A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu
k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen:
Současná právní úprava zavádí veřejný seznam držitelů datových schránek, ve kterém je každý držitel uváděn obligátně, byť právní úprava umožňuje na aktivní žádost výmaz z tohoto seznamu. Tím dochází k nadměrnému zasahování do soukromí, což je jedno ze základních práv. Zejména je možné zjistit v seznam držitelů datových schránek adresu všech dotčených subjektů, což je dle názoru předkladatele nadbytečné a neproporcionální.
Dále současná právní úprava stanovuje, že provozovatele datových schránek je držitel poštovní licence. Ten je však odpovědný pouze za provoz, což dle rozhodovací praxe ÚOHS nezahrnuje též jejich rozvoj. To působí v praxi značné problémy. Ačkoliv právní úprava umožňuje zadat rozvoj systému jako samostatnou zakázku, v praxi je takový postup nerealizovatelný, nebo realizovatelný jen se značnými obtížemi, protože by vyžadoval, aby provozovatel umožnil velmi rozsáhlý přístup k systému třetí osobě. Z hlediska bezpečnostního toto není žádoucí a i z hlediska technické proveditelnosti je to velmi obtížně realizovatelné.
Současná právní úprava nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Současná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Současná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů
navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen:
Mezi hlavní principy navrhované právní úpravy patří především:
1. zvýšení ochrany základních práv a svobod a 2. vyšší akcent na rozvoj informačního systému datových schránek.
Navržená úprava nemění rozsah údajů zveřejňovaných v seznamu držitelů datových schránek, ale nahrazuje princip opt-out principem opt-in. Tedy namísto automatického zápisu na seznam a nezbytné aktivní žádosti o vymazání může fyzická nebo podnikající fyzická osoba požádat naopak o zápis na seznam.
Pokud jde o provoz a rozvoj systému, výslovně se uvádí, že držitel poštovní licence, který je odpovědný za provoz systému, jej může též rozvíjet. To je logické uspořádání, které šetří náklady a zajišťuje nejlepší funkčnost systému jako jednoho celku.
Navrhovaná právní úprava nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku:
Úprava režimu zápisu do seznamu držitelů datových schránek je nezbytná k zajištění vysoké úrovně ochrany soukromí a zabránění nepřiměřeném (a v podstatě zbytečnému) zpracování osobních údajů všech podnikajících fyzických osob. Úprava odpovědnosti za rozvoj systém u datových schránek je nezbytná k tomu, aby bylo možné systém rozvíjet, jelikož za současné úpravy je možné jej rozvíjet jen se značnými obtížemi a za nezanedbatelných rizik.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky:
Navržená právní úprava má ústavní přesah pouze v tom rozsahu, že zamezuje nadměrnému zasahování do základních práv a svobod spočívajícím v obsáhlém zpracování osobních údajů a s tím souvisejícím zásahem do soukromí. Zlepšuje tedy ochranu práv uvedených v čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 LZPS.
E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie:
Ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh zákona je v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, jakož i s ostatními právními předpisy primárního a sekundárního práva EU.
Zákon se dotýká úpravy veřejných zakázek podle směrnice o zadávání veřejných zakázek (směrnice 2014/24), jelikož omezuje okruh osob, které mohou poskytovat službu – rozvoj informačního systému datových schránek. Takové řešení je z hlediska směrnice přípustné (vychází z článku 11) a je reflektováno i v zákoně o zadávání veřejných zakázek (§ 29 písm. q). Nejedná se však o novou úpravou, již nyní zákon zakotvuje výhradní právo provozovat tento systém držiteli poštovní licence, a tato úprava byla shledána jako souladná s právem EU. Navržená změna ji pouze věcně rozšiřuje, ovšem pouze v nezbytně nutném rozsahu, a je tedy zcela proporcionální. Proporcionalita je dána tím, že jiné řešení není možné realizovat bez nepřiměřených nákladů a technických a bezpečnostních komplikací (viz body B a C).
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž
je Česká republika vázána:
Navržená úprava se nijak nedotýká mezinárodních závazků České republiky, vyjma závazků v oblasti lidskoprávní a oblasti ochrany osobních údajů, se kterými je zcela v souladu (viz bod D).
G. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí:
Navržená úprava nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty. Úprava režimu seznamu z opt-out na opt-in bude realizována v rámci běžné správy a provozu systému. Úprava se nijak netýká samotných nákladů na rozvoj systému, které by bylo nutno vynaložit v každém případě. Zákon dává pouze možnost je vynaložit určitým způsobem, nikoliv povinnost je vynaložit v určité výši. O výši prostředků vyčleněných na rozvoj systému bude rozhodovat vláda, mění se pouze jejich rozpočtové zařazení.
Veškeré činnosti orgánů státní správy budou vykonávány v rámci stávajících rozpočtů. Navrhovaná právní úprava bude mít však pozitivní dopad na podnikatelské prostředí České republiky, neboť podnikatelé díky vhodnějšímu prostředí a zvýšení ochrany jejich osobních údajů mohou shledat pobyt v ČR zajímavějším, což může mít pozitivní dopad na další digitální ekonomiku v České republice a na další části řetězce jednotlivých hráčů využívajících digitální infrastrukturu.
H. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů:
Zvýšení ochrany osobních údajů je hlavním smyslem navržené úpravy. Schválením zákona dojde k zastavení zpracování a zveřejňování osobních údajů několika milionů fyzických osob, respektive bude nadále pokračovat jen s jejich výslovným souhlasem.
I. Zhodnocení korupčních rizik:
Navrhovaná právní úprava nezavádí žádné nové kompetence orgánů státní správy a nevytváří jakákoliv korupční rizika.
J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu:
Navrhovaná právní úprava nebude mít na bezpečnost nebo obranu státu žádný dopad. Je možné, že bude mít dopad nepřímý v souvislosti s lepší ochranou osob.
K. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas
již v prvém čtení, pokud se to navrhuje:
Jelikož se jedná toliko o zvýšení ochrany osobních údajů a některé upřesňující korekce, jde o naprosto minimalistickou změnu, kterou dle názoru předkladatele může PSP ČR schválit již v prvním čtení. Zveřejnění osobních údajů je trvajícím zásahem do práv a je tedy v zájmu státu jej ukončit co nejdříve.
Předkladatel proto navrhuje, aby PSP ČR vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
Čl. I:
Bod 1: Ustanovení § 14 odst. 2 již nyní zavádí výhradní právo držitele poštovní licence
provozovat informační systém datových schránek. Nově se doplňuje též výhradní právo jej rozvíjet.
S tím nevyhnutelně souvisí i potřeba určit výši prostředků na tento rozvoj. Zatímco u provozu se jedná o platbu za službu poskytnutou v určitém objemu (počet odeslaných datových zpráv) a lze tedy odkázat na ocenění dle cenových předpisů, rozvoj závisí pouze na dohodě Digitální a informační agentury a provozovatele.
Agentura bude omezena rozpočtovými prostředky určenými na tento rozvoj, které budou, stejně jako prostředky na provoz, vyčleněny pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa. Návrh na výši těchto prostředků podává Agentura, ale konečné slovo má vždy vláda a Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR při schvalování státního rozpočtu.
Bod 2: Stanovuje se, že údaje o fyzické nebo podnikající fyzické osobě se do seznamu držitelů
zapíší v režimu opt-in, tedy na aktivní žádost této osoby.
Bod 3: Zpřesňuje se postup výmazu ze seznamu, jelikož může-li osoba požádat o zápis, je
logické, že může kdykoliv změnit názor a požádat též o výmaz.
Přechodné ustanovení:
Ke dni účinnosti zákona se zlikvidují stávající osoby zapsané v seznamu držitelů datových schránek bez jejich výslovného souhlasu (což jsou v této chvíli z povahy věci všechny).
Ustanovení o účinnosti:
Tříměsíční legisvakance je doba nezbytně nutná k technické úpravy systému z režimu opt-out do režimu opt-in.
Vzhledem k tomu, že zveřejnění osobních údajů bez souhlasu osoby je trvajícím zásahem do soukromí, který by měl být ukončen neprodleně, a současně zákon nepřináší žádnou novou povinnost, považuje předkladatel za vhodné stanovit datum účinnosti na nejbližší technicky realizovatelné datum, a nikoliv až na 1. ledna nebo 1. července. Tato prodleva nemá důvod a prodlužovala by trvání nepřiměřeného zásahu do práv.
V Praze dne 28. dubna 2023
Ivan Bartoš, v. r.