zákon č. 327/2017 Sb.

A) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Ministerstvo práce a sociálních věcí je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy, do kompetence kterého z věcného hlediska patří také oblast zaměstnanosti a péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, oblast zprostředkování zaměstnání a také v rámci aktivní politiky zaměstnanosti oblast rekvalifikací. Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí i v těchto oblastech analyzuje dosahované výsledky, činí opatření k řešení aktuálních otázek, pečuje o náležitou právní úpravu včetně přípravy návrhů zákonů a jiných právních předpisů.

Navrhovaná právní úprava se dotýká zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a to konkrétně v oblasti  zaměstnávání osob se zdravotním postižením,  zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky a  rekvalifikací, a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“), která souvisí s oblastí zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky ve vztahu k povinnosti poskytovatele zdravotních služeb předat uchazeči o zaměstnání jako pacientovi potvrzení pro Úřad práce České republiky.

Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením obsažená v zákoně o zaměstnanosti doznala v předchozím období několik dílčích změn, nejednalo se však o zásadní systémové změny této právní úpravy. Další skutečnosti týkající se poskytování jednotlivých příspěvků v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a způsob výpočtu průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, jsou upraveny vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

Na základě několikaletých zkušeností z aplikační praxe a také na základě poznatků získaných z pracovních jednání s odbornou veřejností vyvstala potřeba transparentně upravit oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením v rámci trhu práce včetně poskytování příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, a to i s důrazem na snížení administrativní zátěže dotčených subjektů. Proto se navrhuje nahradit systém vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst zřízených zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude právní akt - dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce uzavřená s Úřadem práce České republiky na dobu 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou. To zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením.

V oblasti plnění povinnosti povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele tzv. náhradním plněním se navrhuje snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Rovněž tato problematika spadá do oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Navrhované systémové změny v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením nezasáhnou do stávající právní úpravy, protože vychází z podmínek a týkají se těch práv a povinností zaměstnavatelů, které již nyní upravuje zákon o zaměstnanosti.

Dále se navrhuje legislativní úprava v oblasti zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky. Smyslem této úpravy je zavedení režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, včetně jeho definice a zakotvení právní úpravy závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dále závazného vzoru potvrzení o ošetření/vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení.

V oblasti rekvalifikací se v zákoně o zaměstnanosti navrhuje stanovení informační povinnosti rekvalifikačních zařízení vůči Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) v případě vzniku změn v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace, a to v zájmu dostatečného zabezpečení kvality vzdělávacích programů akreditovaných podle zákona o zaměstnanosti, které jsou rekvalifikační zařízení oprávněna poskytovat na základě akreditace udělené MŠMT.

Potřeba navrhované změny právní úpravy vyvstala ze zkušeností z praxe, kdy v průběhu platnosti akreditace dochází u některých rekvalifikačních zařízení ke změnám týkajícím se realizace akreditovaných vzdělávacích programů (např. změna místa pořádaní rekvalifikačních kurzů, změna lektorského sboru). MŠMT v této souvislosti kontroluje, zda rekvalifikační zařízení zabezpečuje odpovídající úroveň vzdělávání a dodržuje podmínky udělené akreditace. Aby nedošlo k poklesu kvality realizovaných rekvalifikačních kurzů, musí být MŠMT průběžně informováno o nových skutečnostech. Rekvalifikační zařízení dosud nemělo zákonnou povinnost tyto změny MŠMT oznamovat a mnohdy bylo až v rámci kontrolní činnosti zjištěno např. jiné místo realizace výuky v daném rekvalifikačním programu. V zájmu zvýšení kvality dalšího vzdělávání a zabezpečení kvality rekvalifikací je cílem navrhované změny daným jevům předcházet a eliminovat nejednotnost mezi již schválenou žádostí o akreditaci a skutečně realizovaným rekvalifikačním programem. Zabezpečení kvality rekvalifikací má pozitivní dopady na zvyšování zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání.

Navrhovaná změna právní úpravy obsahuje také upřesnění týkající se výstupů po absolvování rekvalifikačního programu, které je zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zákona o zaměstnanosti oprávněno vydat. Kromě osvědčení o rekvalifikaci může být tímto výstupem také potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu.

