Důvodová zpráva — zákon č. 309/2006 Sb.

I. Zhodnocení dosavadní právní úpravy

Z ustanovení čl. 28 Listiny základních práv a svobod, mimo jiné, vyplývá, že zaměstnanci mají právo na uspokojivé pracovní podmínky. Úprava pracovních podmínek zahrnuje řešení záležitostí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je integrální součástí pracovněprávních vztahů ode dne nabytí jeho účinnosti, to je od 1. ledna 1966.

Harmonizace právního řádu ve vztahu s právem Evropských společenství, s ohledem na přístup České republiky do Evropské unie, se výrazně dotkla také právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Původní právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která obsahovala jen základní práva a povinnosti zaměstnavatele a základní práva zaměstnance, byla doplněna o řadu nových institutů obsahujících převážně technicko organizační a zdravotnické aspekty.

Harmonizační změny dosavadního zákoníku práce, pokud jde o úpravu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byly uskutečněny zejména změnami přijatými zákonem č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to s účinností od 1. ledna 2001.

Tyto nové instituty, které do značné míry přesahují základní soukromoprávní charakter zákoníku práce a budou i v budoucnu ovlivňovány vývojem evropského práva, se jeví vhodné zařadit napříště do zvláštního zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy a nový zákoník práce jimi nezatěžovat. Existenci tohoto zvláštního zákona nový zákoník práce v § 107 předpokládá.

Návrh převzal dosavadní úpravu harmonizovanou s právem Evropských společenství a pouze ji tam, kde to bylo nutné, zpřesnil a nemá vliv na rovnost mužů a žen.

II. Hlavní principy nové právní úpravy

Nová právní úprava má upravit tzv. technické a zdravotnické aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a v části první by měla zahrnout:

Požadavky kladené na pracoviště a pracovní prostředí, výrobní a pracovní prostředky a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky a signály,
předcházení ohrožení života a zdraví,
odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost.

Účelem navrhované právní úpravy je komplexně upravit odpovědnost zaměstnavatele za stav pracovního prostředí a pracovních podmínek, stanovit požadavky na pracoviště a staveniště, výrobní a pracovní prostředky a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy, bezpečnostní značky, značení a signály, stanovit základní požadavky předcházení rizikům možného ohrožení zdraví rizikovými faktory nepříznivě ovlivňujícími zdraví, rizikových pracovišť a kontrolovaných pásem, zákaz výkonu některých prací a odbornou a zvláštní odbornou způsobilost, včetně zmocnění pro vydání prováděcích právních předpisů.

V části druhé je obsažena nová právní úprava zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti a poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Jde o určení příslušných ustanovení zákoníku práce a části první navrženého zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, která se zřetelem k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu se vztahují na:

zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,
fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu,
spolupracujícího manžela nebo dítě této fyzické osoby a
fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí,

a dále se stanoví další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, jiné fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Z hlediska práva Evropských společenství návrh vychází z platné právní úpravy zapracování požadavků rámcové směrnice 89/391/EHS, o zavádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Navrhovaná právní úprava vytváří zákonné předpoklady pro plnou a komplexní harmonizaci právních předpisů s právem Evropských společenství.

V novém zákoníku práce je ponechána úprava základních povinností zaměstnavatele při zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a při prevenci rizik na pracovišti, včetně všeobecných preventivních zásad, a práva a povinnosti zaměstnance na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále je v novém zákoníku práce úprava požadavků na osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje, povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání a ustanovení týkající se účasti zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Návrh nemá dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

III. Nezbytnost navrhované právní úpravy

Navrhovaná úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, týkající se technických a zdravotnických aspektů, je vyvolána výše uvedenou koncepční změnou řešení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v novém zákoníku práce.

IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona,kterým se upravují další požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, vychází z Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod a je s nimi v souladu.

V. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnost s akty Evropské unie

Návrh zákona,kterým se upravují další požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Na záležitosti, které jsou předmětem úpravy návrhu zákona,kterým se upravují další požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, se vztahují dále uvedené předpisy Evropských společenství:

Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, ve znění směrnic 95/63/ES a 2001/45/ES (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny, spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu článku 16 odstavce 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcíchna bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 98/24/EHS ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl.16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 80/1107/EHS ze dne 27. listopadu 1980 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci.

Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, (druhá samostatná směrnice ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS), ve znění směrnice 91/382/EHS, směrnice 98/24/ES a směrnice 2003/18/ES.

Rámcová směrnice 89/391/EHS o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci byla vypracována s cílem zvyšovat na území členských států Evropských společenství úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, neboť právní předpisy členských států byly na rozdílné úrovni a umožňovaly vznik konkurence na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rámcová směrnice stanoví základní zásady pro vytvoření systému ochrany života, zdraví a bezpečnosti práce zaměstnanců. Jedná se zejména o povinnost zaměstnavatele vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k ochraně zaměstnanců; působení bezpečnostně-technických služeb; vyváženou spolupráci a dialog mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci; působení zástupců zaměstnanců pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; informace, školení, výcvik a lékařský dohled; zásady prevence rizik na pracovišti.

Povinnosti a bezpečnostní a zdravotní požadavky ve vztahu ke konkrétním faktorům pracovního prostředí a ke specifickým činnostem poté stanovily samostatné směrnice. Další směrnice upravují zejména ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci.

VI. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Návrh zákona,kterým se upravují další požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích nebude mít významnější přímý dopad na hospodaření zaměstnavatelů, a to ani malých a středních, na podnikatelské prostředí, na státní rozpočet, ani negativní sociální dopady a dopady na životní prostředí, než dosavadní právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která je obsažena v zákoně č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a v prováděcích předpisech, s výjimkou nákladů spojených se získáním osvědčení odborné způsobilosti osob pro prevenci rizik, koordinátorů a zvláštní odborné způsobilosti pro výkon činností spojených se zvýšeným ohrožením zaměstnanců samých a dalších osob, daných zákonem, a činnosti koordinátora na staveništi.

Na rozdíl od původního přístupu je v návrhu nové zákonné úpravy stanoven princip, v rámci kterého zaměstnavatel, zaměstnává-li více jak 25 zaměstnanců, zabezpečuje povinnost v oblasti prevence rizik odborně způsobilým zaměstnancem nebo jinou odborně způsobilou osobou.

Tato navržená úprava vyvolá potřebu finančních prostředků ze státního rozpočtu v případech, kdy zaměstnavatelem je stát a příslušná instituce musí vykonávat činnosti na úseku prevence rizik odborně způsobilou osobou. Vychází-li se ze statistických údajů o počtu vykazovaných státních a veřejných orgánů a organizací s počtem zaměstnanců vyšším než 25, lze předpokládat, že pro splnění požadované podmínky odborné způsobilosti lze odhadovat následující dopady na státní rozpočet:

Předpokládané výdaje státního rozpočtu

na získání osvědčení k odborné způsobilosti a koordinátora 6 mil.
na získání osvědčení zvláštní odborné způsobilosti 2,5 mil.
na zavedení akreditačního systému (posuzování žádostí

akreditaci, audit navrhovaných projektů, provozní náklady),

a to zejména po dobu pěti let 3,5 mil.

na realizaci stavebních záměrů, kdy investorem je stát

(institut koordinátora BOZP na staveništi) 256,5 mil.

Celkem výdaje státního rozpočtu 268,5 mil.

Předpokládané příjmy státního rozpočtu

za úhradu nákladů za akreditaci (za období pěti let) 2 mil.

Celkem příjmy státního rozpočtu 2 mil.

Celkový předpokládaný finanční dopad na státní rozpočet 266,5 mil. Kč

Tyto náklady nezahrnují další finanční požadavky na požadované vzdělání příslušných osob a mzdové prostředky, vynakládané na činnost odborně způsobiléhozaměstnance, které u většiny státních institucí (do 100 zaměstnanců) mohou být kumulovány s jinou náplní činností a které byly vynakládány i při dosavadní úpravě, kdy musel zaměstnavatel vynaložit určité prostředky na vzdělávání výše uvedených specialistů, případně za poskytování uvedených služeb.

