č. 12 a
13). Většina těchto povinností se dnes vztahuje na všechny
čerpací stanice bez ohledu na to, zda jde o stavby. S ohledem na
objevující se výkladové nejasnosti, se však zdá být nezbytné
výslovně zakotvit povinnost vybavit zařízením pro zpětný odvod
par i čerpací stanice, které nejsou stavbami.
Podle zákona č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou pohonné hmoty
považovány za látky závadné, resp. nebezpečné a zvlášť
nebezpečné závadné látky. Každý, kdo zachází se závadnými
látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly
do povrchových nebo podzemních vod (§ 39 odst. 1). Pokud zachází
s těmito látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je
spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní
vody, je jejich uživatel povinen vypracovat plán opatření pro
případy havárie, který schvaluje příslušný vodoprávní úřad
(§ 39 odst. 2). Každý, kdo zachází s nebezpečnými
závadnými látkami je povinen učinit odpovídající opatření,
aby nevnikly ani do kanalizací, které netvoří součást
technologického vybavení výrobního zařízení, je povinen
umístit zařízení tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku
těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s
odpadními nebo srážkovými vodami, zkoušet těsnosti potrubí
nebo nádrží, vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní
systém pro zjišťování úniku závadných látek a zajistit, aby
nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku
těchto látek při hašení požáru (§ 39 odst. 4). Dále je
každý, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo
podzemních, povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu
s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění (§ 38
odst. 3). Schválení plánu opatření pro případy havárie,
vydání povolení k vypouštění odpadních vod a splnění
v něm stanovených požadavků bude nově podmínkou vydání
povolení k provozu i u čerpacích stanic, které nejsou
stavbami.
Podle zákona č.
133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů, je každý povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu
ke vzniku požáru, neohrozil život nebo zdraví osob, zvířata
nebo majetek. Provoz čerpacích stanic je považován za činnost se
zvýšeným požárním nebezpečím, popř. (v závislosti na
okolnostech) dokonce s vysokým požárním nebezpečím. Právnické
osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zejména obstarávat
a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární
techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostní zařízení a udržovat je v provozuschopném stavu,
dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární
bezpečnosti výrobků nebo činností (§ 5), stanovit organizaci
zabezpečení požární ochrany, stanovit z hlediska požární
bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených
obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami zařízení (§ 6),
zpracovat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit
podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v
souladu se skutečným stavem (§ 15) a zabezpečit pravidelné
školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou
přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních
hlídek a preventistů požární ochrany (§ 16). Splnění
požadavků požární bezpečnosti bude jednou z podmínek
vydání povolení k uvedení čerpací stanice, která není
stavbou, do provozu.
Celá řada právních předpisů tak stanoví
požadavky na zařízení pro prodej či výdej pohonných hmot.
Některé z nich se přitom vztahují pouze na čerpací
stanice, které jsou stavbami. Ve všech případech je však k
dosažení žádaného cíle (bezpečnost osob, majetku a
ochrana životního prostředí) nezbytné, aby stanovení
příslušných požadavků bylo doprovázeno efektivní kontrolou
jejich plnění. Přitom je třeba zajistit dostatečnou kontrolu
před a při uvádění zařízení do provozu, ale též účinnou
následnou průběžnou kontrolu, neboť i zařízení, které při
uvedení do provozu splňovalo všechny požadavky, se s nimi
později může dostat do rozporu. U čerpacích stanic, které jsou
stavbami, je tato kontrola zajišťována zejména stavebními úřady
(ve spolupráci s dotčenými orgány), a to v rámci
územního, stavebního a kolaudačního řízení i následného
stavebního dohledu. Tato kontrola je velmi efektivní, neboť bez
splnění všech požadavků nebude povoleno umístění nebo
provedení stavby nebo její uvedení do užívání, případnou
nepovolenou stavbu a jejího vlastníka lze relativně snadno odhalit
a vzhledem k pevnému spojení se zemí je eliminováno riziko
neplnění povinností a vyhýbání se kontrolám přemisťováním
zařízení. U čerpacích stanic, které nejsou stavbami, je
efektivita správního dozoru nesrovnatelně nižší, neboť chybí
komplexní preventivní kontrola (obdobná stavebního a kolaudačnímu
řízení) a i následný dozor po uvedení do provozu je ztěžován
faktem, že tato zařízení mohou být ve velmi krátké době
přemístěna. Vzhledem k neexistenci evidence těchto zařízení
se navíc orgány správního dozoru dozví o jejich výskytu až se
značným časovým odstupem.
Na obdobné problémy
a překážky naráží u přemisťovaných zařízení též
efektivita kontroly jakosti a složení z nich prodávaných
pohonných hmot. Dostatečně pravidelné a důsledné
kontroly, které jsou nezbytné k zajištění požadované
jakosti pohonných hmot a tím i ochraně majetku (zejména motorů
vozidel) a zdraví osob a životního prostředí, jsou dnes
prakticky možné pouze u čerpacích stanic, které jsou stavbami. U
ostatních čerpacích stanic jsou vzhledem k jejich
přemisťování a neexistenci evidence pouze nahodilé.
Návrh nemá za cíl
zavést nové požadavky na čerpací stanice pohonných hmot, ale
zejména zajistit plnění všech již dnes zvláštními předpisy
stanovených požadavků při uvádění do provozu i během něj a
umožnit efektivnější kontrolu jejich dodržování. Prodej nebo
výdej pohonných hmot bude umožněn jak na čerpací stanici, která
je stavbou, tak na čerpací stanici, která stavbou není, vždy
však za splnění podmínky, že jsou dodrženy požadavky stanovené
právními předpisy. Vzhledem k tomu, že u staveb je splnění
všech požadavků v dostatečné míře zkoumáno v řízeních
podle stavebního zákona, není u staveb třeba doplňovat další
podmínky provozu ani nově upravovat kontrolu jejich splnění. U
čerpacích stanic, které nejsou stavbami, je však vzhledem k výše
uvedenému nezbytné upravit (vedle evidence těchto zařízení)
kontrolu splnění požadavků stanovených zvláštními předpisy
před jejich uvedením do provozu. Proto je navrhováno, aby uvedení
těchto zařízení do provozu podléhalo schvalování. Před
vydáním tohoto povolení (které bude obdobou kolaudačního
rozhodnutí, resp. kolaudačního souhlasu) bude třeba zkoumat, zda
zařízení splňuje požadavky směřující zejména k ochraně
bezpečnosti osob a životního prostředí. Vzhledem k tomu, že
místní samospráva je nejlépe informována o konkrétních
místních podmínkách, je navrhováno, aby rozhodnutí o povolení
provozu čerpací stanice vydávaly obecní úřady.
Přiblížením
podmínek pro provoz různých druhů čerpacích stanic (staveb a
jiných) dojde zároveň k ochraně hospodářské soutěže na
trhu prodeje pohonných hmot. Zostřující se konkurenční
prostředí tlačí prodejce pohonných hmot ke zlepšování služeb
na straně jedné a snižování nákladů na straně druhé.
