V důsledku povodní (povodňových událostí) započatých na území České republiky 13. září 2024 dochází k uzavírání některých školských zařízení a zařízení sociálních služeb, např. denních stacionářů (dále jen „školských zařízení“), a to v některých případech i na výrazně delší dobu, než je podpůrčí doba ošetřovného. Rodiče malých dětí v postižených oblastech se tak v případě uzavření školy dostávají do složité finanční situace. Současně se ocitlo mnoho domácností nenadále v bezvýchodné situaci, kdy přišli lidé zcela nenávratně o veškerý movitý majetek a bydlení. Reaguje se proto přijetím dočasných právních úprav k ošetřovnému upravenému v ustanoveních § 39 a následujících zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“) a současně přijetím dočasné právní úpravy možného poskytnutí mimořádné okamžité pomoci podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Právní úprava zajišťuje finanční zabezpečení rodiny zaměstnanců s dětmi mladšími 10 let, kteří nemohou vykonávat své zaměstnání z důvodu, že školské zařízení, jehož je dítě žákem, je uzavřeno v důsledku nepředvídané události. Činí tak dávkou ošetřovného podle ZNP, které náleží nejdéle po dobu 9 kalendářních dnů či 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
Osoby činné na základě dohody o provedení práce nemají v současnosti nárok na ošetřovné, nárok by pro ně měl být legislativně upraven novelou ZNP od 1. ledna 2025.
Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu.
Právní úprava dále zajišťuje finanční zabezpečení osob, kterým vznikly v důsledku povodňových událostí škody na majetku a vzniknou jim výdaje spojené s úhradou nákladů na dočasné náhradní ubytování v důsledku povodní. Nepojistný dávkový systém pomoci v hmotné nouzi může částečně zmírnit způsobené škody. Je však zaměřen výhradně na osoby v hmotné nouzi, kdy sehrává roli tzv. poslední záchranné sítě a je nastaven primárně na situace, kdy osoby nemohou situaci řešit vlastními silami s přihlédnutím k jejich příjmovým, sociálním a majetkovým poměrům. Současně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví maximální možné limity této podpory.
Stávající právní úprava v této oblasti zakládá stejné nároky bez ohledu na pohlaví zaměstnávaných osob. Jako taková je zcela genderově neutrální a nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.
2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V oblastech zasažených důsledky povodňové situace nastalé na území České republiky od 13. září 2024 v souvislosti s tlakovou níží pod označením Boris dochází k uzavírání školských zařízení, popř. jejich částí. Na základě informací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z tiskové zprávy ze dne 24. září 2024 požádalo v regionech zasažených povodní celkem 57 škol o odlišnou organizaci školního roku 2024/25, kdy je výuka pro žáky ze závažných technických či organizačních důvodů přerušena, obvykle do rozsahu 14 dnů. Dalších 12 škol přešlo na tzv. distanční vzdělávání. Doba uzavření konkrétního školského zařízení závisí na rozhodnutí ředitele nebo příslušných orgánů, např. orgánu ochrany veřejného zdraví. Je tedy nutno zajistit, aby rodiče dětí, na něž nepředvídaná událost dopadá, při delší nepřítomnosti v zaměstnání z důvodu péče o tyto děti nezůstali bez finančních prostředků. Uzavření školského zařízení může s ohledem na místní situaci trvat i výrazně déle než 9 kalendářních dnů. Současná dávka – ošetřovné – tak, jak je v ZNP, funkci zajištění finančních prostředků pro takovou mimořádnou událost potřeby péče zcela neplní, neboť se poskytuje nejdéle po dobu 9 kalendářních dnů ve většině případů a po dobu 16 kalendářních dnů, jen jde- li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Zaměstnanci by po vyčerpání podpůrčí doby 9/16 dnů museli pečovat o dítě bez náhrady ztráty příjmu, protože řada z nich už nemá možnost čerpat dovolenou a ani takové řešení není vhodné.
Navrhují se zejména tato další opatření oproti aktuálně platné úpravě v zákoně o nemocenském pojištění: • prodloužit podpůrčí dobu pro poskytování dávky z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu uzavření školského zařízení v souvislosti s povodněmi, • poskytovat ošetřovné i při uzavření zařízení určených pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby alespoň v I. stupni závislosti, v nichž je těmto hendikepovaným osobám, a to i ve věku nad 10 let, poskytována péče vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, • poskytovat ošetřovné i na nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, • poskytovat ošetřovné i na nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné fyzické osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) a nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření, • poskytovat ošetřovné i zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, • umožnit pečujícím osobám vystřídat se vícekrát v rámci podpůrčí doby, to platí i pro více než 2 oprávněné, • nevyžadovat potvrzení školského zařízení o jeho uzavření a místo toho umožnit pojištěnci doložit uzavření tohoto zařízení prohlášením.
Obdobná opatření jako v oblasti ošetřovného se navrhují též v oblasti poskytování služebního volna s nárokem na služební příjem podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
V oblastech zasažených povodňovými událostmi došlo zcela ke zničení velkého množství obytných staveb či jejich významnému poškození a oběti povodňových událostí byly nuceny opustit narychlo své domovy. Situace je o to závažnější, že aktuálně klesají noční teploty k bodu mrazu, přičemž poškozené stavby, jsou-li nadále obyvatelné, nemají zajištěny zdroje vytápění.
Mnohé stavby bylo zapotřebí odstranit anebo budou vyžadovat rozsáhlé a časově náročné stavební úpravy. Závažné důsledky povodňových událostí vyžadují neprodlené zavedení opatření, jež účinně pomohou osobám v těch případech, které není možné pokrýt formou dotací či stávající podporou prostřednictvím nepojistných dávek či jiných zdrojů.
Navrhuje se vytvoření specifického opatření, které je účelově vázáno výhradně na povodňové události, na základě kterých bude možné poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci osobám, jejichž stavba byla bezprostředně zasažena. Mimořádnou okamžitou pomoc je možné poskytnout na úhradu dočasného náhradního ubytování v důsledku povodní, a to ve výši skutečných nákladů, maximálně však do stanovené výše na osobu/rodinu měsíčně. Tuto finanční podporu lze poskytnout rovněž souhrnně na několik měsíců, dojde-li v poměrné výši k dodržené stanoveného limitu na osobu/rodinu a měsíc.
Na rozdíl od způsobu hodnocení nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi podle stávající právní úpravy v jiných případech se v rámci navržené úpravy má bez dalšího za to, že žadatel a s ním společně posuzované osoby (je-li žadatel s těmito osobami společně posuzován), jsou osobami v hmotné nouzi, resp. se jedná o osoby, které potřebují tuto finanční pomoc z důvodu ničivé povodně. Úřad práce ČR, který nárok na předmětnou finanční podporu bude hodnotit, posoudí k osvědčení rozhodných skutečností doklady, jež prokazují, že odstranění stavby pro bydlení žadatele je nezbytné podle posudku autorizovaného statika, popř. doklady o tom, že dotčená stavba je v neobyvatelném stavu a současně doklad o ceně dočasného náhradního ubytování.
Výplata dávky bude zpravidla realizována formou přímé úhrady.
Dále se navrhuje v rámci současné jednorázové dávky mimořádné okamžité pomoci na jinou událost zvýšit její maximální částku, aby byla pro účel jejího poskytnutí dostačující, neboť lze tuto dávku mj. poskytnout i v souvislosti s navýšením výdajů za energie, které mohou vzniknout občanům povodněmi v postižených oblastech při odstraňování škod. Nadále ale zůstává zachována tato navýšená maximální částka pouze pro období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
Navrhovaná právní úprava zakládá stejné nároky bez ohledu na pohlaví osob. Jako taková je zcela genderově neutrální a nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.
Návrh zákona vychází již ze zavedené právní úpravy, kterou pouze dočasně doplňuje a respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004, nařízením (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. Návrh zákona je rovněž v souladu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a rovněž se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU. Postavení českých občanů a občanů jiných členských států EU, jichž se dotýkají výše uvedené právní předpisy, je rovnoprávné.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Vznik potřeby ošetřování podle navrhované právní úpravy lze předpokládat zejména u rodičů žáků prvních stupňů základních škol a předškolních dětí navštěvujících zařízení, která byla z důvodu povodní a jejich následků uzavřena. Na základě dostupných informací požádalo v regionech zasažených povodní celkem 57 škol o odlišnou organizaci školního roku 2024/25, kdy je výuka pro žáky ze závažných technických či organizačních důvodů přerušena, dalších 12 škol přešlo na tzv. distanční vzdělávání. Podle Statistické ročenky školství za rok 2023/2024 připadá v České republice na jednu základní školu s 1. stupněm 135 žáků 1. stupně, mateřské školy navštěvuje v průměru 68 dětí. Další zařízení, na něž se navrhované opatření vztahuje, zahrnují stacionáře, které mají v průměru 25 uživatelů na jeden stacionář, či obdobná zařízení.
Výše dopadů navrhovaného opatření je vedle počtu osob s nárokem na ošetřovné dána také konečnou délkou uzavření školských zařízení, která není v řadě případů aktuálně známa.
Za předpokladu maximální míry využití nároku na ošetřovné a maximální možné délky podpůrčí doby u ošetřovného při dlouhodobém uzavření části zařízení až do konce března 2025 a při průměrné denní výši ošetřovného cca 620 Kč by výše dodatečných výdajů na ošetřovné čerpané v období 13. září až 31. března 2025 dosáhla cca 300-350 mil. Kč.
Předpokládané náklady v oblasti bezpečnostních sborů nelze s přihlédnutím k stále se vyvíjející situaci v tuto chvíli kvalifikovaně odhadnout, nicméně s ohledem na období, po něž má být právní úprav účinná, se může jednat o finanční prostředky v řádu milionů Kč.
Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc podle navrhované úpravy lze předpokládat u vlastníků staveb k bydlení, které jsou v neobyvatelném stavu, popř. ve stavu vyžadujícím odstranění stavby v celém jejím rozsahu. Na základě dostupných informací se předběžně může jednat o počet staveb v řádech desítek. Pokud se jedná o předpokládaný počet žadatelů, kteří potřebují dočasné náhradní ubytování, nelze za současného stavu predikovat konkrétní údaje o počtu žadatelů, vzhledem ke skutečnosti, že dosud probíhají prohlídky zasažených objektů. Současně je zapotřebí brát rovněž v potaz možné posouzení konkrétních případů z hlediska možného poskytnutí dávky pomoci v hmotné nouzi na úhradu nákladů spojených s energetickou náročností udržení obyvatelnosti zasažených staveb. Dopady na státní rozpočet v souvislosti s navrhovanými opatřeními (navrhovaná nová situace u mimořádné okamžité pomoci a navýšení částky u současné mimořádné okamžité pomoci na jinou událost) budou tedy záviset na skutečném rozsahu celkových škod na obydlích a s tím související délce trvání potřeby tyto škody odstraňovat. Jelikož se tyto škody teprve analyzují, nelze nyní nálady vyčíslit.
7. Předpokládané sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh zákona bude mít pozitivní dopady na rodiny zaměstnanců, kteří budou finančně zabezpečováni po celou dobu uzavření školských zařízení z důvodu povodňové situace, stejně tak bude mít pozitivní sociální dopady na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a zaměstnance pracující v zaměstnání malého rozsahu, jedná- li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, jejichž nárok na dávku ošetřovného navrhovaný zákon přímo zakládá a posiluje tak jejich sociální ochranu. Rozšíření nároku se vztahuje i na rodiny pojištěnců s nezaopatřenými dětmi s hendikepem závislými na pomoci jiné osoby už od I. stupně závislosti či na nezaopatřené děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Návrh zákona bude mít rovněž pozitivní dopady na rodiny v zasažených oblastech, které se ocitly nenadále v bytové nouzi. Dojde k účinné efektivní pomoci nejvíce zasaženým obětem katastrofy, pro které je nezbytné zajistit základní životní podmínky a bydlení po dobu, než budou následky povodní odstraněny.
Navrhovaný zákon nemá dopad na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná úprava bude mít na rodiny velmi pozitivní dopad a napomůže k jejich finanční stabilitě v situaci, kdy mnohé z nich řeší, kromě nutnosti péče o děti po dobu uzavření školských zařízení, též dopady povodní na svůj majetek či majetek blízkých osob.
Úprava poskytne sociální ochranu také rodinám zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákon rovněž upravuje nárok pro rodiny s nezaopatřenými dětmi s hendikepy i ve věku víc než 10 let, o něž musí rodiny v důsledku povodňových událostí pečovat samy, jelikož zařízení, v jejichž péči dítě bylo, bylo uzavřeno.
Návrh zákona zakládá stejný nárok pro rodiny pojištěnců ve stejném časovém rozsahu. Posílen bude prvek flexibility ve střídání pečujících osob, čímž se podpoří i míra sladění rodinného a pracovního života pojištěnců.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava nebude mít v této oblasti žádné dopady. Jeho projevy se můžou územních samosprávných celků dotknout pouze v případě, budou-li vystupovat z pozice zaměstnavatele.
