1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), nabyl účinnosti 1. ledna 2006 (dále jen „zákon“).
Cílem zákona je zajistit převedení majetku a závazků (spravovaných Fondem národního majetku), vzniklých z privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, na stát, který je zastoupen Ministerstvem financí České republiky. Zákon mimo jiné vymezuje v § 4 existenci zvláštních účtů privatizace, které slouží ke správě výnosů z prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech. Tyto účty jsou podřízeny souhrnnému účtu a nejsou součástí státního rozpočtu. Nakládání s prostředky zvláštních účtů privatizace je pak taxativně vymezeno v § 5 odst. 3 tohoto zákona.
Platná právní úprava nemá žádný vliv na zákaz diskriminace ani vazbu na vztah rovnosti mužů a žen.
Podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy
Hlavními principy navrhované úpravy jsou:
1) Vypuštění částí zákona, které již pozbyly věcného opodstatnění.
2) Umožnění převodu prostředků privatizace do státního rozpočtu. Z rozpočtu pak budou financovány všechny vládní výdaje, které původně byly financovány každý zvlášť nebo z více zdrojů, což způsobovalo jejich netransparentnost. Na zvláštních účtech privatizace tak zůstanou pouze prostředky nutné k financování předpokládaných výdajů privatizačního charakteru.
3) Vytvoření možnosti převést na zvláštní účty privatizace prostředky ze zdrojů státního rozpočtu, aby se zabránilo případné nesolventnosti zvláštních účtů a tím vzniku nákladů souvisejících s nedodržením smluvních závazků či neplněním soudních rozhodnutí.
Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na zákaz diskriminace ani vazbu na vztah rovnosti mužů a žen.
Podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy v jejím celku
Novela vychází z „Koncepce stabilizace finančního stavu zvláštních účtů privatizace“, kterou vláda schválila svým usnesením č. 610 ze dne 4 září 2017. Jejím cílem je zajistit stabilizaci finančních prostředků zvláštních účtů privatizace vyloučením výdajových titulů, které přímo nesouvisí s procesem privatizace a které lze financovat z jiných zdrojů.
Podstatnou skutečností ovlivňující znění novely je fakt, že od 2. poloviny roku 2017 nelze naplnit podmínky převodu prostředků do státního rozpočtu na úhradu deficitu důchodového systému dle § 5, odst. 3, písm. c), bod 5. Tato skutečnost společně s částí III usnesení vlády č. 610 ze dne 4. září 2017, vytváří nutnost uvolnění převodů privatizačních prostředků do státního rozpočtu.
Podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.
Návrh předkládané novely je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména se čl. 11. Listiny základních práv a svobod.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Návrh předkládané novely se netýká práva Evropské unie, judikatury Evropské unie ani obecných zásad práva Evropské unie.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Na oblast navrhované úpravy se žádná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nevztahuje.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Novela má pozitivní dopad na státní rozpočet a to uvolněním podmínky uvedené v § 5 odst. 3, písm. c) bod 5. Při současném znění zákona by tato podmínka nemohla být splněna, což by znamenalo nemožnost využívání prostředků zvláštních účtů k převodu do státního rozpočtu.
Jako možné negativní dopady na státní rozpočet je umožnění využití prostředků státního rozpočtu pro privatizační účely, ale pouze za splnění podmínky, že na zvláštních účtech nebude dostatek finančních prostředků potřebných pro krytí výdajů dle § 5 odst. 3 zákona.
Podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh předkládané novely nemá žádný dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh předkládané novely nepřináší žádná korupční rizika. Podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh předkládané novely nemá žádný dopad na bezpečnost a obranu státu. Podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
K části první – změna zákona o zrušení fondu národního majetku
K čl. I
K bodu 1 (K § 4)
V současné době lze hradit výdaje podle § 5 odst. 3 zákona ze zvláštních účtů privatizace podle § 4 zákona jen z výnosů z prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech v působnosti zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Příjmy z prodejů majetku jsou minimální, navíc je očekávána stagnace, resp. pokles výnosů z účasti státu v obchodních společnostech. Nadto je nutno zmínit, že výnosy z účasti státu v těchto obchodních společnostech jsou inkasovány ve formě dividend jen jedenkrát ročně, a to zpravidla v měsících srpen – říjen. Existuje riziko, že v případě mimořádného výdaje (jako např. nároku na základě soudního rozhodnutí) se na bankovních účtech nemusí po přechodnou dobu nacházet dostatek finančních prostředků pro úhradu těchto nároků. Pro eliminaci tohoto rizika se navrhuje možnost případného dofinancování z doplňkových příjmů neprivatizačního charakteru, tj. ze zdrojů státního rozpočtu.
K bodu 2 (K § 5 odst. 3)
Jde o vazbu na novelizační bod 1.
K bodu 3 (K § 5 odst. 3 písm. b)
Jde o technickou vazbu na následující novelizační bod 4.
K bodu 4 (K § 5 odst. 3 písm. b), body 4 až 6)
Věcný účel ustanovení § 5 odst. 3 písm. b) bod 4 již ztratil smysl, proto toto ustanovení zákona již také pozbývá věcné opodstatnění.
Podobně i účel ustanovení § 5 odst. 3 písm. b) bod 5 pozbyl významu v důsledku ukončení agendy Nadačního investičního fondu (k 30. 6. 2015 byla uzavřena „Dohoda o ukončení smlouvy“ se všemi 70 nadacím, 3 nadace vrátily prostředky převedené v rámci Nadačního investičního fondu již dříve a jedna nadace je v likvidaci).
Prostředky podle § 5 odst. 3 písm. b) bod 6 nebyly nikdy čerpány a nejsou ani očekávány žádné nároky z tohoto titulu.
K bodu 5 (K § 5 odst. 3 písm. c) bod 4)
Ukončení Programu péče o národní kulturní poklad, jenž byl čerpán podle ustanovení zákona, je předpokládáno na rok 2017. Na základě dohody mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem kultury je umožněno čerpat prostředky i v roce 2018. Po ukončení programu rovněž i toto ustanovení zákona pozbude významu. Případné další nároky na financování programů Ministerstva kultury budou pokryty ze státního rozpočtu.
K bodu 6 (K § 5 odst. 3 písm. c) bod 5)
Ustanovení umožní snadnější čerpání prostředků ze zvláštních účtů privatizace do státního rozpočtu.
K bodu 7 (K § 5 odst. 3 písm. c) body 6 až 8)
Ustanovení § 5 odst. 3 písm. c) body 6 a 7 nejsou dlouhodobě využívány a doposud nejsou vzneseny žádné nároky ani ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury ani ze Státního fondu rozvoje bydlení.
Programy pro čerpání výdajů podle § 5 odst. 3 písm. c) bod 8 byly zrušeny včetně předmětných usnesení vlád a není již tedy důvod, aby se ustanovení nacházelo v zákoně. Případné nároky z tohoto titulu budou financovány ze státního rozpočtu.
Případné vzniknuvší finanční požadavky na čerpání z těchto titulů by představovaly významné zatížení pro zvláštní účty privatizace a musely by být odmítnuty, neboť je možné je financovat z jiných zdrojů. V opačném případě by přiznání prostředků představovalo závažné riziko pro financování smluvně podložených závazků privatizačního charakteru, které nelze financovat z jiných zdrojů.
K části druhé – změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
K čl. II (K § 12 odst. 2 písm. d)
Jde o vazbu na navržené zrušení § 5 odst. 3 písm. b) bod 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (novelizační bod č. 4).
K části třetí – změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury
K čl. III (K § 4 odst. 1 písm. a)
V souvislosti s návrhem na zrušení § 5 odst. 3 písm. c) bodu 6 zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky se navrhuje rovněž zrušení zdroje financování Státního fondu dopravní infrastruktury obsaženého v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury. Jde tedy o změnu, která má přímou vazbu s novelizačním bodem 7 této novely.
K části čtvrté – ÚČINNOST
Datum účinnosti zákona bylo zvoleno pro případ, že by se nepodařilo ukončit čerpání Programu péče o národní kulturní poklad v roce 2017, ale až v roce 2018.
V Praze dne 8. března 2018
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministryně financí: JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.