zákon č. 331/2014 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

1.1 Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2004 (dále jen „zákon o spotřebních daních“). Tento zákon byl již mnohokrát novelizován. Zákon o spotřebních daních je v souladu s právem EU. 1.2 Předkládaný návrh zákona provádí další změny v jiných zákonech, jejichž potřeba je vyvolána přijetím návrhu zákona, kterým se mění zákon o spotřebních daních, nebo s problematikou spotřebních daní úzce souvisí. Jedná se o:  zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů,  zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,  zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,  zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o povinném značení lihu“),  zákon č. 308/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu. 1.3 Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

2.1 Navrhovaná právní úprava se zaměřuje na řešení problematiky vzniku daňových nedoplatků, respektive daňových úniků na spotřební dani. Prvním hlavním okruhem této úpravy je redukce rizikových subjektů, kterým je umožněno nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani a které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s platnými právními předpisy. Rizikovost těchto subjektů je posuzována z hlediska jejich spolehlivosti (trestněprávní bezúhonnosti a daňové spolehlivosti), daňové bezdlužnosti a ekonomické stability. Tyto podmínky jsou sledovány nejen v době před vydáním povolení, ale také v průběhu jeho trvání. Podmínky spolehlivosti a daňové bezdlužnosti se vztahují nejenom na navrhovatele či držitele povolení, ale také na fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu navrhovatele anebo vykonávají činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení. Dále je upravena možnost správce daně zasáhnout na základě analýzy do již vydaných povolení v případech, kdy subjekt vykazuje další rizikové rysy. Součástí řešení problematiky vzniku daňových nedoplatků je navýšení maximální výše zajištění spotřební daně daňových skladů složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně z minerálních olejů ze současných 100 mil. Kč na 1,5 mld. Kč. Stejnou úpravu u daňových skladů minerálních olejů je navrženo provést u finanční záruky, kterou prověří a přijme správce daně.

Druhým okruhem této právní úpravy je řešena problematika daňových podvodů, které souvisí s ilegálním přimícháváním nezdaněných zvláštních minerálních olejů do tradičních pohonných hmot, zejména motorové nafty. Podvodné jednání vyplývá zejména ze skutečnosti, že dopravy těchto zvláštních minerálních olejů probíhají mimo režim kontroly pohybu vybraných výrobků podléhajících spotřební dani podle směrnice 2008/118/ES. U těchto minerálních olejů vzniká povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň pouze v případě, že jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, výrobu tepla nebo pro výrobu směsných pohonných hmot. Navrhovaná úprava zavádí zvláštní registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji. Do tohoto registru budou zapisováni výrobci, distributoři a koneční spotřebitelé zvláštních minerálních olejů. Povinnosti spojené s registrem se budou vztahovat pouze na osoby, které nabývají tyto oleje volně ložené nebo umístěné v baleních přesahujících 220 litrů. Navrhovaná úprava by tak měla co nejméně dopadnout na malé distributory a spotřebitele zvláštních minerálních olejů. Dále materiál obsahuje minoritní úpravy, které vyplývají z uplatňování zákona o spotřebních daních v praxi. 2.2 Předmětem novely zákona o povinném značení lihu je zejména dílčí úprava nastavení kaucí osob povinných značit líh a s tím související úprava některých ustanovení týkajících se spotřebitelského balení lihu o objemu do 0,06 litru. Zároveň jsou prováděny některé dílčí úpravy zákona o povinném značení lihu spíše legislativně technického charakteru. 2.3 Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

3.1 Vzhledem ke skutečnosti, že oblast spotřebních daní, na které se zaměřuje navrhovaná právní úprava, je oblastí s výskytem možných daňových nedoplatků, eventuálně daňových úniků, je zřejmé, že z hlediska veřejných rozpočtů je nutno pečlivě zvažovat případná nákladově efektivní řešení vedoucí k jejich eliminaci či prevenci. Vznik daňových nedoplatků může být spojen s působením některých rizikových subjektů v oblasti spotřebních daní. V této oblasti mohou subjekty na základě vydaných povolení nakládat s vybranými výrobky v režimech podmíněného osvobození od daně a ve volném daňovém oběhu (zejména osvobozených od daně). Riziko vzniku daňových nedoplatků je spojeno se skutečností, že ve většině případů nebyla dosud uhrazena spotřební daň nebo byla uhrazena spotřební daň v nižší sazbě (zkapalněné ropné plyny). Rizikové subjekty, které v oblasti spotřebních daní mohou také potenciálně působit, nelze podle sdělení správce daně v současné době efektivně vyloučit z činnosti, která může vést ke vzniku daňových nedoplatků. Jako vhodné řešení se z tohoto pohledu jeví objektivní nastavení možností individuálního přístupu k subjektům v rámci jednotlivých povolení tak, aby nebyly plošně zatíženy subjekty, které si řádně plní své povinnosti ve vztahu ke spotřebním daním. Jedním z možných dílčích řešení navrhovaným správcem daně může být i vydání nového, časově omezeného povolení, ve kterém může správce daně držiteli povolení stanovit omezující podmínky pro výkon jeho činnosti. Pokud ani tímto novým, časově omezeným povolením, nebude dosaženo účelu řízení o změně povolení z moci úřední, bude možné zahájit řízení o odnětí povolení. V souvislosti s rizikovým chováním subjektů je s ohledem na povahu komodity nutné revidovat stávající maximální výši zajištění spotřební daně u daňových skladů, pokud je poskytováno složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.

Pokud jde o navrhovanou úpravu vztahující se na zvláštní minerální oleje, je nezbytné, aby bylo nalezeno efektivní řešení na úrovni EU, nicméně v rámci stávajících možností je na národní úrovni navrhováno zavedení registru, které by mělo do určité míry omezit pronikání nezdaněných zvláštních minerálních olejů na český trh s motorovou naftou. 3.2 Předmětem novely zákona o povinném značení lihu je zejména dílčí úprava nastavení kaucí osob povinných značit líh tak, aby dopad na subjekty v jednotlivých pásmech této kauce nebyl deformován tím, v jakých velikostech spotřebitelských balení daný subjekt uvádí líh do volného daňového oběhu. V současnosti je systém kaucí odstupňován podle počtu převzatých kontrolních pásek. V případě poskytnutí kauce ve výši 500 000 Kč je daný subjekt oprávněn převzít maximálně 25 000 kontrolních pásek ke značení lihu. Vyšší (neomezený) počet pásek je oprávněn převzít pouze v případě, že poskytne kauci ve výši 5 mil. Kč. V souvislosti s hranicí 25 000 kontrolních pásek se přitom neřeší otázka, v jakých spotřebitelských baleních daný subjekt uvádí líh do volného daňového oběhu, tj. v případě, že tak činí ve větších baleních (zákonem je povoleno spotřebitelské balení o objemu maximálně 3 litry) postačí počet 25 000 kontrolních pásek k označení většího množství lihu než v případě, že daný subjekt využívá menší spotřebitelská balení (povinnost značit se přitom nevztahuje pouze na balení o objemu do 0,06 litru). V zájmu toho, aby uvedená úprava nebyla diskriminační vůči subjektů, jejichž činnost je zaměřena spíše na líh v menších spotřebitelských baleních, navrhuje se úprava spočívající v navázání hranice pásem kauce nikoliv na absolutní počet kontrolních pásek, ale na počet kontrolních pásek, jimiž lze označit určité množství lihu. Po stránce kontrolovatelnosti by přitom tato změna neměla vést ke zhoršení stávající pozice správce daně. Současně se předpokládá, že v rámci úpravy kaucí by mělo být zavedeno další pásmo pro velmi malé subjekty, které odebírají pouze velmi omezené množství kontrolních pásek. Výše kauce by zde byla stanovena na 100 000 Kč (tj. ve výši 1/5 současného nejnižšího pásma).

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Základní meze pro uplatňování daňových zákonů stanoví Ústava České republiky (dále jen "Ústava") a Listina základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy slouží státní moc všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Dle čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny). K tomu se v daňové oblasti uplatní ještě ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny, které stanovuje, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění se Ústavní soud věnoval již mnohokrát, např. v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 3/02, Pl. ÚS 12/03 či Pl. ÚS 7/03 (vyhlášeném pod č. 512/2004 Sb.). Z této judikatury vyplývá, že: 1. Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního

vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy), plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost.

2. Ústavní přezkum daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění

zahrnuje posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny. K principu rovnosti Ústavní soud ve své konstantní judikatuře uvádí, že se nejedná o kategorii absolutní, nýbrž relativní (srov. Pl. ÚS 22/92).

3. Je-li předmětem posouzení ústavnost akcesorické nerovnosti vzhledem k

vyloučení majetkové diskriminace, případně toliko posouzení skutečnosti, nepředstavuje-li daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění případný zásah do práva vlastnického (čl. 11 Listiny), je takový přezkum omezen na případy, v nichž hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivce státu, vůči majetkovému substrátu jednotlivce, nabývá škrtícího (rdousícího) působení. Jinými slovy ke škrtícímu (rdousícímu) působení dochází, má-li posuzovaná daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce.

