zákon č. 301/2016 Sb.

K části první - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy:

Centrální evidence účtů obsahuje pouze přesně specifikované dílčí informace o účtech, které pro své klienty vedou úvěrové instituce, a slouží pouze jako nadstavbová databáze pro zvýšení efektivity činnosti orgánů státní moci, zejména však orgánů činných v trestním či daňovém řízení. Současně vede evidenci žádostí oprávněných orgánů státní moci o poskytnutí informací a evidenci obsahu poskytnutých informací. Je zřizována k účelu definovanému v § 1 návrhu zákona o centrální evidenci účtů, tedy jako jeden z prostředků sloužících k odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů, zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky nebo Evropské unie. Z uvedených důvodů je třeba na tento informační systém nahlížet podobně jako na systémy zřízené pro účely trestního řízení. Údaje v této evidenci jsou vedené v hodnotách a kvalitě, jak je od svých klientů či svojí vlastní činností při identifikaci klienta získaly a jak je dále uchovávají úvěrové instituce; nepodléhají tedy verifikaci vůči jiným informačním systémům veřejné správy. Česká národní banka v souladu se zákonem o České národní bance, resp. sektorovými zákony v oblasti finančního trhu vede v rámci plnění svých úkolůa k jejich zabezpečení též informační databáze, které obsahují informace související výlučně s plněním hlavního cíle činnosti ČNB (péče o cenovou stabilitu) a dalšími úkoly svěřenými ČNB zákonem (zejména péče o finanční stabilitu, bezpečné fungování finančního systému v České republice a dohled nad finančním trhem). Tyto informační systémy tedy slouží k plnění zákonných úkolů ČNB, které má vykonávat nezávisle na jiných orgánech atd. Bez těchto informačních systémů není jejich plnění možné. Cílem zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o ISVS“), je vytvořit technické předpoklady pro lepší využití a sdílení informací uchovávaných v jednotlivých systémech. Základním znakem informačních systémů veřejné správy je tedy jejich vzájemná propojenost. Naproti tomu informační systémy ČNB jsou nezávislé a tento znak tedy nenaplňují. Aplikace zákona o ISVS na ČNB by navíc zjevně přinášela další problémy: ČNB ve svých informačních systémech pracuje z velké části s daty, která jsou určena výlučně k zajištění hlavních cílů činnosti ČNB (zejména v oblasti měnové politiky), což je ve zjevném rozporu s požadavkem zákona o ISVS na propojenost a sdílení dat s orgány veřejné správy. Zařazením informačních systémů ČNB mezi informační systémy veřejné správy, na které se vztahuje zákon o ISVS, by došlo ke zcela jasnému zásahu do nezávislosti ČNB zaručené Ústavou a zákonem. Ministerstvo vnitra by se tak dostalo do dozorčího postavení vůči informačním systémům ČNB, kterými je zabezpečovaná činnost ústřední banky (včetně chráněných,

Zejména § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

Stránka 3 z 5

utajovaných a citlivých informací). ČNB by mohly být ukládány požadavky na tvorbu nebo strukturu informačních systémů. Ministerstvo vnitra by v této oblasti mělo sankční pravomoc nad ČNB. Zvláště problematická je i povinnost atestování informačních systémů ČNB externím subjektem, což by mohlo ohrozit uchovávané a zpracovávané informace, u nichž je zvláštní, zákonem daný, zájem na jejich utajení. Vynětí informačních systémů z působnosti zákona o ISVS je dosud dovozováno výkladem. Pro zvýšení právní jistoty a v návaznosti na diskuzi při přípravě zákona o centrální evidenci účtů, se navrhuje tuto otázku vyřešit explicitně změnou zákona o informačních systémech veřejné správy. Navrhuje se proto v § 3 odst. 3 do seznamu informačních systémů veřejné správy, na které se předmětný zákon nevztahuje, doplnit obecně informační systémy České národní banky.

K části druhé - Změna zákona o bankách:

Navrhuje se v § 38, který upravuje problematiku bankovního tajemství, doplnit text, který pro plnění povinností banky vůči centrální evidenci účtů umožňuje prolomení této mlčenlivosti.

K části třetí - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech:

Navrhuje se v § 25b, který upravuje povinnost mlčenlivosti pro informace o členovi družstevní záložny a o jeho obchodech s družstevní záložnou, doplnit text, který pro plnění povinností družstevní záložny vůči centrální evidenci účtů umožňuje prolomení této mlčenlivosti.

K části čtvrté – Změna zákona o svobodném přístupu k informacím:

K bodu 1: Smyslem použité formulace je vyloučení z režimu zákona č. 106/1999 Sb. všech informací daného původu, ať již jimi disponuje pouze samotný správce CEÚ (tedy jednak údaje postoupené do CEÚ úvěrovými institucemi, ale i údaje obsažné v žádosti do CEÚ a v poskytnuté odpovědi CEÚ na takovou žádost), anebo jde o informace, které již má ve své dispozici žadatel oprávněný dle § 5 odst. 1 zákona o CEÚ. Má-li být dosaženo účelu navrhovaného zákona o CEÚ, je nutné, aby z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím bylo výslovně vyňato nejen poskytování předmětných informací jiným než kvalifikovaným (§ 6 odst. 1 zákona o CEÚ) žadatelům samotným správcem CEÚ, ale aby se zákon o svobodném přístupu k informacím nevztahoval ani na informace, které již z CEÚ získal oprávněný žadatel. Obecně je totiž podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinen poskytnout informaci kterýkoli povinný subjekt, jenž má požadovanou informaci ve své dispozici (skutečnost, že se požadovaná informace vztahuje k působnosti povinného subjektu dle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., se v praxi dovozuje ze samotného faktu, že povinný subjekt takovou informaci má). Navazujícími evidencemi jsou evidence žádostí vedené žadateli podle § 6 odst. 3 zákona o CEÚ, oznámení datové schránky žadatele podle § 7 odst. 3 téhož zákona a údaje o obsahu žádosti a odpovědi, jak je vede Česká národní banka podle § 10 odst. 2 písm. c) zákona o CEÚ. K bodu 2: Omezuje se poskytování informací o všech činnostech České národní banky v souvislosti s provozováním CEÚ, mimo speciální úpravy přímo obsažené v § 16 zákona o CEÚ, tedy zprávy o provozu a využití CEÚ.

K části páté – Změna trestního řádu:

Vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů zahrnuje i vyhledávání peněžních prostředků na účtech, které by mohly být zajištěny v trestním řízení například jako výnos z trestné činnosti. Účelem navržené změny je napravit deficit současné právní úpravy

Stránka 4 z 5

obsažené v trestním řádu, jež v přípravném řízení umožňuje provádět zjišťování údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství, toliko k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nikoli ke zjišťování poměrů obviněného, jako je tomu nyní v řízení před soudem. Posílí se tak právní základ provádění finančních šetření a zejména možnosti zjišťování výnosů z trestné činnosti již v rámci přípravného řízení.

K části šesté – Změna zákona o ochraně osobních údajů:

Z účelu zákona o CEÚ, jak je vyjádřen v jeho textu a jak se pak dále rozvádí v důvodové zprávě, by mělo vyplývat i postavení této evidence vůči zákonu o ochraně osobních údajů. Pro nespornost a jednoznačnost se však navrhuje i doplnění zákona č. 101/2000 Sb. Jeho smyslem je vyloučit z režimu tohoto zákona osobní údaje zpracovávané i pro zajištění činností spojených s CEÚ. Má-li být dosaženo účelu navrhovaného zákona o CEÚ, je nutné, aby ve vztahu k CEÚ z působnosti zákona o ochraně osobních údajů byly v souladu s § 3 odst. 6 výslovně vyňaty požadavky obsažené v § 5 odst. 1, § 11 a § 12 (tj. např. povinnosti správce ohledně stanovení účelu a prostředků zpracování osobních údajů, povinnosti správce informovat subjekt údajů o rozsahu a účelu zpracování osobních údajů a přístup subjektu údajů k informacím o zpracování jeho osobních údajů). Podle § 12 zákona o ochraně osobních údajů obecně požádá-li subjekt údajů o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu správce povinen tuto informaci bez zbytečného odkladu předat. Tato povinnost správce se navrhovanou úpravou výslovně vylučuje.

K části sedmé – Účinnost:

Navrhuje se účinnost všech změn stanovit shodně a s minimální legisvakancí. Změny v části první až čtvrté a šesté souvisí již s budováním CEÚ, jejich účinnost je tedy zapotřebí dříve, než tento systém bude spuštěn do provozu a není tedy možné sladit účinnost shodně s hlavní částí zákona o CEÚ. V části páté – změna trestního řádu – je pak rovněž žádoucí rychlý nástup účinnosti, proto je navrhována pro celý „změnový“ zákon účinnost patnáctým dnem po vyhlášení.

V Praze dne 3. února 2016

Předseda vlády:

Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.

1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí:

Ing. Andrej Babiš v. r.

Stránka 5 z 5