Odhad celkových dopadů na podnikatelskou sféru je při počtu 19 tis. podnikatelských subjektů a osvědčování odborné a zvláštní odborné způsobilosti následující:

Předpokládaný finanční dopad na podnikatelské subjekty

Předpokládané náklady

na osvědčování odborné způsobilosti (s ohledem na navrhované

přechodné ustanovení týkající se výkonu činnosti v prevenci

rizik a zvláštní odborné způsobilosti budou náklady rozloženy

do pěti let) 40,5 mil.

v souvislosti se zavedením institutu koordinátora BOZP

na staveništi (odhad Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR) 650 mil.

Celkem výdaje podnikatelské sféry 690,5 mil.

Předpokládané přímé úspory podnikatelské sféry

v souvislosti s činností koordinátora BOZP na staveništi

se očekává lepšení úrovně organizace práce a zajištění

bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí 62 mil.

Celkem přímé úspory podnikatelské sféry 62 mil.

Celkový předpokládaný finanční dopad na podnikatelské

subjekty 628,5 mil. Kč

Na druhé straně se od činnosti specialistů v oblasti prevence rizik, pro výkon činností spojených se zvýšeným ohrožením zaměstnanců a dalších osob a koordinátora na staveništi očekává snížení celkových ztrát způsobených úrazy a nemocemi z povolání a pozitivní vliv na kvalitu pracovního prostředí a pracovních podmínek na staveništi i přímé úspory nákladů.

K § 1:

Legislativa Evropských společenství o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci se vyvíjela postupně a dlouhodobě. Podle článku 118a Smlouvy o Evropském společenství stanoví Evropská společenství minimální požadavky v této oblasti regulující problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úrovni Evropských společenství. Byla přijata rámcová Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. 6. 1989 o zavádění opatření směřujících ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a další směrnice uvedené v obecné části důvodové zprávy.

K § 2 a 3:

Navrhovaná ustanovení vytvářejí zákonný rámec právní úpravy požadavků na pracovní prostředí a pracoviště a staveniště, přičemž bližší požadavky upraví prováděcí právní předpis (nařízení vlády).

V úpravě navrhovaného nového zákoníku práce je upraven například požadavek na volné únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim, včetně přístupových cest, zajištění pravidelné údržby, úklidu a čištění, vybavení prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat zdravotnickou záchrannou službu.

K § 4:

Vzhledem k tomu, že významným zdrojem rizik ohrožujících zaměstnance jsou pracovní prostředky a zařízení, je nutné požadavky na jejich bezpečnost upravit a stanovit bližší požadavky jejich používání. Problematikou bezpečnosti pracovních zařízení se zabývají zejména samostatná směrnice 89/655/EHS, o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na používání pracovních prostředků zaměstnanci při práci, (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) ve znění směrnic 95/63/ES a 2001/45/ES a samostatná směrnice 90/270/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci a se zobrazovacími jednotkami(pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS.

K § 5:

Navrhuje se vytvořit zákonný rámec pro organizaci práce a pracovní postupy tak, aby nedocházelo k rizikům poškození zdraví zaměstnanců. V případech některých rizik stanoví povinnosti přijetí takových opatření v oblasti organizace práce a pracovních postupů, aby se poškození zdraví zaměstnanců předcházelo. Prováděcí právní předpis (nařízení vlády) upraví bližší požadavky kladené na způsob organizace práce a pracovní postupy.

K § 6:

Navrhované požadavky jsou v souladu se základními požadavky směrnice 92/58/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnostní a zdravotní značky při práci, přičemž prováděcí předpis (nařízení vlády) upraví zejména bližší podmínky týkající se tvaru, barev a symboliky používaných značek, umístění apod. a stanoví i bližší podmínky používání signálů.

K § 7:

Navrhuje se v souladu s právem Evropských společenství stanovit výčet rizikových faktorů nepříznivě ovlivňujících zdraví zaměstnanců a uložit zaměstnavateli měřením sledovat a kontrolovat jejich hodnoty na pracovištích. Nejvyšší přípustné limity těchto faktorů jsou stanoveny prováděcím předpisem. Stanovení kontrolovaných pásem je jedním z preventivních opatření ochrany zdraví zaměstnanců při práci například s azbestem, chemickými a biologickými činiteli. Zaměstnavatel bude povinen zajistit, aby práce tohoto druhu byly vykonávány na pracovištích v kontrolovaných pásmech, tedy pásmech, kde je expozice škodlivin pravidelně a důsledně kontrolována.