Někteří prodejci se však orientují pouze na snižování
nákladů, a to až na úkor bezpečnosti. V důsledku
rozdílných podmínek, ne vždy zcela jasného určení adresáta
příslušných právních norem a nedostatečně efektivního
správního dozoru jsou dnes soutěžitelé, kteří investovali do
drahých zařízení splňujících přísné požadavky právních
předpisů, znevýhodněni vůči těm, kteří tyto požadavky
ignorují a tímto způsobem "snižují své náklady" na
úkor bezpečnosti osob a majetku a ochrany životního prostředí.
Vzhledem k tomu, že na prodeji
pohonných hmot na čerpacích stanicích a na jejich provozu se může
podílet poměrně velký počet subjektů s různým právním
postavením (např. vlastník čerpací stanice pohonných hmot,
vlastník pohonných hmot, osoba provozující čerpací stanici
pohonných hmot na základě smlouvy nájemní nebo o frančíze,
zaměstnanci těchto osob), bylo třeba vymezit pro účely tohoto
zákona nově jeden subjekt, který ponese odpovědnost za provoz
čerpací stanice a dodržování povinností stanovených tímto
zákonem. Tato osoba je označena jako „provozovatel čerpací
stanice“.
Návrh obsahuje potřebnou novou úpravu
vedení evidence čerpacích stanic pohonných hmot a jiných
zařízení zajištěním jejich povinné registrace, evidence
prodaných pohonných hmot a podávání příslušných zpráv a
hlášení o množství, jakosti a složení pohonných hmot.
Navržená změna zákona č. 56/2001
Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č.
307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, směřuje
k vypuštění těch ustanovení, která by se po přijetí
zákona o pohonných hmotách stala nadbytečnými a duplicitními.
Navržená změna zákona č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích, má za cíl odstranit potencionálně
nebezpečná zařízení z pozemních komunikací.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním
pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami,
kterými je Česká republika vázána a její slučitelnosti
s právními akty Evropských společenství
Navrhovaná právní úprava je plně
v souladu s ústavním pořádkem České republiky,
s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
a s právními akty Evropských společenství.
Navrhovaný zákon má mimo jiné za cíl
vytvořit lepší předpoklady pro efektivní plnění povinností
plynoucích pro Českou republiku z práva ES.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad
navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné
rozpočty a hospodářské subjekty; sociální dopady a dopady na
životní prostředí
Předkládaný návrh zákona nezakládá
žádné nové nároky na státní rozpočet ani na jiné veřejné
rozpočty a nemá sociální dopady ani negativní dopady na životní
prostředí. Navrhovaná právní úprava zlepší z hlediska
bezpečnosti a ochrany životního prostředí podnikání v oblasti
maloobchodního prodeje pohonných hmot.
Zatížení rozpočtů obcí agendou
podle § 5 odst. 2 a 3 bude vzhledem k počtu tzv. mobilních
čerpacích stanic (cca 150 těchto stanic na cca 6500 obcí)
zanedbatelné.
Potřebu vynaložit přechodně vyšší
náklady lze předpokládat jen u těch hospodářských subjektů,
které dosud příslušné požadavky nesplňovaly a využívaly tak
neoprávněné konkurenční výhody, a to často na úkor
bezpečnosti provozu. Vzhledem k počtu tzv. mobilních
čerpacích stanic a ke skutečnosti, že některé z nich
příslušné požadavky právních předpisů splňují, bude okruh
osob, které v důsledku tohoto zákona budou muset nově
vynaložit peněžní prostředky k zachování svého podnikání,
velmi omezený.
Informační povinnosti podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 2 a 4
budou pro povinné subjekty znamenat výdaje ve výši maximálně
desítek korun ročně.
K části první:
K § 1:
Navrhovaný zákon stanoví některé
požadavky na
a) jakost a složení pohonných
hmot pro provoz vozidel,
b) sledování a monitorování
jejich jakosti a složení,
c) evidenci prodaných pohonných hmot,
d) prodej a výdej pohonných hmot a
e) evidenci čerpacích stanic pohonných
hmot.
K § 2:
Toto ustanovení vymezuje základní
pojmosloví zákona o pohonných hmotách.
Pojem „pohonná hmota“ je vymezen
v zásadě shodně s dosavadní úpravou v zákoně č.
56/2001 Sb.
Termín „vozidlo“ znamená motorové
vozidlo vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro
přepravu osob, zvířat nebo věcí, zatímco „zvláštní
vozidlo“ motorové vozidlo vyrobené k jiným účelům než k
provozu na pozemních komunikacích nebo pojízdný stroj.
Pojem „čerpací stanice“ v zákoně
o pohonných hmotách označuje zařízení, v nichž se pohonná
hmota prodává nebo vydává zpravidla do palivové nádrže
vozidla. „Výdej“ je pak definován jako jakékoli přemístění
pohonných hmot ze skladovací nádrže do palivové nádrže
vozidla.
Vzhledem k velkému počtu osob
s různým vztahem k čerpací stanici, resp. k jejímu
provozu, které se u jednotlivých stanic objevují v různých
vzájemných vztazích, musela být pro účely tohoto zákona
zvláštním způsobem vymezena osoba odpovědná zejména za jakost
a složení pohonných hmot prodávaných na čerpací stanici.
Touto osobou bude majitel těchto pohonných hmot. Označení povinné
osoby jako „vlastníka pohonných hmot“ by však nebylo vhodné
pro přílišnou obecnost takového označení, a proto bylo zvoleno
označení „provozovatel čerpací stanice“. U většiny
čerpacích stanic pohonných hmot je její vlastník zároveň
vlastníkem prodávaných pohonných hmot. Aby bylo zabráněno
možným problémům při zjišťování osoby provozovatele, je
zakotvena vyvratitelná právní domněnka, že vlastník čerpací
stanice je zároveň jejím provozovatelem.
Pojem „dovoz“ je pro účely tohoto
zákona definován tak, aby zahrnoval kromě dovozu z třetích
zemí i přepravu z jiných členských států ES. Obdobně je
„vývoz“ pro účely tohoto zákona definován tak, aby zahrnoval
kromě vývozu do třetích zemí i přepravu do jiných
členských států ES. Důvodem těchto rozšíření je potřeba
evidovat všechny pohonné hmoty na území České republiky.
K § 3:
Odpovědnost za to, že pohonné hmoty
splňují stanovené požadavky na jakost a složení nese ten, kdo
pohonné hmoty prodává nebo vydává.
Podrobné technické požadavky na
jakost a složení jednotlivých druhů pohonných hmot upraví
v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o
jakosti benzinu a motorové nafty prováděcí právní předpis.
K § 4:
Vzhledem k potřebě získat
souhrnný přehled o množství a složení jednotlivýchdruhůpohonných hmot obchodovaných na území České republiky
je navrženo upravit povinnost poskytovat Ministerstvu průmyslu a
obchodu potřebné údaje o vyrobených, dovezených, vyvezených
nebo prodaných pohonných hmotách. Výjimka z informační
povinnosti je zavedena pro čerpací stanice, u kterých existuje
zájem státu na utajení množství vydaných pohonných hmot, tedy
pro čerpací stanice ozbrojených sil a zpravodajských služeb.