V neposlední řadě je cílem navrhované právní úpravy zajistit adekvátní a účinný postih žadatelů o rekvalifikaci a rekvalifikačních zařízení v případě, že porušují podmínky, za nichž jim byla akreditace udělena. V zájmu zajištění kvalitních rekvalifikačních programů a kvality rekvalifikací bude stanoveno, že nebude možno získat akreditaci v období 3 let následujících po odejmutí akreditace z důvodu nedodržování akreditovaného vzdělávacího programu nebo neschopnosti zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání. V zájmu udržení kvality dalšího vzdělávání je třeba stanovit rekvalifikačním zařízením nejen práva, ale definovat také jejich povinnosti. Zákon o zaměstnanosti dosud žádnou takovou sankci nedefinoval, tak jak je tomu např. v zákoně č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. Od roku 2009 má MŠMT podle § 126 odst. 5 zákona o zaměstnanosti zmocnění k možnosti vykonání kontroly podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). MŠMT toto své oprávnění využívá. Pokud se v průběhu kontroly ukáže závažné pochybení oproti udělené akreditaci pro pořádání rekvalifikačních programů, je akreditace odejmuta ve správním řízení. Rekvalifikační zařízení však okamžitě může podat novou žádost o akreditaci, bez ohledu na to, kolikrát mu již akreditace byla odejmuta. V tomto případě tedy ztrácí význam samotná kontrola i následné opatření a dochází ke snižování kvality v oblasti rekvalifikací.

Na rovnost mužů a žen nemá platná právní úprava přímé ani zprostředkované dopady, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá jiný dopad.

V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA.

B) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Důvodem předložení návrhu zákona je potřeba nově upravit:

• uzavírání dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce,

• návaznost nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením na dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce,

• roční zprávu o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce, kterou budou zaměstnavatelé předkládat Úřadu práce České republiky,

• v návaznosti na zavedení chráněného trhu práce poskytování příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, • rozhodování krajské pobočky Úřadu práce České republiky o stanovení povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“),

• možnost zaměstnavatelů, kteří uzavřeli dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce a osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými poskytovat zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce,

• definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu,

• závazný vzor potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dále závazný vzor potvrzení o ošetření/vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení,

• kontrolní oprávnění krajské pobočky Úřadu práce České republiky v souvislosti se zavedením povinností pro uchazeče o zaměstnání v době jejich nemoci nebo úrazu,

• oprávnění rekvalifikačního zařízení vydat potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu

• oznamovací povinnost rekvalifikačního zařízení vůči MŠMT týkající se změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace,

• sankci v podobě nemožnosti udělit akreditaci rekvalifikačnímu zařízení po určitou dobu a z vymezených důvodů, kterými jsou nedodržování akreditovaného vzdělávacího programu nebo neschopnosti zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání.

Důvodem předložení návrhu zákona v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením je neflexibilní postup při vymezování chráněných pracovních míst pro

osoby se zdravotním postižením. Systém vymezování každého chráněného pracovního místa se ukázal jako administrativně náročný jak pro zaměstnavatele, tak pro Úřad práce České republiky. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby, např. při získání zakázky, operativně přijímat do zaměstnání nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat chráněná pracovní místa. Předpokladem každého vymezení chráněného pracovního místa je kontrola ze strany Úřadu práce České republiky, zda zaměstnavatel splňuje všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky včetně posouzení okolností stanovených vyhláškou. Splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek je Úřad práce České republiky povinen ověřit šetřením u zaměstnavatele na místě. Proto se nahrazuje systém vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Dalším důvodem navrhované změny zákona o zaměstnanosti v této oblasti je absence jakýchkoliv relevantních údajů o subjektech zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Proto se v rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce zaměstnavatel zaváže předkládat Úřadu práce České republiky pravidelnou roční zprávu o své činnosti v zákonem o zaměstnanosti předepsané struktuře. Získané informace budou sloužit Ministerstvu práce a sociálních věcí jako východisko pro rozhodování o dalších změnách v systému podpory zaměstnávání této cílové skupiny. Dále navrhovaná právní úprava má ambice zpřehlednit systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to oddělením a pojmovým odlišením volného a chráněného trhu práce tak, aby chráněný trh práce byl tvořen výhradně segmentem zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce České republiky uzavře dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Těmto zaměstnavatelům bude i nadále poskytován příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením, ale nově již jako příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením bude možné poskytovat zaměstnavatelům působícím na volném i chráněném trhu práce. Zaměstnavatelům bude moci Úřad práce České republiky i nadále poskytovat příspěvek na úhradu provozních nákladů, který ale již nebude vázán na chráněné pracovní místo, ale nově se bude vázat na náklady vynaložené v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením.

Na základě rozhodovací praxe soudů je potřebné z důvodu zabezpečení právní jistoty zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, kterým je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravit, že o povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část bude krajská pobočka Úřadu práce České republiky rozhodovat ve správním řízení vedeném podle správního řádu. Tento postup bude zcela korespondovat s tím, že o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky rozhodováno ve správním řízení. Zaměstnavatelé, kterým bude poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce tak budou mít postavení účastníka správního řízení se všemi právy, které účastníku řízení podle správního řádu náleží, i v případech, kdy budou povinni poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit.

Zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců na chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo osoby samostatně výdělečně činné, které jsou osobami se zdravotním postižením, mohou zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky do výše 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnávaného v předchozím kalendářním roce. Navrhuje se snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnávaného v předchozím kalendářním roce. Zároveň ve vztahu k zaměstnavatelům poskytujícím náhradní plnění se bude jednat o ty zaměstnavatele, se kterými Úřad práce České republiky uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Navrhovaná změna v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením si vyžádá také změnu vyhlášky, která bude spočívat zejména v úpravě označení jednotlivých příspěvků, nikoliv ve věcných změnách. Změna vyhlášky se dotkne její druhé a třetí části. Druhá část vyhlášky se již nebude týkat právní úpravy chráněného pracovního místa a jeho charakteristiky, což souvisí s vytvořením chráněného trhu práce a zavedením institutu dohody o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Tato část vyhlášky nově bude upravovat charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením ve vztahu k poskytování příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a způsob poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Ve třetí části vyhlášky bude její změna spočívat pouze v úpravě názvů, a to ve vztahu k vytvoření chráněného trhu práce a zrušení institutu chráněného pracovního místa.

Důvodem navrhované změny v oblasti zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky je potřeba legislativního zakotvení definice režimu dočasné

neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dále zavedení závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. V aplikační praxi dochází k situacím, kdy neformalizovaná potvrzení, výměnné listy apod. často postrádají relevantní údaje pro posouzení, zda se v konkrétním případě jednalo o vážné důvody stanovené zákonem o zaměstnanosti, které bránily uchazeči o zaměstnání v plnění jeho povinností či nikoliv.

Pro stanovení závazných vzorů potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení se zmocňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí k vydání vyhlášky jako prováděcího právního předpisu. V příloze této vyhlášky budou závazné vzory obou zmiňovaných potvrzení. Úřad práce České republiky bude zajišťovat tisk a případnou distribuci těchto potvrzení. Zákonem o zaměstnanosti předepsaná potvrzení budou poskytnuta bezplatně. V souvislosti se zavedením závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení bude novelizován zákon o zdravotních službách, a to tak, že příslušné ustanovení tohoto zákona bude rozšířeno o povinnost poskytovatele zdravotních služeb předat uchazeči o zaměstnání jako pacientovi výše uvedené potvrzení pro potřeby příslušné krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Zároveň v návaznosti na tuto změnu dojde k upřesnění skutkové podstaty správního deliktu, kterého se dopustí poskytovatel zdravotních služeb tím, že nepředá uchazeči o zaměstnání příslušné potvrzení.

V oblasti rekvalifikací vyvstala potřeba dílčí úpravy především z důvodu nutnosti

zajištění kvality vzdělávacích programů akreditovaných podle zákona o zaměstnanosti, které jsou rekvalifikační zařízení oprávněna poskytovat na základě akreditace udělené MŠMT. Poznatky z praxe ukázaly, že je třeba zajistit, aby MŠMT bylo informováno o aktuálních změnách skutečností rozhodných pro udělení akreditace, ke kterým dochází v době platnosti akreditace, a rovněž je třeba zajistit účinná a přiměřená sankční opatření v případě, že rekvalifikační zařízení řádně neplní stanovené povinnosti.

Navrhovaná právní úprava v oblasti rekvalifikací bude rovněž promítnuta do vyhlášky č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. Změna této vyhlášky bude spočívat v úpravě citace příslušného ustanovení zákona o zaměstnanosti, kterého se navrhovaná novela zákona o zaměstnanosti v této oblasti dotkne a dále bude vyhláška nově upravovat náležitosti potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu.

C) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Cílovým stavem navrhované právní úpravy je dosažení přehledného, administrativně jednoduchého systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude právní akt, který zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové zaměstnavatelské subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením.

Vzhledem k společenskému zájmu na vytvoření podmínek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce Úřad práce České republiky přistoupí k uzavření dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, když tento zaměstnavatel splní všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky pro její uzavření. Zároveň však bude umožněno, aby Úřad práce České republiky mohl kdykoliv v průběhu účinnosti dohody provést kontrolu plnění podmínek stanovených jak zákonem o zaměstnanosti, tak touto dohodou a v případě zjištění závažných porušení mohl dohodu vypovědět. Navrhovaná úprava rozlišuje důvody, na základě kterých Úřad práce České republiky dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce vypoví, a na základě kterých tuto dohodu může vypovědět, přičemž v tomto případě bude posuzovat všechny související okolnosti, než k využití možnosti vypovědět dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce přistoupí.

Pokud jde o administrativní úsporu, namísto 6 000 až 30 000 ročně vymezovaných chráněných pracovních míst bude uzavřeno přibližně 2 500 dohod o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Tolik zaměstnavatelů aktuálně na chráněném trhu práce provozuje svoji činnost. Zároveň bude jednoznačně stanoveno, že chráněným trhem práce se rozumí podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postiženým z celkového počtu svých zaměstnanců, kteří mají s Úřadem práce České republiky uzavřenu dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Takto konstruovaná právní úprava přispěje ke zpřehlednění systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce se zaměstnavatel zaváže předkládat Úřadu práce České republiky pravidelnou roční zprávu o své činnosti v zákonem o zaměstnanosti předepsané struktuře. To přinese Ministerstvu práce a sociálních věcí relevantní informace z oblasti finanční, obchodní nebo ekonomické o zaměstnavatelích na chráněném trhu práce. Tyto údaje jsou nezbytné pro rozhodování o dalším nastavení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro zdůvodňování změn v této oblasti. V návaznosti na zavedení chráněného trhu práce dojde ke změně označení dosavadních příspěvků, které jsou zaměstnavatelům poskytovány v souvislosti s chráněným pracovním místem. Nově se bude jednat o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, který bude poskytován pouze zaměstnavatelům, se kterými Úřad práce České republiky uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, dále o příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Poskytování těchto příspěvků tedy již nebude vázáno na chráněné pracovní místo. V případě povinnosti zaměstnavatele vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením prostřednictvím Úřadu práce České republiky do státního rozpočtu je k vrácení příspěvku zaměstnavatel Úřadem práce České republiky vyzván. Zaměstnavatelé však vzhledem k tomu, že se nejedná o správní řízení, nemají možnost bránit se proti tomuto postupu právem uznávanými prostředky. Z důvodu zabezpečení právní jistoty zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, ale i na základě poznatků z rozhodovací praxe soudů se navrhuje upravit, že o povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část bude krajská pobočka Úřadu práce České republiky rozhodovat ve správním řízení vedeném podle správního řádu. Zaměstnavatelé tak budou mít postavení účastníka správního řízení se všemi právy, které účastníku řízení podle správního řádu náleží.

Zaměstnavatelé, se kterými Úřad práce České republiky uzavře dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, a osoby se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, budou moci zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Tato forma plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nadále vyvolává negativní jev tzv. přefakturaci, při které jsou prostřednictvím některých zaměstnavatelů přefakturovány výrobky, aniž by se na nich podílely osoby se zdravotním postižením. V současné době výše limitu náhradního plnění je 932 508 Kč na jednu osobu se zdravotním postižením. Navrhované snížení limitu z 36násobku na 28násobek průměrné mzdy odpovídá výši limitu 725 284 Kč na jednu osobu se zdravotním postižením. Z dostupné statistiky k problematice plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za rok 2014 vyplývá, že v rámci náhradního plnění byly poskytnuty výrobky a služby nebo splněny zadané zakázky za 12,754 mld. Kč. Dodavatelé (tj. zaměstnavatelé s více než 50 % osob se zdravotním postižením) zaměstnávali v tomto období 34 594 osob se zdravotním postižením. Průměrná produkce vycházející na jednu osobu se zdravotním postižením u dodavatelů náhradního plnění se tedy pohybuje okolo 368 696 Kč. Současná výše limitu tedy poskytuje značný prostor dodavatelům pro tzv. „přefakturaci“. Z uvedených čísel v průměru vyplývá, že dodavatelé dodají v režimu náhradního plnění veškeré produkty své činnosti a poté jim zbývá téměř 40 % volného zákonem o zaměstnanosti stanoveného limitu pro náhradní plnění. Opodstatněnost snížení limitu náhradního plnění podporuje také údaj vypovídající o průměrné roční produkci na jednoho zaměstnaného občana České republiky. V roce 2014 byla tato průměrná produkce v České republice cca 862 tis. Kč (HDP v r. 2014 – 4 290,9 mld. Kč/ počet zaměstnaných osob v národním hospodářství v roce 2014 – 4 974,3 tis.). Současná výše limitu náhradního plnění je tedy vyšší, než je průměrná produkce jednoho zaměstnance v České republice. Pokud bychom navíc v tomto srovnání zohlednili pokles pracovního potenciálu osoby se zdravotním postižením, průměrná produkce v České republice u osob se zdravotním postižením by vycházela následovně:

 osoba se zdravotním postižením uznána invalidní v 1. stupni (úbytek pracovního potenciálu 35% - 49%) – 499 tis. Kč  osoba se zdravotním postižením uznána invalidní ve 2. stupni (úbytek pracovního potenciálu 50 % - 69 %) – 349 tis. Kč  osoba se zdravotním postižením uznána invalidní ve 3. stupni (úbytek pracovního potenciálu 70 % - 100 %) – 129 tis. Kč. Z uvedeného je patrné, že snížení limitu na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením je na místě, protože odpovídá realitě, pokud jde o průměrnou produktivitu osob se zdravotním postižením.

Dalším cílem legislativní změny je zakotvit právní úpravu závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení, a to v jednotné formě. Navrhované změny právní úpravy v oblasti zprostředkování zaměstnání vycházejí také z podnětů poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které obdrželo Ministerstvo práce a sociálních věcí právě k úpravě problematiky týkající se prokazování vážných zdravotních důvodů uchazečem o zaměstnání lékařským potvrzením tak, aby se předešlo jejich dodatečnému vystavování ze strany lékařů.

V oblasti rekvalifikací je navrhovaná změna zaměřena zejména na zvýšení kvality akreditovaných rekvalifikačních programů. Vzhledem k tomu, že MŠMT jako správní orgán příslušný k rozhodování o udělení akreditace vzdělávacím programům podle zákona o zaměstnanosti se v praxi potýká s problémy týkajícími se poskytování rekvalifikačních kurzů rekvalifikačními zařízeními, které v některých případech nesplňují anebo přestanou splňovat podmínky pro udělení akreditace, je nutno stanovit rekvalifikačním zařízením některé nové povinnosti. Jedná se o informační povinnost rekvalifikačního zařízení vůči MŠMT oznamovat změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace.

V neposlední řadě se praxe potýká s nemožností postihu rekvalifikačního zařízení, které opakovaně porušuje své povinnosti a nezajišťuje tak kvalitní vzdělávání v rekvalifikačním programu. V případě, že je mu akreditace odejmuta, může si podle současné právní úpravy o akreditaci znovu ihned zažádat, čemuž má být novou právní úpravou zamezeno.

V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA.

D) Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Předmětu návrhu se dotýkají následující předpisy práva EU:

• Články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, • Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu

s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují některé kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,

• Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný

rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009

o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí,

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995

o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, resp. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které nahradí směrnici 95/46/ES dne 25. 5. 2018),

• Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (sdělení MZV č. 10/2010 Sb. m.

s.), která byla ratifikována rovněž Evropskou unií 23. prosince 2010.

Stávající právní úprava implementuje Směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a navrhovanou úpravou není snížena nezbytná míra implementace ve vnitrostátním právním řádu.

Navrhovaná právní úprava v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením je plně v souladu se Směrnicí Rady 2000/78/ES.

Předkládaná novela zákona o zaměstnanosti je rovněž v souladu s mezinárodními závazky vyplývajícími zejména z článku 33 a článku 34 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

„Navrhovaná právní úprava v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením je taktéž plně v souladu se Směrnicí Rady 2009/52/ES.

Vládní návrh zákona není v rozporu se žádnými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a je plně slučitelný s právem Evropské unie.“

F) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Česká republika jako jeden ze smluvních států Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva“) je vázána také článkem 27 této Úmluvy, na jehož základě smluvní státy uznávají právo osob se zdravotním postižením na práci na rovnoprávném základě s ostatními, což zahrnuje i právo na možnost živit se prací svobodně zvolenou nebo přijatou na trhu práce a v pracovním prostředí, které je otevřené, inkluzívní a přístupné osobám se zdravotním postižením. Smluvní státy rovněž zabezpečují a podporují realizaci práva na práci osob se zdravotním postižením s cílem zejména podporovat pracovní příležitosti a profesní postup osob se zdravotním postižením na trhu práce.

Z věcného hlediska navrhovaná právní úprava nezasáhne do stávající právní úpravy, protože vychází z podmínek a týká se těch práv a povinností zaměstnavatelů, které již nyní upravuje zákon o zaměstnanosti. Navrhovanou změnou dojde k posílení uplatňování článku 27 Úmluvy tím, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením, ale naopak vytvářejí stabilní pracovní prostředí a uplatnění pro zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Navrhovaná právní úprava je tedy plně slučitelná s výše uvedenými závazky České republiky plynoucími z Úmluvy.

G) Předpokládané dopady navrhované právní úpravy

Vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

V oblasti dokládání potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu jsou předpokládané výdaje za vydání potvrzení ve výši 100 Kč za jedno potvrzení a v oblasti dokládání potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení jsou předpokládané výdaje za vydání potvrzení ve výši 80 Kč za jedno potvrzení. Počet uchazečů o zaměstnání uznaných nemocnými v roce 2015 činil přibližně 100 000 s tím, že v tomto počtu jsou nyní zahrnuti i dlouhodobě nemocní uchazeči o zaměstnání, protože doposavad nebyla potřeba tento údaj podrobněji statisticky sledovat. V souvislosti se zavedením závazných vzorů potvrzení vzniknou také náklady na jejich tisk. Uvedené výdaje budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, a to bez nároku na její navýšení.

Dále lze očekávat zvýšené výdaje ze státního rozpočtu v souvislosti s vyřazením uchazečů o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky spočívající v neplnění povinností dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Uchazeči o zaměstnání vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání mohou být zabezpečeni prostředky ze systému nepojistných sociálních dávek, což umožňuje právní úprava obsažena například v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). V současné době však nelze předpokládat výši těchto nákladů, protože prozatím není možné kvalifikovaně odhadnout, o jaký počet osob se bude jednat.

Změna právní úpravy týkající se oblasti poskytování jednotlivých příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti nebude znamenat zvýšené nároky na státní rozpočet, protože tyto výdaje budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Na poskytování těchto příspěvků podle zákona o zaměstnanosti se nevztahuje proces poskytování dotací a návratných finančních výpomocí obsažený v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

V důsledku navrhovaných změn zákona o zaměstnanosti nebudou kladeny nároky na zvýšení počtu pracovních míst a s tím související zvýšení prostředků na platy.