K § 8:

V souladu s právem Evropských společenství se navrhuje stanovit zákaz některých prací.

K § 9 a 10

V ustanovení § 9 a 10 jsou stanoveny požadavky na odbornou způsobilost osob pro prevenci rizik. Dále jsou stanoveny podmínky, za kterých může být činnost v oblasti rizik při práci vykonávána osobou bez dokladu o vykonané zkoušce z odborné způsobilosti a stanoveny konkrétní požadavky na plnění úkolů v prevenci rizik jak pro zaměstnavatele, tak poskytovatele externí služby. Jedná se v převážné míře o požadavky převzaté z rámcové směrnice 89/391/EHS.

Preventivní činnost bude zaměstnavatel provádět buď sám, nebo ji bude provádět odborně způsobilý zaměstnanec, případně jiná odborně způsobilá osoba. Úkolem odborně způsobilých osob je zejména rozhodujícím způsobem přispívat ke zjišťování a hodnocení rizik vyskytujících se na pracovištích a navrhovat potřebná preventivní opatření.

K § 11:

Některá technická zařízení a činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců. Pokud jde o činnosti, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, je zmocnění k jejich vymezení obsaženo v § 3 odst. 3.

Je proto třeba, aby zaměstnanci, kteří tato zařízení obsluhují nebo vykonávají výše uvedené činnosti, měli k tomu zvláštní odborné předpoklady.

Prováděcí právní předpis (nařízení vlády) stanoví, která technická zařízení a činnosti představují zvýšenou míru ohrožení, a stanoví předpoklady, obsah a způsob získání odborné způsobilosti.

Tímto prováděcím právním předpisem budou moci být nahrazeny dosavadní prováděcí právní předpisy (vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.), pokud jde o zvláštní odbornou způsobilost zaměstnanců.

K § 12 a 13:

V ustanovení § 12 jsou uvedeny další skupiny osob, které při výkonu činnosti, prováděných mimo pracovněprávní vztahy jsou vystaveny stejným ohrožením jako zaměstnanci, popřípadě mohou svojí činností ohrozit další osoby a vztahují se na ně proto vyjmenovaná ustanovení zákoníku práce a návrhu tohoto zákona se zřetelem k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

K § 14 a 15:

V § 14 se navrhuje stanovit požadavky související s povinností zadavatele stavby (stavebníka) zabezpečit koordinaci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve fázi přípravy a realizace stavebních pracích na staveništi. Navrhované ustanovení § 15 má obsahovat další povinnosti zadavatele stavby související s oznámením o zahájení stavby a s vypracováním plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

K § 16 a 17:

Navrhuje se stanovit požadavky na součinnost zhotovitele a jiné osoby, která se podílí na realizaci díla, s koordinátorem. Povinností zhotovitele, stanovenou tímto návrhem, je spolupodílet se na zabezpečení bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek, postupovat v dohodě s koordinátorem a ve spolupráci s ostatními zhotoviteli a jinými osobami a činit příslušná potřebná opatření. Nemění se základní povinnosti zhotovitele vůči svým zaměstnancům a dalším osobám vymezené zákoníkem práce a zákonem o ochraně veřejného zdraví, popřípadě dalšími právními předpisy.

Povinností jiných osob, stanovených tímto zákonem, je poskytování součinnosti pro splnění úkolu nejen svému objednateli, ale i koordinátorovi a používat osobní ochranné pracovní prostředky a technická zařízení, výrobní a pracovní prostředky vyhovující stanoveným požadavkům na poskytování.V souladu se směrnicí se navrhuje, aby výše uvedené povinnosti dodržoval také zhotovitel, který osobně na staveništi pracuje.

K § 18:

Navrhuje se specifikovat povinnosti koordinátora při přípravě a při realizaci stavby. Pro zajištění splnění úkolu koordinátor plní a koordinuje řadu úkolů, které mají za cíl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí všech osob přítomných na pracovišti v různých stádiích přípravy projektu provádění stavby; při této činnosti bere v úvahu požadavky na bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a zejména nutnost přijetí specifických opatření pro činnosti, přinášející s sebou zvýšené nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.

