zákon č. 310/2017 Sb.

K části I – Změna zákona o nemocenském pojištění

K bodu 1 (§1)

Upřesňuje rozsah působnosti zákona o nemocenském pojištění. Okruh sociálních událostí zabezpečených z nemocenského pojištění se rozšiřuje o dlouhodobou péči.

K bodu 2 (§ 3)

Další sociální událostí, s níž je spojen vznik nároku na dávku nemocenského pojištění, bude vznik potřeby dlouhodobé péče.

K bodu 3 (§ 4)

Do systému nemocenského pojištění se zavádí nová dávka, a to dlouhodobé ošetřovné. Cílem této dávky je finančně zajistit při splnění stanovených podmínek pojištěnce po dobu, po kterou nemůže vykonávat činnost, protože pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče (dále jen „ošetřovaná osoba“). U dlouhodobého ošetřovného se ve srovnání s již existující dávkou nemocenského pojištění – ošetřovným, stanovují odlišné podmínky nároku na dávku, odlišný okruh osob s nárokem na dávku a odlišná doba, po kterou bude dávka náležet, a z tohoto důvodu se rozšiřuje okruh dávek náležejících z nemocenského pojištění o tuto další dávku.

K bodům 4 a 5

Dosavadní neaktuální text poznámek pod čarou č. 4 a 5 se nahrazuje novým zněním.

K bodům 6 až 9 (§ 18, 19 a 21)

Pro stanovení rozhodného období, vyměřovacích základů, vyloučené doby a úpravu (redukci) denního vyměřovacího základu neplatí u dlouhodobého ošetřovného žádná odchylka oproti ošetřovnému. Pouze v případě, kdy pojištěnec bude uplatňovat nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu střídání se v poskytování dlouhodobé péče, bude mu tato dávka z důvodu administrativní jednoduchosti vypočtena z téhož denního vyměřovacího základu, z něhož mu byla vypočtena při prvním uplatnění nároku; obdobně se postupuje při střídání se v péči o dítě při poskytování peněžité pomoci v mateřství. Při výpočtu výše dlouhodobého ošetřovného se postupuje stejně jako u ošetřovného.

K bodu 10 (§ 32)

Podle § 47i odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, náleží odměna pěstouna v případě, že osobou pečující nebo osobou v evidenci (dále jen „pěstoun“) jsou oba manželé, jen jednomu z manželů, a to na základě dohody mezi nimi. Pěstoun, který pobírá odměnu pěstouna, je z hlediska sociálního pojištění považován za zaměstnance. Tento pěstoun je účasten nemocenského a důchodového pojištění z činnosti pěstouna, z jeho odměny se platí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pokud tento pěstoun uplatní nárok na dávku nemocenského pojištění, dávka by mu nenáležela, pokud by nadále pobíral odměnu pěstouna – podle § 16 písm. b) nemá pojištěnec nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného za dobu, po kterou mu náleží podle zvláštních právních předpisů ze zaměstnání, z něhož tyto dávky náleží nadále započitatelný příjem. Uvedené omezení je ze strany společných pěstounů - manželů, kteří jsou osobou pečující nebo osobou v evidenci, „vyřešeno“ tak, že v případě, že na straně jednoho z manželů dojde ke splnění podmínek nároku na dávku nemocenského pojištění, se dohodnou na tom, že odměna pěstouna bude náležet tomu z manželů, jemuž nárok na dávku nemocenského pojištění nevznikl. Manželé tímto způsobem tak zákaz souběhu peněžité pomoci v mateřství a odměny pěstouna obcházejí. Těhotná pěstounka, která dosud pobírala odměnu pěstouna, uplatní nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože splňuje podmínky pro nárok na tuto dávku z nemocenského pojištění pěstounů. Po dohodě s manželem bude příspěvek pěstouna převeden na něho. Pěstounce skončí účast na nemocenském pojištění, protože již nemá nárok na odměnu pěstouna, ale nárok na pobírání peněžité pomoci v mateřství jí zůstává zachován. Tímto postupem jsou nedůvodně znevýhodňovány osoby pečující, které nevykonávají pěstounskou péči společně s manželem/manželkou a které nemohou současně probírat odměnu pěstouna a peněžitou pomoc v mateřství přiznanou z pojištění pěstouna. V rodině, v níž došlo k převodu odměny na druhého z manželů nebo na druhého poručníka, k žádné ztrátě příjmu nedochází, naopak příjem je vyšší o peněžitou pomoc v mateřství. Tím dochází k nerovnému postavení v příjmech mezi rodinami, kterým bylo svěřeno dítě do pěstounské péče jen jednomu z manželů, a rodinami, kterým bylo dítě svěřeno oběma manželům. Navrhuje se proto neposkytovat peněžitou pomoc v mateřství do rodiny pěstounů, kdy tato dávka by měla být přiznána pěstounovi z nemocenského pojištění pěstouna a odměnu pěstouna pobírá druhý z manželů nebo poručníků.

K bodu 11 (§ 38)

V § 38 písm. h) se mění dosavadní číselné poznámky pod čarou č. 76, které bylo duplicitní s již zavedenou poznámkou č. 76 uvedenou u § 57, § 59 a § 68.

K bodu 12 (§ 39)

Z důvodu ošetřování (péče) o tutéž osobu je vyloučeno poskytování ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného za stejnou dobu.

K bodu 13 – Dlouhodobé ošetřovné

K § 41a odst. 1 Jednou z podmínek nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřující nemocensky pojištěná osoba (zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná), nevykonává po dobu poskytování dlouhodobé péče žádnou výdělečnou činnost, tedy ani činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. Dlouhodobá péče je péče poskytovaná v domácím prostředí. Pokud bude ošetřovaná osoba přijata do nemocnice, není nárok na dlouhodobé ošetřovné po dobu jejího celodenního pobytu v nemocnici, a to ani v případě, jestliže by byla ze strany ošetřující osoby nadále poskytována hospitalizované osobě v určitém rozsahu péče i po dobu hospitalizace; tato péče by nebyla poskytována v domácím prostředí. Předpokládá se, že poskytování dlouhodobé péče ošetřované osobě, která vyžaduje každodenní dlouhodobou péči, je namáhavé, neboť tato péče je ze strany pojištěnce poskytována v průběhu celého dne, tedy např. i v noci. Proto se neumožňuje souběh dlouhodobé péče s výdělečnou činností. Musí být prostor pro regeneraci pojištěnce poskytujícího dlouhodobou péči, a proto nebude umožněno vykonávat ani zaměstnání, z něhož není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, například na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně. Zaměstnanec poskytující dlouhodobou péči nebude moci být výdělečně činný ani v době, v níž již netrvá omluvená nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu pobírání dlouhodobého ošetřovného (po pracovní době v zaměstnání, z něhož má nárok na dlouhodobé ošetřovné).