K § 5:
Podle odstavce 1 je prodej a výdej
pohonných hmot vázán na čerpací stanice, které splňují
stanovené požadavky. Bezúplatné plnění palivové nádrže
stroje, který není vozidlem ve smyslu tohoto zákona, (tzv.
zvláštního vozidla) je povoleno i mimo čerpací stanice. To
umožňuje zejména podnikatelům v zemědělství, lesnictví,
dopravě či stavebnictví používat pro vlastní potřebu výdejní
zařízení umístěná např. v areálech svých provozů.
Prodej pohonných hmot je tedy povolen
pouze z čerpací stanice, která splňuje požadavky stanovené
zvláštními právními předpisy a a) je stavbou a její provoz byl
povolen kolaudačním souhlasem (resp. kolaudačním rozhodnutím)
nebo b) není stavbou a její provoz je povolen zvláštním
rozhodnutím podle tohoto zákona (§ 5 odst. 2).
V odstavci 2 jsou upraveny podmínky,
které musí čerpací stanice, která není stavbou, splňovat, aby
mohlo být povoleno její uvedení do provozu. I u těchto zařízení
je tedy předpokládáno jejich vícenásobné posuzování, aby bylo
dosaženo obdobné bezpečnosti jako u staveb. Nejdříve musí
proběhnout územní řízení a být vydáno územní rozhodnutí o
využití území. Na rozdíl od staveb zde neproběhne žádné
stavební řízení nebo obdobné řízení, ve kterém by se
posuzovala vhodnost konkrétního řešení a konstrukce čerpací
stanice. Tím spíše je nezbytné upravit obdobu kolaudačního
rozhodnutí (souhlasu), kterým je povolováno užívání zařízení
po splnění všech stanovených podmínek.
Vzhledem k silnému odporu obcí
vůči přenesení působnosti v oblasti kontroly provozu
čerpacích stanic (prezentovanému v připomínkovém řízení
k návrhu zákona o pohonných hmotách zejména Svazem měst a
obcí a hl. m. Prahou), je navrhováno, aby povolení provozu čerpací
stanice, která není stavbou, vydávalo Ministerstvo průmyslu a
obchodu, ačkoli tato konstrukce není v souladu s koncepcí
reformy státní správy, zejména stanovením příslušnosti
ústředního správního úřadu k vydávání rozhodnutí
s velmi omezeným věcným i místním dopadem.
V odstavci 2 písm.
a) jsou vymezena území, na kterých nelze umisťování čerpacích
stanic, které nejsou stavbami, povolit, neboť vzhledem ke své
povaze nemohou zaručit dostatečnou ochranu zájmů chráněných na
těchto územích. V těchto oblastech nestačí riziko havárie
čerpací stanice (spojené s únikem ropných látek, popř. i
explozí) omezit, ale je třeba ho zcela vyloučit. Tímto
ustanovením je potvrzena ochrana zájmů chráněných zvláštními
zákony (stavební zákon, energetický zákon, vodní zákon, zákon
o ochraně přírody a krajiny, lázeňský zákon, zákon o prevenci
závažných havárií, zákon o lesích a zákon o zemědělském
půdním fondu). Důvodem zákazu umístění v zastavěném
území obce je koncentrace potencionálně ohrožených osob a
majetků na tomto území, a tedy závažné riziko pro zdraví a
životy osob i pro jejich majetky v případě nehody (popř. i
cíleného útoku na toto zařízení). Např. důsledky výbuchu
nadzemní nádrže s obsahem 10 m3 pohonné hmoty
klasifikované I. Třídou nebezpečnosti (motorový benzin)
se přitom projeví ničivými následky až do vzdálenosti 100 m od
nádrže. Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenského zařízení,
ropovodu, produktovodu nebo zařízení elektrizační soustavy jsou
vyloučena pro nebezpečnost látek v těchto zařízeních
přepravovaných nebo skladovaných a jejich strategický význam.
Vyloučení záplavového území má předejít závažné
ekologické havárii v případě povodně a vynětí
ochranného pásma vodního díla, vodního zdroje nebo zdroje
přírodní minerální vody a chráněné oblasti přirozené
akumulace vod má chránit zdroje pitné vody a akumulované
povrchové vody. Zvláště chráněná území (národní parky,
chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace,
přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní
památky) je třeba vyjmout kvůli jejich významu, přírodní
jedinečnosti a zachovalosti přírody a krajiny. Zóna havarijního
plánování je územím v němž je předpokládán vliv
v případě závažné havárie v objektu, ve kterém
je umístěno větší množství nebezpečných chemických látek
nebo přípravků, a není žádoucí v tomto území umisťovat
další významný zdroj nebezpečí, jehož vliv (např. i při
domino efektu) nelze s dlouhodobou platností přesně odhadnout
pro jeho přemístitelnost. Pozemek sousedící s korytem
vodního toku je vyloučen v zájmu zamezení rozsáhlé ekologické
havárii v případě kontaminování vodního toku. Silniční
pozemky slouží silničnímu provozu, na pozemních komunikacích
není možné umisťovat nebezpečná zařízení, s nimiž
nebylo při konstrukci pozemní komunikace a úpravě provozu na ní
počítáno. Ačkoli čerpací stanice bude vždy napojena na pozemní
komunikaci, neměla by být umisťována přímo na ní a vytvářet
tak rizika pro bezpečnost, ale i plynulost silničního provozu. Na
pozemku určeném k plnění funkcí lesa a na zemědělském půdním
fondu je třeba provoz čerpacích stanic vyloučit s ohledem na
jejich určení a citlivost na znečištění zejména ropnými
látkami.
Odstavec 2 písm. b) navazuje na úpravu
územního řízení ve stavebním zákoně a stanoví posloupnost
rozhodnutí správních úřadů. O uvedení do provozu lze
rozhodnout až poté, co jsou splněny podmínky z územního
rozhodnutí.
V odstavci 2 písm. c) jsou
stanoveny základní požadavky požární bezpečnosti. Čerpací
stanice musí být vždy dostatečně zajištěny proti blesku a
statické elektřině, aby nedošlo touto cestou k jejich
vznícení, popř. výbuchu. Pro stavby je obdobný požadavek
stanoven ve vyhlášce o obecných technických požadavcích na
výstavbu.
V odstavci 2 písm. d) je uveden
požadavek nezbytný nejen k zajištění první pomoci, např.
při požití pohonných hmot nebo při zasažení oka, ale i
k zajištění hygieny v případě potřísnění těmito
látkami. Pro stavby je obdobný požadavek stanoven ve vyhlášce o
obecných technických požadavcích na výstavbu a nařízení
vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců
při práci.
V odstavci 2 písm. e) jsou
stanoveny základní požadavky chránící jakost zejména
podzemních vod proti znečištění z úkapů pohonných hmot
při plnění palivových nádrží, z odpadních vod z čištění
čerpací stanice i z případné havárie při plnění
skladovací nádrže stanice (např. prasknutí plnící hadice). Pro
stavby je obdobný požadavek stanoven ve vyhlášce o obecných
technických požadavcích na výstavbu.
