ustanovení přihlížet rovněž jen k vyměřovacím základům zaměstnanců v pracovním poměru; nebude přitom rozhodné, zda pracovní poměr bude trvat po celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce.
K písm. d) Tato podmínka se přejímá ze zákona upravujícího snížení penále z pojistného; zaměstnavatel, který uplatňuje nárok na prominutí „svého“ pojistného, by měl řádně odvádět pojistné, které srazil svým zaměstnancům. K písm. e) Zamezuje se kumulativním kompenzacím, tj. souběhu s čerpáním prostředků z Cíleného Programu podpory zaměstnanosti „Antivirus“, který byl schválen usnesením vlády ze dne 31. března 2020 č. 353 (a následně byl ještě prodloužen navazujícími usneseními vlády).
K odstavci 2 K písm. a) Nárok na prominutí pojistného nebude mít zaměstnavatel, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, tedy zaměstnavatel, který odměňuje zaměstnance v pracovním poměru za vykonanou práci platem. Touto formou odměny za práci je povinen odměňovat stát (tj. Česká republika, za kterou jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává příslušná organizační složka státu, která jménem státu zaměstnance zaměstnává), územní samosprávný celek (obec, kraj), státní fond, regionální rada regionu soudržnosti a za stanovených podmínek školská právnická osoba a příspěvková organizace. Příspěvková organizace (například divadlo, muzeum nebo zařízení sociálních služeb zřízené jako příspěvková organizace obce) odměňuje platem pouze v případě, že příspěvek na činnost poskytovaný této organizaci z rozpočtu zřizovatele spolu s případnými úhradami poskytovanými podle zvláštních právních předpisů (například úhrady od klientů za poskytnuté sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) je roven výdajům příspěvkové organizace na platy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců, a rovněž je-li vyšší než tyto výdaje. Naopak je-li souhrn uvedených příspěvků a úhrad nižší než výdaje organizace na platy a odměny za pracovní pohotovost (tzn. taková příspěvková organizace nutně musí tyto výdaje „dofinancovat“ z jiných zdrojů, například z příjmů za vlastní činnost), poskytuje zaměstnancům za práci mzdu. K písm. b) Nárok na prominutí pojistného nebudou mít dále poskytovatelé zdravotních služeb, na které se bude vztahovat zvláštní zákon. Kompenzace nákladů a výpadku příjmů, které poskytovatelům zdravotních služeb vznikly v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění COVID-19, má být totiž řešena samostatným zákonem, jehož návrh je v současné době předložen Parlamentu ČR jako sněmovní tisk 868. Smyslem kompenzačního zákona je zohlednit výpadek produkce zdravotních služeb způsobený částečně poklesem poptávky, částečně vládními opatřeními K písm. c) Další podmínkou pro zahrnutí do okruhu oprávněných zaměstnavatelů je, aby tento zaměstnavatel byl daňovým rezidentem České republiky, popřípadě byl daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a dosáhl přitom většiny svých relevantních příjmů za zdaňovací období daně z příjmů právnických osob ze zdrojů na území České republiky. V případě, že zaměstnavatelé tuto podmínku nesplní, nebudou mít nárok na prominutí pojistného.
K § 3 Prominutí pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník, bude realizováno prostřednictvím snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. Pokud bude pracovní poměr zaměstnance trvat k poslednímu dni kalendářního měsíce, nezahrne se vyměřovací základ tohoto zaměstnance do vyměřovacího základu zaměstnavatele, který se stanoví podle § 5a zákona o pojistném, avšak jen do výše 1,5 násobku průměrné mzdy. Podle konkrétní situace může být vyměřovací základ zaměstnavatele snížen na nulu, pokud bude zaměstnávat jen zaměstnance v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr neskončil před koncem měsíce a nejsou ve výpovědi podle odstavce 2; v tomto případě by zaměstnavatel jako poplatník neodváděl žádné pojistné. Zaměstnavatel by odváděl pojistné v případě, že by v kalendářním měsíci zaměstnával například zaměstnance činné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud budou účastni nemocenského pojištění, nebo zaměstnance v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr netrval k poslednímu dni kalendářního měsíce nebo jimž byla dána výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce; v tomto případě by zaměstnavatel sice platil pojistné, avšak z vyměřovacího základu, který byl snížen o vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trval v posledním dni kalendářního měsíce, tedy pojistné by bylo nízké. Podmínka uvedená v odstavci 2 sleduje udržení zaměstnanosti.
K § 4 Zaměstnavatel je povinen podle § 9 zákona o pojistném podávat ve lhůtě splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, tedy od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce, stanovený přehled na předepsaném tiskopise; na tomto přehledu se uvádí výše vyměřovacího základu zaměstnavatele a výše pojistného, které je zaměstnavatel jako plátce povinen odvádět. Pro účely navrhovaného zákona se okruh údajů ohledně vyměřovacího základu zaměstnavatele upravuje tak, že zaměstnavatel bude uvádět jednak vyměřovací základ stanovený obecným postupem, tj. bez přihlédnutí k navrhované úpravě (bude se jednat o úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců účastných nemocenského pojištění), jednak vyměřovací základ stanovený podle § 3 navrhovaného zákona, tj. snížený o vyměřovací základy těch zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trval v posledním dni kalendářního měsíce (bude se tedy jednat o úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru, u nichž nejsou splněny podmínky pro nezahrnování do vyměřovacího základu zaměstnavatele, a vyměřovacích základů zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) – jak bylo výše uvedeno, často bude tento vyměřovací základ po snížení nulový.
K § 5 Splnění podmínek stanovených navrhovaným zákonem bude následně kontrolováno v rámci standardních kontrol prováděných okresními správami sociálního zabezpečení, tedy nejpozději do tří let. Pro účely těchto kontrol se vymezuje součinnost dalších orgánů, tj. Úřadu práce ČR a správců daně, za účelem sdělení potřebných údajů k prověření příslušných podmínek; preferuje se přitom elektronická komunikace.
K § 6 Vzhledem k nezbytnosti a časové naléhavosti se navrhuje účinnost zákona dnem jeho vyhlášení. Toto řešení je v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
V Praze dne 25. května 2020
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v.r.
Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. v.r.