zákon č. 300/2025 Sb.

K Čl. I – Změna zákona o sociálních službách

K bodu 1:

Navrhuje se v individuálních případech umožnit poskytování příspěvku na péči i osobám, u kterých by použití koordinačních pravidel poskytování příspěvku na péči vyloučilo. V tomto kontextu je třeba poukázat na specifické nepříznivé postavení zejména občanů Slovenské republiky, a to s ohledem na společné soužití v historii a řadu přetrvávajících i nově vznikajících rodinných vazeb. Osoby musí být spjaté s Českou republikou a nemohou pobírat obdobnou dávku z jiného státu. Každá žádost o příspěvek na péči u osoby, na kterou se vztahují přímo použitelné předpisy EU, je vždy (a nadále bude) postoupena příslušnému státu. Až v případě, že bude zcela zřejmé, že žádná obdobná dávka nebude tímto státem osobě refundována, bude moci být požádáno o odstranění tvrdosti. U tvrdosti se bude dále posuzovat nepříznivá sociální situace žadatele, každá žádost tedy bude vyhodnocována individuálně.

K bodům 2, 8, 12, 13, 15 a 40:

ÚSSZ mají podle tohoto a navazujících ustanovení nově vést správní řízení ve věci příspěvku na péči včetně jeho vyplácení. Obsahem návrhu je sjednocení výkonu státní správy prvostupňových agend podmíněných DNZS pod hlavičkou ČSSZ a jejích vnitřních organizačních jednotek (ÚSSZ a IPZS).

K bodu 3:

V návaznosti na zavedení zkratky „příspěvek“ pro příspěvek na péči již v ustanovení § 4 odst. 4 se původní zavedení zkratky v ustanovení § 7 odst. 1 ruší.

K bodu 5:

Upravuje se místní příslušnost ÚSSZ pro účely příspěvku na péči. Osoba bude mít možnost zvolit si pracoviště ÚSSZ, které povede správní řízení o žádosti a v případě nároku bude dávku následně vyplácet. Systém osobě primárně nabídne příslušnost dle trvalého bydliště nebo hlášeného pobytu, ale současně bude moci oprávněná osoba vybrat jakékoli jiné pracoviště bez ohledu na své trvalé bydliště nebo hlášený pobyt. U řízení zahájených z moci úřední bude místní příslušnost určena na základě místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby. Podání žádosti formou asistovaného podání bude možné podat na libovolném pracovišti ÚSSZ. Uvedený návrh koresponduje s dlouhodobými záměry vlády ČR a dalších státních orgánů a s požadavky veřejnosti o proklientskou veřejnou správu, na kterou se mohou obrátit bez ohledu na svůj trvalý pobyt v místě, kde se aktuálně nachází.

K bodům 4, 6 a 7:

U osob v inkurabilním stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče, dochází k rychlému zhoršování zdravotního stavu a rychlému zvyšování závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Dynamika zhoršování zdravotního stavu je individuální. V některých případech může u soběstačných osob nastat taková změna, že se stanou v řádu týdnů imobilními. Posuzování funkčních schopností žadatele o příspěvek na péči na základě doložených zdravotních zpráv se v tomto kontextu jeví jako nerelevantní a ani výsledek sociálního šetření v době posuzování již nemusí odpovídat skutečnému stavu žadatele.

U nemocných osob v pokročilé fázi onemocnění, které vede k inkurabilnímu stavu (stavu v konečném stadiu nevyléčitelné nemoci s očekávaným koncem života) vyžadujícímu poskytování paliativní péče se v praxi stává, že délka řízení ve věci příspěvku na péči, která se pohybuje mezi 3 až 5 měsíci, je natolik dlouhá, že se značná část těchto žadatelů přiznání příspěvku nedožije. Nezisková organizace Cesta domů, z. ú. uvádí ve svém expertním odhadu, že dokončení řízení ve věci příspěvku na péči se nedožije asi 80 % pacientů hospice. Z výše uvedeného důvodu se navrhují opatření, která povedou k rychlejšímu získání příspěvku na péči u osob v pokročilé fázi onemocnění, které vede k inkurabilnímu stavu vyžadujícímu poskytování paliativní péče, a to tak, že ÚSSZ ve zjednodušeném řízení vydá rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči ve stupni závislosti III (těžká závislost) na dobu 12 kalendářních měsíců. Doba trvání nároku je součástí výroku rozhodnutí o přiznání. V uvedeném případě ÚSSZ rozhoduje pouze na základě doloženého potvrzení ošetřujícího lékaře, jímž může být lékař, který má specializovanou způsobilost v oboru paliativní medicíny, klinické onkologie, interního lékařství, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie a hepatologie, geriatrie, medicíny dlouhodobé péče, kardiologie, nefrologie, revmatologie, hematologie, pneumologie a ftizeologie, neurologie, dětské neurologie nebo dětské kardiologie, a na základě zhodnocení splnění podmínek stanovených v ustanovení § 7 zákona č. 108/2006 Sb. Ve zjednodušeném řízení je upuštěno od provádění sociálního šetření a posouzení zdravotního stavu osoby ve smyslu ustanovení § 25. Návrh zjednodušeného řízení vychází z podstaty zákona č. 108/2006 Sb., který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Vychází z toho, že sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. K tomu by měl napomoci příspěvek na péči, který umožní osobám, aby jim byly poskytovány takové služby či péče, které aktuálně s ohledem na svůj zdravotní stav potřebují a které jim umožní co nejdéle setrvat v domácím prostředí. Těžce nemocným a umírajícím jsou k dispozici sociální služby, na které rodina obvykle nemá dostatečné finanční prostředky a dostává se tak nezřídka do obtížné finanční situace. Péče o osoby v terminálním stádiu vyžaduje trvalou přítomnost pečující osoby, a proto na rodiny doléhá výpadek v příjmech. Pečující osoba může v takové situaci pobírat dlouhodobé ošetřovné, nicméně pokles příjmu na 60 % redukovaného vyměřovacího základu spolu se zvýšenými náklady na péči jsou pro rodiny velice zatěžující. Navrhovaný stupeň závislosti III je z posudkově medicínského hlediska považován za adekvátní z toho důvodu, že při diagnostice inkurabilního stavu ještě bývá u osoby zachována schopnost orientace a komunikace. Paliativní péče je podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, druhem zdravotní péče, jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí. Pacienti v inkurabilním stavu, kteří vyžadují potřebu každodenního poskytování velkého objemu ošetřovatelské péče a péče o vlastní osobu, včetně poskytování paliativní a hospicové péče v přirozeném sociálním prostředí (doma nebo v pobytovém zařízení sociální péče) nebo je jim poskytována lůžková hospicová péče, jsou diagnosticky různorodou skupinou. Největší skupinu tvoří pacienti s onkologickým onemocněním (cca 80 % v lůžkové hospicové péči, cca 50 % v domácí péči), dále se jedná o pacienty s geriatrickou křehkostí, s chronickým onemocněním srdce a plic, cerebrovaskulárním nemocněním, neurodegenerativním onemocněním, pacienty s pokročilými stavy demence. Lékaři/poskytovatelé zdravotní péče jsou díky svým odborným znalostem a zkušenostem schopni diagnostikovat jednotlivá stadia průběhu nemoci/zdravotního postižení včetně stadia, kdy lze považovat stav za inkurabilní, nevratný, neléčitelný a kdy již nastává nevratné selhávání s blížícím se úmrtím. Navrhované opatření by nevedlo k nárůstu přiznaných příspěvků na péči a významnému navýšení výdajů, neboť u těchto osob bývá příspěvek na péči i v současné době přiznán, avšak často se ho tyto osoby nedožijí a nemají ho k dispozici v době, kdy ho skutečně potřebují. Navrhovaná úprava by částečně vedla též k odbřemenění LPS. Podle dostupných informací z Národní datové základny paliativní péče je cca 10–20 % lidí v závěru života poskytována paliativní péče, třetina z nich zemře v přirozeném sociálním prostředí nebo v lůžkovém hospici a mají nárok na výplatu příspěvku na péči. Vztaženo k demografickým údajům počtu úmrtí v ČR by se jednalo o 4–8 tis. osob.

K bodům 9 a 11:

Legislativně-technické úpravy.

K bodu 10:

Navrhuje se, aby ÚSSZ nejpozději dva kalendářní měsíce před uplynutím nároku na příspěvek na péči u osob v inkurabilním stavu vyžadujícím poskytování paliativní péče, který byl přiznán podle ustanovení § 8a na dobu 12 kalendářních měsíců, zahájila řízení z moci úřední za účelem stanovení stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Správní řízení již bude probíhat standardním způsobem, tzn. včetně sociálního šetření a posouzení zdravotního stavu osoby IPZS. V případě, že bude v průběhu nároku na příspěvek podle ustanovení § 8a podán oprávněnou osobou návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči, výše uvedený postup se již nepoužije.

K bodu 14:

Příspěvek na péči bude vyplácet příslušná ÚSSZ prostřednictvím účtu ČSSZ. Z toho důvodu se navrhuje, aby příspěvek na péči byl považován za vyplacený dnem odepsání příslušné částky z účtu České správy sociálního zabezpečení.

K bodu 16:

Navrhuje se, aby dosavadní povinné náležitosti žádosti uvedené v ustanovení § 24 pod písmeny a) až c) byly uvedeny v ustanovení § 21 mezi ostatními povinnostmi žadatele/oprávněné osoby. Tato změna je navrhována v souvislosti s plánovaným zavedením elektronického podání žádosti a v návaznosti na vývoj aplikační podpory. Zároveň se navrhují dvě nové povinnosti žadatele/oprávněné osoby. První novou povinností je označení jejího ošetřujícího lékaře (zpravidla praktického lékaře). Jde pouze o formálně – technickou úpravu, neboť i doposud bylo v žádosti o příspěvek na péči požadováno uvedení ošetřujícího lékaře. Tento údaj je pro provedení posouzení zdravotního stavu nezbytný. Žadatel/oprávněná osoba bude mít jako doposud možnost uvést ošetřujících lékařů více (např. praktického lékaře a lékaře specialistu, u kterého se léčí s onemocněním, které má nejzávažnější dopad na zdravotní stav). Druhá nová povinnost se vztahuje k doložení potvrzení o inkurabilním stavu, které na žádost osoby vydá bezplatně ošetřující lékař, který má specializovanou způsobilost v oboru paliativní medicína, klinická onkologie, interní lékařství, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie a hepatologie, geriatrie, medicína dlouhodobé péče, kardiologie, nefrologie, revmatologie, hematologie, pneumologie a ftizeologie, neurologie, dětská neurologie nebo dětská kardiologie a který jej může zaslat ve struktuře a formátu předepsaném MPSV na elektronickou adresu určenou ÚSSZ. Potvrzení ošetřujícího lékaře bude povinnou přílohou žádosti o příspěvek na péči v případě, že bude v žádosti vyplněna kolonka, že je žadatel touto osobou.