Podle odstavce 2 písm. f) je
nezbytné před uvedením čerpací stanice do provozu splnit
podmínky stanovené příslušným vodoprávním úřadem v povolení
k vypouštění odpadních vod. U staveb by bylo splnění
podmínek zkoumáno v kolaudačním řízení.
V odstavci 2 písm. g) je stanovena
povinnost vybavit čerpací stanici rekuperací par prvního i
druhého stupně podle vyhlášky, kterou se stanoví emisní limity
a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky
z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování
a distribuce benzinu.
V odstavci 2 písm. h) je uveden
obecný požadavek zajištění stejné úrovně ochrany proti
požáru, ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí,
jaká je požadována po čerpacích stanicích, které jsou
stavbami. Tento požadavek je v některých směrech
konkretizován ostatními pododstavci odstavce 2.
V odstavci 2 písm. i) je požadována
nepřetržitá ostraha, která je způsobilá zabránit neoprávněnému
nakládání s čerpací stanicí. Tento požadavek je nezbytný
vzhledem k tomu, že toto zařízení je přemístitelné a
zároveň jde o sklad nebezpečných chemických látek. Hrozí tak
nejen útok na zařízení samotné, ale i použití tohoto zařízení
jako nástroje útoku proti jinému cíli. Forma ostrahy není
specifikována, není tedy bezpodmínečně nutná nepřetržitá
přítomnost hlídající osoby, pokud je ochrana dostatečně
zajištěna jiným způsobem. V prodejní době je pak
požadována přítomnost obsluhy, a to v zájmu zajištění
bezpečnosti provozu.
V odstavci 2 písm. j) je stanoveno,
že před uvedením čerpací stanice do provozu je třeba vypracovat
plán opatření pro případ havárie v souladu s vodním
zákonem.
V odstavci 2 písm. k) je stanoveno,
že uvedení čerpací stanice do provozu musí být před
rozhodnutím obecního úřadu schváleno orgánem ochrany ovzduší.
Podle odstavce 2 písm. l) je
podmínkou vydání povolení provozu též předložení
stanoviska obce, na jejímž území má být zařízení umístěno.
Podle odstavce 3 ministerstvo
rozhodnutí o povolení provozu čerpací stanice zruší, pokud jsou
porušeny podmínky povolení provozu. Jde o nezbytný následek
porušení některé právní povinnosti spojené s provozem
potencionálně nebezpečného zařízení. Po zrušení rozhodnutí
by byl další prodej z příslušného zařízení v rozporu
s § 5 odt. 1.
V odstavci 4 jsou vymezeny nezbytné
výjimky z povinnosti stanovené v odstavci 1 pro případy,
kdy dodržení této povinnosti není fakticky možné s ohledem
na mimořádnost situace (např. záchranné práce při povodních)
nebo s ohledem na charakter vozidel a jejich provozu (vozidla
ozbrojených sil) nebo není její dodržování vždy žádoucí
s ohledem na charakter konkrétní pohonné hmoty (zemního
plynu) a odlišný způsob její distribuce a plnění do palivových
nádrží.
V odstavci 5 je z bezpečnostních
důvodů upraven zákaz plnit na čerpací stanici zkapalněnými
ropnými plyny jiné mobilní tlakové nádoby než pevně zabudované
palivové nádrže motorových vozidel.
V odstavci 6 a 7 je upraven zákaz
prodávat na území České republiky olovnaté motorové benziny
vyplývající z čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady
98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty. V souvislosti
s tímto zákazem je třeba zajistit aditivaci bezolovnatého
benzinu tak, aby byl použitelný pro pohon dříve vyrobených
vozidel, jejichž motory nejsou konstruovány pro použití
bezolovnatého benzinu. Povinnost zajistit prodej vhodných aditiv je
stanovena provozovateli čerpací stanice.
V odstavci 8 je upravena obecná povinnost vlastníka tzv.
jiného zařízení zajistit, aby při jeho provozu nedošlo
k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo
životního prostředí. S ohledem na různorodost konstrukce
těchto zařízení i jejich použití, nelze podmínky provozu
vymezit podrobněji.
K § 6:
Navržená úprava vedení evidence
čerpacích stanic pohonných hmot je nezbytná k získání
potřebného přehledu pro vnitrostátní i mezinárodní účely.
Zaevidování čerpací stanice je jednou z podmínek pro její
uvedení do provozu. Zároveň bude vedena i evidence tzv. jiných
zařízení, což je nezbytné pro kontrolu plnění povinnosti
stanovené v § 5 odst. 1 i povinností stanovených pro
provoz těchto zařízení zvláštními právními předpisy.
Výjimka z evidenční a informační povinnosti je zavedena pro
čerpací stanice, u kterých existuje zájem státu na utajení
jejich umístění, tedy pro čerpací stanice ozbrojených sil a
zpravodajských služeb.
K § 7:
V odstavci 1 je zakotvena působnost
Ministerstva průmyslu a obchodu v návaznosti na zavedení
evidence prodaných pohonných hmot a evidence čerpacích stanic a
jiných zařízení.
Do odstavce 2 je ze zákona č. 56/2001
Sb. přenesena úprava kontrolní působnosti České obchodní
inspekce vztahující se na jakost a složení pohonných hmot.
Úplný přehled o jakosti a složení
pohonných hmot na území České republiky, potřebný mimo jiné i
pro podávání zpráv Komisi ES, je zajištěn pravidelným
informováním ministerstva Českou obchodní inspekcí.
K § 8 až 10:
V těchto ustanoveních jsou
upraveny správní delikty spáchané porušením povinností
stanovených tímto zákonem. S ohledem na rizika jednání pro
život, zdraví a majetek osob a životní prostředí a na
možný vysoký majetkový prospěch plynoucí z protiprávní
činnosti, byly pokuty stanoveny až do výše 20 milionů Kč.
K § 11:
Ministerstvo průmyslu a obchodu se
zmocňuje k provedení některých ustanovení tohoto zákona.
K § 12:
Vzhledem k možné časové
náročnosti splnění nově uložených povinností (přizpůsobení
čerpacích stanic novým požadavkům) a nepřípustnosti
retroaktivity (vedení evidence prodaných pohonných hmot podle
zákona může začít až ode dne jeho nabytí účinnosti), je
nezbytné zakotvit příslušná přechodná ustanovení.
K části druhé:
Vzhledem k tomu, že úprava
složení a jakosti pohonných hmot bude v nové podobě
upravena navrhovaným zvláštním zákonem, je třeba vyjmout tuto
úpravu ze zákona č. 56/2001 Sb.
K části třetí:
Navržená změna zákona č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích, má za cíl odstranit potencionálně
nebezpečná zařízení z pozemních komunikací.
K části čtvrté:
Tento zákon nabude účinnosti dnem 1.
února 2006.
V Praze
dne 5. října 2005
předseda
vlády v. r.
ministr
průmyslu a obchodu v. r.
