Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Lesní zákon byl od roku 1996 již více než 20 krát z různých důvodů a v různých souvislostech novelizován. Novely však nepřinesly vyřešení všech nedostatků, které se od doby účinnosti zákona navršily.
Příprava, vypracování, projednání a schválení návrhu nového lesního zákona, jakkoli je velmi potřebný, je procesem, který s ohledem na délku legislativního procesu může trvat déle než jeden rok. Zkušenosti praxe poslední doby a poznatky orgánů státní správy lesů na všech úrovních, České inspekce životního prostředí i zájmových sdružení vlastníků lesů apod., svědčí jednoznačně o tom, že je v zájmu lesů a lesního hospodářství nečekat na komplexnější novelu lesního zákona. S ohledem na naléhavost problému je třeba lesní zákon novelizovat dílčím způsobem a pokusit se tak odstranit alespoň ty nejpalčivější problémy, s nimiž se praxe v současné době potýká.
Potřeba urychlené dílčí novelizace lesního zákona vyvstává nyní zejména v souvislosti s rozsáhlou kalamitou, která zasáhla lesy na velké části území České republiky.
Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Jak naznačeno výše, je jedním z důvodů předložení návrhu novely lesního zákona také snaha vytvořit předpoklady pro efektivnější zpracování současné kalamity v lesích a co nejrychlejší a kvalifikované odstranění jejích krátkodobých i dlouhodobých následků. V této souvislosti a na základě zkušeností orgánů státní správy lesů, vlastníků lesů a dalších dotčených subjektů lze za hlavní principy navrhované právní úpravy označit tyto změny a doplnění lesního zákona:
- zákon dosud nestanoví téměř žádné konkrétní činnosti, které musí odborný lesní hospodář provádět jak ve vztahu k vlastníku lesa, tak i k orgánům státní správy lesů, zejména v souvislosti s tím, že náklady na činnost odborných lesních hospodářů v lesích drobných vlastníků hradí stát (§ 37 odst. 6 zákona). Z tohoto důvodu je třeba, aby zákon obsahoval výčet základních povinností odborného lesního hospodáře, jehož činnost hradí stát,
- zavedení opatření obecné povahy jako právní formy, jakou mohou orgány státní správy lesů napříště ukládat opatření v případech, kdy má být vydáno konkrétně formulové opatření v zájmu ochrany lesa, jež se však dotýká blíže neurčeného okruhu adresátů,
- zákon také neobsahuje podrobnější ustanovení o obsahu, způsobu vedení a předávání údajů lesní hospodářské evidence, což má v praxi za následek, že údaje lesní hospodářské evidence jsou ze strany vlastníků lesů vykazovány nejednotně, nepřesně a často i nedostatečně, proto je třeba doplnit zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu (vyhlášky), kterou Ministerstvo zemědělství stanoví podrobnosti o obsahu, způsobu vedení a předávání údajů lesní hospodářské evidence.
Za důležité principy navrhované právní úpravy je možno dále označit:
- nutnost zpřesnění dosavadní příliš obecně nastavené zvláštní podmínky pro udělení licence k výkonu činnosti odborného lesního hospodáře, konkrétně podmínky odborného lesnického vzdělání, která nebere v úvahu změny v soustavě vysokého, středního a vyššího odborného školství,
- odstranění terminologických rozporů a upřesnění postupu orgánů státní správy lesů vyvolané změnami některých právních předpisů, zejména přijetím nového správního řádu apod.
Dotčená právní úprava nemá vztah k problematice diskriminace a rovnosti mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh novely lesního zákona je předkládán v době, kdy jsou lesy na území České republiky postiženy mimořádně rozsáhlou kalamitou způsobenou klimatickými extrémy, zejména dlouhodobým suchem oslabujícím lesní porosty, které pak snadno podléhají napadení hmyzími škůdci.
Je třeba, aby lesní zákon vytvořil předpoklady pro zvládnutí zmíněné kalamity a co nejúplnější odstranění jejích následků. Má se tak stát zejména zpřesněním působnosti orgánů státní správy lesů, zdůrazněním významu činnosti a odpovědnosti odborných lesních hospodářů, kteří mají být garanty správného hospodaření v lesích zejména drobných nestátních vlastníků (fyzických osob a obcí) a rozšířením možností přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, kterého bude v nejbližších několika letech třeba k zalesnění rozsáhlých kalamitních holin.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.