Nově koncipovaná právní úprava povolovacích řízení nepomíjí ústavně zaručené právo na podnikání, jež je vyjádřeno v čl. 26 odst. 1 Listiny. Ochrana podnikatelské činnosti a tedy i samotné právo na podnikání není právem absolutním. Listina v čl. 26 odst. 2 výslovně připouští možnost stanovení podmínek a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností, aniž by dále stanovovala důvody, pro které je možno tak učinit. Pokud tedy zákon pro výkon určité činnosti stanoví podmínky, které je nutno s ohledem na daná specifika činnosti vzít v úvahu, nelze takové počínání považovat primárně za zásah do ústavně zaručených práv. Na tomto místě je rovněž třeba zmínit čl. 4 odst. 4 Listiny, dle kterého je třeba vždy při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod vždy šetřit jejich podstatu a smysl, a čl. 4 odst. 3 Listiny, podle kterého zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. Dle judikatury Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/13 ze dne 15. 10. 2013, je třeba poukázat na skutečnost, že se „…v případě spotřebních daní nejedná o „běžnou“ daň, nýbrž o daň vztahující se ke specifické skupině výrobků, přičemž podnikání s nimi podléhá zvláštnímu režimu, který je dotčeným subjektům předem znám.“ Nakládání se specifickými výrobky podléhající spotřební dani, jimiž jsou minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky nelze ze samotné podstaty povolit každému podnikateli bez stanovení určitých pravidel a podmínek, neboť se jedná o komodity s vysokým potenciálem daňových úniků. V oblasti nakládání s vybranými výrobky je třeba sledovat veřejný zájem na správném stanovení a výběru daně, který vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a také veřejný zájem na potřebě krytí rizik spojených s výrobou, zpracováním a držením výrobků podléhajících spotřební dani. Vhodně nastavenou podmínkou, jež reflektuje výše uvedené zájmy a hodnoty, je podmínka ekonomické stability. Tato podmínka stanovuje možnost správce daně zohlednit finanční situaci daňového subjektu jak v rámci povolovacího řízení, tak i po vydání povolení, a zamezit tak možnosti jejich působení na trhu s vybranými výrobky v případě, kdy nejsou schopny generovat dostatečné finanční příjmy nezbytné k řádnému plnění daňových povinností. Kritéria, jež slouží k posouzení finanční situace, se stanovují vyhláškou, aby byl naplněn požadavek vysoké míry právní jistoty a legitimního očekávání daňových subjektů. Stanovení této podmínky není bezdůvodné, naopak je podpořeno dosavadními negativními zkušenostmi, z nichž vyplývá, že nakládání s vybranými výrobky je oblastí s vysokým rizikem vzniku daňových nedoplatků, jakož i daňových úniků. V dosavadním právním řádu není podmínka ekonomické stability častým jevem, nicméně jako podmínka povolení vybraných činností je standardně uplatňována (například zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů - § 13 odst. 6 písm. e), zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů - § 12d odst. 3, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku - § 9 odst. 1 písm. h)). Podmínka ekonomické stability je tedy žádoucím prvkem, který by měl být promítnut v rámci povolovacích řízení, a který je plně v souladu s Listinou. Navrhovaná právní úprava je tak plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Navrhované právní řešení je plně slučitelné s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Pokud jde o problematiku posuzování subjektů z hlediska jejich spolehlivosti (trestněprávní bezúhonnosti a daňové spolehlivosti), daňové bezdlužnosti a ekonomické stability je tato ponechána na orgánech členského státu. U zajištění spotřební daně směrnice 2008/118/ES rozlišuje dva typy zajištění, a to zajištění jako krytí rizik spojených s dopravou výrobků podléhajících spotřební daní podle článku 18 směrnice a krytí rizik spojených s výrobou, zpracováním, držením a přijímáním těchto výrobků. Navrhovaná právní úprava se zaměřuje na druhý typ zajištění, který je upraven v článku 16 směrnice pro daňový sklad. V obou případech jsou podmínky stanovení způsobu a výše zajištění spotřební daně ponechány na orgánech členského státu přijetí. Z tohoto důvodu a s odůvodněním předcházení potenciálním daňovým únikům stanovení nových odlišných podmínek pro zajištění daně u daňových skladů minerálních olejů, které je poskytováno složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně plně v souladu s příslušnou legislativou EU. V případě navrhovaného řešení ilegálního přimíchávání zvláštních minerálních olejů se jedná výhradně o národní úpravu, která je stanovena nad rámec směrnice 2003/96/ES. Dotčené výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 91 nebo 2710 19 99 jsou předmětem daně podle článku 2 odst. 1 směrnice 2003/96/ES, nicméně povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká pouze tehdy, pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, výrobu tepla nebo pro výrobu směsných pohonných hmot. Zároveň však podle článku 20 směrnice 2003/96/ES nepodléhají režimu kontroly pohybu vybraných výrobků podléhajících spotřební dani. Navrhovaná úprava tedy není v rozporu s těmito podmínkami směrnice. V případě, že dojde na EU úrovni ke schválení dlouhodobě prosazovaného řešení ve formě zařazení těchto dotčených výrobků do režimu podmíněného osvobození daně, bude příslušná legislativa náležitě upravena. Na oblasti spotřebních daní, které jsou dotčeny tímto legislativním návrhem, se vztahují následující předpisy:  Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS, ve znění směrnice Rady 2013/61/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o francouzské nejvzdálenější regiony, a zejména Mayotte,  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny,  Směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění,  Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje,  Nařízení Komise (ES) č. 684/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí směrnice Rady 2008/118/ES, pokud jde o elektronické postupy pro přepravu zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně,  Nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 ze dne 17. prosince 1992 o zjednodušeném průvodním dokladu pro pohyb výrobků podléhajících spotřební dani, které byly uvolněny ke spotřebě v odesílajícím členském státě, uvnitř Společenství,  Nařízení Rady (ES) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004,  Nařízení Komise (ES) č. 31/96 ze dne 10. ledna 1996 o potvrzení o osvobození od spotřební daně,  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/209/EU ze dne 20. dubna 2012 o použití ustanovení o sledování a pohybu ve směrnici Rady 2008/118/ES na některé přísady v souladu s čl. 20 odst. 2 směrnice Rady 2003/96/ES.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Mezinárodní smlouvy mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Vztah mezinárodních smluv vůči vnitrostátním právním předpisům je vymezen v článku 10 Ústavy, kde je princip aplikační přednosti mezinárodních smluv výslovně stanoven. Stanoví-li tedy mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s mezinárodní smlouvou musí být respektována právě mezinárodní smlouva. Pokud jde o aplikaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (viz sdělení č. 209/1992 Sb.) v oblasti daní a jiných povinných peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů, lze poukázat na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ferrazzini proti Itálii. Podle tohoto rozhodnutí daňové záležitosti dosud tvoří součást tvrdého jádra výsad veřejné moci, přičemž veřejný charakter vztahu mezi daňovým poplatníkem a daňovým úřadem nadále převládá. Z rozhodnutí dále vyplývá, že čl. 1 Protokolu č. 1, týkající se ochrany majetku, vyhrazuje státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní. Z uvedeného vyplývá, že aplikace Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v daňové oblasti je velmi omezená, resp. prakticky vyloučena. Navrhovaná právní úprava tak bude zajišťovat plnění všech závazků, které se na upravovanou oblast vztahují a které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a dalších dokumentů. Lze tedy konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Kvalitativní vymezení nákladů a přínosů navrhovaných řešení je obsaženo v Hodnocení dopadů regulace RIA. V případech, kdy bylo možno vymezit náklady a přínosy kvantitativně, bylo taktéž v části RIA učiněno. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

8. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná úprava nenaruší ochranu soukromí a osobních údajů. Veškeré údaje vyžadované po subjektech se budou týkat oblasti související s výkonem podnikatelské činnosti. Stejně tak nebude mít navrhovaná úprava dopad do oblasti rovného postavení mužů a žen.

9. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Obecně lze k navrhované úpravě ve vztahu ke vzniku korupčních rizik uvést následující:

9.1 Přiměřenost

Po stránce věcné představuje navržená právní úprava regulaci práv a povinností v oblasti daní, které lze ukládat pouze na základě zákona. Práva a povinnosti v daňové oblasti musí být regulovány právním předpisem o síle zákona jako jediným přiměřeným nástrojem. Jedním z hlavních cílů návrhu zákona je jednoznačnost a vnitřní bezrozpornost jednotlivých ustanovení, neboť jedině jednoznačné a jasně formulované ustanovení je méně náchylné z hlediska zneužití ke korupčnímu jednání, protože jeho výklad připouští minimální pochybnosti. Pokud jde o rozsah působnosti správního orgánu, je rozhodující jak zákonný okruh působností, tak míra diskrece, kterou zákon při výkonu jednotlivých působností správnímu orgánu umožňuje, resp. jakou míru diskrece zákon předpokládá. Jakýkoli normativní text zakotvující určitou míru diskrece sám o sobě představuje potenciální korupční riziko. Proto se při přípravě takového ustanovení vždy poměřuje nezbytnost zavedení takové diskrece daného orgánu s mírou zásahu do individuální sféry subjektu, o jehož právech a povinnostech by se v rámci této diskrece rozhodovalo. Navržená právní úprava mění kompetence správních orgánů pouze způsobem, který zpřesňuje rozsah kompetencí stávajících. V případě, že zavádí kompetenci novou, tak pouze v rozsahu nezbytném pro úpravu vztahů, které mají být právní úpravou nově regulovány.

9.2 Efektivita

Z hlediska efektivity lze k předložené úpravě uvést, že k uložení i k vynucování splnění povinnosti při správě daní je věcně a místně příslušný správce daně (srov. § 13 a násl. daňového řádu, § 4 a násl. zákona o Celní správě České republiky). Správce daně obvykle disponuje podklady pro vydání daného rozhodnutí, ale i potřebnými odbornými znalostmi, čímž je zaručena efektivní implementace dané regulace i její efektivní kontrola, případně vynucování. Nástroje kontroly a vynucování jsou v oblasti správy daní upraveny jako obecné instituty daňového řádu.

Vzhledem k tomu, že v případě spotřebních daní jsou správci daně orgány Celní správy České republiky, lze v této oblasti hovořit o vysokém stupni plošného zajištění a kontrolování plnění zákonem uložených povinností. Orgány Celní správy České republiky jsou soustavou orgánů, jejichž působnost je rozložena na celé území České republiky. Orgány Celní správy České republiky jsou soustavou dvoustupňovou, což zajišťuje rovněž optimální vertikální rozložení výkonu zákonné působnosti. Vnitřní organizační struktury těchto orgánů jsou pak uspořádány tak, aby rozsah působnosti, která jim byla zákonem svěřena, byly schopny plně a efektivně zajišťovat. Efektivita implementace navržené právní úpravy je rovněž dána širokým okruhem daňových subjektů, vůči nimž regulace směřuje a jimž jsou práva a povinnosti stanovovány na principu rovnosti.