Platné
znění příslušných částí dotčených zákonů s vyznačením
navrhovaných změn
Platné znění
příslušných částí zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách
provozu vozidel na pozemních komunikacích, s vyznačením
navrhovaných změn
§ 77
Pohonné hmoty, provozní
hmoty a maziva
Provozní hmoty a maziva
(1) Pohonnou hmotou motorového
vozidla se rozumí motorový benzín, motorová nafta, zkapalněné
ropné plyny, biopalivo, směsné palivo a stlačený a zkapalněný
zemní plyn. Provozní hmotou motorového vozidla se
rozumí zejména kapalina do brzdového systému vozidla a kapalina
do chladicího systému pro chlazení motoru motorového vozidla.
Mazivem jsou mazací oleje a mazací tuky pro zajištění technické
způsobilosti motorového vozidla k provozu.
(2) K pohonu motorů
vozidel a k plnění mazacích, chladicích a jiných systémů a
zařízení vozidel se smí používat pouze pohonné hmoty a
provozní hmoty předepsané výrobcem těchto motorů, systémů a
zařízení. Pohonné hmoty a provozníhmoty
používané v provozu silničních motorových vozidel musí svou
jakostí splňovat požadavky stanovené prováděcím právním
předpisem, zvláštními právními předpisy,10)
českými technickými normami a předpisy vydanými na základě
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.11)
K provozu vozidla na pozemních komunikacích nesmí být použito
olovnatých motorových benzínů.
(2) K pohonu motoru vozidla a k
plnění mazacích, chladicích a jiných systémů a
zařízení vozidla lze používat pouze pohonné hmoty10)
a provozní hmoty předepsané výrobcem tohoto motoru, systému nebo
zařízení, nebo výrobcem vozidla. Provozní hmoty používané
v provozu silničních motorových vozidel musí svou jakostí
splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy11)
a českými technickými normami.
(3) Prodávat olovnaté motorové
benzíny v České republice a dovážet olovnaté motorové
benzíny do České republiky je zakázáno. Pro provoz
vozidla, jehož motor je konstruován pro použití olovnatých
motorových benzínů, musí být u čerpací stanice v prodeji
bezolovnatý motorový benzín s aditivačními přísadami, které
umožní spolehlivý provoz těchto motorů, nebo aditivační
přísady samotné. Aditivační přísady a jejich dávkování
stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Výrobce a dovozce benzínu a
motorové nafty pro motorová vozidla v provozu na pozemních
komunikacích je povinen zajistit, aby jím prodávané pohonné
hmoty svou jakostí odpovídaly požadavkům stanoveným prováděcím
právním předpisem.
(5) Prováděcí právní předpis
stanoví způsob sledování a monitorování jakosti pohonných
hmot v oblasti jejich výroby, dovozu a prodeje a způsob
vypracování a podávání zpráv mezinárodním orgánům a
organizacím z oblasti sledování a monitorování jakosti
pohonných hmot.
§ 80
(5) Česká obchodní inspekce kontroluje
jakost pohonných hmot u výrobce, prodávajícího a
dovozce podle zvláštního právního předpisu12),
sleduje a monitoruje jakost pohonných hmot v souladu s prováděcím
právním předpisem vydaným podle § 77 odst. 5
umístění, rozměry a obsah štítku a plakátu s údaji o
spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 v souladu s prováděcím
právním předpisem při prodeji nově vyrobeného osobního
automobilu a dodržování povinnosti výrobce stanovené v § 24
odst. 2 písm. n). Provádění rozborů je zajišťováno
prostřednictvím pověřených osob. Česká obchodní inspekce
je povinna jednou měsíčně oznamovat zjištěné údaje o
jakosti pohonných hmot za uplynulý kalendářní měsíc
Ministerstvu průmyslu a obchodu.
§ 91
Závěrečná ustanovení
(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení
§ 2 odst. 5 až 8, § 4 odst. 7, § 5 odst. 3, § 7 odst. 2 a 4,
§ 18 odst. 4, § 19 odst. 5 a 8, § 25 odst. 2, § 31 odst. 1 a
2, § 33 odst. 2, § 36 odst. 2 a 3, § 44 odst. 6, § 45 odst.
1, 5 a 6, § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 a 4, § 53 odst. 2, § 54
odst. 6, § 57 odst. 3, § 58 odst. 1 písm. b) a c), § 60 odst.
3, § 62 odst. 2, § 63 odst. 5, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1 písm.
b) a c), § 69 odst. 3, § 71 odst. 2, § 72 odst. 3, § 74 odst.
1, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1 a 3, § 79 odst. 5, § 83 odst. 5
písm. b) a § 87.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu
vydá vyhlášku k provedení § 77 odst. 2 až 5.
(3)(2) Ministerstvo
životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 37 písm.
b).
(4)(3) Ministerstvo
dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí
a Ministerstvem zemědělství vydá vyhlášku k
provedení § 78 odst. 3.
(5)(4) Výrobci
silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí
vozidel a samostatných technických celků
vozidel, zvláštních vozidel a ostatní osoby zúčastněné
na schvalování nebo uznávání technické způsobilosti typu jsou
povinni dodržovat technické předpisy vydávané
a) na základě mezinárodní smlouvy, kterou
je Česká republika vázána,7)
vydávané Evropskou hospodářskou komisí při Organizaci
spojených národů,
b) na základě Evropské mezinárodní
silniční dohody o přepravě nebezpečných věcí (ADR),14)
c) na základě Evropské dohody o práci osádek
vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR),15)
d) podle článku 7 Evropské dohody zakládající
přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a
Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně
druhé,11) a to ve znění přijatém
Českou republikou. Tyto technické předpisy se uveřejňují ve
Věstníku dopravy a jsou k dispozici na ministerstvu.
Platné znění příslušné
části zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 19
Obecné užívání
(1) V mezích zvláštních předpisů
upravujících provoz na pozemních komunikacích2)
a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý
užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k
účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné
užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví
tento zákon nebo zvláštní předpis9)
jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a
dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
(2) Dálnice, silnice a místní
komunikace, jejich součásti a příslušenství je zakázáno
znečišťovat nebo poškozovat. Na dálnicích, silnicích a
místních komunikacích je dále zakázáno
a) neoprávněně odstraňovat, zakrývat,
přemísťovat, osazovat nebo pozměňovat dopravní značky a
dopravní zařízení, anebo na těchto věcech cokoliv umisťovat,
b) používat pásová a jiná vozidla, jejichž
kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, nebo
používat jiné stroje a zařízení, které mohou způsobit
poškození komunikace; výjimečně lze povolit jako zvláštní
užívání (§ 25) použití silnice nebo místní komunikace
pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými
vozidly,
c) používat sněhové řetězy v úsecích, kde
vozovka není dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou,
d) používat hroty v pneumatikách, pokud
zvláštní předpis10)
nestanoví jinak,
e) vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté
odpady,
f) rozjíždět dočasné skládky údržbových
hmot, otáčet zemědělské nebo lesní stroje a potahy při
provádění polních nebo lesních prací,
g) odstavovat silniční vozidlo, které je
trvale technicky nezpůsobilé k provozu10)
a není opatřeno státní poznávací značkou11)
nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu
(dále jen "vrak").,
h) umisťovat nebo provozovat pojízdné nebo
přenosné zařízení, které je určeno k prodeji
zkapalněných ropných plynů (čerpací stanice).
