1. Zhodnocení platného právního stavu
Návrh zákona je přijímán v návaznosti na návrh zákona o implementaci předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu (zákon o digitalizaci finančního trhu), (dále jen „zákon o digitalizaci finančního trhu“). Zákon o digitalizaci finančního trhu implementuje dvě evropská nařízení, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č.
600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (dále jen „nařízení DORA“) a nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění (dále jen
„nařízení MiCA“). Obě tato nařízení jsou součástí tzv. Balíčku pro oblast digitálních financí.
Návrh předkládaného zákona primárně transponuje změnovou směrnici k nařízení DORA [směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2556 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU, 2014/65/EU, (EU) 2015/2366
a (EU) 2016/2341, pokud jde o digitální provozní odolnost finančního sektoru; dále jen „změnová směrnice“]. Touto směrnicí dochází k úpravě osmi evropských směrnic. Díky těmto úpravám bude nyní
zřejmé, že se na digitální provozní odolnost finančních institucí jednotně použije nařízení DORA, nikoliv stávající právní úprava.
Požadavky na odolnost informačních systémů finančních institucí jsou aktuálně roztříštěny v jednotlivých evropských sektorových předpisech, a to směrnicích i nařízeních. Nařízení DORA je tedy novým jednotným nařízením, které tuto roztříštěnou právní úpravu sjednocuje. Nařízení DORA tak představuje standard, který musí každá finanční instituce, na niž se nařízení DORA vztahuje, dodržovat. Roztříštěnost úpravy se promítá i do jednotlivých českých právních předpisů [zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o bankách“), zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdější předpisů (dále jen „ZOPS“) aj.].
V rámci České republiky již existuje obecná právní úprava týkající se kybernetické bezpečnosti, a to především zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů. Stávající zákon o kybernetické bezpečnosti se vztahuje pouze na část subjektů působících na finančním trhu. Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) obsahuje obecnou úpravu kybernetické bezpečnosti, proto nařízení DORA ve vztahu k ní představuje lex specialis, což stanoví i samotné nařízení DORA.
V návaznosti na zákon o digitalizaci finančního trhu jsou předkládaným návrhem prováděny další změny, které jsou nezbytné kvůli aplikaci nařízení MiCA. To se týká například zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů či zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů.
Návrhem změnového zákona je pak provedeno několik dalších technických změn v ZPKT. Tyto změny vyplynuly z aplikační praxe a týkají se – obdobně jako celý tento zákon – poskytování finančních služeb digitálními prostředky. Změna v zákoně o bankách týkající se evidence prostředků klientů na účtech poskytovatelů služeb skupinového financování, poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a správců nevýkonného úvěru povede ke snížení administrativní zátěže těchto subjektů.
Z důvodu procesní ekonomie zahrnuje návrh zákona i adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací
o dluhopisech vázaných na udržitelnost (dále jen „nařízení o evropských zelených dluhopisech“)
formou změny zákona o dluhopisech, kdy je potřeba tuto adaptaci provést do 12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost (tedy do 21. prosince 2024). Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o několik novelizačních bodů, nejeví se jako vhodné k této adaptaci připravovat samostatný návrh zákona.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a zhodnocení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava primárně transponuje změnovou směrnici, čímž i reaguje na přijetí nařízení DORA. Některá ustanovení jsou pak navrhována v návaznosti na nařízení MiCA. Také se adaptuje nařízení o evropských zelených dluhopisech.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá žádný dopad na rovnost mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava si klade za cíl implementovat evropské předpisy do českého právního řádu tak, aby byl v souladu se změnovou směrnicí a nařízením o evropských zelených dluhopisech. V případě netransponování směrnice nebo neadaptování nařízení by se Česká republika vystavovala riziku zahájení řízení pro porušení čl. 258 a čl. 260 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Ustanovení, která nejsou transpozicí změnové směrnice, jsou přijímána v návaznosti na nařízení MiCA, případně mají přispět k bezproblémovému fungování finančních trhů.
4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na oblast digitální provozní odolnosti finančních institucí, nabízení kryptoaktiv, poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo vydávání evropských zelených dluhopisů.
Pokud jde o postavení České národní banky, návrh zákona respektuje zásadu, že do činnosti České národní banky lze zasahovat pouze na základě zákona (čl. 98 odst. 1 Ústavy), a činí tak způsobem, který neohrožuje plnění jejího hlavního ústavně zakotveného cíle, jímž je péče o cenovou stabilitu. Kromě toho návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy), zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a v oblasti správního trestání zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 39 Listiny základních práv a svobod).
5. Zhodnocení souladu návrhu zákona s předpisy Evropské unie
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a rovněž je tomu tak i u právních aktů Evropské unie. Navrhovaná právní úprava je implementací evropských právních předpisů.
Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty.
Návrh zákona primárně transponuje změnovou směrnici a adaptuje nařízení o evropských zelených dluhopisech. Kromě toho dochází k implementaci některých ustanovení nařízení MiCA (přičemž hlavní část se nachází v návrhu zákona o digitalizaci finančního trhu) a zpřesnění implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937 (tzv. nařízení o crowdfundingu) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (tzv. nařízení CCPRR).
Nařízení o evropských zelených dluhopisech zmocňuje v čl. 21 odst. 4, čl. 63 odst. 10 a čl. 66 odst. 3 Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci. Podle čl. 23 odst. 6, čl. 26 odst. 3, čl. 27 odst. 2, čl. 28 odst. 3, čl. 29 odst. 4, čl. 30 odst. 3, čl. 31 odst. 4, čl. 33 odst. 7, čl. 42 odst. 9 a čl. 46 odst. 6 pak mají být vydány regulační technické normy a podle čl. 23 odst. 7, čl. 24 odst. 2 a čl. 46 odst. 7 prováděcí technické normy.
Nařízení DORA předpokládá přijetí prováděcích technických norem podle čl. 20 a čl. 28 odst. 9 a regulačních technických norem podle čl. 15, čl. 16 odst. 3, čl. 18 odst. 3, čl. 20, čl. 26 odst. 11, čl. 28 odst. 10, čl. 30 odst. 5 a čl. 41. Jejich účinnost se předpokládá spolu s účinností nařízení. Nařízení dále zmocňuje Komisi k vydání aktů v přenesené pravomoci podle čl. 31 odst. 6 a čl. 43 odst. 2
Nařízení MiCA předpokládá přijetí prováděcích technických norem podle čl. 6 odst. 11, čl. 18 odst. 7, čl. 19 odst. 10, čl. 22 odst. 7, čl. 51 odst. 10, čl. 60 odst. 14, čl. 62 odst. 6, čl. 88 odst. 4, čl. 95 odst. 11, čl. 96 odst. 3. Některé z těchto prováděcích technických norem nemusí být účinné spolu s nabytím účinnosti příslušné části nařízení, neboť se jejich předložení předpokládá nejpozději ve stejný den, jako nabytí účinnosti hlavy II a III nařízení MiCA (30. června 2024). Ale například, co se týče čl. 19 odst. 10, nemělo by se jednat o zásadnější problém, neboť pouze nebudou harmonizovány formáty žádostí o povolení k činnosti; totéž se týká například bílých knih kryptoaktiv. Nařízení dále zmocňuje Komisi k vydání aktů v přenesené pravomoci podle čl. 3 odst. 2, čl. 43 odst. 11, čl. 103 odst. 8, čl. 104 odst. 8, čl. 105 odst. 7, čl. 134 odst. 10 a čl. 137 odst. 3.
