zákon č. 329/2021 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Služby péče o děti jsou stěžejním předpokladem pro sladění profesního a rodinného života rodičů s malými dětmi. Dne 29. listopadu 2014 vešel v účinnost zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dětské skupině“). Dalšími zařízeními, které poskytují péči a vzdělávání předškolním dětem, jsou mateřské školy upravené v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) či služby péče o děti poskytované za účelem zisku v rámci zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o živnostenském podnikání“). Jiné služby péče o dítě zákonem upraveny nejsou, nicméně služby péče o děti některých subjektů jsou poskytovány v souladu s obecnými právními předpisy a rodiče je využívají.

Spektrum služeb péče o děti v České republice existuje, k diskuzi je stále garance kvality poskytovaných služeb a jejich místní a finanční dostupnost.

Předškolní vzdělávání je primárně organizováno Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy pro děti od tří do šesti let, nejdříve však pro děti od dvou let věku. Novelou školského zákona bylo ustanoveno tzv. přednostní umístění dětí tříletých i čtyřletých, dle § 34 školského zákona dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku, v praxi však není toto ustanovení ve velké míře aplikováno. Současně stále není prostor pro přijetí všech žádostí o umístění dětí ve věku dvou a dokonce ani ve věku tří a čtyř let. Od roku 2005 umožňuje školský zákonpřijímání dětí k předškolnímu vzdělávání od dvou let věku. Novela školského zákona č. 178/2016 Sb. ukládá povinnost přijímat do mateřských škol zřízených obcí či svazkem obcí děti s trvalým pobytem v příslušném školském obvodu přednostně ve věku čtyř let od r.

2017 a ve věku tří let od roku 2018. Nárok na přednostní umístění dětí dvouletých od roku 2020 byl na základě poslaneckého návrhu zrušen, dle školského zákona nemá dítě mladší tří let na přijetí do mateřské školy právní nárok.

Ze zprávy Evropské komise z května 2018 (o rozvoji zařízení péče o děti pro malé děti s cílem posílit zapojení žen na trhu práce, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a udržitelný růst podporující začlenění v Evropě – „barcelonské cíle“) vyplývá, že ČR se nachází v poslední třetině mezi členskými státy v plnění barcelonského cíle (umísťování dětí od tří let věku do předškolních zařízení) – v roce 2016 bylo pouze 81 % těchto dětí umístěno do zařízení předškolní péče. Dle § 34 odst. 3 školského zákona: „Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku.“ Na základě této podmínky může dojít k situaci, že dítě, které dosáhne třetího roku věku během školního roku nebo i na jeho začátku (ale ne před) nemá na místo v mateřské škole právní nárok. V roce 2017 bylo v ČR celkem 451 608 dětí do 3 let věku včetně, zatímco v mateřských školách bylo umístěno 137 229 dětí do tří let věku včetně. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Novela školského zákona č. 167/2018 Sb.

Na základě zákona o živnostenském podnikání je poskytována péče v rámci tzv. péčových živností. Obsahem živnosti „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ je v jistých případech obdobná činnost, jako byla dříve v jeslích, přičemž tato činnost není vykonávána ve zdravotnickém zařízení. Zákon o živnostenském podnikání pro výkon této živnosti požaduje pouze povinnost splnit odbornou způsobilost podnikatele a osoby, kterou je podnikatel povinen činnost zajistit a dále povinnost splnit požadavky kladené ve vyhlášce č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů, pokud není činnost vykonávána v domácnosti dítěte. Žádné další konkrétní požadavky na poskytování péče o děti do 3 let věku (např. maximální počet dětí na jednu pečující osobu, povinnost vést evidenci dětí, maximální počet dětí, o které je možno v jednom zařízení pečovat, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku, povinnost upravit výchovný program či program činnosti, apod.) nejsou vyžadovány.

Pro poskytování péče dětem nad tři roky věku v rámci volné živnosti, oborů činnosti č. 72 „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ a č. 79 „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“ nejsou stanoveny žádné kvalifikační požadavky na podnikatele ani na osoby, kterými je podnikatel povinen zajistit výkon činnosti. Pouze u oboru činnosti č. 72 platí povinnost splnit požadavky kladené ve vyhlášce č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů.

Soukromá zařízení péče o děti zřízená na základě živnostenského oprávnění jsou zcela

financována ze soukromých finančních zdrojů, tj. ze strany rodičů. Měsíční úhrada za službu se

pohybuje řádově okolo 10 000 Kč, což je pro většinu rodičů finančně nedostupné.Zároveň

tato zařízení často ani nejmenší děti nepřijímají. Zastoupení dětí mladších jednoho roku v „živnostech“ se dle výstupů z evaluace ukázalo jako marginální. Služby péče o dítě poskytované na základě živnostenského oprávnění se svou povahou mohou často blížit poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. V případě, že poskytovatel chce poskytovat péči podle zákona č. 247/2014 Sb., musí být zapsán do evidence poskytovatelů a až od té chvíle se na něj vztahují povinnosti v souvislosti s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině dle tohoto zákona. Do té doby se na poskytovatele obdobných služeb a kvalitu těchto služeb nevztahují ustanovení dle zákona č. 247/2014 Sb.

Nevýhodou služeb na základě živností je především jejich finanční nedostupnost, protože se jedná o komerční služby a lokální a regionální nevyváženost. Rovněž nejsou garantovány parametry péče a kritéria kvality ze strany státu.

V gesci Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) je zákon o dětské skupině. Současné dětské skupiny jsou koncipovány jako služba výchovné péče o předškolní děti, která

není poskytována za účelem zisku a umožňuje rodičům s garancí kvalitní péče o děti sladit profesní a rodinný život, navrátit se na trh práce. Služba je poskytována s cílem udržet

Koncepce rodinné politiky uvádí na straně 31: Náklady v soukromých zařízeních se pohybují od 5 tisíc až do 15 tisíc korun měsíčně. Pokud vezmeme v úvahu průměrný čistý příjem rodiny s nezaopatřenými dětmi ve výši 39 tisíc korun, vydá rodina na mateřskou školu na jedno dítě cca 4 % příjmů, na soukromou školu již 12–38 % příjmů. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225508/Koncepce_rodinne_politiky.pdf/5d1efd93-3932-e2df-2da3- da30d5fa8253

kontakt se zaměstnáním v době mateřské a rodičovské dovolené a sladění profesního a rodinného života.

Jiné služby péče o děti ukotveny v konkrétní právní úpravě nejsou. Kvůli absenci konkrétní právní úpravy týkající se například péče o děti pečující osobou na nekomerčním základě (typu mikrojeslí), jsou tyto služby často provozovány v rámci šedé ekonomiky.

Dle údajů Eurydice v evropských státech (např. Belgie, Dánsko, Estonsko, Irsko, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko nebo také Slovensko apod.) je regulované vzdělávání a péče v raném dětství v domácnosti poskytovatele (tzv. home-based-provison) obvyklé.

Tato forma péče o děti není kromě České republiky legislativně ukotvena v Bulharsku, Bosně a Hercegovině, Řecku, Španělsku, Chorvatsku, Litvě, Rumunsku, Makedonii, Srbsku, Turecku.

Při přípravě návrhu na právní úpravu mikrojeslí v České republice byly blíže analyzovány právní

67 8

úpravy Německa, Rakouska, Franciea Slovenska. Ve všech těchto zemích je služba určena především dětem do tří let, (na Slovensku do 31. 8. po dosažení třetího roku věku), starší děti přecházejí do většího kolektivu. Je určena odborná způsobilost, kterou je možné získat i absolvováním speciálního kurzu, důraz je kladen na poskytování první pomoci. Ve Francii, Německu a Rakousku je licence udělována na 5 let a poskytovatelé znovu prokazují splnění podmínek. Ve všech zemích je podmínkou

poskytování uzavření smlouvy s rodičem, který volí pro své dítě vhodnou formu péče. V Německu a Rakousku je důležitým prvkem systému místní úřad pro mládež, který zprostředkovává služby péče, vyřizuje podporu z veřejných zdrojů, registruje, kontroluje kvalitu péče, poskytuje poradenství pečujícím osobám i rodičům. Pečující osoby mohou připravovat stravu a stejně jako v běžné rodině se mohou na její přípravě formou přiměřenou věku podílet i děti. Na Slovensku se jedná o registrovanou sociální službu na slaďování rodinného a pracovního života v ambulantní formě mimo zařízení a údaje o hygienických podmínkách při poskytování služby se nevyžadují, pokud pečující osoba v daném prostoru bydlí, či se jedná o prostor

zaměstnavatele rodiče dítěte. Ve všech zmíněných zemích stát rodinám s finančními náklady na tento typ péče o malé děti v různé míře pomáhá kombinací několika forem - snížením zdanitelného příjmu a výše daně rodičů až do výše skutečně vynaložených nákladů, úhradou sociálního pojištění pečujících osob, příspěvku na každé umístěné dítě i přímou podporou rodičů, která je někde dávkou testovanou výší příjmu. Na Slovensku je jedná

o příspěvek na péči o dítě, který byl v roce 2018 hrazen z Evropského sociálního fondu (dále jen „ESF“) v max. výši 280 Euro. Tento příspěvek je poskytován navíc k rodičovskému příspěvku rodičům pracujícím, hledajícím práci či studujícím v denní formě studia. V Německu je právní nárok (soudně vymahatelný) na zajištění místně dostupné péče o dítě starší 1 roku pro pracující rodiče.

Early Childhood Education and Care Systems in Europe, dostupné z https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/9bea1249-8cf6-11e5-b8b7- 01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-71660543 Analýzy německé a rakouské právní úpravy: https://mikrojesle.mpsv.cz/index.php/vystupy-projektu-2/ Systém denní péče o děti ve Francii a České republice, VÚPSV 2013: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_356.pdf Více o slovenské právní úpravě: https://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-pomoc/socialne- sluzby/zariadenia-starostlivosti-deti-do-troch-rokov/ S ohledem na výše uvedené skutečnosti a dále na základě pilotního ověřování fungování nové služby mikrojeslí (tj. služba pro nejvýše 4 děti ve věku od 6 měsíců do dosažení čtvrtého roku věku), vyhodnocení dosavadní účinnosti zákona o dětské skupině a úpravy akceptující požadavky odborných institucí a dalších odborníků, především v oblasti zvyšování garance kvality péče v dětských skupinách, vzešla nutnost návrhu zákona, kterým se mění zákon o dětské skupině

(dále jen „návrh zákona“). Současně s ohledem na jasné vymezení služeb v systému se navrhuje přejmenování dětské skupiny na lépe identifikovatelný termín, a to na službu péče o dítě v „jeslích“. Tento termín je veřejnosti dobře znám jako označení pro kvalitní, dobře dostupné zařízení péče o nejmenší děti.

Návrh zákona reaguje na aktuální potřeby v oblasti podpory sladění pracovního a rodinného života prostřednictvím zajištění místně i cenově dostupných, kvalitních služeb péče o předškolní děti (zejména o děti mladší 4 let).

K 1. 9. 2019 MPSV eviduje 955 aktivních dětských skupin a 101 mikrojeslí, převážně jsou financovány z ESF, do konce programového období očekáváme vznik celkem 1 150 dětských skupin (nově jeslí) a 102 mikrojeslí.

Cílovým stavem je zajištění dostatečné kapacity míst pro nejmenší děti v zařízeních předškolní péče, zajištění jejich finanční dostupnosti a zvýšení kvality poskytovaných služeb. Podpora služeb péče o děti musí být koncipována tak, aby byla pro rodiče finančně

i místně dostupná a zároveň byla zajištěna jejich maximální kvalita. Současně je žádoucí skrze tyto služby podpořit zaměstnanost rodičů s malými dětmi, sladění profesního a rodinného života, udržení kontaktu se zaměstnáním v době mateřské a rodičovské dovolené a také vznik nových míst pečujících osob. Tyto služby také působí jako prevence před pádem rodin a dětí do chudoby.

Cílem návrhu novely zákona je tak zároveň naplnit programové prohlášení a priority vlády.

Základní cíle návrhu zákona:

1. Stanovit podmínky péče v malém kolektivu při péči o nejmladší věkovou

skupinu dětí (tj. pro děti od 6 měsíců věku v kolektivu maximálně 4 dětí).

2. Úpravu na základě čtyřletého fungování dětských skupin s cílem

flexibilizovat jejich provoz, zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a odstranit problémy, které vznikají díky současné právní úpravě služby v dětské skupině.

3. Od 1. 7. 2021 ukotvit změnu názvu dětských skupin na „jesle“ s ohledem

na výstižnost a označení kvalitní a dostupné služby péče o nejmenší děti a upravit horní hranici věku dítěte, kterému může být poskytována péče v jeslích, a to do 31. 8. bezprostředně následujícího po dovršení 3. narozenin dítěte (s přechodným ustanovením pro stávající dětské skupiny). 4. Zavést stabilní financování jeslí ze státního rozpočtu za účelem zvýšení dostupnosti služeb péče o děti.

Současná právní úprava služeb péče o děti není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Současná právní úprava služeb péče o děti neuspokojivě reaguje na nedostatečnou kapacitu služeb péče o děti v předškolním věku, především pak v „předškolkovém“ věku. Neřeší tak

dostatečně překážky pro slaďování rodinného a pracovního života a do jisté míry má tedy i negativní dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť ženy jsou společností stále vnímány jako hlavní pečovatelky.

Ad. 1 Návrh na úpravu podmínek péče o nejmenší děti od 6 měsíců věku

Návrh zákona upravuje podmínky pro péči v zařízení o kapacitě do čtyř dětí, jako možnost zajištění míst pro nejmenší děti ve věku od šesti měsíců do tří let, resp. do 31. 8. bezprostředně následujícího po dovršení 3. roku věku dítěte s ohledem na jejich individuální potřeby. Menší děti potřebují více individuální péče zaměřené na rozvoj psychomotorického

vývoje a socializaci, spíše než vzdělávání. Poskytovatel služby musí zajistit při péči o nejmenší děti (od 6 měsíců věku) minimálně jednu pečující osobu. Podmínky péče v malém koletivu do 4 dětí je snazší zajistit, tedy zřídit a v případě potřeby zase zrušit, protože vzhledem k počtu dětí nejsou vyžadovány stavebnětechnické úpravy prostor, poskytovatelem může být i fyzická osoba jako poskytovatel služby za předpokladu, že je sama pečující osobou. Poskytovatelem služby může být i právnická osoba zaměstnávající pečující osobu. Okruh možných poskytovatelů se navrhuje s cílem umožnit co největší rozšíření nabídky služeb péče o děti a nastavit jasné podmínky, za nichž je tato péče poskytována. Současně se navrhuje státní příspěvek na provoz jeslí, kde je pečováno o děti od šesti měsíců v kolektivu do 4 dětí. V případě, že je poskytovatelem fyzická osoba a pečuje současně o své dětí, její dítě se započítává do kapacity, příspěvek na něj nenáleží.

Na základě zájmu rodičů i poskytovatelů o tuto službu lze očekávat, že péče o nejmenší děti bude

poskytována ve vyšší míře než doposud, současně existuje potenciál vyvést péči o nejmenší děti z šedé ekonomiky, kterou rodiče volí kvůli nedostatečné nabídce a nekomplexní právní úpravě.

To je nevýhodné jak pro rodiče a děti z důvodu nedostatečného zabezpečení kvality, tak pro samotné chůvy, jelikož se jedná o prekarizovanou formu práce bez sociálních jistot, a v neposlední řadě rovněž pro stát, který přichází o příjmy z daní a odvodů na sociální zabezpečení.

Nové podmínky poskytování péče o nejmenší děti od 6 měsíců v kolektivu maximálně 4 dětí v jeslích se navrhují zejména z toho důvodu, aby byla rodičům umožněna volba rodinné strategie již během prvních měsíců po narození jejich dítěte. Péče v jeslích o nejmenší děti je určena pro děti od šesti měsíců právě z tohoto důvodu, nutno však podotknout, že na základě pilotního ověřování mikrojeslí realizovaného MPSV v rámci systémového projektu je největší zájem o tyto služby u rodičů dětí ve věku 1,5 až 2 roky a následně 2 až 2,5 roku, děti mladší jednoho roku jsou do současných mikrojeslí umisťovány minimálně a jedná se tak o výjimečné případy.

Ad. 2 Úprava zákona o dětské skupině za účelem zvýšení kvality poskytované služby a změna názvu na „jesle“

BARVÍKOVÁ, Jana a Jana PALONCYOVÁ. PÉČE CHŮV. METODIKA PRO CHŮVY. VÚPSV, v.v.i.[online]. 2014 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/sites/File/auditclanky/Barvikova_Paloncyova_metodika_chuvy.pdf BARVÍKOVÁ, Jana a Jana PALONCYOVÁ. METODIKA PROFESIONALIZACE INDIVIDUÁLNÍ PÉČE O DĚTI – MATEŘSKÁ ASISTENTKA. VÚPSV, v.v.i. [online]. 2014 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/sites/File/audit-clanky/Barvikova_Paloncyova_navrh_chuva.pdf viz předchozí odkaz

Na základě čtyřleté účinnosti zákona a vyhodnocení fungování dětských skupin je s cílem zvýšení kvality péče o předškolní děti v zákoně o dětské skupině navrhováno upravit následující oblasti, včetně nového názvu „jesle“. Změna názvu služby péče o dítě v „jeslích“ se navrhuje za účelem jasného zakotvení v systému péče o předškolní děti a jasného označení kvalitní a dostupné služby pro nejmenší děti. Současně se navrhuje upravit horní hranici věku dítěte, kterému může být poskytována péče v jeslích, a to do 31. 8. bezprostředně následujícího po dovršení 3. roku věku dítěte, a to s přechodným ustanovením pro stávající evidované dětské skupiny do 31. 8. 2024 (do tohoto data může být poskytována péče i dětem starším dle ustanovení aktuální verze zákona o dětské skupině).

Navrhuje se upravit počet pečujících osob na počet dětí, přičemž je částečně zachována stávající

úprava a je navrhována 1 pečující osoba v jeslích do 6 dětí, 2 pečující osoby v jeslích od 7 do 12 dětí a 3 pečující osoby v jeslích od 13 do 24 dětí. V případě péče o děti od 6 měsíců věku je navrhována 1 pečující osoba, tedy pečující osoba bude pečovat o maximálně 4 děti současně přítomné. Poskytovatel je však povinen při stanovování počtu pečujících osob zohlednit zdravotní stav dětí, dobu jejich pobytu v jeslích a jejich věk. Tato úprava vychází

z vyhodnocení provozu dětských skupin, diskuzí s poskytovateli, ale i z doporučení a dobré praxe ze zahraničí. U nejmenších dětí je důležité zajistit vyšší počet pečujících osob na dítě.

Dále se navrhuje povinnost uvádět označení „jesle“ v názvu zařízení. Toto opatření reaguje na současné nepřehledné prostředí pro rodiče, jelikož poskytovatelé nemusí tato zařízení označit názvem dle zákona a často volí různé názvy od miniškolek, jesliček po jednoslovné názvy služby. Pro neevidované služby užívající tohoto názvu návrh zavádí povinnost evidence či změny názvu

- jesle, které vzniknou od účinnosti návrhu zákona již budou muset nést ve svém názvu označení „jesle“. Dále se navrhuje tříleté přechodné období (tedy do 31. 8. 2024), kdy budou mít poskytovatelé, již zapsaní v evidenci dětských skupin před účinností návrhu zákona, možnost dát svůj název do souladu s podmínkami zákona. Rovněž se navrhuje související zákaz jiným nově vznikajícím službám užívat názvu „jesle“.

Současně je za účelem garance kvality poskytované služby je žádoucí upravit odbornou způsobilost pečující osoby v jeslích s ohledem na zdravotnické vzdělání. Tedy se bude jednat o odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, praktické sestry, dětské sestry, porodní asistentky, zdravotně sociálního pracovníka, zdravotnického záchranáře, psychologa ve zdravotnictví nebo specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa či lékaře. Současně bude upravena profesní kvalifikace „chůva pro děti v jeslích“, kde bude posílen rozsah kompetencí týkajících se poskytování první pomoci dětem, ošetřování a postupů v případě onemocnění dítěte. Bude stanoveno přechodné období pro poskytovatele, aby se mohli dostatečně připravit na nové podmínky týkající se odborné způsobilosti, a to pro nově evidované poskytovatele do 1. 1. 2022 a pro poskytovatele evidované před účinností zákona do 31. 8. 2024. Dále se navrhuje upravit povinnost dalšího vzdělávání pečujících osob za účelem zkvalitnění péče o děti.

Velmi zásadní v oblasti podpory kvality služby je možnost uložit poskytovateli povinnost dodržovat standardy kvality péče o děti v jeslích. Standardy kvality budou kontrolovat

Pertold, Zapletalová, 2018, Komu školka (ne)pomůže? Zkušenosti ze série reforem předškolní péče v Německu. CERGE.

zaměstnanci MPSV. Jedná se o soubor hodnoticích kritérií, jejichž míra plnění dokládá úroveň kvality poskytování služby péče o dítě v jeslích v oblasti péče o dítě a naplňování potřeb dítěte a personálního a provozního zabezpečení. Plnění standardů kvality péče se hodnotí systémem bodů.

Standardy kvality upravují např. následující oblasti:

• V oblasti péče o dítě a naplňování potřeb dítěte obsahuje např. následující kritéria: Plán výchovy a péče reflektující věkové složení dětí, který je založený na výchovných hodnotách a přístupech umožňujících dětem dosáhnout jejich plného potenciálu (kognitivní, sociální, emocionální, fyzické a jazykové schopnosti a dovednosti), pozornost je věnována nastavení vhodných psychosociálních podmínek výchovné péče v jeslích. Plán výchovy a péče zohledňuje přístup k dětem se specifickými potřebami. • V oblasti personálního zabezpečení např. tato kritéria: účast pečujících osob na vzdělávání, které směřuje k respektu specifických potřeb dětí a které reaguje na aktuální témata v oblasti výchovy a péče o dítě. Zajištění adekvátních pracovních podmínek, jasně vymezení práv a povinnosti pečujících osob i dalších zaměstnanců, pravidelné porady, evaluace a reflexe, podpora pečujícím osobám např. formou psychohygieny, případně supervize atp. • V oblasti provozního zabezpečení např. kritérium dodržování vnitřních pravidel, zohlednění věkového složení a počtu pečujících osob k zajištění bezpečí dětí, zejména v době stravování.

Na základě realizace agendy související s vedením evidence při počtu více jak 955 nyní evidovaných dětských skupin a zkušeností s realizací projektu Podpora implementace dětských skupin, který od roku 2016 poskytuje metodické poradenství, je nezbytné zajistit minimálně 8 systemizovaných míst v rámci odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí, sekce podpory rodiny k zajištění agendy spojené s financováním jeslí, kontrolou, evidencí a aplikací návrhu zákona.

Návrh zákona upravuje definici služby péče o dítě v jeslích a podmínky péče o dítě od 6 měsíců věku, tedy v kolektivu maximálně 4 dětí. Nově se také doplňuje jako poskytovatel veřejné služby výzkumná instituce a pečující osoba poskytující péči o nejmenší děti (ve věku od 6 měsíců) v kolektivu maximálně 4 dětí (tedy pokud je poskytovatelem přímo tato fyzické osoba). Podmínkou pro zápis je též zajištění požadavků požární ochrany na prostory, kde je poskytována péče (viz níže) a některé další podmínky. Z hlediska systematiky zákona se tedy upravují podmínky udělení oprávnění a poskytování služby a dále povinnosti poskytovatele při zajištění poskytování služby. Upravuje se též bezúhonnost a návaznost na plnění standardů kvality, zpřesňuje se znění týkající se posudků zdravotní způsobilosti pečujících osob a lékařských posudků o zdravotní způsobilosti dítěte.

Zpřesněny jsou i další oblasti na základě aplikační praxe. U jeslí se jasně stanovují pravidla provozu služby a možnost přerušení jejího poskytování.

Také se v návrhu upřesňuje, že v prostorách určených pro provoz jeslí nemohou souběžně s poskytováním péče o děti probíhat žádné jiné činnosti. To znamená, že během provozní doby jeslí nemůže v tomtéž prostoru současně fungovat jiné zařízení poskytující služby např. na základě živnostenského oprávnění. Dále se navrhuje upřesnit, že prostory pro denní pobyt a odpočinek nesmí v provozní době být sdílené s jiným zařízením jeslí.

Zásadní změna se navrhuje také u požadavků na evidenci dětí, a to ve smyslu doplnění údaje o aktivitě pečujícího rodiče na trhu práce, přičemž bude stanoveno vymezení „aktivní účasti na trhu práce“. Tento nový údaj je naprosto nezbytný, neboť nárok na příspěvek na dítě ze státního rozpočtu pro poskytovatele péče se váže na podmínku účasti rodiče na trhu práce.

V rámci evidence poskytovatelů se navrhuje změna týkající se dokumentů, které jsou zveřejňovány v evidenci. Tyto povinné součásti žádosti o udělení oprávněníjiž nebudou ve veřejné části evidence, a to s ohledem na účinnost nařízení 2016/679 (např. nájemní smlouva obsahuje velké množství osobních údajů). S ohledem na množství dokumentů v evidenci není reálné znemožnit identifikaci těchto údajů.

Upravuje se také na základě zkušeností z praktického fungování stávajících dětských skupin podmínky pro udělení oprávnění a efektivnější úprava přestupků. Také dojde k úpravě § 19, který se vztahuje k zániku, zrušení a pozastavení oprávnění k poskytování služby.

Zásadně se posiluje kontrola, a to prostřednictvím MPSV. V současné právní úpravě neexistuje jednotný systém zajištění a kontroly kvality péče v dětských skupinách (nově jeslích), cílem je tedy zlepšit systém kvality péče a zavést možnost kontroly kvality péče prostřednictvím standardů kvality ze strany MPSV. Dále je upraven vztah mezi MPSV a kontrolními orgány, specificky se jedná o předávání pravomocných rozhodnutí uložených Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) nebo Krajskou hygienickou stanicí (KHS) k dispozici MPSV v neveřejné části evidence poskytovatelů a aktivní legitimace těchto orgánů k podávání podnětů k obnově řízení. Jedná se o úpravu v souvislosti se vstupem platnosti nařízení 2016/679. Kontroly v jeslích jsou oprávněny provádět zejména orgány inspekce práce (dodržování zákonných podmínek) a příslušné krajské hygienické stanice (dodržování hygienických požadavků) a ministerstvo (dodržování standardů kvality a kontrola údajů rozhodných pro vznik nároku na příspěvek na provoz jeslí).

Navrhuje se upravit oblast požární ochrany tak, aby byla především zajištěna bezpečnost dětí a zařízení péče o děti v jeslích nebyla současně zásadně omezena jak při zřizování, tak stávajícím provozu. Žadatel o udělení oprávnění k poskytování služby bude povinen doložit doklad prokazující splnění požadavků požární ochrany zpracovaný osobou, které byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb podle jiného právního předpisu (dle dohody s GŘ HZS). Stávající poskytovatelé budou mít povinnost uvést prostory, kde je poskytována služba péče o dítě v jeslích, v soulad s těmito podmínkami, přechodné období je navrhováno v délce 2 let.

Dále dochází v návrhu zákona k terminologickým úpravám a úpravám v souvislosti se zavedením financování z národních zdrojů.

Poskytovatel je při žádosti o zařazení do evidence povinen doložit následující dokumenty (přílohy): smlouva o nájmu nebo potvrzení o vlastnictví prostoru, ve kterém je služba poskytována; pojistná smlouva (pojištění odpovědnosti za újmu) a stanovisko příslušné Krajské hygienické stanice.

Přechodná ustanovení jsou navržena tak, aby zajistila stávajícím poskytovatelům (či žadatelům o zápis do evidence) dostatečný časový úsek pro splnění zákonných podmínek daných novelou zákona (tedy i poskytování péče na základě úpravy věku dítěte a souvisejícího financování).

Ad. 3 Návrh financování jeslí

Cílem návrhu zákona je kromě úpravy podmínek péče o děti od 6 měsíců v kolektivu maximálně 4 dětí a úpravy vybraných ustanovení zákona, vyplývajících ze zjištěných nedostatků z praxe, i zajištění finančních zdrojů ze státního rozpočtu pro doplnění současného systému předškolní

péče a vzdělávání v ČR zejména o péči pro nejmenší děti po ukončení dotační podpory z ESF. Návrh na financování jeslí z národních zdrojů vychází z usnesení vlády č. 654 z roku 2017, kterým vláda přijala Koncepci rodinné politiky. Tento materiál identifikuje v oblasti péče

o mladší předškolní děti nedostatečné kapacity finančně dostupných kvalitních veřejných služeb.

Návrh zákona zavádí financování na místo pokryté smlouvou, která je uzavřena s rodičem dítěte, maximálně do 31. 8. bezprostředně následujícího po dovršení 3. narozenin dítěte, za podmínky aktivity rodiče dítěte na trhu práce. Financování je navrhováno zálohově (tři

zálohy), na místo, které je pokryto smlouvou minimálně na 3 hodiny v daném dni (pokud je obsazeno méně než 5 hodin, bude státní příspěvek náležet jednou polovinou). Dále se navrhuje

v případě, že je v jeslích poskytována strava, nárok na normativ na stravování, obdobně jako v soukromých mateřských školách. V případě přijetí navrhované právní úpravy jsou

zvýšené nároky na státní rozpočet řešeny v rámci přípravy státního rozpočtu na příslušný rok.

Státní příspěvek ve stanovené výši může být využit k úhradě mezd, platů a odměn z dohod mimo pracovní poměr personálu zajišťujícího provoz jeslí a vzdělávání pečujících osob v rozsahu stanoveném zákonem a také na výdaje, jak bylo uvedeno výše, související se stravováním dětí, v případě splnění výživové normy stanovené prováděcím právním předpisem.

V souvislosti s přizpůsobením se systémovým změnám stávajících dětských skupin se navrhuje pro stávající evidované dětské skupiny přechodné období do 31. 8. 2024 se zajištěním

financování ze státního rozpočtu. Financování tedy bude do tohoto data pokrývat i péči o děti v dětských skupinách ve věku do zahájení povinné školní docházky (dle věkové hranice ve stávajících dětských skupinách).

Výši normativu stanoví vláda nařízením vždy k 1. lednu pro období příslušného kalendářního roku. Je navrhováno že vláda stanoví maximální výši úhrady nákladů rodičem a současně stanoví normativy s přihlédnutím k výši normativu na 1 dítě v soukromé mateřské škole pro kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, na který jsou normativy podle § 20d určeny.

Pokud poskytovatel péče o dítě v jeslích nebude žádat o státní příspěvek, může službu poskytovat bez úhrady nákladů, s částečnou úhradou či s plnou úhradou nákladů rodičem.

1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána

Návrh zákona je v souladu s předpisy EU. V roce 2002 se hlavy států a předsedové vlád zemí EU v závěrech ze zasedání Evropské rady v Barceloně shodli, že: „Členské státy by měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní

docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let.“ Tyto cíle týkající se zařízení péče o děti vstoupily ve známost pod názvem Barcelonské cíle a jsou základem politik EU i členských států zaměřených na sladění pracovního, soukromého a rodinného života. I na tyto cíle navazuje předkládaná novela zákona.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s judikaturou soudních orgánů EU, obecnými právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a není tedy s nimi v rozporu.

Návrh zákona reflektuje závazky České republiky vyplývající z Úmluvy OSN o právech dítěte

(vyhlášena pod č.104/1991 Sb.) zejména čl. 18 odst. 2 a 3, podle kterých jsou smluvní státy povinny poskytovat rodičům potřebnou pomoc při plnění jejich úkolů výchovy dětí, zabezpečovat rozvoj institucí, zařízení a služeb péče o děti a činit všechna potřebná opatření k tomu, aby bylo zabezpečeno právo dětí pracujících rodičů využívat služeb a zařízení péče o děti. K tomuto článku lze odkázat i na aktuální Závěrečná doporučení Výboru OSN pro práva dítěte, která byla přijata po projednání Třetí a čtvrté periodické zprávy České republiky o plnění závazků vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte v Ženevě dne 31. 5. 2011. Výbor pro práva dítěte ve svých závěrečných doporučeních kromě jiného vyzval, aby Česká republika poskytla nezbytné služby pro rodiče s malými dětmi a potřebnou sociální podporu rodičům tak, aby všichni rodiče mohli realizovat svou primární odpovědnost za výchovu dítěte. Návrh zákona koresponduje současně s Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (vyhlášena pod č. 62/1987 Sb.).

Předložený návrh zákona koresponduje také s článkem 10 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.), podle něhož by nejširší

možná ochrana a pomoc měla být poskytnuta rodině, která je přirozenou a základní jednotkou společnosti, zvláště k jejímu založení a po dobu, kdy odpovídá za péči a výchovu nezletilých dětí. Návrh zákona dále přispívá k naplnění závazků, které Česká republika převzala ratifikací

Evropské sociální charty (č. 14/2000 Sb. m. s.), konkrétně článku 16 a článku 17 této charty.

Podle článku 16 Evropské sociální charty se smluvní státy s cílem zajistit nezbytné podmínky pro plný rozvoj rodiny, která je základní jednotkou společnosti, zavazují podporovat ekonomickou, právní a sociální ochranu rodinného života takovými prostředky, jako jsou rodinné dávky, daňová opatření, poskytování bydlení pro rodiny, dávek novomanželům, a jinými vhodnými prostředky. Článek 17 pak speciálně upravuje právo matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu, když stanoví, že s cílem zajistit účinné uplatnění práva matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu se smluvní strany zavazují přijmout všechna vhodná a potřebná opatření vedoucí k tomuto cíli, včetně zřizování nebo provozování vhodných institucí nebo služeb.

Konkrétně se v čl. 11 odst. 2 písm. c) Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen

ukládá smluvním státům povinnost přijmout potřebná opatření k prosazení poskytování nezbytných doplňkových sociálních služeb, umožňujících rodičům spojovat rodinné povinnosti s pracovními povinnostmi a účastí na veřejném životě, zejména podporováním zřizování a rozvoje sítě zařízení péče o děti, a to za účelem zabránění diskriminace žen z důvodů manželství nebo mateřství a zajištění jejich reálného práva na práci.

Předmětná problematika se dotýká ochrany osobních údajů, kterou upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které nabylo účinnosti ode dne 25. května 2018. Předložený návrh zákona je s tímto nařízením v souladu.

Návrh zákona je rovněž v souladu se Směrnicí Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS; návrh zákona přispívá k naplnění cílů směrnice, zejména k rozvoji příležitostí pro částečný pracovní úvazek na základě přijatelném pro zaměstnavatele i zaměstnance a usnadnění přístupu k částečnému pracovnímu úvazku na všech úrovních v podniku. Návrh zákona je rovněž v souladu se Směrnicí Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení.

Při nakládání s veřejnými prostředky je třeba brát na zřetel pravidla veřejné podpory ve smyslu

čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), tedy zda podpora

splňuje kumulativně všechny definiční znaky:

1. podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků 2. podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní 3. je ovlivněn obchod mezi členskými státy a 4. je narušena nebo hrozí narušení soutěže.

Vzhledem k tomu, že se navrhuje příspěvek ze státního rozpočtu na provoz jeslí, je první znak naplněn.

Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nedovoluje kumulovat zisk, jedná se tedy o neziskovou činnost. Dle práva EU je poskytování služby péče o dítě v jeslích hospodářskou činností i přesto, že tato činnost je nezisková. V daném případě se bude jednat o mandatorní výdaj ze státního rozpočtu, nárokový v případě splnění podmínek daných zákonem.

Jde o zásadní veřejnou službu pro zajištění slaďování rodinného a pracovního života pro širší veřejnost, je poskytována veřejnosti bez omezení (bez rozdílu). Odlišný případ nastává v případě příspěvku na službu péče o dítě v jeslích poskytovanou zaměstnavatelem pro své zaměstnance.

K otázce, zda v daném odvětví může existovat hospodářská soutěž, je možné konstatovat, že péči o dítě je možné provozovat také v režimu živnostenského zákona. Tyto služby však nesledují podstatné cíle pro veřejnou službu – jsou provozovány bez záruky kontroly kvality, služba poskytovaná na základě živnosti nesleduje ani finanční dostupnost (stropování příspěvku), ani zapojení rodiče, jemuž je služba poskytována, na trh práce. Subjekty se mohou rozhodnout, v jakém režimu budou službu nabízet. Přesto nelze ovlivnění hospodářské soutěže vyloučit.

Je velice nepravděpodobné, že by do jeslí byly umisťovány děti přes hranice státu, případně aby poskytovatelé zakládali jesle přes hranice státu. Dle rozhodovací praxe EU však nelze vyloučit, že by mohl být obchod daným opatřením dotčen.

V případě příspěvku na provoz jeslí, kde službu péče o dítě poskytuje zaměstnavatel pro své zaměstnance, nebudou vzhledem k jeho nízké částce naplněny poslední dva znaky definice veřejné podpory – nemělo by dojít k ovlivnění obchodu a narušení hospodářské soutěže mezi

členskými státy. V každém případě bude poskytování příspěvku na provoz jeslí v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě.

V případě služby pro veřejnost systém péče o dítě v jeslích doplňuje systém předškolního vzdělávání, bude organizován, kontrolován a převážně financován státem z veřejných zdrojů. Stát zavedením systému souvisejícím s činností v podobě péče o děti v jeslích, obdobně jako u veřejného vzdělávání, nesleduje provozování činnosti za úplatu, ale sleduje plnění svého poslání vůči obyvatelstvu v oblasti sociální, vzdělávací a kulturní, přičemž hodlá za tímto účelem zavést a udržovat veřejný systém převážně financovaný zpravidla z veřejného rozpočtu, a nikoliv

dětmi/rodiči, které budou své děti do těchto zařízení umisťovat. Na základě předběžného názoru Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise, oddělení F3 ze dne 2. 6. 2020 se při respektování dále uvedených skutečností může být považován za nehospodářskou činnost a tím může být vyloučena i přítomnost veřejné podpory. Podstatné je, že příspěvek státu bude vyšší než příspěvek od rodičů (v době obdržení stanoviska návrh obsahoval ustanovení, že měsíční příspěvek od rodičů nepřesáhne 1/3 minimální mzdy), služba je poskytována na neziskové bázi a při splnění podmínek stanovených státem. Zavedením opatření stát usiluje o splnění jeho povinností vůči občanům v sociální, kulturní, pedagogické a vzdělávací oblasti a o částečné odstranění rozdílů v souladu s tzv. Barcelonskými cíli. Pokud by nastavení financování služby uvedené podmínky nesplňovalo, bude podpora v každém případě poskytována tak, aby její poskytnutí nebylo v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě.

Daňová opatření jsou zaváděna pro všechny právně upravené typy služeb péče o děti v České republice, nezakládají tedy veřejnou podporu.

V rámci práva EU se na upravovanou oblast dále vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Předložený návrh zákona není v rozporu s tímto nařízením.

Návrh zákona je v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin a s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána; návrh zákona přispívá k naplnění cílů obsažených v Úmluvě MOP č. 122 o politice zaměstnanosti (č. 490/1990 Sb.).

Předložený návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a není v rozporu s právem Evropské unie. Přijetí návrhu zákona přispěje k naplňování mezinárodních závazků České republiky. Mezinárodní smlouvy a právní předpisy EU, kterých se předmětná problematika týká, jsou:

2. Sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte 3. Vyhláška č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech 4. Sdělení č. 14/2000 Sb. m. s., o Evropské sociální chartě 5. Vyhláška č. 62/1987 Sb., o Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen 6. Sdělení č. 57/2001 Sb. m. s., o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen 7. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), 8. Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení, 9. Pravidla hospodářské soutěže (čl. 101 a násl. Smlouvy o fungování EU). 10. Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis 11. Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu 12. čl. 43 a násl. a čl. 49 a násl. SFEU (volný pohyb pracovníků a svoboda usazování)

Předloženého návrhu se v širších souvislostech dotýkají také následující předpisy EU, v platném znění:

13. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, 14. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, 15. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby. 16. Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, 17. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, 18. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

3. Zhodnocení vlivu na otázku ochrany soukromí a osobních údajů

Návrh zákona garantuje práva na ochranu soukromí a osobních údajů všech dotčených subjektů s tím, že konkrétní práva a povinnosti na ochranu soukromí a osobních údajů upravují příslušné právní předpisy, zejména Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, kterým se zrušuje směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně údajů). Povinné přílohy dokládané k žádosti o zápisu do evidence poskytovatelů, kterou spravuje MPSV, budou nově součástí neveřejné části evidence za účelem ochrany osobních údajů uvedených v přílohách.

4. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nezakládá korupční rizika.

5. Zhodnocení dopadu návrhu ve vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen

Návrh zákona není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zároveň návrh zákona nebude mít negativní dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Naopak se zaměřuje na specifické problémy, které vyplývají z nerovného postavení žen a mužů ve společnosti. Těmi jsou překážky pro slaďování rodinného a pracovního života, které představuje nedostatečná kapacita služeb péče o děti v předškolním věku, především pak v „předškolkovém“ věku a genderové stereotypy, na základě kterých jsou ženy vnímány jako hlavní pečovatelky. Cílí tak zároveň na problémy domácností samoživitelů a samoživitelek (kde ženy tvoří 90 %).

6. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

V případě přijetí navrhované právní úpravy se bude jednat o dopady na státní rozpočet ve formě výdajů ve výši 922,8 mil. Kč ročně při normativu 238 Kč na den, tj. 5 000 Kč měsíčně (1 381,2 mil. Kč při normativu 357 kč na den, tj. 7 500 Kč), přičemž tento výdaj lze očekávat jako prvotní výdaj státního rozpočtu po ukončení podpory provozu stávajících dětských skupin a mikrojeslí (nově jeslí) prostřednictvím ESF OPZ, částka nezahrnuje náklady spojené s normativem na stravu ve výši 10 Kč na den, tj. 200 Kč na měsíc, celkový výdaj je následně 36,7 mil. Kč. Příjmy do státního rozpočtu jsou pro tuto variantu ve výši 1 567,7 mil. Kč, kladné saldo činí bez započtení nákladů spojených se stravováním dětí 644,9 mil. Kč při normativu 5 000 Kč a 186,5 mil. Kč při normativu 7 500 Kč, po jich započtení 608,2 mil. Kč, resp. 149,8 mil. Kč. Se zavedením systému souvisí jednorázový výdaj na vývoj softwaru 30 mil. Kč a zřízení systemizovaných míst 0,39 mil. Kč. V rámci RIA byla zvolena jako nejvhodnější varianta s předpokladem postupného zvyšování kapacit a s nimi spojených výdajů do roku 2030, celkové příjmy by pak obnášely 2 565,3 mil. Kč. Výdaje pro tuto variantu jsou ve výši 1493,5 mil. Kč při normativu 5 000 Kč a 2 237,3 při normativu 7 500 Kč. Kladné saldo činí +1 071,8 mil. Kč (328,0 mil. Kč) bez započtení nákladů spojených s normativem na stravu ve výši 59,5 mil. Kč, po jejich započtení 1 012,3 mil. Kč, resp. 149,1 mil. Kč. Při naplnění scénáře B by se navíc z odvodů nových pozic pečujících osob vrátilo zpět do státního rozpočtu přibližně 50,6 mil. Kč. Vyčíslené mandatorní výdaje státního rozpočtu nebyly zahrnuty v rámci střednědobého výhledu na roky 2021 a 2022, v případě přijetí navrhované právní úpravy budou zvýšené nároky na státní rozpočet řešeny v rámci přípravy státního rozpočtu na příslušný rok.

Na straně příjmů do státního rozpočtu jsou započítávány odvody ze sociálního a zdravotního pojištění včetně zálohy na daň pracujícího rodiče, který se díky umístnění dítěte do jeslí vrací na trh práce. Na straně výdajů ze státního rozpočtu se počítá s příspěvkem na kapacitní místo v jeslích náklady na zajištění potřebných systemizovaných míst zaměstnanců MPSV. Do výpočtu jsou zařazeny i náklady na zajištění softwaru.

Vzorec pro výpočet maximální výše nároku na státní rozpočet očištěný o veškeré efekty (ať už na straně příjmů či výdajů):

celková kapacita jeslí X součet normativů X počet dní v roce =

maximální výdaje státního rozpočtu vydané na příspěvky na provoz jeslí na

kalendářní rok

Pro vznik nároku na příspěvek je však třeba splnit řadu podmínek.

Základní podmínkou je obsazení kapacitního místa dle platně uzavřené smlouvy s rodičem dítěte stanoveného věku, pokud rodič doloží vazbu na trh práce, v délce minimálně 3 hodin denně (do 5 hodin denně náleží polovina příspěvku daného normativem). S ohledem na soulad se systémem předškolního vzdělávání v gesci MŠMT bude věk upraven tak, že příspěvek na provoz jeslí náleží poskytovateli za kapacitní místo na uzavřenou smlouvu obsazené dítětem nejdéle do dne 31. 8. bezprostředně následujícího po dni, kdy toto dítě dosáhne 3. roku věku s účinností od 1. 9. 2024. Do této doby bude financováno i místo dítěte staršího – ve věku do zahájení povinné školní docházky.

Je potřeba upozornit na to, že je rozdíl mezi kapacitou zařízení, dle které se vyplácí příspěvek, a počtem umístěných dětí, které odpovídají Barcelonským cílům. Návrh zákona umožňuje zachování dosavadní flexibility v umisťování dětí do jeslí, předpokládá se, že pro umístění cca 30 000 dětí v jeslích a 3 000 dětí v jeslích pro nejmenší děti od 6 měsíců věku v kolektivu maximálně 4 dětí bude postačovat kapacita 23 080 míst v jeslích a 1712 míst v jeslích pro nejmenší děti od 6 měsíců věku v kolektivu maximálně 4 dětí.

Finanční podpora jeslí z národních zdrojů je koncipována jako mandatorní výdaj

z rozpočtu MPSV v podobě příspěvku na provoz pro všechny evidované služby na daný kalendářní rok, které o příspěvek požádají. Příspěvek na provoz jeslí bude poskytován na základě

stanoveného normativu na jedno kapacitní místo obsazené dle smlouvy dítětem ve věku do tří let, resp. do 31. 8. bezprostředně následujícího po dovršení 3. roku věku dítěte, za podmínky aktivity rodiče dítěte na trhu práce (současně upraveno přechodné ustanovení pro poskytování příspěvku na místo pokryté smlouvou, uzavřenou s rodičem dítěte, které je ve věku do zahájení povinné školní docházky, a to do 31. 8. 2024.

Výši normativu stanoví vláda nařízením vždy k 1. lednu pro období příslušného kalendářního roku. Je navrhováno že vláda stanoví maximální výši úhrady nákladů rodičem a současně stanoví normativy s přihlédnutím k výši normativu na 1 dítě v soukromé mateřské škole pro kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, na který jsou normativy podle § 20d určeny.

Pokud poskytovatel péče o dítě v jeslích nebude žádat o státní příspěvek, může službu poskytovat bez úhrady nákladů, s částečnou úhradou či s plnou úhradou nákladů rodičem.

Státní příspěvek ve stanovené výši může být využit k úhradě mezd, platů a odměn z dohod mimo pracovní poměr personálu zajišťujícího provoz jeslí a vzdělávání pečujících osob v rozsahu stanoveném zákonem a také na výdaje související se stravováním dětí, v případě splnění výživové normy stanovené prováděcím právním předpisem. Výživové normy pro děti mladší 3 let stanoví vyhláška. Dětem mladším 1 roku v kolektivu do počtu 4 dětí bude podávána strava zajištěná rodičem dítěte. Za účelem efektivity financovaných zařízení bude sledováno obsazení kapacitních míst prostřednictvím uzavřených smluv s rodiči dětí. Poskytovatelům je umožněno přerušit poskytování služby na celkem 5 týdnů (resp. pětinásobek provozních dnů během týdne), aniž by jim byl krácen příspěvek. Nad rámec tohoto rozsahu může ministerstvo rozhodnout, že příspěvek náleží i v případech, kdy došlo k přerušení provozu z důvodů zvláštního zřetele hodných – jedná se o zvláštní výjimečné situace, které poskytovatel nezavinil, např. živelné pohromy, kalamity, epidemiologické situace apod.

Financování se navrhuje jako zálohové, pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně obsazených kapacitních míst ve srovnání s počtem, na který se poskytuje příspěvek na provoz jeslí, upraví se výše další zálohy podle skutečného nároku na příspěvek, a to v druhé a třetí třetině roku, následně tak tedy dojde k vrácení přeplatku či doplacení nedoplatku.

Úhradové maximum od rodičů využívajících podpořenou službu bude stanoveno prováděcím právním předpisem. V případě, že příspěvek ze státního rozpočtu a příspěvky rodičů nepokryjí zřizovateli náklady spojené s provozem jeslí, bude možné další výdaje hradit z finančních prostředků z rozpočtů územních samosprávných celků, fondů Evropské unie, darů a dědictví, zaměstnavatelů.

Financování jeslí bude dle znění zákona možné i z Evropských strukturálních fondů, přičemž příjemcem dotace v tomto případě bude ministerstvo, které následně prostředky přerozdělí poskytovatelům, jakožto žadatelům o příspěvek.

Vzhledem k tomu, že veřejné prostředky budou sloužit k úhradě pouze míst dětí zaměstnaných rodičů, studentů nebo rodičů pracovní místo aktivně hledajících, bude mít opatření kromě

dopadu na výdajovou stranu státního rozpočtu i pozitivní dopad na stranu příjmovou. Další pozitivní dopady lze očekávat v oblasti úspor na nepojistných dávkách, úspor na opatřeních aktivní politiky zaměstnanosti, úspor na opatřeních sociální politiky (např. prevence vlivu rozpadu rodin), růstu HDP vlivem růstu produktivity práce atd.

Scénář A (regresivní scénář) předpokládá, že bude zachována kapacita dosažená podporou ESF

– 408 míst v jeslích pro nejmenší děti od 6 měsíců věku v kolektivu maximálně 4 dětí a 14 872 v jeslích. Odhadované výdaje státního rozpočtu pro tuto variantu prostřednictvím příspěvku na obsazené kapacitní místo včetně nákladů odboru MPSV (3,95 mil. Kč) a roční údržby

softwaru (2 mil. Kč) jsou ve výši 922,8 mil. Kč (resp. 1 381,2 mil. Kč při normativu 7 500 Kč).

Do jeslí pro nejmenší děti od 6 měsíců věku v kolektivu 4 dětí současně bude umístěno 714 dětí a do jeslí bude umístěno 19 300 dětí. Příjmy do státního rozpočtu v podobě odvodů z mezd rodičů, kteří se díky umístění dítěte mohou vrátit na trh práce, činí 1 567,7 mil. Kč, kladné saldo je ve výši 644,9 mil. Kč (resp. 186,5 mil. Kč při normativu 7 500 Kč).

Scénář B (realistický scénář) počítá se zajištěním míst pro 3 000 dětí v jeslích pro nejmenší děti

od 6 měsíců v kolektivu maximálně 4 dětí a pro 30 000 dětí v jeslích, což odpovídá zhruba polovině požadovaných umístěných dětí na základě Barcelonských cílů a přibližné kapacitě jeslí 23 080 a kapacitě jeslí pro nejmenší děti v kolektivu maximálně 4 dětí 1712. Tento počet odpovídá odbornému odhadu vzhledem k existující sledované poptávce po službách péče o děti do tří let do roku 2030. Odhadované výdaje státního rozpočtu pro tuto variantu jsou ve výši

1 493,5 mil. Kč (resp. 2 237,3 mil. Kč při normativu 7 500 Kč). Tato varianta je vzhledem

k současné situaci nejpravděpodobnější, přičemž nárůst počtu jeslí bude pozvolný. Příjmy do státního rozpočtu v podobě odvodů z mezd rodičů, kteří se díky umístění dítěte mohou vrátit na trh práce, činí 2 565,3 mil. Kč, kladné saldo je ve výši 1 071,8 mil. Kč (resp. 328,0 mil. Kč).

Scénář C (progresivní scénář) počítá se zajištěním míst pro 6 000 dětí v jeslích pro nejmenší děti

od 6 měsíců věku v kolektivu 4 dětí (kapacita 3424) a pro 60 000 dětí v jeslích (kapacita 46 160).

Odhadované výdaje státního rozpočtu pro tuto variantu jsou ve výši 2 981,0 mil. Kč (resp. 4 468,6 mil. Kč při normativu 7 500 Kč). Příjmy do státního rozpočtu v podobě odvodů z mezd

rodičů, kteří se díky umístění dítěte mohou vrátit na trh práce, činí 5 130,6 mil. Kč, kladné saldo je ve výší 2 149,6 mil. Kč (resp. 662,0 mil. Kč).

Odhad výdajů státního rozpočtu souvisejících s jednotlivými možnými scénáři (A, B, C) v rámci varianty 1 vychází z výpočtů výdajů na jedno kapacitní místo. Vzhledem k věku dětí je možné předpokládat, že bude i nadále docházet ke sdílení těchto míst, kdy v jeslích pro nejmenší děti bude 4 místa sdílet 7 dětí a v jeslích bude 12 míst sdílet 15 dětí.V takovém případě jsou náklady na umístění stanoveného počtu dětí nižší, než kdyby bylo nutné budovat plné kapacity.

7. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí

Návrh zákona má pouze sekundární dopad na podnikatelské prostředí – podporuje návrat rodičů na trh práce, a tím pomáhá zvyšovat počet zaměstnanců pro podnikatelské subjekty, současně podporuje samotné podnikatele, pokud jsou rodiči. Poskytovatelé služeb péče o děti v režimu živnostenského zákona budou mít možnost transformovat se na jesle a obdržet příspěvek na provoz jeslí za předpokladu, že splní podmínky dané zákonem a podrobí se veřejnosprávní kontrole v oblasti kvality služeb. Tuto možnost již mohli využít v rámci výzev ESF, získání

Vychází ze zkušeností z projektů Podpora implementace dětských skupin a Podpora implementace služby péče o děti od šesti měsíců do čtyř let v tzv. mikrojeslích a pilotní ověření služby.

příspěvku však bude administrativně méně náročné. V případě transformace pak musí mít služba neziskový charakter, na základě novely zákona přibývá další podmínka, a to dodržení maximální výše příspěvku rodičů.

8. Zhodnocení sociálních dopadů

Návrh zákona bude mít pozitivní dopad na rodiče s dětmi z hlediska podpory zapojení do pracovního procesu a sladění pracovního a rodinného života a tedy i pozitivní dopad na zaměstnavatele, dále na poskytovatele služeb péče o dítě v jeslích a rovněž na stávající i potenciální pečující osoby. Z hlediska dopadů na specifické skupiny obyvatel (zejména osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny) má vliv pozitivní, neboť zvýšením celkové sumy rodičovského příspěvku bude i těmto specifickým skupinám obyvatel, jsou-li rodiči, umožněna větší variabilita volby měsíční výše dávky. Dojde tak k většímu ocenění péče o malé děti.

9. Ostatní dopady

Návrh zákona má pozitivní dopad na územní samosprávné celky ve smyslu rozšíření spektra flexibilních služeb péče o děti, které mohou využít k uspokojení poptávky ze strany svých obyvatel.

Navrhovaná úprava má dopad na výkon statistické služby prostřednictvím doplnění spotřebního koše v bodě 10. Vzdělávání o náklady na službu péče o děti v jeslích.

Návrh zákona nemá vliv na životní prostředí.

Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.