zákon č. 318/2015 Sb.

I. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace

1. Důvod předložení

1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

1.2 Definice problémů

K zákonu o evidenci obyvatel:

Platná právní úprava na úseku evidence obyvatel a rodných čísel vyžaduje některé legislativně-technické úpravy a další sjednocení právní terminologie v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Rovněž je zahrnuta část, která již byla navržena v novele zákona o evidenci obyvatel (sněmovní tisk č. 991). Dále je žádoucí rozšířit a zpřesnit rozsah údajů vedených v agendovém informačním systému evidence obyvatel, v registru rodných čísel a počet údajů využívaných z informačních systémů provozovaných policií o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky. Rozsah údajů vedených v agendovém informačním systému evidence obyvatel bude rozšířen např. o datum nabytí a pozbytí státního občanství, a to s ohledem na účinnost nového zákona o státním občanství. Nově bude využíváno datum počátku nebo ukončení pobytu na území České republiky, neboť tato data bývají rozhodující pro určení výdejového místa pro přidělení rodného čísla. V souvislosti s tvorbou samostatných agendových informačních systémů evidence občanských průkazů a cestovních dokladů je nezbytné rozšířit vstupy pro využívání údajů z těchto systémů. Rozšiřuje se i okruh subjektů oprávněných využívat údaje z těchto informačních systémů.

Při využití institutu zprostředkování kontaktu se na základě poznatků z praxe jeví vhodné rozšířit rozsah poskytovaných údajů osobě blízké, a to o místo, okres, popř. stát úmrtí a o den, kdy nastaly účinky rozhodnutí o nezvěstnosti.

V současné době, kdy narůstá počet fyzických osob hlášených k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny, není jednoznačně stanovena povinnost ohlašoven přebírat pro tyto osoby poštu. Nově se proto navrhuje stanovit ohlašovnám povinnost umožnit fyzickým osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny převzít oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením. Toto ustanovení umožní použít fikci doručení a zefektivnit tím procesní řízení.

V souvislosti s účinností občanského zákoníku je nutné upravit nově vzniklé situace jako např. změna rodného čísla při osvojení zletilého.

Podle platné právní úpravy je nezbytné vést registr rodných čísel pouze v elektronické podobě. Registr rodných čísel přešel do působnosti Ministerstva vnitra v listinné podobě k 1. lednu 2003. Předpoklad zpětného zpracování veškerých údajů i před tímto datem není, zejména z ekonomických důvodů, v současné době reálný. Navrhované znění však nevylučuje, aby v případě příznivých finančních poměrů i údaje o rodných číslech určených před 1. lednem 2003 byly nadále editovány.

K zákonu o občanských průkazech:

Na základě platné právní úpravy na úseku občanských průkazů může občan podat žádost o občanský průkaz u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Při podání žádosti o vydání občanského průkazu si může zvolit obecní úřad obce s rozšířenou působností, u kterého si občanský průkaz převezme. Pokud tak neučiní, převezme jej u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který je příslušný k jeho vydání. Tato praxe se však ukázala jako neefektivní v souvislosti s výběrem a příjmem správních poplatků pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností a neopodstatněně odlišná od úpravy na úseku cestovních dokladů. Nově se navrhuje upravit místní příslušnost pro podání žádosti o vydání a převzetí občanského průkazu tak, že žádost bude možné podat na kterémkoliv obecním úřadě obce s rozšířenou působností, avšak převzít bude možné pouze na tomto úřadě. Obdobně bude stanovena působnost i na úseku cestovních dokladů, čímž dojde ke sjednocení obou úprav. Rovněž je zahrnuta část, která již byla navržena v novele zákona o občanských průkazech (sněmovní tisk č. 991).

Nabytí státního občanství České republiky na základě prohlášení podle zákona o státním občanství České republiky lze považovat za situaci věcně analogickou nabytí státního občanství České republiky na základě udělení. Navrhuje se proto nespecifikovat způsoby nabytí státního občanství pro možnost vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů.

Doposud není umožněno zapsat do kontaktního elektronického čipu údaje umožňující elektronickou autentizaci držitele občanského průkazu pro informační systémy veřejné správy. Jedná se o tzv. komerční certifikát a s ním spojené kryptografické klíče.

Vzhledem k tomu, že se v současné době množí případy, kdy adresa trvalého pobytu na území České republiky v občanském průkazu neodpovídá skutečné adrese, nově se navrhuje stanovení neplatnosti občanského průkazu ze zákona v případě ukončení trvalého pobytu na území České republiky. Nelze tedy připustit, aby občanský průkaz s nesprávným údajem o místu trvalého pobytu byl platný. Občan si bude moci nechat vydat nový občanský průkaz, kde nebude uveden údaj o místu trvalého pobytu. Rovněž bude mít možnost požádat o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden měsíc v souvislosti se zrušením údaje o místu trvalého pobytu,

Povinností občana, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky, je mít občanský průkaz. Od 1. ledna 2012 je stanovena možnost požádat o občanský průkaz rovněž pro občana mladšího 15 let, avšak za vydání takového občanského průkazu se vybírá správní poplatek 50 Kč a doba platnosti je pouze 5 let.

V platné právní úpravě není jednoznačně stanovena místní příslušnost pro projednávání přestupků u osob s trvalým pobytem mimo území České republiky.

V souvislosti s přechodem na jednoúrovňový systém evidence občanských průkazů a za účelem bezproblémového fungování systému pro pořizování žádostí o vydání občanského průkazu je nutné rozšířit údaje vedené v informačním systému evidence občanských průkazů. Nově se budou vést všechny údaje, které jsou zapisovány do občanského průkazu tak, aby mohly probíhat jejich notifikace z registru obyvatel a z agendového informačního systému evidence obyvatel. Doplňuje se též vedení údajů o datové schránce občana, aby mohl být prostřednictvím datové schránky informován 60 dnů před skončením platnosti občanského průkazu. Úprava je navržena pro technicky snadnější vyhledávání držitelů datových schránek, kterým končí platnost občanských průkazů a podle zákona musí být informováni 60 dnů před skončením platnosti dokladu.

V současné době se vedou údaje o každém bezpečnostním osobním kódu. Z důvodu zákonem povolené změny bezpečnostního osobního kódu, která není navíc nijak zpoplatněna, je možná i taková situace, že k jednomu jedinému občanskému průkazu bude existovat kromě aktuálního bezpečnostního osobního kódu i řada dalších historických bezpečnostních osobních kódů, a to již neaktivních. Bezpečnostní osobní kód je veden v šifrované podobě, která k němu neumožňuje přístup. Z hlediska jeho využitelnosti, tak i z hlediska ekonomické náročnosti se navrhuje vést pouze jeho aktuální podobu.

Z důvodu snižování administrativních úkonů se navrhuje, aby se v informačním systému evidence občanských průkazů nevedla čísla vydaných potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu a důvod jejich vydání, ani čísla vydaných potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Uvedená potvrzení jsou občanům vydávána při oddělování vyznačené části občanského průkazu a mají význam pouze do doby, než je občanovi vydán nový občanský průkaz. Následně se již údaje o těchto potvrzeních z informačního systému nevyužívají.

V současné době nejsou matriční úřady a Policie České republiky zpracovateli údaje o čísle potvrzení o občanském průkazu, době jeho platnosti a označení úřadu, který jej vydal. Navrhuje se proto, aby tyto subjekty byly zpracovateli těchto údajů.

V evidenci občanských průkazů se vedou údaje ještě po dobu 50 let po skončení platnosti občanského průkazu, přičemž finanční náročnost uchovávání rozsáhlých souborů digitálních dat neodpovídá četnosti využití těchto archivních údajů v praxi. K prodloužení na 50 let došlo z důvodu možnosti dohledání údajů ohledně státního občanství, avšak v praxi nejsou tyto evidence využívány.

V platné právní úpravě není zakotven speciální aplikační program pro sběr dat na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností pro potřeby výrobce dokladů, který zajišťuje nejen sběr dat pro personalizaci dokladů, ale i předávání dokladů držitelům a případnou reklamaci. Sběrem dat se rozumí získávání údajů z informačních systémů pro účely vydávání občanských průkazů (tzn. získávání údajů ze základního registru obyvatel a z informačního systému evidence občanských průkazů).

K zákonu o cestovních dokladech:

Účelem předkládané novely zákona o cestovních dokladech je usnadnit občanům podání žádosti o vydání cestovního dokladu a tím i cestování do zahraničí. Navrhuje se umožnit podání žádosti o vydání cestovního pasu u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Obdobně jako v případě vydání strojově čitelného občanského průkazu si občané budou moci zvolit, u jakého úřadu žádost podají. Úřadem vydávajícím cestovní pas bude ten, u kterého podají žádost o jeho vydání. Tím se usnadní vydání cestovního pasu občanům, kteří se zejména z pracovních důvodů nezdržují v místě svého trvalého pobytu.

Cestovní pasy bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji vydané v krátké lhůtě do 15 pracovních dnů se vydávají se v souladu s předpisy Evropské unie s dobou platnosti pouze na 6 měsíců. Nelze je použít k cestě do států, které požadují minimální dobu platnosti cestovního pasu 6 měsíců nebo i delší a do států, které požadují cestovní pasy se strojově čitelnými a biometrickými údaji. Mají nízký stupeň zabezpečení proti zneužití, zejména proto, že obsahují lepenou fotografii. Navrhuje se proto ukončit jejich vydávání, a to i s ohledem na skutečnost, že Česká republika podepsala Přílohu 9 „Usnadnění“ Konvence o mezinárodním letectví ICAO (dále jen „Příloha 9“), podle níž smluvní státy zajistí, aby platnost cestovních pasů, které nejsou strojově čitelné, skončila nejpozději do 24. listopadu 2015.

V praxi se objevují případy, kdy občan potřebuje urychleně vycestovat do zahraničí. Na jeho žádost mu bude možné vydat cestovní pas ve lhůtě 6 pracovních dnů. V této krátké lhůtě mu bude vydán plnohodnotný cestovní doklad, který mu umožní cestovat do všech států světa bez jakéhokoliv omezení. Za podmínek stanovených zákonem o cestovních dokladech bude občan moci podat žádost o jeho vydání u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze u úřadu městské části určeného Statutem hl. m. Prahy. Vydání cestovního pasu v krátké lhůtě bude vyžadovat přednostní zpracování žádosti a personalizace cestovního pasu, za což občan zaplatí vyšší správní poplatek. Vzhledem k době, kterou si vyžaduje doručení vyrobeného cestovního pasu na zastupitelský úřad, nebude možné na zastupitelském úřadě požádat o vydání cestovního pasu v kratší lhůtě.

Platná právní úprava neupravuje podmínky používání cestovního dokladu u občanů, kteří mají další státní občanství tak, aby mohli k překročení vnější hranice použít cestovní doklad státu, jehož jsou také občanem. Občané budou nově moci kromě českého cestovního dokladu překračovat vnější hranici i s cestovním dokladem jiného státu, který používají k cestám a k pobytu v zahraničí.

Za účelem bezproblémového fungování systému pro pořizování žádostí o vydání cestovního dokladu, diplomatických a služebních pasů je nutné rozšířit údaje vedené v informačním systému evidence cestovních dokladů a informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů. Nově se budou vést všechny údaje, které jsou zapisovány do cestovního dokladu tak, aby mohly probíhat jejich notifikace z registru obyvatel a z agendového informačního systému evidence obyvatel. Doplňuje se též vedení údajů o datové schránce občana, aby mohl být prostřednictvím datové schránky informován 60 dnů před skončením platnosti cestovního dokladu. Úprava je navržena pro technicky snadnější vyhledávání držitelů datových schránek, kterým končí platnost cestovních dokladů a podle zákona musí být informováni 60 dnů před skončením platnosti dokladu.

V platné právní úpravě není zakotven speciální aplikační program pro sběr dat na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, který zajišťuje nejen sběr dat pro personalizaci dokladů, ale i předávání dokladů držitelům a případnou reklamaci. Sběrem dat se rozumí získávání údajů z informačních systémů pro účely vydávání cestovních dokladů (tzn. získávání údajů ze základního registru obyvatel a z informačního systému evidence cestovních dokladů).

Platná právní úprava upravující přestupky na úseku cestovních dokladů definuje skutkovou podstatu přestupku spočívající v poskytnutí cestovního dokladu jako zástavy. Jelikož zpravidla nelze prokázat, že cestovní doklad byl v zástavě, jestliže lze stíhat jak poskytnutí, tak přijetí do zástavy, navrhuje se vypustit tuto skutkovou podstatu. Dále se navrhuje nová skutková podstata přestupku, který by spáchal ten, kdo požaduje cestovní doklad jako zástavu, neboť přispěje k nárůstu objasnění protiprávního jednání. Doposud ten, kdo poskytl cestovní doklad do zástavy, nedosvědčil přijetí cestovního dokladu do zástavy, aby sám nebyl stíhán. Navrhovaná právní úprava koresponduje s úpravou přestupků v oblasti občanských průkazů.

K zákonu o azylu:

Obdobně jako je tomu v návrhu změny zákona o cestovních dokladech se navrhuje ukončit vydávání cestovních dokladů bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji, vydávaných azylantům.

K zákonu o pobytu cizinců:

Obdobně jako je tomu v návrhu změny zákona o cestovních dokladech se navrhuje ukončit vydávání cizineckých pasů bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji. Dále se navrhuje rozšířit rozsah údajů vedených v agendovém informačním systému cizinců tak, aby bylo ve shodě s údaji vedenými v agendovém informačním systému evidence obyvatel.

K zákonu o správních poplatcích:

V posledních letech dochází k růstu počtu osob, kterým je rušen trvalý pobyt na území České republiky, kdy v roce 2011 byl zrušen údaj o místě trvalého pobytu celkem 38 104 osobám, v roce 2012 to bylo již 50 453 osob a v roce 2013 50 600 osob. Ve většině těchto případů je postupováno účelově, aby se občan dostal na tzv. „úřední adresu“, tj. adresu sídla ohlašovny. V těchto případech si občan nechá zrušit údaj o adrese místa trvalého pobytu a po ukončení správního řízení je mu jako adresa místa trvalého pobytu zapsáno sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu měl veden údaj o adrese posledního trvalého pobytu.

Ze stejných důvodů dochází v současné době rovněž k případům, kdy občan žádá ukončit trvalý pobyt na území České republiky, což lze pouze z důvodu odchodu do zahraničí. Pokud se občan vrátí ze zahraničí a nemá se kam přihlásit k trvalému pobytu, místem jeho trvalého pobytu se stane sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu měl hlášen poslední trvalý pobyt.

K výše uvedeným případům, tj. účelovému rušení trvalého pobytu a ukončování trvalého pobytu dochází zejména z důvodu obav z exekucí, kdy se občan z důvodu vyhýbání exekučním řízením snaží získat adresu místa trvalého pobytu na adrese sídla ohlašovny, kde měl veden údaj o adrese posledního trvalého pobytu.

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že se v současné době množí případy, kdy občan jeden den nahlásí ukončení trvalého pobytu na území České republiky a hned následující den oznámí, že se vrátil ze zahraničí, avšak nemá se kde přihlásit k trvalému pobytu, a proto má jako místo trvalého pobytu uvedeno sídlo ohlašovny v místě, kde měl poslední místo trvalého pobytu, čímž narůstá pracnost při výkonu státní správy na daném úseku, nově se navrhuje zavést správní poplatek za ohlášení ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

Z obdobných důvodů, kdy v posledních letech dochází k nárůstu podání návrhu na zrušení údaje o místu trvalého pobytu, v průměru 50 000 návrhů za rok, se navrhuje nově zpoplatnit i provedení těchto úkonů a omezit tím počet účelově podávaných návrhů.

V současné právní úpravě je stanoven správní poplatek za vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji, za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo za průkaz obsahující neoprávněně provedené zápisy ve výši 100 Kč. Nízký správní poplatek občany nemotivuje chránit občanský průkaz před zničením, poškozením a ztrátou. Opakovaná výroba občanských průkazů finančně zatěžuje státní rozpočet a pracovně i správní úřady.

V případě, že občan žádá vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji z důvodu zápisu titulu nebo vědecké hodnosti anebo jeho vydání z jiného osobního důvodu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu, je opodstatněné opětovné zavedení správního poplatku. Navrhuje se stanovit jej ve výši 200 Kč.

V platné právní úpravě je stanoveno, co není předmětem poplatku. V novele zákona o správních poplatcích se navrhuje rozšíření důvodů, které nejsou předmětem poplatku. Předmětem poplatku není vydání nového občanského průkazu, je-li titul nebo vědecká hodnost zapisovaná do vydaného občanského průkazu spolu se změnami již zapsaných údajů. Od poplatku jsou dále osvobozeny výpisy provozních údajů vedených v základním registru obyvatel.

Z důvodu přednostního zpracování žádosti a personalizace cestovního pasu je stanoven vyšší správní poplatek za vydání cestovního pasu v kratší lhůtě a zároveň se navrhuje splatnost poplatku při podání žádosti o jeho vydání. Zrušují se správní poplatky za úkony, které se podle zákona o cestovních dokladech již neprovádí (např. zapsání dítěte do vydaného cestovního dokladu).

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

K zákonu o evidenci obyvatel:

V současné době se v agendovém informačním systému evidence obyvatel vede pouze údaj o státním občanství (popřípadě více státních občanství). Nový zákon o státním občanství stanoví, že evidence fyzických osob, které pozbyly nebo nabyly státní občanství, se vede v informačním systému, jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Dále se v informačním systému evidence obyvatel nevede rodné příjmení u takzvaných „vedlejších osob“ k subjektu údajů, které je potřebné pro lepší ztotožnění osoby. Z praxe se ukázalo, že by bylo vhodné vést v informačním systému evidence obyvatel u údajů, kdy byla osoba rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstného a u prohlášení za mrtvého, taktéž datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Rovněž je třeba reagovat na rekodifikaci soukromého práva (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014) a provést další odpovídající legislativně technické změny.

Na základě platné právní úpravy krajský úřad zapisuje do informačního systému evidence obyvatel jen údaje o občanech v rozsahu jméno, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo a okres narození, popř. stát narození, rodné číslo, státní občanství a pohlaví. Považuje se za vhodné, aby krajské úřady zapisovaly u osob i takzvané „vedlejší osoby“ (matku, otce, děti, manžela).

V současné právní úpravě se při zprostředkování kontaktu sdělí kontaktujícímu pouze

skutečnost, že se osobu nepodařilo dohledat, nebo v případě, že se jedná o osobu blízkou, sdělí se datum a místo úmrtí. Jelikož v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku vznikl institut „nezvěstnosti“, považujeme za vhodné sdělit i tuto skutečnost. Dále osobě, která není osobou blízkou, sdělit pouze skutečnost o tom, že kontaktovaná osoba již zemřela, popř. o tom, že byla rozhodnutím soudu prohlášena za mrtvou nebo nezvěstnou.

Na úseku rodných čísel se ukazuje nezbytná úprava, podle které by se v registru rodných čísel vedla rodná čísla určená ministerstvem, tedy od 1. 1. 2003. Dříve určená rodná čísla (Českým statistickým úřadem nebo Českou správou sociálního zabezpečení) se povedou v registru rodných čísel, pouze pokud jsou do doby účinnosti tohoto zákona vedena, jinak je bude možné vést pouze v listinné podobě.

Podle platné právní úpravy se mění rodné číslo při osvojení. Není specifikováno, kdy není třeba rodné číslo měnit. S ohledem na novou právní úpravu občanského zákoníku, kdy je možné osvojit i zletilého a osvojení zrušitelné se ze zákona po uplynutí lhůty tří let mění na osvojení nezrušitelné, je třeba tyto případy vymezit a neměnit těmto osobám stávající rodné číslo.

K zákonu o občanských průkazech:

Současná právní úprava má za následek nesoulad mezi zákonem o evidenci obyvatel a zákonem o občanských průkazech. Podle zákona o občanských průkazech občanovi, který získal státní občanství a který nemá nebo neměl trvalý pobyt na území České republiky, vydává občanský průkaz Úřad městské části Praha 1, zatímco podle zákona o evidenci obyvatel je místem trvalého pobytu občana, který získal státní občanství, sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky v případě, že se občan narodil v zahraničí.

Občan může požádat o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem a o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností a lze ho převzít u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti, jinak je povinen občanský průkaz převzít u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Doba jejich platnosti je 10 let nebo 5 let, je-li občanský průkaz vydáván občanu mladšímu 15 let.

Občan má dále možnost požádat o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů a lze ho převzít u obecního úřadu obce s rozšířenou působností pouze v místě trvalého pobytu občana. Doba jeho platnosti je 6 měsíců, 3 měsíce nebo 1 měsíc. Důvody vydání v uvedených lhůtách jsou přímo stanoveny v zákoně o občanských průkazech (např. 1 měsíc v případě, že občan žádá o vydání občanského průkazu z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu).

V současné době je umožněno zapisovat pouze data pro vytváření elektronických podpisů spolu s kvalifikovaným certifikátem obsahujícím data pro ověřování elektronických podpisů odpovídající těmto datům a s daty nezbytně nutnými pro užívání elektronického podpisu.

Podle stávajícího znění zákona o občanských průkazech jsou důvodem skončení platnosti občanského průkazu uplynutí doby v něm vyznačené, ohlášení jeho ztráty, odcizení nebo zničení, pozbytí státního občanství, úmrtí nebo právní moc rozhodnutí soudu o prohlášení občana za mrtvého, nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu. Chybí zde jako důvod neplatnosti občanského průkazu ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

V platné právní úpravě není jednoznačně stanovena místní příslušnost pro projednávání přestupků u osob s trvalým pobytem mimo území České republiky.

V současné době se vedou údaje o každém bezpečnostním osobním kódu. K jednomu občanskému průkazu může existovat kromě aktuálního bezpečnostního osobního kódu i řada dalších historických bezpečnostních osobních kódů, a to již neaktivních. Vzhledem k tomu, že se jedná o šifrované údaje, které nelze jinak využít, navrhuje se vedení pouze aktuálního bezpečnostního kódu.

K zákonu o cestovních dokladech:

Podle zákona o cestovních dokladech není jednoznačně stanoveno, zda lze vnější hranici překročit pouze s českým platným cestovním dokladem. Jestliže policie při kontrole zjistí, že se cestovním dokladem cizího státu prokazuje občan České republiky, je oprávněna požadovat po něm předložení českého cestovního dokladu. Pokud jej nepředloží, neumožní mu vycestování do zahraničí, mnohdy do státu, jehož je také občanem. Tím dochází k faktickému omezení svobody pohybu a pobytu osob s několikerým státním občanstvím.

Občan může požádat o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji u orgánu příslušného k jeho vydání, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Nemá- li občan trvalý pobyt na území, vydá cestovní pas obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Žádost lze dále podat u zastupitelského úřadu České republiky, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného

honorárním konzulárním úředníkem. Cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat

s biometrickými údaji lze převzít pouze u orgánu, u kterého byla podána žádost o jeho vydání a vydává se ve lhůtě 30 dnů; je-li žádost podaná u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, ve lhůtě 120 dnů. Cestovní pas obsahující strojově čitelné údaje a nosič dat s biometrickými údaji se vydává s územní platností do všech států světa s dobou platnosti 10 let občanům starším 15 let a s dobou platnosti 5 let občanům mladším 15 let.