Nařízení MiCA pak předpokládá přijetí regulačních technických norem podle čl. 6 odst. 12, čl. 17 odst. 8, čl. 18 odst. 6, čl. 19 odst. 11, čl. 22 odst. 6, čl. 31 odst. 5, čl. 32 odst. 5, čl. 35 odst. 6, čl. 36 odst. 4, čl. 38 odst. 5, čl. 42 odst. 4, čl. 45 odst. 7, čl. 51 odst. 15, čl. 60 odst. 13, čl. 62 odst. 5, čl. 66 odst. 6, čl. 68 odst. 10, čl. 71 odst. 5, čl. 72 odst. 5, čl. 76 odst. 16, čl. 84 odst. 4, čl. 92 odst. 2, čl. 95 odst. 10, čl. 107 odst. 3, čl. 109 odst. 8 a čl. 119 odst. 8. I v případě regulačních technických norem je riziko, že ne všechny předpisy budou přijaty spolu s účinností příslušné hlavy nařízení MiCA. Do té doby se tak bude aplikovat nařízení bez bližšího upřesnění prováděcími normami či (například v případě licenčních řízení) subsidiárně národní právo.
V návaznosti na nařízení DORA i MiCA bude vydáno několik obecných pokynů Evropských orgánů dohledu, a to ať už jejich společných, či vydaných pouze jedním z těchto orgánů. Obecné pokyny mají povahu soft law aktů. Obecné pokyny jsou vydávány v režimu „comply or explain“, tedy „vyhov jim, nebo vysvětli, proč se jimi nebudeš řídit“. Orgán dohledu by tak neměl bez dalšího trestat jejich případné porušení. Adresátům by vždy měl být dán prostor, aby vysvětlili, proč se obecnými pokyny neřídili.
Orgán dohledu nemůže postihovat nedodržování obecných pokynů, nicméně může postihovat případný škodlivý následek či porušení primární povinnosti plynoucí již ze samotného nařízení (např. nedostatečný systém správy a řízení). Orgán dohledu tak může v předmětných případech přistoupit k uložení opatření k nápravě, případně k uložení správního trestu.
6. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh zákona byl vypracován s ohledem na požadavky týkající se ochrany osobních údajů uvedených především v následujících předpisech:
Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášena pod č. 115/2001 Sb. m. s.); Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), známé jako nařízení GDPR.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, zhodnocení dopadů na veřejné rozpočty a zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí
Nařízení MiCA zavádí dvě nové licenční kategorie (vydavatel tokenů vázaných na aktiva a poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy). Subjekty, které vydávají tokeny vázané na aktiva nebo poskytují služby související s kryptoaktivy, budou muset vynaložit náklady související s licenčním řízením.
Nařízení MiCA navíc zavádí novou kategorii vydavatele elektronických peněžních tokenů. Jedná se o již licencované subjekty (banky a instituce elektronických peněz), které budou nově muset splňovat dodatečné podmínky dané nařízením, pokud vydávají elektronické peněžní tokeny. Některé další podmínky budou muset splnit i osoby nabízející tzv. zbytkovou kategorii kryptoaktiv podle hlavy II nařízení MiCA.
Nařízení DORA je pak spojeno s některými dodatečnými náklady na zajištění dostatečné digitální provozní odolnosti finančních institucí. Vynaložené náklady ale zajistí větší kybernetickou bezpečnost finančních institucí a díky tomu povedou k větší ochraně klientů. Nařízení DORA se nicméně snaží dosahovat alespoň minimální úrovně proporcionality (viz interpretační pravidlo v čl. 4). Vzhledem k tomu, že nařízení dopadá na velkou škálu subjektů (od poskytovatelů služeb informování o účtu až po pojišťovny), není žádoucí, aby každý subjekt plnil požadavky nařízení ve stejném rozsahu. Příkladem je např. personální zajištění kybernetické bezpečnosti – zatímco v případě malého subjektu postačí jedna osoba, která bude na zajištění kybernetické bezpečnosti dohlížet, v případě banky již bude zapotřebí mít celé specializované oddělení. To se pak odráží i v jednotlivých ustanovení nařízení, kde jsou pro některé typy subjektů, nebo např. malé a střední podniky výjimky z určitých pravidel. Avšak neplatí, že by si adresát sám určoval, jaká pravidla bude dodržovat. Dodržovat musí všechna (jemu určená), ale rozsah jejich dodržování již posuzuje s ohledem na svoji velikost. Přiměřenost přijatých opatření pak posuzuje orgán dohledu.
V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány dopady na veřejné rozpočty, nicméně lze očekávat zvýšené náklady pro Českou národní banku z důvodu zvýšené agendy (nová licenční řízení či rozšíření působnosti v oblasti dohledu). Možné zvýšení nákladů lze očekávat i na straně Vrchního soudu v Praze, ve vztahu k povinnosti Evropských orgánů dohledu žádat Vrchní soud o povolení k získání provozních a lokalizačních údajů od právnické či fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jsou-li tyto informace nezbytné k výkonu dohledu. Vzhledem k tomu, že je možné tyto údaje žádat jen v omezených případech stanovených jednotlivými nařízeními (viz navrhovaný § 4 odst. 2 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; dále jen
„zákon o dohledu“) není očekáváno jakkoliv znatelné zvýšení nákladů na straně Vrchního soudu
v Praze. V zákoně o dohledu je již možnost orgánu ESMA o tyto údaje (po schválení Vrchním soudem v Praze) žádat ve smyslu výkonu dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (dále jen „nařízení EMIR“). Vzhledem k tomu, že v České republice nepůsobí žádná ústřední protistrana, reálné využití tohoto ustanovení spíše není. V České republice pak ani nepůsobí všechny subjekty zřízené a dohlížené podle nově doplňovaných nařízení.
Výše uvedené náklady však pramení přímo z adaptovaných nařízení, nejsou vyvolány zákonem samotným.
Zvýšení agendy se taktéž může týkat celních úřadů, neboť ty budou nově vymáhat donucovací pokuty ukládané Českou národní bankou. Česká národní banka ale tento nástroj využívá spíše minimálně, proto je očekávaný nárůst agendy spíše teoretický.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, dopadů na životní prostředí a dopadů na podnikatelské prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na spotřebitele, naopak nařízení DORA i MiCA povedou k větší ochraně klientů na finančních trzích. Nařízení MiCA navíc zvýší informovanost spotřebitelů investujících do kryptoaktiv. Způsob alokace peněžních prostředků získaných emisí evropských zelených dluhopisů počítá s dodržením minimálních sociálních standardů.
Návrh zákona ve vztahu k nařízením DORA a MiCA nemá žádné dopady na životní prostředí. Ve vztahu k evropským zeleným dluhopisům se očekává pozitivní dopad na životní prostředí skrze financování projektů zajišťujících plnění klimatických závazků na národní i unijní úrovni a pozitivní dopad konkrétních financovaných projektů naplňujících jeden z environmentálních stanovených cílů podle nařízení o taxonomii udržitelných činností. Nařízení o evropských zelených dluhopisech usiluje o navázání výnosů z dluhopisů na ekonomické činnosti s pozitivním environmentálním dopadem, a to skrze seznam technických norem podle nařízení o taxonomii udržitelných činností. Cílem je na rostoucím trhu s udržitelnými dluhopisy snížit informační nevýhodu investorů ohledně využití prostředků získaných z emisí dluhopisů a jejich skutečném vlivu na tvrzené environmentální cíle a potřít tzv. greenwashing (marketingové praktiky snažící se nereálně nadhodnotit pozitivní environmentální dopad dluhopisů).
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Jsou-li splněny podmínky podle nařízení o ratingových agenturách (nařízení č. 1060/2009), nařízení EMIR, nařízení o trzích finančních nástrojů (nařízení č. č. 600/2014), nařízení o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů (nařízení č. 2016/1011) nebo nařízení o evropských zelených dluhopisech, má orgán ESMA dle daných nařízení právo vyžádat si poskytnutí provozních a lokalizačních údajů. Tato pravomoc tedy plyne přímo z daných nařízení. Návrh zákona stanoví, že k získání provozních a lokalizačních údajů je dle návrhu zákona třeba získat povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze.
V zákoně o dohledu je již možnost orgánu ESMA o tyto údaje (po schválení Vrchním soudem v Praze) žádat ve smyslu výkonu dohledu podle nařízení EMIR.
Vzhledem k tomu, že je tato pravomoc orgánu ESMA zakotvena ve více evropských předpisech (a obdobně i možnost členských států požadovat, aby byla žádost nejprve schválena soudem), dochází ke komplexní revizi tohoto ustanovení a doplnění dalších dotčených nařízení tak, aby byla právní úprava konzistentní. Návrh zákona nad rámec nařízení nijak nerozšiřuje okruh osob, od kterých lze povolení k získání provozních a lokalizačních údajů požadovat (stále jde o právnické či fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací). Návrh zákona ani nerozšiřuje rozsah poskytované informace.
Žádost Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů konkrétně podléhá předchozímu písemnému povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze. Poskytnutí provozních a lokalizačních údajů podle zákona upravujícího elektronické komunikace je možné pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky podle čl. 23c odst. 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, čl. 62 odst. 5 a 6 nařízení EMIR, čl. 38c odst. 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, čl. 48c odst. 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 a čl. 55 odst. 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/26314.
Pravomoc orgánu ESMA daná citovanými nařízeními vyžadovat provozní a lokalizační údaje zasahuje do práva osob na soukromí. Z toho důvodu Česká republika podmínila poskytnutí údajů souhlasem soudu. Neodůvodněným zásahům a nedodržení účelu zpracování je tak bráněno tím, že poskytnutí požadovaných údajů je možné pouze na základě povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze. Tím je zajišťováno, aby byla ochrana soukromí dotčených osob v maximální míře chráněna a poskytování předmětných údajů se nedělo v případech, ve kterých to není nezbytně nutné k plnění povinností orgánu ESMA (dohled nad řádným fungováním finančních trhů). Zákonnost zpracování je tak dána nezbytností pro splnění úkolu prováděného při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce.
Návrh zavádí přístup centrálního depozitáře cenných papírů k základním registrům a vybraným agendovým informačním systémům. Přístup centrálního depozitáře se omezuje toliko na údaje týkající se vlastníků investičních nástrojů v tzv. nezařazené evidenci. Klíčová je především snaha o naplňování požadavku GDPR na zásadu přesnosti a aktuálnosti údajů, které centrální depozitář již nyní spravuje. Centrální depozitář vede v tzv. nezařazené evidenci (pozůstatek kuponové privatizace) majetkové účty pro velké množství osob, které vzhledem k neaktuálním údajům v evidenci nemá jak kontaktovat (což může mít negativní dopad například na jejich majetková práva při vytěsnění akcionářů), případně tyto osoby již zemřely, přičemž centrální depozitář nemá nástroje, jak tento fakt zjistit a ověřit. Cílem návrhu je tak zamezit shromažďování neaktuálních údajů. Požadavek na správnost údajů vedených v nezařazené evidenci cenných papírů představuje opodstatněný důvod pro zajištění přístupu centrálního depozitáře do základních registrů (a agendových informačních systémů), neboť vzhledem k absenci smluvního vztahu mezi vlastníkem cenných papírů (zde subjektem údajů v databázi nezařazených evidencí) a centrálním depozitářem je jiná možnost aktualizace dat v této evidenci velmi omezena. Další garance minimalizace zpracování osobních údajů plyne z omezení přístupu k základním registrům a agendovým informačním systémům toliko na šest měsíců.
10. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Korupční rizika, která mohou vést ke zvýhodnění konkrétních subjektů vůči jiným, spočívají v benevolentním výkonu dohledu a správního řízení ze strany orgánu dohledu. Je však třeba uvést, že správní řízení se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) či sektorovými procesními předpisy. Rozhodovací pravomoc je transparentní a je vždy možné určit konkrétní subjekty, které jsou odpovědné za rozhodnutí. Na základě výše uvedených skutečností lze usuzovat, že nevzniknou žádná korupční rizika.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu. Nařízení DORA nicméně přispěje k vyšší provozní odolnosti finančního sektoru, a tak i k vyšší bezpečnosti osob.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na rodiny.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na územní samosprávné celky.
14. Zhodnocení souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.
Část první, čl. I: Změna živnostenského zákona
K bodům 1 až 3 [§ 3 odst. 3 písm. a)]:
Na základě nařízení MiCA budou nově poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy speciální licenční kategorií. K poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy se bude nově vyžadovat udělení povolení k činnosti Českou národní bankou. Živnostenské oprávnění již nebude pro služby spadající do působnosti nařízení MiCA dostačující, byť díky přechodnému ustanovení v zákoně o digitalizaci finančního trhu bude možné poskytovat služby na základě stávajícího živnostenského oprávnění po omezenou dobu.
Poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy spadá pod regulaci nařízení MiCA pouze v případě, že se jedná o služby poskytované v návaznosti na kryptoaktiva v působnosti nařízení MiCA. Nařízení MiCA ale nedopadá na všechna kryptoaktiva. Poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, která nejsou v působnosti nařízení MiCA (například tzv. NFTs – non-fungible tokeny, nezastupitelné tokeny), bude nadále živností volnou – poskytování služeb s virtuálním aktivem.
Činnost poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a činnost vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů se přidává mezi činnosti, které nejsou živností, v § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona. Úprava tohoto ustanovení je využita i k přidání kategorie poskytovatelů služeb skupinového financování, kteří ve výčtu absentují.
Vzhledem k odlišné působnosti hlav nařízení MiCA budou činnosti podle tohoto nařízení do § 3 odst. 3 písm. a) doplněny postupně – nejprve bude stanoveno, že živností není činnost vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a činnost vydavatelů elektronických peněžních tokenů, následně bude přidána i činnost poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.
Část druhá, čl. II: Změna zákona o bankách
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se změnová směrnice doplňuje do výčtu novel směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice
2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (dále jen „směrnice CRD“). Dále se doplňuje
i nařízení MiCA, respektive změna směrnice CRD prováděná tímto nařízením.
K bodům 2 až 6 (§ 1 odst. 4, § 5d):
Nařízení MiCA v čl. 146 novelizuje směrnici CRD a rozšiřuje výčet služeb v příloze I směrnice o vydávání elektronických peněžních tokenů, vydávání tokenů vázaných na aktiva a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Proto je provedena změna i v zákoně o bankách. V § 1 odst. 4 se rozšiřuje výčet činností, které může banka vykonávat. Je nicméně nezbytné, aby v souladu s nařízením MiCA výkon těchto činností oznámila České národní bance. Rozšíření výčtu činností je taktéž učiněno v § 5d, v němž se rozšiřuje výčet činností, které mohou vykonávat v rámci jednotné licence banky se sídlem v jiném členském státě EU. Proceduru oznámení ze strany banky upravuje čl. 60 nařízení MiCA a k jednotnému formuláři pro oznámení České národní bance má vzniknout prováděcí technická norma Evropské komise.
Vydávání elektronických peněžních tokenů a tokenů vázaných na aktiva bankou je možné od 30. června 2024, poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy ale až od 30. prosince 2024. Z toho důvodu jsou změny rozloženy do více novelizačních bodů.
K bodu 7 až 9 (§ 8b odst. 1):
V návaznosti na čl. 4 odst. 2 a 3 změnové směrnice dochází k rozšíření požadavků na řídicí a kontrolní systém bank. Nově musí řídicí a kontrolní systém splňovat i podmínky dané nařízením DORA.
K bodům 10 a 13 (§ 11b odst. 2, § 26 odst. 2):
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se změnami v bodech 7 a 8 (vložení nových písmen).
K bodu 11 (§ 25 odst. 6):
V návaznosti na čl. 4 odst. 1 změnové směrnice dochází k rozšíření okruhu osob, od kterých může Česká národní banka vyžadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a taktéž pro statistické účely. Nově budou mezi tyto osoby patřit i poskytovatelé služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran podle nařízení DORA, které banka [potažmo jiná osoba podle § 25 odst. 6 písm. a) až d)] pověřila výkonem činnosti.
K bodu 12 (§ 25c odst. 1):
Mezi rizika, která Česká národní banka u jednotlivé banky vyhodnocuje, budou nově patřit i rizika zjištěná testováním digitální odolnosti podle nařízení DORA.
K bodům 14 a 15 (§ 36d odst. 2, § 41f odst. 8):
Rozšiřuje se okruh osob, na něž dopadá povinnost evidence prostředků klientů a zvláštní právní režim podle § 41f odst. 7 zákona o bankách. Zvláštní režim oproti obecnému režimu se aktuálně vztahuje na platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, a na obchodníky s cennými papíry, na jejichž účtech jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka. Nově mezi tyto subjekty budou patřit i poskytovatelé služeb skupinového financování, poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy (pouze ti, kteří jsou licencovaní podle čl. 63 nařízení MiCA, nikoliv jiné finanční subjekty) a správci nevýkonných úvěrů. To povede ke snížení administrativní zátěže těchto osob, neboť dané subjekty povedou evidenci prostředků klientů samy a nebudou muset oznamovat každou změnu osob majících pohledávku a výše jejich pohledávky. Nová úprava rovněž povede k lepší ochraně klientského majetku, neboť umožní efektivní režim ochrany peněžních prostředků na účtu u úvěrové instituce.
Část třetí, čl. III: Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se změnová směrnice doplňuje do výčtu novel směrnice CRD. Dále se doplňuje i nařízení MiCA, respektive změna směrnice CRD prováděná tímto nařízením.
K bodům 2 a 3 (§ 3 odst. 6):
Nařízení MiCA v čl. 146 novelizuje směrnici CRD a rozšiřuje výčet služeb v příloze I směrnice o vydávání elektronických peněžních tokenů, vydávání tokenů vázaných na aktiva a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Proto je provedena změna i v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech. V § 3 odst. 6 se rozšiřuje výčet činností, které může spořitelní či úvěrní družstvo na poskytovat svým členům, pokud tento záměr v souladu s nařízením MiCA oznámí České národní bance.
Vydávání elektronických peněžních tokenů a tokenů vázaných na aktiva spořitelními a úvěrními družstvy je možné od 30. června 2024, poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy ale až od 30. prosince 2024. Z toho důvodu jsou změny rozloženy do dvou novelizačních bodů.
Proceduru oznámení ze strany družstevní záložny upravuje čl. 60 nařízení MiCA a k jednotnému formuláři pro oznámení České národní bance má vzniknout prováděcí technická norma Evropské komise.
K bodu 4 až 6 (§ 7a odst. 1):
V návaznosti na čl. 4 odst. 2 a 3 změnové směrnice dochází k rozšíření požadavků na řídicí a kontrolní systém spořitelních a úvěrních družstev. Nově musí řídicí a kontrolní systém splňovat i podmínky dané nařízením DORA.
K bodu 7 (§ 21 odst. 8):
V návaznosti na čl. 4 odst. 1 změnové směrnice dochází k rozšíření okruhu osob, od kterých může Česká národní banka vyžadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a taktéž pro statistické účely. Nově budou mezi tyto osoby patřit i poskytovatelé služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran podle nařízení DORA, které družstevní záložna pověřila výkonem nějaké činnosti (jedná se tedy spíše o zpřesnění ustanovení, které staví na jisto, že touto osobou jsou i třetí strany dle nařízení DORA).
K bodu 8 (§ 21a odst. 1):
Mezi rizika, která Česká národní banka u jednotlivé družstevní záložny vyhodnocuje, budou nově patřit i rizika zjištěná testováním digitální odolnosti podle nařízení DORA.
K bodu 9 (§ 28 odst. 2):
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se změnou v bodě 5 (vložení nového písmene).
Část čtvrtá, čl. IV: Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
K bodu 1 (§ 4 odst. 1):
Upřesňuje se adaptace nařízení EMIR. Zároveň dochází k legislativně technické úpravě, kdy se odkaz na nařízení EMIR po textové stránce sjednocuje s odkazem na nařízení o ratingových agenturách (nařízení č. 1060/2009).
K bodu 2 (§ 4 odst. 2):
V návaznosti na nařízení o evropských zelených dluhopisech dochází ke stanovení povinnosti orgánu ESMA žádat Vrchní soud o povolení k získání provozních a lokalizačních údajů od právnické či fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jsou-li tyto informace nezbytné k výkonu dohledu. V zákoně o dohledu je již možnost orgánu ESMA o tyto údaje (po schválení Vrchním soudem v Praze) žádat ve smyslu výkonu dohledu podle nařízení EMIR.
Vzhledem k tomu, že je tato pravomoc orgánu ESMA zakotvena ve více evropských předpisech (a obdobně i možnost členských států požadovat, aby byla žádost nejprve schválena soudem), dochází ke komplexní revizi tohoto ustanovení a doplnění dalších dotčených nařízení.
Část pátá, čl. V: Změna exekučního řádu
Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy se přidávají do výčtu osob, které jsou na žádost exekutora povinny poskytnout některé informace. Nově se do výčtu informací, které může exekutor žádat, přidávají kryptoaktiva a prostředky přístupů k nim, neboť právě poskytnutí informací o uschovaných kryptoaktivech či přístupových klíčích je ve vztahu k poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy relevantní.
Část šestá, čl. VI: Změna zákona o finančním arbitrovi
K bodům 1 a 2 (§ 1 odst. 1, § 3 odst. 1):
Rozšiřuje se pravomoc finančního arbitra o rozhodování sporů mezi spotřebitelem poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy. Působnost finančního arbitra se netýká rozhodování všech sporů týkajících se kryptoaktiv, ale pouze těch, která upravuje nařízení MiCA. Do působnosti nařízení MiCA spadají jenom taková kryptoaktiva, která mají „finanční využití“ (recitál 10 nařízení MiCA), čímž se obecně rozumí, že mají využití k investici nebo jako prostředek směny. Z působnosti nařízení MiCA jsou pak výslovně vyňaty NFTs (non-fungible tokeny, nezastupitelné tokeny) nebo i kryptoaktiva, která spadají pod definici investičních nástrojů. Uvedené se uplatní i ve vztahu k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy – regulovanou činností podle nařízení MiCA (a zároveň takovou, při níž vzniklé spory může rozhodovat finanční arbitr) je poskytování služeb ve vztahu ke kryptoaktivům v působnosti tohoto nařízení (k tomu viz důvodová zpráva k části první). Nařízení MiCA pak obsahuje konkrétní výčet činností považovaných za služby související s kryptoaktivy (čl. 3 odst. 1 bod 16).
Část sedmá, čl. VII: Změna zákona o dluhopisech
K bodu 1 (§ 1 odst. 2 a poznámka pod čarou č. 14):
V návaznosti na adaptaci nařízení o evropských zelených dluhopisech se doplňuje odkaz na toto nařízení.
K bodu 2 (§ 27 odst. 6):
V návaznosti na novelu provedenou zákonem č. 462/2023 Sb. se staví najisto, že se § 9a nepoužije na komunální dluhopisy. Na komunální dluhopisy se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (dále jen „nařízení o prospektu“), neměla by se na ně tedy vztahovat ani národní regulace dluhopisů bez prospektu (tzv. podlimitních emisí dluhopisů).
K bodu 3 (§ 32h):
Ustanovení týkající se donucovacích pokut se upravují napříč sektorovými zákony na finančních trzích tak, aby text více odpovídal správnímu řádu a nepřinášel výkladové obtíže. Nově se navíc stanovuje, že donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad (tak, jako v případě pokut udělených za přestupky).
K bodům 4 až 7 (§ 40b až § 42):
V návaznosti na adaptaci nařízení o evropských zelených dluhopisech se doplňují přestupky podle tohoto nařízení, které má dohlížet Česká národní banka ve vztahu k subjektům, kterým schválila prospekt. Zpravidla se bude jednat o emitenty, nicméně u sekuritizace se může jednat i o původce nebo sekuritizační jednotku zvláštního určení. Výše pokut je harmonizována právem EU. Sankce za přestupky týkající se porušení nařízení jsou stanoveny v návaznosti na nařízení, které stanovuje minimální hranici maximální výše pokuty. Částky v EUR byly přepočteny na české koruny.
K § 40b odst. 4 písm. c) a násl. je třeba uvést, že pojem neoprávněný prospěch získaný spácháním přestupku, v sobě zahrnuje i potenciální ztrátu, které bylo spácháním přestupku zabráněno (neboť i ta představuje prospěch spočívající v zabránění snížení jmění).
S ohledem na návaznost § 40b na čl. 49 odst. 4 písm. a), b) a c) nařízení o zelených dluhopisech je vhodné uvést, že správní orgán má možnost uložit také sankce podle § 35 písm. a) a e) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; jde tedy o napomenutí a zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
Správu placení pokut za přestupky vykonává obecný správce daně podle správního řádu, tj. příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu (§ 46e odst. 6 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů).
Samo nařízení určuje, že orgánem dohledu je orgán podle čl. 31 nařízení o prospektu. V ČR je tímto orgánem Česká národní banka. Platí pravidlo, že pokud Česká národní banka schvaluje prospekt ve vztahu k evropským zeleným dluhopisům, je orgánem dohledu ve vztahu k dané emisi. Z důvodu přehlednosti pro adresáty nařízení se pak v § 42 odst. 1 výslovně stanoví, že je Česká národní banka příslušným orgánem podle nařízení o evropských zelených dluhopisech.
V § 42 odst. 2 se České národní bance se svěřují pravomoci podle čl. 45 a čl. 49 odst. 4 písm. c) nařízení o evropských zelených dluhopisech (zákaz vydávání evropských zelených dluhopisů po dobu nepřesahující jeden rok).
Při výkonu dohledu Českou národní bankou se použije zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „kontrolní řád“) jakožto obecný procesní předpis. Speciální právní úpravu pak představuje zákon o dohledu a samotné nařízení o evropských zelených dluhopisech. Přestupky v zákoně o dluhopisech se mohou s přestupky v kontrolním řádu na první pohled překrývat; i v tomto případě je zákon o dluhopisech speciální. V prvé řadě přestupky v zákoně o dluhopisech dopadají na širší okruh možných porušení povinností, neboť pokrývají obecně nespolupráci při výkonu dohledu, nikoliv pouze nespolupráci při kontrole. Dále jsou v zákoně o dluhopisech vyšší sankce než v kontrolním řádu. Důvodem je skutečnost, že sankce na finančních trzích jsou obecně vyšší vzhledem k typu subjektů, které zde působí.
K bodu 8 (§ 42a):
Po vzoru § 540 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů a § 136b ZPKT se upravuje vymáhání uložených opatření donucovací pokutou. Ukládání donucovacích pokut předpokládá i správní řád v § 129. Obdobně jako v případě § 96d zákona č. 458/2000 Sb., zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů a § 22d zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se jedná o lex specialis k § 129 správního řádu, kdy tam stanovená částka 100 tis. Kč se jeví jako nedostačující s ohledem na výši pokut za přestupky (zde je ale primární zjednání nápravy, nikoli potrestání, hrozba sankce by ale měla být srovnatelná).
Část osmá, čl. VIII: Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se změnová směrnice doplňuje do výčtu novel směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (tzv. směrnice MiFID II). Doplňuje se zároveň i odkaz na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858 ze dne 30. května 2022 o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a o změně nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU, který byl ve výčtu opomenut.
K bodu 2 (§ 6ab):
Staví se na jisto, že obchodník s cennými papíry může poskytovat služby související s kryptoaktivy, tak jak to předpokládá nařízení MiCA. Musí svůj záměr ale oznámit orgánu dohledu (čl. 60 odst. 3 nařízení MiCA). Na základě notifikace ale může poskytovat pouze služby související s kryptoaktivy uvedené v čl. 60 odst. 3 nařízení MiCA, pokud má rovnocenné investiční či doplňkové služby uvedené ve svém povolení obchodníka s cennými papíry. V opačném případě daná osoba musí požádat o standardní povolení k činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.
K bodům 3 a 4 (§ 12a):
V návaznosti na čl. 6 bod 1 změnové směrnice dochází k rozšíření organizačních požadavků obchodníka s cennými papíry. Systémy informačních a komunikačních technologií obchodníka s cennými papíry, obdobně jako jeho bezpečnostní mechanismus, musí reflektovat požadavky nařízení DORA. Články 5 až 15 nařízení DORA se podle článku 16 odst. 1 nepoužijí na malé a nepropojené obchodníky s cennými papíry. Tyto subjekty tak musí zavést pouze zjednodušený rámec pro řízení rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií. Článek 16 je tak speciálním ustanovením vůči § 12a odst. 4 ZPKT.
K bodům 5 až 7 (§ 17c odst. 1 a 2):
Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování, bude nově muset ve vztahu ke svým systémům pro obchodování dodržovat požadavky nařízení DORA. Obchodník s cennými papíry
zavede politiku zachování provozu informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“) podle
čl. 11 nařízení DORA, aby byl zajištěn řádný výkon činnosti v případě selhání systémů pro obchodování. Systémy pro obchodování taktéž musí být v souladu s nařízením DORA pravidelně testovány, aby byla ověřena jejich odolnost.
K bodu 8 (§ 32 odst. 2):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž cílem je vyloučit použití nařízení DORA na investiční poskytovatele.
K bodům 9 až 13 (§ 48 odst. 1, § 50a odst. 1, § 50c odst. 1):
Dodatečné požadavky podle nařízení DORA se vztahují i na organizátora regulovaného trhu. Řízení rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií bude zavedeno v souladu s tímto nařízením. Organizátor regulovaného trhu musí kromě jiného zavést politiku zachování provozu IKT podle čl. 11 nařízení DORA, aby byl zajištěn řádný výkon činnosti v případě selhání systémů pro obchodování. Opatření v souladu s nařízením DORA musí být zavedena i ve vztahu k algoritmickým systémům obchodování.
K bodu 14 (§ 101):
Návrh zákona nově zavádí možnost přístupu centrálního depozitáře cenných papírů do základních registrů a vybraných agendových informačních systémů, a to po vzoru bank a pojišťoven. Nejedná se tedy v rámci finančních trhů o nový počin.
Centrální depozitář vede tzv. nezařazenou evidenci (evidenci podle § 202a ZPKT), kterou převzal od Střediska cenných papírů. Ačkoliv se předpokládala dočasnost takových účtů do doby, kdy si majitelé účtů zřídí účty v centrální evidenci prostřednictvím účastníků, vedení evidence nezařazených účtů se stalo trvalou záležitostí a majitelů nezařazených účtů od roku 2010 zásadně neubylo. Skutečností tak je, že centrální depozitář vede majetkové účty pro velké množství osob, které zemřely, přičemž nemá jak tento fakt zjistit a ověřit.
Centrální depozitář zároveň poskytuje akciovým společnostem informace o akcionářích ve výpisech z evidence emise zaknihovaných akcií. Některé společnosti ve stanovách zvolily vedení seznamu akcionářů centrálním depozitářem. Vypovídací hodnota výpisu a seznamu akcionářů, které označují zemřelého akcionáře za aktuálního společníka, je značně snížena a společnosti jsou pak nuceny vést si separátní seznamy.
Oba uvedené případy vedou k tomu, že centrální depozitář nebo sama akciová společnost na základě neaktuálního seznamu akcionářů zasílají různé dokumenty na neaktuální adresy mnohdy již nežijících osob. Dochází tak ke sdílení soukromé korespondence a osobních údajů s majiteli nemovitostí, kam byla písemnost doručena. Označení osoby jako zemřelé nebo změna údaje o trvalém bydlišti v evidenci povedou ke snížení zbytečné administrativy a vhodnějšímu evidování osobních údajů.
Přístup do základních registrů povede i k efektivnější kontrole dodržování sankčních seznamů. Majitelé nezařazených účtů nejsou klienty centrálního depozitáře a ten tak není povinen provádět jejich AML kontroly. Současně však tyto osoby nejsou ani klienty jiných osob (typicky účastníků centrálního depozitáře). Zejména z důvodů sankčních nařízení EU, které nemusí vždy vhodně zohledňovat specifika českého prostředí, může být složité naplnit při neexistenci aktuálních údajů řádně účel těchto norem. Aktuální údaje umožní centrálnímu depozitáři řádně zhodnotit rizikovost majitele nezařazených účtů z hlediska sankčních omezení, zejména rozšiřujících se sankcí vůči ruským a běloruským rezidentům.
Centrální depozitář je při vedení centrální evidence povinnou osobou podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) a provádí kontroly emitentů při vydávání zaknihovaných
cenných papírů. Osoby jednající za emitenta centrální depozitář identifikuje a pravidelně kontroluje. Přístup do základních registrů umožní centrálnímu depozitáři mít aktuální údaje o těchto osobách a lépe řídit riziko legalizace výnosů a financování terorismu prostřednictvím vydávání cenných papírů.
V neposlední řadě povede navrhovaná změna k zefektivnění plnění povinnosti centrálního depozitáře podle § 115 ZPKT. Centrální depozitář je povinen na základě žádosti některého z vyjmenovaných státních orgánů poskytnout údaje z centrální evidence zaknihovaných cenných papírů či ze samostatné evidence investičních nástrojů. Změny především u majitelů nezařazených účtů (změna příjmení, změna trvalého bydliště) znesnadňují centrálnímu depozitáři identifikaci daných osob a mohou tak vést k poskytování neúplných informací. Právě plnění povinností dle AML legislativy a § 115 představují příklady povinností plynoucích z právních norem, k jejichž plnění je centrální depozitář oprávněn využívat přístupy do základních registrů a vybraných agendových informačních systémů.
Rozsah údajů, který bude centrální depozitář oprávněn využívat, nijak nepřekračuje rozsah údajů využívaný bankami či pojišťovnami. Centrální depozitář nebude oproti bankám využívat údaje o datových schránkách, což je výsledkem snahy o minimalizaci poskytovaných údajů. Údaje, které bude centrální depozitář využívat, reflektují povinnosti dané § 94 ZPKT, § 5 a § 8 odst. 2 AML zákona. Zvlášť důležitý je údaj o úmrtí fyzické osoby.
Majiteli účtů v evidencích centrálního depozitáře jsou i rezidenti jiných států, z toho důvodu se navrhuje i přístup k údajům z informačního systému cizinců. U některých je třeba zvážit zvýšení rizikovosti v oblasti praní peněz a financování terorismu nebo mohou být podrobeni mezinárodním sankcím. Bez aktuálních údajů není možné rizikovosti v oblasti praní peněz a financování terorismu správně posoudit.
Prvek přístupu do uvedených systémů představuje prvek digitalizace finančního trhu spočívající v možnosti automatické aktualizace údajů v nezařazené evidenci, která je pozůstatkem po kuponové privatizaci.
K bodu 15 (§ 101):
Centrálnímu depozitáři cenných papírů je udělen přístup do základních registrů a vybraných agendových informačních systémů na šest měsíců, což má představovat dostatečný časový úsek pro nutnou aktualizaci údajů v nezařazené evidenci cenných papírů a navázání komunikace s vlastníky daných investičních nástrojů.
K bodu 16 (§ 115):
V § 115 odst. 1 písm. h) dochází k promítnutí změny působnosti dohledového orgánu nad oblasti boje proti legalizaci výnosů, která patří do působnosti vzniklého úřadu (Finančního analytického úřadu), který se v minulosti vydělil z Ministerstva financí.
K bodům 17 až 24 (§ 115f):
V § 115f dochází k upřesnění adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (tzv. nařízení CCPRR). Obdobná změna je prováděna i v prakticky totožném ustanovení - § 251 zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných
postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPRK“), a to
návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 459). Prováděné změny si kladou za cíl lépe upravit speciální postup při přeměně ústřední protistrany v režimu krize tak, aby byl proces přeměny výrazně rychlejší a efektivnější. Ve vztahu k subjektům spadajícím do působnosti ZOPRK bylo shledáno, že by stávající úprava nemusela plnit zamýšlený cíl. Proto je žádoucí provést změnu i ve vztahu k ústředním protistranám.
Některé změny jsou spíše legislativně technického charakteru (např. odkazování na „ústřední protistranu podle odstavce 1“ napříč textem ustanovení), některé jsou věcné. V odstavci 1 se doplňuje, že zvláštní postup při přeměně se použije i na ústřední protistranu, u které je uplatňováno opatření k předejití krizi (nikoliv pouze vůči které je uplatněno opatření k řešení krize). V odstavci 2 se rozšiřuje okruh ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, která se při přeměně ústřední protistrany v režimu krize nepoužijí. Třetí odstavec staví najisto, že zpráva o přeměně může být zpracována ve zkráceném rozsahu. Pro přehlednost se současný odstavec 3 rozděluje do dvou samostatných odstavců. V odstavci 6 se upravuje, v jakém rozsahu uveřejňuje Česká národní banka na svých internetových stránkách údaje o přeměně. Ze zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob se nepoužijí pouze ustanovení o podmínkách pro zápis přeměny do obchodního rejstříku, tedy pouze § 115f odst. 2 písm. k); ostatní ustanovení ze zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osoby se tedy aplikují.
K bodům 25 a 26 (§ 135a odst. 1):
Mezi rizika, která Česká národní banka u jednotlivého obchodníka s cennými papíry vyhodnocuje, budou nově patřit i rizika zjištěná testováním digitální odolnosti podle nařízení DORA.