K této problematice nejsou známy žádné nálezy Ústavního soudu.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava bude mít vliv na státní rozpočet, konkrétně na rozpočet Ministerstva zemědělství, ze kterého jsou hrazeny náklady na činnost odborných lesních hospodářů, které podle lesního zákona ve vymezených případech hradí stát. Předpokládá se navýšení těchto nákladů o cca 40 mil. Kč ročně.
Navrhovaná právní úprava nebude mít vliv na ostatní veřejné rozpočty ani žádné negativní dopady na podnikatelské prostředí, nemá sociální dopady, nemá dopady na specifické skupiny obyvatel (osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny) ani dopady na životní prostředí.
8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu novely zákona nepředstavuje žádné riziko.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh novely lesního zákona nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.
K Čl. I
K bodům 1 a 2 (§ 19 odst. 3 a 4)
V souvislosti s kalamitou v lesích a s jejím zpracováváním vydávají orgány státní správy lesů prvního stupně (obecní úřady obcí s rozšířenou působností) často omezení nebo zákaz vstupu do lesů ve stanovené době a na stanoveném území, a to podle platného ustanovení § 19 odst. 3 lesního zákona. Činí tak obvykle formou správního rozhodnutí, tedy individuálního správního aktu, což je právní forma pro tento účel velmi nepraktická, a orgány státní správy lesů při tom porušují často zákon (správní řád).
Další možnou formu, tedy nařízení obce, orgány státní správy lesů prakticky nevyužívají, protože to může být vydáno pouze radou obce, která se schází obvykle v termínech, které znamenají zpoždění vydání omezujícího rozhodnutí, resp. nařízení. Navíc je třeba poznamenat, že tuto procesní formu nemohou k případnému omezení nebo zákazu vstupu do lesa využít krajské úřady ani Vojenský lesní úřad.
V zájmu zvýšení efektivnosti ukládání omezení nebo zákazu vstupu do lesů za účelem ochrany lesů nebo ochrany návštěvníků lesů se proto navrhuje využít jako právní formu pro omezení nebo zákaz vstupu do lesů opatření obecné povahy, které by nabylo účinnosti dnem, kdy ho příslušný orgán státní správy lesů vydá (vyhlásí). Je totiž velmi důležité, aby v případech, kdy je to z důvodu ochrany lesů nebo ochrany návštěvníků lesů nezbytné, nabylo opatření obecné povahy účinnosti v reálném čase, kdy naléhavé důvody pro omezení nebo vyloučení vstupu do lesa nastanou, resp. trvají.
Z navrženého ustanovení § 19 odst. 4 vyplývá, že i přes okamžité nabytí účinnosti opatření obecné povahy zůstává zachováno jeho dodatečné projednání nebo alespoň možnost vznést k takovému opatření písemné odůvodněné námitky.
Důvody, pro které je možno omezit nebo zakázat vstup do lesů, tedy ochrana lesů nebo ochrana návštěvníků lesů, se nemění a musí být vždy v rozhodnutí, resp. opatření orgánu státní správy lesů jednoznačně vymezeny. Stejně tak zůstává zachováno i časové omezení (3 měsíce), tedy doba, na kterou lze obecné užívání lesů omezit nebo zakázat. Nicméně budou-li trvat důvody pro jeho vydání, lze platnost opatření obecné povahy prodloužit, a to i opakovaně.
K bodu 3 (§ 29 odst. 1)
Jde o terminologické zpřesnění tak, aby terminologie lesního zákona odpovídala terminologii předpisů o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin a jeho přenosech (§ 5 odst. 6 zákona č. 149/2003 Sb. a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 139/2004 Sb.).
K bodu 4 (§ 29 odst. 4)
S ohledem na předpokládaný velký rozsah zalesňování holin vzniklých po lesních porostech vytěžených v souvislosti s nynější kůrovcovou kalamitou a z toho vyplývající zvýšenou potřebu reprodukčního materiálu lesních dřevin je třeba rozšířit možnost udělovat výjimky z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování uvedených v § 29 odst. 1 lesního zákona.