§ 41a odst. 2 Vymezuje se, kdo se považuje za ošetřovanou osobu, a jaké podmínky na straně ošetřované osoby musí být, s ohledem na účel poskytování dlouhodobého ošetřovného a dobu potřeby dlouhodobé péče, splněny. Dlouhodobé ošetřovné bude náležet při vzniku závažné poruchy zdraví, akutní nemoci (např. cévní mozkové příhody) nebo úrazu (polytraumatu), při závažném zhoršení zdravotního stavu (dekompenzaci chronické interní nemoci nebo neurologického postižení) nebo v souvislosti s náročným léčením (např. leukémie) nebo operací (např. operací srdce, transplantace orgánu), pro něž fyzická osoba po ukončení hospitalizace vyžaduje po několik týdnů poskytování velkého objemu dlouhodobé péče, popř. pomoci při péči o vlastní osobu v domácím prostředí. Dlouhodobé ošetřovné se nebude týkat případných krátkodobých zdravotních poruch, akutních nemocí, lehčích úrazů nebo krátkodobého zhoršení chronického stavu s potřebou krátkodobého několikadenního ošetřování. Zhoršení zdravotního stavu musí být tak vážné, že si vyžádá hospitalizaci. Důvody k hospitalizaci nesmí být diagnostické, ale léčebné. Navržená doba hospitalizace 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích vychází ze skutečnosti, že průměrná délka hospitalizace při poskytování akutní zdravotní péče činí v současné době 7 kalendářních dnů, což podle poznatků lékařské vědy odpovídá minimální nezbytné době, která je potřebná k poskytování zdravotních služeb (zejména diagnostických a léčebných) u závažných zdravotních stavů, než je dosaženo takové úrovně zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu, že je možné poskytovat následnou lůžkovou péči nebo dlouhodobou lůžkovou péči nebo je možné propuštění do domácí péče. Tzn., že závažné stavy, u nichž se očekává potřeba dlouhodobé péče, podmínku sedmidenní hospitalizace snadno splní. Přitom se nerozlišuje, zda při hospitalizaci půjde o lůžkovou péči akutní intenzivní, standardní, následnou nebo dlouhodobou ošetřovatelskou péči. Význam doby hospitalizace se považuje za racionální prostředek ke zjišťování závažnosti stavu a potřeby dlouhodobé péče, neboť závažnost zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče posuzují týmy zdravotnických pracovníků, které multidisciplinárně zhodnotí potřebu každodenního ošetřování. Za dobu potřeby poskytování dlouhodobé péče po propuštění z lůžkového zdravotnického zařízení se považuje doba alespoň 30 dnů. Předpoklad nutnosti dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů stanoví poskytovatel zdravotních služeb - zdravotnické zařízení, kde je osoba hospitalizována, na základě znalostí vývoje zdravotního stavu a potřeb nemocného v oblasti ošetřování a péče o vlastní osobu. Při kratší době potřeby ošetřování bude náležet ošetřovné po dobu až 9 (16) dnů potřeby ošetřování, budou-li pro jeho poskytování splněny podmínky.

§ 41a odst. 3 a 4 Vymezuje se okruh pojištěnců s nárokem na dlouhodobé ošetřovné a podmínky, které tato osoba pro nárok na dávku musí splnit. Snahou je umožnit, aby v situacích, kdy u osoby z okruhu blízké rodiny dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost jiné pečující osoby (pojištěnce) zajišťující této osobě každodenní ošetřování a pomoc, kterou není možné zajistit jiným vhodným způsobem, mohla být tato péče poskytována některým dalším členem rodiny. V prvé řadě půjde o manžele či registrované partnery ošetřovaných osob. Další skupinou osob jsou příbuzní v linii přímé s ošetřovanou osobou, a dále stanovený okruh osob určených příbuzenskou vazbou ve vztahu k ošetřované osobě. Další skupinu tvoří manželé, registrovaní partneři nebo druhové/družky těchto příbuzných. A konečně jde o skupinu osob bez příbuzenské vazby k ošetřované osobě, které ale žijí s ošetřovanou osobou v domácnosti. Osoby, které nežijí s ošetřovanou osobou v domácnosti, budou mít nárok na tuto dávku, jsou-li jedním z manželů nebo registrovaných partnerů ošetřované osoby, nebo jsou s ošetřovanou osobou příbuzným v linii přímé (rodiče, děti prarodiče, vnuci atd.), taxativně vyjmenovaným příbuzným nebo druhým z manželů nebo registrovaných partnerů těchto příbuzných. U druha nebo družky ošetřované osoby a u druha nebo družky osob příbuzných s ošetřovanou osobou se vyžaduje, aby s ošetřovanou osobou nebo příbuzným měli shodný po dobu alespoň 3 měsíců. U těchto osob bylo třeba nahradit příbuzenskou vazbu jiným kritériem – a to shodným pobytem a žitím v domácnosti. Splnění podmínky shodného pobytu a žití v domácnosti se vyžaduje u druhů a družek vyjmenovaných příbuzných; jde o vazbu na tohoto příbuzného, která bude prokazována pro účely nároku na dlouhodobé ošetřovné stejným pobytem druha a družky. Splnění podmínky shodného pobytu a žití v domácnosti bude vyžadováno také u všech osob žijících s ošetřovanou osobou v domácnosti, pokud tyto osoby nepatří mezi příbuzné vyjmenované v zákoně. Po splnění těchto podmínek jsou takové osoby pro účely poskytování dlouhodobého ošetřovného postaveny na roveň příbuzným ošetřované osoby uvedeným v zákoně.

§ 41a odst. 5 až 7 Vzhledem k tomu, že dlouhodobé ošetřovné může být poskytováno po dobu až 90 dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, a pojištěnec si může určovat den, od něhož bude dlouhodobou péči ošetřované osobě poskytovat, a tím může ovlivnit i výši dávky, stanoví se pro nárok na dlouhodobé ošetřovné čekací doba u zaměstnance v délce 90 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění. U osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců se stanoví stejná čekací doba pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné, která platí pro nemocenské. U zaměstnanců se zohledňuje, že zaměstnanec může v této době změnit zaměstnání a že zaměstnání nemusí na sebe bezprostředně navazovat. Proto splnění podmínky 90 kalendářních dnů trvání účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje v posledních 4 měsících přede dnem zahájení poskytování dlouhodobé péče.

§ 41a odst. 8 S ohledem na parametry dlouhodobé péče bude tento institut využíván v rodině v těch případech, kdy dojde k závažné akutní újmě na zdraví z důvodu závažné akutní nemoci nebo úrazu, kdy fyzická osoba po propuštění z lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče poskytované alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jsoucích, potřebuje alespoň po dobu dalších 30 dnů náročné ošetřování – dlouhodobou péči nebo pomoc při péči o vlastní osobu - v domácím prostředí. Vznik potřeby dlouhodobé péče v rodině u dalšího jejího člena nebo dokonce opakování potřeby dlouhodobé péče u ošetřované osoby z důvodu jiné akutní nemoci nebo úrazu bude zcela výjimečné. Důvodem této úpravy je především ochrana v zájmu zaměstnavatele, ale i zaměstnance před dlouhodobou opakovanou absencí zaměstnance v práci. U pojištěnce s nárokem na dlouhodobé ošetřovné se při druhém a dalším vystřídání v péči o tutéž osobu v období od vzniku potřeby poskytování dlouhodobé péče do 90 kalendářních dnů od tohoto dne nezjišťuje uplynutí období 12 měsíců. Období 12 měsíců začíná kalendářním dnem, který následuje po dni, za který měl pojištěnec naposledy nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného v období 90 kalendářních dnů od propuštění z lůžkové péče osoby, které pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči.