(3) Vlastník vraku je povinen na výzvu
vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace odstranit
vrak do dvou měsíců od doručení výzvy k odstranění.
Neučiní-li tak, odstraní a zlikviduje vrak vlastník této
pozemní komunikace na náklady vlastníka vraku.
(4) Nemůže-li vlastník dálnice,
silnice nebo místní komunikace zjistit vlastníka vraku,
zveřejní výzvu k odstranění vraku způsobem v místě obvyklým
a po marném uplynutí lhůty dvou měsíců ode dne zveřejnění
výzvy odstraní a zlikviduje vrak na své náklady. Zjistí-li
vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníka vraku
dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů
vzniklých odstraněním a likvidací vraku.
(5) Silniční správní úřad je oprávněn
rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního
úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu
veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních
vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního
předpisu.2) Rozhodnutí o označení musí být
provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání
na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního
správního úřadu se v tomto případě nevztahují obecné
předpisy o správním řízení.
(6) V případě neuposlechnutí rozhodnutí
silničního správního úřadu podle předchozího odstavce je
vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice
oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho
vlastníka, pokud vlastník silničního vozidla neprokáže
závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční
vozidlo odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady
spojené s odstraněním silničního vozidla ten, na jehož
žádost bylo silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí.
P
r a c o v n í n á v r h
VYHLÁŠKA
ze dne ………….. 2005,
kterou se stanoví požadavky na
pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích, způsob
sledování a monitorování jakosti pohonných hmot
a jejich evidence
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 11
zákona č. …/2005 Sb., o pohonných hmotách a
čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách)
k provedení § 2 odst. 2, § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1
a 2 a § 7 odst. 3 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Touto vyhláškou
se v souladu s právem Evropských společenství 1)
stanoví požadavky na jakost pohonných hmot pro provoz vozidel na
pozemních komunikacích, způsob sledování a monitorování
jakosti pohonných hmot a jejich evidence.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se
rozumí:
motorovým benzinem
minerální oleje určené
k pohonu spalovacích zážehových motorů uvedené pod kódy
kombinované nomenklatury 2) 2710 11 41, 2710 11 45 a
2710 11 49,
minerální oleje s obsahem
bioethylalkoholu maximálně do 5 procent objemových určené
k pohonu spalovacích zážehových motorů uvedené pod
kódy
kombinované nomenklatury 2) 2710 11 41, 2710 11 45 a 2710
11 49,
______________________________________________________
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/70/ES ze dne
13. října 1998 týkající se jakosti benzinu a motorové
nafty, kterou se mění Směrnice Rady č. 93/12/EHS, Směrnice
Komise č. 2000/71/ES ze dne 7. listopadu 2000 o přizpůsobení
měřicích postupů stanovených v přílohách I, II, III a IV
Směrnice č. 98/70/ES Evropského parlamentu a Rady
technickému pokroku ve smyslu článku 10 uvedené směrnice,
Rozhodnutí Komise č. 2002/159/ES ze dne 18. února 2002
o jednotném formuláři pro předkládání souhrnných údajů
o jakosti paliv v jednotlivých státech, Směrnice
Evropského parlamentu a Rady č. 2003/17/ES ze dne 3.
března 2003, kterou se mění Směrnice 98/70/ES týkající se
jakosti benzinu a motorové nafty. Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře
používání biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě
(dílčí transpozice).
minerální oleje s obsahem
bio-etyltercbutyletheru maximálně do 15 procent objemových
určené k pohonu spalovacích zážehových motorů uvedené
pod kódy kombinované nomenklatury 2) 2710 11 41, 2710
11 45 a 2710 11 49,
minerální oleje obsahující
současně bioethylalkohol i
bio-ethyltercbutylether tak obou uvedených složek tak, aby
celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 procent hmotnostních,
určené k pohonu spalovacích zážehových motorů uvedené
pod kódy kombinované nomenklatury 2) 2710 11 41,
2710 11 45 a 2710 11 49,
5. minerální oleje uvedené v bodě 1 až 4 s obsahem
dalších kyslíkatých složek tak, aby celkový obsah kyslíku
nepřesahoval 2,7 procent hmotnostních, určené k pohonu
spalovacích zážehových motorů uvedené pod kódy kombinované
nomenklatury 2) 2710 11 41, 2710 11 45 a 2710 11 49,
motorovou naftou
plynové oleje určené
k pohonu spalovacích vznětových motorů uvedené pod kódem
kombinované nomenklatury 2) 2710 19 41,
2. a střední oleje určené k pohonu spalovacích
vznětových motorů uvedené pod kódem kombinované nomenklatury 2)
2710 19 29,
3. plynové oleje s obsahem maximálně 5 procent objemových
methylesterů mastných yselin určené k pohonu spalovacích
vznětových motorů uvedené pod kódem kombinované nomenklatury
2) 2710 19 41,
4. a střední oleje s obsahem maximálně 5 procent
objemových methylesterů mastných kyselin, určené k pohonu
spalovacích vznětových motorů uvedené pod kódem kombinované
nomenklatury 2) 2710 19 29,
c) biopalivem
1. bioethylalkohol – ethylalkohol vyrobený z biomasy 3)
nebo biologicky obnovitelné části odpadu, určený jako příměs
do motorového benzinu, který svojí jakostí odpovídá příslušné
české technické normě a je uveden pod kódem kombinované
nomenklatury 2) 2207 20 00; jedná se o obnovitelný
zdroj energie,
2. bio-ETBE (ethyltercbutylether) – ETBEethyltercbutylether
vyrobený na bázi bioethylalkoholu, používaný jako příměs do
motorového benzinu, a uvedený pod kódem kombinované nomenklatury
2) 2909 19 00. Podíl bio-ETBE,ethyltercbutyletheru který
je pokládán za biopalivo, činí 47 %procent objemových; jedná se
o obnovitelný zdroj energie,
3. bionafta – methylestery mastných kyselin vyrobené
z rostlinného nebo živočišného oleje s vlastnostmi
motorové nafty, určené k pohonu spalovacích
___________________________________________________
2)
Nařízení Rady č. 2658/87 ze dne 23. 7. 1987, o celní a
statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
3)
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č.
