Předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, byl připravován jako součást návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (dále jen „zákon o VVITZ“), takto byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení a teprve později vyčleněn do samostatného materiálu. V rámci přípravy návrhu zákona o VVITZ byla zpracována komplexní Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace s kompletním rozborem všech opatření. K předkládanému návrhu zákona se nová samostatná zpráva nezpracovávala.
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Zhodnocení právní úpravy poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace Současný systém veřejné podpory na výzkum, vývoj a inovace byl zaveden zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací), který nabyl účinnosti dne 1. července 2002, a nahradil tak do té doby platný zákon č. 300/1992 Sb. Zákon č. 130/2002 Sb. je hlavním zákonem, kterým se řídí poskytování podpory na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích. Inovační aktivity výzkumných organizací a podnikového sektoru jsou regulovány i dalšími zákony, např. zákonem č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích, upravujícím nakládání s majetkem veřejných výzkumných institucí, zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, a zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě. Zcela formální je vztah k zákonu č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů.
Současný právní stav postrádá komplexní rámec pro efektivní podporu transferu znalostí mezi výzkumnými institucemi a průmyslem. Platná legislativa, zejména zákon č. 130/2002 Sb., je zaměřena na poskytování podpory výzkumu a vývoje, avšak nedostatečně reaguje na nové požadavky v oblasti komercializace výsledků výzkumu. Navrhovaná změna zákonů tuto mezeru vyplňuje a přizpůsobuje stávající legislativu návrhu zákona o VVITZ, čímž se usnadní vzájemná spolupráce mezi subjekty a zlepší právní jistota v této oblasti.
Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Současný právní rámec je ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen neutrální.
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, je v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací plně genderově neutrální a nevykazuje žádné diskriminační prvky. Není nijak omezována možnost provádět výzkumnou, vývojovou a inovační činnost, podílet se na řízení veřejných výzkumných institucí. Tento zákon nemá žádná pravidla pro určení osoby, která je příjemci zodpovědná za řešení projektu. Její určení je výhradně vnitřní záležitostí každého příjemce a jeho vnitřních kariérních postupů a pravidel. Rozhodovací a řídicí procedury ke genderovému hledisku nepřihlížejí a ohledně osob staví pouze na jejich odborné kvalifikaci a vědecké zkušenosti.
Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, rovněž zajišťuje rovné
podmínky pro všechny podnikatele bez ohledu na jejich pohlaví.
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky, také nevykazuje žádné genderově diskriminační prvky v rámci struktury a fungování státních orgánů.
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, stanovuje rovné podmínky pro všechny státní
zaměstnance bez ohledu na jejich pohlaví a přihlíží výhradně k jejich kvalifikaci a zkušenostem.
Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a
souvisejících činnostech, zajišťuje rovný přístup ke všem výzkumným pracovníkům v oblasti vědy a výzkumu bez ohledu na gender.
Tyto zákony jsou od svého vzniku koncipovány jako genderově neutrální a neobsahují žádná ustanovení, která by vedla k diskriminaci na základě pohlaví.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná změna právních předpisů je nutná pro vytvoření propojeného a koherentního právního rámce, který umožní efektivnější implementaci návrhu zákona o VVITZ. Stávající zákony nedostatečně reflektují zejména potřebu rozvoje transferu znalostí a inovací, což snižuje konkurenceschopnost České republiky v globálním kontextu. Změny v zákonech proto zajišťují sladění s novými požadavky trhu a výzkumného sektoru.
Při přípravě návrhu zákona o VVITZ byly identifikovány tři hlavní oblasti, které vyvolají potřebu změny dalších zákonů: 1. chybějící nástroje podpory inovací, 2. nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí,
3. neadekvátní (nedořešený) vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu. Některé další změny zákonů byly provedeny pouze z technických důvodů, kdy bylo nutné uvést do souladu návrh zákona o VVITZ s jinými právními předpisy.
Podrobnější zdůvodnění
Chybějící nástroje podpory inovací Inovace jsou klíčovým faktorem pro rozvoj společnosti a ekonomiky. Zařadit Českou republiku mezi inovační lídry a stát se dynamickou inovativní společností je prioritou současné vlády a předmětem řady stávajících i připravovaných národních strategických dokumentů. Přestože inovační výkonnost České republiky roste, stále nedrží tempo s inovační výkonností Evropské unie (dále jen „EU“). Hlavní slabiny českého inovačního systému byly identifikovány v nižší dostupnosti finančních zdrojů i kvalifikovaných pracovních sil pro výzkum a vývoj a další znalostně náročná odvětví,
jakož i v nedostatečném využívání nástrojů ochrany práv duševního vlastnictví. V českých firmách jsou slabě zastoupeny vyšší řády technických inovací, resp. se české podniky zaměřují na inovace nižších řádů. Slabou poptávku firem po inovacích vyšších řádů (resp.
nedostatečně intenzivní využití výsledků výzkumu, vývoje a inovací) nepřímo dokládá významně nižší podíl podniků na celkových výdajích na výzkum a vývoj. Velký důraz na zlepšení podmínek financování výzkumu, vývoje a inovací klade
např. i dokument „Strategie Evropa 2020“ a jedna z jejích stěžejních iniciativ „Unie inovací“ s cílem zajistit, aby realizace inovativních myšlenek vedla k vytváření nových
pracovních míst a produkci zboží a služeb zajišťujících trvale udržitelný růst ekonomiky EU.
Evropská komise dále pravidelně upozorňuje Českou republiku na nedostatečnou spolupráci veřejného výzkumného sektoru s průmyslovými podniky, což má dopad na dlouhodobou
konkurenceschopnost České republiky. Kromě nástrojů podpory inovací a transferu znalostí, které jsou uvedeny v návrhu zákona o VVITZ, existují další opatření podporující zájem výzkumných organizací a výzkumných
pracovníků o transfer znalostí, resp. o využití výsledků výzkumu v praxi. Jde např. o daňové zvýhodnění tzv. zaměstnaneckých akcií nebo zrychlení postupu při prodeji licencí a postoupení výkonu majetkových práv v souvislosti s transferem výsledků výzkumu.
Podrobnější informace jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (návrhu zákona o VVITZ) v části 1.2.1.
Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí Transfer znalostí je klíčovým prvkem v oblasti výzkumu a vývoje. Jedná se o proces přenosu nových poznatků a technologií z výzkumu do praxe. Slabé propojení akademické sféry s podnikovou sférou a veřejnou správou a nízké zhodnocování výsledků výzkumu je přetrvávajícím nedostatkem českého výzkumného prostoru. Z analýzy výsledků výzkumu a vývoje je patrný přetrvávající vysoký podíl publikačních výstupů, relativně nízký počet aplikovaných výsledků a v zahraničním srovnání nápadné zaostávání v počtu mezinárodních patentových přihlášek.
Překážkou, kterou lze legislativně řešit, je zdlouhavá procedura nakládání s majetkem některých výzkumných organizací, zejména příspěvkových organizací a organizačních složek státu.
Podrobnější informace jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (návrhu zákona o VVITZ) v části 1.2.14.
Vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu V návrhu zákona o VVITZ se nově upravuje postavení Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky a některých jejich zaměstnanců.
Kromě základní úpravy provedené v návrhu zákona o VVITZ je nutné navrženou úpravu
Zdroj: Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+. CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166. Sdělení Komise: EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. KOM(2010) 2020 v konečném znění. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 - Unie inovací. KOM(2010) 546 v konečném znění. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021.
zohlednit i v některých dalších zákonech. Jde o kompetenční zákon a zákon o státní službě.
Podrobnější informace jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (návrhu zákona o VVITZ) v části 1.2.9.
Naplnění strategického rámce zákona Návrh zákona o VVITZ je s ohledem na potřebu modernizace právní úpravy nově strukturován do čtyř základních oblastí, jejichž cílem je úprava: 1. oblasti systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, 2. oblasti poskytování podpory, 3. oblasti otevřené vědy a 4. oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu. Pro každou oblast jsou definované věcné cíle. Na věcné cíle návrhu zákona o VVITZ navazuje předkládaný návrh zákona. Ke stěžejním cílům předkládaného návrhu zákona patří zejména:
a) usnadnění transferu znalostí a jeho podpory,
b) umožnění nových nástrojů podpory inovací,
c) možnost vyššího zapojení soukromých zdrojů do financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
d) podpora spolupráce mezi akademickou sférou, podniky a vládními institucemi. Podrobnější dílčí cíle jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (návrhu zákona o VVITZ) v části 1.5. Navrhované změny v legislativě jsou v souladu s cíli stanoveným v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací ČR a podporují strategické priority v oblasti inovací a transferu znalostí. Přispějí k posílení spolupráce mezi akademickou sférou a soukromým sektorem, což je klíčové pro dosažení vyšší úrovně komercializace výzkumu. Předkládaný návrh zákona je v souladu s programovým prohlášením vlády a deklarovanými cíli.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Vzhledem k počtu novelizovaných zákonů se souběžně s návrhem zákona o VVITZ předkládá samostatný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o VVITZ. Navrhované změny jsou nezbytné pro implementaci návrhu zákona o VVITZ, protože stávající legislativa v této oblasti postrádá potřebnou komplexnost a neumožňuje plně využít potenciál českého výzkumného a inovačního prostředí. Předložení návrhu zákona o VVITZ vyvolalo potřebu novelizovat následující zákony: zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon) zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Původně zvažovaná možnost předložit jeden návrh zákona, jehož součástí by byly návrhy změn dalších zákonů, byla zamítnuta v mezirezortním připomínkovém řízení. Po zvážení situace se předkladatel rozhodl původní předlohu rozdělit a předložit samostatný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím návrhu zákona o VVITZ.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Předkládaný návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh, za předpokladu dodržování pravidel veřejné podpory práva EU při nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce, není s právem EU v rozporu.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhované změny jsou plně v souladu s mezinárodními závazky České republiky, včetně smluv v oblasti ochrany duševního vlastnictví a vědecké spolupráce. Změny rovněž podporují mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, čímž posiluje postavení České republiky na globální úrovni.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky V souvislosti s předkládaným návrhem se nepředpokládají zvýšené požadavky na státní rozpočet, přesahující schválené limity výdajů, počtu zaměstnanců nebo objemu prostředků na platy. Předkládaný návrh zákona má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Otevírá nové možnosti podpory inovací a transferu znalostí a zejména poskytování účelové podpory činí mnohem flexibilnější, umožňuje spolupráci soukromých osob s poskytovateli při podpoře výzkumu, vývoje a inovací, upravuje podmínky pro tzv. otevřený přístup ke znalostem a k údajům / datům s nimi spojeným. Údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků mohou být opakovaně použity také pro komerční účely. Změny v zákonech přispějí k efektivnějšímu využívání veřejných prostředků v oblasti výzkumu a inovací a podpoří větší zapojení soukromého sektoru. Přijetí navrhované úpravy povede k dlouhodobým pozitivním dopadům na českou ekonomiku, neboť podpoří rozvoj nových technologií a jejich rychlejší implementaci do praxe.
Podrobnější informace jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (návrhu zákona o VVITZ) v části 3.2.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí Předkládaný návrh zákona nemá žádné sociální dopady, neovlivňuje postavení specifických skupin obyvatelstva, osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin a netýká se dětí a rodin. Předkládaný návrh zákona nebude mít dopad na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaný materiál nemění nic na standardech ochrany soukromí a osobních údajů a sám o sobě tak nevyvolává žádné dopady na ochranu soukromí či osobních údajů. Navrhované změny nevyvolávají žádné požadavky na zpracování osobních údajů, ani nemění případný rozsah osobních údajů zpracovávaných podle měněných zákonů.
Zhodnocení korupčních rizik Navrhovaná úprava splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti. Návrh úpravy jako celek se shoduje se známou dobrou praxí. Předkládaný návrh zákona předpokládá možná korupční rizika, nikoli však větší, než jaká lze předpokládat ve stávající právní úpravě výzkumu, vývoje a inovací. Navrhovaná změna přispívá k vyšší transparentnosti, odpovědnosti a efektivitě při využívání veřejných prostředků na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Zvyšuje požadavky na otevřenost a kontrolu procesů, čímž se snižuje pravděpodobnost korupčního jednání v této oblasti. Jedinou změnou, která může obavy z korupce zvyšovat, je zavedení nových nástrojů a postupů pro podporu transferu znalostí. Podpora inovací a transferu znalostí sama o sobě není a ani nemůže být důvodem k obavě z nekalého jednání osob účastnících se např. prodeje licence nebo postoupení výkonu majetkových práv. Předkladatel vyřešil obavu z možného korupčního jednání na jedné straně a požadavek na rychlé jednání s potenciálním kupcem / investorem na druhé straně tak, že navrhl svěřit rozhodování o prodeji licence nebo postoupení výkonu majetkových práv řediteli veřejné výzkumné instituce (§ 17 zákona č. 341/2005 Sb.) s tím, že dohled nad nakládáním s majetkem bude i nadále mít dozorčí rada veřejné výzkumné instituce (§ 19 zákona č. 341/2005 Sb.). Ve věci prodeje licencí však nebude vydávat předchozí písemný souhlas. Povinnost dohledu dozorčí rady nad majetkem veřejné výzkumné instituce se vztahuje i na navrhované změny ohledně vstupování veřejné výzkumné instituce do jiné právnické osoby nebo jejího založení z důvodů stanovených v předkládaném návrhu zákona. Podrobnější zhodnocení korupčních rizik je uvedeno v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (návrhu zákona o VVITZ) v části 1.6.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navrhované změny nemají přímý dopad na bezpečnost nebo obranu státu. Nicméně posílení transferu technologií může přinést nepřímé přínosy v oblasti obranných technologií a posílení kapacit státu v této oblasti. Souvislost s bezpečností nebo obranou České republiky, otázku institucionální odolnosti a analýzu rizik řeší souběžně návrh zákona o VVITZ. Opatřeními, která souvisejí s posilováním institucionální odolnosti, by měli být příjemci a partneři motivováni k odpovědnému nakládání se znalostmi, a tím i k ochraně oprávněných zájmů svých, třetích osob i České republiky. Předkládaný návrh zákona souvisí s uvedenou tématikou pouze nepřímo v oblasti transferu výsledků výzkumu, vývoje a inovací. Regulace postupu příjemců a autorů či původců výsledků je uvedena v návrhu zákona o VVITZ, zejména v § 7. To znamená, že i když např. veřejná výzkumná instituce bude postupovat podle předkládané novely zákona č. 341/2005 Sb., bude její chování regulováno zejména ustanovením § 7 návrhu zákona o VVITZ. Pro oblast transferu znalostí, kam předkládaná novela zákona č. 341/2005 Sb. náleží, není povolena žádná výjimka. Podrobnější zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu je uvedeno v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (návrhu zákona o VVITZ) v části 3.4.
Zhodnocení dopadů na rodiny Předkládaný návrh zákona se netýká rodin a dětí.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na samosprávné celky Předkládaný návrh zákona nemá dopady na územní samosprávné celky.
Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy Předkládaný návrh zákona je z pohledu zásad digitálně přívětivé legislativy neutrální.
K článku I Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Do výčtu dalších ústředních orgánů státní správy, které jsou uvedeny v § 2 zákona č. 2/1969 Sb., se doplňují Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky. Důvodem doplnění jsou změny týkající se obou agentur, které se návrhem zákona o VVITZ zavádějí.
K článku II Změna zákona o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Změna v § 3 se navrhuje proto, aby se doplňovala právní úprava předkládaného návrhu zákona o VVITZ k podpoře inovací s právní úpravou zákona č. 47/2002 Sb., který by měl nově upravovat podporu rozvoje podnikání malých a středních podnikatelů, včetně podpory start-up začínajících podniků, kteří využívají výsledky výzkumu a vývoje. Současně se vytvoří prostředí pro realizaci systémových projektů, např. prostřednictvím Národní rozvojové banky, a.s., Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest nebo prostřednictvím jiné osoby, která splňuje požadavky návrhu zákona o VVITZ.