Vliv na podnikatelské prostředí České republiky

Navrhovaná právní úprava snižuje administrativní zátěž podnikatelů (zaměstnavatelů) tím, že nahrazuje dosavadní systém vymezování chráněných pracovních míst dohodou o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Systém vymezování každého jednotlivého chráněného pracovního místa se ukázal jako administrativně náročný. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby operativně přijímat do zaměstnání nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat chráněná pracovní místa. Předpokladem každého vymezení chráněného pracovního místa je kontrola prováděná Úřadem práce České republiky, zda zaměstnavatel splňuje všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky včetně posouzení dalších okolností upravených vyhláškou. Proto se nahrazuje systém vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce na základě dohody uzavřené s Úřadem práce České republiky na dobu 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou.

Administrativní úspora bude zajištěna také tím, že k žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebudou předkládány doklady, které bude mít Úřad práce České republiky k dispozici v rámci roční zprávy o činnosti zaměstnavatele, resp. v rámci správního řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Novela zákona o zaměstnanosti zavádí povinnost zaměstnavatele předkládat Úřadu práce České republiky roční zprávu o své činnosti. Navrhovanou právní úpravou se čtvrtletní periodicita předkládání některých dokladů souvisejících s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce tedy změní na roční periodicitu.

V důsledku navrhovaných změn v oblasti rekvalifikací dojde k eliminaci nespolehlivých a nekvalitních poskytovatelů rekvalifikací.

Sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel

Navrhovaná úprava v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebude mít negativní sociální dopady, protože samotné zaměstnávání těchto osob upravené v zákoně o zaměstnanosti nedozná žádných změn. Pozitivní dopad lze spatřovat na straně fyzických osob, kterými jsou osoby se zdravotním postižením, protože lze očekávat, že nahrazení vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce přispěje k podpoře zaměstnávání této kategorie zaměstnanců.

V oblasti zprostředkování zaměstnání lze předpokládat negativní sociální dopady ve vztahu k těm uchazečům o zaměstnání, kteří budou v důsledku nedodržení zákonem o zaměstnanosti stanovených povinností krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Negativní dopad lze spatřovat v možném ztížení finanční a sociální situace v důsledku nemožnosti pobírat podporu v nezaměstnanosti. Nutno však podotknout, že vedení uchazečů o zaměstnání ve zmíněné evidenci je dobrovolné, přičemž pokud se fyzická osoba rozhodne, že chce být vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v případě splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti je zařazena do této evidence, vznikají jí jako uchazeči o zaměstnání nejen práva, ale i povinnosti, které musí plnit a jejichž nedodržení je sankcionováno například vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. V případě absence jakékoli sankce by bylo stanovení jakýchkoliv povinností neefektivní a taková situace by měla nežádoucí dopad na samotný smysl a účel vedení uchazeče o zaměstnání v evidenci uchazečů o zaměstnání.

V této souvislosti je potřebné uvést, že u výše uvedené skupiny uchazečů o zaměstnání, lze poté, co byli vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání, negativní sociální dopady zmírnit, protože podle § 3 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi, může orgán pomoci v hmotné nouzi v odůvodněných případech určit, že za osobu v hmotné nouzi bude považovat mimo jiné i osobu, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo které nevznikl nárok na nemocenské např. proto, že si pracovní neschopnost úmyslně přivodila nebo zavinila ve rvačce, opilosti, při spáchání úmyslného trestného činu. Této osobě při splnění stanovených podmínek nároku lze poskytnout opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Rovněž § 2 odst. 3 ve spojení s § 36 a § 37 zákona o pomoci v hmotné nouzi stanoví, že osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi, i když nesplňuje podmínky nároku na opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi, ale s přihlédnutím k příjmům jí hrozí vážná újma na zdraví. Tato osoba má nárok na mimořádnou okamžitou pomoc ve výši doplnění příjmu do existenčního minima. Z uvedeného vyplývá, že i osoba, která je vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání, má umožněn přístup k sociální pomoci ve formě dávek pomoci v hmotné nouzi.

Na životní prostředí

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na životní prostředí.

V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA.

H) Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemění existující zpracování osobních údajů a ani nezakládá žádné nové způsoby jejich zpracování. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady. V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA.

I) Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Tato sféra práva je doménou rozhodování orgánů veřejné správy. Tato skutečnost přináší nebezpečí nárůstu případných korupčních rizik, nikoliv však v oblastech upravených návrhem zákona. V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA.

J) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu.