Účelem návrhu zákona je upravit rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb České republiky a posílit kontrolu všech tří zpravodajských služeb České republiky (tj. Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství) tím, že parlamentní kontrole mají nově podléhat všechny zpravodajské služby České republiky. Kontrola zpravodajských služeb má být do jisté míry sjednocena tím, že bude nově zřízen zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace. Návrhem zákona se dále zavádí dvouúrovňový systém kontroly zpravodajských služeb. Vedle zvláštních kontrolních orgánů (první úrovně) Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (již vytvořených pro Bezpečnostní informační službu a pro Vojenské zpravodajství a nově navrhovaného pro Úřadu pro zahraniční styky a informace) bude zřízen i od vlády a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky odvozený expertní kontrolní orgán (druhé úrovně), tj. Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen „orgán nezávislé kontroly“), složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob, jehož kontrole budou podléhat všechny tři výše uvedené existující zpravodajské služby České republiky.
Nové pojetí mechanismu kontroly zpravodajských služeb v prvé řadě vychází ze základních premis obsažených jak v Programovém prohlášení vlády, tak i v Koaliční smlouvě, a také z dosavadních zkušeností se stávajícím systémem kontroly zpravodajských služeb podle současné právní úpravy.
Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala, že „posílí parlamentní kontrolu zpravodajských služeb České republiky, a proto předloží návrh zákona, který stanoví rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem ČR; zákon bude vycházet ze zásady, že parlamentní kontrole musí podléhat všechny zpravodajské služby České republiky; zákon též zavede dvoustupňový systém kontroly, proto bude kromě zřízení kontrolních orgánů v Poslanecké sněmovně ČR zřízen i od Parlamentu ČR odvozený expertní kontrolní orgán složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných občanů“.
V období setrvalých a v mnoha směrech sílících bezpečnostních hrozeb (mezinárodní terorismus, organizovaný zločin, masová migrace, hrozby mající původ v kyberprostoru atd.) se posilují oprávnění zpravodajských služeb, která jsou potřebná pro získávání informací v jejich působnosti, důležitých pro předcházení projevům těchto hrozeb (například v roce 2015 byla přijata právní úprava přiznávající zpravodajským službám oprávnění pro přístup k informacím uchovávaným Generálním finančním ředitelstvím, bankami a k údajům v databázích účastníků veřejně dostupné telefonní služby). Posilování oprávnění zpravodajských služeb vyvolává potřebu rozšíření mimoexekutivních kontrolních mechanismů činnosti zpravodajských služeb prostřednictvím dalšího, na výkonné moci nezávislého kontrolního orgánu, který bude zákonem povolán posuzovat zejména podezření z neoprávněného zásahu zpravodajských služeb do ústavně garantovaných práv a svobod. Návrh zákona se předkládá se záměrem napomoci k rovnovážnému vztahu mezi invazivními oprávněními zpravodajských služeb a odpovídajícími nástroji pro kontrolu jejich činnosti.
Právní úprava obsažená v navrhovaném zákoně se váže k těmto právním předpisům:
• zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a • zákon č. …/2016 Sb., o státním zastupitelství.
1. Zhodnocení platné právní úpravy
V současné době je právní úprava zpravodajských služeb České republiky a jejich kontroly obsažena ve třech právních předpisech, a to v:
• zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
• zákoně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a
• zákoně č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.
V obecné rovině je kontrola zpravodajských služeb České republiky upravena v § 12 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, a to tak, že činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády a Parlamentu a že rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem stanoví zvláštní zákon.
V případě Bezpečnostní informační služby je to pak zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, který kontrolu její činnosti upravuje v části třetí (§ 18 až 21). Ustanovení § 18 odst. 1 stanoví, že kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.
Obdobně je tomu i v případě Vojenského zpravodajství, jehož činnost a kontrola je upravena zákonem č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a to v části páté (§ 21 až 24). Podle § 21 tohoto zákona kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů a členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.
Jedinou zpravodajskou službou, jejíž činnost, a tedy ani kontrolu neupravuje „zvláštní“ zákon, je Úřad pro zahraniční styky a informace, v jehož případě je toliko v zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, obsažena ne příliš rozsáhlá právní úprava kompetencí tohoto Úřadu, který je rozpočtově podřazen pod Ministerstvo vnitra.
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, pak v § 47 upravuje pravidla pro vytváření komisí Poslanecké sněmovny s tím, že Poslanecká sněmovna může ze svých poslanců a dalších osob, které nejsou poslanci, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim v rámci své působnosti úkoly. Předsedou komise je vždy poslanec, kterého volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem komise. Pro činnost a jednání komisí se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výborů.
Na základě výše uvedených zákonů Poslanecká sněmovna zřídila jednak stálou komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby a jednak stálou komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
Současná právní úprava nenarušuje zákaz diskriminace a nemá rozdílné dopady na muže a ženy.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Hlavním principem navrhované právní úpravy je posílení kontroly zpravodajských služeb, a to jak na úrovni Poslanecké sněmovny, tak na úrovni expertního orgánu, tj. orgánu nezávislé kontroly.
Navrhuje se novelou zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zavést takzvaný dvojúrovňový systém kontroly činnosti zpravodajských služeb. Kontrolu činnosti zpravodajských služeb v takzvané první úrovni budou, tak jako dosud, vykonávat zvláštní kontrolní orgány Poslanecké sněmovny, v takzvané druhé úrovni pak nově vytvořený kontrolní orgán volený na návrh vlády Poslaneckou sněmovnou a složený z osob stojících mimo Poslaneckou sněmovnu (tj. orgán nezávislé kontroly). Záměrně je v důvodové zprávě užíván pojem „dvojúrovňovost“ tak, aby nevznikla mylná domněnka, že se jedná o „stupně“ ve smyslu správního nebo soudního řízení, kdy by rozhodnutí orgánu takzvané první úrovně přezkoumával na základě podaného opraveného prostředku orgán takzvané druhé úrovně, ale tak, že orgán nezávislé kontroly jako kontrolní orgán takzvané druhé úrovně bude svou kontrolní činnost vykonávat pouze v zákonem vymezených případech a toliko na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů (takzvané první úrovně).
Zvláštní kontrolní orgány vykonávají kontrolu činnosti příslušné zpravodajské služby v průběhu volebního období Poslanecké sněmovny pravidelně, přičemž zákon nespojuje výkon jejich kontrolní činnosti s podmínkou podání vnějšího podnětu. Naproti tomu orgán nezávislé kontroly bude činný pouze v jednotlivých případech a jeho konkrétní kontrolní činnost bude vyvolána podnětem zvláštního kontrolního orgánu. Z takto založené věcné a časové rozdílnosti v působeních vertikálně rozlišených orgánů pro kontrolu činnosti zpravodajských služeb vyplývá i odlišný rozsah a skladba oprávnění obou typů kontrolních orgánů. Oprávnění zvláštních kontrolních orgánů a orgánu nezávislé kontroly jsou stanovena tak, aby dostatečně a zároveň v nezbytné míře sloužila k dosažení účelu příslušné úrovně kontroly činnosti zpravodajské služby.
Zcela nově by v takzvané první úrovni měly podléhat kontrole Poslanecké sněmovny všechny zpravodajské služby České republiky. Vedle Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství, které již nyní kontrole Poslanecké sněmovny podléhají a u kterých by kontrola jejich činnosti i nadále probíhala podle dosavadních pravidel, by měl kontrole Poslaneckou sněmovnou nově podléhat také Úřad pro zahraniční styky a informace.
Takzvaná první úroveň kontroly činnosti zpravodajských služeb bude v zásadě odpovídat dosavadní právní úpravě obsažené v zákoně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, resp. v zákoně č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. I nadále ji tedy bude vykonávat Poslanecká sněmovna, která si k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgány. Nově zvláštnímu kontrolnímu orgánu Poslanecké sněmovny bude podléhat též činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace. V tomto smyslu se tedy navrhuje novelizovat zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace by tedy měla vykonávat Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřídí zvláštní kontrolní orgán. Zvláštní kontrolní orgán se bude skládat, stejně jako v případě Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství, ze sedmi členů. Členem zvláštního kontrolního orgánu bude moci být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. Návrh zákona upravuje oprávnění zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace a jeho členů, respektive povinnosti ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace, a to obdobně jako je tomu v případě již existující právní úpravy zvláštních kontrolních orgánů pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství.
V takzvané druhé úrovni bude kontrolu činnosti zpravodajských služeb vykonávat orgán nezávislé kontroly, který bude společný pro všechny zpravodajské služby České republiky, tedy jak pro Bezpečnostní informační službu a Vojenské zpravodajství, tak i pro Úřad pro zahraniční styky a informace. Tento takzvaný druhý stupeň kontroly dosud platná právní úprava nezná, a navrhuje se tedy nově zavést. Orgán nezávislé kontroly má být pětičlenný. Členové tohoto nově koncipovaného kontrolního orgánu budou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky na dobu 5 let. Orgán nezávislé kontroly by sice měl být stálý, s uvedeným funkčním obdobím svých členů, ale k činnosti bude povolávaný pouze ad hoc (tedy toliko v případě kvalifikovaného podnětu podle navrhovaného zákona). Orgán nezávislé kontroly bude, a to výlučně na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů (parlamentní kontroly), provádět kontrolu dodržování základních práv a svobod a zákonů zpravodajskou službou při výkonu její působnosti. Orgán nezávislé kontroly bude při své kontrolní činnosti oprávněn požadovat všechny potřebné informace o činnosti zpravodajské služby, které souvisejí s prováděnou kontrolou, s výjimkou těch, které navrhovaný zákon výslovně vyloučí. Výsledkem činnosti orgánu nezávislé kontroly bude písemná zpráva adresovaná tomu zvláštnímu kontrolnímu orgánu (parlamentní kontroly), který orgánu nezávislé kontroly dal podnět ke kontrole zpravodajské služby, z níž bude zřejmé, zda v konkrétním případě bylo či nebylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl či nebyl porušen zákon a pokud ano, tak jakým způsobem. Kontrole orgánu nezávislé kontroly bude podléhat činnost zpravodajských služeb prováděná toliko na území České republiky, nikoliv v zahraničí.
Předkládaným návrhem zákona se mění tyto právní předpisy:
• zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. …/2016 Sb., o státním zastupitelství.
Zahraniční právní úprava je ve vztahu k navrhované právní úpravě irelevantní, neboť tak, jako je v cizích státech různě upraveno postavení zpravodajských služeb, jsou různě upraveny i jejich kontrolní mechanismy.
Přijetí navrhované právní úpravy nebude mít z povahy věci žádné dopady, které by byly v rozporu s principem zákazu diskriminace, ani nemá rozdílné dopady na muže a ženy.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava poskytne komplexní úpravu kontroly zpravodajských služeb Poslaneckou sněmovnou. Pokud by nedošlo k přijetí nové právní úpravy, přetrvával by i nadále nežádoucí právní stav, podle něhož kontrole Poslanecké sněmovny nepodléhají všechny zpravodajské služby, ale toliko jen dvě, a z kontroly Poslaneckou sněmovnou je zcela vyňat Úřad pro zahraniční styky a informace. Zároveň je posilován expertní prvek nezávislosti v kontrole zpravodajských služeb tím, že je nově konstruován orgán nezávislé kontroly, který může provádět kontrolu zpravodajských služeb na základě podnětu zvláštních kontrolních orgánů tvořených poslanci Poslanecké sněmovny. Z tohoto pohledu je tedy žádoucí, aby byla přijata nová právní úprava, která kontrolu činnosti zpravodajských služeb nejen (díky novému zvláštnímu kontrolnímu orgánu v takzvané první úrovni) sjednotí, ale zavedením orgánu nezávislé kontroly jako zcela nového kontrolního orgánu takzvané druhé úrovně i posílí.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s právními akty Evropské unie, neboť právo Evropské unie činnost zpravodajských služeb a jejich kontrolu neupravuje a ponechává je v působnosti národního zákonodárství.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Návrh zákona předpokládá oproti stávající právní úpravě vznik nových finančních dopadů toliko pro státní rozpočet, které jsou níže uvedené. Návrh zákona by neměl mít dopady na ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky. Návrh zákona by neměl mít sociální dopady, a to ani dopady na rodiny a na specifické skupiny obyvatel, včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Konečně by návrh zákona neměl mít ani dopady na životní prostředí.
7.1. Zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace
Návrhem zákona se zavádí nový zvláštní kontrolní orgán (parlamentní kontroly) ve vztahu k Úřadu pro zahraniční styky a informace. Tímto kontrolním orgánem bude sedmičlenný zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny, tj. s nejvyšší pravděpodobností stálá komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, která bude obdobou stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby a stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
S ohledem na zkušenost se složením výše uvedených stálých komisí lze usuzovat, že sedmičlenný zvláštní kontrolní orgán bude mít jednoho předsedu, popřípadě jednoho místopředsedu a zbytek budou tvořit členové zvláštního kontrolního orgánu.
Podle § 8 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, náleží poslanci plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08. Platový koeficient poslance se předsedovi komise pak podle písmene c) téhož paragrafu zvyšuje o 0,44.
Podle § 3 odst. 2 výše uvedeného zákona se plat určí jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce, přičemž podle § 3 odst. 2 platová základna pro představitele (tj. i pro poslance) činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek (podle speciální úpravy obsažené v § 3a však činí platová základna pro představitele pro rok 2018 2,5násobek – předložený návrh zákona má nabýt účinnosti 1. ledna 2018) průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
Nárůst platu předsedy zvláštního kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace (tj. oproti základnímu platu poslance, který by jinak pobíral, kdyby nebyl předsedou komise) lze vyjádřit jako součin platové základny 2,75násobku, resp. 2,5násobku, průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (ve vztahu k roku 2018, kdy by měla nabýt účinnosti právní úprava obsažená v předloženém návrhu zákona, není dosud průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře za rok 2016 známa) a platového koeficientu nad rámec základního platu 0,44.
Obecně tak lze nárůst platu předsedy zvláštního kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace pro kalendářní rok vyjádřit matematickým vzorcem takto:
0,44 (zvýšený koeficient) x 2,75 (2,5 platová základna) x PNNM (průměrná nominální měsíční mzda za předminulý kalendářní rok) x 12 měsíců
Činnost dalších šesti členů zvláštního kontrolního orgánu by neměla přinést další dopady na státní rozpočet.
7.2. Orgán nezávislé kontroly
Funkce člena orgánu nezávislé kontroly nemůže být z podstaty věci vykonávána „amatérsky“, nýbrž na profesionální úrovni. Relativně přísné nastavení pravidel neslučitelnosti by mělo vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetu zájmů. Současně však vyvolá nutnost toto omezení náležitě finančně kompenzovat.
Jak je již uvedeno výše, orgán nezávislé kontroly by sice měl být stálý, s uvedeným funkčním obdobím svých členů, ale k činnosti bude povolávaný pouze ad hoc, tedy pokud k tomu v konkrétní věci dá podnět některý ze zvláštních kontrolních orgánů jako kontrolní orgán takzvané první úrovně.
Členům orgánu nezávislé kontroly má podle navrhované právní úpravy náležet měsíční paušální částka ve výši 20 000 Kč bez ohledu na to, zda skutečně vykonají nějakou kontrolní činnost, teprve v případě povolávání k plnění úkolů orgánu nezávislé kontroly jim bude náležet za skutečně vykonanou kontrolní činnost náhrada platu nebo mzdy za výkon veřejné funkce, pokud jiný zákon nestanoví specifickou úpravu. Tato paušální částka bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti, neboť paušální částka není osvobozena od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z této paušální částky se bude rovněž odvádět pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění, neboť se nejedná o náhradu výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, která se nezahrnuje do vyměřovacích základů na zmíněná pojistná (viz § 5 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění).
Náklady na každoměsíční paušální částku náležející všem pěti členům orgánu nezávislé kontroly dohromady lze pro kalendářní rok vyjádřit matematickým výpočtem takto:
20 000 Kč x 5 osob x 12 měsíců = 1 200 000 Kč
Pokud jde o náhradu platu nebo mzdy za výkon veřejné funkce v případě povolání k plnění konkrétního úkolu orgánu nezávislé kontroly, která bude náležet za skutečně vykonanou činnost, lze byť i jen přibližné náklady státního rozpočtu stěží odhadnout. Nelze totiž ani odhadovat, jak často vůbec bude činnost orgánu nezávislé kontroly aktivována. Lze však odhadovat, že činnost orgánu nezávislé kontroly bude méně četná než činnost zvláštních kontrolních orgánů (parlamentní kontroly), které jsou aktivní v řádu jednotek případů ročně.
V případě členů orgánu nezávislé kontroly, kteří jsou v pracovněprávním nebo služebním vztahu ke státu, a jejichž mzda je tudíž vyplácena ze státního rozpočtu, nepřinese náhrada jejich mzdy žádný zvýšený dopad na státní rozpočet.
Další dopady na státní rozpočet nese činnost sekretariátu orgánu nezávislé kontroly, zejména se jedná o plat členů sekretariátu orgánu nezávislé kontroly, zřízení režimového pracoviště pro nakládání s utajovanými informacemi a podobně.
Vzhledem k tomu, že v současné době nelze odhadnout ani četnost zasedání, která však budou zřejmě spíše méně častá, ani jejich délku a ani personální složení orgánu nezávislé kontroly, nelze dopady na státní rozpočet přesněji kvantifikovat. Veškeré výdaje spojené s aplikací navrženého zákona budou uhrazeny v rámci výdajů Poslanecké sněmovny, které jsou jí stanoveny příslušnými rozpočtovými dokumenty.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Pokud jde o ochranu soukromí a osobních údajů, lze s ohledem na náplň činnosti orgánu nezávislé kontroly usuzovat, že návrh právní úpravy přinese zlepšení v nakládání zpravodajských služeb s osobními údaji.
Jak vyplývá z předchozích částí návrhu, má orgán nezávislé kontroly provádět kontrolu dodržování základních práv a svobod a zákonů zpravodajskou službou při výkonu její působnosti.
Na základě rozhodovací činnosti orgánu nezávislé kontroly tak lze očekávat korekci případně nevhodné praxe, ať už bude systémová či individuální, zpravodajských služeb v oblasti nakládání s osobními údaji.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat, a nevytváří podmínky pro korupční jednání.
Korupční riziko je minimalizováno zejména tím, že kontrolní činnost zvláštního kontrolního orgánu jako kontrolního orgánu takzvané první úrovně bude vykonávat komise složená z poslanců zastupující zpravidla všechny poslanecké kluby a kontrolní činnost orgánu nezávislé kontroly bude vykonávat expertní kontrolní orgán složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Realizace navrhovaného zákona bude mít dopady na bezpečnost státu. Cílem návrhu zákona totiž je zkvalitnění kontroly zpravodajských služeb, které se jako zvláštní prvky bezpečnostního systému České republiky podílejí na zajišťování její bezpečnosti a bezpečnosti jejich obyvatel.
K části první – Změna zákona o zpravodajských službách České republiky
K bodu 1
Navrhuje se přeformulovat v § 12 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, odstavec 1, který upravuje vymezení orgánů, které kontrolují činnost zpravodajských služeb. Vedle dosavadní kontroly prováděné vládou a zvláštními kontrolními orgány zřizovanými Poslaneckou sněmovnou se zavádí i zcela nový orgán nezávislé kontroly jako (kontrolní) orgán svého druhu stojící mimo moc výkonnou i zákonodárnou. Působení v tomto orgánu nelze v žádném ohledu považovat za výkon funkce ve veřejné správě. Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb mají stanovit nejen jako dosud zvláštní zákony (tedy v případě Bezpečnostní informační služby § 18 až 21 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, a v případě Vojenského zpravodajství § 21 až 24 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů), ale i nově zákon o zpravodajských službách (a to právě nově vytvořenými kontrolními orgány, tedy jednak zvláštním kontrolním orgánem pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace a jednak orgánem nezávislé kontroly).
K bodu 2
Do § 12 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, se navrhuje vložit nové odstavce 2 až 4, jejichž smyslem je konkretizovat odstavec 1 a zejména uvést, jak Poslanecká sněmovna kontroluje zpravodajské služby a za jakých podmínek vykonává svou kontrolní činnost orgán nezávislé kontroly.
Poslanecká sněmovna má vykonávat kontrolu činnosti zpravodajských služeb prostřednictvím zvláštních kontrolních orgánů, které k tomuto účelu zřizuje. Těmito zvláštními kontrolními orgány jsou jednak již stávající zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby podle § 18 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, a zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství podle § 21 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, jednak předloženým návrhem zákona nově zřizovaný zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Orgán nezávislé kontroly se aktivuje výlučně na základě podnětu některého z výše uvedených tří zvláštních kontrolních orgánu (parlamentní kontroly) a jeho úkolem je toliko provádět kontrolu zákonnosti výkonu činnosti zpravodajských služeb, tedy dodržování základních práv a svobod a zákonů zpravodajskou službou v oboru její působnosti na území České republiky. Oborem působnosti se přitom rozumí působnost zpravodajských služeb vymezená v § 5 zákona č. 153/1994 Sb. Předmětem kontroly zpravodajských služeb orgánem nezávislé kontroly tak má být toliko výkon jejich působnosti (veřejné moci), nikoliv veškerá činnost zpravodajských služeb. Kontrole orgánu nezávislé kontroly tak nebude podléhat činnost nevrchnostenská, jako je typicky hospodářská činnost zpravodajských služeb při nakládání s jejich majetkem.
Dále se vylučuje použití kontrolního řádu v případě kontroly prováděné vládou, zvláštními kontrolními orgány a orgánem nezávislé kontroly, obdobně jako to platí již nyní v případě zvláštního kontrolního orgánu pro Bezpečnostní informační službu podle § 18 odst. 3 věty druhé zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, a v případě zvláštního kontrolního orgánu pro Vojenské zpravodajství podle § 21 odst. 3 věty druhé zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. Cílem této právní úpravy je upřesnění vztahu kontrolního řádu ke kontrole zpravodajských služeb zvláštním kontrolním orgánem Poslanecké sněmovny a orgánem nezávislé kontroly. Vzhledem k tomu, že působnost kontrolního řádu je pojata velmi široce a z textu zákona vyplývá, že pokud by zákon v konkrétních případech nestanovil jinak, vztahoval by se i na kontrolní orgány Parlamentu a orgán nezávislé kontroly, je nezbytné z důvodu vyloučení pochybností výslovně stanovit, že na kontrolu zpravodajských služeb zvláštním kontrolním orgánem Poslanecké sněmovny se použije v případě Bezpečnostní informační služby jako dosud zvláštní právní úprava kontroly obsažená v části třetí zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a v případě Vojenského zpravodajství jako dosud zvláštní právní úprava kontroly obsažená v části páté zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a pro kontrolu prováděnou orgánem nezávislé kontroly právě nově navrhovaná kontrolní oprávnění v návrhu zákona, se subsidiárním použitím zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, avšak s výslovným vyloučením kontrolního řádu. Kontrola zpravodajských služeb ze strany moci zákonodárné je značně specifická, vykazuje mnohé odlišnosti od standardní veřejnoprávní kontroly ze strany správních orgánů a jako taková nemůže podléhat procesním postupům určeným právě pro takovou standardní kontrolu. Proto také zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, i zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, od samého počátku své platnosti upravuje kontrolu zvláštním způsobem. Ostatně takto odůvodnila změnu zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu ke kontrolnímu řádu již důvodová zpráva k zákonu č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu.
K bodu 3
Do zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje vložit nové § 12a až 12i, jejichž smyslem je upravit podrobně jednak zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, jednak i orgán nezávislé kontroly.
Z hlediska systematiky zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je navrhovaná právní úprava zcela záměrně zapracována do té části zákona, která upravuje kontrolu zpravodajských služeb (viz skupinový nadpis „Kontrola zpravodajských služeb“ nad § 12), a to včetně právní úpravy kontroly činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, pro nějž neexistuje právní úprava ve „zvláštním“ zákoně a toliko v zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jsou pod skupinovým nadpisem „Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace“ uvedeny tři paragrafy, v nichž je obsažena ne příliš rozsáhlá právní úprava kompetencí tohoto Úřadu. Pokud by byla navrhovaná právní úprava zařazena pod skupinový nadpis „Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace“, byla by jednak podle názoru předkladatele nesprávně zařazena mimo skupinový nadpis „Kontrola zpravodajských služeb“ a jednak by právní úprava orgánu nezávislé kontroly jako kontrolního orgánu tzv. druhé úrovně nesystematicky předcházela právní úpravě zvláštního kontrolního orgánu pro Úřad pro zahraniční styky a informace jako tzv. kontrolního orgánu první úrovně. Pokud by byl zpracován návrh zcela nového zákona o Úřadu pro zahraniční styky a informace, byla by do něj ze zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, přesunuta veškerá speciální právní úprava vztahující se k tomuto úřadu, a to včetně předloženým návrhem zákona nově navrhovaného zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace. Systematika zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, také bohužel neumožňuje ani přehlednější členění právní úpravy, která je předmětem návrhu zákona.
K § 12a
Kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace má podle návrhu zákona vykonávat Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřídí zvláštní kontrolní orgán. Úprava zvláštního kontrolního orgánu pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace odpovídá úpravě zvláštního kontrolního orgánu pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, resp. zvláštního kontrolního orgánu pro kontrolu Vojenského zpravodajství, obsažené v zákoně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a od těchto úprav se odchyluje toliko tam, kde je to z věcných důvodů nezbytné. Zvláštní kontrolní orgán se má skládat, stejně jako v případě zvláštních kontrolních orgánů, které již jsou na základě zvláštních zákonů zřízeny pro (parlamentní) kontrolu Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství, ze sedmi členů. Členem zvláštního kontrolního orgánu má být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. Pokud zákon nestanoví jinak, bude se vztahovat na jednání tohoto zvláštního kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
K § 12b až 12d
Navrhují se oprávnění zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace a jeho členů, respektive povinnosti ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace, a to obdobně jako je tomu v případě již existující právní úpravy zvláštních kontrolních orgánů pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství.
Členové zvláštního kontrolního orgánu budou moci vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo jím pověřeného příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace do objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace bude předkládat zvláštnímu kontrolnímu orgánu statut Úřadu pro zahraniční styky a informace, návrh rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace, písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky, podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace a vnitřní předpisy Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace bude dále zvláštnímu kontrolnímu orgánu předkládat na jeho požádání zprávu o činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, s výjimkou případů a věcí, u nichž by poskytnutí takové informace mohlo ohrozit důležitý zájem sledovaný Úřadem pro zahraniční styky a informace, počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, a zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Úřad pro zahraniční styky a informace svou činnost již ukončil.
Zvláštní kontrolní orgán nebude oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a nahrazovat jejich řídící činnost.
Zvláštní kontrolní orgán bude oprávněn požadovat od ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace potřebná vysvětlení a písemné podklady, bude-li mít za to, že činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody osob, nebo že došlo k vyzrazení utajovaných informací z činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Každé porušení zákona příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, které zvláštní kontrolní orgán zjistí při své činnosti, bude povinen oznámit řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace a nejvyššímu státnímu zástupci.
Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům zvláštního kontrolního orgánu podle zákona se nebude vztahovat na případy, kdy bude zvláštní kontrolní orgán podávat výše uvedené oznámení. Skutečnosti, o nichž se členové zvláštního kontrolního orgánu dozvědí při výkonu své funkce, budou moci oznamovat jen v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly.
K § 12e
Navrhuje se upravit složení orgánu nezávislé kontroly, stanovit kdo a za jakých podmínek může být členem orgánu nezávislé kontroly a kdo jím naopak být nemůže, a dále upravit neslučitelnost funkcí, kdo má být předsedou orgánu nezávislé kontroly a za jakých podmínek je orgán nezávislé kontroly usnášeníschopný.
Navrhuje se, aby orgán nezávislé kontroly byl pětičlenný. Členové tohoto nově koncipovaného kontrolního orgánu by měli být na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky na dobu 5 let.
Orgán nezávislé kontroly by sice měl být stálý, s uvedeným funkčním obdobím svých členů, ale k činnosti bude povolávaný pouze ad hoc (tedy toliko v případě kvalifikovaného podnětu podle navrhovaného zákona). Členy orgánu nezávislé kontroly bude volit Poslanecká sněmovna z kandidátů, které jí navrhne vláda. Poslanecká sněmovna jako volitel členů orgánu nezávislé kontroly se upřednostnila před Senátem Parlamentu České republiky z toho důvodu, že na kontrole zpravodajských služeb by se Senát neměl podílet žádným způsobem, a to ani kreačními procedurami kontrolních orgánů. Vláda, která je podle § 7 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, odpovědná za činnost zpravodajských služeb, je sama odpovědna pouze Poslanecké sněmovně. Senátu proto nejsou kontrolní oprávnění vůči těmto složkám moci výkonné svěřena.
Vláda Poslanecké sněmovně navrhne vždy nejméně dvojnásobný počet osob, než je počet obsazovaných míst v orgánu nezávislé kontroly, tak, aby Poslanecká sněmovna z nich mohla vybírat a upřednostnit z jejího pohledu vhodnější kandidáty. Vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna není návrhy vlády vázána, může je odmítnout a nikoho z kandidátů členem orgánu nezávislé kontroly nezvolit. V takovém případě by vláda měla Poslanecké sněmovně navrhnout další kandidáty, a to bez zbytečného odkladu.
Členem orgánu nezávislé kontroly nebude moci být zvolena tatáž osoba více než dvakrát za sebou. Vychází se z principu omezeného množství funkčních období, který je stanoven i pro jiné vrcholné představitele veřejné moci, například přímo v Ústavě České republiky pro prezidenta republiky nebo v § 1 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, pro ředitele bezpečnostních sborů.
Navrhuje se stanovit, že členství v orgánu nezávislé kontroly je v souladu s § 201 zákoníku práce výkonem veřejné funkce. Podle tohoto ustanovení se pro účely zákoníku práce výkonem veřejné funkce rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů, s tím, že je příkladmo uvedeno, že výkonem veřejné funkce je výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího.
Návrh zákona upravuje omezený okruh osob, které se budou moci stát členy orgánu nezávislé kontroly. V prvé řadě je okruh osob omezen toliko na osoby s vysokoškolským vzděláním v oboru právo v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice nebo s takovým rovnocenným vzděláním v zahraničí, které bylo v České republice uznáno. Inspirací byl požadavek stanovený v § 170a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, pro členy Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, která je nadřízeným správním orgánem Ministerstva vnitra ve věcech upravených zákonem č. 326/1999 Sb., v nichž Ministerstvo vnitra rozhoduje v prvním stupni. Tam použitá formulace „vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu“ však byla shledána jako nedostatečná a naopak byla použita totožná dikce z § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a z § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, která umožní z okruhu osob, které se mohou stát členy orgánu nezávislé kontroly, vyloučit například absolventy Policejní akademie nebo Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti nebo absolventy oboru Veřejná správa na právnické fakultě. Omezit okruh osob toliko na osoby s vysokoškolským vzděláním v oboru právo v magisterském studijním programu právo a právní věda považuje předkladatel za legitimní, neboť úkolem orgánu nezávislé kontroly má být přezkum zákonnosti činnosti zpravodajských služeb.