§ 41b Ošetřovaná osoba bude písemně vyjadřovat souhlas s tím, že jí bude poskytována dlouhodobá péče pojištěncem, který z tohoto důvodu uplatňuje nárok na dlouhodobé ošetřovné. Do doby, než ošetřovaná osoba tento souhlas odvolá, nemůže dát souhlas dalšímu pojištěnci. Na stejnou dobu potřeby dlouhodobé péče může ošetřovaná osoba dát souhlas s poskytováním dlouhodobé péče jen jednomu pojištěnci; tento souhlas je platný do doby, než ho ošetřovaná osoba odvolá. V případě, že bude více zájemců o poskytování dlouhodobé péče ošetřované osobě, bude na této ošetřované osobě, aby si vybrala, kdo ji má tuto péči poskytovat. Umožňuje se, aby ošetřovaná osoba souhlasila například s tím, aby v pondělí až ve středu o ni pečoval druhý z manželů, a aby syn o ni pečoval ve čtvrtek až v neděli; k takovému způsobu rozvržení doby poskytování dlouhodobé péče není třeba souhlasu zaměstnavatelů. Navržená úprava má pouze zabránit tomu, aby za jeden kalendářní den bylo poskytováno dlouhodobé ošetřovné více pojištěncům, a to i kdyby v tomto dnu společně pečovali o ošetřovanou osobu. Zároveň je třeba vyžadovat, aby v případě, že se ošetřovaná osoba rozhodne pro změnu toho, kdo jí bude dlouhodobou péči poskytovat, o této změně informovala pojištěnce, který jí dosud tuto péči poskytoval. Skutečnost, že byl pojištěnec o odvolání souhlasu informován, potvrzuje svým podpisem na odvolání souhlasu. Pojištěnec bude povinen nastoupit do práce ihned po skončení poskytování dlouhodobé péče, proto musí být jednoznačně prokázáno, v kterém dnu skončila tato péče. Dále se upravují postupy pro udělování a odvolávání souhlasu v případech, kdy osoba není pro nějakou překážku schopna tento souhlas udělit nebo odejmout písemně a postup pro případ, kdy se nezletilá osoba, stane v průběhu poskytování dlouhodobé péče zletilou, a tudíž i na ni se budou vztahovat pravidla týkající se udělování a odvolání souhlasu. Zároveň se stanoví, že odvolání souhlasu pojištěnec bezodkladně zasílá tomu orgánu nemocenského pojištění, který v konkrétním případě dlouhodobé ošetřovné vyplácí.

§ 41c odst. 1 U zaměstnání malého rozsahu a u zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce není zaručen započitatelný příjem v každém kalendářním měsíci ve výši zakládající povinnou účast na nemocenském pojištění, tj. alespoň 2 500 Kč u zaměstnání malého rozsahu a více než 10 000 Kč u zaměstnání vykonávaném na základě dohody o provedení práce. Svým charakterem nejsou tato zaměstnání zdrojem stálého příjmu v zaručené výši. Dlouhodobé ošetřovné má nahrazovat ztrátu příjmu po dobu až 90 kalendářních dnů u osob, u nichž ztráta příjmu z výdělečné činnosti by zásadním způsobem nepříznivě ovlivnila příjmovou situaci v rodině. U odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence se vylučuje přiznat dlouhodobé ošetřovné za dobu, v níž mohou dočasně pobývat mimo tato zařízení. U studentů a žáků, kteří vykonávají výdělečnou činnost pouze v době školních prázdnin, by poskytování dlouhodobého ošetřovného z takové činnosti neplnilo účel, pro který se zavádí. Pokud vojákům v záloze v činné službě vznikne potřeba poskytování dlouhodobé péče, může jim být výkon činné služby ukončen a mohou uplatnit nárok na dávku z jiného pojištění. Ponechání vojáka v záloze v činné službě po dobu poskytování dlouhodobé péče by zcela odporovalo účelu povolání k výkonu vojenské služby. Poskytování dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění pěstouna namísto odměny pěstouna nebude přicházet v úvahu. Pokud pěstoun má nárok na odměnu pěstouna, má se za to, že vykonává pěstounskou péči. V této době nesplňuje podmínky pro poskytování dlouhodobé péče, protože vykonává zaměstnání. Skončením poskytování odměny pěstouna končí jeho účast na nemocenském pojištění. Po skončení účasti na nemocenském pojištění nelze dlouhodobé ošetřovné přiznat, protože u této dávky neběží ochranná lhůta. Podmínky pro nárok na dlouhodobé ošetřovné musí být splněny v době trvání účasti na nemocenském pojištění, což pěstoun splnit nemůže.

§ 41c odst. 2 I pro dlouhodobé ošetřovné platí to, co pro ošetřovné, to znamená, že na dítě, na které pojištěnec z důvodu péče o toto dítě pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek, nemůže mít další pojištěnec nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. Pouze v případě, kdy osoba pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek nemůže ze zdravotních důvodů o dítě pečovat, lze přiznat jinému pojištěnci dlouhodobé ošetřovné.

§ 41c odst. 3 Dlouhodobé ošetřovné, tak jako ostatní dávky nemocenského pojištění, nahrazují pojištěnci ztrátu příjmu ve stanovené výši. Pojištěnec ztrácí příjem z důvodu poskytování dlouhodobé péče ve stejné výši bez ohledu na to, zda poskytuje péči jedné osobě nebo zároveň více osobám. Tato dávka proto náleží jen jednou.

§ 41d Za dobu, po kterou nebude pojištěnec, kterému je poskytováno dlouhodobé ošetřovné, pečovat ošetřovanou osobu, dlouhodobé ošetřovné nenáleží a to bez ohledu na důvod, pro který o takovou osobu nepečuje (například z důvodu nemoci nebo úrazu, rekreace, z důvodu ošetřování člena domácnosti apod.). Proto je umožněno střídání se v péči, to znamená, že se nestanoví, kolik pojištěnců s nárokem na dlouhodobé ošetřovné se může v poskytování dlouhodobé péče střídat. Zaměstnanec se může s jiným pojištěncem vystřídat v průběhu 90 kalendářních dnů trvání potřeby dlouhodobé péče vícekrát. Umožňuje se střídání po jednotlivých kalendářních dnech, nelze se střídat pouze v témže kalendářním dnu.