Výjimky bude udělovat Ministerstvo zemědělství, a to vždy jen na základě odborného stanoviska pověřené osoby, tedy Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, který jako osoba pověřená podle zákona č. 149/2003 Sb. (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) má přehled o zdrojích a množství reprodukčního materiálu lesních dřevin, a tedy i o případné naléhavé potřebě doplnit reprodukční materiál pro umělou obnovu a zalesňování výjimečným přesunem z jiné přírodní lesní oblasti a jiného výškového pásma.
Navržená novela není v tomto ustanovení v rozporu se Směrnicí Rady 1999/105/ES o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh, protože prvořadým účelem této směrnice je dodržování kvality a garance původu používaného reprodukčního materiálu lesních dřevin, v žádném případě však použití reprodukčního materiálu ve smyslu stanovištní vhodnosti. Mimoto platí, že i reprodukční materiál lesních dřevin, jehož použití bude výjimečně povoleno podle navrženého odstavce 4, musí splňovat všechny podmínky stanovené zákonem č. 149/2003 Sb., pokud jde o podmínky pro jeho uvedení na trh, resp. pro použití při zalesňování kalamitních holin.
Uvedenou výjimku bude orgán státní správy lesů (Ministerstvo zemědělství) povolovat ve správním řízení zahajovaném obvykle na žádost vlastníka lesa. Pokud by v určitém regionu došlo prokazatelně k nedostatku reprodukčního materiálu lesních dřevin, který by postihoval více vlastníků lesů, může Ministerstvo zemědělství povolit tuto výjimku formou opatření obecné povahy. Vždy však musí být nedostatek vhodného reprodukčního materiálu doložen odborným stanoviskem pověřené osoby a výjimka bude vydávána na omezenou dobu, po kterou bude nedostatek vhodného reprodukčního materiálu trvat.
K bodu 5 (§ 29 odst. 6)
Legislativně technická úprava v návaznosti na změnu v rámci novelizačního bodu 4.
K bodu 6 [(§ 32 odst. 2 písm. a)]
Zkušenosti z praxe orgánů státní správy lesů svědčí o tom, že je třeba v zájmu zefektivnění ochrany lesa doplnit, resp. zpřesnit dosavadní rozsah oprávnění orgánů státní správy lesů uvedeného v § 32 odst. 2 písm. a) lesního zákona.
Nezbytné zpřesnění spočívá v možnosti nejen zastavit, ale i pouze omezit jiné těžby než těžby nahodilé, a to vždy ve stanoveném rozsahu a termínu, což bylo dosud možné jen u těžeb nahodilých, kde tato možnost samozřejmě zůstává zachována.
K bodu 7 (§ 32 odst. 3)
Opatření obecné povahy je úkon správního orgánu v určité věci, který se přímo dotýká práv, povinností nebo zájmů blíže neurčeného okruhu osob. Takové závazné opatření je z hlediska praxe optimální formou, jakou může orgán státní správy lesů uložit některé z opatření k ochraně lesů podle § 32 odst. 2 lesního zákona, a to zejména v případech, kdy dojde k rozsáhlým kalamitám postihujícím na daném území lesy všech vlastníků (fyzických nebo právnických osob, obcí i státu).
Důvody, pro které jsou nebo budou ukládána opatření k ochraně lesů podle § 32 odst. 2 lesního zákona, mají obvykle povahu veřejného zájmu. Navíc jde v naprosté většině případů o situace, kdy je nezbytné, aby opatření obecné povahy nabylo účinnosti co nejdříve.
Pokud jde o proces vydávání opatření obecné povahy, platí to, co je uvedeno v odůvodnění k bodům 1 a 2 (§ 19 odst. 3 a 4), protože procesně bude navrhované ustanovení § 19 odst. 4 platit obdobně.
K bodu 8 (§ 37 odst. 6)
Dosavadní znění, tedy první věta § 37 odst. 6, dává orgánu státní správy lesů právo pověřit jinou právnickou nebo fyzickou osobu, která je držitelem licence (§ 37 odst. 2) výkonem funkce odborného lesního hospodáře. Aby se předešlo dosavadním aplikačním nejasnostem, navrhuje se doplnit také výslovné oprávnění pověření výkonem funkce odborného lesního hospodáře zrušit. Ke zrušení pověření může dojít na žádost samotného pověřeného odborného lesního hospodáře (např. ze zdravotních či jiných osobních důvodů), nebo z vlastního podnětu orgánu státní správy lesů na základě zjištění nedostatků v činnosti odborného lesního hospodáře apod.
O zrušení pověření rozhoduje příslušný orgán státní správy lesů (obecní úřad obce s rozšířenou působností) ve správním řízení, jehož zahájení z moci úřední může být iniciováno např. také podnětem vlastníka lesa, nespokojeného s výkonem činnosti pověřeného odborného lesního hospodáře.
K bodu 9 (§ 37 odst. 8 a 9)
Skutečnost, že lesní zákon ani prováděcí právní předpisy nestanoví téměř žádné konkrétní činnosti, které musí odborný lesní hospodář provádět jak ve vztahu k vlastníku lesa, tak i k orgánům státní správy lesů, je v praxi jedním z velmi citelných nedostatků stávající právní úpravy. Proto se navrhuje stanovit zákonem podrobný výčet činností, které musí odborný lesní hospodář, jehož činnost podle § 37 odst. 7 lesního zákona hradí stát, v rámci svého působení zajišťovat. Bude tak odstraněn dosavadní neuspokojivý stav, kdy stát vynakládá finanční prostředky na činnost odborných lesních hospodářů, aniž by byla tato činnost závazně specifikována.
Výčet činností byl stanoven na základě zkušeností vlastníků lesů, orgánů státní správy lesů i odborných lesních hospodářů, z nichž část je sdružena v České komoře odborných lesních hospodářů.
Stanovení základních povinností odborného lesního hospodáře zákonem bude znamenat nejen zvýšené nároky na odbornost a aktivní přístup každého odborného lesního hospodáře k výkonu své činnosti, ale také nutné zvýšení nákladů na činnost odborného lesního hospodáře ze strany státu. K tomu dojde zvýšením sazby stanovené v § 1 odst. 2 vyhlášky č. 423/2011 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře, v případech, kdy jeho činnost hradí stát.
Navrženou novelou se stanoví základní povinnosti odborných lesních hospodářů, jejichž činnost podle § 37 odst. 7 lesního zákona hradí stát. Pokud jde o ostatní odborné lesní hospodáře, tedy ty, s nimiž vlastník lesa uzavírá smlouvu o výkonu činnosti odborného lesního hospodáře podle § 37 odst. 3 lesního zákona, platí, že je věcí smlouvy mezi vlastníkem lesa a odborným lesním hospodářem, jak budou povinnosti odborného lesního hospodáře v každém konkrétním smluvním vztahu vymezeny. Přitom samozřejmě není vyloučeno, aby vlastník lesa ve smlouvě se „svým“ odborným lesním hospodářem využil pro vymezení jeho povinností navrhované ustanovení § 37 odst. 8 lesního zákona.
V navrženém odstavci 9 je uveden demonstrativní výčet nejdůležitějších odborných úkonů a činností, o nichž musí odborný lesní hospodář vést evidenci a po dobu nejméně 5 let také ukládat doklady.
K bodu 10 (§ 40 odst. 3)
Dosavadní znění ustanovení § 40 lesního zákona je – pokud jde o rozsah a formu vedení a vykazování lesní hospodářské evidence – velmi neurčité. Vlastníci lesa předkládají souhrnné údaje podle § 40 odst. 2 lesního zákona různou formou, což orgánům státní správy lesů ztěžuje nebo znemožňuje sumarizaci údajů, a to včetně jejich vyhodnocení a využití pro potřeby výkonu státní správy lesů. Proto je třeba doplnit zmocnění pro podrobnější úpravu obsahu a způsobu vedení a předávání údajů lesní hospodářské evidence prováděcím právním předpisem (vyhláškou). Tím dojde k zpřesnění zákonné povinnosti tak, aby tato povinnost, resp. data na základě ní shromážděná mohla být využita ze strany státní správy lesů k výkonu dozorové činnosti i k průběžnému přehledu o stavu lesů a o hospodaření v nich. Pracovní verze návrhu vyhlášky je součástí materiálu.
K bodu 11 (§ 42 odst. 2 a 3)
Pokud jde o změnu ustanovení § 42 odst. 2, je jeho účelem terminologické zpřesnění, odpovídající terminologii zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (Příloha č. 3) a nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. Podmínka, že za vysokoškolské vzdělání v oblasti lesnictví bude nadále považováno pouze absolvování magisterského studijního programu, zůstává vzhledem k vysoké odborné náročnosti licencované činnosti (vypracovávání návrhů děl hospodářské úpravy lesů) zachována. Nemění se ani délka odborné lesnické praxe.
Pokud jde o změnu ustanovení § 42 odst. 3, reaguje návrh především na vývoj v oblasti odborného školství. Je třeba respektovat, že vedle magisterského vzdělání existuje též vzdělání bakalářské a také vyšší odborné vzdělání. Absolventům těchto stupňů odborného lesnického vzdělání nelze upírat možnost uplatnit se v lesnickém provozu.
V návaznosti na dosažený stupeň odborného lesnického vzdělání se nově stanoví délka odborné lesnické praxe potřebná k udělení licence pro výkon činnosti odborného lesního hospodáře.
K bodu 12 (§ 44 odst. 8 a 9)
Licence k výkonu vybraných odborných činností podle lesního zákona vydávají orgány státní správy lesů, tedy obecní úřady obcí s rozšířenou působností (licence k výkonu činnosti odborného lesního hospodáře podle § 37 odst. 2 lesního zákona) a krajské úřady (licence na vypracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov podle § 26 odst. 1 lesního zákona).
Do současné doby není dostatečně přesný a úplný přehled o držitelích dosud udělených licencí. Proto se navrhuje zejména pro potřeby orgánů státní správy zřídit registr licencí, ve kterém bude zaznamenán a průběžně aktualizován přehled o vydaných, odebraných i zaniklých licencích a jejich držitelích. Vedením registru pověří Ministerstvo zemědělství organizační složku státu, která působí v resortu ministerstva, konkrétně Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, jež podle zřizovací listiny vykonává mimo jiné také funkci informačního datového centra odvětví lesního hospodářství.
Aby byl registr licencí trvale aktuální, stanoví zákon povinnost orgánů státní správy lesů zasílat rozhodnutí nejen o vydání, ale i o odnětí licence po tom, co nabude právní moci, Ministerstvu zemědělství.
K bodům 13 a 14 [(§ 45 odst. 1 písm. d) a § 45 odst. 2 a 3)]
Dosavadní znění ustanovení § 45 odst. 1 písm. d) lesního zákona je formulováno velmi nepřesně, protože rozhodnutím o udělení licence nelze žádné podmínky stanovit a ani lesní zákon, s výjimkou rámcového ustanovení § 52, žádné podmínky pro držitele licence nestanoví.
V praxi jsou přitom, zejména u odborných lesních hospodářů, zjišťovány případy pasivního nebo jen formálního přístupu k výkonu licencované činnosti nebo dokonce případy odborně velmi pochybného výkonu takové činnosti. Proto je třeba, aby byla orgánům státní správy lesů dána možnost rozhodnout o odnětí licence v případech závažného nebo opakovaného porušení povinností ze strany držitele licence. Přitom se předpokládá, že k odnětí licence přikročí orgán státní správy lesů jen v případech závažného nebo opětovného porušení povinností, zejména pokud ani pokuta uložená podle nově navrhovaného § 54 odst. 1 písm.
f) a g) zákona nepovede k nápravě.
Rozhodnutí o odnětí licence vydává orgán státní správy lesů ve správním řízení, které orgán státní správy lesů zahájí do 30 dnů, kdy se o důvodu odnětí dozvěděl, ale nejpozději v objektivní lhůtě 1 roku ode dne, kdy důvod odnětí nastal.
Současně se stanoví, že ten, komu byla z uvedeného důvodu licence odňata, nemůže o ni znovu požádat dříve než po pěti letech od odnětí licence.
K bodům 15 a 16 [(§ 48 odst. 1 písm. e) a l)]
Jde jednak o legislativně technickou úpravu v návaznosti na kompetence doplněné v souvislosti s opatřením obecné povahy, které vydávají obce s rozšířenou působností jako orgány státní správy lesů (§ 48 odst. 2 písm. j) a k), a dále o zpřesnění kompetence pokud jde o pověření nebo zrušení pověření právnické nebo fyzické osoby výkonem funkce odborného lesního hospodáře v souladu s § 37 odst. 6 lesního zákona.
K bodu 17 [§ 48 odst. 1 písm. m)]
Toto ustanovení sleduje zpřesnění textu zákona v návaznosti na novou právní úpravu přestupků, která mimo jiné zakládá možnost uložit jako správní trest za přestupek nejen pokutu, ale i napomenutí, jde-li o méně závažné porušení právních předpisů.
K bodu 18 [§ 48 odst. 2 písm. j) a k)]
V kompetencích obcí s rozšířenou působností je doplněno vydávání opatření obecné povahy v souvislosti s omezením nebo vyloučením vstupu do lesa (§ 19odst. 3 a 4) nebo v případě mimořádných okolností (§ 32 odst. 3).
K bodu 19 [§ 48a odst. 1 písm. c)]
Jde o legislativně technickou úpravu v návaznosti na kompetence doplněné v souvislosti s opatřením obecné povahy, které vydávají kraje jako orgány státní správy lesů (§ 48a odst. 2 písm. j) a k).
K bodu 20 [§ 48a odst. 2 písm. j) a k)]
V kompetencích krajů je doplněno vydávání opatření obecné povahy v souvislosti s omezením nebo vyloučením vstupu do lesa (§ 19odst. 3 a 4) nebo v případě mimořádných okolností (§ 32 odst. 3), pokud události je vyvolávající přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností.
K bodu 21 [§ 49 odst. 2 písm. e)]
Jde o doplnění kompetence Ministerstva zemědělství založené v bodu 4. návrhu novely do kompetenčního ustanovení § 49 lesního zákona.
K bodu 22 [§ 49 odst. 3 písm. p) a q)]
Opět se jedná o doplnění kompetence Ministerstva zemědělství v případě opatření obecné povahy o výjimce z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování v souladu s § 29 odst. 4 a v případech mimořádných okolností přesahujících územní působnost kraje podle § 32 odst. 3.
K bodu 23 [§ 54 odst. 1 písm. f) a g)]
Zkušenosti z praxe orgánů státní správy lesů svědčí o tom, že i odborní lesní hospodáři v některých případech neplní své povinnosti, nyní např. povinnost důsledně dbát při výkonu své činnosti ochrany lesa a řádného hospodaření v něm (§ 52 lesního zákona).
Po navrhovaném doplnění § 37 odst. 8 o výčet povinností odborného lesního hospodáře je nezbytné doplnit také sankční ustanovení, tedy § 54 odst. 1 zákona o nové skutkové podstaty přestupku, spočívající v neplnění povinností odborného lesního hospodáře, jehož činnost hradí stát, nebo povinností stanovených v § 52 lesního zákona.
K bodu 24 [§ 54 odst. 2 písm. d)]
Zákon v § 40 odst. 1 ukládá vlastníku lesa povinnost vést lesní hospodářskou evidenci. Protože v praxi někteří vlastníci lesů tuto zákonem stanovenou povinnost neplní, je nezbytné doplnit také sankční ustanovení, tedy § 54 odst. 2 zákona o novou skutkovou podstatu přestupku, spočívajícího v nesplnění povinnosti vlastníka lesa odevzdat lesní hospodářskou evidenci.
K Čl. II
Přechodná ustanovení obsahují jednak ustanovení o tom, že pravomocně neskončená správní řízení vedená podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle zákona ve znění před účinností předkládané novely, a dále ustanovení o tom, že změny v ustanoveních § 42 odst. 2 a 3 o odborném lesnickém vzdělání a odborné lesnické praxi jako zvláštních předpokladech pro udělení licencí, se netýkají licencí, vydaných před účinností předkládané novely.
K Čl. III
Navrhuje se účinnost zákona prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 4. února 2019
Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Miroslav Toman, CSc., v. r.