Návrh zákona stanoví další předpoklady volitelnosti člena orgánu nezávislé kontroly následovně:
a) státní občanství České republiky,
b) dovršení věku 40 let, obdobně jako je tomu u prezidenta republiky, senátora nebo soudce Ústavního soudu a
c) platné osvědčení fyzické osoby pro stupně utajení Přísně tajné. Další předpoklady pro členství v orgánu nezávislé kontroly pak vyplývají z té skutečnosti, že člen orgánu nezávislé kontroly musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupně utajení Přísně tajné. Podmínkou pro vydání osvědčení fyzické osoby pro stupně utajení Přísně tajné je totiž podle § 12 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 2 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, to, že je žadatel plně svéprávný, bezúhonný (nebyl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informací, nebo se na něj hledí, jako by odsouzen nebyl), osobnostně způsobilý a bezpečnostně spolehlivý. V navrhovaném zákoně tak je nadbytečné tyto předpoklady členství v orgánu nezávislé kontroly znovu uvádět.
Členem orgánu nezávislé kontroly se naopak nebudou moci stát stávající vojáci z povolání nebo příslušníci bezpečnostních sborů České republiky (tedy vojáci z povolání zařazení zejména v Armádě České republiky, Vojenské policii, Vojenské kanceláři prezidenta republiky nebo v Hradní stráži nebo příslušníci Vojenského zpravodajství, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace) a zaměstnanci bezpečnostního sboru České republiky nebo ozbrojených sil České republiky. U těchto osob se dále stanoví tříletá karenční lhůta tak, aby se členem orgánu nezávislé kontroly nemohl stát ten, kdo byl příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky v posledních třech letech před zvolením za člena orgánu nezávislé kontroly. Požadavek nestrannosti členů orgánu nezávislé kontroly se promítá do zákonných podmínek kladených na okruh osob, z něhož bude vláda navrhovat kandidáty Poslanecké sněmovně. Kromě pozitivně vymezených kvalifikačních a dalších předpokladů (například požadavek na zaměření a stupeň vzdělání, stanovený minimální věk, získání osvědčení ke styku s utajovanými informacemi) je důležitá
– právě pro posílení nestrannosti a vyloučení případné věcné či osobní podjatosti budoucích členů orgánu nezávislé kontroly – i negativně vymezená podmínka neexistence služebního poměru vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů nebo postavení zaměstnanců bezpečnostních sborů České republiky nebo ozbrojených sil České republiky v současnosti a blízké minulosti kandidátů na členství v orgánu nezávislé kontroly. Z okruhu potenciálních kandidátů budou takto stanovenou podmínkou v rámci dané karenční lhůty vyloučeni především bývalí příslušníci a zaměstnanci zpravodajských služeb, jejichž dřívější působení ve zpravodajské službě může být s ohledem na specifické zaměření konkrétní zpravodajské služby, zátěž z osobních vztahů nebo okolnosti ukončení jejich působení ve zpravodajské službě způsobilé vyvolat újmu na nestrannosti. Dále budou z okruhu potenciálních kandidátů v rámci dané karenční lhůty vyloučení rovněž bývalí příslušníci a zaměstnanci jiných obranných a bezpečnostních složek státu, protože přístup těchto bývalých příslušníků ke kontrolovaným činnostem zpravodajských služeb může být ovlivněn jednostrannou specializací, ustálenými profesními návyky a služebními stereotypy, získanými během jejich působení v příslušných složkách, a může tak případným použitím nevhodných analogií poznamenat požadovanou neutrálnost a věcný odstup.
Členství v orgánu nezávislé kontroly má být absolutně neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu a soudce a s postavením příslušníka a zaměstnance ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů a s členstvím v orgánu územního samosprávného celku. Smyslem takto široce pojaté neslučitelnosti funkcí je oddělit orgán nezávislé kontroly skrze jeho členy co nejvíce zejména od aktivní politiky. Jedná se o další opatření posilující nezávislost orgánu nezávislé kontroly.
Za účelem zajištění nezávislosti orgánu nezávislé kontroly se stanoví, že člen orgánu nezávislé kontroly je při výkonu své funkce nezávislý a při svém rozhodování je vázán pouze právním řádem České republiky. Členové orgánu nezávislé kontroly také nesmí svým chováním vyvolat pochybnosti o své nezaujatosti a nestrannosti, zejména se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran nebo hnutí, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky. Toto ustanovení je inspirováno zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, (zákon o soudech a soudcích), zejména pak ustanovením § 80 odst. 2 písm. d).
Relativně přísné nastavení pravidel neslučitelnosti a omezení jakékoliv vedlejší činnost by mělo vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetu zájmů. Současně však vyvolá nutnost toto omezení náležitě finančně kompenzovat.
Členem orgánu nezávislé kontroly se může stát osoba také pouze za předpokladu, že je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, neboť se dá, s určitostí hraničící takřka s jistotou, z povahy věci, kdy předmětem činnosti je kontrola zpravodajských služeb, předpokládat, že při výkonu kontrolní činnosti bude muset člen orgánu nezávislé kontroly mít k tomuto stupni utajení nezbytně nutný přístup. Kandidát navržený vládou tak bude moci být Poslaneckou sněmovnou zvolen členem orgánu nezávislé kontroly pouze tehdy, když bude v době volby držitelem tohoto osvědčení. Z uvedeného vyplývá, že na funkci člena orgánu nezávislé kontroly by mohla být vládou navržena i taková osoba, která držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupně utajení Přísně tajné dosud není, avšak do doby jejího zvolení je povinna jeho držitelem být, neboť bez platného osvědčení nemůže být vládou navržená osoba členem orgánu nezávislé kontroly zvolena. Určitým úskalím navrhovaného věcného řešení totiž může být do jisté míry, vzhledem k maximální délce řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupně utajení Přísně tajné, časové hledisko. Lze však považovat bezesporu za vhodnější, aby vláda Poslanecké sněmovně navrhovala pouze takové osoby, které již držiteli platného osvědčení fyzické osoby pro stupně utajení Přísně tajné jsou, a vyhnula se tak případným komplikacím v Poslanecké sněmovně v případě, že by jí navržený kandidát v mezidobí před volbou osvědčení nezískal. V případě těch osob, které dosud nejsou držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupně utajení Přísně tajné, bude moci být žádost o jeho vydání podána, resp. řízení o vydání osvědčení bude moci být zahájeno ještě před schválením kandidáta vládou již na základě žádosti kandidáta na člena orgánu nezávislé kontroly. Taková žádost by však měla být s ohledem na výše uvedené časové hledisko podána s dostatečným časovým předstihem. Právní úpravu žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby obsahuje ustanovení § 94 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, které mimo jiné stanoví, že tato žádost o vydání osvědčení fyzické osoby musí obsahovat písemné zdůvodnění nutnosti jejího přístupu k utajované informaci s uvedením stupně utajení a označení místa nebo funkce, které potvrdí odpovědná osoba nebo ten, kdo bude utajovanou informaci fyzické osobě poskytovat. Podrobnosti pak stanoví § 4 prováděcí vyhlášky č. 363/2011 Sb., o personální bezpečnosti a o bezpečnostní způsobilosti, podle něhož zdůvodnění žádosti fyzické osoby obsahuje uvedení funkce nebo činnosti v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, na jehož základě má být osvědčení fyzické osoby vydáno, nejvyššího stupně utajení utajované informace, k níž bude mít fyzická osoba přístup, potvrzení zdůvodnění nutnosti přístupu k utajované informaci odpovědnou osobou, bezpečnostním ředitelem nebo tím, kdo bude fyzické osobě utajovanou informaci poskytovat, včetně označení konkrétního místa nebo funkce stanovené podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, a zařazení tohoto místa nebo funkce v tomto přehledu a specifikace utajovaných informací, které na daném místě nebo funkci již byly poskytnuty nebo vznikaly, a utajovaných informací, které zde budou poskytnuty nebo zde mohou vznikat.
Funkční období předsedy orgánu nezávislé kontroly má podle návrhu trvat jeden rok s tím, že funkce předsedy bude obsazována na základě principu rotace. Předsedou orgánu nezávislé kontroly tak bude člen orgánu nezávislé kontroly v závislosti na věku, přičemž nejprve bude předsedou nejstarší člen a po něm na každý další následující rok nastoupí v pořadí další nejstarší člen orgánu nezávislé kontroly. Tím by se mělo zajistit vyloučení případného boje o předsednické místo. Zároveň se stanoví pravidlo jednou a dost, podle něhož nebude moci funkci předsedy opakovaně zastávat jedna a tatáž osoba během svého jednoho funkčního období (tedy během 5 let). Nicméně vzhledem k tomu, že tatáž osoba může být při respektování pravidla, že nikdo nemůže být členem orgánu nezávislé kontroly více než dvakrát za sebou, členem orgánu nezávislé kontroly po více funkčních období, může být tatáž osoba i vícekrát předsedou orgánu nezávislé kontroly (nikdy však dříve než za 4 roky od ukončení funkce předsedy).
Dále se navrhuje stanovit, že orgán nezávislé kontroly je usnášeníschopný za přítomnosti alespoň čtyř ze všech pěti jeho členů, nejvýše jeden tedy může absentovat. Zároveň se stanoví, že k „rozhodnutí“ orgánu nezávislé kontroly je třeba většiny hlasů. Není nutné uvádět, zda se má jednat o většinu ze všech členů nebo jen z členů přítomných, neboť v obou případech jsou vyžadovány tři hlasy (nadpoloviční většina jak z pěti, tak i ze čtyř jsou tři). Zároveň není potřebné upravovat postup při rovnosti hlasů, neboť pro „rozhodnutí“ jsou vždy potřebné tři hlasy.
K § 12f
Navrhuje se upravit vznik a zánik funkce člena orgánu nezávislé kontroly.
Zvolení členové orgánu nezávislé kontroly se ujmou výkonu funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Návrh zákona obsahuje i přesné znění slibu zvoleného člena orgánu nezávislé kontroly. Stanoví se lhůta pro složení slibu zvoleného člena orgánu nezávislé kontroly, jejímž uplynutím bez složení slibu nebo složením slibu s výhradou nastoupí fikce nezvolení osoby členem orgánu nezávislé kontroly.
Návrh zákona upravuje též důvody zániku funkce člena orgánu nezávislé kontroly, včetně pozbytí některého z předpokladů jeho volitelnosti a výkonu funkce a dalších důvodů týkajících se trestní zachovalosti člena orgánu nezávislé kontroly. Důvod pozbytí některého z předpokladů potřebných pro výkon funkce bude jako „zbytkové“ ustanovení naplněn v případě pozbytí státního občanství České republiky nebo v případě pozbytí dosaženého vysokoškolského vzdělání v oboru právo. Důvody zániku funkce člena orgánu nezávislé kontroly týkajících se trestní (ne)zachovalosti člena orgánu nezávislé kontroly jsou konstruovány záměrně šířeji, než je tomu u požadavku bezúhonnosti pro vydání osvědčení fyzické osoby pro stupně utajení Přísně tajné (nebyl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informací, nebo se na něj hledí, jako by odsouzen nebyl).
Člen orgánu nezávislé kontroly by měl o tom, že mu ze zákona zanikla funkce člena orgánu nezávislé kontroly, písemně informovat bez zbytečného odkladu předsedu Poslanecké sněmovny, zejména to platí v případě důvodů týkajících se trestní zachovalosti člena orgánu nezávislé kontroly, o jejichž naplnění by se předseda Poslanecké sněmovny nemohl jinak dozvědět.
Není žádoucí, aby orgán nezávislé kontroly vykonával dlouhodobě svou kontrolní činnost v neúplném personálním obsazení. Proto předseda Poslanecké sněmovny informuje písemně bez zbytečného odkladu předsedu vlády o uvolnění místa člena orgánu nezávislé kontroly. Je nezbytné, aby následně vláda na uvolněné místo člena orgánu nezávislé kontroly bez zbytečného odkladu předložila Poslanecké sněmovně návrh na nového člena orgánu nezávislé kontroly, a to opět standardně nejméně dva kandidáty. Volbu na uvolněné místo člena orgánu nezávislé kontroly by pak měla Poslanecká sněmovna uskutečnit také co nejdříve, navrhuje se do 90 dnů ode dne doručení návrhů vlády. Vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna není návrhy vlády vázána, může je odmítnout a nikoho z kandidátů členem orgánu nezávislé kontroly nezvolit. V takovém případě by vláda měla Poslanecké sněmovně navrhnout další kandidáty, a to opět bez zbytečného odkladu. Toto ustanovení tak dopadne zejména na případy, kdy členovi orgánu nezávislé kontroly má brzy skončit jeho funkční období, kdy na svou funkci rezignuje, zemře nebo mu jiným způsobem funkce zanikne. V případě skončení funkčního období člena orgánu nezávislé kontroly nemusí vláda s návrhy kandidátů vyčkávat až na okamžik, kdy funkční období členu orgánu nezávislé kontroly skutečně skončí, ale může tak učinit v předstihu, pokud možno tak, aby Poslanecká sněmovna mohla v rámci stanoveného časového intervalu zvolit nového člena orgánu nezávislé kontroly, který bez zbytečné časové prodlevy nahradí člena orgánu nezávislé kontroly, kterému již funkční období skončilo.
K § 12g
Navrhuje se stanovit oprávnění orgánu nezávislé kontroly.
Orgán nezávislé kontroly bude moci při své kontrolní činnosti požadovat všechny potřebné informace o činnosti zpravodajské služby, které souvisejí s prováděnou kontrolou, s výjimkou těch, které navrhovaný zákon výslovně vyloučí.
Kontrolní činnost prováděná orgánem nezávislé kontroly nemá být omezena toliko na věci a případy, ve kterých zpravodajská služba svou činnost již ukončila, ale orgán nezávislé kontroly bude moci vstupovat za zákonem stanovených podmínek i do takzvaných živých kauz, avšak výstupy budou utajované. Do takzvaných živých kauz bude moci orgán nezávislé kontroly vstoupit také pouze na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů (parlamentní kontroly). Do takzvaných živých kauz však nebude moci orgán nezávislé kontroly vstupovat neomezeně, neboť zpravodajská služba bude oprávněna vyčlenit informace způsobilé zmařit účel probíhající akce (zde však pouze se souhlasem předsedy vlády), odhalit totožnost příslušníků zpravodajské služby vykonávajících zpravodajskou činnost, odhalit totožnost osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby, ohrozit jiné osoby, jejichž bezpečnost je v důležitém zájmu zpravodajské služby, nebo porušit požadavky zpravodajské služby cizí moci na nepředání utajované informace třetí straně. Vyčleněné informace pak zpravodajská služba orgánu nezávislé kontroly nepředá.
Bude-li mít orgán nezávislé kontroly za to, že je činností zpravodajské služby protiprávně zasahováno do základních práv a svobod nebo porušován zákon, bude oprávněn vyžadovat od ředitele zpravodajské služby potřebná vysvětlení. Ustanovení o vyloučených informacích a o ochraně důležitých zájmů České republiky zůstanou těmito oprávněními nedotčena.
Výsledkem kontrolní činnosti orgánu nezávislé kontroly má být písemná zpráva adresovaná tomu ze zvláštních kontrolních orgánů (parlamentní kontroly), který orgánu nezávislé kontroly podal podnět ke kontrole činnosti zpravodajské služby a dále též řediteli té zpravodajské služby, jejíž činnost byla předmětem kontroly. Z písemné zprávy by mělo být zřejmé, zda v konkrétním kontrolovaném případě bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon, a pokud k porušení došlo, tak jakým způsobem. Pokud bude písemná zpráva jako kontrolní výstup orgánu nezávislé kontroly pro zvláštní kontrolní orgán obsahovat utajované informaci, musí s ní být nakládáno v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Závěr orgánu nezávislé kontroly o tom, zda bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon, se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Orgán nezávislé kontroly tak na svých internetových stránkách uvede, zda v posuzovaném případě došlo činností zpravodajské služby podle jeho závěru k protiprávnímu zásahu do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon či nikoliv.
Jestliže orgán nezávislé kontroly v rámci prováděné kontroly zjistí, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, navrhne příslušnému řediteli zpravodajské služby, předsedovi vlády nebo příslušnému členu vlády, aby přijali opatření nezbytná k jejich odstranění. Příslušným členem vlády se rozumí ten člen vlády, jemuž je ředitel dané zpravodajské služby odpovědný za její činnost nebo z výkonu funkce a který jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru ředitele zpravodajské služby (§ 4 odst. 3 a 4 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, a § 2 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů).
Zjistí-li orgán nezávislé kontroly v souvislosti s výkonem své kontrolní činnosti podezření ze spáchání trestného činu, oznámí to nejvyššímu státnímu zástupci. Ustanovení je obdobou úpravy obsažené v § 20 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, a § 23 odst. 2 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, s tím rozdílem, že nejvyššímu státnímu zástupci má orgán nezávislé kontroly oznamovat nikoliv každé porušení zákona, ale toliko jen podezření ze spáchání trestného činu příslušníkem zpravodajské služby, které při prováděné kontrole zjistí.
Kontrola zpravodajské služby orgánem nezávislé kontroly bude probíhat s vědomím ředitele dotčené zpravodajské služby.
Členové orgánu nezávislé kontroly budou vázáni mlčenlivostí o skutečnostech, s nimiž se při výkonu funkce v orgánu nezávislé kontroly seznámí. Povinnost mlčenlivosti potrvá i po ukončení členství v orgánu nezávislé kontroly. Prolomení povinnosti mlčenlivosti se předpokládá pro účely oznamování podezření ze spáchání trestného činu nejvyššímu státnímu zástupci. Povinností mlčenlivosti nebudou dotčeny právní předpisy o ochraně utajovaných informací. Porušení povinnosti mlčenlivosti bude postihováno využitím sankčních mechanismů platných právních předpisů (například zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů). Navrhovaná úprava odpovídá úpravě obsažené v § 21 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, a § 24 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, pro členy zvláštního kontrolního orgánu pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, resp. Vojenského zpravodajství.
K § 12h
Navrhuje se upravit finanční ohodnocení členů orgánu nezávislé kontroly. Stanoví se, že členům orgánu nezávislé kontroly bude náležet měsíční paušální částka ve výši 20 000 Kč bez ohledu na to, zda skutečně vykonají nějakou kontrolní činnost, teprve v případě povolání k plnění konkrétního úkolu orgánu nezávislé kontroly jim bude náležet za skutečně vykonanou kontrolní činnost náhrada platu nebo mzdy za výkon veřejné funkce, pokud jiný zákon nestanoví specifickou úpravu. Tato paušální částka bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti, neboť paušální částka není osvobozena od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z této paušální částky se bude rovněž odvádět pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění, neboť se nejedná o náhradu výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, která se nezahrnuje do vyměřovacích základů na zmíněná pojistná (viz § 5 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění).
Zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, může být podle § 201 odst. 3 zákoníku práce z důvodu výkonu veřejné funkce poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce. Nelze vyloučit, že v případě povolání k plnění konkrétního úkolu orgánu nezávislé kontroly bude člen orgánu nezávislé kontroly svou kontrolní činnost vykonávat po dobu delší, než je zákoníkem práce umožněna. V návaznosti na to se tedy v právní úpravě kontroly zpravodajských služeb navrhuje zakotvit speciální právní úpravu umožňující členu orgánu nezávislé kontroly čerpat delší pracovní volno, než je zákoníkem práce stanovených nejvýše 20 pracovních dnů v kalendářním roce. V případě vykonávání kontrolní činnosti v orgánu nezávislé kontroly, které je výkonem veřejné funkce, státním zaměstnancem je dána překážka ve státní službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve spojení s § 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a státnímu zaměstnanci se poskytne služební volno, za které přísluší plat.
K § 12i
Ustanovením se navrhuje upravit materiální a administrativní zabezpečení činnosti orgánu nezávislé kontroly a vydávání výročních zpráv o činnosti orgánu nezávislé kontroly.
Nezávislý kontrolní orgán má být vysoce profesionální a bude přicházet do styku s nejcitlivějšími údaji. K tomu potřebuje odpovídající zabezpečené prostory, techniku, ale také personál. Logistické, odborné a administrativní zázemí činnosti orgánu nezávislé kontroly tak má zajišťovat jeho sekretariát, který bude zařazen v rámci Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Vedoucího sekretariátu má jmenovat vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Z povahy věci a činnosti sekretariátu lze usuzovat, že stejně jako členové orgánu nezávislé kontroly budou i zaměstnanci sekretariátu mít přístup k utajovaným informacím. Z tohoto důvodu budou muset být i zaměstnanci sekretariátu držiteli platného osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím; lze očekávat, že konkrétní požadavky v tomto ohledu dohodne předseda orgánu nezávislé kontroly s vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny a bezpečnostním ředitelem Poslanecké sněmovny. Zároveň se nepovažuje za vhodné, aby byl pro zaměstnance sekretariátu orgánu nezávislé kontroly stanoven přímo zákonem požadavek být držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, jako je tomu v případě členů orgánu nezávislé kontroly. Stanovit takový požadavek přímo zákonem je ve vztahu k zaměstnancům sekretariátu orgánu nezávislé kontroly neopodstatněné, zvláště s přihlédnutím k existenci zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, neboť ten nepřipouští, aby osoba měla přístup k utajované informaci bez příslušného oprávnění, v případě zaměstnanců sekretariátu orgánu nezávislé kontroly bez osvědčení fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení. Ochrana utajovaných informací je tak zajištěna. Stanovit stejný předpoklad pro zaměstnance sekretariátu orgánu nezávislé kontroly, který má zajišťovat logistické, odborné a administrativní zázemí, jako je stanoven pro samotné členy orgánu nezávislé kontroly, přímo zákonem je neadekvátní.
Ponechává se na statutu orgánu nezávislé kontroly, který vydá vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, aby upravil postavení zaměstnanců sekretariátu orgánu nezávislé kontroly.
Každoročně bude zpracována výroční zpráva o činnosti orgánu nezávislé kontroly, která bude v úplném rozsahu poskytována zvláštním kontrolním orgánům (parlamentní kontroly) s tím, že lze očekávat, že výroční zpráva bude v určitém stupni utajení. Tímto způsobem by se jednak měla zajistit informovanost příslušných kontrolních orgánů a jednak by se měl zachovat do určité míry důvěrný charakter práce zúčastněných složek. Ty části výroční zprávy o činnosti orgánu nezávislé kontroly, které by nepodléhaly utajení, budou moci být zveřejněny.
Jednací řád, který si přijme orgán nezávislé kontroly, by pak měl stanovit podrobná pravidla jeho jednání a podobu zpráv o jeho činnosti.
K bodu 4
Legislativně-technická reakce na vložení nových § 12a až 12i mezi § 12 a § 13.
K přechodným ustanovením
Přechodná ustanovení by měla zajistit bezproblémový přechod na novou právní úpravu. Stanoví se zejména, že se kontrolní činnost orgánu nezávislé kontroly bude týkat pouze činností probíhajících v době nabytí účinnosti navrhovaného zákona a činností po této době zahájených. Kontrola tohoto kontrolního orgánu tak nebude směřovat do minulosti.
K nominaci a volbě členů orgánu nezávislé kontroly má docházet s přiměřeným předstihem. Vláda Poslanecké sněmovně navrhne nejméně dvojnásobný počet osob, než je počet obsazovaných míst v orgánu nezávislé kontroly (tedy v první volbě celkem minimálně 10 navržených kandidátů). Platí však, že zvolení členové orgánu nezávislé kontroly se ujmou své funkce teprve až po složení slibu všech členů orgánu nezávislé kontroly.
Aby se zajistila postupná obměna členů orgánu nezávislé kontroly je navržen mechanismus známý například z obsazování Senátu Parlamentu České republiky, a to tak, že při ustavení v pořadí prvního orgánu nezávislé kontroly budou 2 kandidáti zvoleni na 3 roky, 2 kandidáti budou zvoleni na 4 roky a pouze 1 kandidát bude zvolen na 5 let, tedy na celou délku funkčního období. Po proběhnutí volby všech pěti členů orgánu nezávislé kontroly určí předseda Poslanecké sněmovny losem délku jejich funkčního období.
K části druhé – Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Navrhuje se v zákoně o Nejvyšším kontrolním úřadu upravit právní postavení člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu po dobu jeho případného členství v orgánu nezávislé kontroly podle navrhované novely zákona o zpravodajských službách České republiky. Prezidentu a viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu, stejně jako i členu Nejvyššího kontrolního úřadu zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu zapovídá zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat výdělečnou činnost, s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu. Navrhuje se stanovit další výjimku ze zákazu výkonu jiné činnosti tak, aby uvedené osoby mohly působit v orgánu nezávislé kontroly zřízeném podle návrhu novely zákona o zpravodajských službách České republiky.
K části třetí – Změna zákona o státním zastupitelství K Variantě I
Navrhuje se v zákoně o státním zastupitelství upravit právní postavení státního zástupce po dobu jeho případného členství v orgánu nezávislé kontroly podle navrhované novely zákona o zpravodajských službách České republiky. Jelikož orgán nezávislé kontroly by měl být stálý, s uvedeným funkčním obdobím svých členů, avšak k činnosti bude povolávaný pouze ad hoc, tj. v případě kvalifikovaného podnětu zvláštního kontrolního orgánu (parlamentní kontroly), nebylo shledáno jako vhodné řešení využít institutu dočasného zproštění výkonu funkce státního zástupce. Podstatou dočasného zproštění totiž je pozastavení možnosti vykonávat funkci na určitou dobu, v níž je buď realizováno dočasné přidělení k orgánu, u kterého státní zástupce plní jiné úkoly než úkoly státního zastupitelství, nebo jsou dány závažné důvody, pro něž nemůže státní zástupce vykonávat svou funkci. Dotyčnou osobou je vykonávána funkce jiná než funkce státního zástupce, přičemž tak činí po delší a stálou dobu u jiné instituce. Státní zástupce je v pracovním vztahu k příslušné instituci, u níž vykonává jinou než původní funkci státního zástupce. U státního zástupce vykonávajícího funkci člena orgánu nezávislé kontroly, nárazově po dobu skutečné kontrolní činnosti a pro zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny, by tomu tak však nebylo.
Navrhované řešení tak spočívá v tom, že se za výkon funkce státního zástupce má považovat i doba výkonu činnosti státního zástupce v orgánu nezávislé kontroly. Tedy obdobně, jako když je státním zástupcem vykonávána činnost v poradních orgánech vlády, Ministerstva spravedlnosti, jiných ministerstev a ústředních správních úřadů a činnost v poradních a kontrolních orgánech Evropské unie, Rady Evropy, jiných mezinárodních organizací a obdobně jako když vykonává funkci přísedícího kárného soudu (viz § 5 odst. 6 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů). Navrhuje se tedy v § 24 odst. 6 zákona o státním zastupitelství, který připouští důvody účasti státního zástupce na činnosti dalších institucí mimo státní zastupitelství a představuje výjimku ze zastávání jiné placené funkce či vykonávání jiné výdělečné činnosti, zařadit výslovně také účast na činnosti orgánu nezávislé kontroly podle zákona o zpravodajských službách České republiky.
K Variantě II
Navrhuje se v zákoně o státním zastupitelství upravit právní postavení státního zástupce po dobu jeho členství v orgánu nezávislé kontroly podle navrhované novely zákona o zpravodajských službách České republiky. Jelikož orgán nezávislé kontroly by měl být stálý, s uvedeným funkčním obdobím svých členů, avšak k činnosti bude povolávaný pouze ad hoc, tj. v případě kvalifikovaného podnětu zvláštního kontrolního orgánu (parlamentní kontroly), nebylo shledáno jako vhodné řešení využít institutu dočasného zproštění výkonu funkce státního zástupce. Podstatou dočasného zproštění totiž je pozastavení možnosti vykonávat funkci na určitou dobu, v níž je buď realizováno dočasné přidělení k orgánu, u kterého státní zástupce plní jiné úkoly než úkoly státního zastupitelství, nebo jsou dány závažné důvody, pro něž nemůže státní zástupce vykonávat svou funkci. V první skupině důvodů dočasného zproštění (tj. nikoli dočasné zproštění výkonu funkce státního zástupce z důvodu konání kárného nebo trestního řízení) jde o případy, podle nichž funkce státního zástupce vykonávána není a vykonávána být ani nemůže, neboť je dotyčnou osobou vykonávána funkce jiná než funkce státního zástupce, přičemž tak činí po delší, resp.
relativně stálou dobu u jiné (justiční) instituce. Existence institutu dočasného zproštění výkonu funkce je podle návrhu nového zákona o státním zastupitelství předpokládána tehdy, je-li státní zástupce jmenován soudcem Ústavního soudu, veřejným žalobcem, asistentem veřejného žalobce nebo kdy vykonává jinou obdobnou funkci u mezinárodního soudu, a to po dobu výkonu této funkce. Státní zástupce je v pracovním vztahu k příslušnému soudu, resp. orgánu veřejné žaloby, u něhož vykonává jinou než původní funkci státního zástupce. U státního zástupce vykonávajícího funkci člena orgánu nezávislé kontroly, nárazově po dobu skutečné kontrolní činnosti a pro zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny, by tomu tak však nebylo. Pokud jde o dočasné přidělení státního zástupce - podle návrhu nového zákona o státním zastupitelství rovněž jde-li o působení státního zástupce u Ministerstva spravedlnosti nebo Justiční akademie (podle stávající úpravy se v takových případech státní zástupce dočasně zprošťuje výkonu funkce), se funkce státního zástupce zachovává a není na místě uplatnění institutu dočasného zproštění výkonu funkce státního zástupce, neboť státní zástupce při takovém působení využívá svých znalostí a zkušeností státního zástupce a z tohoto titulu zde působí. Vhodným řešením není ani institut dočasného přidělení státního zástupce.
Navrhované řešení tak spočívá v tom, že se za výkon funkce státního zástupce má považovat i doba výkonu činnosti státního zástupce v orgánu nezávislé kontroly. Tedy obdobně, jako když je státním zástupcem vykonávána činnost v poradních orgánech vlády, Ministerstva spravedlnosti, jiných ministerstev a ústředních správních úřadů a činnost v poradních a kontrolních orgánech Evropské unie, Rady Evropy a jiných mezinárodních organizací. Navrhuje se tedy v § 5 odst. 7 návrhu nového zákona o státním zastupitelství, který připouští důvody účasti státního zástupce na činnosti dalších institucí mimo státní zastupitelství, zařadit výslovně také účast na činnosti orgánu nezávislé kontroly podle zákona o zpravodajských službách České republiky. A dále se navrhuje v § 6 odst. 1 písm. c) návrhu nového zákona o státním zastupitelství, v němž jsou stanoveny výjimky ze zastávání jiné placené funkce či vykonávání jiné výdělečné činnosti, zařadit opět výslovně také činnost v orgánu nezávislé kontroly podle zákona o zpravodajských službách České republiky.
K části čtvrté – Účinnost
Účinnost navrhovaného zákona je stanovena ke dni 1. ledna 2018. Tímto dnem se tak začnou realizovat všechny normy v návrhu zákona obsažené. Pokud jde o zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, bude moci již tímto dnem Poslanecká sněmovna tento kontrolní orgán zřídit a ze svých řad vybrat sedm poslanců, kteří budou jeho členy, a kontrolní orgán bude moci posléze realizovat svá zákonná oprávnění. Pokud jde o orgán nezávislé kontroly, vláda bude moci tímto dnem vybírat a Poslanecké sněmovně k volbě navrhovat vhodné kandidáty na členy tohoto orgánu. Lze tak očekávat, že orgán nezávislé kontroly započne svoji činnost s určitou časovou prodlevou nezbytnou pro jeho vytvoření.
V Praze dne 22. června 2016
Předseda vlády:
Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.