§ 41e Dlouhodobé ošetřovné bude poskytováno jen v době trvání dlouhodobé péče, která činí až 90 kalendářních dnů ode dne, v němž byla ošetřovaná osoba propuštěna z lůžkového zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče do domácí péče. Délka devadesáti dnů byla odvozena od doby pobytu pacientů v zařízení následné nebo dlouhodobé péče, kdy dlouhodobá péče v domácím prostředí bude v řadě případů „nahrazovat“ hospitalizaci v zařízeních poskytující uvedené zdravotní služby. Zvolených 90 dnů je tedy minimální dobou, v rámci které je možné do určité míry predikovat další vývoj a podle toho zvolit další postup. Tato dávka náleží jen za dny, v nichž pojištěnec tuto péči poskytoval, bez ohledu na důvod, pro který ji poskytovat nemohl. Nárok na dlouhodobé ošetřovné nebude za kalendářní dny, v nichž pojištěnec ošetřované osobě neposkytoval dlouhodobou péči, např. z důvodu nemoci nebo úrazu, rekreace apod. Bude-li zaměstnanci poskytnuta v zaměstnání dovolená, tak ani ošetřovné a ani dlouhodobé ošetřovné nenáleží za dobu dovolené, i kdyby zaměstnanec v té době ošetřoval člena domácnosti nebo poskytoval dlouhodobou péči. Zaměstnanci náleží podle zákoníku práce za dobu dovolené nadále započitatelný příjem, a proto nemá podle § 16 písm. b) zákona o nemocenském pojištění nárok na dávky nemocenského pojištění. Dovolená má být využita ke svému účelu, to znamená, že zaměstnanec nemá v této době ani ošetřovat člena domácnosti a ani poskytovat dlouhodobou péči. Dlouhodobé ošetřovné nenáleží za dobu, po kterou podle zákonů upravujících odměňování zaměstnanců ve služebním poměru (vojáků, policistů) jim v době trvání dlouhodobé péče náleží započitatelný příjem s výjimkou služebního příspěvku na bydlení.

§ 41f Výše dlouhodobého ošetřovného se vypočítává obdobně jako výše ošetřovného nebo nemocenského. Výše této dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Z částky denního vyměřovacího základu do výše 1. redukční hranice se započte 90 %, z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 % a z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %.

K bodu 14 (§ 43)

Řeší se konkurence výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství s dlouhodobým ošetřovným. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství nebude vyplácen za dny, v nichž pojištěnka poskytovala dlouhodobou péči.

K bodu 15 (§ 47)

U dlouhodobého ošetřovného se navrhuje obdobný režim, který je zaveden i pro ostatní dávky nemocenského pojištění pro účely vzdání se nároku na výplatu dávky.

K bodům 16 až 19 (§ 48)

Dávky nemocenského pojištění nahrazují ztrátu příjmu, která nastala z důvodu určité sociální události. Pokud trvá v kalendářním dnu více sociálních událostí zakládajících nárok na poskytování více dávek nemocenského pojištění, poskytuje se pouze jedna dávka (jen z jednoho důvodu lze nahradit ztrátu příjmu). Pořadí nároku na poskytování dávek určuje zákon o nemocenském pojištění. Peněžitá pomoc v mateřství je vyšší než ostatní dávky nemocenského pojištění, proto má přednost u pojištěnce poskytování této dávky před ostatními dávkami. Nemocenské má přednost před ošetřovným. Navrhuje se, aby dlouhodobé ošetřovné mělo přednost před nemocenským i ošetřovným, pokud je pojištěncem nadále poskytována dlouhodobá péče. Pojištěnec, poskytující dlouhodobou péči, nebude uznáván dočasně práce neschopným, nebude-li schopen ze zdravotních důvodů tuto péči dočasně poskytovat, protože z této činnosti není účasten nemocenského pojištění. Tento pojištěnec bude nadále uznáván dočasně práce neschopným k výkonu pojištěné činnosti. Dnem, od něhož přestal tento pojištěnec poskytovat dlouhodobou péči, zaniká mu nárok na poskytování dlouhodobého ošetřovného a tím mu odpadá i povinnost zaměstnavatele omluvit mu nepřítomnost v práci z důvodu překážky v práci. Zaměstnanec může být uznán dočasně práce neschopným k výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění i za trvání překážky v práci. Uznání dočasné pracovní neschopnosti k výkonu dosavadního zaměstnání neznamená ve všech případech i neschopnost vykonávat dlouhodobou péči. Jestliže hráč na housle si poraní prst na ruce a proto nemůže hrát na housle, bude uznán dočasně práce neschopným pro zaměstnání hráče na housle, ale je schopen nadále poskytovat dlouhodobou péči. Takový pojištěnec bude mít nadále nárok na dlouhodobé ošetřovné. Přednost v poskytování dlouhodobého ošetřovného před poskytováním nemocenského znamená, že zaměstnavatel nebude povinen poskytovat náhradu mzdy v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti a že od 15. dne jejího trvání nebude zastavována výplata dlouhodobého ošetřovného a přiznáváno poskytování nemocenského. V případě, že pojištěnec nebude nadále poskytovat dlouhodobou péči z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu, pro který byl uznán i dočasně práce neschopným, bude mu zaměstnavatel povinen poskytovat za prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy a teprve poté bude náležet nemocenské.

Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění z více činností a má z nich současně nárok na výplatu různých dávek, je omezen úhrn výše těchto dávek, aby nebyl vyšší než nemocenské vypočtené z maximálního denního vyměřovacího základu. To bude platit i pro souběh dlouhodobého ošetřovného s ostatními dávkami.

K bodu 20 (§ 53)

S ohledem na zavedení nové dávky – dlouhodobého ošetřovného se doplňuje, že posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění bude zahrnovat i posuzování pro účely poskytování dlouhodobého ošetřovného.

K bodu 21 (§ 54)

Upřesňuje se, kdo se považuje za ošetřujícího lékaře ve vztahu k ošetřované osobě.

K bodu 22

Legislativně technická úprava vyplývající ze zavedení nové dávky.

K bodu 23 – dlouhodobá péče

K § 72a dlouhodobá péče Vymezuje se obsah dlouhodobé péče. Definice dlouhodobé péče pro účely poskytování dlouhodobého ošetřovného zahrnuje ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu a odkazuje i na pomoc při péči o vlastní osobu. Dlouhodobou péči bude ošetřované osobě poskytovat pojištěnec, zpravidla laik, nezdravotník. Dlouhodobá péče bude laicky v domácím prostředí pojištěncem poskytována v těch případech, kdy zdravotní stav ošetřované osoby bude vyžadovat jak ošetřování, tak i péči o vlastní osobu ošetřovaného. V praxi budou existovat i případy, kdy objem ošetřování bude poměrně malý, ale u fyzické osoby bude převažovat potřeba péče o vlastní osobu. Péčí o vlastní osobu se rozumí péče spojená zejména s podáváním jídla, mytím těla, oblékáním, výkonem fyziologické potřeby.

K § 72b Vznik potřeby dlouhodobé péče Vymezují se důvody vzniku potřeby dlouhodobé péče a s tím související skutečnosti a postup ošetřujícího lékaře poskytovatele lůžkové péče v uvedené situaci. Ošetřující lékař poskytovatele lůžkové péče rozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče, pokud hospitalizace trvala alespoň 7 kalendářních dní po sobě jdoucích, a to v den propouštění pacienta z lůžkové péče, jestliže vyšetřením zjistí, že zdravotní stav pacienta vyžaduje celodenní poskytování dlouhodobé péče jinou fyzickou osobou v domácím prostředí alespoň 30 kalendářních dnů. Ošetřující lékař bude ve věci rozhodovat na žádost ošetřované osoby nebo jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou. V případě, že by ošetřující lékař nezjistil důvody potřeby dlouhodobé péče a ošetřovaná osoba by požadovala vydání tohoto rozhodnutí, vydá tento lékař rozhodnutí, že potřeba péče nevznikla. Potřeba dlouhodobé péče začíná dnem propuštění ošetřované osoby z lůžkové péče u poskytovatele zdravotních služeb do domácího prostředí. Pokud by došlo u ošetřované osoby v průběhu poskytování dosavadní dlouhodobé péče k nové hospitalizaci, při propuštění z této hospitalizace se již o „nové/další“ potřebě dlouhodobé péče nerozhoduje, neboť stále trvá „původní“ potřeba dlouhodobé péče. Potřeba dlouhodobé péče bude trvat i po dobu této hospitalizace, pouze nebude po tuto dobu náležet nikomu dlouhodobé ošetřovné – výplata této dávky se přerušuje, protože péče není poskytována v domácím prostředí. Pojištěnec, který o ošetřovanou osobu pečoval před hospitalizací, bude mít opět nárok na dlouhodobé ošetřovné i po jejím propuštění do domácí péče, bude-li pokračovat v poskytování dlouhodobé péče. V tomto případě se nejedná o střídání se pečujících osob v poskytování dlouhodobé péče, proto u zaměstnance nebude vyžadován souhlas jeho zaměstnavatele k pokračování v poskytování dlouhodobé péče, aby mohla být obnovena výplata dlouhodobého ošetřovného po ukončení hospitalizace.

Na rozhodování ošetřujícího lékaře o vzniku nebo ukončení potřeby dlouhodobé péče nebo rozhodnutí o tom, že potřeba dlouhodobé péče nevznikla, se použije zvláštní právní předpis – zákon č. 373/2011 Sb.

K § 72c - Průběh potřeby dlouhodobé péče Vymezují se postupy ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče v průběhu trvání poskytování dlouhodobé péče. Vzhledem k charakteru „zdravotní situace“ a potřeby dlouhodobé péče lze očekávat, že ve většině případů to bude registrující poskytovatel (§ 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb.). Po propuštění z hospitalizace je ošetřovaná osoba předána do ambulantní péče podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, kdy další průběh jejího zdravotního stavu a potřebu poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí bude sledovat a vyhodnocovat ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče; za tím účelem stanovuje termín příští lékařské kontroly, který vyznačuje na příslušném tiskopise rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče a v odůvodněných případech, kdy osoba s potřebou dlouhodobé péče nebude schopna dostavit se ke kontrole zdravotního stavu, zajistit návštěvní službu (§ 7 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb.).

K § 72d – Ukončení potřeby dlouhodobé péče Vymezují se postupy ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče při zániku potřeby dlouhodobé péče a s tím související skutečnosti. Důvodem ukončení potřeby dlouhodobé péče je zejména zlepšení zdravotního stavu, kdy další dlouhodobá péče nebo péče o vlastní osobu ošetřovaného poskytovaná celodenně jinou fyzickou osobou není již nutná nebo postačuje v minimálním rozsahu, tzn., že ošetřovaná osoba nevyžaduje celodenní péči. Ošetřující lékař zdravotních služeb ambulantní péče rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče (na předepsaném tiskopise), zjistí-li lékařským vyšetřením, že potřeba poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí pominula/skončila, a to kdykoli v průběhu 90 dnů po propuštění z hospitalizace, a to v den, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření. Jde o řešení, které je identické s řešením v § 59 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění při ukončování dočasné pracovní neschopnosti, kde je již možnost ukončení nejpozději třetím kalendářním dnem po dni vyšetření zakotvena. Uvedený postup je lékaři používán v situacích, kdy jsou potřebné k „doléčení a dořešení situace“ ještě 1 - 3 kalendářní dny. Pokud by uvedená možnost neexistovala, oprávněná osoba by musela znovu navštívit zdravotnické zařízení k „administrativnímu ukončení“, což by bylo pro ni i lékaře zbytečnou zátěží. Ošetřující lékař rozhodne ze zákona o ukončení potřeby péče nejdéle 90. kalendářním dnem ode dne propuštění z hospitalizace, při níž potřeba dlouhodobé péče vznikla, tj. dnem skončení podpůrčí doby. Den propuštění z hospitalizace je prvním dnem podpůrčí doby. Ošetřující lékař zdravotních služeb ambulantní péče rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče rovněž v případech, kdy se ošetřovaná osoba nedostaví ke stanovené lékařské kontrole, nebo nepodrobí se vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, tj. maří součinnost a znemožňuje tak, aby mohla být provedena kontrola zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče. Pokud ošetřovaná osoba nepředá ošetřujícímu lékaři příslušné tiskopisy, ošetřující lékař nevydá potvrzení o potřebě trvání dlouhodobé péče.

Pokud ošetřovaná osoba prokáže existenci vážných důvodů, pro které zmeškala termín lékařské kontroly, vydá ošetřující lékař nové rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče a tato potřeba dlouhodobé péče se považuje za pokračování předchozí potřeby dlouhodobé péče. Ošetřovaná osoba je povinna se po propuštění z hospitalizace dostavit k ošetřujícímu lékaři zdravotních služeb ambulantní péče ve lhůtě stanovené ošetřujícím lékařem poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče. Pokud se dostaví k ošetřujícímu lékaři po uplynutí této lhůty a neprokáže existenci vážných důvodů, pro které se nemohla dostavit včas, ukončí ošetřující lékař potřebu dlouhodobé péče posledním dnem lhůty, v němž se měla k němu dostavit po skončení hospitalizace.

K § 72e – Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče Rozhodování ve věcech potřeby dlouhodobé péče provádějí ošetřující lékaři na předepsaných tiskopisech – rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče a rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče. Část tiskopisu, která není určena pro zaměstnavatele, obsahuje statistickou značku diagnózy (tj. zdravotních důvodů potřeby dlouhodobé péče). Část tiskopisu bude sloužit jako „průkaz“ ošetřované osoby, kam budou zaznamenány termíny stanovených lékařských kontrol. Předepsaným tiskopisem je i potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče pro účely uplatnění nároku na výplatu dlouhodobého ošetřovného. Jde o shodný postup, který platí v nemocenském pojištění, tj., že ošetřující lékaři rozhodují ve věcech nemocenského pojištění na předepsaných tiskopisech a kdy se nárok na dávku uplatňuje rovněž na předepsaných tiskopisech, které vydává Česká správa sociálního zabezpečení.

K § 72f - Povinnosti ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče Ošetřující lékař poskytovatele lůžkové péče má specifické povinnosti, a to na začátku procesu posuzování potřeby dlouhodobé péče – v den propuštění z hospitalizace na žádost pacienta (oprávněné osoby) - posoudit potřebu dlouhodobé péče a rozhodnout ve věci a předat mu příslušné části tiskopisu rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Současně se mu ukládá povinnost vyznačit na rozhodnutí den přijetí a den propuštění z hospitalizace, statistickou značku diagnózy, místo trvalého nebo obdobného pobytu ošetřované osoby a stanovit termín příští lékařské kontroly, zaslat příslušné OSSZ hlášení o vzniku potřeby dlouhodobé péče s vyznačením statistické značky diagnózy dle MKN – 10. revize, která je příčinnou potřeby dlouhodobé péče pro účely statistického sledování a monitorování, zda je potřeba dlouhodobé péče správně hodnocena a zda nová dávka plní účel, k jakému byla zavedena - tj. pro osoby se závažnými zdravotními stavy, které potřebují dlouhodobé ošetřování a pomoc při péči o vlastní osobu. Současně se tomuto poskytovateli ukládá povinnost při propuštění z hospitalizace stanovit termín kontroly zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče u poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče, do jehož péče je ošetřovaná osoba předána, který musí být o předání vyrozuměn, aby mohl zajistit kontinuitu péče a posuzování potřeby dlouhodobé péče. Dojde-li v průběhu poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí k potřebě další hospitalizace, ukládá se poskytovateli lůžkové péče povinnost potvrdit přijetí ošetřované osoby k hospitalizaci a dobu trvání této hospitalizace.

K § 72g – Povinnosti ošetřujícího lékaře zdravotních služeb ambulantní péče Vzhledem k tomu, že potřeba dlouhodobé péče může trvat až 90 kalendářních dnů, je třeba stanovit ošetřujícímu lékaři povinnosti, které se vztahují k jeho postupu při hodnocení potřeby dlouhodobé péče a vůči ošetřované osobě a orgánu nemocenského pojištění. Ošetřující lékař zdravotních služeb ambulantní péče je povinen vést evidenci ošetřovaných osob, posuzovat, zda trvá potřeba dlouhodobé péče, stanovovat termín příští lékařské kontroly, oznamovat příslušné OSSZ převzetí ošetřované osoby do své péče nebo její předání do péče jiného ošetřujícího lékaře, potvrzovat trvání potřeby dlouhodobé péče, rozhodovat o ukončení potřeby dlouhodobé péče, vést ve zdravotnické dokumentaci údaje o průběhu zdravotního stavu, odesílat OSSZ příslušná hlášení a poskytovat orgánu nemocenského pojištění potřebnou součinnost, tj. umožnit provedení kontroly na svém pracovišti a předvolat ošetřovanou osobu ke kontrole zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče.

K bodům 24 a 25 (§ 74)

Úkoly, které orgán nemocenského pojištění plní podle § 74, plní i při poskytování dlouhodobého ošetřovného. K zajištění správnosti fungování systému a správné implementaci nového institutu dlouhodobé péče, se kterým zatím nemají ošetřující lékaři zkušenosti, se stanoví oprávnění orgánu nemocenského pojištění a jeho lékařů ke kontrole na úseku správnosti postupu při posuzování potřeby dlouhodobé péče ošetřujícími lékaři. Lze předpokládat, že kontroly budou prováděny jen cíleně, a to z podnětu zaměstnavatelů (při podezření zneužívání) nebo při zaznamenání neobvyklých či anomálních jevů na straně některých ošetřujících lékařů nebo některých pojištěnců. Pro součinnost ošetřujících lékařů s orgánem nemocenského pojištění při kontrole posuzování potřeby dlouhodobé péče platí stanovené povinnosti. Orgán nemocenského pojištění bude oprávněn zkontrolovat u ošetřujícího lékaře i správnost posouzení potřeby dlouhodobé péče, správnost vedení a úplnost zdravotnické dokumentace a plnění dalších povinností při posuzování potřeby dlouhodobé péče. Upravuje se postup při kontrole posuzování potřeby dlouhodobé péče, a to obdobně jako potřeby ošetřování.

K bodům 26 a 27 (§ 75)

Rozhodnout o ukončení potřeby dlouhodobé péče může i orgán nemocenského pojištění, pokud v rámci kontroly zjistí, že u ošetřované osoby potřeba poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí pominula a ošetřující lékař nerozhodl o ukončení potřeby dlouhodobé péče. Uvedené řešení sleduje nápravu ev. zásadních nedostatků či pochybení v posudkové péči ošetřujícího lékaře.

K bodu 28 (§ 77)

Součinnost poskytovatelů zdravotních služeb provést vyšetření zdravotního stavu nebo zpracovat lékařské podklady pro posouzení se rozšiřuje i na oblast posuzování potřeby dlouhodobé péče, aby bylo možno spolehlivě zjistit zdravotní stav ošetřované osoby a z něj vyplývající potřebu dlouhodobé péče.

K bodu 29 (§ 83)

Doplňuje se místní příslušnost OSSZ pro ošetřující lékaře, tj. lékaře poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče i lékaře zdravotních služeb ambulantní péče pro případy zasílání příslušného dílu tiskopisu rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče nebo oznamování převzetí ošetřované osoby do své péče nebo její propuštění ze své péče.

K bodům 30 až 35 (§ 84)

Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení se rozšiřují i na oblast kontroly plnění povinností ošetřujících lékařů při posuzování potřeby dlouhodobé péče, kontrolu posuzování potřeby dlouhodobé péče ošetřujícími lékaři, vyžádání vyšetření zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb a rozhodování o ukončení potřeby dlouhodobé péče. Mezi úkoly OSSZ se doplňuje povinnost oznamovat zaměstnavateli, že pojištěnci nevznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné.

K bodu 36 (§ 90)

Rozšiřuje se možnost orgánu nemocenského pojištění podat podnět příslušné zdravotní pojišťovně, pokud by v souvislosti s kontrolní činností na úseku posuzování potřeby dlouhodobé péče vykonávanou orgánem nemocenského pojištění u ošetřujících lékařů vyplynuly závažné skutečnosti - pochybení na straně konkrétního ošetřujícího lékaře.

K bodu 37 (§ 95)

Evidence, kterou je zaměstnavatel povinen vést o svých zaměstnancích pro účely nemocenského pojištění, se doplňuje o údaje týkající se dlouhodobé péče a dlouhodobého ošetřovného.

K bodům 38, 41 a 42 (§ 103, § 128 odst. 1)

V souvislosti se zavedením nové dávky dlouhodobého ošetřovného se pojištěnci stanovují nové povinnosti. Jednak jde o oznámení odvolání souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče a dále se doplňuje povinnost pojištěnce předat pojištěnci, který se s ním střídá v poskytování dlouhodobé péče, rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče u ošetřované osoby. Tuto povinnost nelze dovodit z povinností pojištěnce, které musí plnit podle § 103. U příslušníků bude toto rozhodnutí podkladem pro rozhodnutí o nároku na dlouhodobé ošetřovné, proto je třeba stanovit povinnost předávat si je mezi ošetřujícími v případě střídání se v péči. Nesplnění stanovených povinností bude přestupkem podle § 128 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.

K bodu 39 (§109)

Nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného uplatní pojištěnec na předepsaném tiskopise, který si vyzvedne na okresní (Pražské) správě sociálního zabezpečení nebo si jej při střídání se v poskytování dlouhodobé péče vytiskne z webové stránky České správy sociálního zabezpečení. Tento tiskopis předá zaměstnavateli. Zaměstnavatel zašle tento tiskopis příslušné okresní správě sociálního zabezpečení spolu s předepsaným tiskopisem se souhlasem ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče. Dlouhodobé ošetřovné může být vyplaceno jen za dobu potvrzeného trvání této péče. Bude se při uplatnění nároku na dlouhodobé ošetřovné vyžadovat prohlášení žadatele, že v době poskytování dlouhodobé péče nebude vykonávat žádné zaměstnání a ani nebude vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nebo při ní spolupracovat. Uplatňují-li nárok na dlouhodobé ošetřovné druh nebo družka anebo osoba žijící s ošetřovaným v domácnosti, která patří do okruhu pojištěnců s nárokem na tuto dávku jen z důvodu žití v domácnosti s ošetřovaným, musí doložit, že mají se svým partnerem shodný trvalý pobyt v témže bytě po dobu alespoň 3 měsíců před prvním dnem, v němž začali poskytovat dlouhodobou péči. Všechny tyto podklady potřebné pro posouzení nároku na dlouhodobé ošetřovné připojí zaměstnavatel k žádosti o dlouhodobé ošetřovné spolu s přílohou k žádosti o tuto dávku. Než pojištěnec předá zaměstnavateli žádost o dlouhodobé ošetřovné, doloží mu potřebu dlouhodobé péče rozhodnutím o jejím vzniku. Zaměstnavatel musí tento tiskopis zaměstnanci vrátit, může si však pořídit jeho kopii nebo si pořídit z něho výpis.

K bodu 40 (§ 110)

Pro způsob výplaty dlouhodobého ošetřovného platí stejné podmínky jako pro nemocenské a ošetřovné. Tyto dávky se mohou vyplatit jen za období, za které bylo osvědčeno splnění podmínek pro nárok na tyto dávky a jejich výplatu.

K bodům 43 až 48, 52 až 55, 57 až 59, 65, 67 až 75 a 77

V uvedených novelizačních bodech jde o legislativně technické úpravy a nedochází k žádným věcným změnám, které by se týkaly nových skutkových podstat a výše sankcí. Formulace uvedených skutkových podstat uvedených v zákoně č. 187/2006 Sb. se upravují tak, aby byly v souladu s novou právní úpravou přestupkového práva. Jde o úpravu provedenou v souladu s unesením vlády č. 866/2016, k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, kde byl uloženo provádět při novelizacích zákonů obsahujících skutkové podstaty přestupků jejich průběžnou revizi.

K bodům 49 až 51, 56, 60 až 64, 66 a 76

Přestupky poskytovatelů zdravotních služeb se rozšiřují i na oblast neplnění povinností poskytovatelů zdravotních služeb v procesu posuzování a rozhodování o potřebě dlouhodobé péče. Ke stávajícím přestupkům vztahujícím se na rozhodování a postupy v oblasti posuzování dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování, se doplňují přestupky stejného nebo obdobného charakteru vážící se k problematice neplnění povinností poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti dlouhodobé péče.

K bodu 78 (§ 151)

Proti rozhodnutí o odnětí dlouhodobého ošetřovného z důvodu ukončení potřeby dlouhodobé péče nejsou přípustné odvolání a rozklad obdobně jako nejsou přípustné odvolání a rozklad proti rozhodnutí o odnětí nemocenského z důvodu ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo odnětí ošetřovného z důvodu ukončení potřeby ošetřování. Rozhodnutí o odnětí uvedených dávek jsou vydávána na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře o skončení trvání příslušné sociální události. Proti rozhodnutí ošetřujícího lékaře se může ošetřovaná osoba odvolat.

K bodu 79 (§ 152)

Odkladný účinek nemají odvolání a rozklad proti rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče, a to obdobně jako proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény anebo potřeby ošetřování. Odkladný účinek nemají ani odvolání a rozklad proti rozhodnutí o odnětí nebo krácení dávky anebo proti zastavení její výplaty. Jen z důvodu podání odvolání nebo rozkladu se nelze domoci prodloužení výplaty dávky.

K bodu 80 a 81 (§ 154)

Orgán nemocenského pojištění bude oprávněn rozhodnout o ukončení potřeby trvání dlouhodobé péče obdobně, jako rozhoduje o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování. Proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání do 3 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno.

K bodům 82 a 83 (§ 158)

Ze soudního přezkumu se vylučuje i rozhodnutí o neuznání nebo ukončení potřeby dlouhodobé péče orgánem nemocenského pojištění a rozhodnutí o odnětí dlouhodobého ošetřovného z důvodu ukončení potřeby dlouhodobé péče, a to obdobně, jako se vylučují ze soudního přezkumu v těchto případech rozhodnutí ve věci dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování člena domácnosti. Na postup při nesouhlasu pojištěnce s rozhodnutím ošetřujícího lékaře o ukončení potřeby dlouhodobé péče se použije zákon o poskytování specifických zdravotních služeb; soudní přezkum takového rozhodnutí je podle zdravotnických předpisů vyloučen. Proto ani rozhodnutí orgánu nemocenského, vydaná na základě posudku lékaře tohoto orgánu, nebudou podléhat soudnímu přezkumu.

K části II – změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Doba výplaty dlouhodobého ošetřovného jako vyloučená doba se bude zapisovat do evidenčního listu důchodového pojištění. Mezi povinnosti zaměstnavatelů se proto doplňuje vést evidenci o této skutečnosti.

K části III – změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

K bodu 1 (§ 5b)

Pobírání dávek nemocenského pojištění, které náležejí z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných po celou dobu, v níž v kalendářním měsíci byl příjemce této dávky považován za osobu samostatně výdělečně činnou, se u těchto osob nepovažuje za výkon samostatné výdělečné činnosti pro stanovení vyměřovacího základu. V současné době se toto týká pobírání obou dávek nemocenského pojištění náležejících z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (nemocenského a peněžité pomoci v mateřství); i pobírání této nové dávky nemocenského pojištění (dlouhodobého ošetřovného) se nebude považovat za výkon samostatné výdělečné činnosti za stejných podmínek jako u nemocenského a peněžité pomoci v mateřství.

K bodu 2 (§ 14)

Osoba samostatně výdělečně činná nemusí pro účely sociálního pojištění přerušovat samostatnou výdělečnou činnost, i když ji nevykonává, pokud přerušení není delší než 6 kalendářních měsíců. V době poskytování dlouhodobé péče nesmí tato osoba vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, ale pokud je povinna platit zálohy na důchodové pojištění, byla by povinna tyto zálohy platit, kdyby činnost nepřerušila. Proto se stanoví výjimka z povinnosti platit zálohy, obdobně jako se neplatí zálohy při nároku na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství. Za kalendářní měsíce, v nichž měla nárok na dlouhodobé ošetřovné po celý měsíc, zálohy nebude povinna platit.