9.3 Odpovědnost

Z hlediska odpovědnosti lze ke zvolené právní úpravě uvést, že z úpravy příslušnosti v rámci výkonu správy daní je vždy zřejmé, jaký konkrétní správce daně je v daném případě příslušný (srov. § 13 a násl. daňového řádu, § 4 a násl. zákona o Celní správě České republiky). Zvolená právní úprava vždy jasně reflektuje požadavek čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož musí být působnost správního orgánu stanovena zákonem. Odpovědnou osobou na straně správce daně je v daňovém řízení vždy úřední osoba. (např. zaměstnanec v příslušném orgánu Celní správy České republiky, srov. § 12 daňového řádu). Určení konkrétní úřední osoby je prováděno na základě vnitřních předpisů, resp. organizačního uspořádání konkrétního správního orgánu, přičemž popis své organizační struktury je správní orgán povinen zveřejnit na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Totožnost konkrétní úřední osoby je přitom seznatelná zákonem předvídaným postupem (§ 12 odst. 4 daňového řádu). Úřední osoba je povinna se při výkonu působnosti správního orgánu prokazovat příslušným služebním průkazem. Při tvorbě právní úpravy se z hlediska koncentrace, resp. dekoncentrace, respektuje struktura daných orgánů, jimž je působnost svěřována. V oblasti spotřebních daní se jedná o strukturu orgánů Celní správy České republiky. Soustava orgánů je koncipována na klasickém hierarchickém principu nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých orgánů, které soustavu tvoří. Vlastní orgány i soustava jako celek fungují na obvyklém monokratickém principu řízení. Působnost správce daně prvního stupně je tak svěřena celnímu úřadu, aby v rámci hierarchie byl zajištěn devolutivní účinek opravných prostředků a efektivní mechanismus vnitřní kontroly. Ustanovení § 102 odst. 1 daňového řádu stanoví, že každé rozhodnutí musí obsahovat jak označení správce daně, který rozhodnutí vydal, tak podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení a otisk úředního razítka, případně uznávaný elektronický podpis úřední osoby. Tím je vždy možno původce rozhodnutí jasně a osobně identifikovat.

9.4 Opravné prostředky

Zakotvení opravných prostředků poskytuje daňovému subjektu možnost případné účinné obrany proti nesprávnému postupu správce daně v první řadě v podobě řádného opravného prostředku, kterým je odvolání, resp. rozklad (§ 109 a násl. daňového řádu). V souladu s § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu má správce daně povinnost v rozhodnutí uvést poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku. Neúplné, nesprávné nebo chybějící poučení je spojeno s důsledky pro bono daného subjektu uvedenými v § 110 odst. 1 daňového řádu. Existuje také možnost užití mimořádných opravných prostředků dle daňového řádu (§ 117 a násl. daňového řádu). Vedle opravných prostředků daňový řád připouští rovněž jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět: námitku (§ 159 daňového řádu), stížnost (§ 261 daňového řádu), podnět na nečinnost (§ 38 daňového řádu).

9.5 Kontrolní mechanismy

Z hlediska systému kontrolních mechanismů je nutno uvést, že oblast daňového práva se pohybuje v procesním režimu daňového řádu, jenž obsahuje úpravu kontroly a přezkumu přijatých rozhodnutí, a to primárně formou opravných prostředků. Proti rozhodnutím je možno podat odvolání anebo v určitých případech užít mimořádných opravných prostředků či jiných prostředků ochrany (viz předchozí bod). Vedle toho lze využít rovněž dozorčí prostředky, čímž je zaručena dostatečná kontrola správnosti a zákonnosti všech rozhodnutí vydávaných v režimu daňového řádu. Soustavy orgánů vykonávajících správu daní současně disponují interním systémem kontroly v rámci hierarchie nadřízenosti a podřízenosti včetně navazujícího systému personální odpovědnosti. V případě vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu je s odpovědností konkrétní úřední osoby spojena eventuální povinnost regresní náhrady škody, za níž v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu odpovídá stát. Z hlediska transparence a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Při správě daní se uplatňuje zásada neveřejnosti. Informace o poměrech daňových subjektů jsou tak chráněny povinností mlčenlivosti pod hrozbou pokuty do výše 500 000 Kč a nemohou být zpřístupněny veřejnosti. Tím ovšem nemůže být dotčeno právo samotného daňového subjektu na informace o něm soustřeďované. Toto právo je realizováno prostřednictvím nahlížení do spisu a osobních daňových účtů. Získání informací je daňovým subjektům umožněno také prostřednictvím daňové informační schránky dle § 69 daňového řádu.

10. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje

Název návrhu zákona: Změna zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších

předpisů, a další související zákony Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

dělené účinnosti rozveďte Ministerstvo financí 1.ledna 2015

Implementace práva EU: Ne ; (pokud zvolíte Ano):

- uveďte termín stanovený pro implementaci: .

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne 2. Cíl návrhu zákona Prevence rizikového chování subjektů, které může vést ke vzniku daňových nedoplatků, popřípadě daňových úniků na daňovém území České republiky. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano Cílem změn, které jsou navrhovány do zákona o spotřebních daních, je eliminace daňových nedoplatků, popř. daňových úniků, která by měla vést k nárůstu inkasa veřejných rozpočtů. V prvním okruhu možných úprav bylo zvažováno, zda dojde ke zpřísnění stanovení zajištění daně, nebo ke zpřísnění podmínek pro vydání a následné držení příslušných povolení podle zákona o spotřebních daních. Jako vhodnější bylo zvoleno řešení, které zpřísňuje podmínky spojené s vydáním a držením povolení. Druhý okruh zvažovaných úprav se týká zavedení registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji tak, aby tyto minerální oleje mohly být sledovány a předcházelo se jejich zneužití, tedy ilegálnímu přimíchávání do pohonných hmot mimo prostory daňových skladů. Konkrétní vyčíslení dopadů na státní rozpočet je velmi obtížné, neboť se jedná o preventivní opatření a nelze exaktně predikovat potenciální množství a objem daňových nedoplatků, které nevzniknou v důsledku nově přijaté právní úpravy. Dodatečné náklady opatření nelze také exaktně odhadnout, protože podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií (trestní bezúhonnost, daňová bezdlužnost, daňová spolehlivost, ekonomická stabilita) a jejich vývoj v čase nejsou u všech stávajících i potenciálních subjektů souhrnně k dispozici. S tím je spojeno také to, že je nemožné určit, kolik subjektů bude v budoucnosti chtít vstoupit do oblasti nakládání s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani. V případě zavedení registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji nelze přínos přesně kvantifikovat, neboť i vyčíslení stávající výše daňových podvodů v této oblasti může být značně nepřesné. Je tomu tak proto, že oficiální statistiky spotřeby těchto olejů se významně odlišují od skutečně spotřebovaného množství. Stávající kontrola neodhalí všechny případy podvodného jednání a tak může být odhadnutá výše daňových úniků zkreslená. Ze stejného důvodu nelze přesně kvantifikovat případný nárůst poptávky po zboží a službách poctivých subjektů vyvolaný zavedením registru. Kvantifikace je obtížná také z důvodu, že se jedná o opatření na národní úrovni, avšak samotný problém má významně přeshraniční charakter. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano Návrh může vést k navýšení finančních nákladů některých subjektů, nákladů z důvodu navýšení administrativní zátěže, a dále ke vzniku nových povinností uložených správcem daně. V případě posouzení vhodnosti výše stanovených stropů zajištění daně u daňových skladů, kdy byla vybrána varianta navýšení maximální výše zajištění daně poskytovaného složením finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně a také formou bankovní záruky u daňových skladů minerálních olejů dojde k navýšení nákladů některých poskytovatelů zajištění daně. Dopady lze však jen těžko agregovaně kvantifikovat, neboť zajištění daně se odvíjí od množství vybraných výrobků, se kterými dotčený subjekt nakládá. Úprava se dotkne zejména těch provozovatelů daňových skladů, kteří obchodují v takových objemech minerálních olejů, které vedou k výpočtu zajištění daně ve výši výrazně přesahující 100 mil. Kč, pro něž byla dosud ekonomičtější varianta poskytnutí hotovosti ve výši 100 mil. Kč. Množství subjektů, kterých se úprava dotkne, nelze právě s ohledem na proměnlivé množství minerálních olejů, se kterými subjekt nakládá, přesně kvantifikovat, nicméně mělo by se jednat o méně než pět subjektů. Pokud se jedná o zajištění daně u zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně (daňové sklady a oprávnění příjemci), kdy zajištění daně má odpovídat výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tato plyny byly použity pro pohon motorů, tedy nejvyšší sazbě daně, se jedná také o možné navýšení dopadů na dotčené subjekty. Opět však lze konstatovat, že zajištění daně se odvíjí od množství minerálních olejů, se kterými subjekt nakládá, nelze tedy agregovaně kvantifikovat počet subjektů a navýšení nákladů. Kvantifikace dopadů na podnikatelské subjekty a odhad počtu subjektů, kterých se navrhované opatření týkající se zpřísnění podmínek pro vydání a držení povolení dotkne, je velmi obtížná. Nelze například určit, kolik držitelů povolení bude v budoucnu odsouzeno za zákonem stanovené trestné činy, kolik subjektů nebude dlužit daň či bude trestáno správními pokutami a nebude odpovídat kritériu finanční stability. Nelze také odhadnout, kolika subjektům správce daně bude nucen odejmout povolení, nebo zda a v kolika případech bude možno zvolit pouze zpřísňující opatření při zachování povolení. Obecně však lze konstatovat, že poctivým a v průměrné míře prosperujícím subjektům by náklady vzrůst neměly. Dodatečné náklady na subjekty, které se budou nuceny zapsat do registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji, lze rozdělit na fixní a variabilní. Mezi fixní náklady patří například náklady spojené se zápisem do registru, případnou změnou počítačových systémů a náklady vyvolané dodatečnými opatřeními uloženými správcem daně z důvodu, aby nebyly zvláštní minerální oleje zneužity. Tyto náklady mohou být rozmanité, lze odhadnout jednorázové náklady cca 30 - 70 000 Kč na jeden subjekt. Mezi variabilní náklady patří finanční prostředky spojené s hlášením doprav a vedením evidencí. Pouze ilustrativně lze odhadnout, že se náklady mohou pohybovat v intervalu od nuly (realizace stávajícími zaměstnanci) až po jeden osoboměsíc (velké podniky). U konečných spotřebitelů, kteří spotřebují pouze několik sudů minerálních olejů ročně, budou dodatečné náklady zanedbatelné. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ne Pokud ano, specifikujte.

3.4 Sociální dopady: Ne Pokud ano, specifikujte. 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne Pokud ano, specifikujte..