K § 19:

Navrhuje se zdůraznit výlučnou působnost zvláštních právních předpisů ve vymezených oblastech, která není tímto zákonem dotčena.

K § 20:

Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhoduje o udělení, pozastavení, změně nebo odnětí akreditace zařízení k provádění zkoušky z odborné a zvláštní odborné způsobilosti fyzických osob.

K § 21:

Navrhuje se soustředit všechna zmocnění pro vydání prováděcích právních předpisů. Tímto prováděcím právním předpisem má být nařízení vlády.

K § 22:

Navrhuje se stanovit, aby se pracovněprávní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona,týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, řídily tímto zákonem.

K zajištění činností podle návrhu zákona bude stanoveno přechodné období a u staveb, u kterých bylo vydáno stavební povolení nebo byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se bude postupovat podle stávajících právních předpisů.

Dále se navrhuje, aby se odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost získaná fyzickými osobami podle dosavadních právních předpisů považovala za splněnou nejdéle po dobu pěti let od navrhované účinnosti zákona, tzn. do 30. června 2011.

K § 23:

Prováděcí právní předpisy (nařízení vlády) vydané podle příslušných harmonizovaných ustanovení dosavadního zákoníku práce se navrhuje na přechodnou dobu (do vydání nových prováděcích právních předpisů) uznat za prováděcí právní předpisy podle zákona,kterým se upravují další požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

K § 24:

Nabytí účinnosti zákona se navrhuje stanovit stejně jako tomu má být v případě nového zákoníku práce.

V Praze dne 21. září 2005

předseda vlády

Ing. Jiří Paroubek v. r.

ministr práce a sociálních věcí

Ing. Zdeněk Škromach v. r.

1⁾ Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, ve znění směrnic 95/63/ES a 2001/45/ES (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)., ve znění směrnic 95/63/ES a 2001/45/ES.

Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny, spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl.ánku 16 odst.avce 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 98/24/EHS ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).Směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení Směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl.16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 80/1107/EHS ze dne 27. listopadu 1980 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS), ve znění směrnice 91/382/ES, směrnice 98/24/ES a směrnice 2003/18/ES.

Směrnice Komise 91/322/EHS ze dne 29. května 1991 o stanovení směrných limitních hodnot prováděním směrnice Rady 80/1107/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci.

Směrnice Komise 96/94/ES ze dne 18. prosince 1996, kterou se stanoví druhý seznam směrných limitních hodnot k provedení směrnice Rady 80/1107/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci.

2⁾ § 89 zákoníku práce.

3⁾ Například § 3 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb.

4⁾ § 41 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

5⁾ § 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 356/2003 Sb.

6⁾ § 3 zákoníku práce.

7⁾ § 40 zákoníku práce.

8⁾ § 343 odst. 2 zákoníku práce.

9⁾ § 2 odst. 4 zákoníku práce.

1⁰⁾Například § 83a odst. 1 písm. g), h) a i) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., § 5 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., § 17 zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb., § 9 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

1¹⁾ § 15 a 108 zákoníku práce.

1²⁾ § 102 zákoníku práce.

1³⁾ § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon).

1⁴⁾ § 92 zákona č. 561/2004 Sb.

1⁵⁾ Čl. 11 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

1⁶⁾ Zákon č. 18/2004 Sb. , o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb. a zákona č. 588/2004 Sb.

1⁷⁾ Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb.

1⁸⁾ § 10 zákoníku práce.

1⁹⁾ Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších

předpisů.

2⁰⁾ § 44 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2¹⁾ § 139b zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb.

2²⁾ § 2 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

2³⁾ § 21 odst. 2 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádí některá ustanovení stavebního zákona.

2⁴⁾ § 104 zákoníku práce.

2⁵⁾ Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.

2⁶⁾ Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

2⁷⁾ Zákon č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

2⁸⁾ Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 1/2005 Sb.

2⁹⁾ Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně a doplnění zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 82/2004 Sb.

3⁰⁾ Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

3¹⁾ Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb.