zákon č. 321/2024 Sb.

Změna zákona o návykových látkách

K bodu 1 (§ 1 odst. 1 písm. d))

Navrhuje se doplnit nakládání s psychomodulačními látkami a novými psychoaktivními látkami do předmětu úpravy zákona o návykových látkách. Úprava obsažená v zákoně o návykových látkách je v rámci předkládaného legislativního balíčku návrhu regulace nakládání s psychomodulačními látkami a novými psychoaktivními látkami stěžejní. Zařazení úpravy do zákona o návykových látkách reflektuje potřebu jednoznačně odlišit především psychomodulační látky, nejčastěji určené k perorálnímu užití, od potravin upravených zejména zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Z pohledu evropského práva lze psychomodulační látky považovat za tzv. nové psychoaktivní látky ve smyslu ustanovení čl. 1 odst. 4 rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami (dále jen „rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV“). Článek 1b předmětného rámcového rozhodnutí umožňuje členským státům podrobit nové psychoaktivní látky (ve smyslu evropského práva) takovému způsobu regulace, který považují za vhodný. Předkládaný návrh tuto oblast reguluje vymezením kategorie psychomodulačních látek a nových psychoaktivních látek a zákonných podmínek nakládání s nimi.

K bodu 2 (§ 2 odst. 1 písm. l) až v))

Psychomodulační látky jsou novou kategorií psychoaktivních látek, kategorií sui generis oddělenou svým zákonným režimem i terminologicky od tzv. omamných a psychotropních látek, jejichž uvádění na trh k lidské konzumaci jinak, než jako léky je zakázáno. Pro tyto mezinárodními smlouvami kontrolované omamné a psychotropní látky, byl v zákoně o návykových látkách v češtině poněkud nešťastně použit souhrnný termín „návykové látky“. Ve smyslu § 130 trestního zákoníku, který definuje návykové látky šířeji, však psychomodulační látky „návykovými látkami“ budou.

Definice psychomodulačních látek obsahuje dva materiální znaky a jeden formální. Formálním znakem je uvedení látky v příloze nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek (srov. § 44c odst. 2 písm. a)). Zařazení látky na seznam stanovený tímto nařízením zpravidla předchází proces podle § 33h. Výjimkou jsou látky kratom (Mitragyna speciosa) a extrakt kratomu a konopí s obsahem THC do 1 % (tzv. nízkopotentní konopí) a extrakt tohoto konopí, které se navrhuje zařadit na seznam psychomodulačních látek k účinnosti předkládaného návrhu (více viz bod XY – DZ k nařízení). Psychoaktivní účinek je prvním materiálním znakem psychomodulačních látek, rozhodným pro jejich odlišení od kategorie potravin. Psychoaktivní účinek se primárně zkoumá v rámci hodnocení látky po dobu, kdy se nachází na seznamu nových psychoaktivních látek (srov. § 33h odst. 3 písm. b)). Korektiv nízkého rizika negativních zdravotních a sociálních dopadů na jednotlivce a společnost je druhým materiálním znakem a odlišuje tak psychomodulační látky od látek omamných a psychotropních.

Za výrobky z psychomodulačních látek lze považovat buď přírodní látku, která psychomodulační látku obsahuje nebo extrakty z ní, případně jakékoli jiné výrobky, které psychomodulační látku obsahují. Typicky se bude jednat o výluhy ve vodě, etanolu nebo jiném organickém rozpouštědle s případným odstraněním rozpouštědla nebo s případnou koncentrací odpařením rozpouštědla do výsledné tekuté nebo pastovité konzistence, případné o roztok vzniklý rozpuštěním extraktu v jedlých rostlinných nebo esenciálních olejích.

Definice v tomto bodu jsou nezbytné pro funkční regulaci komerčního nakládání s psychomodulačními látkami. Výrobou psychomodulačních látek se rozumí čištění, třídění, upravování, opracování a zpracování, včetně souvisejícího balení a dalších úprav psychomodulačních látek za účelem jejich poskytování k uvádění na trh. Za poskytování k uvádění na trh lze považovat jakýkoli prodej nebo poskytnutí psychomodulačních látek za úplatu nebo zdarma právnické nebo podnikající fyzické osobě, která není konečným spotřebitelem těchto látek. Za výrobu je považován i dovoz psychomodulační látky v surové podobě (typicky například surový list rostliny Mitragyna speciosa), tzn. látky nejsou v originálních obalech určených pro uvádění na trh. V opačném případě by se jednalo o distribuci, jelikož psychomodulační látka se již nachází ve formě určené pro její nabízení konečnému spotřebiteli. Výrobou je tedy veškeré nakládání s psychomodulačními látkami, během kterého vzniká výsledný produkt určený pro konečného spotřebitele nebo je s produktem za tímto účelem manipulováno, nejedná-li se o distribuci podle § 2 odst. 1 písm. o). Výrobce psychomodulačních látek je následně definován jako podnikající fyzická či právnická osoba, která vyrábí nebo dováží psychomodulační látky nebo si je nechá navrhovat či vyrábět a poskytuje je k uvádění na trh pod svým jménem či obchodní značkou. Definice výrobce vychází z definice výroby, tzn. jedná se o článek tržního řetězce, který vytváří produkty z psychomodulačních látek za účelem jejich následného poskytování k uvádění na trh.

Je-li psychomodulační látka prodána nebo poskytnuta za úplatu nebo zdarma konečnému spotřebiteli, jedná se o uvádění psychomodulační látky na trh. Typicky se bude jednat o prodej ve specializovaných prodejnách ve smyslu navrhovaného ustanovení § 16a odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, nebo prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (srov. návrh § 16c zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek). Podnikající fyzická či právnická osoba, která poskytuje psychomodulační látky konečnému spotřebiteli některým výše uvedeným způsobem, resp. uvádí tyto látky na trh, je prodejcem.

Za distribuci psychomodulačních látek lze chápat komerční pohyb psychomodulačních látek v podobě zboží připraveného k prodeji či poskytnutí konečnému spotřebiteli mezi jednotlivými články distribučního řetězce. Typicky se bude jednat například o nákup psychomodulačních látek v originálních obalech určených pro uvádění na trh provozovatelem maloobchodní specializované prodejny od osoby odlišné od výrobce, nejčastěji tedy od prostředníka nebo velkodistributora. Druhý jmenovaný by v tomto případě splňoval definici distributora podle písmena r), neboť psychomodulační látky nevyrobil a ani neposkytl konečnému spotřebiteli, pouze se účastnil komerčních aktivit mezi těmito dvěma aktivitami.

Jednotkové balení psychomodulační látky je nejmenší jednotlivé balení psychomodulační látky určené k prodeji konečnému spotřebiteli. Požadavky na složení, vzhled, jakost, vlastnosti a označování jednotkových balení stanoví vyhláška o psychomodulačních látkách.

Navrhuje se definovat dovoz a vývoz psychomodulačních látek jako jejich fyzické přemístění na resp. mimo území České republiky za účelem jejich výzkumu, výroby, distribuce nebo uvádění na trh na resp. mimo území České republiky. Účel dovozu a vývoze je rozhodný pro odlišení komerčních (a výzkumných) činností od přechovávání malého množství psychomodulačních látek pro osobní spotřebu s přeshraničním prvkem. Na rekreační uživatele psychomodulačních látek se na rozdíl od komerčních subjektů (výrobce, distributor, prodejce) nevztahují povinnosti a omezení související s dovozem a vývozem psychomodulačních látek podle ustanovení § 33b a násl.

Nové psychoaktivní látky jsou vedle psychomodualčních látek další kategorií sui generis vytvořenou v rámci zákona o návykových látkách. Jde o látky s předpokládanou psychoaktivitou, ale s neznámým rizikem pro zdraví. Vytvoření této kategorie látek a její podřízení režimu podle § 33h a násl. umožní efektivní a rychlou kontrolu nad těmito látkami, která bude alternativou k jejich zařazení na seznam návykových látek. Definice nové psychoaktivní látky má podobně jako definice psychomodulační látky materiální a formální znak. Materiálním znakem je předpokládaný psychoaktivní účinek, resp. zdravotní riziko vycházející ze stupně vědeckého poznání v rozhodném okamžiku. Typicky se jedná o nové a v českém či evropském prostředí neetablované látky, které však vzbuzují zájem institucí činných v rámci systému včasného varování (Early Warning System). Souběžně se vstupem v platnost předkládané novely se navrhuje na seznam nových psychoaktivních látek zařadit látku Hexahydrokanabinol (HHC).

K bodu 3 (§§ 33a až 33i)

Navrhuje se stanovit Úřad vlády České republiky jako správní orgán pro oblast psychomodulačních látek a nových psychoaktivních látek. Kompetence vykonávat tuto pravomoc Úřadem vlády vychází z § 20 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolu dodržování povinností pro nakládání s psychomodulačními látkami a novými psychoaktivními látkami podle zákona o návykových látkách jsou oprávnění provádět pověření zaměstnanci Úřadu vlády a Policie ČR v rámci svých obecných pravomocí.

Nakládání s psychomodulačními látkami podle zákona o návykových látkách probíhá ve čtyřech modalitách. Rozdělení odpovídá rozdílným režimům pro jednotlivé modality především co do povinnosti osoby nakládající s psychomodulačními látkami platit poplatek z psychomodulačních látek a jeho výše.

První modalitou nakládání s psychomodulačními látkami je jejich výzkum. Osoba nakládající s psychomodulačními látkami za tímto účelem je zproštěna povinnosti platit poplatek z psychomodulačních látek (srov. § 33b odst. 15) vztahuje se na ni nicméně zvláštní povinnost poskytnout výzkumný záměr se zdůvodněním, výčtem výzkumných otázek, popisem metodiky, analytické strategie a realizačního týmu výzkumu v případě ohlášení nakládání s psychomodulačními látkami (srov. § 33b odst. 7 písm. c)). Důvodem zproštění těchto činností povinnosti uhradit poplatek z psychomodulačních látek je minimální rizikovost tohoto způsobu nakládání a veřejný zájem na rozšiřování vědeckých poznatků v oblasti psychomodulačních látek a jejich užívání. Zvláštní povinnost dodat výzkumný záměr reflektuje potřebu garance, že osoba ohlašující nakládání s psychomodulačními látkami tímto způsobem tak činí s prokazatelným záměrem provádět výzkum těchto látek a nejedná se z její strany o snahu vyhnout se přísnějšímu režimu a poplatkům spojeným s ostatními modalitami nakládání s psychomodulačními látkami.

Druhým způsobem nakládání s psychomodulačními látkami je jejich výroba, vývoz, dovoz a distribuce. Jedná se o osoby nakládající s psychomodulačními látkami komerčním způsobem s výjimkou jejich prodeje nebo poskytování konečnému spotřebiteli a jejich koupě za tímto účelem. Koupě psychomodulačních látek za účelem jejich uvádění na trh a jejich uvádění na trh je třetí modalitou nakládání s nimi. Zejména na tyto činnosti dopadají povinnosti vyplývající z ustanovení § 33c a násl. a vztahuje se na ně povinnost uhradit roční poplatek z psychomodulačních látek podle § 33b odst. 15. Posledním navrhovaným způsobem nakládání s psychomodulačními látkami je pěstování rostlin nebo hub za účelem získání psychomodulačních látek.

Podle § 33b odst. 2 se za nakládání s psychomodulační látkou nepovažuje pěstování a zacházení s rostlinami technického konopí a s technickým konopím podle dle § 5 odst. 5 zákona o návykových látkách a s látkou konopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým. Konopí jakožto psychomodulační látka se od konopí technického liší svým účelem a zákonný režim pro jeho výrobu, tj. pro pěstování rostlin technického konopí, jeho distribuci, prodej a jiné formy nakládání s ním, se odvíjí od tohoto účelu. Tímto ustanovením není dotčen dosavadní režim pěstování rostlin technického konopí a zacházení s produkty vzniklými z technického konopí k jiným zákonným účelům, než je výroba psychomodulační látky.

Úřad vlády vede rejstřík osob nakládajících s psychomodulačními látkami (dále jen „rejstřík“). Rejstřík je základním nástrojem kontroly nakládání s psychomodulačními látkami. Zákonnost, resp. neoprávněnost ve smyslu navrhovaného ustanovení § 251a trestního zákoníku, je odvozována primárně ze skutečnosti, zda je osoba nakládající s psychomodulačními látkami v souladu se zákonem zapsána v rejstříku v okamžiku takového nakládání.

Rejstřík je veřejně přístupný, nejedná se nicméně o rejstřík ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně jako např. u školského rejstříku (srov. § 141 a násl. Zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů) je zaručeno právo nahlížet do údajů v rejstříku a pořizovat si výpisy, Úřad vlády dále na požádání vydá úřední výpis údajů z rejstříku. Rejstřík je také pro informaci dostupný na internetových stránkách Úřadu vlády.

Zápis do rejstříku se provádí na základě ohlášení podle § 33 c odst. 6. Datum podání ohlášení (stejně jako datum zápisu do rejstříku) musí předcházet datu skutečného počátku nakládání s psychomodulačními látkami, v opačném případě se jedná o nepovolené nakládání s psychomodulačními látkami a uplatní se ustanovení přestupku podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o návykových látkách a v případě většího, značného a velkého rozsahu takového nakládání ustanovení § 251a trestního zákoníku.

Ohlášení musí obsahovat údaje stanovené v odstavci 2 a další náležitosti podle odstavce 7. Údaje musí být poskytnuty dostatečně určitě a v předepsaném rozsahu. Do rejstříku se zapisují údaje o osobě hodlající nakládat s psychomodulačními látkami nebo s nimi již nakládající (v případě zápisu změn údajů v rejstříku). Navrhuje se zápis základních identifikačních údajů podle odstavce 2 písmen a) a b) a údajů o jednotlivých provozovnách, ve kterých dochází k nakládání s psychomodualčními látkami. V případě provozoven se jedná o jejich adresu a seznam činností podle § 33b prováděných v jednotlivých provozovnách. V případě názvu a adresy internetové stránky, názvu aplikace nebo jiného identifikátoru elektronického rozhraní, při prodeji prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, musí být tyto údaje natolik určité, aby nemohlo dojít k jejich záměně.

Ohlašovatel, resp. je-li to předmětné i osoba žádající o změnu údajů zapsaných v rejstříku, musí kromě údajů podle odstavce 2 doložit také doklady a dokumenty podle odstavce 7. Za doklad o povolení k podnikání je považován výpis z živnostenského rejstříku, živnostenský list nebo zahraniční ekvivalent takového dokumentu v případě zahraniční právnické nebo podnikající fyzické osoby. Není-li ohlašovatel vlastníkem nemovitosti, ve které mají být provozovány některé z činností podle § 33b, musí k ohlášení přiložit i souhlas vlastníka nemovitosti s výkonem těchto činností. Hodlá-li ohlašovatel nakládat s psychomodulačními látkami za účelem jejich výzkumu podle § 33b odst. 1 písm. a), přiloží k ohlášení výzkumný záměr. Součástí záměru musí být zdůvodnění, výčet výzkumných otázek, popis metodiky, analytická strategie a realizační tým výzkumu. Nakládání s psychomodulačními látkami za účelem výzkumu podle § 33b odst. 1 písm. a) je jedinou modalitou nakládání osvobozenou od povinnosti platit poplatek z psychomodulačních látek podle § 33c odst. 15, nevztahuje se tedy na něj povinnost doložit jeho zaplacení dokladem podle § 33c odst. 7 písm. d). Důvodem této výjimky je neklást finanční překážky zkoumání psychomodulačních látek, tj. aktivitám, které mají za cíl zvýšit úroveň poznání o psychomodulačních látkách a jejichž účelem není uvedení psychomodulačních látek na trh a obchodní zisk. V ostatních případech musí být doklad o zaplacení poplatku z psychomodulačních látek přílohou ohlášení. Nedostatky ohlášení co do údajů podle odstavce 2 nebo příloh podle odstavce 7 mohou být příčinou pro nezapsání ohlašovatele do rejstříku (srov. § 33c odst. 8). Osoba nakládající s psychomodulačními látkami je povinna bez zbytečného odkladu nahlásit Úřadu vlády veškeré změny údajů podle odstavce 2 nebo příloh podle odstavce 7. Stejná povinnost se navrhuje zavést pro právnické a podnikající fyzické osoby, které přestanou nakládat s psychomodulačními látkami.

Navrhuje se stanovit povinnost právnické nebo podnikající fyzické osoby oznámit záměr nakládat s psychomodulačními látkami alespoň 30 dní před faktickým začátkem tohoto nakládání. V tomto mezidobí bude Úřad vlády schopen prověřit správnost údajů uvedených v ohlášení, resp. mu bude umožněno podniknout jiné kroky související s chystaným nakládáním ohlašovatele (žádost o doplnění údajů, komunikace s jinými orgány státní správy apod.). Systém ohlašování bude probíhat elektronicky pomocí standardizovaných formulářů vydaných Úřadem vlády. Úřad vlády vydá rozhodnutí o zápisu, zápisu změn nebo výmazu údajů v rejstříku ve lhůtě 30 dní od přijetí oznámení a oznámí jeho výsledek ohlašovateli. Úřad vlády může rozhodnout o výmazu právnické nebo podnikající fyzické osoby z rejstříku v případě, kdy tato osoba přestane vykonávat ohlášenou činnost podle odstavce 10. Zároveň se navrhuje umožnit Úřadu vlády výmaz osob, které uvedly nepravdivé, neúplné nebo zkreslené informace v ohlášení podle odstavce 6 nebo zjistí-li, že dotyčná osoba porušila povinnost stanovenou zákonem o návykových látkách pro oblast nakládání s psychomodulačními látkami. Účinnost výmazu nastává uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy úřad o věci rozhodl. Vzhledem k tomu, že s psychomodulačními látkami lze nakládat pouze, je-li osoba zapsána v rejstříku, má tento výmaz de facto účinek zákazu činnosti.

Proti rozhodnutí Úřadu vlády o zápisu, zápisu změn a výmazu údajů z rejstříku podle § 33c odst. 11 a 12 může dotčená osoba podat rozklad podle § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). O rozkladu rozhoduje v souladu s druhým odstavcem předmětného ustanovení vedoucí Úřadu vlády. V řízení o rozkladu může vedoucí Úřadu vlády rozhodnutí podle § 33c odst. 11 a 12 zrušit nebo změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas, nebo rozklad zamítnout. Z důvodu minimalizace administrativní zátěže se navrhuje vytvořit pro evidenci osob nakládajících s psychomodulačními látkami zvláštní zákonný režim, na který se (s výjimkou ustanovení o rozkladu) nevztahuje správní řád. Konkrétně se na tuto evidenci nevztahují například ustanovení o hlavy druhé dílu třetího správního řádu (Vedení řízení a úkony správních orgánů), Úřad vlády tedy nemusí v každé věci zakládat spis (srov. § 17 odst. 1 správního řádu) nebo sepisovat protokol o ústním jednání (srov. 18 správního řádu). Obdobně není Úřad vlády povinen doručovat rozhodnutí podle ustanovení § 19 a násl. správního řádu. V takovém případě postačí zveřejnění údajů v rejstříku. Na evidenci osob nakládajících s psychomodulačními látkami se dále neuplatní zejména ustanovení správního řádu o účastnících řízení (hlava třetí správního řádu), lhůtách a počítání času (hlava čtvrtá správního řádu), postup před zahájením řízení v prvním stupni a jeho průběh (hlavy pátá a šestá správního řádu) nebo ustanovení o ochraně před nečinností (hlava sedmá správního řádu).

Poplatky z psychomodulačních látek odpovídají svou výší rozsahu nakládání s psychomodulačními látkami u jednotlivých činností a provozoven. V případě prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím prostředku komunikace na dálku nebo v případě provozovny ve které dochází k nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33b písm. b) a d), tedy k jejich výrobě, vývozu, dovozu nebo distribuci nebo v případě pěstování rostlin a hub za účelem získání psychomodualční látky, kdy lze očekávat větší objem psychomodulačních látek, se kterými bude nakládáno, se navrhuje stanovit výši poplatku na 100 000 korun. V případě koupě psychomodulačních látek za účelem jejich uvádění na trh a jejich uvádění na trh (typicky maloobchodní prodej) je výše poplatku stanovena na 10 000 korun za provozovnu. Poplatek se platí před počátkem faktického nakládání s psychomodulačními látkami a doklad o jeho zaplacení je povinnou přílohou ohlášení podle § 33c odst. 6. Nezaplacení poplatku může být důvodem pro nezapsání právnické nebo podnikající fyzické osoby do rejstříku (srov. § 33c odst. 8).