10.1 Důvod předložení, cíle, návrh variant řešení, vyhodnocení nákladů a přínosů a návrh řešení 10.1.1 Název

Změna zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

10.1.2 Úvod

Materiál je zaměřen na dva hlavní okruhy problémů v oblasti spotřebních daní, které je zejména z pohledu správce daně nutné v současnosti řešit. Oba okruhy se týkají prevence rizikového chování subjektů, které může vést ke vzniku daňových nedoplatků, popřípadě daňových úniků na daňovém území České republiky. První okruh zahrnuje problematiku subjektů nakládajících s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani, které řádně neplní své povinnosti vyplývající z právních předpisů upravujících oblast daní. Výsledkem takového jednání mohou být výrazné daňové nedoplatky, popřípadě úniky na spotřební dani. V této souvislosti materiál hledá řešení porovnáním dvou možností omezení zmíněných rizik, a to buď formou zpřísnění stanovení zajištění daně nebo formou zpřísnění podmínek pro vydávání a držení povolení podle zákona o spotřebních daních. Zpřísnění při stanovení zajištění daně je zvažováno především s ohledem na praktické problémy spojené s výší a výpočtem poskytovaného zajištění spotřební daně, jehož cílem je v souladu s příslušnou směrnicí EU krýt rizika spjatá s nakládáním s vybranými výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně. Zajištění daně však s ohledem na zmíněný režim neznamená stoprocentní krytí budoucí úhrady daně. Tuto problematiku lze dále rozdělit na způsob výpočtu a následného sledování výše zajištění daně pro všechny komodity podléhající spotřební dani, specifickou úpravu zajištění daně z minerálních olejů a posouzení vhodnosti další existence, popřípadě výše stávajících stropů při zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený správcem daně provozovateli daňových skladů. V této souvislosti je nutné říci, že současná úprava zajištění daně je nastavena s ohledem na to, že je upravena příslušnou směrnicí 2008/118/ES, která definuje režim podmíněného osvobození od daně. Jedná se o „odložení“ povinnosti daň přiznat a zaplatit až do okamžiku uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Rizika tohoto odložení mají být kryta zajištěním daně podle podmínek každého členského státu, nicméně stoprocentní zajištění daně vybraných výrobků již od okamžiku jejich výroby zcela jistě není v členských státech běžně aplikováno. Dalším zvažovaným řešením v rámci prvního okruhu je zpřísnění podmínek pro vydávání a držení povolení podle zákona o spotřebních daních. Potenciál vzniku daňových nedoplatků, případně daňových úniků, může být spojen s výskytem rizikových subjektů, kterým je umožněno nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani a které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s platnými právními předpisy. Osoby, které nakládají s vybranými výrobky, tak mohou činit pouze na základě povolení, která jsou jim vydána správcem daně. Povolení se týkají vybraných výrobků nacházejících se v režimu podmíněného osvobození od daně, ale také vybraných výrobků pohybujících se ve volném daňovém oběhu (zejména osvobozených od daně). S ohledem na odlišnosti krytí rizik u jednotlivých typů povolení je níže uvedená analýza zaměřena na vybrané výrobky, které se nacházejí buď v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu bez vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit (režim osvobození). Analýza se tedy týká zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 13 zákona o spotřebních daních, povolení k provozování daňového skladu podle § 20 zákona o spotřebních daních a povolení oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 22 zákona o spotřebních daních. Problémem je posouzení, zda osoby, kterým jsou tato povolení vydávána, jsou dostatečně trestněprávně bezúhonné, zda nemají daňové nedoplatky, jsou daňově spolehlivé a ekonomicky stabilní, a to nejenom v době před vydáním povolení, ale také v průběhu jeho trvání. Dalším možným problémem je, že za stávajícího znění nemá správce daně možnost na základě analýzy zasáhnout do již vydaných povolení v případech, kdy subjekt vykazuje další rizikové rysy. Vzhledem k vývoji v oblasti spotřebních daní a s ohledem na požadavky správce daně vyplývající z praxe je zároveň nutné podrobit analýze opatření obsažená v současném znění zákona a jejich dopad na již vydaná i nově vystavovaná povolení. Výsledky analýzy lze následně použít i na ostatní povolení uvedená v zákonu o spotřebních daních. Druhý okruh problémů se týká řešení daňových podvodů, které souvisí s ilegálním přimícháváním nezdaněných zvláštních minerálních olejů do tradičních pohonných hmot, zejména motorové nafty.

10.1.3 Výpočet a následné sledování výše zajištění daně 10.1.3.1 Definice problému 10.1.3.1.1 Výpočet a následné sledování výše zajištění daně pro všechny komodity podléhající spotřební dani (§ 21 zákona o spotřebních daních)

Správce daně spatřuje problém zejména v nedostatečné výši zajištění daně a jeho postupném navyšování. Je podle něj vhodné lépe určit základ pro výpočet zajištění daně, zjednodušit výpočet zajištění daně pro nově založený daňový sklad, jednoznačně stanovit způsob průběžného sledování výše zajištění daně a výpočet případného zvýšení nebo snížení zajištění daně a jednoznačně stanovit, že do základu pro výpočet výše zajištění daně se zahrnují i vybrané výrobky, které byly provozovatelem daňového skladu přijaty v místě přímého dodání. Doprava se v tomto případě uskutečňuje v režimu podmíněného osvobození od daně.

10.1.3.1.2 Specifická úprava zajištění daně z minerálních olejů

V oblasti spotřební daně z minerálních olejů lze riziko spatřovat v razantním navýšení předpokládaných dodávek/doprav minerálních olejů oprávněnými příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků. V takovém případě stávající konstrukce výpočtu a kontinuálního sledování výše zajištění spotřební daně způsobí, že poskytnuté zajištění daně v aktuálním okamžiku plně neodpovídá výši povinnosti přiznat a zaplatit daň, která oprávněnému příjemci vznikla v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Spotřební daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období (u lihu do 55. dne), ve kterém vznikla povinnost přiznat daň a zaplatit.

Pokud existuje odůvodněná obava, že daň nebude v zákonem stanovené lhůtě uhrazena, lze využít možnosti, které správci daně poskytuje institut zajišťovacího příkazu upravený v § 167 daňového řádu, resp. § 20a a 20b zákona o spotřebních daních.

10.1.3.1.3 Posouzení vhodnosti výše stanovených stropů zajištění daně u daňových skladů

Stávající úprava umožňuje podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebních daních zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně. Z takto vložených prostředků nevzniká složiteli nárok na úrok ze složené částky. Z důvodu vázanosti prostředků a ušlého úroku jsou zákonem o spotřebních daních u všech komodit podléhajících spotřební dani, s výjimkou vína a meziproduktů, stanoveny maximální částky zajištění daně, které je nutné složit na výše uvedený účet tak, aby bylo pokryto riziko případného zneužití. Možnost uplatnění finančního stropu je zavedena pouze pro provozovatele daňových skladů, a to zejména s ohledem na jejich majetkové poměry. V mnohých případech, kdy je zajištění daně poskytnuto provozovatelem daňového skladu složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně, není dostatečně pokryto riziko, které je spojeno se vznikem možných nedoplatků na spotřební dani. Jinými slovy strop zajištění daně neodpovídá množství vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu, nebo které jsou skladovány v režimu podmíněného osvobození od daně, tj. fyzicky existují a jsou daňově zneužitelné.

10.1.3.1.4 Zajištění daně u zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně

Zajištění daně u doprav zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně i ve volném daňovém oběhu je poskytováno ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů (nejvyšší sazba daně). Při výpočtu zajištění daně pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání zkapalněných ropných plynů a daňové sklady (§ 21) není tato povinnost výslovně uvedena.

10.1.3.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 10.1.3.2.1 Výpočet a následné sledování výše zajištění daně pro všechny komodity podléhající spotřební dani (§ 21 zákona o spotřebních daních)

Institut zajištění spotřební daně je primárně upraven v § 21 zákona o spotřebních daních. Výpočet výše zajištění daně je upraven v § 21 odst. 7 zákona o spotřebních daních.

Zajištění daně pro daňový sklad musí odpovídat součtu:

a) výše daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,

b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká pouze těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a),

c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká pouze těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž již není daň zajištěna podle písmene a) nebo b). Provozovatel daňového skladu je podle § 21 odst. 9 zákona o spotřebních daních povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků. Provozovatel daňového skladu je dále podle § 21 odst. 10 zákona o spotřebních daních povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 7 (viz výše) za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy je správcem daně povoleno snížení výše zajištění daně (§ 21 odst. 12 zákona o spotřebních daních) nebo je od zajištění daně upuštěno. Daňové sklady jsou rozlišeny na výrobní a distribuční (§ 19 odst. 2 zákona o spotřebních daních). Provozovat daňový sklad lze podle § 20 zákona o spotřebních daních pouze na základě povolení k provozování daňového skladu. Zákon neřeší vlastnické vztahy provozovatele daňového skladu k samotnému daňovému skladu. V praxi je běžné, že daňový sklad je provozován jak majiteli zařízení, tak na základě nájmu. Výše uvedené výpočty a způsoby sledování výše zajištění spotřební daně se podle § 22 odst. 9

zákona o spotřebních daních vztahují i na oprávněné příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků. Oprávněným příjemcem pro opakované přijímání vybraných výrobků

se podle § 3 písm. i) zákona o spotřebních daních rozumí osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu. Oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat. Z výše uvedeného vyplývá, že na oprávněné příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků se ve věci výpočtu zajištění daně vztahuje pouze § 21 odst. 7 písm. c) zákona o spotřebních daních. Vedle zajištění daně podle zákona o spotřebních daních je také možné využít institut uvedený v § 167 daňového řádu, tedy zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň. Ustanovení § 167 daňového řádu v odstavci 1 stanoví, pokud existuje odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz. Subsidiárně k tomuto ustanovení zákon o spotřebních daních v § 20b stanoví, že hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.

10.1.3.2.2 Specifická úprava zajištění daně z minerálních olejů

Kontinuální propočet a následné sledování výše zajištění daně je u minerálních olejů jako u ostatních vybraných výrobků stanoven v § 21 zákona o spotřebních daních. Specifické úpravy zajištění daně jsou v případě minerálních olejů uvedeny v § 58 zákona o spotřebních daních. Z aplikační praxe vyplynulo, že v případě minerálních olejů je jednou z možností zaměřit se na samotný výpočet a sledování výše zajištění spotřební daně u oprávněných příjemců pro opakované přijímání minerálních olejů a že je možné uvažovat o provedení této úpravy též u daňových skladů, aby nedošlo k přesunu možného rizikového chování k těmto subjektům. Kontinuální sledování výše zajištění daně za období jednoho roku se do případného aktuálního navýšení zajištění daně promítne ve výši jedné dvanáctiny posledního zdaňovacího období (viz § 21 zákona o spotřebních daních). Odlišně od ostatních komodit podléhajících spotřební dani je možné v případě zajištění daně z minerálních olejů uvažovat o použití specifické (přísnější) úpravy s ohledem na fakt, že minerální oleje (zejména pohonné hmoty) je možné v relativně krátkém časovém okamžiku a ve velkých objemech umístit na trh. Při razantním navýšení objemu přijatých minerálních olejů mají oprávnění příjemci pro opakované přijímání minerálních olejů (obdobně provozovatelé daňových skladů) poskytnuto zajištění daně na relativně nízké úrovni.

10.1.3.2.3 Posouzení vhodnosti výše stanovených stropů zajištění daně u daňových skladů

Zajištění spotřební daně může být podle § 21 odst. 1 poskytnuto:

a) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky,

b) bankovní zárukou, pokud o jejím přijetí rozhodne správce daně, nebo

c) ručením, pokud osobu ručitele povolí správce daně. Speciálně pouze u daňových skladů lze aplikovat tzv. stropy při zajištění spotřební daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně. Na ostatní typy poskytnutého zajištění daně se stropy nevztahují. U minerálních olejů tento strop činí 100 mil. Kč (§ 58 zákona o spotřebních daních), u lihu 40 mil. Kč na jeden daňový sklad, v případě, že provozovatel provozuje více daňových skladů je strop stanoven na 120 mil. Kč (§ 77 zákona o spotřebních daních), u piva 80 mil. Kč (§ 90 zákona o spotřebních daních) a u tabákových výrobků 50 mil. Kč na jeden daňový sklad, v případě, že provozovatel provozuje více daňových skladů je strop stanoven na 100 mil. Kč. U vína a meziproduktů tento strop stanoven není. Na oprávněné příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků se tyto stropy nevztahují. Výše zajištění daně při aplikaci stropu zejména u minerálních olejů často neodpovídá aktuálně „zneužitelnému“ množství vybraných výrobků.

10.1.3.2.4 Zajištění daně u zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně

Zákon o spotřebních daních stanoví pro zkapalněné ropné plyny tři různé sazby daně v závislosti na jejich konečném použití. Pro pohon motorů je stanovena sazba 3 933 Kč/1000 kg, pro výrobu tepla 0 Kč/1000 kg a pro stacionární motory a podobná použití 1 290 Kč/1000 kg (§ 48 odst. 1 zákona o spotřebních daních).

Proto je pohyb zkapalněných ropných plynů sledován i po jejich uvedení do volného daňového oběhu a nakládat s nimi ve velkých objemech lze pouze na základě povolení (§ 60a zákona o spotřebních daních). Dopravy zkapalněných ropných plynů ve volném daňovém oběhu i v režimu podmíněného osvobození od daně jsou zajišťovány ve výši, která odpovídá nejvyšší sazbě daně (§ 58 odst. 3, § 60 odst. 10 zákona o spotřebních daních). Také osoba, která odebírá zkapalněné ropné plyny pro účely podnikání ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby byly tyto plyny určeny pro pohon motorů (§ 29 odst. 2 zákona o spotřebních daních). Zákon o spotřebních daních zároveň výslovně neuvádí, že by zajištění daně u oprávněných příjemců pro opakované přijímání zkapalněných ropných plynů a u daňových skladů zkapalněných ropných plynů mělo odpovídat výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly použity pro pohon motorů.

10.1.3.3 Identifikace dotčených subjektů 10.1.3.3.1 Výpočet a následné sledování výše zajištění daně pro všechny komodity podléhající spotřební dani (§ 21 zákona o spotřebních daních)

V případě změny výpočtu, resp. způsobu sledování výše zajištění spotřební daně, jsou přímo

dotčenými subjekty provozovatelé daňových skladů a oprávnění příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků a správce daně. Nepřímo dotčenými subjekty mohou být vlastníci vybraných výrobků a propachtovatelé prostor daňových skladů a v konečném důsledku i koneční spotřebitelé, neboť změna nákladů, která postihne provozovatele

daňových skladů, popřípadě oprávněné příjemce, může být eventuálně promítnuta do dalších článků dodavatelsko-odběratelského řetězce. Ve všech navržených alternativních variantách je okruh dotčených subjektů totožný. Konzultace s dotčenými subjekty bude probíhat prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČAPPO, UVDL, ČSZV, ČSPS). Počet daňových skladů a oprávněných příjemců pro opakované přijímání vybraných výrobků podléhajících spotřební dani je pro jednotlivé komodity uveden v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Počet vydaných povolení provozovatelů daňových skladů a oprávněných příjemců pro opakované přijímání vybraných výrobků (stav k polovině roku 2013)

Daňové sklady OP pro opakované přijímání

Minerální oleje 88 122 Líh 340 137 Pivo 277 46 Víno a meziprodukty 198 558 Tabák a TV 30 24

10.1.3.3.2 Specifická úprava zajištění daně z minerálních olejů

V případě specifické úpravy zajištění spotřební daně z minerálních olejů mohou být přímo

dotčenými subjekty provozovatelé daňových skladů a oprávnění příjemci pro opakované přijímání minerálních olejů a správce daně. Nepřímo dotčenými subjekty mohou být vlastníci minerálních olejů a v konečném důsledku i koneční spotřebitelé, neboť změna

nákladů, která postihne provozovatele daňových skladů, popřípadě oprávněné příjemce, může být eventuálně promítnuta do dalších článků dodavatelsko-odběratelského řetězce. V navržených alternativních variantách je okruh dotčených subjektů totožný; je však možné nově navrhovaný systém zavést pouze u oprávněných příjemců pro opakované přijímání minerálních olejů. Konzultace s dotčenými subjekty bude probíhat prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČAPPO, ČALPG, SČS, SCHP). Počet daňových skladů a oprávněných příjemců pro opakované přijímání vybraných výrobků podléhajících spotřební dani je pro jednotlivé komodity uveden v tabulce č. 2.

10.1.3.3.3 Posouzení vhodnosti výše stanovených stropů zajištění daně u daňových skladů

U případného zrušení, případně jiné úpravy stávajících stropů při zajištění daně poskytnutého složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely

správcem daně, jsou přímo dotčenými subjekty pouze provozovatelé daňových skladů (počet vydaných povolení je uveden v tabulce č. 2) a správce daně. Nepřímo dotčenými subjekty mohou být vlastníci vybraných výrobků a propachtovatelé prostor daňových skladů. V případě přenesení navýšených nákladů by mohli být dále nepřímo dotčeni i koneční spotřebitelé vybraných výrobků.

Ve všech navržených alternativních variantách je okruh dotčených subjektů totožný. Konzultace s dotčenými subjekty bude probíhat prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČAPPO, UVDL, ČSZV, ČSPS).

10.1.3.3.4 Zajištění daně u zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně Přímo dotčenými subjekty jsou v tomto případě pouze provozovatelé daňových skladů, oprávnění příjemci pro opakované přijímání zkapalněných ropných plynů (počet vydaných povolení je uveden v tabulce č. 2) a správce daně. Nepřímo dotčenými subjekty mohou být vlastníci zkapalněných ropných plynů a propachtovatelé prostor daňových skladů, kde jsou zkapalněné ropné plyny skladovány. V případě přenesení potenciálně navýšených nákladů by mohli být dále nepřímo dotčeni i koneční spotřebitelé vybraných

výrobků.

10.1.3.4 Popis cílového stavu 10.1.3.4.1 Výpočet a následné sledování výše zajištění daně pro všechny komodity podléhající spotřební dani (§ 21 zákona o spotřebních daních) Cílový stav by měl vést ke stanovení odpovídající výše zajištění daně u vybraných výrobků podléhajících spotřební dani, která bude odrážet aktuální stav vybraných výrobků, se kterými subjekt nakládá. Cílem je rovněž pružnější úprava výše zajištění daně v případě razantního nárůstu objemu vybraných výrobků. S tím souvisí případná změna určení

základu pro výpočet zajištění daně, zjednodušení výpočtu zajištění daně pro nově založený daňový sklad, jednoznačné stanovení způsobu průběžného sledování výše zajištění daně a výpočet případného zvýšení nebo snížení zajištění daně. Dále má být z důvodu jednotné aplikační praxe explicitně stanoveno, že do základu pro výpočet výše zajištění daně se zahrnují i vybrané výrobky, které byly provozovatelem daňového skladu přijaty v místě přímého dodání, neboť se jedná o dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. Úspěšnost dosažení tohoto cíle nelze přímo kvantifikovat, nicméně bylo by možné alespoň učinit ex post analýzu dotazů vznesených na správce daně (popřípadě daňové poradce) a cílených na vysvětlení postupů při stanovení zajištění daně a způsobu sledování výše zajištění daně. Tento cíl lze nazvat jako konkrétní.

10.1.3.4.2 Specifická úprava zajištění daně z minerálních olejů Cílový stav by měl vést k efektivní eliminaci potenciálních daňových nedoplatků, případně daňových úniků, a to za cenu co nejnižších dodatečných nákladů pro „poctivé“ subjekty na

trhu. Tyto cíle jsou spíše obecné. Optimem je nalézt takové řešení, které co nejvíce povede k dosažení všech jmenovaných cílů zároveň. Je zřejmé, že cíle nemusí být konzistentní, neboť jakákoliv další plošná regulace trhu povede k navýšení dodatečných nákladů „poctivých“ subjektů. Na druhou stranu maximální eliminace potenciálních daňových nedoplatků, případně daňových úniků může přispět k vyčištění trhů od nekalé konkurence, proti které poctivé subjekty na trhu mnohdy vedou nerovnou cenovou válku. V případě úspěšné eliminace potenciálních daňových nedoplatků, případně daňových úniků, může vzrůst poptávka po službách a výrobcích dnes „poctivých subjektů“ a příznivě se projevit na jejich ekonomické situaci. Kvantifikovat úspěšnost řešení tohoto cíle lze například porovnáním výše daňových nedoplatků, popřípadě četnosti daňových úniků před a po implementaci případného řešení. V porovnání k tomu lze přibližně kvantifikovat nárůst nákladů přímo dotčených subjektů.