K bodu 3 (§ 16a)

Zahraniční zaměstnanec nemusí platit pojistné za kalendářní měsíc, v němž pobírá nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství po celý měsíc. Platit pojistné nebude ani za kalendářní měsíc pobírání nové dávky nemocenského pojištění – dlouhodobého ošetřovného.

K části IV – Změna zákona o důchodovém pojištění

K bodu 1 (§ 5)

Jako nová dávka nemocenského pojištění se zavádí dlouhodobé ošetřovné, které může být vypláceno i po skončení výdělečné činnosti. Tuto skutečnost je třeba promítnout i do okruhu osob, které jsou účastny důchodového pojištění, a to prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění. Tento druh náhradní doby pojištění se bude hodnotit, obdobně jako náhradní doba pojištění z titulu dočasné pracovní neschopnosti v době po skončení výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, v rozsahu 80 %.

K bodu 2 (§ 10)

V návaznosti na změny provedené v části III se upravuje placení záloh OSVČ. Za kalendářní měsíce, v nichž OSVČ měla nárok na dlouhodobé ošetřovné po celý měsíc, zálohy nebude povinna platit, obdobně jako se neplatí zálohy při nároku na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství.

K bodu 3 (§ 16)

Dobu výplaty dlouhodobého ošetřovného je třeba pomítnout i do druhů vyloučených dob pro stanovení osobního vyměřovacího základu.

K části V – Změna zákoníku práce

K bodu 1 (§ 47)

Navrhuje se zaměstnanci, který poskytuje dlouhodobou péči, poskytnout stejnou ochranu, jako zaměstnanci, který nastoupí do práce po skončení dočasné pracovní neschopnosti. Tomuto zaměstnanci se zaručuje návrat na původní práci a pracoviště. Pouze v případě, že práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí jej zaměstnavatel podle pracovní smlouvy. Vzhledem k tomu, že se umožňuje střídání v poskytování dlouhodobé péče širokému okruhu osob, zaměstnanec může poskytovat dlouhodobou péči například jen 2 dny, 5 dní, 8 dní, tedy po kratší dobu, než zaměstnanec, který pečuje o dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zákona o nemocenském pojištění. V zájmu zachování zásady rovnosti a zákazu diskriminace se navrhuje, aby i těmto zaměstnancům byla poskytována stejná ochrana jako zaměstnancům, kteří poskytují dlouhodobou péči.

K bodu 2 (§ 53)

Navrhuje se poskytnout zaměstnanci v pracovním poměru, který poskytuje dlouhodobou péči, stejnou ochranu před výpovědí ze strany zaměstnavatele, jako zaměstnanci, který je uznán dočasně práce neschopným. V době poskytování dlouhodobé péče nebude zaměstnavatel smět dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že se umožňuje střídání v poskytování dlouhodobé péče širokému okruhu osob, zaměstnanec může poskytovat dlouhodobou péči například jen 2 dny, 5 dní, 8 dní, tedy po kratší dobu, než zaměstnanec, který pečuje o dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zákona o nemocenském pojištění. V zájmu zachování zásady rovnosti a zákazu diskriminace se navrhuje, aby i těmto zaměstnancům byla poskytována stejná ochrana jako zaměstnancům, kteří poskytují dlouhodobou péči.

Tato zvýšená ochrana nedopadá na zaměstnance, kteří konají práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, neboť pro ně neplatí úprava týkající se skončení pracovního poměru (tedy ani § 53 zákoníku práce). Způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce upravuje § 77 odst. 4 zákoníku práce.

K bodu 3 (§ 191a)

V souvislosti se zavedením nové dávky nemocenského pojištění „dlouhodobé ošetřovné“, se za ustanovení upravující důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance (§ 191) nově zařazuje ustanovení umožňující zaměstnavateli udělit souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče. Dlouhodobá péče bude poskytována nejdéle po dobu 90 kalendářních dnů, neboť podle navrhovaného znění § 72d odst. 1 zákona o nemocenském pojištění potřeba dlouhodobé péče končí nejdéle 90. kalendářním dnem ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace.

Okruh osob, které mohou dlouhodobou péči poskytovat, stanoví § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění. Protože zaměstnanec je podle § 206 odst. 2 zákoníku práce překážku v práci povinen zaměstnavateli prokázat, bude muset prokázat, že je zde osoba, která vyžaduje poskytování dlouhodobé péče (rozhodnutím příslušného lékaře), která zaměstnanci udělila písemný souhlas s poskytováním této péče a dále, že zaměstnanec je příbuzným (například neteří, synovcem, tetou, strýcem), popřípadě jinou osobou (například druhem neteře, druhem ošetřované osoby) uvedenou v § 41a zákona o nemocenském pojištění.

K bodu 4 (§ 192)

V souvislosti se zavedením nové dávky nemocenského pojištění „dlouhodobé ošetřovné“ se řeší případný souběh dlouhodobého ošetřovného a náhrady mzdy, kdyby byl pečující zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Náhrada mzdy se nebude vyplácet, bude-li zaměstnanci náležet dlouhodobé ošetřovné.

K bodu 5 (§ 216 odst. 2)

Navrhuje se, aby doba poskytování dlouhodobé péče, doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladší než 10 let, se pro účely dovolené posuzovaly jako výkon práce.

Tato navrhovaná právní úprava se týká pouze zaměstnanců v pracovním poměru. V případě zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti lze právo na dovolenou sjednat nebo stanovit vnitřním předpisem, a to za podmínek uvedených v části deváté zákoníku práce (§ 77 odst. 3 zákoníku práce). Ze zákona zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti právo na dovolenou nepřísluší.

K bodu 6 (§ 219 odst. 1)

Navrhuje se, aby se v případě dlouhodobé péče přerušovala dovolená stejně, jako je tomu již nyní podle platné právní úpravy v případě, kdy zaměstnanec ošetřuje nemocného člena rodiny. Dovolená se nebude přerušovat v případě, že bude na dobu dlouhodobé péče zaměstnanci určena na základě jeho žádosti.

K části VI – Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Se zavedením doby čerpání dávky dlouhodobého ošetřovného jako omluvené překážky ve službě, je navrhována změna ustanovení § 66 odst. 3 a 5 zák. č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně jako u zavedení dávky otcovské poporodní péče.

K části VII – Změna zákona o specifických zdravotních službách

Vymezení o prokazatelném předání se rozšiřuje i na oblast rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče.

K části VIII – Účinnost

Nabytí účinnosti zákona se navrhuje prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Lhůta devíti měsíců je minimální doba, kterou potřebují orgány sociálního zabezpečení pro implementaci nové právní úpravy, a to zejména pro přípravu a řádné zajištění technických podmínek pro výplatu dávek.

V Praze dne 8. února 2017

Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.

Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Michaela Marksová v.r.