K bodu 27 (§ 136b):
Ustanovení týkající se donucovacích pokut se upravují napříč sektorovými zákony na finančních trzích tak, aby text více odpovídal správnímu řádu a nepřinášel výkladové obtíže. Nově se navíc stanovuje, že donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad (tak, jako v případě pokut udělených za přestupky).
K bodům 28 až 32 (§ 184):
V § 184 dochází k upřesnění adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937 (tzv. nařízení o crowdfundingu). V ZPKT nejsou zavedeny skutkové podstaty přestupků podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky. To se ukazuje jako nedostatek, neboť například nelze postihovat protiprávní jednání osoby, která je zaměstnancem vlastníka projektu, který je podnikající fyzickou osobou. V souladu se systematikou ZPKT jsou skutkové podstaty přestupků podnikajících fyzických osob přidávány do ustanovení, ve kterém jsou upraveny přestupky právnických osob. Ukládané sankce zohledňují minimální částky pokut dané zmiňovaným nařízením.
Část devátá, čl. IX: Změna zákona o správních poplatcích
Nařízení MiCA zavádí několik nových kategorií poskytovatelů služeb na finančním trhu, kteří budou muset projít licenčním řízením. Z toho důvodu se stanovuje správní poplatek za podání žádosti k činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a k činnosti vydavatele tokenů vázaných na aktiva.
Zvláštní poplatek ve vztahu k vydavateli elektronických peněžních tokenů se nestanovuje, neboť touto osobou může být pouze instituce elektronických peněz či banka. Tyto subjekty tak spolu s žádostí o bankovní licenci či povolení k činnosti instituce elektronických peněz uhradí poplatek za podání těchto žádostí.
Část desátá, čl. X: Změna insolvenčního zákona
Zákon o digitalizaci finančního trhu v § 4 zavádí zvláštní postup, pokud je vydáno rozhodnutí o úpadku poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Z tohoto důvodu je žádoucí doplnění odkazu na zákon o digitalizaci finančního trhu i do § 35 insolvenčního zákona. Zvláštní insolvenční správce primárně navrátí svěřené prostředky klientům. Pokud kryptoaktiva, která jsou vzájemně zastupitelná, k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, nepostačují, vydá zvláštní insolvenční správce každému zákazníkovi poměrný podíl na těchto kryptoaktivech. Nedělitelná kryptoaktiva zpeněží a každému zákazníkovi vydá takový podíl na získaných peněžních prostředcích, který odpovídá rozsahu, v jakém nebyl zákazník uspokojen.
Část jedenáctá, čl. XI: Změna zákona o insolvenčních správcích
K bodům 1 a 2 (§ 3 odst. 2):
Vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka, který je vydavatelem tokenu vázaného na aktiva, vydavatelem elektronického peněžního tokenu nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, bude moci pouze insolvenční správce, který k tomu získal zvláštní povolení. Důvodem je speciální povaha těchto subjektů a také jejich specifický předmět činnosti. Již nyní musí insolvenční správci získat zvláštní povolení ve vztahu k řešení úpadku dalších subjektů působících na finančních trzích, a to například obchodníků s cennými papíry či penzijních společností.
Vzhledem k rozdílné účinnosti předmětných hlav nařízení MiCA je i zde stanovena dělená účinnost; proto je změna provedena dvěma novelizačními body.
Část dvanáctá, čl. XII: Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se změnová směrnice doplňuje do výčtu novel směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (tzv. směrnice IORP).
K bodu 2 (§ 10ab odst. 4):
V návaznosti na čl. 8 změnové směrnice se nově doplňuje požadavek, aby instituce zavedla a řídila sítě a informační systémy v souladu s nařízením DORA.
Část třináctá, čl. XIII: Změna zákona o pojišťovnictví
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se změnová směrnice doplňuje do výčtu novel směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II).
K bodu 2 (§ 7 odst. 4):
V návaznosti na čl. 8 změnové směrnice se nově doplňuje požadavek, aby pojišťovna či zajišťovna zavedla a řídila sítě a informační systémy v souladu s nařízením DORA. Tato povinnost se vztahuje pouze na pojišťovny a zajišťovny, na které v plném rozsahu dopadá zákon o pojišťovnictví, respektive nařízení DORA. Povinnost dodržovat požadavky dané nařízením DORA tak nedopadá na subjekty vyňaté podle čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení DORA nebo na Českou kancelář pojistitelů.
Část čtrnáctá, čl. XIV: Změna občanského zákoníku
Úprava občanského zákoníku reaguje na skutečnost, že i činnosti podle nařízení MiCA (nabízení kryptoaktiv veřejnosti, poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy) jsou finanční službou ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES. Na tyto smlouvy se aplikují některá dodatečná pravidla, např. týkající se možnosti spotřebitelů odstoupit od smlouvy.
Nařízení MiCA konkrétně v recitálu 79 uvádí, že služby související s kryptoaktivy by měly být považovány za „finanční služby“ ve smyslu směrnice 2002/65/ES, jsou-li splněna kritéria stanovená uvedenou směrnicí. I nabývání kryptoaktiv by mělo být považováno za finanční službu, byť to nařízení MiCA konkrétně nestanoví; kryptoaktiva spadající do působnosti tohoto nařízení ale mají investiční nebo platební povahu a naplní tak požadavky kladené na finanční službu podle čl. 2 písm. b) směrnice 2002/65/ES.
Obecně platí, že ne všechna představitelná kryptoaktiva jsou v působnosti nařízení MiCA, proto nebude nabývání všech druhů kryptoaktiv finanční službou. Do působnosti nařízení MiCA spadají jenom taková kryptoaktiva, která mají „finanční využití“ (recitál 10 nařízení MiCA), čímž se obecně rozumí, že mají využití k investici nebo jako prostředek směny. Z působnosti nařízení MiCA jsou pak výslovně vyňaty NFTs (non-fungible tokeny, nezastupitelné tokeny) nebo i kryptoaktiva, která spadají pod definici investičních nástrojů. Uvedené se uplatní i ve vztahu k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy
– regulovanou činností podle nařízení MiCA je poskytování služeb ve vztahu ke kryptoaktivům v působnosti tohoto nařízení (k tomu viz důvodová zpráva k části první).
Pro některé specifické případy stanovuje nařízení MiCA možnost retailových držitelů odstoupit od smlouvy (čl. 13 nařízení MiCA). V takovém případě je pak nařízení speciální vůči občanskému zákoníku.
Část patnáctá, čl. XV: Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se změnová směrnice doplňuje do výčtu novel směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) [tzv. směrnice UCITS IV] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (tzv. směrnice AIFMD).
K bodům 2 a 3 (§ 20 odst. 2, § 47 odst. 2):
V návaznosti na čl. 1 a 3 změnové směrnice se nově doplňuje požadavek, aby řídicí a kontrolní systém obhospodařovatele investičního fondu a administrátora investičního fondu zohledňoval požadavky nařízení DORA kladené na sítě a informační systémy.
K bodu 4 (§ 540):
Ustanovení týkající se donucovacích pokut se upravují napříč sektorovými zákony na finančních trzích tak, aby text více odpovídal správnímu řádu a nepřinášel výkladové obtíže. Nově se navíc stanovuje, že donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad (tak, jako v případě pokut udělených za přestupky).
Část šestnáctá, čl. XVI: Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se změnová směrnice doplňuje do výčtu novel směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (tzv. směrnice BRRD).
K bodům 2 až 4 (§ 9 odst. 4, § 17 odst. 5):
Ozdravný plán a plán řešení krize institucí spadajících do působnosti ZOPRK bude nově muset zohledňovat nařízení DORA. I v případě selhání musí být zajištěna dostatečná digitální provozní odolnost daného subjektu. Popis procesů a systémů nutných pro zachování fungování provozního systému instituce musí zahrnout i sítě a informační systémy.
K bodům 5 a 6 (Příloha 1):
Rozšiřuje se okruh informací, které je Česká národní banka oprávněna požadovat za účelem vypracování a aktualizace plánu řešení krize. Nově doplňované informace přímo navazují na nařízení DORA (sítě a informační systémy, kritičtí poskytovatelé služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran, výsledky testování digitální provozní odolnosti).
K bodům 7 až 9 (Příloha 2):
Rozšiřuje se okruh informací, které Česká národní banka zohlední při posuzování způsobilosti k řešení krize dané instituce. Nově doplňované informace přímo navazují na nařízení DORA. V rámci posuzování vymahatelnosti smluv o poskytování služeb se budou posuzovat i smlouvy o využívání služeb informačních a komunikačních technologií. Dále bude Česká národní banka posuzovat digitální provozní odolnost sítě a informačních systémů instituce.
Část sedmnáctá, čl. XVII: Změna zákona o platebním styku
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, neboť směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (tzv. směrnice PSD2) je nyní novelizována změnovou směrnicí a další změny jsou očekávány.
K bodům 2 až 4 (§ 20 odst. 1):
V návaznosti na čl. 7 bod 2 změnové směrnice se nově doplňuje požadavek, aby řídicí a kontrolní systém platební instituce zohledňoval nařízení DORA. Systém řízení rizik platební instituce bude zahrnovat mechanismy pro využívání služeb informačních a komunikačních technologií a popis opatření k zachování provozu, které musí být v souladu s nařízením DORA. Kromě toho musí systém řízení rizik brát v potaz i oznamovací povinnost podle kapitoly III nařízení DORA (hlášení incidentů souvisejících s IKT).
K bodům 5 až 7 (§ 48 odst. 1):
V návaznosti na čl. 7 bod 2 změnové směrnice se nově doplňuje požadavek, aby řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu zohledňoval nařízení DORA. Systém řízení rizik správce informací o platebním účtu bude zahrnovat mechanismy pro využívání služeb informačních a komunikačních technologií a popis opatření k zachování provozu, které musí být v souladu s nařízením DORA. Kromě toho musí systém řízení rizik brát v potaz i oznamovací povinnost podle kapitoly III nařízení DORA (hlášení incidentů souvisejících s IKT).
K bodům 8 až 10 (§ 78 odst. 1):
V návaznosti na čl. 7 bod 2 změnové směrnice se nově doplňuje požadavek, aby řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz zohledňoval nařízení DORA. Systém řízení rizik instituce elektronických peněz bude zahrnovat mechanismy pro využívání služeb informačních a komunikačních technologií a popis opatření k zachování provozu, které musí být v souladu s nařízením DORA. Kromě toho musí systém řízení rizik brát v potaz i oznamovací povinnost podle kapitoly III nařízení DORA (hlášení incidentů souvisejících s IKT).
K bodu 11 (§ 221 odst. 6):
Vzhledem k novým oznamovacím povinnostem v nařízení DORA je žádoucí upravit reportovací povinnost podle zákona o platebním styku, aby nebyla tatáž informace nedůvodně hlášena dvakrát. Téměř všechny kategorie poskytovatelů platebních služeb spadají pod finanční instituce podle nařízení DORA a nově se tak na ně bude vztahovat povinnost hlášení incidentů podle nařízení DORA. Nicméně, držitelé poštovní licence, jejichž poštovní licence výslovně obsahuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem [§ 5 písm. l) zákona o platebním styku] mezi osoby spadající pod působnost nařízení DORA nepatří. Tyto subjekty tak budou nadále hlásit incidenty postupem podle zákona o platebním styku.
K bodům 12 a 13(§ 225 odst. 2):
Ustanovení vymezuje vztah mezi § 222 zákona o platebním styku a nařízením DORA. Osoby uvedené v § 5 odst. a) až k) zákona o platebním styku budou i nadále informovat orgán dohledu domovského členského státu o bezpečnostních a provozních rizicích, o opatřeních ke zmírnění těchto rizik a o kontrolních mechanismech zavedených v návaznosti na tato rizika a Českou národní banku o zaznamenaných podvodných jednáních. To ale nijak neovlivňuje jejich povinnost zavést rámec pro řízení rizika v oblasti IKT podle nařízení DORA.
Část osmnáctá, čl. XVIII: Změna zákona o ochraně oznamovatelů
K bodům 1 a 2 (§ 8 odst. 1):
Změna provedená v zákoně o ochraně oznamovatelů představuje transpozici čl. 147 nařízení MiCA, který mění směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. směrnice o whistleblowingu). Subjekty, jejichž činnost je upravena nařízením MiCA, tak budou muset mít oznamovací systém podle zákona o ochraně oznamovatelů. Do výčtu v nově přidávaném § 8 odst. 1 písm. e) bodu 8 ale nejsou zařazeni poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, neboť ti budou jako povinné osoby podle AML zákona zavádět oznamovací systém podle tohoto zákona.
Část devatenáctá: Účinnost
K čl. XIX:
Ačkoliv se jedná o změnový zákon k zákonu o digitalizaci finančního trhu, který primárně nabývá účinnosti dnem 30. června 2024, stěžejní část změnového zákona spočívá v transpozici změnové směrnice k nařízení DORA. Proto je účinnost zákona stanovena na 17. ledna 2025 v souladu se směrnicí.
Ustanovení navazující na nařízení MiCA ale musí nabýt účinnosti dříve. Proto některé části živnostenského zákona, zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o insolvenčních správcích a změna provedená v občanském zákoníku nabydou účinnosti již 30. června 2024. Obdobně pak zákon o správních poplatcích musí nabýt účinnosti již 30. června 2024, aby byla dodržena návaznost na okamžik, od kterého je možné podávat žádosti o povolení k činnosti. Nakonec pak mezi části nabývající účinnosti nejdříve patří změna zákona o dohledu a některé novelizační body ZPKT, jejichž brzká účinnost je žádoucí.
Části návrhu zákona, které navazují na části nařízení MiCA nabývající účinnosti 30. prosince 2024, nabydou účinnosti ve stejný okamžik, jako nařízení MiCA. Jedná se o některé části živnostenského zákona, zákona o bankách a o úvěrních a spořitelních družstvech, ZPKT a zákona o insolvenčních správcích a změny v exekučním řádu, zákoně o finančním arbitrovi, insolvenčním zákoně a zákoně o ochraně oznamovatelů. V tento okamžik taktéž nabývá účinnosti § 101 ZPKT, který umožňuje přístup centrálního depozitáře do základních registrů a agendových informačních systémů. Přístup podle § 101 je udělen toliko na šest měsíců, tj. ke dni 30. června 2025 bude přístup zrušen. Smyslem je umožnit aktualizaci daných databází.
I adaptace nařízení o evropských zelených dluhopisech vyžaduje stanovení zvláštního data nabytí účinnosti, tj. 21. prosince 2024. Změny provedené v zákoně o dluhopisech tedy (s výjimkou jedné) nabývají účinnosti v tento den.
Jiná data účinnosti, než je 1. červenec či 1. leden, jsou stanovena z důvodu návaznosti na změnovou směrnici a nařízení MiCA, DORA a nařízení o evropských zelených dluhopisech.
V Praze dne 17. dubna 2024
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky
Ministr financí:
Ing. Zbyněk Stanjura
podepsáno elektronicky