K článku III Změna zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích
Novelou zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích (dále jen „zákon o VVI“) se upravuje postup při poskytování licencí nebo práv k dosaženým výsledkům. Stávající právní úprava se týká především nakládání s nemovitým majetkem, jako jsou pozemky, budovy, zařízení a podobně a nevyhovuje zcela nakládání s majetkem movitým, který vznikl jako výsledek duševní a tvůrčí činnosti zaměstnanců veřejné výzkumné instituce. Je v zájmu veřejné výzkumné instituce, jejích zaměstnanců i České republiky, aby výsledky, které je možné využít, byly využity co nejrychleji. Stávající povinnost ředitele veřejné výzkumné instituce vyžádat si předběžný souhlas zřizovatele a dozorčí rady k nakládání s majetkem včetně licencí a práv k výsledkům může být jednou z příčin obtížného jednání s potenciálními investory. Proto se navrhuje, aby se nakládání s výsledky svěřilo do působnosti ředitele veřejné výzkumné instituce. K bodům 1 až 5 (§ 9a, § 11, § 12) Předkládaným návrhem zákona se mění některé části zákona o VVI tak, aby navazovaly na zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Touto novelou se upravují vnitřní poměry veřejných výzkumných institucí, zejména se posiluje role zřizovatele, dozorčí rady a ředitele a oslabuje se role rady instituce. Podle navrhované právní úpravy, která by měla nabýt účinnosti dne 1. 1. 2026, už nebude v případě sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení veřejné výzkumné instituce vyžadován souhlas rady instituce, ale postačí, když rada instituce takový záměr pouze projedná. Zřizovatel tak bude moci rozhodnout o existenčních otázkách veřejné výzkumné instituce i bez souhlasu rady instituce. Navrhovaný posun v kompetencích by měl být v případě veřejných výzkumných institucí, u nichž funkci zřizovatele plní ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, kompenzován povinným projednáním takového záměru vládou. Uvedeným mezikrokem bude zaručeno, že případné zásadní změny ve fungování veřejných výzkumných institucí budou provedeny po širší diskusi na nejvyšší exekutivní úrovni a bude tak posílena jejich právní jistota.
Z tohoto důvodu se zákon o VVI mění tak, že pokud se v případě veřejných výzkumných institucí, jejichž zřizovatelem je ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, navrhuje sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení nebo změna zřizovatele, je k takovému kroku nezbytným předpokladem předchozí projednání vládou. K bodům 6, 7 a 13 (§ 15, § 17, § 19) Navrhuje se vyjmout uzavírání licenčních smluv a smluv o postoupení výkonu majetkových autorských práv k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací vytvořeného veřejnou výzkumnou institucí z okruhu právních jednání, k nimž je nezbytný předchozí souhlas dozorčí rady a zřizovatele. Tyto povinné souhlasy vedou v praxi k průtahům při negociaci o transferu výsledků dosažených veřejnou výzkumnou institucí a mnohdy mohou vést též ke zmaření předběžně dojednaných podmínek pro transfer výsledků. K bodům 8 až 12 a 14 (§ 17 až 19) Jedná se převážně o legislativně technické změny, jimiž se upravuje terminologie použitá v zákonu o VVI tak, aby odpovídala terminologii občanského zákoníku. K bodům 15 a 16 (§ 20 a § 28 odst. 8 a 9) Ustanovení § 28 odst. 8 a 9 zákona o VVI upravují některá omezení veřejné výzkumné instituce při nakládání s jejím majetkem. Stávající úprava však obsahuje legislativní nedostatky, které způsobují v praxi značné výkladové problémy, a dále nedostatečně reflektuje aktuální potřeby veřejných výzkumných institucí při jejich činnosti v rámci spolupráce s aplikační sférou, zejména prostřednictvím založených a ovládaných dceřiných společností nebo majetkové účasti v jiných osobách. Stávající úprava: zcela nedůvodně rozlišuje mezi založením právnické osoby (sama nebo společně s jinými osobami) a provedením vkladu do jiné osoby, když v případě založení omezuje činnost takové osoby pouze na „využívání výsledků výzkumné činnosti“, zatímco u majetkové účasti na základě provedených vkladů umožňuje širší předmět činnosti společnosti („výzkum a vývoj“); poněkud nesystematicky limituje předmět činnosti takové společnosti pouze v případě úplatného nabytí majetkové účasti na ní, aniž by výslovně omezovala předmět činnosti společnosti, v níž veřejná výzkumná instituce nabyla majetkovou účast bezúplatně; z tohoto pohledu není zřejmé, zda původní úmysl zákonodárce směřoval k limitaci předmětu činnosti či nikoli; výkladově nejednoznačně upravuje možnost veřejné výzkumné instituce založit akciovou společnost či nabýt akcie společnosti (nejasný odkaz na odstavec 7, který odkazuje na § 19 zákona o VVI). Navrhované nové znění ustanovení § 28 odst. 8 a 9 reaguje na obsahové i formální nedostatky stávající právní úpravy, přičemž důsledně zachovává dosavadní nezpochybnitelný princip zákazu právních jednání, která by zakládala neomezené ručení, resp. odpovědnost veřejné výzkumné instituce za závazky třetích osob, a to jak na bázi smluvní (zajištění závazků třetích osob, zřízení zástavního práva k nemovitostem), tak institucionální (neomezené ručení společníka v obchodní korporaci). Zároveň zachovává základní obecný předpoklad, že veřejná výzkumná instituce nesmí účastí v jiné právnické osobě ohrozit svou hlavní činnost. Navrhované znění umožňuje veřejné výzkumné instituci založit právnickou osobu, nebo se majetkovou účastí podílet na činnosti jiné právnické osoby pouze v případě, že jejím předmětem činnosti je výzkum a vývoj nebo využívání výsledků výzkumu a vývoje, a to vždy za dodržení podmínek uvedených v předchozím odstavci. Navrhovaná právní úprava majetkových dispozic veřejné výzkumné instituce tak přináší soulad s právní úpravou nakládání s majetkem veřejné vysoké školy dle § 19 a 20 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají v oblasti výzkumu a vývoje obdobné postavení „výzkumných organizací“ podle přímo použitelných předpisů EU v oblasti veřejné podpory, přičemž není zásadního důvodu, aby jejich právní postavení z hlediska jejich působení v rámci spolupráce s aplikační sférou bylo zásadně odlišné. Navrhované nové znění § 28 odst. 8 a 9 tak odstraňuje rozdílné postavení veřejné výzkumné instituce oproti veřejné vysoké škole v oblasti majetkových dispozic. Analogicky s právní úpravou poskytování peněžitých či nepeněžitých vkladů do jiných osob ze strany veřejné vysoké školy zavádí navrhovaná právní úprava povinnost veřejné výzkumné instituce stanovit pravidla pro taková právní jednání vnitřním předpisem.
K článku IV Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů
Jde o formální změnu názvu stávající bioetické komise Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí dle návrhu zákona o VVITZ.
K článku V Změna zákona o státní službě
V souvislosti se změnami v Grantové agentuře České republiky a Technologické agentuře České republiky se navrhuje, aby do výčtu osob, na které se nevztahuje zákon o státní službě, byli doplněni také členové orgánů Grantové agentury České republiky a někteří členové orgánů Technologické agentury České republiky a aby tyto osoby nebyly přijímány do služebního poměru. V případě členů předsednictva Technologické agentury České republiky je třeba vyloučit z působnosti zákona o státní službě pouze ty osoby, které nevykonávají státní službu u ústředního správního úřadu, který v předsednictvu Technologické agentury České republiky zastupují. Jde tedy především o 4 nezávislé odborníky a o předsedu. Pokud by ústřední správní úřad zastupovala osoba, která by nevykonávala státní službu k tomuto úřadu, pak by rovněž náležela do této skupiny. Pro osoby ve služebním poměru k příslušnému ústřednímu správnímu úřadu by mělo platit, že součástí výkonu státní služby v příslušném ústředním správním úřadu by mělo být i zastupování tohoto úřadu v předsednictvu Technologické agentury České republiky. Výkon státní služby by tedy neměl být těmito ustanoveními ovlivněn.
K článku VI Účinnost
Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje od 1. ledna 2026 v souladu s účinností navrhovanou pro návrh zákona o VVITZ.
V Praze dne 18. prosince 2024
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky
Ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D. podepsáno elektronicky