92/2004 Sb.
vznětových motorů uvedené pod kódem kombinované nomenklatury
2) 3824 90 99, například methylester řepkového oleje;
jedná se o obnovitelný zdroj energie,
___________________________________________________
2)
Nařízení Rady č. 2658/87 ze dne 23. 7. 1987, o celní a
statistické nomenklatuře a o společném celním
sazebníku
d) směsnou
motorovou naftou motorová nafta s obsahem vyšším než 30
%procent hmotnostních methylesteru řepkového oleje určená
k pohonu spalovacích vznětových motorů uvedená pod kódem
kombinované nomenklatury 2) 3824 90 99,
zkapalněnými
ropnými plyny plyny určené k pohonu spalovacích zážehových
motorů uvedené pod kódy kombinované nomenklatury 2)
2711 12 19, 2711 12 97, 2711 13 91 a 2711 13 97,
stlačeným
zemním plynem plyn určený k pohonu spalovacích zážehových
motorů
uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2) 2711
21 00,
ropnými složkami vybrané
ropné výrobky užívané pro výrobu pohonných hmot pro spalovací
vznětové motory,
motorovým benzinem s velmi
nízkým obsahem síry motorový benzin (písmeno a), který
vykazuje maximální obsah síry 10 mg/kg,
motorovou naftou s velmi
nízkým obsahem síry motorová nafta (písmeno b), která vykazuje
maximální obsah síry 10 mg/kg.
§ 3
Biopaliva, obnovitelný zdroj energie
(1) Podíl
biopaliv na celkovém množství motorového benzinu a motorové
nafty, které osoby podnikající v oblasti výroby, dovozu a
prodeje motorového benzinu a motorové nafty dodají na trh v České
republice k přímému použití pro pohon motorů v
příslušném kalendářním roce, je stanoven ve výši 2 % jako
indikativní cíl, kterého by mělo být dosaženo k 31.
prosinci 2005. K termínu 31. prosince 2010 by mělo být
dosaženo indikativního cíle ve výši 5,75 %. Podíl se stanovuje
na základě energetického obsahu příslušných paliv, pro jehož
určení jsou v příloze č. 13 uvedeny hodnoty fyzikálních
veličin. Toto ustanovení se netýká nákupu a prodeje pohonných
hmot při zajišťování vyskladňování a obměn nouzových zásob
pohonných hmot.
Biopaliva mohou být na trhu k dispozici jako:
a) čistá
biopaliva v souladu s příslušnými normami jakosti,
b) biopaliva ve směsích s
ropnými složkami v souladu s příslušnými
normami
jakostinebo,
c) kapaliny odvozené od
biopaliv, například bio-ETBEethyltercbutylether.
§ 4
Jakost pohonných
hmot
(1) Požadovaná jakost je splněna, odpovídá-li motorový benzin
příslušné české technické normě 4) a splňuje
jakostní ukazatele stanovené v příloze č. 1 této
vyhlášky.
_____________________
4 )
ČSN EN 228
(2) Od 1. ledna 2009 nesmí žádný
motorový benzin vykazovat větší obsah síry než 10 mg/kg.
(3) Požadovaná jakost je splněna,
odpovídá-li motorová nafta příslušné české technické normě
5) a splňuje jakostní ukazatele stanovené
v příloze č. 2 této vyhlášky.
(4) Od 1. ledna
2009 nesmí žádná motorová nafta vykazovat větší obsah síry
než 10 mg/kg.
(5) Motorová nafta pro arktické klima na trhu nemusí splňovat
v hodnotě cetanového čísla požadavky podle přílohy č. 2
této vyhlášky, ale musí splňovat požadavky příslušné české
technické normy 5).
(6) Požadovaná
jakost je splněna, odpovídá-li bioethylalkohol určený jako
příměs do motorového benzinu příslušné české technické
normě 6). Samostatné užití bioethylalkoholu je možné
jen v případě, pokud je toto biopalivo předepsáno výrobcem
motorů.
(7) Požadovaná jakost je splněna,
odpovídá-li bionafta příslušné české technické normě
7). Samostatné užití bionafty je možné jen v případě,
pokud je toto biopalivo předepsáno výrobcem motorů.
(8) Požadovaná jakost je splněna,
odpovídá-li směsná motorová nafta příslušné české
technické normě 8). Užití směsné motorové nafty je
možné jen v případě, pokud je toto palivo předepsáno
výrobcem motorů.
(9) Požadovaná jakost je splněna, odpovídají-li zkapalněné
ropné plyny (dále jen „LPG“) příslušné české technické
normě 9).
(10) Požadovaná jakost je splněna, odpovídá-li stlačený zemní
plyn (dále jen „CNG“) příslušné české technické normě
10).
§ 5
Způsob
sledování jakostních ukazatelů
pohonných hmot
(1) Sledování jakostních ukazatelů pohonných hmot se provádí
pomocí rozborů odebraných vzorků. Odběr vzorků se provádí na
všech výdejních, skladovacích a prodejních místech a s jejich
souhlasem je možný též přímo u uživatelů pohonných hmot.
(2) Odběr vzorků a porovnání výsledků zkoušek musí u
jednotlivých pohonných hmot odpovídat příslušné české
technické normě 11).
__________________________
5)
ČSN EN 590
6)
ČSN 65 6511
7)
ČSN EN 14214
8) ČSN
65 6508
9) ČSN
EN 589
10) ČSN
38 6110
11) ČSN
EN ISO 3170, ČSN EN 14275, ČSN EN ISO 4257, ČSN EN ISO 4259
(3) Při každém odběru vzorku se sepíše protokol, který musí
obsahovat:
evidenční číslo protokolu
evidovaného Českou obchodní inspekcí (dále jen „ČOIinspekce“)
označení
kontrolované osoby:
jde-li o
fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména a příjmení (dále
jen „jméno“), popřípadě obchodní firmu, bydliště,
popřípadě místo podnikání, identifikační číslo
(bylo-li přiděleno),
jde-li o
právnickou osobu, obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo
(bylo-li přiděleno),
c) datum, čas a místo skutečného odběru vzorku,
d) označení výdejního stojanu nebo skladovací nádrže, ze které
byl vzorek odebrán,
e) druh pohonné hmoty s určením dle příslušných českých
technických norem 12),
f) číslo pečeti, označení vzorku a uvedení jeho množství,
g) jméno, číslo
služebního průkazu a podpis pracovníka inspekce pověřeného
k plnění kontrolních úkolů (dále jen „inspektora“) a
v případě, že odběr vzorků provádí přizvaná pověřená
odborně způsobilá osoba, i její jméno a podpis,
h)jména ostatních
přizvaných osob zúčastněných při odběru vzorku a jejich
podpisy.
(4)
Protokol se pořizuje ve dvou vyhotoveních, která musí být
podepsána inspektorem, kontrolovanou osobou, přizvanou pověřenou
odborně způsobilou osobou provádějící odběr vzorku a ostatními
přizvanými osobami. Jedno vyhotovení protokolu si ponechá
inspekce. Druhé vyhotovení protokolu obdrží kontrolovaná osoba.
(5)
Četnost odběru minimálního počtu vzorků pohonných hmot za rok
pro posouzení jejich jakosti je stanovena v příloze č. 3
této vyhlášky.
(6)
Sledování jakosti pohonných hmot se provádí pouze zkušebními
analytickými metodami stanovenými příslušnými českými
technickými normami.
(7)
Při sledování jakosti se sleduje zejména:
u motorového benzinu:
oktanové číslo
výzkumnou metodou,
oktanové číslo
motorovou metodou,
hustota při 15
oC,
tlak par
stanovený metodou DVPE (Dry Vapour Pressure Equivalent –
„Ekvivalent
suchých par za tlaku“) - pouze v letním a zimním
období (od 1. 5. do 30. 9. a od
1. 11. do 31. 3.),
destilace:
- odpařené množství při 70 oC,
12)
ČSN EN 228, ČSN EN 590, ČSN EN 14214 , ČSN 65 6508, ČSN EN 589,
ČSN 38 6110
- odpařené množství při 100 oC,
- odpařené množství při 150 oC,
- konec
destilace,
složení
uhlovodíků:
- olefiny,
- aromáty,
- benzen,
obsah kyslíku,
obsah
kyslíkatých látek:
- methylalkohol,
- ethylalkohol,
-
isopropylalkohol,
-
terc-butylalkohol,
- isobutylalkohol,
- ethery
obsahující 5 nebo více atomů uhlíku v molekule,
- z toho ethyl-terc-butylether,
- jiné kyslíkaté látky,
obsah síry,
obsah olova,
obsah draslíku
(pouze u benzinu s oktanovým číslem min. 91
stanoveným výzkumnou metodou a s aditivem proti nadměrnému
opotřebení ventilových sedel, přidávaným výrobcem),
u motorové nafty:
1. cetanové číslo,
2. cetanový index,
3. hustota při 15 oC,
destilace:
- odpařené množství při 250 oC,
- odpařené množství při 350 oC,
- 95% (v/v)
předestiluje při teplotě max. … oC,
polycyklické
aromatické uhlovodíky,
obsah síry,
filtrovatelnost
– pouze v přechodném a zimním období (od 1. 10. do 14.
4.),
teplota
vylučování parafinů – pouze v zimním období (od 16. 11.
do 28. /29. 2.),
bod vzplanutí,
obsah esterů,
u bionafty:
1. obsah esteru,
2. hustota při 15 oC,
3. cetanové číslo – každý pátý odebraný vzorek,
4. filtrovatelnost - pouze v přechodném a zimním období (od
1. 10. do 14. 4.),
5. číslo kyselosti,
6. korozivní působení na měď,
7. obsah síry,
8. obsah vody,
9. obsah sulfátového popela,
10. obsah fosforu,
11. obsah volného a vázaného glycerolu,
12. obsah alkalických kovů (sodík a draslík),
13. bod
vzplanutí,
d) u směsné motorové nafty,
1. cetanové číslo,
2. cetanový index,
3. hustota při 15 oC,
4. destilace:
- odpařené množství při 250 oC,
- odpařené množství při 350 oC,
- 95% (v/v)
předestiluje při teplotě max. … oC,
5. obsah síry,
6. filtrovatelnost – pouze v přechodném a zimním období
(od 1. 10. do 14. 4.),
7. teplota
vylučování parafinů – pouze v zimním období (od 16. 11. do
28. /29. 2.),
8. bod vzplanutí,
9. obsah esteru,
e) u LPG:
1. oktanové
číslo motorovou metodou – výpočet ze složení stanoveného
chromatografickým rozborem,
2. obsah síry,
3. obsah dienů,
4. korozivní působení na měď,
5. stanovení
sirovodíku.
f) u CNG:
výhřevnost objemová,
obsah methanu,
celkový obsah síry.
§ 6
Dávkování
aditiva
Pro vozidla s motory konstruovanými pro použití motorového
benzinu olovnatého se používá aditiva, kterým je draselná sůl
alkylované sulfojantarové kyseliny. Aditivum se dávkuje tak, aby
koncentrace draslíku v jednom litru benzinu byla v rozmezí
5 mg až 26 mg draslíku.
§ 7
Monitorování
jakosti pohonných hmot
(1) Výsledky sledování jakostních ukazatelů pohonných hmot
uvedených v § 4 odst.1 až 9 za předešlý kalendářní měsíc,
zasílá inspekce Ministerstvu průmyslu a obchodu vždy k
patnáctému dni následujícího měsíce na monitorovacích
přehledech. Vzor monitorovacího přehledu je uveden v příloze
č. 4 této vyhlášky.
Podklady pro vypracování ročního monitorovacího přehledu
o jakosti pohonných hmot uvedených v § 4 odst. 1 až 5 a 7
až 10až 9 za předcházející kalendářní rok, zasílá
inspekce Ministerstvu průmyslu a obchodu vždy nejpozději do
31. března příslušného kalendářního roku. Tyto podklady musí
být zpracovány samostatně pro každý druh pohonné hmoty na
základě její specifikace. Pro motorový benzin je specifikace
určena oktanovým číslem výzkumnou metodou a maximálně
přípustným obsahem síry. Pro motorovou naftu, bionaftu, směsnou
motorovou naftu a LPG je specifikace určena maximálně přípustným
obsahem síry. Vzor podkladů pro vypracování ročního
monitorovacího přehledu je uveden v přílohách č. 5
až č. 10 této vyhlášky.
(3) Kontaktním státním orgánem ve
vztahu k orgánům Evropské unie pro pravidelná hlášení
o monitorování jakosti motorového benzinu a motorové
nafty v České republice je Ministerstvo průmyslu a obchodu,
které vždy k termínu 30. června zasílá Evropské komisi
informaci o výsledku sledování jakosti uvedených paliv.
(4) Všechny osoby podnikající v oblasti výroby, dovozu a
prodeje motorového benzinu, motorové nafty, směsné motorové
nafty a biopaliv vedou evidenci o množství uvedených paliv, které
v daném roce vyrobily, dovezly nebo prodaly na trhu České
republiky v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 této
vyhlášky.
§ 8
Evidence pohonných
hmot
(1) Požadované údaje o vydaných
pohonných hmotách jsou uvedeny v přílohách č. 11 až č.
18 této vyhlášky.
(2) Souhrnná zpráva je vypracována
na základě evidence pohonných hmot v souladu s ustanovením
odst. 1 a uvádí údaje o celkovém množství jednotlivých druhů
pohonných hmot vydaných v předchozím kalendářním roce.
(5) Množství benzinu, motorové
nafty a směsné nafty, jakož i množství jednotlivých druhů
biopaliv, dodaných na trh České republiky v příslušném
kalendářním roce pro přímé použití pro pohon motorů bude
nahlášeno osobami podnikajícími v oblasti výroby, dovozu
a velkoobchodu uvedených paliv, které jsou správci spotřební
daně, prostřednictvím evidence vedené v rámci provozování
daňového skladu, Ministerstvu průmyslu a obchodu vždy do 28.
února následujícího kalendářního roku. Vzor hlášení je
uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.
Množství benzinu, motorové nafty a směsné
nafty, jakož i množství jednotlivých druhů biopaliv, prodaných
v distribuční síti čerpacích stanic pohonných hmot
v příslušném kalendářním roce bude uvedeno ve
statistických výkazech Ministerstva průmyslu a obchodu o síti
a provozu čerpacích stanic pohonných hmot v rámci Programu
statistických zjišťování podle zvláštního právního
předpisu, který upravuje státní statistickou službu 12)
.
§ 9
Zrušovací
ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví
požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních
komunikacích a působ sledování a monitorování jejich jakosti.
§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2006.