Jeho projevy budou soustředěny do těch území, které byly postiženy povodňovou situací.
13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh zákona počítá s možností sdělovat informace potřebné pro ověření skutečností v souvislosti s uzavřením zařízení elektronicky, když ustanovuje předpoklad takového způsobu komunikace mezi školským zařízením a orgány nemocenského pojištění. Omezení přístupnosti pro specifické skupiny je vyloučeno.
14. Projednání vládního návrhu zákona ve stavu legislativní nouze
Navrhuje se, aby byl předkládaný vládní návrh zákona projednán ve stavu legislativní nouze
podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle názoru vlády došlo v důsledku ničivých povodní v září 2024 k situaci, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody osob a obyvatelstvu i státu samotnému hrozí značné hospodářské škody.
Účelem navrhované úpravy mimořádné okamžité pomoci je poskytnout účinnou podporu v co možná nejkratší době osobám, jejichž domovy byly zasaženy rozsáhlou přírodní katastrofou. Mnohé rodiny přišly o veškerý majetek a v nadcházejícím zimním období je zapotřebí bezodkladně finančně zajistit všem obětem důstojné přechodné bydlení, než se budou moci vrátit zpět do svých domovů či si nový domov zajistit, a poskytnout pomoc s úhradou nákladů na odstranění následků ničivých událostí. Přes rozsáhlou plošnou pomoc, která je realizována ze strany státu i mnoha neziskových subjektů, je nezbytné vytvořit další specifické nástroje, které umožní odstranit následky povodní v co možná nejkratším termínu a pomohou povodněmi postiženým občanům zajistit jejich základní potřeby, mezi které patří i bydlení. Systém nepojistných dávek je nastaven tak, aby pomohl typicky osobám v hmotné nouzi řešit nenadálé mimořádné události. V takto bezprecedentní situaci však vyžaduje nezbytně posílit. Tato zcela bezprecedentní mimořádná situace vyžaduje rovněž odpovídající zvláštní proceduru, kdy je naprosto klíčové legislativní proces co možná nejvíce urychlit. S ohledem na krizovou situaci a zapojení mnoha zúčastněných subjektů, jejichž společné úsilí směřuje k tomu, aby se situace v zasažených územích co nejdříve uklidnila a lidé se mohli vrátit do svých domovů, lze rovněž předpokládat, že zvláštní způsob projednání je nejvhodnějším řešením.
Časová naléhavost se pojí rovněž s potřebou zajistit rodiny s dětmi, jež nemohou navštěvovat školská zařízení či jiná zařízení pečující o děti či osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v důsledku jejich uzavření následkem povodní. Tyto rodiny jsou nuceny upřednostnit péči o děti či osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v důsledku uzavření těchto zařízení následkem povodní svépomocí před pracovními povinnostmi, což vede k propadu jejich příjmů a ohrožení jejich základních práv a svobod, zejména podle čl. 26 odst. 3 a čl. 32 odst. 5 Listiny základních práv a svobod vyhlášené usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „LZPS“). Rovněž postavení dětí, mladistvých a osob závislých na pomoci jiné fyzické osoby se následkem povodní mění, zejména pokud jde o přístup ke vzdělávání těchto osob, které jsou často odkázány na distanční vzdělávání nebo samovzdělávání, a o zajištění péče o tyto osoby v plném rozsahu jejich potřeb. Ohrožena jsou tak jejich práva garantována v čl. 29 odst. 2 a čl. 33 LZPS.
Z v l á š t n í č á s t
K části první K hlavě I K § 1
Zvláštní podmínky pro nárok na ošetřovné platí v době povodní, a především v době, kdy se musí zasažené oblasti vypořádávat s jejich následky. V tomto ustanovení se vymezuje pojem „povodně“ pro účely poskytování ošetřovného, služebního volna s poskytnutím služebního příjmu a mimořádné okamžité pomoci, tj. jedná se pouze o povodně, které na území České republiky začaly 13. září 2024.
K hlavě II K § 2
K odst. 1 Podmínky nároku na ošetřovné se budou nadále posuzovat podle zákona o nemocenském pojištění, pokud nejsou odchylně upraveny v hlavě druhé tohoto zákona.
K odst. 2 Navrhované úpravy v poskytování ošetřovného končí dnem 31. března 2025. Vzhledem k tomu, že povodně započaly na území České republiky od 13. září 2024, je přiměřeně k tomuto dni navrženo období, kdy bude poskytováno ošetřovné podle tohoto zákona mimořádně, tj. nad rámec běžné úpravy v zákoně o nemocenském pojištění.
K odst. 3 Rozšiřuje se pojem „nařízení příslušného orgánu“ o uzavření školy, školského zařízení, zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti tak, aby se za takové nařízení považovalo též rozhodnutí ředitele tohoto zařízení o jeho uzavření. K uzavření příslušného zařízení na základě rozhodnutí ředitele docházelo a dochází se souhlasem školských orgánů, neboť takovým postupem se umožní adekvátně reagovat na aktuální situaci vzniklou v důsledku nemožnosti zajistit chod zařízení nebo školy z důvodu povodní.
K odst. 4 Rozšiřuje se okruh zařízení, jejichž uzavření zakládá nárok na dávku, o zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách. Ustanovení míří zejména na denní a týdenní stacionáře, které pečují o osoby v nějakém stupni závislosti podle zákona o sociálních službách a jejichž uzavření vyvolá potřebu zajistit péči o tyto osoby.
K odst. 5 Ošetřovné bude poskytováno i nemocensky pojištěným zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti (včetně výkonu zaměstnání malého rozsahu), dohody o provedení práce anebo pracovního poměru i v případě, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. I tyto osoby je nutné, pokud pečují o dítě z důvodu uzavření školy nebo obdobného zařízení v souvislosti s povodněmi, s ohledem na délku trvání uzavření škol nebo obdobných zařízení finančně zabezpečit.
K § 3
K odst. 1 písm. a) a odst. 2 Nárok má i zaměstnanec, který pečuje o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření v důsledku povodní. Podle odstavce 2 se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění.
K odst. 1 písm. b) Nárok na ošetřovné bude i na osobu starší 10 let bez dalšího omezení věku, která je umístěna v zařízení určeném pro osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby bez ohledu na stupeň závislosti (například v denním stacionáři), a toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu jeho uzavření v důsledku povodní.
K odst. 1 písm. c) a odst. 2 Z důvodu povodní se navrhuje rozšířit okruh dětí, při jejichž péči vzniká zaměstnanci nárok na ošetřovné, a to o děti starší 10 let, které potřebují mimořádnou péči při on-line vzdělávání i po dosažení tohoto věku. Podle odstavce 2 se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění.
Jedná se o tyto děti:
- se závažnými poruchami chování,
- se souběžným postižením více vadami,
- s autismem, tedy o vybrané děti se speciálními vzdělávacími potřebami uvedené ve výčtu § 16 odst. 9 školského zákona. Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí takové dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Za účelem stanovení podpůrných opatření pro vzdělávání dítěte vydává školské poradenské zařízení doporučení, ve kterém je uvedena i doba trvání doporučení. Doporučení školského poradenského zařízení mají školy k dispozici, neboť ho vedou ve svých záznamech (§ 1a vyhlášky č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení).
K odst. 3 Zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce anebo na základě pracovního poměru, který není účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba péče, má nárok na ošetřovné též, pokud byl účasten nemocenského pojištění aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla potřeba péče.
K odst. 4 Skončí-li zaměstnání v průběhu nároku na poskytování ošetřovného podle tohoto zákona, zaniká tímto dnem i nárok na ošetřovné.
K § 4
Podpůrčí doba pro poskytování dávky se prodlužuje z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu povodně. Standardní podpůrčí doba stanovená pro ošetřovné zákonem o nemocenském pojištění je s ohledem na následky povodní v řadě případů příliš krátká. Při dlouhodobějším uzavření školy či jiného zařízení je ovšem třeba zajistit péči o děti, resp. osoby, které do uzavřených zařízení nemohou docházet. Podpůrčí doba se prodlužuje nejdéle 31. března 2025.
V rámci podpůrčí doby je možné vystřídání se v péči, a to i vícekrát a více než 2 oprávněnými. Vystřídání se není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče při střídání se v péči.
K § 5
K odst. 1 a 2 Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na předepsaném tiskopisu; v případě vystřídání se na tiskopisu uvádějí též dny, v nichž o dítě nebo jinou osobu pečoval druhý oprávněný.
Navrhuje se potvrzení školského zařízení o jeho uzavření (nebo jeho části) z procesu žádosti o dávku zcela vypustit a nahradit jej prohlášením zaměstnance o této skutečnosti. Na žádosti uvede žadatel jméno a příjmení dítěte a název a adresu školského zařízení, které je uzavřeno, a proto dítě nemůže být v jeho péči. Zároveň se stanovují odchylky od zákona o nemocenském pojištění, které se týkají povinnosti školských zařízení a předkládání žádosti o ošetřovné. Pokud uzavření školského zařízení nebo jeho části trvá i po 31. 12. 2024, předkládá zaměstnanec nadále zaměstnavateli prohlášení o trvání jeho uzavření nebo o jeho skončení.
K odst. 3 Zaměstnavatel je povinen potvrdit orgánu sociálního zabezpečení údaje potřebné k posouzení nároku na ošetřovné u zaměstnanců, u nichž je nemá tento orgán k dispozici.
K odst. 4 Pokud bude zaměstnanec žádat o ošetřovné na dítě se speciálními potřebami, k žádosti doloží potvrzení školy o této skutečnosti podle odstavce 2. Školy mají přehled o těchto žácích i o době platnosti doporučení vydané školským poradenským zařízením, a proto tuto skutečnost na žádost oprávněné osoby (žadatele) mohou potvrzovat pro účely ošetřovného; nepředpokládá se vydání tiskopisu, na kterém by musel být povinně tento údaj potvrzován. Předložení tohoto dokladu bude samozřejmě vyžadováno jen na děti starší 10 let.
K § 6
V případě vzniku pochybností o pravdivosti prohlášení zaměstnance o uzavření školského zařízení má územní správa sociálního zabezpečení nebo jiný orgán nemocenského pojištění možnost ověření si uvedených skutečností přímo u školského zařízení. Stanoví se povinnost takovému zařízení sdělovat orgánu nemocenskému pojištění potřebné údaje.
K § 7
Ochranný charakter zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s povodněmi je třeba promítnout také do oblasti důchodového pojištění. Navrhuje se proto, aby o dobu, po kterou bude poskytováno ošetřovné podle navrhovaného zákona (jak pokud jde o podpůrčí dobu, tak i o rozšířený okruh dětí, o které bude pečováno), byl rozšířen okruh vyloučených dob ve smyslu ust. § 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. To se projeví také při aplikaci souvisejících ustanovení zákona o důchodovém pojištění, tedy ust. § 11 odst. 2 věty první (které řeší institut tzv. omluvných důvodů jako jedné z podmínek pro získání účasti na důchodovém pojištění) a ust. § 34 odst. 2 věty poslední (které řeší institut tzv.
„odečítaných dob“ při posuzování podmínek nároku na zvýšení starobního důchodu po vzniku nároku na starobní důchod či nároku na jeho výplatu).
K § 8
Podle nové úpravy se bude postupovat již v období od 13. září 2024, neboť v tomto dnu byl registrován výskyt prvních povodní, s nimiž je spojen postup podle tohoto zákona. Již v tomto dnu (v pátek) došlo k uzavírání některých škol v souvislosti s povodněmi. Bude umožněno zpětně uplatňovat nárok na ošetřovné pojištěncům, kteří nemají podle zákona o nemocenském pojištění nárok na ošetřovné (zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), a uplatňovat nárok na prodloužení poskytování ošetřovného zaměstnancům, kteří pobírali ošetřovné jen po podpůrčí dobu, tj. 9 nebo 16 kalendářních dnů.
K hlavě III
K § 9
K odst. 1 Podmínky nároku na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se budou nadále posuzovat podle zákona o služebním poměru bezpečnostních sborů, pokud nejsou odchylně upraveny v hlavě třetí tohoto zákona.
K odst. 2 Navrhované úpravy v poskytování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu končí dnem 31. března 2025. Vzhledem k tomu, že povodně započaly na území České republiky od 13. září 2024, je přiměřeně k tomuto dni navrženo období, kdy bude poskytováno služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle tohoto zákona mimořádně, tj. nad rámec běžné úpravy v zákoně o služebním poměru bezpečnostních sborů.
K odst. 3 Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě nebo osobu podle § 3 odst. 1 za podmínek stanovených v § 3 odst. 1.
K odst. 4 a 5 Rozšiřuje se pojem „nařízení příslušného orgánu“ o uzavření školy, školského zařízení, zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti tak, aby se za takové nařízení považovalo též rozhodnutí ředitele tohoto zařízení o jeho uzavření. K uzavření příslušného zařízení na základě rozhodnutí ředitele docházelo a dochází se souhlasem školských orgánů, neboť takovým postupem se umožní adekvátně reagovat na aktuální situaci vzniklou v důsledku nemožnosti zajistit chod zařízení nebo školy z důvodu povodní.
Dále byl rozšířen okruh zařízení, jejichž uzavření zakládá nárok na dávku, o zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách. Ustanovení míří zejména na denní a týdenní stacionáře, které pečují o osoby v nějakém stupni závislosti podle zákona o sociálních službách a jejichž uzavření vyvolá potřebu zajistit péči o tyto osoby.
K odst. 6 Doba pro poskytování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se prodlužuje z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu povodně. Standardní doba stanovená zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je s ohledem na následky povodní v řadě případů příliš krátká. Při dlouhodobějším uzavření školy či jiného zařízení je ovšem třeba zajistit péči o děti, resp. osoby, které do uzavřených zařízení nemohou docházet. Doba poskytování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu se prodlužuje 31. března 2025.
K odst. 7 V rámci této doby pro poskytování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je možné vystřídání se v péči, a to i vícekrát a více než 2 oprávněnými příslušníky. Vystřídání se není možné v jednom kalendářním dnu.
K odst. 8 Navrhuje se potvrzení školského zařízení o jeho uzavření (nebo jeho části) nahradit prohlášením příslušníka o této skutečnosti. V prohlášení uvede příslušník jméno a příjmení dítěte a název a adresu školského zařízení, které je uzavřeno, a proto dítě nemůže být v jeho péči.
K hlavě IV
K § 10
Specifická forma podpory mající svůj základ v systému pomoci v hmotné nouzi bude moci být poskytnuta po dobu účinnosti zákona prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci osobám postiženým povodněmi. Podpora je určena pro účely úhrady nákladů na dočasné náhradní ubytování. Podpora může být poskytnuta až do konce roku 2025, neboť dočasné náhradní ubytování může být poskytováno déle, a to do doby, než bude obyvatelná původní stavba.
Předmětná mimořádná okamžitá pomoc je určena výhradně pro stanovený účel a v řízení se bude kromě specifických odchylek postupovat podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a rovněž bude tato podpora administrována v rámci informačního systému pomoci v hmotné nouzi. Jedná se o podporu v souvislosti s mimořádnou událostí velkého rozsahu, kdy pomoc postiženým osobám nelze pokrýt jinými nástroji, ať již formou dotací či ze systému existujících nepojistných sociálních dávek, popř. od jiných subjektů.
Na rozdíl od běžné podpory prostřednictvím jednorázové dávky pomoci v hmotné nouzi podle stávající právní úpravy nemá navržená podpora zcela beze zbytku charakter podpory pro osoby v hmotné nouzi, a to proto, že vznik nároku na ni nebude záviset na příjmových, sociálních a majetkových poměrech rodiny. Specifická právní úprava vychází z předpokladu, že každá osoba (rodina) postižena touto povodní je pro účely této podpory potřebná. Úřad práce ČR, který o výplatě podpory za splnění zákonných podmínek rozhodne, nebude muset uplatňovat správní uvážení, nýbrž striktně posoudí splnění stanovených podmínek. Tímto bude zajištěna rychlá a efektivní pomoc postiženým osobám. Toto řešení uleví všem obětem povodní a zkrátí časovou náročnost při posuzování nároku v jednotlivých případech.
Podpora je koncipována pro specifický účel mimořádné události a nárok na ni vznikne výhradně osobám, které ztratily nenadále své trvalé bydlení. Je tedy cílena na žadatele, který je oprávněným uživatelem nemovitosti, jež byla povodní zasažena v rozsahu, který neumožňuje aktuálně její obyvatelnost. Jednou z rozhodných skutečností, kterou je žadatel povinen osvědčit, je tak rovněž právní titul, na základě něhož zasaženou stavbu mohl užívat. Současně je z hlediska možného vzniku nároku nezbytné kromě dispozice právním titulem k užívání nemovitosti, prokázat rovněž další rozhodné skutečnosti.
Podle této hlavy se postupuje i při posuzování nároků na dávku mimořádné okamžité pomoci za období od 13. září 2024 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
K § 11
Žadatel o specifickou formu mimořádné okamžité pomoci bude povinen podat žádost, jejíž náležitosti jsou přesně definovány, spolu s odkazem na podpůrnou úpravu, obsaženou ve správním řádu. Žadatel musí doložit příslušný posudek autorizovaného statika nebo jiný doklad, z něhož bude nepochybné, že stavbu je nezbytné odstranit, popřípadě, že jeho dosavadní stavba je neobyvatelná. Zároveň je nezbytné, aby žadatele předložily doklady o výši nákladů, které jim v souvislosti s dočasným náhradním ubytování vznikly.
Nárok vznikne žadateli, oprávněnému uživateli zasažené nemovitosti, pokud prokáže, že v době povodní tuto nemovitost trvale obýval. Žadatel tuto skutečnost prokáže čestným prohlášením v rámci podání žádosti. Další podmínkou možného vzniku nároku je skutečnost, že žadatel nemá jiné efektivnější řešení dočasné ztráty bydlení, než je čerpání mimořádné okamžité pomoci. Účelem této úpravy je, aby podpora cílila výhradně na osoby, které nemají jiné optimální východisko ze stávající složité situace. Záměrem není vytvářet složitý mechanismus, kdy by žadatel musel tuto podmínku složitě prokazovat. Smyslem této úpravy je poskytnou podporu těm osobám, které ji skutečně potřebují. Ubytování, které se přiměřeně okolnostem jeví jako vhodné, je zapotřebí chápat jako možný přístup osoby k ubytování v dosahu jeho stávajícího bydlení, např. v dosažitelné vzdálenosti od pracoviště a školského zařízení apod., které je pro žadatele dostupné bez potřeby využití mimořádné okamžité pomoci. Žadatel tuto tvrzenou rozhodnou skutečnost v žádosti prohlásí čestným prohlášením.
K § 12
Za účelem co možná nejvíce efektivní bezodkladné pomoci je úprava řízení o dávce mimořádné okamžité pomoci v předmětných případech navržena tak, že písemné rozhodnutí vyhotoví Úřad práce ČR pouze tehdy, pokud dávka nebude přiznána. Aby bylo zcela zřejmé, že mimořádná okamžitá pomoc dostála svému účelu, navrhuje se její výplata prioritně přímou úhradou.
K § 13
Mimořádnou okamžitou pomoc ve formě finanční podpory na úhradu dočasného náhradního ubytování v důsledku povodní lze poskytnout najednou dopředu za několik měsíců (pokud bude zřejmé, kolik měsíců osoba či rodina bude v náhradním ubytování bydlet), aby osoba nemusela každý měsíc žádat a ubytovatelé měli jistotu úhrady. Výše dávky bude poskytnuta ve skutečné výši nákladů na úhradu dočasného náhradního ubytování, maximálně však do výše stanovené podle počtu osob v domácnosti, přičemž jednotlivé výše jsou odstupňovány od 1, maximálně do 4 osob v domácnosti, v částkách za měsíc. Výše nákladů spojených s poskytnutím mimořádné okamžité pomoci nelze zcela predikovat, neboť nejsou k dispozici přesné údaje o počtu osob, které budou náhradní ubytování potřebovat. V případě, že by se jednalo o cca 1000 osob, které by byly průměrně rozvrstveny do jednotlivých skupin podle počtu osob v domácnostech, předpokládaná výše nákladů činí odhadem 9 250 000 Kč měsíčně.
K části druhé - § 14 (Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi)
Předmětná mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v případě, kdy osobu (rodinu) postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry osoby (rodiny) jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami. Mezi vážnou mimořádnou událost lze zařadit i jinou událost, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít a v jejímž důsledku je osoba (rodina) ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb. Jelikož povodeň se mezi tyto události řadí a postižení občané touto katastrofou musejí řešit následky povodně, čímž se jim mohou několikrát navýšit náklady na bydlení, a to především na energie, je potřeba zvýšit celkovou sumu této mimořádné okamžité pomoci z částky 97 200 Kč na částku 194 400 Kč, aby byla pro potřeby pomoci dostatečná. Jde o účinnou efektivní pomoc nejvíce zasaženým obětem povodní, pro které je nezbytné odstranit následky povodně a zajistit si svoje bydlení.
Dopady na státní rozpočet v souvislosti s navrhovaným opatřením budou záviset na skutečném rozsahu celkových škod na obydlích a s tím související délce trvání potřeby tyto škody odstraňovat. Jelikož se tyto škody teprve analyzují, nelze nyní nálady vyčíslit.
K části třetí - § 15 (Účinnost)
Vzhledem k nezbytnosti a časové naléhavosti se navrhuje účinnost zákona dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Toto řešení je plně v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), neboť je zde dán naléhavý obecný zájem na co nejdřívějším nabytím účinnosti dané právní úpravy.
V Praze dne 16. října 2024
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Marian Jurečka podepsáno elektronicky