Poplatky z psychomodualčních látek jsou příjmem rozpočtové kapitoly Úřadu vlády určené k financování politiky v oblasti závislostí. Byť se jedná o institut v českém právním řádu poměrně nový, v zahraničních právních úpravách se jedná o etablovaný postup zvyšování příjmů pro financování politik a programů v oblasti závislostí. Příkladem může být britský zákon o hazardu (Gambling Act 2005), který ve svém článku 123 a násl. umožňuje ministru vnitra vydat rozhodnutí, požadující od držitelů licencí pro provozování hazardních her uhrazení povinného ročního příspěvku (statutory gambling levy). Finanční prostředky z těchto příspěvků mohou být následně použity k financování adiktologických projektů a programů v oblasti závislosti na hazardních hrách a jiného rizikového chování. Dalším příkladem může být polský Fond řešení problému spojených s hazardem (Fundusz Rozwiązywania Problemów Hazardowych), do kterého jsou provozovatelé hazardních her v Polsku povinni odvádět 1 % svých příjmů. Z fondu jsou financovány adiktologické programy v oblasti tzn. nelátkových závislostí (kromě gamblingu také například závislost na internetu, počítačových hrách, nakupování, sexu nebo workoholismus). Polský právní řád prostřednictvím ustanovení zákona o výchově ke střízlivosti a boji proti alkoholismu (Ustawa z dnia 26 października 1982 r. o wychowaniu w trzeźwości i przeciwdziałaniu alkoholizmowi) dále umožňuje místním samosprávám vybírat poplatek spojený s poskytnutím licence pro prodej alkoholických nápojů. Finanční prostředky získané tímto způsobem jsou následně použity k financování programů pro osoby závislé na alkoholu nebo ohrožené jeho rizikovým užíváním (srov. čl. 11 a 12 zákona o výchově ke střízlivosti a boji proti alkoholismu).

Navrhované ustanovení má za cíl poskytnutí jasných informací spotřebiteli o psychomodulačních látkách uváděných na trh. Výčet požadavků podle § 33d odst. 1 je taxativní, podrobnosti stanoví vyhláška o psychomodulačních látkách. Šarží se rozumí množství druhově totožných balení psychomodulačních látek, které byly vyrobeny za stejných podmínek, stejným způsobem ze stejné suroviny a ve stejnou dobu. Nemusí se přitom jednat o jednotková balení. Pojem jednotkové balení odkazuje podle § 2 odst. 1 písm. s) na nejmenší jednotlivé balení psychomodualčních látek, které je povoleno uvádět na trh. Jiné, než uvedené informace na obalu nesmí vybízet k rizikovému užívání psychomodulační látky. Typicky by se jednalo o obdobné případy jako obsažené v ustanovení § 4 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, tedy například o nabádání k nestřídmému užívání psychomodulačních látek, negativní hodnocení zdrženlivosti nebo abstinence, spojování psychomodulační látky se zvýšeným výkonem nebo sociálním či sexuálním úspěchem nebo zdůrazňování koncentrace psychomodualční látky jako kladné vlastnosti výrobku.

Navrhuje se stanovit maximální povolené množství psychomodulační látky a aktivní látky, resp. aktivních látek, v jednotkovém balení a maximální koncentrace aktivních látek u každé psychomodulační látky prováděcím právním předpisem. Zájem zde je především na minimalizaci možných negativních dopadů nadužívání psychomodulačních látek a negativních dopadů vyplývajících z vysokého obsahu aktivních látek v jednom spotřebitelském balení.

Dalšími opatřeními na ochranu spotřebitele a veřejného zdraví jsou povinné dodržování správné výrobní praxe a plnění požadavků na chemické a mikrobiologické požadavky., resp. limity chemických a mikrobiálních kontaminant vzniklých v procesu pěstování nebo výroby psychomodulační látky. Osvědčení o splnění těchto požadavků vydává akreditovaná laboratoř. Za akreditovanou laboratoř lze v tomto smyslu považovat chemickou a mikrobiologickou laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci provedené podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2018 Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. nebo jiným národním akreditačním orgánem členského státu EU. Obaly a obalové materiály musí splňovat normy českého i evropského práva, především vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 26 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Za dodržování těchto povinností mají zodpovědnost osoby nakládající s psychomodulačními látkami v rámci komerčního prodeje, tedy výrobce, distributor a prodejce, jejich nedodržení je sankcionováno v rámci přestupku podle § 36 odst. 2 písm. m) a o). Dále se navrhuje zavést zákaz uvádět na trh nebo poskytovat k uvádění na trh psychomodulační látky označené klamavě (např. jako výrobek jiné kategorie nebo jako nelegální psychoaktivní látku), připomínající potraviny (typicky tzv. edibles nebo psychomodulační látky v podobě cukrovinek), připomínající hračku nebo jiný výrobek určený pro děti (např. dudlíky, hračky), jsou neznámého původu, přesahují největší povolené množství aktivní látky na jednotku hmotnosti stanovené ve vyhlášce o psychomodulačních látkách nebo obsahují kontaminující a toxikologicky významné látky podle přílohy č. 3 vyhlášky o psychomodulačních látkách.

Navrhuje se zavést zákaz poskytování bezplatných výhod v souvislosti s prodejem psychomodulačních látek nebo poskytovat psychomodulační látky jako bezplatné výhody při prodeji jiného zboží. Tato praxe je dlouhodobě kritizována adiktologickou obcí například v případě prodej alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků, kdy prodejci poskytují jednu z látek jako bezplatnou výhodu při nákupu té druhé (typicky pivo nebo lihoviny poskytnuté zdarma ke kartonu cigaret). Zákaz je koncipován jako plošný a bez výjimek, nezáleží tedy na typu zboží nebo služby poskytovaného jako bezplatná výhoda při nákupu psychomodulačních látek nebo k jakému typu zboží nebo služeb by měly být psychomodulační látky poskytovány jako bezplatná výhoda. Zákaz uvádět na trh psychomodulační látky ve formě bylinných výrobků určených ke kouření se vztahuje zejména na adiktologicky nejvíce rizikové předbalené produkty obsahující směs tabáku a jiné aktivní látky určené ke kouření, typicky tabáku (tzv. pre-rolled joints). Na psychomodulační látky ve formě elektronických cigaret nebo náhradních náplní do elektronických cigaret se vztahují i ustanovení související s těmito výrobky v jiných zákonech. Jedná se především o ustanovení § 12h a násl., § 13c a násl. a ustanoveních o odpovídajících přestupcích zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o ustanovení § 100c a násl. zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Psychomodualční látky jsou ve smyslu evropského práva tzv. novými psychoaktivními látkami upravenými především rámcovým rozhodnutím Rady 2004/757/SVV. Nejedná se tedy o látky kontrolované v režimu Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 (ve znění protokolu z roku 1972) nebo Vídeňské úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971 ani o látky podléhající kontrole na základě společné akce č. 97/396/SVV z 16. června 1997 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových syntetických drog. Nové psychoaktivní látky ve smyslu evropského práva tedy na rozdíl od drog (termín používaný rámcovým rozhodnutím Rady 2004/757/SVV pro látky kontrolované na základě mezinárodních smluv, českým ekvivalentem by byly omamné a psychotropní látky) nepodléhají omezením co do jejich komerčního využití, včetně komerčních aktivit s přeshraničním prvkem (vývoz, dovoz). Z tohoto důvodu není s ohledem na volný pohyb zboží v rámci Evropské unie a související články 23–31 Smlouvy o založení Evropského společenství a články 28–32 a 34–37 Smlouvy o fungování EU možné vývoz nebo dovoz psychomodulačních látek zakázat. Článek 1b rámcového rozhodnutím Rady 2004/757/SVV dává nicméně členským státům možnost upravit regulaci nových psychoaktivních látek podle svého uvážení, včetně plošného zákazu nakládání s nimi bez zákonného povolení jako je tomu u omamných a psychotropních látek v českém kontextu.

V zájmu předcházení kolizím při volném pohybu tohoto zboží s právními řády jednotlivých členských států se navrhuje, aby byl vývoz psychomodulačních látek povolen pouze pokud stát, do kterého má být vývoz uskutečněn, vystavil vývozci vývozní povolení nebo potvrzení příslušného státního orgánu státu, kam má být uskutečněn vývoz, že dovozní povolení nevyžaduje. Tímto způsobem nebude omezen volný pohyb psychomodulačních látek na evropském trhu a ani nedojde ke kolizi s právními úpravami členských států. Podmínkou pro zákonné uskutečnění vývozu je včasné informování Úřadu vlády o tomto záměru včetně dodání odpovídajícího dovozního povolení či potvrzení, že se dovozní povolení nevyžaduje. Požaduje- li členský stát, kam mají být psychomodulační látky vyvezeny, po vývozci vývozní povolení, vystaví Úřad vlády vývozci potvrzení, že pro vývoz psychomodulačních látek z České republiky se vývozní povolení nevyžaduje.

Vést evidenci o nakládání s psychomodualčními látkami je vyžadováno od osob s těmito látkami nakládajících podle § 33b písm. a), b) a d). Jedná se tedy o jakékoli nakládání s výjimkou koupě psychomodulačních látek za účelem jejich uvádění na trh a jejich uvádění na trh (typicky maloobchodní prodej). Způsob vedení evidence je podrobněji popsán ve vyhlášce o psychomodulačních látkách. Hlášení o výrobě, pěstování a dovozu psychomodulačních látek a obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob za uplynulý rok jsou dotčené osoby povinny podat do konce února následujícího kalendářního roku. Formulář hlášení je specifikován ve vyhlášce o psychomodulačních látkách.

Definice nových psychoaktivních látek je obsažena v § 2 odst. 1 písm. v) zákona o návykových látkách. Seznam nových psychoaktivních látek stanoví vlády svým nařízením. Látku lze zařadit na tento seznam způsobem upraveným v § 33h odst. 2 až 4.

Předložený návrh umožňuje státním orgánům České republiky rychle reagovat na látky s předpokládaným psychoaktivním účinkem a s neznámými zdravotními a společenskými riziky, která se vyskytnou v českém prostředí. Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a jinými ústředními orgány státní správy (typicky Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti ad.) provede v rámci Systému včasného varování před novými psychoaktivními látkami prostřednictvím Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti hodnocení bezpečnosti látky a následně navrhne vládě zařazení této látky na seznam nových psychoaktivních látek. Zařazením na seznam nových psychoaktivních látek dojde k zákazu nakládání s touto nyní novou psychoaktivní látkou s výjimkou jejího výzkumu. Doba, po kterou může být předmětná nová psychoaktivní látka pouze zkoumána, není omezena. Důvodem je nepředvídatelnost náročnosti prováděného výzkumu, popř. zjištění Úřadu vlády a jiných ústředních orgánů státní správy, že režim nakládání s novými psychoaktivními látkami je pro danou látku nejvhodnější.

Úřad vlády v součinnosti s jinými ústředními orgány státní správy u konkrétní nové psychoaktivní látky hodnotí zejména farmakologické a toxikologické vlastnosti látky, míru a povahu psychoaktivity látky, potenciál látky vyvolat závislost, potenciál látky vyvolat zdravotní nebo sociální škody, informace o nabídce látky, její výrobě, dovozu, vývozu a obchodování pro účely lidské konzumace a pro jiné účely, informace o výskytu užívání a o výskytu intoxikací, úmrtí a dalších zdravotních a sociálních následků užívání látky (např. v rámci činnosti Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti nebo v rámci evropského Systému včasného varování) a hodnocení a doporučení mezinárodních organizací a orgánů EU, zejména tzv. úvodní zprávy a zpráva o hodnocení rizik nebo zpráva o kombinovaném hodnocení rizik v rámci Výměna informací o nových psychoaktivních látkách v rámci výměny informací o nových psychoaktivních látkách mezi členskými státy EU a Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost podle Nařízení (EU) 2017/2101, profily látek v Evropské databází nových drog EMCDDA, zprávy a hodnocení rizik látky provedené Odborným výborem pro drogovou závislost Světové zdravotnické organizace apod.

Je-li v rámci výzkumu nové psychoaktivní látky dosaženo dostatečné úrovně poznání, navrhne Úřad vlády vládě zařadit látku na seznam psychomodulačních látek (jedná-li se o látku s psychoaktivními účinky, která představuje nízké riziko negativních zdravotních nebo sociálních dopadů na jednotlivce a společnost), seznam návykových látek (jedná-li se o látku s psychoaktivními účinky, která představuje riziko negativních zdravotních nebo sociálních dopadů na jednotlivce a společnost srovnatelné s jinými látkami na tomto seznamu) nebo navrhne látku nezařazovat ani na jeden ze jmenovaných seznamů (například pokud nebyly prokázány psychoaktivní účinky látky nebo může-li být látka konzumována jako potravina). Rozhodne-li vláda o zařazení nové psychoaktivní látky na seznam psychomodulačních látek, seznam návykových látek nebo o jejím nezařazení na ani jeden z uvedených seznamů, rozhodne zároveň o jejím vyřazení ze seznamu nových psychoaktivních látek, aby se předešlo nejasné situaci, kdy by se jedna látka nacházela na dvou seznamech s kolidujícími režimy zákonného nakládání. Z důvodu podezření na psychoaktivní účinek společně s nedostatkem vědeckých poznatků o této látce se navrhuje zařadit na seznam nových psychoaktivních látek látku Hexahydrokanabinol (HHC).

