zákon č. 325/2023 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Pozemkový fond České republiky, který byl předchůdcem Státního pozemkového úřadu

(„SPÚ“), započal od roku 1999 převádět bezúplatně pozemky na obce a kraje na základě zákona

č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu

nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (,,zákon o Pozemkovém fondu ČR“).

K 1. lednu 2013 byl tento zákon nahrazen zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém

úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (,,zákon o SPÚ“), přičemž spolu s dosavadním zákonem byl zrušen také Pozemkový fond ČR a byl

zřízen SPÚ, který převzal agendu převodu pozemků. SPÚ bezúplatně převádí zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce či kraje, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví, pokud jde o pozemky vymezené § 7 zákona o SPÚ (resp. § 5 zákona o Pozemkovém fondu ČR). Toto vymezení se v průběhu doby měnilo, nicméně v zásadě se jedná o pozemky, které se nachází v zastavěném území či zastavitelné ploše, případně určené rozhodnutím o umístnění stavby k zastavění, pokud jsou určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou (dříve také stavbou pro bydlení), zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce či kraje, v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určené k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité, vybrané silniční či silniční pomocné pozemky. Dle informací SPÚ bylo za celou dobu vyřizování této agendy doručeno ke dni 20. 7. 2022 17 161 žádostí, kterými obce požádaly o bezúplatný převod 67 700 výše specifikovaných zemědělských pozemků. Dosud bylo s 2 934 obcemi uzavřeno 10 127 smluv o bezúplatném převodu 31 437 pozemků o celkové výměře 9 168 hektarů, přičemž aktuálně je evidováno dalších cca 3 400 nevyřízených žádostí o bezúplatný převod pozemků. Podle textace zákona o Pozemkovém fondu ČR a následně i v souladu s § 8 zákona o SPÚ, ve znění účinném do 31. 10. 2019 (tj. do novely zákona č. 229/2019 Sb.), nebyla v zákoně uvedena žádná lhůta, po kterou mají být povinnosti související s převody pozemků dodržovány. Tj. podle právní úpravy v té době platilo, že obce a kraje musí dodržovat naplnění podmínek převodu po neomezeně dlouhou dobu v budoucnu. V souladu s § 8 odst. 5 zákona o SPÚ, ve znění zákona č. 229/2019 Sb., tj. od 1. 11. 2019 byla doba, po kterou je obec a kraj povinen dodržovat podmínky bezúplatného převodu, tj. zejména dbát na dodržování účelu převáděného pozemku, omezena na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Přechodná ustanovení pak stanovovala, že tato lhůta se vztahuje i na smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti, a to jak podle zákona o SPÚ, tak podle zákona o Pozemkovém fondu ČR. Přičemž bylo dále stanoveno, že běh této desetileté lhůty začíná v každém případě běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tzn. od 1. 11. 2019. Jinými slovy v případě pozemků převedených kdykoliv za účinnosti jak zákona o Pozemkovém fondu ČR, tak zákona o SPÚ platí až do 31.10.2029 povinnost dodržovat podmínky bezúplatného převodu všech smluv uzavřených před 1. 11. 2019, u smluv uzavřených po tomto datu po dobu 10 let. SPÚ účel využití bezúplatně převedených pozemků pravidelně kontroluje, a to výzvou obci či kraji, které mají povinnost každý rok uvést informaci, zda došlo ke změně územního plánu a účel využití těchto pozemků. K tomuto účelu má SPÚ vypracován Metodický pokyn, jehož účelem je sjednotit praxi SPÚ v rámci celé České republiky. Metodický pokyn popisuje konkrétní postup SPÚ při kontrole pozemků, co je požadováno od obce či kraje doložit a jakým způsobem. Obec a kraj jsou při této příležitosti upozorňovány, že v případě využití pozemků k odlišnému účelu, než pro který byly bezúplatně převedeny, dochází k nedodržení podmínek bezúplatného převodu pozemku a SPÚ bude požadovat zpětný převod pozemků, resp. finanční náhradu za předpokladu, že obec či kraj převedly předmětné pozemky na třetí osoby (postup v souladu s § 8 zákona o SPÚ). Konkrétně tedy bylo jenom v roce 2021 obesláno 1 785 obcí ve věci 5 817 uzavřených smluv obsahujících 19 146 pozemků. Účel využití převáděných pozemků má být tedy kontrolován minimálně po dobu 10 let, v některých případech však tato lhůta může být až trojnásobně delší. Při 13 pracovnících, kteří se dané agendě věnují, je patrné, že kontrola a vymáhání zákonem stanovených povinností v podmínkách aktuálního nastavení není dostačující a složitě proveditelná. Vzhledem k velkému množství převedených a dále převáděných pozemků se jedná o vysokou byrokratickou zátěž, která nicméně není nezbytná a která je v konečném důsledku velmi zatěžující jak pro SPÚ, tak pro obec či kraj. Kontrola účelu využití převedených pozemků je přitom nezbytná po dobu, za kterou by mělo být na pozemku vybudováno veřejně prospěšné zařízení, příp. veřejná zeleň atp. Taková kontrola má smysl v letech následujících bezprostředně po provedení bezúplatného převodu pozemků, tzn. v době rozhodné pro vybudování veřejné infrastruktury. Podle ustanovení § 8 zákona o SPÚ pak platí, že jakákoliv změna územně plánovací dokumentace, kterou by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení nebo pozemek nebyl určen k realizaci zeleně nebo veřejně prospěšných opatření, obce a kraje vede k povinnosti vrátit dříve bezúplatně převedený pozemek státu. Obce jsou přitom povinny pořizovat nové územní plány jako náhradu územních plánů pořízených před 1. lednem 2007, a to do roku 2028. Tato vynucená a často formální změna územně plánovací dokumentace by mohla znamenat důvod pro naplnění povinnosti vrácení takto bezúplatně převedeného pozemku státu. Současná právní úprava nemá dopad na rovnost mužů a žen, neboť nečiní žádné rozdíly, pokud jde o pohlaví fyzické osoby, tzn. že se týká stejným způsobem mužů i žen.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrho- vaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava se snaží narovnat nevyhovující stav, který byl rozebrán v kapitole první. Cílem předloženého návrhu je umožnit a zjednodušit rozvoj obcí dle konkrétních potřeb vyvolaných potřebnými změnami v území a zefektivnit činnosti jak obcí a krajů, tak SPÚ na těch úsecích, které se danou agendou zabývají. Primární snahou je snížení možných překážek, které by brzdily rozvoj obcí a krajů. S ohledem na neadekvátně dlouhou délku zákonné lhůty je často pro obce (zejména menší obce, které nedisponují správním aparátem) při změně zastupitelstva obtížné předat informaci o omezeních vážících se k bezúplatně převedeným pozemkům z vlastnictví státu, jelikož zákonná podmínka je zakotvena pouze ve smluvní dokumentaci. Nejedná se o veřejně dostupné informace z katastru nemovitostí. Přitom nedodržení těchto omezení může mít fatální důsledky pro další rozvoj dané obce či kraje. Dalším nezanedbatelným přínosem navrhované úpravy je snížení administrativní zátěže SPÚ při provádění pravidelných ročních kontrol. Dojde ke snížení objemu kontrolovaných pozemků a SPÚ bude mít dostatečné kapacity i pro řešení dalších úkolů, které jsou na SPÚ kladeny. Územně plánovací dokumentace má reflektovat specifika konkrétní lokality, aktuální požadavky na její rozvoj, vyvolané změny v území či ve společenské potřebě. Trendem územního plánování je přechod od monofunkčních ploch k polyfunkčnímu využití území, a to i s ohledem na zkušenosti z minulých období, které prokázaly nevhodnost velkých monofunkčních ploch pro život obyvatel. V tomto smyslu a vzhledem k zákonným povinnostem má smysl doplnit do textu právního předpisu hmotněprávní podmínky, za kterých nebude nutné, pokud se změní územně plánovací dokumentace, dříve převedené pozemky vracet. Z tohoto důvodu se navrhuje zejména následující: (i) stanovit, že nikoli jakákoli změna územně plánovací dokumentace obce či kraje,

ale jen taková, která by obsahově (materiálně) neumožnila v rámci hlavního funkčního využití plochy naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, vede k povinnosti vrátit pozemek státu;

(ii) zkrátit dobu, po kterou jsou obce a kraje vázány podmínkami bezúplatného převodu

a zároveň dobu, po kterou je splnění podmínek ze strany SPÚ kontrolováno, a to z deseti let na pět let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo kraje.

Na tuto právní úpravu navazuje přechodné ustanovení, podle kterého se tato pětiletá doba započítává i vůči smlouvám uzavřeným před účinností navrhovaného zákona, tj. jak smlouvám uzavřeným za účinnosti zákona o Pozemkovém fondu ČR, tak i smlouvám uzavřeným podle zákona o SPÚ před nabytím účinnosti navrhované právní úpravy. Umožní se tak i v případech, kdy se jedná o již převedené pozemky, aby byla lhůta zkrácena a běžela 5 let ode dne vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo kraje, resp. pozemky, u kterých proběhl vklad vlastnického práva ve prospěch obce nebo kraje do 30.6.2018, již nebudou v účelu využití omezeny v důsledku bezúplatného převodu. Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rovnost mužů a žen, neboť se dané problematiky nedotýká, tj. nečiní žádné rozdíly, pokud jde o pohlaví fyzické osoby.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava omezuje zbytné povinnosti a administrativní úkony pro hospodaření s pozemky, které byly bezúplatně převedeny ze strany státu na obce a kraje. Vychází z principu subsidiarity, podle kterého lze důvodně očekávat, že samosprávy na místní úrovni dokáží předmětné nemovitosti na svém území využít dle potřeb dané obce. Zároveň jsou i obce a kraje orgány veřejné moci, které mají obdobnou povinnost jako stát nakládat se svým majetkem účelně, hospodárně a ve veřejném zájmu. Předmětnou úpravou dojde k úspoře personálních kapacit, jak na straně obcí a krajů, které se budou moci více zabývat rozvojem a potřebami konkrétního územního samosprávného celku, tak na straně SPÚ, který se bude moci zaměřit na důslednější kontrolu aktuálně převáděných pozemků a další agendy. Rozvoj konkrétní lokality s ohledem na aktuální trendy, kterými jsou například aktuálně nedostatečná nabídka bytové výstavby a související infrastruktury (vzdělávací či zdravotnická zařízení), je zákonným úkolem a nezbytnou náplní činnosti ať už obce či kraje. Například podle § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že „Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ Podle § 1 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, zase platí, že „Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.“ Stav, kdy byl a je územní rozvoj konkrétní lokality „zabetonován“ v důsledku nepřiměřeně dlouhé (a dříve dokonce neexistující) lhůty, po kterou nemůže dojít v důsledku dříve provedeného bezúplatného převodu k potřebné změně územně plánovací dokumentace, nesvědčí tomu, aby obec či kraj mohly zodpovědně dostát svým zákonným povinnostem a dostatečně svoje území v souladu se zněním právního předpisu rozvíjet. Předkladatelé respektují, že určitá lhůta, po kterou mají být podmínky bezúplatného převodu ze strany nabyvatelů dodržovány, má být v zákoně zachována. Taková lhůta má být nicméně přiměřená tak, aby neodůvodněně nezatěžovala jednotlivé aktéry. V tomto smyslu tedy dochází k vyhodnocení stávajících zkušeností s aplikací aktuální právní úpravy a k návrhu na zkrácení této lhůty. Navrhované řešení je z hlediska plynutí času souladné i s právní úpravou stavebního práva, kdy například podle § 102 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je vlastníkovi pozemku obecně garantována využitelnost pozemku územním plánem po dobu právě pěti let (náhrada za změnu v území), příp. obdobně podle § 133 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., (nový) stavební zákon.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, respektuje jeho obecné zásady a je v souladu s nálezy Ústavního soudu ČR.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikatury soudních orgánů EU nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Na právní úpravu obsaženou v předloženém návrhu se právní předpisy Evropské unie nevztahují, návrh zákona tedy není z pohledu právní úpravy Evropské unie implementační.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a dále sociální dopady a dopady na životní prostředí

Návrh má pozitivní hospodářské dopady, neboť umožní lepší využití pozemků ve veřejném vlastnictví ze strany příslušných samospráv a ušetří kapacity vynakládané na vykazování splnění podmínek ze strany obcí a krajů a na kontrolu dodržování těchto podmínek ze strany SPÚ. Návrh nemá žádné nároky na státní rozpočet. Návrh zákona má pozitivní dopady rovněž na podnikatelské prostředí, kdy umožní flexibilnější rozvoj konkrétního území podle aktuálních potřeb. Takový rozvoj pozitivně ovlivní i podnikatelské prostředí v dané lokalitě. Z pohledu administrativních nákladů se předpokládá pozitivní dopad, neboť důsledkem přijetí návrhu zákona dojde k odbřemenění od zbytné administrativní agendy SPÚ i obcí a krajů. Tyto kapacity budou moci být přesměrovány na důslednější vymáhání povinností souvisejících s převody pozemků tam, kde je to potřebné. Předkládaný návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady, ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Předkládaný návrh zákona nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení k ochraně soukromí a osobních údajů

Předložený návrh v této oblasti stávající úpravu nikterak nemění, tudíž se dopady na problematiku ochrany soukromí a osobních dopadů nepředpokládají.

9. Zhodnocení korupčních rizik

V důsledku přijetí navrhovaných změn nedojde ke změně hodnoty korupčních rizik.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá žádný přímý dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

11. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

V souladu s usnesením vlády č. 870 ze dne 9. prosince 2019 bylo také provedeno hodnocení souladu návrhu zákona se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Předmětný zákon se této oblasti přímo nedotýká. Jedná se o řízení, na které dopadají obecné právní předpisy (zejména správní řád).

12. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoduchou a velmi stručnou změnu stávající právní úpravy, navrhuje se vyslovit s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s § 90, odst. 2 zák. č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů. Dopady navrhované změny budou zásadní z hlediska výrazného snížení zbytnělé administrativní zátěže, která by mohla být při rychlém projednání návrhu zákona vynaložena adekvátnějším způsobem, stejně jako umožnění flexibilnějšího rozvoje v lokalitách, kde je nyní v důsledku stávající právní úpravy z dlouhodobého hlediska zablokována změna územně plánovací dokumentace. Aktuální právní úprava neodpovídá současným trendům územního plánování, které směřují od monofunkčních ploch, jež se v praxi neosvědčily, k polyfunkčnímu využití území. Navrhovanou změnou se umožní rozvoj obcí žádoucím směrem.