10.1.3.4.3 Posouzení vhodnosti výše stanovených stropů zajištění daně u daňových skladů Cílový stav by měl vést k efektivní eliminaci potenciálních daňových nedoplatků, případně

daňových úniků, ke kterým by mohlo docházet na základě nižšího zajištění vybraných výrobků, než je výše zajištění daně odpovídající aktuálnímu stavu vybraných výrobků, se

kterými subjekt nakládá. To však za cenu co nejnižších dodatečných nákladů pro „poctivé“

subjekty na trhu. Tento cíl lze nazvat jako obecný. Optimem je nalézt takové řešení, které co nejvíce povede k dosažení jmenovaných cílů zároveň. Je ovšem zřejmé, že tyto cíle nemusí být konzistentní, neboť jakákoliv další plošná regulace trhu povede k navýšení dodatečných nákladů „poctivých“ subjektů. Kvantifikovat úspěšnost řešení tohoto cíle lze například porovnáním výše daňových nedoplatků, popřípadě četnosti daňových úniků před a po implementaci případného řešení. V porovnání k tomu lze přibližně kvantifikovat nárůst nákladů přímo dotčených subjektů.

10.1.3.4.4 Zajištění daně u zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně

Cílový stav by měl vést k sjednocení postupu zajištění daně u zkapalněných ropných plynů tak, aby zajištění daně u zkapalněných ropných plynů vždy odpovídalo nejvyšší sazbě daně.

10.1.3.5 Zhodnocení rizika nečinnosti 10.1.3.5.1 Výpočet a následné sledování výše zajištění daně pro všechny komodity podléhající spotřební dani (§ 21 zákona o spotřebních daních)

V případě nečinnosti se mohou vyskytovat situace, kdy v případě razantního nárůstu množství vybraných výrobků, se kterými subjekt nakládá, nebude daň zajištěna tak, aby byla plně kryta případná rizika budoucích nedoplatků. V případě, že nebude zákonem o spotřebních daních explicitně stanoveno, že do základu pro výpočet výše zajištění daně se zahrnují i vybrané výrobky, které byly provozovatelem daňového skladu přijaty v místě přímého dodání, může v aplikační praxi docházet k rozdílným výkladům.

10.1.3.5.2 Specifická úprava zajištění daně z minerálních olejů

V případě nečinnosti se mohou vyskytovat situace, kdy v případě razantního nárůstu objemu minerálních olejů, se kterými subjekt nakládá, nebude daň zajištěna tak, aby byla plně kryta případná rizika budoucích nedoplatků.

10.1.3.5.3 Posouzení vhodnosti výše stanovených stropů zajištění daně u daňových skladů

V případě, že nebudou přehodnoceny výše stropů, může u některých zvláště rizikových komodit dojít k nárůstu podvodného jednání spočívajícího ve zneužití pevně stanoveného maximálního zajištění daně v porovnání s množstvím zneužitelných vybraných výrobků. Dalším potenciálním rizikem je, že aktuálně nastavené výše stropů již nadále nemusí odpovídat reálné situaci, neboť byly nastaveny v průběhu posledních deseti let při jiné cenové hladině a objemech vybraných výrobků na trhu.

10.1.3.5.4 Zajištění daně u zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně

V případě nečinnosti nebude zákon o spotřebních daních explicitně uvádět, že zajištění daně u oprávněných příjemců pro opakované přijímání zkapalněných ropných plynů a u daňových skladů zkapalněných ropných plynů odpovídá výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly použity pro pohon motorů. To by mohlo v krajním případě vést k několika možným výkladům v aplikační praxi.

10.1.3.6 Návrh variant řešení 10.1.3.6.1 Výpočet a následné sledování výše zajištění daně pro všechny komodity podléhající spotřební dani (§ 21 zákona o spotřebních daních) 10.1.3.6.1.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu.

10.1.3.6.1.2 Alternativní varianta č. 1

Tato alternativní varianta spočívá v těchto základních navrhovaných změnách:

I. Zjednodušení stávajícího výpočtu výše zajištění daně (§ 21 odstavec 7 zákona o

spotřebních daních) u vybraných výrobků tak, aby se zajištění daně v aktuálním zdaňovacím období vypočetlo jako součet:

i. výše předpokládané daně připadající na vybrané výrobky, u nichž bude zahájena doprava v režimu podmíněného osvobození od daně ve zdaňovacím období; minimální výše zajištění daně však bude muset odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje (v tomto bodě odpovídá současnému stavu), ii. výše předpokládané daňové povinnosti připadající na vybrané výrobky vyrobené ve zdaňovacím období; minimální výše zajištění daně však bude muset odpovídat jedné dvanáctině daňové povinnosti, která připadala na vybrané výrobky v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se bude týkat jen těch vybraných výrobků, které budou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již nebude zajištěna podle písmene i), iii. výše předpokládané daně připadající na vybrané výrobky přijaté ve zdaňovacím období; minimální výše zajištění daně bude muset odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se bude týkat vybraných výrobků, které budou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň nebude zajištěna podle písmene i) nebo ii) a také vybraných výrobků přijatých v místě přímého dodání.

II. Nově založený daňový sklad (§ 21 odstavec 8 zákona o spotřebních daních) bude

poskytovat zajištění daně ve výši 1/12 hodnoty vypočítané podle odstavce I běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Takto se postupuje také v současnosti, nicméně ke změně dojde v dalším zdaňovacím období, protože daňový subjekt bude postupovat podle nově upraveného odstavce 10 (popsáno v bodu III). Správce daně navrhuje zavést stejnou úpravu pro daňový subjekt, u kterého se změní předpokládaný roční objem vybraných výrobků, s nimiž nakládá. Daňový subjekt má v povolení k provozování daňového skladu nebo oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků uvedeno roční množství vybraných výrobků, se kterými hodlá nakládat (§ 20). V případě překročení tohoto množství je povinen oznámit správci daně tuto změnu a správce daně rozhodne o změně původního povolení (§ 20 odst. 15, 16). V návaznosti na to by daňový subjekt postupoval stejně jako nově založený daňový sklad.

III. Navrhuje se nová úprava kontinuálního sledování výše zajištění daně (§ 21

odstavec 10 zákona o spotřebních daních). Úprava zavede porovnání zajištění daně poskytnutého pro probíhající zdaňovací období se součtem aktuální výše skutečné daňové povinnosti a skutečné výše daně připadající na vybrané výrobky v probíhajícím zdaňovacím období. V případě zjištění rozdílu musí být zajištění daně doplněno do pěti pracovních dnů.

IV. Upravuje se výpočet případného snížení zajištění daně (§ 21 odstavec 11). Tak

jako doposud se bude porovnávat zajištění daně za poslední tři ukončená zdaňovací období, a to předepsaná zajištění, se skutečnou daňovou povinností a výší daně připadající na vybrané výrobky za stejná poslední tři ukončená zdaňovací období. Při rozdílu 15 % může daňový subjekt požádat o snížení zajištění daně. Důvodem úpravy (snížení) procent je skutečnost, že výpočet zvýšení zajištění daně podle § 21 odstavce 10 zákona o spotřebních daních byl upraven tak, že se porovnává výše zajištění daně v jednom aktuálním měsíci, zatímco při snížení zajištění daně se porovnává období v délce tří měsíců.

V této variantě je také možno řešit pouze úpravy popsané pod body II. a III., tedy situaci u nově založeného daňového skladu a následné sledování výše zajištění daně s tím, že výpočet zajištění daně podle stávajícího § 21 odstavce 7 zákona o spotřebních daních zůstane stejný z důvodu zachování co nejvyšší míry právní jistoty dotčených subjektů.

10.1.3.6.1.3 Alternativní varianta č. 2

Tato alternativní varianta č. 2 spočívá v těchto základních navrhovaných změnách: I. Zjednodušení stávajícího výpočtu výše zajištění daně (§ 21 odstavec 7 zákona o

spotřebních daních) tak, aby se zajištění daně vypočetlo jako 80 % výše daně, kterou by daňový subjekt byl povinen přiznat a zaplatit při potenciálním uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, a to vybraných výrobků:

i. přijatých, a to jak v daňovém skladu, tak v místě přímého dodání, ii. vyrobených, iii. skladovaných, pokud byly přijaty či vyrobeny v dřívějších zdaňovacích obdobích, a nebyly dále uvedeny do volného daňového oběhu či dopravovány podle písmene iv., iv. u nichž byla zahájena doprava v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového skladu, pokud již nejsou zajištěny podle písmen i. až iii.

Oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků se týká pouze bod i (kromě míst přímého dodání). Zajištění daně ve výši 80 % výše daně, kterou by daňový subjekt byl povinen přiznat a zaplatit za bezprostředně předcházející období za všechny vybrané výrobky, se kterými v tomto období nakládal, bude v rámci konzultací s dotčenými subjekty dále hodnoceno. Tato hranice 80 % je dále k diskusi. Většina daňových skladů je ve vlastnictví provozovatele takového skladu, v případě daňového úniku existuje tedy možnost exekuce. Jiná situace je samozřejmě u obchodníka, tedy oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, který nevlastní budovy, výrobní zařízení apod.

II. Pokud výše daně připadající na vybrané výrobky, se kterými subjekt v rámci

aktuálního zdaňovacího období nakládá přesáhne výši zajištění daně složené pro probíhající zdaňovací období, bude provedeno dozajištění v plné výši dosud „nezajištěného“ rozdílu.

III. Tolerance, do které nebude nutné navyšovat zajištění daně při nedostatečném

zajištění daně, bude opět předmětem konzultací, Ministerstvo financí navrhuje hranici 10 %.

IV. Vzhledem k tomu, že dochází k porovnávání dvou za sebou jdoucích zdaňovacích

období, může být i zvažována varianta, že při 30 dnech na rozhodnutí v této věci a 10 dnech na vrácení přeplatku je toto ustanovení nepoužitelné. Potenciálně tak bude pozměněn systém snížení zajištění daně v situaci, kdy daňový subjekt nakládá s výrazně menším objemem vybraných výrobků (§ 21 odstavec 11 zákona o spotřebních daních).

10.1.3.6.2 Specifická úprava zajištění daně z minerálních olejů 10.1.3.6.2.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu.

10.1.3.6.2.2 Alternativní varianta č. 1

Alternativní varianta č. 1 spočívá v nastavení plného zajištění daně u všech minerálních olejů, které byly přijaty oprávněným příjemcem pro opakované přijímání minerálních olejů v režimu s podmíněným osvobozením od daně, a z nichž nebyla dosud stanovena a uhrazena daň. V rámci konzultací lze dále diskutovat rozšíření této povinnosti i na přijaté/vyrobené/skladované/dopravované minerální oleje provozovateli daňových skladů včetně míst přímého dodání.

10.1.3.6.2.3 Alternativní varianta č. 2

Alternativní varianta č. 2 spočívá v následujících základních navrhovaných změnách a týká se nejen oprávněných příjemců pro opakované přijímání minerálních olejů, ale také provozovatelů daňových skladů minerálních olejů (nicméně je na zvážení, zda dále popsanou úpravu nepoužít pouze u oprávněných příjemců pro opakované přijímání minerálních olejů): I. Výpočet výše zajištění daně z minerálních olejů bude modifikován tak, aby se

zajištění daně vypočetlo jako 80 % výše daně (procentuální hodnota je k diskusi – hranice 80 % je zvolena s ohledem na obdobnou navrhovanou úpravu v rámci navrhovaných úprav obecného zajištění daně podle § 21), kterou by daňový subjekt byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, a to minerálních olejů:

i) přijatých, a to jak v daňovém skladu, tak v místě přímého dodání,

ii) vyrobených,

iii) skladovaných, pokud byly přijaty či vyrobeny v dřívějších zdaňovacích obdobích, a nebyly dále uvedeny do volného daňového oběhu či dopravovány podle písmene iv.,

iv) u nichž byla zahájena doprava v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového skladu, pokud již nejsou zajištěny podle písmen i. až iii.

Oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů se týká pouze bod i. Zajištění daně ve výši 80 % výše daně, kterou by daňový subjekt byl povinen přiznat a zaplatit za bezprostředně předcházející období za všechny minerální oleje, se kterými v tomto období nakládal, bude v rámci konzultací s dotčenými subjekty dále hodnoceno. Tato hranice 80 % je samozřejmě k další diskusi. Většina daňových skladů je ve vlastnictví provozovatele takového skladu, v případě daňového úniku existuje tedy možnost exekuce. Jiná situace je samozřejmě u obchodníka, tedy oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů, popřípadě u provozovatelů daňových skladů, kteří provozují ekonomickou činnost na základě pachtu a kteří nevlastní budovy, výrobní zařízení apod.

II. Pokud výše daně připadající na minerální oleje, se kterými subjekt v rámci

aktuálního zdaňovacího období nakládá, přesáhne výši zajištění daně složené pro probíhající zdaňovací období, bude provedeno dozajištění v plné výši dosud „nezajištěného“ rozdílu.

III. Tolerance, do které nebude nutné navyšovat zajištění daně při nedostatečném

zajištění daně, bude opět předmětem konzultací, Ministerstvo financí navrhuje hranici 10 %.

IV. Od prvního okamžiku (výroby/dopravy uskutečňované daňovým

subjektem/přijetí), kterým by daňový subjekt přesáhl stanovený limit 10 %, bude plně zajišťována každá další výroba/doprava uskutečňovaná daňovým subjektem/přijetí v rámci zdaňovacího období.

V. Podání daňového přiznání a splatnost daně z minerálních olejů budou v případě

převýšení limitu podle bodů II a III. posunuty na první den po skončení zdaňovacího období.

V případě, že bude zvolena alternativní varianta č. 2 u změny obecného zajištění daně pro všechny vybrané výrobky (§ 21), budou v rámci této varianty realizovány pouze body IV. a V. Tato úprava se nedotkne ustanovení zákona o spotřebních daních, která stanoví povinnost plného zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně.

10.1.3.6.3 Posouzení vhodnosti výše stanovených stropů zajištění daně u daňových skladů 10.1.3.6.3.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu.

10.1.3.6.3.2 Alternativní varianta č. 1

Tato alternativní varianta spočívá v posouzení oprávněnosti existence stropů při poskytování zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně daňovými sklady. V případě, kdy bude existence těchto stropů shledána jako odůvodněná, bude posuzována stávající výše těchto stropů, a to zejména s ohledem na fakt, že od doby zavedení se změnila nejen cenová hladina, ale i podmínky na trhu vybraných výrobků, stejně jako podmínky na trhu bankovním. Měla by být také zhodnocena proporcionalita nastavení výše stropů mezi jednotlivými komoditami podléhajícími spotřební dani s ohledem na výši sazeb daně u jednotlivých komodit.

Minerální oleje

Zákon o spotřebních daních stanoví, že celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí v případě minerálních olejů nejvýše 100 mil. Kč, pokud provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně. Možnost stropování a výše tohoto stropu byla do zákona o spotřebních daních vložena na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu v roce 2003, kdy byly předloženy tři alternativní varianty výše stropu (100 mil., 1,5 mld. a 2,5 mld. Kč). Ministerstvo financí, které původně z důvodu rizikovosti u této komodity stropy nenavrhovalo, se u tohoto pozměňovacího návrhu přiklonilo k nejvyšší možné variantě, tj. 2,5 mld. Kč, nicméně Sněmovna schválila variantu 100 mil. Kč. Správce daně po zkušenostech z praxe považuje také tuto výši stropu jako zcela nedostatečnou a požaduje její zrušení. Přesto je možno v rámci konzultací diskutovat o adekvátním navýšení stávajícího stropu tak, aby byly vyváženy případné dodatečné náklady soukromých subjektů a potenciální rizika spojená s eventuálními daňovými úniky.

Líh

Zákon o spotřebních daních stanoví pro provozovatele daňového skladu, který provozuje jeden daňový sklad lihu a zajištění daně poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, finanční strop takového zajištění ve výši 40 000 000 Kč. Pokud provozovatel daňového skladu provozuje dva a více daňových skladů, finanční strop zajištění daně poskytnutého složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně je stanoven na 120 000 000 Kč. Od roku 2004, kdy bylo takové zajištění daně, po dohodě se Svazem výrobců lihu a Unií výrobců a dovozců lihovin, stanoveno ve výši 20 000 000 Kč a 60 000 000 Kč, došlo k jeho dvojnásobnému navýšení na dnešní hodnotu z důvodu zvýšené výroby lihu určeného pro přimíchávání do minerálních olejů za účelem výroby pohonných hmot. Dopady ve výši zajištění daně lze rozdělit také do dvou skupin podle typu výrobce – lihovary nebo výrobci alkoholických nápojů. V případě lihovaru se jedná o výrobce, který nakládá s komoditou zatíženou velmi vysokou spotřební daní, ale daň od svých zákazníků téměř nevybírá, neboť převážná většina lihu je dopravována zákazníkovi k dalšímu zpracování v režimu podmíněného osvobození od daně (likérka, výrobce pohonných hmot, atp.), nebo se jedná o líh od daně osvobozený. Je tedy nutno velmi citlivě posoudit poměr mezi velkými objemy lihu, se kterými lihovar nakládá a jimž odpovídá velmi vysoká částka daně, a finančními možnosti provozovatele lihovaru. Zde je nutno také podotknout, že samotná cena lihu je v porovnání s výší spotřební daně nízká. V případě likérky je situace odlišná, neboť tento provozovatel daňového skladu uvádí své výrobky do volného daňového oběhu a tudíž inkasuje v ceně výrobku také spotřební daň. Nicméně zde je nutno podotknout, že nový zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o povinném značení lihu), navrhuje navíc složení kauce pro výrobce lihovin. Tito výrobci tedy budou nově zatíženi dalšími finančními náklady. Ministerstvu financí v současné době nejsou z dostupných zdrojů známy případy závažných daňových úniků v oblasti lihu uskutečněných v souvislosti se stanovením stropů pro zajištění daně poskytnutého složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně. V rámci konzultací lze hovořit o ponechání těchto částek nebo o navýšení tohoto typu zajištění, zrušení stropů u této komodity Ministerstvo financí v současné době nedoporučuje.

Pivo

Stropy pro zajištění daně poskytované složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně se pro tuto komoditu v zákoně o spotřebních daních stanovily až na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč. V porovnání s ostatními komoditami, u kterých je daň výrazně vyšší a tak se jedná o komodity náchylnější k daňovým únikům, je toto zajištění daně poměrně vysoké. V rámci konzultací lze hovořit o ponechání této částky nebo o jejím snížení, popřípadě jejím úplném zrušení. Pokud budou stropy u ostatních komodit navyšovány, i zde lze potenciálně diskutovat o navýšení limitu.

Víno a meziprodukty

U této komodity nejsou stanoveny stropy týkající se zajištění daně poskytovaného složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně. Tyto stropy nebyly Ministerstvem financí navrhovány do zákona o spotřebních daních stejně jako u piva vzhledem k výši sazby daně. V rámci konzultací je možno diskutovat zavedení stropů pro výrobce šumivých vín a meziproduktů.

Tabákové výrobky

Zákon o spotřebních daních stanoví pro provozovatele daňového skladu, který provozuje jeden daňový sklad tabákových výrobků a zajištění daně poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, finanční strop takového zajištění ve výši 50 000 000 Kč. Pokud provozovatel daňového skladu provozuje dva a více daňových skladů, finanční strop zajištění daně poskytovaného složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně i je stanoven na 100 000 000 Kč. V rámci konzultací lze hovořit o ponechání této částky nebo o jejím snížení, popřípadě jejím úplném zrušení. Pokud budou stropy u ostatních komodit navyšovány, i zde lze potenciálně diskutovat o navýšení limitu.

10.1.3.6.4 Zajištění daně u zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně 10.1.3.6.4.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu.

10.1.3.6.4.2 Alternativní varianta č. 1

V rámci alternativní varianty č. 1 bude v zákonu o spotřebních daních explicitně uvedeno, že zajištění daně u oprávněných příjemců pro opakované přijímání zkapalněných ropných plynů a u daňových skladů zkapalněných ropných plynů odpovídá výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly použity pro pohon motorů.