K bodu 17:

V souvislosti s upuštěním od přerušování řízení u příspěvku na péči se navrhuje vypuštění textu za středníkem, neboť se stal nadbytečným.

K bodům 18 a 19

Legislativně-technické úpravy.

K bodu 20:

Ustanovení § 29 ukládá ÚSSZ ve spolupráci s IPZS kontrolovat, zda příspěvek na péči byl využit k zajištění pomoci prostřednictvím poskytovatele péče v potřebném rozsahu apod., přičemž v ustanovení § 21 nebyla doposud stanovena povinnost žadatele/oprávněné osoby poskytnout ve věci kontroly součinnost (povinnost podrobit se kontrole). Tato skutečnost v praxi činila v některých případech problémy při výkonu kontroly. Z toho důvodu bylo navrženo zavedení této povinnosti.

K bodu 21:

Navrhuje se, aby v případě nesplnění povinností ukládaných zákonem žadateli, oprávněné osobě nebo jinému příjemci příspěvku na péči mohlo dojít k zamítnutí návrhu na změnu výše příspěvku na péči, a to po předchozím upozornění. Jedná se o opatření zefektivňující správní řízení a současně je již používáno v rámci správního řízení o žádosti o příspěvek na péči nebo v době jejího vyplácení.

K bodu 22:

Navrhuje se, aby povinnost vrátit přeplatek nevznikala v případě, kdy přeplatek nepřesahuje částku 300 Kč, namísto současných 100 Kč. Opatření je navrhováno na základě ekonomického zhodnocení, kdy z finančního pohledu se jeví jako neefektivní takto nízké částky vymáhat (například vzhledem k cenám doporučených psaní). Současně opatřením dojde ke sjednocení s agendou důchodového pojištění, kdy obě agendy bude mít nově v gesci ČSSZ.

K bodu 23:

Legislativní upřesnění nadpisu ustanovení.

K bodu 24:

Navrhuje se, aby řízení o přiznání příspěvku na péči byla zahajována „na žádost“ namísto dosavadního zahajování „na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem“. Návrh souvisí s digitalizací procesu správního řízení v oblasti příspěvku na péči, neboť podání žádosti bude možné učinit pouze elektronicky prostřednictvím Informačního systému o příspěvku (tzv. Klientská zóna Jenda), na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci) nebo ústně na kontaktním pracovišti ÚSSZ formou asistovaného podání, přičemž asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem ÚSSZ do Informačního systému o příspěvku (po prokázání totožnosti osoby a po ověření správnosti údajů uvedených v podání). Dosavadní tiskopisy pro účely podání žádosti již nebude možné využívat.

K bodu 25:

V souvislosti s digitalizací procesu správního řízení se navrhuje, aby bylo možné podat žádost o příspěvek na péči pouze elektronicky prostřednictvím Informačního systému o příspěvku (tzv. Klientská zóna Jenda), na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci) nebo ústně na kontaktním pracovišti ÚSSZ formou asistovaného podání, přičemž asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem ÚSSZ do Informačního systému o příspěvku (po prokázání totožnosti osoby a po ověření správnosti údajů uvedených v podání). Současně se navrhuje, že lhůta pro předložení podkladů pro posouzení zdravotního stavu podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. g) zákona č. 582/1991 Sb., ze strany posuzované osoby, bude stanovena zákonem a bude činit 15 dnů od podání žádosti. Žadatel bude mít možnost zdravotní zprávy od svých ošetřujících lékařů, zejména specialistů, kterými nedisponuje praktický lékař, přiložit k žádosti anebo do 15 dnů od jejího podání. V případě řízení z moci úřední bude možné podklady doložit do 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení. Výzva se v takovém případě jeví jako nadbytečný byrokratický úkon, který je možné spojit se zahájením řízení do jednoho dokumentu. Orgán sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. vychází z podkladů podle ustanovení § 8 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., tj. zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly IPZS podle odstavce 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu poskytovat orgánu sociálního zabezpečení součinnost podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že žadatel/oprávněná osoba bude moci nově namísto praktického lékaře uvést ošetřujícího lékaře nebo více ošetřujících lékařů (včetně praktického lékaře), je potřeba vnímat podklady předkládané posuzovanou osobou jen jako další dodatečné podklady, neboť IPZS si zdravotnickou dokumentaci vyžádá ze své iniciativy. Jedná se o proklientský přístup. V současné době je lhůta pro předložení podkladů pro posouzení stanovena výzvou, a to jak v prvoinstančním, tak druhoinstančním správním řízení. Lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy k předložení těchto podkladů. Navrhovaná úprava 15denní lhůtu stanovuje v zákoně č. 108/2006 Sb. a lhůta je počítána od podání žádosti pouze v prvoinstančním řízení. Koncentrace podkladů pro posouzení zdravotního stavu je tak v rámci správního řízení pouze posunuta na začátek, neboť lze předpokládat, že pokud osoba žádá o příspěvek na péči, jedná tak již na základě zdravotních omezení, tzn. že již absolvovala příslušná vyšetření, na jejichž základě tato byla objektivizována ze strany ošetřujícího lékaře. Prostor pro následné doložení je ponechán; zákonodárce tedy striktně netrvá na doložení v den podání žádosti. Zachována zůstává taktéž i možnost prominout zmeškání lhůty, přičemž proti procesnímu rozhodnutí v této věci je odvolání nepřípustné, včetně vyloučení ze soudního přezkumu.

Navrhovaným opatřením dojde k výraznému snížení administrativního zatížení IPZS, neboť aktuálně je nutné každé posuzované osobě zaslat výzvu se stanovenou lhůtou pro předložení podkladů. Až po doručení výzvy, u čehož je často využit institut fikce doručení, je možné stanovit termín posudkového jednání. Návrh by umožnil v řízení o žádosti stanovit termín posudkového jednání bez dalších odkladů. Navrhovaná úprava nevyžaduje další výdaje nad rámec státního rozpočtu. Náklady budou směrem k úpravě aplikačních programů, pro které není potřeba uvolnění dalších finančních prostředků. Návrh přináší úspory v úředních postupech, čímž vede k úspoře délky správního řízení. Současně přináší úspory v oblasti výdajů na poštovní služby spojené se zasíláním výzev.

K bodu 26:

Legislativně-technické úpravy.

K bodu 27:

Doposud nebyla v zákoně č. 108/2006 Sb., oproti ostatním zákonům upravujícím NSD, speciální úprava účastníků řízení a platila tak úprava obecná ze správního řádu. V praxi však docházelo k případům, kdy byl spor o to, kdo je a kdo není účastníkem řízení. Z tohoto důvodu se navrhuje komplexně definovat, kdo je účastníkem řízení pro řízení o příspěvku na péči, aby byla zajištěna právní jistota, jak pro správní orgány, tak pro adresáty právní normy.

K bodu 28:

Navrhuje se nové znění ustanovení § 24 ve vztahu k podání ve věci příspěvku na péči. Z důvodu digitalizace a vývoje informačního programu se odlišně od správního řádu upravuje podání. Podání bude nově činěno elektronicky prostřednictvím Informačního systému o příspěvku (Klientská zóna Jenda) na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, elektronicky datovou schránkou, ústně na kontaktním pracovišti územní správy sociálního zabezpečení formou asistovaného podání, přičemž asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem územní správy sociálního zabezpečení do Informačního systému o příspěvku po prokázání totožnosti osoby a po ověření správnosti údajů uvedených v podání nebo v listinné podobě. Toto ustanovení se vztahuje na veškerá podání vyjma žádosti, neboť způsob podání žádosti je speciálně upraven v ustanovení § 23 odst. 2. Zároveň dochází k legislativnímu upřesnění nadpisu ustanovení.

K bodu 29:

Navrhuje se speciálně upravit doručování v oblasti příspěvku na péči, a to z důvodu digitalizace procesu správního řízení a sjednocení s připravovaným návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci. Osobám, které mají zpřístupněnou datovou schránku, budou písemnosti nadále doručovány jejím prostřednictvím, v souladu se správním řádem a zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Doručování datovou schránkou tak bude mít vždy přednost před ostatními způsoby doručování. Osobám, které datovou schránku zpřístupněnou nemají, bude doručováno elektronicky prostřednictvím Informačního systému o příspěvku (tzv. Klientská zóna Jenda), pokud osoby tuto možnost nevyloučí. V případě doručování prostřednictvím Informačního systému o příspěvku bude písemnost považována za doručenou okamžikem, kdy se adresát do informačního systému přihlásí, popřípadě po uplynutí 10denní lhůty ode dne, kdy byla písemnost do informačního systému vložena. Uvede-li adresát písemnosti adresu elektronické pošty nebo telefonní číslo, popřípadě obojí, bude jejich prostřednictvím informován o vložení písemnosti do informačního systému, v opačném případě bude informován na kontakty uvedené v základních registrech. V případě, že osoba doručování prostřednictvím informačního systému vyloučí, bude jí doručováno podle správního řádu, tzn. stejně jako doposud, zejména prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo veřejné vyhlášky. Způsob doručování bude možné v průběhu řízení měnit a nastavit pro každé řízení individuálně dle možností a potřeb každé osoby. V řízení o přeplatku a v řízení o ustanovení zvláštního příjemce bude i nadále doručováno v souladu se správním řádem. Navrhuje se, aby spisy ve věci příspěvku na péči byly vedeny pouze elektronicky, a to z důvodu digitalizace správního řízení. V případě podání v listinné podobě toto podání správní orgán převede do elektronické podoby, založí do spisu a jeho listinnou podobu uschová. V elektronickém spise budou evidovány a k dispozici veškeré dokumenty, které byly ve věci správního řízení vydány, a to bez ohledu na způsob doručování. Pokud by povaha podání vylučovala převedení do elektronické podoby, uschová správní orgán toto podání a ve spise o tomto provede záznam. Účastník řízení může nahlížet do spisu v Informačním systému o příspěvku po prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci nebo na kontaktním pracovišti územní správy sociálního zabezpečení.