Má-li právnická nebo podnikající fyzická osoba zájem provádět výzkum nových psychoaktivních látek, je povinna tuto skutečnost ohlásit Úřadu vlády před zahájením této činnosti. Ustanovení § 33c odst. 6 a 9 až 14 se v tomto případě pro ohlášení použijí obdobně. Osoba provádějící výzkum je povinna oznámit Úřadu vlády jakékoli změny a doplnění údajů uvedených v ohlášení bez zbytečného odkladu. To samé platí, přestane-li výzkum provádět. Obdobně jako v případě nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33b odst. 1 písm. a) připojí ohlašovatel k ohlášení výzkumný záměr se zdůvodněním, výčtem výzkumných otázek a popis metodiky, analytické strategie a realizačního týmu výzkumu. Lhůty pro rozhodnutí Úřadu vlády o zápisu, zápisu změn anebo výmazu údajů o ohlašovateli zůstávají stejné. Ohlašovatel je o tomto úkonu informován úřadem vlády prostřednictvím datové schránky bez zbytečného odkladu. Obdobně jako v případě nakládání s psychomodulačními látkami může uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů v ohlášení nebo zjištění porušení povinnosti stanovené zákonem vést k rozhodnutí Úřadu vlády o výmazu dotyčné osoby ze systému evidence osob nakládajících s novými psychoaktivními látkami za účelem výzkumu. Pokračuje-li osoba ve výzkumu nových psychoaktivních látek po tomto rozhodnutí, může takové jednání zakládat odpovědnost za přestupek podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo podle § 251a trestního zákoníku. Účinnost rozhodnutí nastává uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy Úřad vlády toto rozhodnutí vydal. Proti rozhodnutí Úřadu vlády o zápisu, zápisu změn nebo výmazu údajů z rejstříku lze podat rozklad podle § 152 správního řádu. Další ustanovení správního řádu se na evidenci osob nakládajících s novými psychoaktivními látkami neuplatní (viz bod XY k správnímu řádu a psychomodulačním látkám). Má-li zahraniční osoba zájem dovážet některou z látek zařazených na seznam nových psychoaktivních látek na území České republiky, vydá jí Úřad vlády potvrzení, že dovoz těchto látek je českým právním řádem zakázán.

Navrhuje se zakázat nakládání s psychomodulačními látkami bez zápisu do rejstříku podle § 33c odst. 1 věta poslední nebo jejich zasílání poštou jako obyčejné zásilky nebo prostřednictvím poštovních schránek.

K bodu 4 (§ 34)

Navrhuje se rozšíření pověřených zaměstnanců, kteří vykonávají inspekční činnost dle tohoto zákona o zaměstnance Úřadu vlády, kteří budou kontrolovat oblast psychomodulačních a nových psychoaktivních látek.

K bodům 5–16 (§§ 36, 37, 39 a 40)

Skutkové podstaty přestupků odpovídají porušení jednotlivých povinností stanovených zákonem o návykových látkách pro nakládání s psychomodulačními látkami. Jednotlivé skutkové podstaty jsou doplněny k již existujícím přestupkům podle podobnosti protizákonného jednání s jinými přestupky podle zákona o návykových látkách. Doplňují se písmena k) až q) novými přestupky souvisejícími výlučně s porušením povinností stanovených pro nakládání s psychomodulačními látkami a novými psychoaktivními látkami. Za přestupky podle § 36 odst. 1 lze uložit pokutu do výše určené v § 37 odst. 1. V případě neoprávněného prodeje psychomodulační nebo nové psychoaktivní látky se jedná o 10000000 Kč. Za přestupky podle § 36 odst. 2 lze uložit pokutu do 500000 korun, respektive 1000000 v případě závažnějších porušení zákona. Přestupky spáchané v souvislosti s nakládáním s psychomodulačními látkami a novými psychoaktivními látkami projednává Úřad vlády.

Seznam psychomodulačních látek podle § 2 odst. 1 písm. l) a seznam nových psychoaktivních látek podle § 2 odst. 1 písm. v) stanoví vláda nařízením. Navrhuje se současně se vstupem návrhu zákona v platnost zařadit na seznam psychomodulačních látek látky kratom (Mitragyna speciosa) a extrakt kratomu a konopí s obsahem THC do 1 % (tzv. nízkopotentní konopí) a extrakt tohoto konopí a na seznam nových psychoaktivních látek látku Hexahydrokanabinol (HHC). Úřad vlády České republiky vydá vyhlášku k provedení §33c odst. 6, §33d odst. 1 a 4, § 33e odst.6 pism.f) a § 33g.

K článku II

V přechodném ustanovení se stanovuje lhůta, do které má osoba, která nakládala s psychomodulačními látkami do účinnosti tohoto zákona podat ohlášení nakládání. Vzhledem k tomu, že celý proces je jednoduchý, je lhůta nastavena na 30 dní. Dále přechodná ustanovení stanoví povinnost zničení látky osobou, která nesplňuje podmínky zákona, na vlastní náklady.

Změna zákona o regulaci reklamy

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

Změna zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek

Navrhuje se zakázat reklamu na psychomodulační látky ve všech komunikačních médiích. Dále se navrhuje zakázat sponzoring za účelem propagace psychomodulačních látek. Porušení těchto zákazů bude možné postihnout sankcemi v odpovídajících ustanoveních o přestupcích jednotlivých zákonů. Za tímto účelem se navrhuje novelizovat předmětná ustanovení zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek), ve znění pozdějších předpisů.

Psychomodulační látky je kategorií sui generis psychoaktivních látek, které i přes svou nízkou psychoaktivitu nebo nízký závislostní potenciál mohou být užívány excesivně a jejichž excesivní nebo nekontrolované užívání je společensky nežádoucí. Je tedy vhodné podrobit reklamu na psychomodulační látky stejnému zákonnému režimu (tedy zákazu) jako je tomu například u cigaret nebo tabákových výrobků.

Změna trestního zákoníku

K bodu 1 (§ 130)

Navrhuje se změnit definici návykové látky pro účely trestního zákoníku obsaženou v § 130 trestního zákoníku, podle které se návykovou látkou dosud rozumí „alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování“. Tato definice je rozhodná pro postih např. trestného činu Ohrožení pod vlivem návykové látky (podle § 274 trestního zákoníku) nebo trestného činu Opilství (podle § 360 trestního zákoníku). Předkládaným návrhem se definice návykové látky rozšiřuje o psychomodulační látky a nové psychoaktivní látky, aby se stalo nesporným, že jednání naplňující typové znaky skutkových podstat vybraných trestných činů obsahujících požití nebo vliv návykové látky zahrnuje rovněž tyto nové kategorie psychoaktivních látek.

K bodu 2 (§ 251a)

Navrhuje se zavést nový trestný čin Neoprávněného prodeje, nabízení k prodeji a jiného podnikání s psychomodulačními látkami nebo novými psychoaktivními látkami (nový § 251a trestního zákoníku), který je obdobou existujícího trestného činu Neoprávněného podnikání (podle § 251 trestního zákoníku). Cílem navrhovaného ustanovení je, aby nedovolený prodej psychomodulačních látek a nových psychoaktivních látek byl postihnutelný i v trestněprávní rovině a mohl tak být účinně potírán neoprávněný prodej a distribuce těchto látek ve větším rozsahu a aby se tak předešlo rozvoji nelegálního trhu v souvislosti s nabídkou psychomodulačních látek a nových psychoaktivních látek. Trestní sazby svou výší odpovídají trestním sazbám v jednotlivých odstavcích ustanovení trestného činu neoprávněného podnikání podle § 251 trestního zákoníku. Zavádí se možnost uložit peněžitý trest v základní skutkové podstatě i ve skutkových podstatách kvalifikovaných. Cílem je postihovat pachatele tohoto trestného činu primárně právě prostřednictvím peněžitých trestů, mimo jiné za účelem nezatěžovat státní rozpočet navyšováním počtu osob ve výkonu trestu odnětí svobody.

K bodu 3 (§ 287)

Skutková podstata trestného činu Šíření toxikomanie (podle §287 trestního zákoníku) se doplňuje tak, aby z ní byly explicitně vyňaty nově regulované psychomodulační látky, stejně jako je s ní vyňat alkohol, jakožto návyková látka ve smyslu § 130 trestního zákoníku se zvláštním zákonným režimem. Důvodem je skutečnost, že skutková podstata trestného činu Šíření toxikomanie spočívá ve „svádění jiného ke zneužívání“ nebo v „podporování“, „podněcování“ nebo „šíření“ zneužívání návykové látky. Předkládaný návrh v části novelizující zákon o návykových látkách a zákon o ochraně zdraví před návykovými látkami zavádí legální prodej psychomodulačních látek, který by, pokud by psychomodulační látky nebyly ze skutkové podstaty trestného činu Šíření toxikomanie vyňaty, mohl naplňovat znaky tohoto trestného činu.

Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

K bodu 1 (§ 2 písmeno a))

Pro účely zákona se rozšiřuje definice pojmu návyková látka o psychomodulační látky. Tyto látky budou specifikovány v nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek a nové psychoaktivní láky, které budou specifikovány v nařízení vlády o seznamu nových psychoaktivních látek. Obě kategorie látek budou mít rozdílný status. Nakládání s psychomodulačními látkami bude povoleno za splnění podmínek stanovených v zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, zatímco nakládání s novými psychoaktivními lákami bude v tomtéž zákoně zakázáno, vyjma nakládání pro účely výzkumu dle § 33h zákona o návykových látkách (bude tedy zakázán jejich dovoz, výroba, distribuce za účelem uvádění na trh a jejich maloobchodní prodej). Přes tento zákaz nelze vyloučit, že se tyto látky budou vyskytovat na nelegálním trhu. Obě skupiny látek je zapotřebí přidat do obecné definice návykové látky zejména s ohledem na část zákona týkající se snižování rizik souvisejících s užíváním návykových látek (odborné péče podle § 27) nebo integrované protidrogové politiky (srov. § 28), kde je třeba co nejširší definice.

K bodu 2 (§ 2 písmenům r), s) a t))

Doplňuje se definice psychomodulační látky a nové psychoaktivní látky. Aby se zabránilo nesprávnému výkladu, není použita obecná definice psychomodulační látky a nové psychoaktivní látky, ale tyto látky jsou definovány odkazem na nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek, respektive na nařízení vlády o seznamu nových psychoaktivních látek. Za výrobek z psychomodulační látky nebo nové psychoaktivní látky je považována buď přírodní láka, která psychomodulační látku nebo novou psychoaktivní látku obsahuje, nebo extrakty z ní, případně jakékoli jiné výrobky, které psychomodulační látku nebo novou psychoaktivní látku obsahují. Dále je vymezeno zboží související s psychomodulačními látkami. Za toto zboží jsou považovány výrobky, které se používají při konzumaci psychomodulační látky, jako například vaporizéry, další uživatelské potřeby a pomůcky apod. Vzhledem ke skutečnosti, že nelze předjímat, které látky budou v budoucnu na seznam zařazeny, jedná se o demonstrativní, nikoli taxativní výčet.

K bodu 3 (§§ 16a až 16c)

Stanovují se omezení pro prodej psychomodulačních látek. Vymezení prodejních míst, na kterých je možné prodávat psychomodulační látky, je přísnější než v případě prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Psychomodulační látky lze prodávat pouze v prodejnách specializovaných na prodej těchto látek. Ve specializované prodejně je povoleno prodávat pouze psychomodulační látky a výrobky z nich a výrobky související s psychomodulačními látkami. Za takové výrobky lze považovat například pomůcky pro vapování a jiné potřeby a pomůcky sloužící k užívání psychomodulačních látek. Vzhledem k různému způsobu užívání psychomodulačních látek a potenciálně neukončenému seznamu těchto látek je zapotřebí považovat tento výčet za demonstrativní. Prodej jiného zboží je v této prodejně zakázán. Za účelem ochrany zdraví dětí a mladistvých se navrhuje zakázat prodej uvedeného zboží ve všech typech škol a školských zařízení a na všech akcích určených převážně pro osoby mladší 18 let. Akcí určenou převážně pro osoby mladší 18 let se rozumí akce, která je určená převážně pro tyto osoby, nikoliv výlučně (např. dětský den, divadelní představení pro děti apod.). Zákaz se vztahuje rovněž na prostory zařízení sociálněprávní ochrany dětí, na prostor provozovny, kde je provozována živnost, jejímž předmětem je péče o děti do 3 let, dále prostory, kde je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, nebo prostory zařízení, kde je uskutečňována mimoškolní výchova a vzdělávání, nezařazeném do rejstříku škol a školských zařízení. Psychomodulační látky také nelze prodávat v potravinářském podniku, kde hrozí největší nebezpečí prodeje nezletilým. Jako potravinářský podnik lze v tomto smyslu chápat veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin (srov. Čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin). Zákaz prodeje uvedeného zboží se vztahuje i na prostory zdravotnických zařízení. Zdravotnické zařízení je definováno v § 4 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách), jako prostory pro poskytování zdravotních služeb. Může se jednat nejen o vnitřní prostory, ale i o prostory vnější (např. areál zdravotnického zařízení), avšak bude záležet na konkrétních případech a individuálním posouzení. Vzhledem k tomu, že definice zdravotnického zařízení je podle zákona o zdravotních službách poměrně úzká, neboť se vztahuje pouze na prostory určené k poskytování zdravotních služeb, došlo k rozšíření tohoto zákazu i na prostory související s jeho provozem. Tím jsou míněny vnitřní prostory jako např. přilehlé chodby, nemocniční jídelna apod. Stejně tak se zákaz vztahuje na tranzitní prostor letiště.

Jako stěžejní opatření pro ochranu dětí a mladistvých je uplatněn zákaz prodeje psychomodulačních látek nezletilým, tj. osobám do 18 let. Ochrana této věkové skupiny je posílena i dalšími opatřeními. Prodejce psychomodulačních látek je povinen na viditelném místě umístit informace o zákazu prodeje nezletilým. Navrhuje se doplnit text zákazu v českém jazyce i textem v anglickém jazyce. Rovněž osoba, která prodává psychomodulační látky musí být starší 18 let. Osoba mladší 18 let má zakázán vstup do prodejny s psychomodulačními látkami, a to pod sankcí pro prodejce dle § 35 odst. 1 písm. b). Zde byla převzata úprava ze zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, kde dle § 69 platí obdobný zákaz vstupu do herního prostoru pro nezletilé. Dalším opatřením na ochranu dětí a mladistvých je výslovný zákaz prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím prodejního automatu.

Toto ustanovení stanovuje pravidla prodeje psychomodulačních látek prostřednictvím komunikace na dálku. Prostředek komunikace na dálku je definován v § 1820 odst. 1 občanského zákoníku. V kontextu předkládaného návrhu se však navrhuje tento pojem rozšířit.

Pro potřeby tohoto zákona se v praxi může jednat o prodej zejména prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací (internet, mobilní aplikace mobilního telefonu). Prodej na dálku bude možný pouze v případě, že maloobchodní prodejce přijme taková opatření, kterými vyloučí prodej tohoto zboží osobám mladším 18 let. Způsob splnění této povinnosti již nebude ponechán čistě na volbě provozovatele – maloobchodního prodejce. Provozovatel bude muset být vybaven systémem ověřování věku, který v okamžiku prodeje ověří, že kupující spotřebitel není mladší 18 let. Systém ověřování věku je stanoven obdobně jako u tabákových výrobků (viz definice v čl. 2 odst. 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES). Konkrétní parametry tohoto systému nejsou specifikovány ani směrnicí 2014/40/EU a nespecifikují se tedy ani tímto návrhem zákona. Může se jednat např. o ověření věku podle identifikačních údajů uvedených v občanském průkazu při předchozí osobní registraci apod. Za nedostatečné zabezpečení splnění této povinnosti lze považovat např. požadavek na vyplnění čestného prohlášení kupujícím před odesláním objednávky bez náležitého ověření věku kupujícího. Provozovatel by měl zároveň zajistit, že zboží nebude převzato osobou mladší 18 let ani při jeho předávání, což je považováno za součást prodeje. Dále se stanoví povinnost provozovatele informovat kupujícího o zákazu prodeje tohoto zboží osobám mladším 18 let zjevně viditelným textem způsobem přiměřeným možnostem prostředku komunikace na dálku (pokud možno v rozsahu celé šíře a výšky zobrazovacího prostoru prohlížeče nebo aplikace) a ve fázi před samotným prodejem zboží. S ohledem na praxi při prodeji tabákových výrobků prostřednictvím internetu se zavádí povinnosti pro provozovatele internetového prodeje uvádět na internetových stránkách některé základní identifikační údaje. Pro účely zefektivnění kontroly a vymahatelnosti povinností souvisejících s touto formou prodeje se zavádí zároveň povinnost pro provozovatele u této formy prodeje k předkládání podrobných informací o systému ověřování věku a jeho fungování. Dále se navrhuje rozlišovat mezi vnitrostátním a přeshraničním prodejem na dálku s tím, že přeshraniční prodej je zcela zakázán. Toto ustanovení vychází z ustanovení zákona o návykových látkách, který ukládá osobě, která nakládá s psychomodulačními látkami, v případě přeshraničního prodeje žádat o dovozní povolení nebo potvrzení příslušného státního orgánu státu, kam má být uskutečněn vývoz, že dovozní povolení nevyžaduje podle § 33f odst. 1. Dále by měla být oznámena Úřadu vlády změna týkající se údajů o systému ověřování věku a jeho fungování, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Úřad vlády bude pověřen shromažďováním informací od prodejců o systémech ověření věku a bude podle potřeby informovat příslušné kontrolní orgány na jejich vyžádání nebo je bude v případě pochybností o funkčnosti systému ověřování věku na tuto skutečnost upozorňovat.

K bodům 4 až 6 (§ 17)

V tomto ustanovení se rozšiřuje stávající pravomoc obce v samostatné působnosti zavést obecně závaznou vyhláškou opatření nad rámec zákonné úpravy. Stávající oprávnění obce, které se týkají kouření nebo používání elektronických cigaret a konzumace alkoholických nápojů, jsou rozšířeny o užívání nebo konzumaci psychomodulačních látek. Toto ustanovení navazuje na omezení prodeje v § 16a a umožňuje obci díky detailní znalosti místní situace přispívat k účinné ochraně dětí a mladistvých. V případě psychomodulačních látek je vzhledem k neukončenému seznamu těchto látek obtížné odhadnout všechny způsoby jejich možné konzumace, nicméně navrhuje se psychomodulační látky podrobit v této oblasti obdobnému režimu jako alkohol a tabákové výrobky.

K bodům 7 až 13 (§§ 30 a 31)

Dochází k rozšíření působnosti kontrolních orgánů o dohled nad dodržováním povinností v oblasti psychomodulačních látek stanovených tímto zákonem. Příslušnost kontrolního orgánu je dána jeho věcnou působností a je ekvivalentem působnosti vymezené těmto orgánům v oblasti alkoholu a tabákových výrobků.

Orgánem pověřeným kontrolou dodržování podmínek při prodeji psychomodulačních látek je Česká obchodní inspekce obdobně jako v případě alkoholu a tabákových výrobků. V souladu s cílem zákona chránit osoby mladší 18 let možným negativním dopadům užívání psychomodulačních látek se pro účely kontroly povinností souvisejících s prodejem psychomodulačních látek těmto osobám České obchodní inspekci umožňuje provádět kontrolní nákupy prostřednictvím osob mladších 18 let.

Je stanovena kontrolní pravomoc České školní inspekce v oblasti zákazu prodeje psychomodulačních látek ve školách a školských zařízeních.

V případě prodeje psychomodulačních látek způsobem jiným, než prostřednictvím prostředku komunikace na dálku je orgánem pověřeným kontrolou povinností podle tohoto zákona kromě české obchodní inspekce i místně příslušný obecní živnostenský úřad.

Uděluje se oprávnění kontrolnímu orgánu k zajištění psychomodulačních látek, které budou prodávány v rozporu s tímto zákonem na místech, která jsou zakázána.

K bodům 14 až 26 (§§ 35, 36, 37 a 39)

Je zaveden nový přestupek fyzických osob prodávajících psychomodulační látku v rozporu se zákonem na místě, kde je prodej zakázán nebo osobě mladší 18 let dle § 35 odst. 1 písm. a) a b). Sankce odpovídá ekvivalentnímu chování v oblasti tabákových výrobků, tzn. lze uložit pokutu do 30000 korun.

Stejně tak se zavádí i přestupek právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, prodávajících psychomodulační látku v rozporu se zákonem na místě, kde je prodej zakázán nebo osobě mladší 18 let nebo která nezajistí, aby psychomodulační látky byly umístěny na vyčleněném místě. Za přestupek právnických osob nebo podnikajících fyzických dle § 36 je dále považováno, pokud taková osoba nezajistí, aby psychomodulační látky byly označeny upozorněním, že nejsou určeny nezletilým, nebo umožní vstup nezletilé osoby do prodejny specializované na prodej psychomodulačních látek. Přestupkem je rovněž nesplnění některé z povinností při prodeji prostřednictvím prostředku komunikace na dálku.

Za předpokladu, že jsou splněny podmínky dle § 37 k uložení trestu propadnutí věci, která je psychomodulační látkou, se zavádí povinnost uložení trestu propadnutí věci.

V § 39 se ukládá povinnost zničit propadlé psychomodulační látky stejně jako je tomu u propadlých tabákových výrobků (přičemž náklady na jejich zničení jdou stejně jako u tabákových výrobků za pachatelem přestupku).

Zdenka Němečková Crkvenjaš, v. r.

Tom Philipp, v. r.

Věra Adámková, v. r.

Michaela Šebelová, v. r.

Martina Ochodnická, v. r.

Klára Kocmanová, v. r.

David Kasal, v. r.