Správní poplatek za vydání tohoto cestovního dokladu činí 600 Kč, pro občany mladší 15 let 100 Kč. Při podání žádosti na zastupitelském úřadě činí správní poplatky 1 200 Kč a 400 Kč.

Podle stávajícího znění zákona o cestovních dokladech se občanovi, který požádá o vydání cestovního pasu ve lhůtě kratší než 30 dnů, a je-li žádost podána u zastupitelského úřadu, ve lhůtě kratší než 120 dnů, vydá cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji (tzv. „blesk“), a to ve lhůtě do 15 dnů, a je-li žádost podána u zastupitelského úřadu, ve lhůtě do 60 dnů. Žádost o vydání tohoto cestovního dokladu lze podat u obecního úřadu obce s rozšířenou působností i mimo místo trvalého pobytu občana anebo matričního úřadu a je vydáván s dobou platnosti 6 měsíců.

Správní poplatek za vydání tohoto cestovního dokladu činí 1 500 Kč, pro občany mladší 15 let 1 000 Kč. Při podání žádosti na zastupitelském úřadě činí správní poplatky 1 600 Kč a 1 100 Kč.

Uvedený cestovní pas, který obsahuje lepenou fotografii držitele, je na obecních

úřadech obcí s rozšířenou působností vypisován jehličkovou tiskárnou. Jeho vydávání může představovat bezpečnostní riziko, neboť ochrana datové stránky termoplastickou fólií, užití lepené fotografie držitele, decentralizovaný způsob vydání a v neposlední řadě i absence strojově čitelných údajů, již neodpovídají současným bezpečnostním požadavkům.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Navrhované změny zákona o evidenci obyvatel se dotýkají obecních úřadů, kterým se stanovuje povinnost přebírat oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením. Krajské úřady budou zapisovat více údajů do informačního systému evidence obyvatel. Na občany má dopad v případě podání žádosti o zprostředkování kontaktu, kdy se jim sdělí více skutečností, než podle současné právní úpravy. Dále se osobám při osvojení zletilého a změně stupně osvojení ze zrušitelného na nezrušitelné za předpokladu, že osvojitelé zůstanou stejní, nebude měnit rodné číslo.

Navrhovaná novela zákona o občanských průkazech má přímý dopad na občany, neboť se množí případy, kdy adresa trvalého pobytu na území České republiky v občanském průkazu neodpovídá skutečné adrese. I přesto, že není možné stanovit přesné počty těchto občanů, tato skutečnost je evidentní na základě problémů vyvstávajících v praxi v souvislosti s narůstající obtížností dohledat konkrétní fyzické osoby. Nově se navrhuje stanovení neplatnosti občanského průkazu ze zákona v případě ukončení trvalého pobytu na území České republiky. I nadále mu bude ponechána možnost volby, u kterého úřadu žádost o vydání občanského průkazu podá, avšak převzít bude možné pouze u toho úřadu, kde bude podána žádost. Uvedený postup se navrhuje z důvodu sjednocení právní úpravy při vydávání cestovních dokladů, ale zejména sjednocení technických postupů, a tím i snížení finanční náročnosti při vydávání dokladů. Pozitivním dopadem na občany je i skutečnost, že občané budou moci požádat o vydání nového občanského průkazu se strojově čitelnými údaji v osobním zájmu, což platná právní úprava neumožňovala. Zavádí se také možnost požádat o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden měsíc v souvislosti se zrušením údaje o místu trvalého pobytu,

Navrhovaná novela zákona o cestovních dokladech přímo dopadá především na občany, kteří potřebují urychleně vycestovat do zahraničí a usnadnit jim podání žádosti o vydání cestovního pasu. Občané si budou moci zvolit, u jakého úřadu žádost o vydání cestovního pasu podají. Tím se usnadní vydání cestovního pasu občanům, kteří se zejména z pracovních důvodů nezdržují v místě svého trvalého pobytu, a občanům žijícím v zahraničí.

Zákonné změně rovněž odpovídá i technická úprava systému na zpracování

a vydávání elektronických občanských průkazů a cestovních pasů.

Novela zákona o občanských průkazech a o cestovních dokladech přímo dopadá i na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které žádosti o vydání občanského průkazu a cestovního pasu zpracovávají.

1. 5 Popis cílového stavu

K zákonu o evidenci obyvatel:

Novelizace zákona o evidenci obyvatel si bere za cíl sjednotit terminologii s novým občanským zákoníkem, reagovat na novou právní úpravu v oblasti státního občanství a upravit platnou právní úpravu v souvislosti s připravovaným novým informačním systémem evidence obyvatel. V praxi se stále naráží na nové situace vzniklé přijetím občanského zákoníku, které je třeba vyřešit novelizací, aby se usnadnila práce úřadům i občanům.

Účelem navrhované úpravy je umožnit použít fikci doručení ve správním řízení osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny. Dalším cílem je sdělit při zprostředkování kontaktu kontaktující osobě více skutečností než doposud.

Cílem, kterého má být dosaženo rozšířením rozsahu údajů vedených v agendovém informačním systému evidence obyvatel, je zejména snazší ztotožňování fyzických osob a odstraňování případných nesouladů v tomto systému. Za účelem usnadnění výkonu státní správy se navrhuje rozšířit rozsah využívaných údajů z ostatních evidencí a rozšířit okruh subjektů, které mohou tyto údaje využívat.

Předkládaná právní úprava si klade za cíl zefektivnění výkonu státní správy na úseku rodných čísel rozšířením rozsahu údajů vedených v registru rodných čísel o poznámku, obrazový záznam dokladu o rodném čísle a záznam o osvědčení, ověření nebo potvrzení změny rodného čísla.

Předkládanou novelou má být dosaženo omezení účelového zneužívání ukončování trvalého pobytu na území České republiky a podávání návrhu na zrušení údaje o trvalém pobytu, a to zavedením správních poplatků za tyto úkony. Dalším důvodem pro zavedení správního poplatku za zrušení trvalého pobytu je skutečnost, že se jedná o činnost, která finančně zatěžuje obecní úřady. Správní poplatek má sloužit k částečnému pokrytí nákladů obecních úřadů se správním řízením.

K zákonu o občanských průkazech:

Účelem novelizace zákona o občanských průkazech je sjednocení právní úpravy týkající se místní příslušnosti pro podání žádosti o vydání a převzetí občanského průkazu, a to obdobně jako u právní úpravy na úseku cestovních dokladů. Navrhuje se, aby občanský průkaz vydával obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, u něhož občan podal žádost o jeho vydání. Jeho převzetí bude možné u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu.

Cílem předkládané novely je zamezit situaci, kdy v platném občanském průkazu je uveden nesprávný údaj o místu trvalého pobytu. Jelikož na základě poznatků z praxe občané ve většině případů neplní zákonnou povinnost odevzdat občanský průkaz do 15 dnů po ukončení trvalého pobytu na území České republiky, bude stanovena neplatnost občanského průkazu v případě ukončení trvalého pobytu na území České republiky ze zákona. Dále se navrhuje ustanovení o příslušnosti k projednávání přestupků občanů bez trvalého pobytu na území České republiky, kteří si na žádost mohou nechat vydat občanský průkaz. V současné právní úpravě je k řízení o přestupcích příslušný, podle § 16a odstavce 1 písm. a) až n) zákona o občanských průkazech, v první stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu.

Novelizace zákona o občanských průkazech si klade za cíl umožnit do kontaktního elektronického čipu zapsat kryptografické klíče spolu s komerčním certifikátem.

Pro splnění povinnosti občana, který má trvalý pobyt na území České republiky a dosáhl věku 15 let, mít občanský průkaz, je nutné požádat o vydání občanského průkazu nejdříve v den dovršení 15 let věku tak, aby občanský průkaz byl vydán bez správního poplatku, a nejpozději do 30 dnů po dovršení 15 let věku tak, aby se občan nedopustil přestupku. V případě, že bude žádost podána ve větším předstihu a občanský průkaz bude vyroben před dovršením 15 let, bude doba jeho platnosti pouze 5 let (občanům starším 15 let se vydá občanský průkaz s dobou platnosti 10 let) a současně bude občan povinen zaplatit správní poplatek ve výši 50 Kč, neboť by se jednalo o vydání občanského průkazu občanu mladšímu 15 let.

Vzhledem k tomu, že údaje o bezpečnostním osobním kódu nelze nijak využívat, navrhuje se vést pouze údaje k aktuálnímu bezpečnostnímu osobnímu kódu v šifrované podobě a datum jeho změny, a to z důvodu zákonem povolené změny bezpečnostního osobního kódu.

Dalším cílem je sjednocení doby vedení údajů v evidenci občanských průkazů po skončení platnosti občanského průkazu, s výjimkou údajů o bezpečnostním osobním kódu uvedených v § 17 odst. 2 písm. q), které se vedou pouze po dobu platnosti občanského průkazu, s délkou doby uchovávání údajů vedených v cestovních dokladech. Navržené zkrácení lhůty z 50 let na 15 let bude rovněž znamenat určitou úsporu finančních nákladů ze státního rozpočtu.

K zákonu o cestovních dokladech:

Novelizace zákona o cestovních dokladech si klade za cíl umožnit překračování vnější hranice občanům s dalším občanstvím bez ohledu na to, zda použijí český cestovní doklad nebo cestovní doklad státu, jehož jsou také občanem. Dále si klade za cíl usnadnit občanům podání žádosti o vydání cestovního pasu a jejich používání. Jedná se zejména o:

- možnost vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji v kratší lhůtě než 30 dnů

Cestovní pas se bude v tomto případě vydávat ve lhůtě 6 pracovních dnů. Tento cestovní pas nahradí cestovní pas vydávaný ve lhůtě do 15 dnů, který neobsahuje strojově čitelné údaje, nosič dat s biometrickými údaji, digitální zpracování fotografie a podpis občana a má dobu platnosti jen 6 měsíců. Občan tak získá plnohodnotný cestovní doklad, bude-li potřebovat urychleně vycestovat do zahraničí.

- možnost podání žádosti o vydání cestovního pasu u kteréhokoli obecního úřadu obce s rozšířenou působností

Občan bude moci podat žádost o vydání cestovního pasu jak ve lhůtě 30 dnů, tak ve lhůtě 6 pracovních dnů i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností mimo místo trvalého pobytu. Tato skutečnost bude přínosem například pro občany, kteří chtějí podat žádost v místě, kde pracují, přechodně se zdržují atd.

K zákonu o správních poplatcích:

Cílem novely zákona o správních poplatcích je snížení neúměrného zatěžování úřadů související s agendou rušení a ukončení trvalého pobytu. Novelizací zákona o správních poplatcích dojde ke stanovení správního poplatku za úkony, za které se doposud nevybíraly správní poplatky. Navrhuje se zavést správní poplatek za podání návrhu na zrušení trvalého pobytu občanovi ve výši 100 Kč za každého občana (např. u střídavé péče rodičů dochází k neustálému přihlašování a rušení údaje o místu trvalého pobytu) a obdobně i cizinci. Dále při ukončení trvalého pobytu na území České republiky na ohlašovně se navrhuje zavést správní poplatek ve výši 100 Kč a při ukončení na zastupitelských úřadech se navrhuje správní poplatek ve výši 300 Kč.

Účelem navrhované právní úpravy je zejména výchovné působení na občany v případě opakované ztráty (někdy i několikrát do roka), odcizení a zničení občanského průkazu, protože jej občan dostatečně nechránil. Nově se, vzhledem k pracnosti při vydávání občanských průkazů, navrhuje výše správního poplatku 200 Kč za vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji za průkaz poškozený, zničený ztracený, odcizený nebo průkaz obsahující neoprávněné zápisy.

Rovněž se umožňuje vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji z důvodu zápisu údaje na žádost občana nebo jeho vydání z jiného osobního důvodu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu, a to za správní poplatek ve výši 200 Kč. Zpoplatnění požadované změny je navrhováno jednak z důvodu pracnosti na jednotlivých obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a dále z důvodu umožnění vydávání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji i z jiných než zákonných důvodů. Jedná se o případy, kdy občan má platný občanský průkaz, ale požaduje bez právního důvodu vydání nového vzoru občanského průkazu se strojově čitelnými údaji. Současně se navrhuje správní poplatek nevybírat, je-li vydáván občanský průkaz z důvodu provedení změn zapsaných údajů a současně je proveden i zápis titulu na žádost občana.

Dalším cílem, kterého má být dosaženo, je možnost vydat občanovi na jeho žádost cestovní pas se strojově čitelnými údaji ve zkrácené lhůtě, tj. ve lhůtě 6 pracovních dnů, Z důvodu přednostního zpracování žádosti a personalizace cestovního pasu se navrhuje stanovit vyšší správní poplatek, a to ve výši 4 000 Kč a pro občany mladší 15 let ve výši 2 000 Kč.

Výše uvedené správní poplatky, vyjma konzulárních poplatků, zůstanou příjmem rozpočtů obcí.

1. 6 Zhodnocení rizika

Nepřijetí návrhu novely zákona o evidenci obyvatel povede k roztříštěnosti užívané právní terminologie a může dojít ke značnému ztížení výkonu státní správy na úseku evidence obyvatel a rodných čísel.

Nepřijetím návrhu novely zákona o občanských průkazech by nedošlo k odstranění nesouladu mezi zákonem o evidenci obyvatel a zákonem o občanských průkazech.

Pokud by nebyl přijat návrh novely zákona o cestovních dokladech, Česká republika by nesplnila svůj závazek vyplývající z Přílohy 9, podle níž smluvní státy zajistí, aby platnost cestovních pasů, které nejsou strojově čitelné, skončila nejpozději do 24. listopadu 2015.

Podle navrhované novely skončí vydávání cestovních pasů bez strojově čitelných údajů 31. prosince 2015, jejich platnost tedy skončí nejpozději 30. června 2016, tj. po termínu stanoveném v Příloze 9. Podle informací Ministerstva dopravy, v jehož gesci je uvedený dokument ICAO, nehrozí České republice při nesplnění tohoto závazku žádné sankce, pokud bude informovat Mezinárodní organizaci pro civilní letectví ICAO o zvoleném postupu a sdělí, do kdy se budou cestovní pasy bez strojově čitelných údajů vydávat, resp. kdy skončí jejich platnost.

Cestovní pasy bez strojově čitelných údajů se budou vydávat až do konce roku 2015, protože vydávání cestovních pasů ve lhůtě 6 dnů bude moci být realizováno až na základě nové smlouvy s výrobcem od 1. ledna 2016. Občané budou moci používat cestovní pasy bez strojově čitelných údajů i po 24. listopadu 2015.

2. Návrh variant řešení

2.1. Varianta 1 – nulová

Předpokládá zachování stávajícího stavu.

2.2. Varianta 2

Varianta 2 spočívá v novelizaci právní úpravy v oblasti evidence obyvatel a rodných čísel, cestovních dokladů a občanských průkazů. Novelizace vyřeší jak legislativně-technické nedostatky, tak i věcné problémy právní úpravy.

Navrhovaná novela v oblasti evidence obyvatel reaguje na rekodifikaci soukromého práva v souvislosti s účinností občanského zákoníku. Dále rozšiřuje rozsah údajů vedených v agendovém informačním systému evidence obyvatel, v registru rodných čísel a počet údajů využívaných z informačních systémů provozovaných policií o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky a rozsah poskytovaných údajů osobě blízké při využití institutu zprostředkování kontaktu. Stanovuje nově povinnosti ohlašovnám umožnit fyzickým osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny převzít oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením.

V oblasti občanských průkazů se zpřesňuje působnost obecních úřadů v případě vydávání občanských průkazů občanům a dále v oblasti rozhodování o přestupcích.

Zkrácením doby vedení údajů v evidenci občanských průkazů po skončení platnosti občanského průkazu z 50 let na 15 let, dojde k finančním úsporám v souvislosti se snížením nákladů na budování úložných center. Původní doba 50 let byla zvolena z důvodu využívání archivních dat pro potřeby zjišťování státního občanství. Doba vedení údajů v evidenci občanských průkazů 15 let byla zvolena shodně s dobou uchovávání údajů podle zákona o cestovních dokladech. Zavádí se možnost zapsat do kontaktního elektronického čipu údaje umožňující elektronickou autentizaci držitele občanského průkazu pro informační systémy veřejné správy (tzv. komerční certifikát a s ním spojené kryptografické klíče).

Schválení navrhované novely zákona o cestovních dokladech bude znamenat splnění závazku vyplývajícího z Přílohy 9, tj. zrušit vydávání cestovních pasů bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji a v návaznosti na to vydávat cestovní pasy v kratší lhůtě. Dále se umožní podání žádosti o vydání cestovního pasu u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností a překračování vnější hranice občanům s dalším občanstvím bez ohledu na to, zda použijí český cestovní doklad, nebo doklad jiného státu, jehož jsou také občanem.

Z důvodu administrativní náročnosti v případě rušení údaje o místě trvalého pobytu se navrhuje zavedení správního poplatku za podání návrhu na zrušení trvalého pobytu a současně se nově zavádí správní poplatek za ukončení trvalého pobytu na území České republiky jak přímo na ohlašovně, tak i v případě podání žádosti o ukončení trvalého pobytu na zastupitelském úřadě v zahraničí. Předpokládá se, že zavedením správních poplatků by jednak mohlo dojít ke snížení počtu občanů, kteří budou účelově ukončovat trvalý pobyt na území České republiky nebo si budou nechat rušit údaj o místě trvalého pobytu, aby se jejich místem trvalého pobytu stalo sídlo ohlašovny, a současně se alespoň částečně bude obecním úřadům finančně kompenzovat zvýšený nárůst administrativní náročnosti.

Dále se nově zavádí správní poplatky za vydání občanského průkazu z důvodu zápisu titulu nebo vědecké hodnosti a z osobního důvodu. Navrhuje se zvýšení správního poplatku za vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji v případě ztráty, odcizení a zničení občanského průkazu.

Nově se stanoví správní poplatek za vydání cestovního pasu v kratší lhůtě a současně se ruší správní poplatky za úkony, které se podle zákona o cestovních dokladech, zákona o cizincích a zákona o azylu nebudou provádět (vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat) nebo se již neprovádí (nevydávají se průkazy pro překračování státních hranic, které již nejsou cestovními doklady, děti se nezapisují do vydaného cestovního dokladu). Určuje se splatnost poplatku při podání žádosti o vydání cestovního pasu, neboť odeslání zpracované žádosti výrobci je nevratný krok směřující k vydání cestovního pasu.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1 Identifikace nákladů a přínosů

Náklady:

Úprava agendového informačního systému evidence obyvatel a úprava zápisových formulářů Czech Point v souvislosti s novelou zákona o evidenci obyvatel je odhadována částkou cca 6 mil. Kč.

Nutnost úpravy systému ke zpracování dat pro výrobu občanských průkazů a cestovních dokladů vychází z předkládaných novel zákonů. Cílem je nejen zajištění souladu s navrhovanou právní úpravou, ale také bezporuchové napojení systému s třemi nově vybudovanými informačními systémy a základními registry veřejné správy. Platná smlouva uzavřená s výrobcem dokladů končí 31. prosince 2015. V té souvislosti Ministerstvo vnitra zpracovalo a vláda schválila svým usnesením č. 102 ze dne 19. února 2014 materiál k zabezpečení výroby osobních dokladů vydávaných v působnosti Ministerstva vnitra od 1. ledna 2016.

Vzhledem k tomu, že v současné době ještě není s výrobcem uzavřena nová smlouva na zajištění výroby dokladů od roku 2016, nelze přesně stanovit finanční náklady na úpravu systému. S ohledem na současnou smlouvu a s ohledem na rozsah požadovaných úprav v systému podle navrhovaných novel zákonů se odhaduje celková výše na cca 7,5 mld. Kč s tím, že tato částka zahrnuje nejen úpravu systémů, ale i náklady na výrobu všech v současné době vydávaných dokladů - elektronických občanských průkazů, cestovních pasů se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, dokladů o povolení k pobytu státních příslušníků třetích zemí s biometrickými prvky (e-PKP) a cizineckých a uprchlických cestovních pasů na období 10 let od 1. ledna 2016. Náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra a z tohoto titulu nebude požadováno navýšení jejího rozpočtu.

Zavedení nových správních poplatků, popř. navýšení poplatků stávajících bude znamenat vyšší finanční náklady na straně občanů. Nově je zaváděn správní poplatek za návrh na ukončení trvalého pobytu ve výši 100 Kč. Vzhledem k tomu, že typově jde o úkony, které nejsou ze strany jednotlivce prováděny často, není dopad na občany nikterak zásadní. Rovněž zvýšení správního poplatku za vydání nového občanského průkazu za průkaz poškozený, odcizený, zničený nebo ztracený o 100 Kč v jednotlivém případě není z hlediska dopadů na občany nepřiměřeně zatěžující. Pokud jde o správní poplatek za vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě ve výši 4 000 Kč (resp. 2 000 Kč v případě občanů mladších 15 let), odpovídá jeho výše skutečnosti, že cestovní pas je v tomto případě vydáván v mimořádně krátké lhůtě, což vyžaduje přednostní zpracování. Pro případy vydání cestovního pasu ve lhůtě do 30 dnů zůstává zachován správní poplatek ve stávající výši 600 Kč (v případě občanů mladších 15 let 100 Kč).

Přínosy:

Hlavními přínosy navrhované změny zákona o evidenci obyvatel je sjednocení právní úpravy, efektivnější výkon státní správy, rozšíření využívaných údajů z informačních systémů cizinců provozovaných policií a rozšíření okruhu subjektů, kteří mají možnost údaje využívat, rozšíření okruhu skutečností, které se kontaktující osoba dozví v případě využití institutu zprostředkování kontaktu, možnost doručení osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny a uplatnění fikce doručení ve správním řízení, menší administrativní zátěž pro občany stanovením povinnosti obecním úřadům nahlížet do katastru nemovitostí, pokud takovou možnost mají, a při osvojení zletilého je eliminována značná administrativní zátěž občana, jelikož v těchto případech již nebude prováděna změna rodného čísla.

Hlavním přínosem navrhované změny zákona o občanských průkazech a zákona o cestovních dokladech je v souvislosti s přechodem na jednoúrovňový systém evidence občanských průkazů a cestovních dokladů zajištění bezproblémového fungování systému pro pořizování a zpracovávání žádostí o vydání občanského průkazu a cestovního dokladu. Z uvedeného důvodu je nutné rozšířit údaje vedené v informačním systému evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů. Nově se budou vést všechny údaje, které jsou zapisovány do dokladů tak, aby mohly probíhat jejich notifikace z registru obyvatel a z agendového informačního systému evidence obyvatel. Doplňuje se též vedení údajů o datové schránce občana, aby mohl být prostřednictvím datové schránky informován 60 dnů před skončením platnosti občanského průkazu. Úprava je navržena pro technicky snadnější vyhledávání držitelů datových schránek, kterým končí platnost občanského průkazu a cestovního dokladu.

Na základě předložené novely zákona o cestovních dokladech se umožní vydávat občanům v krátké lhůtě plnohodnotné cestovní pasy k cestám do všech států světa. Dále se umožní občanům požádat o vydání cestovního pasu na kterémkoliv obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Tím odpadnou stížnosti občanů, kteří se stěžují, že musí cestovat za účelem podání žádosti do místa trvalého pobytu a dotazují se, z jakého důvodu nemohou podat žádost o vydání cestovního pasu tam, kde se zdržují. Zpracování žádosti o vydání cestovního pasu bude obdobné jako zpracování žádosti o vydání strojově čitelného občanského průkazu, kterou lze rovněž podat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

V souvislosti s novelou zákona o evidenci obyvatel, občanských průkazech a cestovních dokladech dojde k zavedení, popř. navýšení správních poplatků, které se stanou příjmem rozpočtu obcí.

Novely zákonů o pobytu cizinců na území České republiky a o azylu jsou prováděny z důvodu sjednocení rozsahu údajů vedených v informačním systému evidence cizinců s informačním systémem evidence obyvatel a dále z důvodu ukončení vydávání dokladů bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji.

3.2 Vyhodnocení variant

Přijetí varianty 1 by v souvislosti s nárůstem agendy rušení trvalých pobytů, ukončení trvalého pobytu, případně vydávání nových občanských průkazů výměnou za poškozené, zničené nebo ztracené pro obecní úřady znamenalo, že neobdrží za tyto úkony žádnou finanční kompenzaci. Jiná řešení stávajících problémů než zavedení a navýšení správních poplatků v této oblasti se jeví jako neefektivní. Možné další řešení by mohl představovat pouze zcela nový zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech spočívající v zásadních změnách jako např. zavedení povinnosti hlásit se k trvalému pobytu podle místa faktického pobytu.

Při použití varianty 1 se na úseku rodných čísel nepředpokládá žádný přímý dopad na státní rozpočet. Nicméně lze očekávat prohlubující se nespokojenost ze strany občanů, a to zejména v případech, kdy v rámci osvojení zletilých fyzických osob dochází ke změně rodného čísla.

Dále by nepřijetím novely nebyl odstraněn rozpor se zákonem o evidenci obyvatel v určení příslušnosti orgánu pro vydání elektronických občanských průkazů po nabytí státního občanství. Dále by nepřijetí novely a zvolení nulové varianty mělo dopad na státní rozpočet, vzhledem k tomu, že by se musely vést údaje v informačním systému evidence občanských průkazů 50 let po skončení platnosti elektronických občanských průkazů, což do určité míry státní rozpočet zatěžuje.

V případě zachování stávající právní úpravy nebudou žádné další finanční nároky na vydávání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů s lepenou fotografií, stejně tak nebudou žádné vyšší finanční náklady na nabírání žádostí na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v místě trvalého pobytu občana. Avšak uvedená právní úprava bude v rozporu s Přílohou 9, podle níž smluvní státy zajistí, aby platnost cestovních pasů, které nejsou strojově čitelné, skončila nejpozději do 24. listopadu 2015.

Přijetím varianty 2 se dále umožní zachovat registr rodných čísel v listinné podobě, neboť v současné době nemá Ministerstvo vnitra nejen finanční prostředky na dobudování registru rodných čísel, ale ani kapacitu zaměstnanců, kteří by uvedené činnosti prováděli. V následující tabulce jsou uvedeny nejen finanční náklady, ale i rozsah jednotlivých úkonů, od kterých se navrhuje odstoupit. Pouze pro ilustraci uvádíme, že sestavy roku 2003 byly 1 až 3 zaměstnanci do registru rodných čísel přepisovány cca 3 roky.

Způsob převoduOdhadovaná cena

Zdroj dat Podoba Ročníky Odhadované množství

do RRČza převod

při 3,50 Kč/lístek papírová (lístek1. 1. 1900 - 31. 12. 1929 a1

15 388 968 Kč

soupisové lístkycca 10 x 15 cm)část4 396 848 soupisových lístků skenování a vytěžení dat Ppři 4,00 Kč/lístek

1. 1. 1930 - 31. 12. 19391

Ř17 587 392 Kč I

přesný počet není znám

D denní záznamy

ručně psané knihy,(na každý den, měsíc, rok a pohlaví; dle počtumanuální zadávání

Ě o přidělených1969 - 1984

volné listy okresů, případně porodnických zařízenído registru rodných čísel

L koncovkách

v tehdejším Československu)

E N

sestavy2

Áelektronicky25 080sestav manuální zadávání přidělených1985 - 2003

tištěné sestavy do registru rodných čísel

rodných čísel R

ročníky různé; původcem jeprostřednictvím

Čsoubor dokumentů

Česká správa sociálního8 264 844 soupisových lístkůprogramového vybavení

databáze rodných(*.tif/*.txt)

zabezpečenípro migraci

čísel

1. 1. 1930 - 31. 12. 1968

v digitalizovanéprostřednictvím

soubor datovýcha ročníky nar. do 1930, bylo-3

podobě11 330 227záznamůprogramového vybavení

větli jim rodné číslo přiděleno pro migraci do roku 1999

N

papírové karty1890 – 1968 (muži)manuální zadávání

E číslovací karty 57 305 karet

s koncovkami1891 - 1968 (ženy) do registru rodných čísel

P Ř

přesný počet není znám

I

papírová, ručně

denní záznamy(na každý den, měsíc, rok a pohlaví; dle počtumanuální zadávání D

psaná (mnohdy1969 - 1984

Ěvolných koncovekokresů, případně porodnických zařízenído registru rodných čísel

nutno dopočítat)

Lv tehdejším Československu) E N sestavy rodnýchelektronickypřesný počet není znám, nicméně jde omanuální zadávání Á1985 - 2003

číseltištěné sestavy nepřidělená rodná čísla z cca 25 080 sestavdo registru rodných čísel

R Č

V roce 2008 naskenováno 603 152 soupisových lístků za cenu 2 000 000Kč, tj. cca 3,32 Kč/lístek. Celkové množství sestav za období odhadnuto podle počtu 110 porodnických zařízení v roce 2003. Do listopadu 2011 se jednalo o stále živou evidenci, do níž byl prováděn ze strany odboru správních činností Ministerstva vnitra zápis.

Přijetím předloženého návrhu nebude zatěžován státní rozpočet uchováváním údaje o elektronických občanských průkazech 50 let po skončení jejich platnosti a vedením neaktuálních bezpečnostních osobních kódů v informačním systému evidence občanských průkazů. Jednoznačně je stanovena i povinnost 15tiletých občanů požádat o vydání elektronických občanských průkazů, aby se nedopustili přestupku a byl jim vydán elektronický občanský průkaz bez správního poplatku.

Navrhovaným zavedením správního poplatku za zrušení údaje o místu trvalého pobytu lze předpokládat, v návaznosti na jednotlivé varianty, následující vzrůst příjmu obcí při průměrném ročním počtu 50 tis. zrušených trvalých pobytů, ve výši cca 5 mil. Kč ročně.

Za zavedení správního poplatku za návrh na ukončení trvalého pobytu lze předpokládat vzrůst příjmu, při stanovení správního poplatku ve výši 100 Kč při průměrném ročním počtu 4 000 ukončených trvalých pobytů o cca 400 000 Kč ročně.

Dále zvýšením správního poplatku za vydání nového občanského průkazu za průkaz poškozený, odcizený, zničený nebo ztracený o 100 Kč by mohly vzrůst příjmy obecním úřadům obcí s rozšířenou působností celkem o cca 17 mil. Kč ročně. Vycházíme z předpokladu, že v roce 2013 bylo požádáno o výměnu 173 361 občanských průkazů z důvodu poškození, zničení nebo ztráty. Nelze odhadnout, kolik bude činit nárůst vybraných správních poplatků za vydání občanského průkazu z osobních důvodů.

Lze odhadovat, že se bude vydávat maximálně 10% cestovních pasů ve zkrácené lhůtě, což při průměrném ročním celkovém počtu vydávaných cestovních pasů 400 000 může činit maximálně 40 000. Správní poplatek za jejich vydání se navrhuje 4 000 Kč a u občanů mladších 15 let 2 000 Kč. Je třeba vzít v úvahu, že občanům mladším 15 let by mohla být vydávána asi třetina cestovních pasů ve zkrácené lhůtě. Vycházíme-li z uvedeného předpokladu, bude vydáno 13 333 „dětských“ a 26 667 „dospělých“ cestovního pasů. Přínos ze správních poplatků, který bude příjmem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u něhož byla podána žádost o jejich vydání, lze předpokládat ve výši cca 133,3 mil. ročně.

Celkový příjem obcí z navrhovaného zvýšení nebo zavedení nových správních poplatků by ročně činil cca 156 miliónů Kč.

Přínosy navrhovaných novelizací tedy převyšují náklady na jejich realizaci.

4. Návrh řešení

4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta 1 - nulová

Nadále se bude muset měnit rodné číslo při osvojení zletilého, nebude možné využívat údaje z ostatních informačních systémů a okruh subjektů využívajících údaje z informačního systému cizinců bude užší. Bude se muset nadále dokazovat vlastnictví k nemovitosti i v případě, kdy obecní úřad bude mít přístup do katastru nemovitostí. Doručování osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny bude stále v praxi činit problémy. V agendovém informačním systému evidence obyvatel se povede menší rozsah údajů a při využití institutu zprostředkování kontaktu se bude sdělovat méně skutečností.

Za ohlášení ukončení pobytu na území České republiky a za návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu se nebude platit správní poplatek, který by částečně pokryl náklady obecního úřadu za úkony s tím souvisejícími.

Z pohledu zákona o občanských průkazech by nepřijetí navrhované novely zákona přineslo nemožnost vydávat občanské průkazy na žádost občanů z jiných osobních důvodů, bude docházet k výkladovým problémům ohledně přestupkového řízení u osob, které nemají trvalý pobyt na území České republiky, nezmění se místní příslušnost pro podání a převzetí občanských průkazů. Dále nepůjde do kontaktního elektronického čipu zapsat kryptografické klíče spolu s certifikátem.

Nepřijetím navrhované novely zákona o cestovních dokladech by se nezměnila místní příslušnost pro podání a převzetí cestovního pasu, a tím by nedošlo ke sjednocení této místní příslušnosti s občanskými průkazy. Dále by nedošlo ke splnění požadavku Přílohy 9, která ruší vydávání cestovních pasů bez strojově čitelných údajů.

Nulová varianta se tedy nejeví jako vhodná varianta s ohledem na skutečnost, že je třeba reagovat na nové právní úpravy a potřeby orgánů vykonávajících státní správu na úseku evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů.

Varianta 2

Novelizace zákonů o evidenci obyvatel, občanských průkazech, cestovních dokladech, správních poplatcích, o pobytu cizinců a o azylu je nejvhodnější variantou legislativního řešení.

Navrhovanými změnami zákona o evidenci obyvatel a rodných čísel dojde ke sjednocení právní úpravy, efektivnějšímu výkonu státní správy a u osvojení zletilého dochází k eliminaci administrativní zátěže občana. Je také nezbytné, aby nová aplikace registru rodných čísel byla zcela v souladu s platnou právní úpravou.

Navrhovanými změnami zákona o občanských průkazech a zákona o cestovních dokladech dojde v souvislosti s přechodem na jednoúrovňový systém evidence občanských průkazů a cestovních dokladů k zajištění bezproblémového fungování systému pro pořizování a zpracování žádostí o vydání občanského průkazu a cestovního dokladu.

Tato varianta se na úseku cestovních pasů a cestovních dokladů vydávaných pro cizince a azylanty jeví jako nejvhodnější, neboť umožní cestovní doklady bez strojově čitelných údajů a bez biometrických údajů nahradit cestovními doklady se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji a současně umožní jejich vydávání ve zkrácené lhůtě, čímž bude právní úprava v souladu s Přílohou 9, kterou Česká republika podepsala. Jejím přínosem občanovi je dále možnost podání žádosti o vydání cestovního pasu na kterémkoliv obecním úřadě obce s rozšířenou působností. V případě podání žádosti o vydání cestovního pasu v zahraničí u zastupitelského úřadu je umožněno jeho převzetí i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který rozhodl o jeho vydání.

Navrhovaná změna zákona o správních poplatcích přispěje k zefektivnění státní správy a bude znamenat vyšší příjmy pro samosprávu.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Odpovědným subjektem za implementaci novely zákona o evidenci obyvatel jsou zejména obecní úřady, které vykonávají státní správu na úseku evidence obyvatel, tedy například při hlášení ukončení trvalých pobytů občanů.

Odpovědným za implementaci novely zákona o občanských průkazech jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají žádosti o vydání občanského průkazu.

Odpovědnými za implementaci novely zákona o cestovních dokladech jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a zastupitelské úřady, které zpracovávají žádosti o vydání cestovního pasu.

Odpovědným za implementaci novely zákonů o pobytu cizinců a o azylu je Ministerstvo vnitra.

S implementací nejsou spojena žádná rizika, veškeré úpravy jsou v zájmu jak občanů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, tak i zastupitelských úřadů.

5.1. Vynucování

Navrhovaná právní úprava nově stanoví ohlašovnám povinnost umožnit fyzickým osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny převzít oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením. Pro zajištění dodržování právní úpravy ze strany dotčených subjektů je možno využít stávající mechanismy.

Orgánem, který bude odpovědný za zavedení nové regulace do praxe a za vynucení dodržování této regulace, budou nadále obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Nastavit procesy, které by napomohly vynucování navrženého řešení novely zákona o evidenci obyvatel, o občanských průkazech, o cestovních dokladech, o pobytu cizinců, o azylu a o správních poplatcích včetně sankcí, není potřebné. Navržená úprava vychází z požadavků úřadů i občanů.

6. Přezkum a účinnost regulace

Efektivita navržené právní úpravy bude průběžně sledována kontrolními orgány kompetentními ke kontrole dodržování povinností stanovených v zákoně evidenci obyvatel. Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti implementovaných opatření a pro zhodnocení novelizace, se doporučuje doba min. 3 let. Tato doba by měla být dostatečně dlouhá pro shromáždění dat potřebných pro zhodnocení účinnosti přijaté úpravy a případných podnětů od dotčených subjektů.

Navržená novela zákona o občanských průkazech a zákona o cestovních dokladech bude přezkoumávána, zda odpovídá požadavkům aplikační praxe a v případě nutnosti budou navrženy změny.

Přezkoumávat účinnost této právní regulace budou zejména orgány, které s ní budou přicházet přímo do styku v rámci běžné aplikace (zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností a zastupitelské úřady).

7. Konzultace

Novela zákona o evidenci obyvatel, občanských průkazech a cestovních dokladech byla projednána s krajskými úřady.

8. Kontakty na zpracovatele RIA

odbor správních činností Ministerstva vnitra

JUDr. Marie Zemanová, marie.zemanova@mvcr.cz, tel. 974 817 206 JUDr. Drahoslava Pečinková, drahoslava.pecinkova@mvcr.cz, tel. 974 817 208 JUDr. Zdeňka Tomášová, zdenka.tomasova@mvcr.cz, tel. 974 849 795 Ivan Hrabánek, ivan.hrabanek@mvcr.cz, tel. 974 849 784

9. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod a jinými ústavními zákony.

10. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s předpisy Evropské unie

Návrh je v souladu s právem Evropské unie. Předmětu navrhované právní úpravy se dotýká směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Návrh zákona je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jenž danou směrnici implementuje do právního řádu České republiky.