K bodu 30:

Posuzování stupně závislosti osoby provádí IPZS podle zákona č. 582/1991 Sb., není-li v zákoně č. 108/2006 Sb. stanoveno jinak. Navrhuje se, aby ÚSSZ bezodkladně zaslala žádost IPZS o posouzení zdravotního stavu včetně uvedení data, ke kterému má být zdravotní stav posouzen, neboť součástí žádosti již nebude kopie žádosti, ze které je patrné datum podání žádosti. V oblasti příspěvku na péči se až na výjimky zdravotní stav posuzuje k datu podání žádosti. IPZS však na základě této informace od ÚSSZ bude mít postaveno najisto, ke kterému dni má zdravotní stav posuzovat. Součástí žádosti o posouzení zdravotního stavu mohou být podklady podle ustanovení § 23 odst. 3, tedy zdravotní zprávy dodané žadatelem. Pokud žadatel podklady nedoloží přímo k žádosti, ale ve lhůtě 15 dnů od podání žádosti, ÚSSZ zašle IPZS samotnou žádost o posouzení zdravotního stavu a v případě jejich doložení, podklady IPZS předá bezodkladně po uplynutí lhůty v ustanovení § 23 odst. 3. Součástí žádosti nebude ani záznam z provedeného sociálního šetření, jež má nově v kompetenci IPZS. ÚSSZ požádá o posouzení zdravotního stavu bezodkladně po zahájení řízení, neboť IPZS má povinnost zahájit sociální šetření do 5 pracovních dnů od zahájení řízení. Navrhuje se stanovit lhůtu pro provedení sociálního šetření a vyhotovení záznamu o provedeném sociálním šetření v listinné nebo elektronické podobě, což by vedlo k celkovému urychlení řízení ve věci dávky příspěvek na péči. V současné době se ke lhůtě pro vydání rozhodnutí může z důvodu provedení sociálního šetření připočíst až 30 dnů podle ustanovení § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu. V obecné rovině je třeba zmínit, že správní orgán je primárně povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu a uvedené lhůty jsou zákonem stanoveny pouze jako nejzazší časové určení lhůty pro vyřízení věci. Praxe však ukazuje, že správní orgán počítá spíše než s lhůtou danou ustanovením § 71 odst. 1 správního řádu, tzn. bez zbytečného odkladu, s obecnou lhůtou 30 dnů danou ustanovením § 71 odst. 3 správního řádu (bez ohledu na to, že zákon uvádí do 30 dnů a až 30 dnů), z tohoto důvodu by navrhovanou úpravou došlo k významné časové úspoře. Zkrácení lhůty pro provedení sociálního šetření a vyhotovení záznamu je opodstatněné i vzhledem k plánované elektronizaci záznamu o provedeném sociálním šetření. Stanovení zkrácené lhůty umožňuje také skutečnost, že po převodu sociálních pracovníků do gesce IPZS budou tito provádět pouze sociální šetření, nikoliv souběžně vést i celá správní řízení o NSD podmíněných DNZS a průkazu, jako tomu bylo nyní často v gesci ÚP. Navrhovaná lhůta vychází také ze zahraničních zkušeností, konkrétně Spolkové republiky Německo, kde doba posouzení osoby v domácím prostředí (obdoba přirozeného sociálního prostředí) je zákonem stanovena na 25 dnů a reálně v praxi je vykonávána do 21 dnů. Benefitem navrhované úpravy (zkrácení lhůty pro provedení sociálního šetření a vyhotovení záznamu o provedeném sociálním šetření v listinné nebo elektronické podobě) je skutečnost, že by posudkový lékař/ONZP měl v jeden okamžik k dispozici všechny podklady pro posouzení zdravotního stavu osoby a pro vydání posudku, jež je podkladem pro rozhodování ve věci, tzn. lékařské zprávy od žadatele, podklady od ošetřujícího lékaře a záznam o provedeném sociálním šetření. V této souvislosti se navrhuje, aby se současně se zahájením sociálního šetření také do 5 pracovních dnů od zahájení řízení vyžádala zdravotnická dokumentace, je-li zapotřebí, na jejíž dodání má ošetřující lékař podle ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. lhůtu 15 dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost (pokud mu nebyla stanovena lhůta ze strany IPZS). Navrhuje se z důvodu zjednodušení a zrychlení správního řízení, aby záznam o provedeném sociálním šetření mohl být vyhotovován sociálním pracovníkem přímo na místě elektronicky, s tím, že zůstane možnost tento záznam následně doplnit a formálně upravit. Dojde tak k úspoře času sociálních pracovníků, a tudíž k jejich efektivnějšímu využití v rámci agendy, neboť již nebudou muset ručně zapsaný záznam následně přepisovat do elektronické podoby, ale pouze ho formálně upraví, případně doplní o některé své postřehy a předají posudkovému lékaři/ONZP. Současně s navrhovanou změnou zůstane možnost záznam o provedeném sociálním šetření vyhotovit listinně s následným přepsáním do elektronické podoby, jak je tomu v současnosti. V opačném případě by při překotném zavedení pouze elektronické formy záznamu hrozilo riziko, že sociální pracovníci nebudou včas vybaveni tablety/přenosnými počítači nebo nebude připraven aplikační program. Navrhovaná forma elektronizace záznamu o provedeném sociálním šetření při současném zachování způsobu provádění sociálního šetření, jak je tomu nyní, a tedy při zachování jeho kvality, ve spojení s navrhovanou úpravou zkrácení lhůty pro vyhotovení záznamu, se jeví za dané situace jako nejpřijatelnější varianta. IPZS neběží lhůta pro posouzení stupně závislosti po dobu, po kterou je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření; to neplatí, je-li osobě poskytována v průběhu hospitalizace u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a tato skutečnost byla doložena v souladu se zákonem. V souvislosti se zefektivněním řízení se navrhuje, že bude nově žadateli zasílán stejnopis posudku o zdravotním stavu nejpozději následující pracovní den po dni jeho vydání. Obdobně je již činěno v systému pojistných dávek ve věci invalidního důchodu, jež má v kompetenci ČSSZ. Žadateli tak bude vždy ještě před vydáním rozhodnutí zaslán posudek a nebude třeba v této souvislosti zasílat vyrozumění o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí podle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. Nadále ovšem zůstává zachována možnost posuzované fyzické osoby dle ustanovení § 36 odst. 1 a 2 správního řádu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, tj. po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí a současně nahlížet do spisu v souladu s ustanovením § 38 správního řádu. Současně se ze zákona vypouští povinnost IPZS uvádět ve stejnopisu posudku, že se jedná o osobu s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo hluchoslepou, jestliže tato osoba nezvládá základní životní potřeby v oblasti orientace. V současné době již není vydání průkazu navázáno na přiznaný stupeň závislosti a z toho důvodu se jedná o nadbytečný text související s již zrušenou právní úpravou. Obdobně pro nadbytečnost byla vypuštěna i informace, že posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku, které obdrží žadatel, neboť náležitosti rozhodnutí vyplývají ze správního řádu. Dále se navrhuje, aby po převedení agendy NSD podmíněných DNZS a průkazu z ÚP pod hlavičku ČSSZ (ÚSSZ a IPZS), jež kromě vypracování posudku bude mít nově v kompetenci celý proces rozhodování ve věci, bylo v řízení o příspěvku na péči upuštěno od přerušení řízení v souvislosti s posuzováním zdravotního stavu žadatele pro účely vypracování posudku, který je podkladem pro rozhodování ve věci příspěvku na péči. V současné době rozhodují ve správním řízení v prvním stupni ve věci příspěvku na péči krajské pobočky ÚP. Ty přerušují řízení na dobu, po kterou je IPZS posuzován zdravotní stav. Lhůty pro řízení ve věci příspěvku na péči v současnosti vycházejí ze dvou právních předpisů, a to z ustanovení § 71 odst. 1 a 3 správního řádu a z ustanovení §16a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Správní řád stanovuje, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí, není-li to možné bez zbytečného odkladu, ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta se prodlužuje až o 30 dnů, je-li třeba provést např. sociální šetření. Další lhůta vychází ze zákona č. 582/1991 Sb. a stanovuje orgánu sociálního zabezpečení příslušnému k posouzení zdravotního stavu lhůtu 45 dnů pro vydání posudku v prvoinstančním řízení a 60 dnů ve druhoinstančním řízení (odvolání), i tuto lhůtu je možné prodloužit o 30 dnů, a to v případě, že vydání posudku brání závažné důvody. Upuštění od přerušení řízení povede k větší transparentnosti a důvěryhodnosti. Pozitivním dopadem bude též zrychlení, tedy zkrácení výše uvedené lhůty, a větší hospodárnost řízení ze strany správního orgánu, neboť se zamezí situacím, kdy správní orgán přistupuje k přerušení řízení jako k době, kdy může pouze vyčkávat a přehlíží tak fakt, že ačkoliv neběží správní lhůta pro vydání rozhodnutí, je správní orgán podle ustanovení § 65 odst. 1 správního řádu povinen činit úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. Skutečnost, že po dobu posuzování zdravotního stavu je řízení o příspěvku na péči přerušeno, a neběží tak lhůta pro vydání rozhodnutí, nezbavuje správní orgán odpovědnosti za řádné vedení řízení a povinnosti vyřídit věc bez zbytečných průtahů. Praxe však ukazuje, že správní orgány se k této nejzazší lhůtě někdy mohou nedůvodně uchylovat, a to automaticky, bez ohledu na znění ustanovení § 71 odst. 1 správního řádu. Kromě výše uvedeného nelze opomenout fakt, že upuštění od přerušení řízení povede k větší srozumitelnosti řízení ve vztahu k veřejnosti. Tento úkon je pro řadu žadatelů nesrozumitelný a často je zaměňován se zamítnutím žádosti. Takové nepochopení tohoto úkonu vede k většímu počtu telefonických i jiných dotazů směrem ke krajským pobočkám ÚP, a tedy k dalšímu zatěžování už tak přetížených pracovníků ÚP (a do budoucna pracovníků ÚSSZ). Navrhuje se speciální úprava lhůt pro řízení ve věci příspěvku na péči s ohledem na jeho specifika, a to v návaznosti na upuštění od přerušování řízení. Základní lhůta pro vydání rozhodnutí vychází ze správního řádu, tj. rozhodnutí se vydává bezodkladně. Nově se navrhuje, aby ÚSSZ o příspěvku na péči rozhodla nejpozději do 15 dnů od zahájení řízení, přičemž lhůta neběží v době posuzování zdravotního stavu. Zkrácení lhůty pro vydání rozhodnutí je navrhováno v návaznosti na skutečnost, že podle nově navrhovaného procesu správního řízení ve věci příspěvku na péči ÚSSZ zašle bezodkladně žádost o posouzení zdravotního stavu a od té doby lhůta pro vydání rozhodnutí neběží, a to až do obdržení posudku. Ve spojitosti se zákonem stanovenou lhůtou pro zahájení sociálního šetření, jehož termín musí být domluven do 5 pracovních dnů od zahájení řízení, lze vyvozovat, že by lhůta pro vydání rozhodnutí neběžela ÚSSZ od druhého, maximálně třetího dne od zahájení řízení. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by zůstala zachována 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí, po obdržení posudku by ÚSSZ pro vydání rozhodnutí zbývalo 27-28 dní (je brána v potaz i výjimka z ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu). Tato doba se v kontextu snahy zefektivnit a zrychlit správní řízení jeví jako neadekvátní, a to i s ohledem na to, že posudek je v případě posuzování nároku na příspěvek na péči stěžejním podkladem rozhodnutí a pouze ve výjimečných případech je třeba opatřovat podklady další (v takových případech je možné ÚSSZ využít prodloužení lhůty, viz podrobněji níže). Navrhovaná lhůta se jeví s ohledem na výše uvedené jako dostatečná a vychází se tak vstříc požadavkům společnosti na rychlejší rozhodování v této zvlášť citlivé oblasti, kdy každý den navíc může znamenat komplikace jak pro samotného žadatele, tak i jeho rodinu, která mnohdy nemá dostatečné finanční prostředky na to, aby mohla zajistit dostatečnou péči z vlastních zdrojů a dostává se tak do tíživé situace. Lhůta pro vydání rozhodnutí se prodlužuje v případě potřeby odstranění nedostatků podání, jde-li o zvlášť složitý případ, seznamuje-li se účastník řízení s podklady nebo jsou zjišťovány rozhodné skutečnosti u jiných orgánů veřejné moci, právnických nebo fyzických osob. Rychlost řízení o příspěvku na péči, tedy o dávce, která má pomoci se zajištěním potřebné péče osobám s DNZS, který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb, může zásadním způsobem ovlivnit kvalitu života těchto osob, potažmo kvalitu života osob o ně pečujících. Nicméně možnost prodloužení lhůt pro vydání rozhodnutí je nutné ponechat pro případné nedodání potřebných podkladů, tj. kdy správní orgán nenese „vinu“ za prodlužování řízení, nebo z důvodu nutnosti došetření rozhodných skutečností (například pochybností o uvedeném poskytovateli sociálních služeb nebo o oprávněnosti uvedené oprávněné osoby). Z tohoto důvodu se navrhuje zároveň obdobná úprava, jaká již funguje v oblasti důchodového pojištění (ustanovení § 107a zákona č. 582/1991 Sb.). V kontextu upuštění od přerušování řízení v celém procesu správního řízení o příspěvku na péči a bez zavedení možnosti lhůtu prodloužit by správní orgán nebyl chráněn v situacích, kdy dodržení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí brání skutečnosti, které správní orgán nemůže ovlivnit, urychlit nebo jim předejít. Navrhovaná úprava by tak měla vést ke zvýšení efektivity a spokojenosti klienta a rovněž ke snížení nákladovosti za poštovní služby, zároveň by byla řešena situace, kdy nejsou z objektivních důvodů dodány podklady včas či správní orgán musí došetřit rozhodné skutečnosti.

Současně se navrhuje, že pokud žadatel o příspěvek na péči zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. a ÚSSZ zastaví řízení o příspěvku na péči, o usnesení v této věci provede pouze záznam do spisu.

K bodu 31:

S ohledem na zasílání posudku o zdravotním stavu posuzovaným fyzickým osobám, popřípadě jejich zástupcům, bude v řízení o příspěvku na péči upuštěno od zasílání vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí podle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, a to v případech, kdy ÚSSZ při rozhodování vychází z podkladů, které správnímu orgánu předložil účastník řízení nebo společně posuzovaná osoba, posudku o zdravotním stavu nebo údajů vedených v Informačním systému o příspěvku. Ustanovení se obdobně použije pro odvolací řízení. Nadále má posuzovaná fyzická osoba možnost podle ustanovení § 36 odst. 1 a 2 správního řádu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, tj. po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Současně má možnost nahlížet do spisu v souladu s ustanovením § 38 správního řádu. O této skutečnosti bude poučena mimo jiné i v rámci prováděného sociálního šetření. Návrh přináší zrychlení a zjednodušení řízení a úsporu nákladů za poštovní služby. V návaznosti na záměr v co nejvyšší míře digitalizovat a automatizovat správní řízení v oblasti příspěvku na péči se navrhuje umožnit vyhotovení rozhodnutí elektronicky s použitím Informačního systému o příspěvku, přičemž každé takové rozhodnutí bude obsahovat elektronickou pečeť s elektronickým časovým razítkem.

K bodu 32:

Příspěvek na péči bude nově v gesci ÚSSZ. V návaznosti je tedy upraveno znění ustanovení § 28 odst. 1 tak, že o odvolání proti rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení, rozhoduje ministerstvo.

K bodu 33:

Podle ustanovení § 88 odst. 1 správního řádu, neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro postup podle ustanovení § 87, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Odvolacímu správnímu orgánu se zasílá originál spisové dokumentace, přičemž správní orgán si ponechává kopii pro případ možné ztráty spisu při předávání mezi jednotlivými správními úřady. Kopie je také podstatná pro možnou návaznou práci se spisem v době rozhodování o odvolání. Současná lhůta je stanovena obecně pro všechna správní řízení, která nejsou upravena zvláštním předpisem a nereflektuje sílící digitalizaci v oblasti NSD, která je ještě více podpořena v souvislosti se změnou kompetence u dotčených agend. Lhůta 30 dnů se do budoucna jeví jako neadekvátní, neboť spisy budou vedeny v elektronické podobě a nebude tak potřeba již činit zálohové kopie spisu, nebo jen v omezené míře. Delší lhůta na předání odvolání může vést k nadbytečnému odkládání předání odvolání nadřízenému orgánu a tím k přetěžování úřadů, což negativně ovlivňuje celkový průběh správního řízení. Zkrácení lhůty takovému možnému chování předchází a zrychluje celý systém. Všechny zapojené strany (včetně žadatelů) do odvolacího řízení mají legitimní zájem na co nejrychlejším a nejtransparentnějším vyřízení jejich případu. Zkrácením lhůty na 15 dnů tak bude zajištěna vyšší ochrana jejich zájmu. Dále se navrhuje, aby ve stejné lhůtě (15 dnů) IPZS předal posudkový spis MPSV (PK MPSV). Přímým důsledkem navrhovaného opatření bude zvýšení důvěryhodnosti a transparentnosti ve vztahu k veřejnosti. Jedná se o jasný signál snahy o efektivnější správní řízení. Flexibilita a pružnost systému současně umožní rychlejší přizpůsobení se specifickým okolnostem jednotlivých případů. Právě u NSD podmíněných DNZS a průkazu je vysoké procento případů klientů, kteří se nacházejí v obtížných a citlivých životních situacích, které ve většině případů nebyly zaviněny jejich vlastním přičiněním, neboť jsou způsobeny zhoršeným zdravotním stavem.

K bodu 34:

Legislativně-technická úprava.

K bodům 35 až 38:

ÚSSZ ve spolupráci s IPZS bude nově plnit úkoly podle ustanovení § 29 odst. 1 ve věci kontroly využívání příspěvku. V současnosti tyto úkoly plní sociální pracovníci ÚP převážně formou sociálního šetření v přirozeném sociálním prostředí oprávněné osoby. Správní řízení nově povedou ÚSSZ, které budou rovněž příspěvek vyplácet, přičemž provádění sociálního šetření bude v gesci IPZS. Z toho důvodu se navrhuje, aby ÚSSZ kontroly prováděla ve spolupráci s IPZS. Bude tak zajištěno provedení potřebných kontrol plynoucích z činnosti ÚSSZ i IPZS. V této souvislosti bude třeba metodicky nastavit spolupráci mezi ÚSSZ a IPZS, neboť sociální pracovník IPZS se bude potřebovat před provedením kontroly seznámit s aktuálními informacemi k případu, jež bude možné získat pouze ze spisu vedeného ÚSSZ. Bude proto potřeba umožnit sociálním pracovníkům přístup do jednotlivých spisů anebo nastavit spolupráci tak, aby ÚSSZ informace k danému případu sociálnímu pracovníkovi na požádání poskytla. Současně je nezbytné, aby záznam z kontroly měla k dispozici i ÚSSZ k dalšímu postupu (např. zahájení řízení z moci úřední). Záznam z kontroly musí být součástí spisu i v případě, že z kontroly nevyplynou žádná zjištění, jež by vedla k zahájení řízení.

K bodu 39:

Navrhuje se, aby Informační systém o příspěvku byl součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož správcem je MPSV. Zavádí se povinnost právnických a fyzických osob poskytovat MPSV údaje ze svých informačních systémů, a to z důvodu automatizace získávání dat o klientovi, která jsou již v systémech dostupná, například napojení systémů na registr Všeobecné zdravotní pojišťovny z důvodu ověření nezletilosti dítěte. Žadatel/oprávněná osoba je upozorněn, že pokračováním v žádosti souhlasí s načtením dat od orgánů veřejné moci. MPSV a ÚSSZ jsou povinny zajistit uložení údajů z Informačního systému o příspěvku po dobu 15 let.

K bodu 41:

Vzhledem k rozšíření okruhu subjektů (fyzické a právnické osoby), od kterých mohou být získávány informace potřebné pro rozhodování o příspěvku na péči, se navrhuje rozšíření mlčenlivosti zaměstnanců obcí a krajů, státu a poskytovatelů sociálních služeb. Zároveň se navrhuje rozšíření subjektů, které mohou využívat zobecněných informací pro účely vědecké, publikační a pedagogické činnosti, o ÚSSZ a IPZS.

K Čl. II – Přechodná ustanovení K bodu 1:

V souvislosti s přechodem působnosti ve věci příspěvku na péči je nutno řešit i otázky správních řízení zahájených před účinností navrhované právní úpravy a dosud pravomocně neskončených. Řízení dokončí krajské pobočky ÚP podle zákona č. 108/2006 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona.

K bodu 2

Výplatu u příspěvku na péči, která nebyla přede dnem účinnosti navrhovaného zákona provedena, provede ÚSSZ příslušná podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona.

K bodu 3:

Pohledávky, které vznikly krajským pobočkám ÚP přede dnem účinnosti navrhovaného zákona, zůstávají na krajských pobočkách ÚP.

K bodu 4:

Výkony rozhodnutí zahájené a neukončené přede dnem účinnosti navrhovaného zákona, dokončí příslušná krajská pobočka ÚP. Výkony rozhodnutí, které měla provést krajská pobočka ÚP, a které nebyly přede dnem účinnosti navrhovaného zákonazahájeny, provede příslušná ÚSSZ podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona.

K bodu 5:

Žádosti, námitky a jiná podání ve věci příspěvku na péči učiněná přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona vůči krajské pobočce ÚP, dokončí příslušná krajská pobočka ÚP, u které byly podány. Obdobně se postupuje i v případě žádostí, námitek a jiných podání v řízeních podle bodu 1.

K bodu 6:

Skartační řízení u všech spisů a dokumentů ve věci příspěvku na péči, kterým přede dnem účinnosti navrhovaného zákona uplynula skartační lhůta, provedou krajské pobočky ÚP.

K bodu 7:

Spisy a dokumenty s pravomocně ukončenými správními řízeními, na jejichž základě dochází k výplatě budou ze strany krajské pobočky ÚP předány bez zbytečného odkladu; spisy a dokumenty podle bodu 1 budou krajskými pobočkami ÚP předány bez zbytečného odkladu po pravomocně skončeném řízení. Ostatní spisy a dokumenty, které nejsou potřebné pro aktuální činnost a výplatu příspěvku na péči, předají krajské pobočky ÚP jen na žádost příslušné ÚSSZ; v těchto případech jsou povinny předat vyžádané spisy a dokumenty bez zbytečného odkladu.

K Čl. III - Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

K bodu 1:

Návrhem zákona došlo k úpravě okruhu oprávněných osob ve vztahu k občanům členských států Evropské unie, neboť současné znění zákona již nebylo aktuální a v souladu s platnými evropskými předpisy.

K bodům 2, 5 až 8, 10 a 26:

ÚSSZ mají podle tohoto a navazujících ustanovení nově vést správní řízení ve věci dávek pro osoby se zdravotním postižením a o průkazu. Obsahem návrhu je sjednocení výkonu státní správy prvostupňových agend podmíněných DNZS pod hlavičkou ČSSZ a jejích vnitřních organizačních jednotek (ÚSSZ a IPZS).

K bodu 3:

Doplňuje se kompetence IPZS, s tím, že zdravotní stav je posuzován podle zákona č. 582/1991 Sb.

K bodu 4:

Legislativně-technická úprava.

K bodu 9:

Navrhuje se, aby bylo upraveno v ustanovení § 17 (přechod nároku na dávku a její výplatu), že nástupnické osoby jsou účastníky řízení v případě úmrtí oprávněné osoby po uplatnění nároku na dávku s ohledem na vypuštění v ustanovení § 21. Jedná se o obdobnou úpravu jako v zákoně č. 108/2006 Sb.

K bodu 11:

Navrhuje se upravit účastníky řízení obdobně jako v ostatních zákonech upravujících oblast NSD. Použitý výčet byl shledán jako přehlednější pro adresáty právní normy než dosavadní znění ustanovení.

K bodu 12:

Upravuje se místní příslušnost ÚSSZ pro účely dávek pro osoby se zdravotním postižením a průkazu. Osoba bude mít možnost zvolit si pracoviště ÚSSZ, které povede správní řízení o žádosti a v případě nároku bude dávku následně vyplácet nebo vydá průkaz. Systém osobě primárně nabídne příslušnost dle trvalého bydliště nebo hlášeného pobytu, ale současně bude moci osoba vybrat jakékoli jiné pracoviště bez ohledu na své trvalé bydliště nebo hlášený pobyt. U řízení zahájených z moci úřední bude místní příslušnost určena na základě místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby. Podání žádosti formou asistovaného podání bude možné podat na libovolném pracovišti ÚSSZ. Uvedený návrh koresponduje s dlouhodobými záměry vlády ČR a dalších státních orgánů a s požadavky veřejnosti o proklientskou veřejnou správu, na kterou se mohou obrátit bez ohledu na svůj trvalý pobyt v místě, kde se aktuálně nachází.

K bodu 13:

Navrhuje se, aby řízení o přiznání dávky bylo zahajováno „na žádost“ namísto dosavadního zahajování „na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem“.

Návrh souvisí s digitalizací procesu správního řízení, neboť podání žádosti bude možné učinit pouze elektronicky prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením (tzv. Klientská zóna Jenda), na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci) nebo ústně na kontaktním pracovišti ÚSSZ formou asistovaného podání, přičemž asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem ÚSSZ do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením (po prokázání totožnosti osoby a po ověření správnosti údajů uvedených v podání). Dosavadní tiskopisy pro účely podání žádosti již nebude možné využívat. Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší jednoho roku, která má nárok na průkaz ZTP nebo ZTP/P. Tento nárok je jí přiznán na základě podané žádosti při splnění podmínky, že se pravidelně dopravuje za úhradu (žadatel podepisuje čestné prohlášení). Pokud je žádost podávána v době, kdy se vede řízení o přiznání průkazu, řízení o příspěvku na mobilitu se přerušuje. Tím narůstá administrativa správního úřadu v souvislosti se zasíláním usnesení o přerušení řízení a následně oznámení o pokračování v řízení. Administrativní zátěž je spojená také s vedením dvou řízení. V této souvislosti se jeví vhodné zavést jednu žádost o příspěvek na mobilitu a průkaz, na jejímž základě se povede jedno společné správní řízení, které se nebude přerušovat. Na žádosti zvolí žadatel možnost, že kromě průkazu žádá i o příspěvek na mobilitu a zároveň čestně prohlásí, že splňuje podmínku pravidelného dopravování za úhradu. Možnost podat žádost o příspěvek na mobilitu samostatně musí zůstat zachována např. pro případy, kdy v době řízení o průkaz nesplňuje osoba podmínky pro přiznání příspěvku na mobilitu, což může být z důvodu, že se pravidelně za úhradu nedopravuje. ÚSSZ spojí uvedená řízení také v případě, kdy žádost o příspěvek na mobilitu byla podána v průběhu řízení o průkazu a nebylo dosud vydáno rozhodnutí. Je-li vedeno společné řízení, výrok o příspěvku na mobilitu nabývá právní moci nejdříve s právní mocí ve věci průkazu.

K bodu 14:

V souvislosti s digitalizací správního řízení se navrhuje, aby bylo možné podat žádost o dávky pouze elektronicky prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci nebo formou asistovaného podání na pracovišti ÚSSZ, přičemž asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem ÚSSZ do informačního systému (po prokázání totožnosti osoby a po ověření správnosti údajů uvedených v podání). Navrhuje se, že lhůta pro předložení podkladů pro posouzení zdravotního stavu podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku, ze strany posuzované fyzické osoby bude stanovena zákonem, a bude činit 15 dnů od podání žádosti. Žadatel tak bude mít možnost zdravotní zprávy od svých ošetřujících lékařů, zejména specialistů, kterými nedisponuje praktický lékař, přiložit k žádosti anebo do 15 dnů od jejího podání. Orgán sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu podle ustanovení § 8 odst. 1 vychází z podkladů podle ustanovení § 8 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., tj. zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly ÚSSZ podle odst. 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu poskytovat orgánu sociálního zabezpečení součinnost podle ustanovení § 16 odst. 1.

Podklady předkládané posuzovanou fyzickou osobou je zapotřebí vnímat jen jako další dodatečné podklady, neboť IPZS si zdravotnickou dokumentaci od ošetřujícího lékaře, zpravidla praktického, vyžádá ze své iniciativy. Žadatel je povinen v žádosti uvést svého ošetřujícího (praktického) lékaře a popř. dalšího lékaře specialistu (u kterého se léčí s onemocněním, které má nejzávažnější dopad na zdravotní stav). V současné době je lhůta pro předložení podkladů pro posouzení zdravotního stavu stanovena výzvou, a to jak v prvoinstančním, tak druhoinstančním správním řízení. Lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy k předložení těchto podkladů. Navrhovaná úprava 15denní lhůtu stanovuje v zákoně č. 329/2011 Sb. a lhůta je počítána od podání žádosti pouze v prvoinstančním řízení. Koncentrace podkladů je tak v rámci správního řízení pouze posunuta na začátek, neboť lze předpokládat, že pokud osoba žádá o příspěvek na zvláštní pomůcku, jedná tak již na základě zdravotních omezení, tzn. že již absolvovala příslušná vyšetření, na jejichž základě tato byla objektivizována ze strany ošetřujícího lékaře. Prostor pro následné doložení je ponechán; zákonodárce tedy striktně netrvá na doložení v den podání žádosti. Zachována zůstává taktéž i možnost prominout zmeškání lhůty. Současně je pamatováno na řízení zahájená z moci úřední, v jejichž případě se navrhuje lhůtu pro dodání podkladů stanovit již v samotném oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední. Výzva se v takovém případě jeví jako nadbytečný byrokratický úkon, který je možné spojit se zahájením řízení do jednoho dokumentu. Zmeškání lhůty lze prominout, přičemž proti procesnímu rozhodnutí v této věci je odvolání nepřípustné, včetně vyloučení ze soudního přezkumu. Navrhovaným opatřením dojde k výraznému snížení administrativního zatížení IPZS v části určené pro posouzení zdravotního stavu, neboť aktuálně je nutné každé posuzované fyzické osobě zaslat výzvu se stanovenou lhůtou pro předložení podkladů. Až po doručení výzvy, u čehož je často využit institut fikce doručení, je možné stanovit termín posudkového jednání. Návrh by umožnil stanovit termín posudkového jednání bez dalších odkladů.

K bodu 15:

Navrhuje se vypustit ustanovení, na jehož základě mohl zletilou osobu zastupovat člen domácnosti. Jedná se o formální úpravu. Možnost zastupování zletilé osoby členem domácnosti vyplývá ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a proto zaručení stejného práva speciálním zákonem se jeví jako nadbytečné. Vypuštěním současně dojde ke sjednocení se zákonem č. 108/2006 Sb., ve kterém také není zastupování členem domácnosti explicitně uvedeno.

K bodu 16:

Z důvodu digitalizace a vývoje agendových informačních programů se navrhuje upravit odlišně od správního řádu podání. Podání bude nově činěno elektronicky prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením (Klientská zóna Jenda) na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, elektronicky datovou schránkou, ústně na kontaktním pracovišti územní správy sociálního zabezpečení formou asistovaného podání, přičemž asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem územní správy sociálního zabezpečení do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením po prokázání totožnosti osoby a po ověření správnosti údajů uvedených v podání nebo v listinné podobě. Toto ustanovení se vztahuje na veškerá podání vyjma žádosti, neboť způsob podání žádosti je speciálně upraven v ustanovení § 22 odst. 2.

K bodu 17:

S ohledem na digitalizaci a bezpečnostní rizika se navrhuje vypuštění věty první odstavce 2.

K bodu 18:

Nově navrhovaná možnost získání fotografie pro vydání průkazu sehráním z agendových informačních systémů je snahou o zjednodušený a moderní přístup k předkládání fotografií, které jsou povinnou součástí průkazu. Možnost sehrání fotografie z agendových informačních systémů minimalizuje administrativní zátěž nejen účastníka řízení. Návrh reflektuje postupující digitalizaci ve státní správě a důraz kladený na propojenost státní správy.

K bodu 19:

Navrhuje se speciálně upravit doručování v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením, a to z důvodu digitalizace procesu správního řízení a sjednocení s připravovaným návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci. Osobám, které mají zpřístupněnou datovou schránku, budou písemnosti nadále doručovány jejím prostřednictvím, v souladu se správním řádem a zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Doručování datovou schránkou tak bude mít vždy přednost před ostatními způsoby doručování. Osobám, které datovou schránku zpřístupněnou nemají, bude doručováno elektronicky prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením (tzv. Klientská zóna Jenda), pokud osoby tuto možnost nevyloučí. V případě doručování prostřednictvím informačního systému bude písemnost považována za doručenou okamžikem, kdy se adresát do informačního systému přihlásí, popřípadě po uplynutí 10denní lhůty ode dne, kdy byla písemnost do informačního systému vložena. Uvede-li adresát písemnosti adresu elektronické pošty nebo telefonní číslo, popřípadě obojí, bude jejich prostřednictvím informován o vložení písemnosti do informačního systému, v opačném případě bude informován na kontakty uvedené v základních registrech. V případě, že osoba doručování prostřednictvím informačního systému vyloučí, bude jí doručováno podle správního řádu, tzn. stejně jako doposud, zejména prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo veřejné vyhlášky. Způsob doručování bude možné v průběhu řízení měnit a nastavit pro každé řízení individuálně dle možností a potřeb každé osoby. V řízení o přeplatku a v řízení o ustanovení zvláštního příjemce bude i nadále doručováno v souladu se správním. Navrhuje se, aby spisy ve věci dávek pro osoby se zdravotním postižením byly vedeny pouze elektronicky, a to z důvodu digitalizace správního řízení. V případě podání v listinné podobě toto podání správní orgán převede do elektronické podoby, založí do spisu a jeho listinnou podobu uschová. V elektronickém spise budou evidovány a k dispozici veškeré dokumenty, které byly ve věci správního řízení vydány, a to bez ohledu na způsob doručování. Pokud by povaha podání vylučovala převedení do elektronické podoby, uschová správní orgán toto podání a ve spise o tomto provede záznam. Účastník řízení může nahlížet do spisu v Informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením po prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci nebo na kontaktním pracovišti územní správy sociálního zabezpečení.

K bodu 20:

Z důvodu digitalizace správního řízení a v návaznosti na vývoj aplikační podpory se ze zákona vypouští obsahové náležitosti žádosti, neboť získání základních údajů o žadatelích vychází ze správního řádu a další zjišťované informace byly transformovány jako povinnosti žadatele/oprávněné osoby. Navrhuje se, aby ÚSSZ bezodkladně zaslala žádost IPZS o posouzení zdravotního stavu včetně uvedení data, ke kterému má být zdravotní stav posouzen, neboť součástí žádosti již nebude kopie žádosti, ze které je patrné datum podání žádosti. Součástí žádosti o posouzení zdravotního stavu budou podklady k posouzení zdravotního stavu, tedy zdravotní zprávy dodané žadatelem. Pokud žadatel podklady nedoloží přímo k žádosti, ale ve lhůtě 15 dnů od podání žádosti, jak má stanoveno zákonem, ÚSSZ zašle IPZS samotnou žádost o posouzení zdravotního stavu a v případě jejich doložení, podklady následně IPZS předá bezodkladně po uplynutí lhůty v ustanovení § 22 odst. 3. V případě řízení zahájených z moci úřední se postupuje obdobně. V souvislosti se zefektivněním řízení se navrhuje, že bude nově posuzované osobě zasílán stejnopis posudku o zdravotním stavu nejpozději následující pracovní den po dni jeho vydání, jak je činěno obdobně již v systému pojistných dávek ve věci invalidního důchodu, jež má v kompetenci ČSSZ. Vzhledem k tomu, že bude posuzované fyzické osobě odeslán posudek před vydáním rozhodnutí, nebude třeba v této souvislosti zasílat vyrozumění o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí podle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu.

K bodu 21:

S ohledem na zasílání posudku o zdravotním stavu bude upuštěno od možnosti vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí podle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, a to v případech, kdy ÚSSZ při rozhodování vychází pouze z podkladů, které správnímu orgánu předložil účastník řízení nebo společně posuzovaná osoba, posudku o zdravotním stavu nebo údajů vedených v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí. Obdobně se použije pro odvolací řízení. Nadále má posuzovaná fyzická osoba možnost podle ustanovení § 36 odst. 1 a 2 správního řádu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, tj. po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Současně má možnost nahlížet do spisu v souladu s ustanovením § 38 správního řádu.

K bodu 22:

Navrhuje se speciální úprava lhůt pro řízení ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku a příspěvku na mobilitu, a to v návaznosti na upuštění od přerušování řízení. Základní lhůta pro vydání rozhodnutí vychází ze správního řádu, tj. rozhodnutí se vydává bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Nově se navrhuje, aby ÚSSZ o příspěvku na zvláštní pomůcku a příspěvku na mobilitu rozhodla nejpozději do 15 dnů od zahájení řízení. Zkrácení lhůty pro vydání rozhodnutí je navrhováno v návaznosti na skutečnost, že podle nově navrhovaného procesu správního řízení ÚSSZ lhůta neběží po dobu, po kterou IPZS posuzuje zdravotní stav žadatele. Lze předpokládat, že lhůta ÚSSZ nepoběží od druhého, maximálně třetího dne od zahájení řízení, neboť s odkazem na ustanovení § 23 odst. 1 bude žádost o posouzení zdravotního stavu odeslána bezodkladně. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by zůstala zachována 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí, po obdržení posudku by ÚSSZ pro vydání rozhodnutí zbývalo 27-28 dní. Tato doba se v kontextu snahy zefektivnit a zrychlit správní řízení jeví jako neadekvátní. Navrhovaná lhůta se jeví s ohledem na výše uvedené jako dostatečná a vychází se tak vstříc požadavkům společnosti na rychlejší rozhodování v této zvlášť citlivé oblasti, kdy každý den navíc může znamenat komplikace jak pro samotného žadatele, tak i jeho rodinu. Upuštění od úkonu přerušení řízení znamená určitou úsporu v úředních postupech a také ve výdajích na poštovní služby spojené s úkonem přerušení řízení a následným oznámením o pokračování řízení. Není však možné bez dalších procesních a legislativních úprav. Lhůta pro vydání rozhodnutí se prodlužuje v případě potřeby odstranění nedostatků podání, dokládání alespoň 2 návrhů řešení odstranění bariéry podle § 9 odst. 10, jde-li o zvlášť složitý případ nebo jsou zjišťovány rozhodné skutečnosti u jiných orgánů veřejné moci, právnických nebo fyzických osob, popřípadě se účastník řízení seznamuje se s podklady pro vydání rozhodnutí (především v případě příspěvku na zvláštní pomůcku). Možnost prodloužení lhůt pro vydání rozhodnutí je potřeba ponechat např. pro případné nedodání potřebných podkladů, tj. kdy správní orgán nenese „vinu“ za prodlužování řízení. Z tohoto důvodu se navrhuje obdobná úprava jako pro důchodové pojištění, aby správní orgán byl chráněn v situacích, kdy není zavinění prodloužení doby řízení na jeho straně. Navržené opatření povede ke zvýšení efektivity a spokojenosti klienta a rovněž ke snížení nákladovosti za poštovní služby. Navrhuje se, aby lhůty uvedené v nových odstavcích 1 až 2 platily obdobně pro MPSV pro účely odvolacího řízení.

K bodu 23:

V návaznosti na záměr v co nejvyšší míře digitalizovat a automatizovat správní řízení v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením a průkazu se navrhuje umožnit vyhotovení rozhodnutí elektronicky s použitím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, přičemž každé takové rozhodnutí bude obsahovat elektronickou pečeť s elektronickým časovým razítkem.

K bodu 24:

Podle ustanovení § 88 odst. 1 správního řádu, neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro postup podle ustanovení § 87, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Odvolacímu správnímu orgánu se zasílá originál spisové dokumentace, přičemž správní orgán si ponechává kopii pro případ možné ztráty spisu při předávání mezi jednotlivými správními úřady. Kopie je podstatná pro možnou návaznou práci se spisem v době rozhodování o odvolání. Současná lhůta je stanovena obecně pro všechna správní řízení, která nejsou upravena zvláštním předpisem a nereflektuje sílící digitalizaci v oblasti NSD, která je ještě více podpořena v souvislosti se změnou kompetence u dotčených agend. Lhůta 30 dnů se do budoucna jeví jako neadekvátní, neboť spisy budou vedeny v elektronické podobě a nebude tak potřeba již činit zálohové kopie spisu, nebo jen v omezené míře.

Delší lhůta na předání odvolání může vést k nadbytečnému odkládání předání odvolání nadřízenému orgánu a tím k přetěžování úřadů, což negativně ovlivňuje celkový průběh správního řízení. Zkrácení lhůty takovému možnému chování předchází a zrychluje celý systém. Všechny zapojené strany (včetně žadatelů) do odvolacího řízení mají legitimní zájem na co nejrychlejším a nejtransparentnějším vyřízení jejich případu. Zkrácením lhůty na 15 dnů tak bude zajištěna vyšší ochrana jejich zájmu. Dále se navrhuje, aby ve stejné lhůtě (15 dnů) IPZS předal posudkový spis MPSV (PK MPSV). Přímým důsledkem navrhovaného opatření bude zvýšení důvěryhodnosti a transparentnosti ve vztahu k veřejnosti. Jedná se o jasný signál snahy o efektivnější správní řízení. Flexibilita a pružnost systému současně umožní rychlejší přizpůsobení se specifickým okolnostem jednotlivých případů. Právě u NSD podmíněných DNZS a průkazu je vysoké procento případů klientů, kteří se nacházejí v náročných životních situacích, které ve většině případů nebyly zaviněny jejich vlastním přičiněním, neboť jsou způsobeny zhoršeným zdravotním stavem.

K bodu 25:

Navrhuje se, aby dosavadní povinné náležitosti žádosti uvedené v ustanovení § 23 pod písmeny a) až i) byly uvedeny v ustanovení § 26 mezi ostatními povinnostmi žadatele. Tato změna je navrhována v souvislosti se zavedením elektronického podání žádosti a v návaznosti na vývoj agendových informačních systémů. Současně se navrhuje používání pojmu ošetřující lékař namísto lékaře praktického. Jde pouze o formální úpravu, neboť pojem ošetřující lékař je pro účely sociálního zabezpečení nadřazeným pojmem k pojmu praktický lékař. Nedojde tedy k situaci, kdy by na praktického lékaře nebylo pamatováno, resp. že byl použitím pojmu ošetřující lékař vyloučen z legislativní úpravy. Konkrétně s pojmem ošetřující lékař pracuje zákon č. 582/1991 Sb. (§ 8 odst. 8), zákon č. 187/2006 Sb. (§ 69) a v neposlední řadě i samotný zákon č. 108/2006 Sb. (§ 9 odst. 2, § 21 odst. 1). Žadateli/oprávněné osobě bude tak umožněno namísto jedné konkrétní specializace lékaře uvést alespoň jednoho svého ošetřujícího lékaře, například praktického lékaře nebo lékaře specialistu, u kterého se léči s onemocněním, které ovlivňuje nejvýrazněji její zdravotní stav, popřípadě lékaře, který má největší přehled o jeho/jejím zdravotním stavu. Navrhovaným opatřením tak dojde k sjednocení povinností u všech NSD podmíněných DNZS a průkazu.

K bodu 27:

Navrhuje se, aby povinnost vrátit přeplatek nevznikala v případě, kdy přeplatek nepřesahuje částku 300 Kč, namísto současných 100 Kč. Opatření je navrhováno na základě ekonomického zhodnocení, kdy z finančního pohledu se jeví jako neefektivní takto nízké částky vymáhat (například vzhledem k cenám doporučených psaní). Současně opatřením dojde ke sjednocení s agendou důchodového pojištění, kdy obě agendy bude mít nově v gesci ČSSZ.

K bodu 28:

Vzhledem ke skutečnosti, že Evropská společenství již zanikla, navrhuje se tento pojem nahradit pojmem Evropská unie.

K bodu 29:

Správní řízení ve věci dávek pro osoby se zdravotním postižením a o průkazu nově povede ÚSSZ.

K bodu 30:

Navrhuje se, aby Informační systém o dávkách pro osoby se zdravotním postižením byl součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož správcem je MPSV. Zavádí se povinnost právnických a fyzických osob poskytovat MPSV údaje ze svých informačních systémů, a to z důvodu automatizace získávání dat o klientovi, které jsou již v systémech dostupné, například napojení systémů na registr Všeobecné zdravotní pojišťovny z důvodu ověření nezletilosti dítěte. Žadatel/oprávněná osoba je upozorněn, že pokračováním v žádosti souhlasí s načtením dat od orgánů veřejné moci. MPSV a ÚSSZ jsou povinny zajistit uložení údajů z Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením.

K bodu 31:

Vzhledem k rozšíření okruhu subjektů (fyzické a právnické osoby), od kterých mohou být získávány informace potřebné pro rozhodování o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a průkazu, se navrhuje rozšíření mlčenlivosti zaměstnanců ÚSSZ a MPSV. Zároveň se navrhuje rozšíření subjektů, které mohou využívat zobecněných informací pro účely vědecké, publikační a pedagogické činnosti, o ÚSSZ a IPZS.

K bodu 32:

V souvislosti s převodem NSD podmíněných DNZS a průkazu do gesce ČSSZ (ÚSSZ a IPZS) se navrhuje, aby oprávnění vstupovat do obydlí (se souhlasem) měli zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ÚSSZ a IPZS.

K bodu 33:

Fotografie na průkaz bude sehrávána z agendových informačních systémů a po vyhotovení bude nově průkaz osobě zasílán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Vypuštěním podpisu držitele průkazu jako povinné součásti průkazu dojde k úspoře dvou návštěv žadatele na pracovišti ÚSSZ. Zároveň se jedná o sjednocení obsahu průkazu s Evropským průkazem osoby se zdravotním postižením, který taktéž nebude podpis držitele průkazu obsahovat.

K bodu 34:

Dle aktuální právní úpravy je doba platnosti nového průkazu totožná s dobou platnosti nahrazovaného průkazu. K nahrazování průkazu dochází v případě, kdy je nahlášena ztráta, odcizení, poškození nebo zničení. V praxi dochází k situacím, kdy je průkaz ztracen, odcizen, poškozen nebo zničen krátce před uplynutím jeho platnosti a je tak oprávněné osobě v krátké době průkaz vyráběn dvakrát, ačkoli nedošlo ke změně nároku. Navrhuje se, aby doba platnosti nového průkazu nahrazující průkaz ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený byla nejvýše 5 let u osob do 18 let věku nebo nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku, přičemž doba platnosti nesmí být stanovena delší, než je platnost posudku o zdravotním stavu.

K bodům 35 a 36:

Navrhuje se, aby byl po vyhotovení průkaz zasílán oprávněné osobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. V návaznosti na zasílání průkazu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb se navrhuje, aby vedle povinnosti osoby odevzdat průkaz v případě, že bylo rozhodnuto o zániku nároku na tento průkaz nebo byl-li jí vydán průkaz nový, byla zavedena možnost zničení takového průkazu. Osoba se tak bude moci sama rozhodnout, jakou variantu si zvolí. Jedná se o proklientské řešení, kterým současně dojde ke snížení zatížení pracovišť ÚSSZ, ať již v počtu návštěv poboček osobami, které přijdou průkaz vrátit, tak v počtu procesů zneplatnění, ke kterému musí dojít v případě, že je průkaz odevzdán na pracovišti ÚSSZ. Pokud se jej osoba rozhodne neodevzdat, bude mít povinnost jej zničit a zamezit tak přístupu k údajům o průkazu. Po skončení platnosti se průkaz již nesmí používat. Neodevzdání průkazu by nově nebylo sankcionováno, ovšem nově by bylo považováno za přestupek nesplnění povinnosti jej zničit.

K bodu 37:

Využití tohoto ustanovení bylo v situaci přechodu z papírových průkazů tištěných na kontaktních pracovištích ÚP na průkazy vydávané ve formě polykarbonátové karty vyráběné Státní tiskárnou cenin. Není již aktuální a z toho důvodu se ruší.

K bodům 38 a 41 a 42:

Jedná se o legislativně-technickou úpravu reagující na přeznačení odstavců.

K bodu 39:

Navrhuje se, aby řízení o průkazu bylo zahajováno „na žádost“ namísto dosavadního zahajování „na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem“. Návrh souvisí s digitalizací procesu správního řízení, neboť podání žádosti bude možné učinit pouze elektronicky prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením (tzv. Klientská zóna Jenda), na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci nebo ústně na kontaktním pracovišti ÚSSZ formou asistovaného podání, přičemž asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem ÚSSZ do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením (po prokázání totožnosti osoby a po ověření správnosti údajů uvedených v podání). Dosavadní tiskopisy pro účely podání žádosti již nebude možné využívat.

K bodu 40:

Odkazuje se na jednotlivá ustanovení, která platí obdobně pro řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Dosavadní odstavce se přečíslují.

K bodu 43:

Vkládá se samostatné ustanovení o vyloučení odkladného účinku odvolání podaného proti rozhodnutí o průkazu. Dosavadní odstavce se přečíslují.

K bodu 44:

Úprava navazuje na změny v získávání fotografie osoby se zdravotním postižením z agendových informačních systémů.

K bodu 45:

Dochází k legislativně-technické úpravě reagující na přeznačení odstavců. Dále se navrhuje automatické zasílání průkazu po skončení platnosti průkazu jako veřejné listiny (polykarbonátové karty), a to při trvalé platnosti posudku nebo posudku s delší platností, než je platnost této karty. Tento postup je možný za předpokladu, že je pracovníkem ÚSSZ ověřeno, že osoba nezemřela a stále má bydliště na území ČR. Zároveň musí být k dispozici aktuální fotografie v agendových informačních systémech. Budou-li výše uvedené podmínky splněny, ÚSSZ vydá a zašle oprávněné osobě průkaz s dobou platnosti, která navazuje na průkaz s končící dobou platnosti průkazu jako veřejné listiny. Oprávněná osoba tak nebude muset o převydání průkazu žádat, jako tomu bylo doposud.

K bodu 46:

Navrhuje se vypuštění přestupku za neodevzdání průkazu v případě, že skončila jeho platnost. Odevzdání průkazu totiž bude dobrovolné, tzn. že se držitel průkazu může rozhodnout, zda jej odevzdá či jej sám zničí. Pokud se osoba rozhodne průkaz neodevzdat, bude tedy povinna jej zničit a zamezit tak přístupu k údajům o průkazu. Po skončení platnosti se průkaz již nesmí používat. Neodevzdání průkazu by nově nemělo být sankcionováno, ovšem nově by mělo být považováno za přestupek nesplnění povinnosti jej zničit. Výše sankce by měla odpovídat současné částce 20 000 Kč.

K bodu 47:

Legislativně-technická úprava.

K Čl. IV – Přechodná ustanovení

K bodu 1:

V souvislosti s přechodem působnosti ve věci dávek pro osoby se zdravotním postižením a průkazu je nutno řešit i otázky správních řízení zahájených před účinností navrhované právní úpravy a dosud pravomocně neskončených. Řízení dokončí krajské pobočky ÚP podle zákona č. 329/2011 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona.

K bodu 2:

Výplaty příspěvku na zvláštní pomůcku a příspěvku na mobilitu, které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona provedeny, provede ÚSSZ.

K bodu 3:

Platnost průkazu, který byl vydán přede dnem účinnosti tohoto návrhu zákona, zůstává zachována.

K bodu 4:

Průkazy zadané do výroby přede dnem nabytí účinností tohoto návrhu zákona vydají krajské pobočky ÚP. Průkazy přiznané po účinnosti zákona zadá do výroby příslušná ÚSSZ.

K bodu 5:

Pohledávky, které vznikly krajským pobočkám ÚP přede dnem nabytí účinností tohoto návrhu zákona, zůstávají krajským pobočkám ÚP.

K bodu 6:

Navrhuje se, aby platnost průkazů osob se zdravotním postižením, která skončí v období od 1. dubna 2025 do 31. prosince 2025, byla prodloužena o 1 rok.

K bodu 7:

Výkony rozhodnutí zahájené a neukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona dokončí příslušná krajská pobočka ÚP. Výkony rozhodnutí, které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona zahájeny krajskou pobočkou ÚP, provede příslušná ÚSSZ.

K bodu 8:

Žádosti, námitky a jiná podání ve věci dávek pro osoby se zdravotním postižením a průkazu učiněná přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona vůči krajské pobočce ÚP dokončí krajská pobočka ÚP, u které byly podány.

K bodu 9:

Skartační řízení u všech spisů a dokumentů ve věci dávek pro osoby se zdravotním postižením a průkazu, kterým přede dnem nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona projde skartační lhůta, provedou krajské pobočky ÚP.

K bodu 10:

Spisy a dokumenty s pravomocně ukončenými správními řízeními, na jejichž základě dochází k výplatě budou ze strany krajské pobočky ÚP předány bez zbytečného odkladu; spisy a dokumenty podle bodu 1 budou krajskými pobočkami ÚP předány bez zbytečného odkladu po pravomocně skončeném řízení. Ostatní spisy a dokumenty, které nejsou potřebné pro aktuální činnost a výplatu, předávají krajské pobočky ÚP jen v případě, jestliže o to budou příslušnou ÚSSZ požádány; v těchto případech jsou povinny předat vyžádané spisy a dokumenty bez zbytečného odkladu.

K Čl. V – Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

K bodu 1:

Jde o legislativně technické upřesnění předmětu úpravy zákona jako procesního předpisu v oblasti důchodového pojištění a posuzování zdravotního stavu.

K bodu 2:

V návaznosti na odlišné stanovení místní příslušnosti ÚSSZ v řízeních o příspěvku na péči (navrhovaný § 5 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb.), o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o průkazu (navrhovaný § 21a z. č. 329/2011 Sb.) se legislativně technicky upřesňuje text § 7 odst. 1.

K bodu 3:

V současnosti jsou všechny posudky vypracované ONZP, které jsou vydané podle § 8 odst. 1, schvalovány a podepisovány lékařem IPZS. Navrhovaná změna by znamenala, že posudek vypracovaný ONZP ve věci posouzení stupně závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči by již nemusel schvalovat a podepisovat lékař. Důvodem pro posílení kompetencí ONZP je skutečnost, že dosavadní zkušenosti s výkonem činnosti ONZP potvrzují jejich schopnost po předchozím zaškolení vypracovávat posudky vynikající kvality, úplné a přezkoumatelné, na základě kterých je možné vydat rozhodnutí. Dle dostupných statistických údajů ONZP zpracují po zapracování pod dohledem školitele (trvajícím 3 měsíce) v průměru 120 posudků, v naprosté většině případů jsou tyto posudky lékařem schváleny beze změny, případně změna nevyžaduje ze strany lékaře zásah větší než v rozsahu 5 % (tj. spíše drobné formální úpravy a doplnění/upřesnění). Zavedení ONZP do struktury LPS v průběhu roku 2023 přispělo ke zkrácení průměrné délky řízení. Ani tak však nelze stávající průměrnou délku procesu posuzování zdravotního stavu považovat za optimální a konečnou možnou. Mezi možnosti, jak délku procesu posuzování zdravotního stavu dále snížit, patří posílení kompetencí ONZP v podobě umožnění samostatného posuzování zdravotního stavu ve věci posouzení stupně závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči. Tím by odpadlo mnohdy organizačně složité schvalování a podepisování posudku vypracovaného ONZP lékařem. Opatření s sebou nese i další pozitiva, mezi která patří snížení zátěže na straně lékařů, ale i managementu a referentů v souvislosti s organizací schvalování a administrativně technického zajišťování procesu v souvislosti s podpisem lékaře. Kontrola správnosti posouzení by byla i nadále zajištěna. Prostřednictvím metodického opatření a též za současné technické podpory stávajícího aplikačního vybavení, lze regulovat pravomoci ONZP v závislosti na míře jejich zapracovanosti a splnění podmínky úspěšného absolvování certifikovaného kurzu. Stejně jako nyní mají ONZP ze zákona kompetence k posuzování zdravotního stavu nejen pro nepojistné agendy, ale např. i pro oblast invalidity, reguluje ČSSZ s ohledem na jejich schopnosti a dovednosti oblast zpracovávané agendy (primárně jsou přidělovány k posouzení žádosti pro účely příspěvku na péči, postupně se přidávají agendy průkazů a příspěvku na zvláštní pomůcku, prozatím bez využití ONZP v oblasti invalidity). Obdobně by se metodicky a technicky ošetřila kontrola posudků ONZP v zácviku, kdy by bez předchozího schválení lékařem nebylo technicky možné posudek uzavřít a odeslat. Postupně, po zapracování a souhlasného stanoviska školitele, by mohly být posudky ONZP ve věci posouzení stupně závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči dokončeny bez předchozího jednotlivého schválení lékařem. Výkon činnosti ONZP a jejich kompetence lze prostřednictvím metodiky usměrňovat nejen ve vztahu k jejich zapracování a předmětu řízení, ale např. též ve vztahu k výsledku posouzení. Z počátku by se mohlo např. jednat o omezení ve smyslu samostatného vydání posudku ONZP ve věci posouzení stupně závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči do úrovně výše stupně závislosti II, apod. Navrhovanou změnou dojde k výraznému snížení administrativního zatížení LPS a ke zkrácení délky správního řízení v části určené pro posouzení zdravotního stavu, neboť aktuálně je nutné každý posudek vypracovaný ONZP předat lékaři, který se za účelem jeho schválení musí též seznámit s celou podkladovou dokumentací, následně vyjádřit svůj souhlas a po přípravě posudku k podpisu referentem se k případu lékař znovu vrací za účelem podpisu. Zkrácení délky procesu posuzování zdravotního stavu by bylo nově posílené nejen díky zrychlení procesu vydávání posudku ONZP, ale též díky tomu, že vlivem odbřemenění lékařů od povinnosti schvalovat každý posudek vypracovaný ONZP, budou mít lékaři nově více času a kapacity na vypracovávání vlastních posudků. Navrhovaná úprava nevyžaduje další výdaje nad rámec státního rozpočtu. Návrh přináší úspory v úředních postupech, čímž vede k úspoře délky správního řízení.

K bodům 4 a 5:

Dosud byly lékařské nálezy ze strany posuzované osoby k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 zákona č. 582/1991 Sb. dokládány na základě výzvy orgánu sociálního zabezpečení. Nově se navrhuje, aby posuzovaná fyzická osoba mohla na první instanci předložit podklady pro posouzení zdravotního stavu společně s žádostí ve věcech přiznání nebo změny poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění nebo s žádostí o zahájení řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných anebo do 15 dnů ode dne podání této žádosti nebo ode dne doručení oznámení o zahájení řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných. Současná koncentrace podkladů pro posouzení zdravotního stavu se tak v rámci správního řízení pouze posune na začátek správního řízení. Nejsou-li podklady předloženy společně se žádostí, ÚSSZ zašle žádost o posouzení zdravotního stavu bez těchto podkladů a podklady předá IPZS bezodkladně po uplynutí lhůty. Podklady k posouzení zdravotního stavu jsou součástí posudkového spisu vedeného IPZS. Podklady k posouzení zdravotního stavu osoba předkládá ÚSSZ, nikoliv IPZS, byť se jedná o podklady pro činnost IPZS. Důvodem této úpravy je zmírnění zátěže osob tím, že žádost by byla podána u správního orgánu a podklady by musely být podány u IPZS. Lze se důvodně domnívat, že např. při asistovaném podání si žadatel vezme tyto podklady s sebou a bude je chtít předložit ÚSSZ či při podání prostřednictvím informačního systému je rovnou nahraje do systému. Z věty druhé sice vyplývá, že tyto podklady ÚSSZ předává IPZS, nicméně je třeba postavit najisto i pro posuzované osoby, že těmito podklady disponuje IPZS a jsou vedeny v jeho posudkovém spisu (např. pokud by osoba chtěla nahlížet do spisu, měla by mít postaveno najisto, kam se má obrátit a v opačném případě by mohlo vést ke stížnostem, že osoba podklady dodala ÚSSZ, ale při nahlížení do spisu zde tyto podklady nenalezla). Podklady pro posouzení zdravotního stavu jsou zejména lékařské nálezy a tyto do spisu ÚSSZ nepatří s ohledem na zvláštní kategorii osobních údajů (informace o zdravotním stavu). Možnost prominutí zmeškání lhůty zůstává zachována, a to až do vydání posudku o zdravotním stavu. Proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.

K bodu 6:

Dosud se ONZP podíleli na úkolech LPS v rozsahu své kvalifikace na první instanci v IPZS (dříve LPS OSSZ). Nově se navrhuje právně ukotvit využití ONZP též na druhé instanci na LPS MPSV tak, aby ONZP mohli být členy PK MPSV na základě rozhodnutí předsedy komise a podílet se na posuzování zdravotního stavu v rozsahu své kvalifikace.

K bodu 7:

Jedná se o legislativně-technickou úpravu reagující na přeznačení odstavců.

K Čl. VI – Změna zákona o správních poplatcích K bodům 1 a 2:

Navrhuje se, aby správní poplatek za vydání průkazu byl hrazen jen v případě poškození, zničení nebo odcizení průkazu (výjimka z upuštění od hrazení poplatku, došlo-li k poškození, zničení nebo odcizení průkazu v souvislosti s násilným činem, je-li tato skutečnost doložena záznamem Policie České republiky, tímto není dotčena).

V návaznosti na výše uvedené se předmět správního polatku odpovídající „poplatku za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením, včetně vydání tohoto průkazu za nový z důvodu změn údajů uvedených na průkaze“ v sazebníku ruší.

K Čl. VII – Změna zákona o Úřadu práce České republiky K bodům 1 a 2:

Změnu kompetence v agendách příspěvku na péči, průkazu, příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku je třeba promítnout do zákona o Úřadu práce, kompetence ÚP se zužují.

K bodu 3:

V návaznosti na změnu kompetencí se upřesňuje, že Informační systém o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a Informační systém o příspěvku jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věci.

K Čl. VIII – Přechodná ustanovení K bodu 1:

V přechodných ustanovení se stanovuje, která část ÚP se převádí do ČSSZ, resp. která SM budou v souvislosti s převodem NSD podmíněných DNZS a průkazu do gesce ČSSZ z ÚP převedena (v souladu s § 171 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se o SM, na kterých převažuje výkon činnosti agendy sociálního pracovníka v oblasti příspěvku na péči podle zákona č. 108/2006 Sb. a dávek a průkazu podle zákona č. 329/2011 Sb.

K bodu 2

V souvislosti s přechodem státních zaměstnanců, resp. služebních míst, resp. v souvislosti s účinností navrhované úpravy je třeba upravit i předložení změny systemizace ÚP a ČSSZ, jež musí předcházet nabytí účinnosti navrhované úpravy.

K bodu 3:

Výkon práv a povinností státních zaměstnanců a zaměstnanců určených postupem podle bodu 1 přechází ode dne účinnosti zákona na ČSSZ.

K bodu 4:

Navrhuje se, aby společně se zaměstnanci ÚP byl do podmínek ČSSZ převeden i majetek, který sloužil v podmínkách Úřadu práce ČR k zajištění výkonu působnosti v oblasti příspěvku na péči a dávek pro osoby se zdravotním postižení a průkazu. Jmenovitě se jedná především o následující:

a) výpočetní technika (stolní počítače, notebooky, tiskárny a příslušenství k nim,

tj. např. kabely, monitory, klávesnice, dokovací stanice);

b) telekomunikační technika (pevné telefony, mobilní telefony a příslušenství k nim,

tj. nabíječky, kabely);

c) dopravní prostředky (automobily) a příslušenství k nim (letní/zimní pneumatiky,

dokumentace apod.);

d) vybavení kanceláří (především nábytek).

K Čl. IX – Změna zákona o zdravotních službách

Legislativně technická úprava.

K Čl. X – Účinnost

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. září 2025, a to s ohledem na nezbytný čas pro přípravu IT systémů v dané oblasti a současně i správního orgánu (ČSSZ), který agendu přebírá. Česká republika se přihlásila ustanovením § 14 odst. 5 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k závazku digitalizovat veškeré služby státu, které je z podstaty možné realizovat online, a to do 5 let od účinnosti tohoto zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že již od 1. února 2025 by Česká republika měla poskytovat digitální služby, a to i v oblasti NSD podmíněných DNZS a průkazu. V termínech účinnosti k 1. lednu 2025 nebo k 1. červenci 2025 není možné digitalizaci připravit tak, aby prošla standardním procesem a byla plně funkční (příprava, testování, …). Současně odložení účinnosti až na 1. ledna 2026 se jeví jako nedůvodné a ve vztahu k závazku uvedeném výše i jako protizákonné. Z pohledu adresátů právní normy je vhodné, aby právní norma nabyla účinnosti v nejbližším možném termínu, neboť přinese mimo digitalizaci i řadu dalších opatření, která přispějí k zefektivnění a zrychlení správního řízení. Dřívější nabytí účinnosti, a to již dnem následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona, se navrhuje pro přechodná ustanovení v čl. IV bodu 6 a čl. VIII bodu 2. Dotčené body se týkají prodloužení platnosti průkazů jako veřejné listiny s končící platností od 1. dubna do 31. prosince 2025 a státních zaměstnanců ve služebním nebo pracovním poměru, kteří jsou zařazeni na místě s převažujícím výkonem činnosti agendy sociálního pracovníka, u nichž dojde přede dnem 1. dubna září 2025 k přechodu práv a povinností vyplývajících ze zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, kdy jejich situaci je třeba řešit ještě před nabytím účinnosti zákona jako celku.

V Praze dne 11. září 2024

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Marian Jurečka podepsáno elektronicky