10.1.3.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 10.1.3.7.1 Výpočet a následné sledování výše zajištění daně pro všechny komodity podléhající spotřební dani (§ 21 zákona o spotřebních daních) 10.1.3.7.1.1 Varianta 0 10.1.3.7.1.1.1 Náklady

Negativem této varianty je nedostatečná výše zajištění daně a její postupné navyšování obzvlášť v případech navýšení objemu vybraných výrobků, s kterými daňový subjekt nakládá. V praxi by mohlo docházet k nejednoznačnému výkladu, zda do základu pro výpočet výše zajištění daně zahrnovat i vybrané výrobky, které byly provozovatelem daňového skladu přijaty v místě přímého dodání.

10.1.3.7.1.1.2 Přínosy

Přínosem této varianty je ponechání stávajícího stavu jakožto jedné z charakteristik předvídatelného podnikatelského prostředí. Pozitivem této varianty jsou též nulové dodatečné náklady přizpůsobení se případným novým změnám včetně případných nákladů spjatých s navýšením zajištění daně. Z hlediska soukromých subjektů tak nedojde k dodatečným fixním personálním nákladům na studium nového výpočtu a způsobu sledování výše zajištění daně. Také nedojde k případným dodatečným nákladům spojeným s neúročeným vázáním hotovostních prostředků (v případě zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet zřízený správcem daně) nebo administrativním nákladům spojeným s vyjednáváním s bankami o nové výši zajištění daně.

10.1.3.7.1.2 Alternativní varianta č. 1 10.1.3.7.1.2.1 Náklady

Negativem této varianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti. S tím souvisí

dodatečné náklady spočívající v povinnosti subjektů přizpůsobit se případným novým

změnám. Z hlediska soukromých subjektů tak může například dojít k dodatečným fixním personálním nákladům na studium nového výpočtu a způsobu sledování výše zajištění daně.

Výpočet zajištění daně vychází z předpokládaného množství vybraných výrobků, se kterými

daňový subjekt bude v rozhodném zdaňovacím období nakládat, nikoliv z historických hodnot (existence nebezpečí, že předpokládané množství může být výrazně odlišné od skutečnosti, což se může významně odrazit na poskytnutém zajištění daně). Pokud subjekt nahlásí předpokládané množství vybraných výrobků, se kterými hodlá v zajišťovaném období nakládat, a toto množství je vyšší než množství vybraných výrobků, ze kterých se vypočítalo poskytnuté zajištění daně, nový způsob výpočtu a způsobu sledování výše zajištění daně umožní rychlejší reakci na nastalou situaci. Z toho vyplývá, že v případě předpokládané expanze daňového subjektu na příslušném trhu nebo v případě očekávaného dočasného navýšení zásob na skladě bude zajištění daně vyšší než dosud, a tak může dojít ke zhoršení cash-flow daného subjektu, popřípadě k navýšení nákladů příležitosti alternativního využití finančních prostředků použitých k zajištění. Dále dojde v takových případech ke zvýšení administrativní a časové náročnosti související s vyřízením nové (vyšší) bankovní záruky (změna ratingu firmy). Ilustrativní příklad je uveden v tabulce č. 3.

(nejsou data za p Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoů

,

níůteno jako 1/12 výnosu z ro ěč

ní aritmetický pr sícč ěsí ě ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat čččččččččččč edpoklad, ř

stu objemu vybraných výrobkvarianta 15 0005 0005 0005 0005 0005 0005 0005 0005 0005 0005 0005 000 ůěnost,

et jednotek VV)č ční ceny bankovní záruky (0,5 %).

č

danNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo

eném vkladu, vypo č

(na po

Hypotetická výše zajištedcházejících 12 m

ř

tu ítat ….. není k dispozici dostatek údaj čč podleítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat

edpokládaného nárěččččččččččččnosti za p ř částky na neúro

pčteno jako 1/12 z ro č ě

ovacím období, minimum však m 1 0001 3331 6672 0002 3332 6673 0003 3333 6674 0004 3334 667

ní danň ěet jednotek VV)

ípadčr skute

řě

Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vyponí § 21 odst. 7 písm. a) + b) +c) p

Hypotetická výšeěm zajištstávajícího výpoů

(na poní podle alternativní varianty 1,

ě

Celkem rok 2013

ový ňástky rozdílu uložení

ový subjekt v pní a zajištč ň ě

ovací období (ZO), nelze vypo ň

edpokládá, žení aritmetický pr ř100010001000100010001000100010001000100010001000500050005000500050005000500050005000500050005000č

sí ěedpoklad pro aktuální zda

et jednotek VV)ř č

. 1 na da podle stávajícího § 21 odst. 7 písm. a) + b) +c) skute podle navrhovaného zn č

se kterými daůů

bude nakládat v ZO(po

i poskytnutí bankovní záruky, vypo

Hypotetický objem VV,subjekt př

teno jako mteno jako p

ěčč ovýntem stávajícího zajišt č ňč

vypo vypo ovaných výrobkovaných výrobkěě ťť 100010001000100010001000100010001000100010001000500050005000500050005000500050005000500050005000

ní dopady varianty č

et jednotek VV)ní danní dan

ní náklady vyplývající z vázanostiní náklady rozdílu p

nakládá v ZOčěě

et zajišet zajiščč

subjekt skute se kterými daččsísí

(poěě

Hypotetický objem VV,

. 3: Finan č

I.12II.12V.12X.12I.13II.13V.13X.13 III.12IV.12VI.12VII.12IX.12XI.12XII.12III.13IV.13VI.13VII.13IX.13XI.13XII.13 VIII.12VIII.13

Tabulkaobdobí nakládáPozn. použité zkratky: vybraný výrobek (VV), zdasloupec 2 ... sousloupec 3 ... sousloupec 4 ... zajištsloupec 5 ... zajištsloupec 6 ... rozdíl mezi výposloupec 7 ... msloupec 8 ... m Z tabulky č. 3 vyplývá, že zajištění daně vypočítávané podle variantního řešení 1 se navýší rychleji, než zajištění daně vypočítávané podle současného znění zákona. Z toho však také vyplývá, že při uvažované expanzi objemu vybraných výrobků, se kterými subjekt nakládá, dojde k navýšení jeho finančních nákladů. Pokud by subjekt použil zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně (bez nároku na úrok z vložené částky), vyšší hodnota vázané částky povede k ušlému zisku ve výši 43 jednotek oproti stávajícímu stavu, což přibližně odpovídá 1 % měsíčního objemu vybraných výrobků, se kterými subjekt nakládá. V případě aplikace bankovní záruky by tento nárůst nákladů byl přibližně čtvrtinový. Takový nárůst nákladů se jeví jako významný. Další nevýhodou této varianty je skutečnost, že zvýšení zajištění daně nastává velmi rychle v porovnání se snížením, což může vést k delšímu vázání finančních prostředků. U snížení zajištění daně zůstává porovnání posledních tří ukončených zdaňovacích období s poskytnutým zajištěním daně. Navrhuje se nastavit rozdíl 15 %, při kterém může provozovatel daňového skladu požádat o snížení zajištění daně. Důvodem snížení procent oproti současnému znění je skutečnost, že výpočet navýšení zajištění daně podle odstavce 10 zákona o spotřebních daních se stanoví porovnáním pouze jednoho (aktuálního) měsíce, zatímco snížení zajištění daně se porovnává období v délce tří měsíců. Rozdíl v procentech je možný diskutovat.

10.1.3.7.1.2.2 Přínosy

Úprava omezí možnost nejednoznačného výkladu, zda do základu pro výpočet výše zajištění daně zahrnovat i vybrané výrobky, které byly provozovatelem daňového skladu přijaty v místě přímého dodání a tím se sníží právní nejistota subjektů. Touto úpravou dojde ke snížení objemu nezajištěného množství vybraných výrobků, ze kterých dosud nebyla uhrazena spotřební daň, dojde tedy ke snížení nutnosti aplikace zajišťovacích příkazů podle § 167 daňového řádu, resp. § 20b zákona o spotřebních daních správcem daně. Ilustrativní propočet na hypotetických objemech pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků je uveden v tabulce č. 4. V tabulce je zvolen výpočet pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, neboť všechny vybrané výrobky, se kterými ve zdaňovacím období nakládá, také uvádí do volného daňového oběhu (jejich přijetím). U daňového skladu je situace z hlediska modelového případu odlišná a složitější, protože ve většině případů existují vybrané výrobky, které v rámci konkrétního zdaňovacího období nejsou provozovatelem daňového skladu uvedeny do volného daňového oběhu, tedy riziko daňového úniku je potenciálně nižší.

Platba dan(nejsou data za p

ě ů

- stávající stav- varianta ěě ovacího období, ve kterém vznikla)

iznat ave ZO ň stu objemu vybraných výrobkř ného, ůňěů

ní aritmetický pr

íjemcesícč ř1 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0005 0005 0005 000ěsíním danním dan

ěě

pení zda pouze proěč oprávn

Povinnost pzaplatit da(v jednotkách VV) -

et č ě

ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatedpoklad, ččččččččččččř

edpokládaného nár ř

pní dan ěnost,edcházejících 12 m

ě5 0005 0005 000čř

síce (40 dní po skon ě

ípadzajištjednotek VV)Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoítat ….. není k dispozici dostatek údaj

řč

Hypotetická výše

varianta 1 (na po

v p o 2 m nosti za pň ůč

tu č

ovacím období, minimum však m

podleítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat ččččččččččččň ě

r skute(tj. objem dodávek za 70 dní) a zajišt(tj. objem dodávek za 70 dní) a zajišt ě ní § 21 odst. 7 písm. c) půů ěm

et jednotekVV)ů

ových únikní danč1 0001 3331 667 ňě

Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo

Hypotetická výše ovacím období nakládázajištstávajícího výpo(na poiznat a zaplatit da

ř

ň

et č

ovací období (ZO), nelze vypo ň

íjemcení aritmetický pr ř č

, pokud byly všechny VV v daném období uvedeny do VDO, tj. platí pln sí ň ěedpoklad pro aktuální zda ř

ný p100010001000100010001000100010001000100010001000500050005000 ě podle stávajícího § 21 odst. 7 písm. c) skute podle navrhovaného zn

v aktuálním zda ůů ů

jednotek VV)

VV, se kterými

edpokládá, že bude

Hypotetický objemř

oprávn

pnakládat v ZO (po

teno jako mteno jako p čč

. 1 na možné snížení rizika da č

vypovypo, tj. posun vzniklé povinnosti p iznat a zaplatit da

íjemceěěřkteré zboží mohlo být v RPOD odesláno jinamě ř ovaných výrobkovaných výrobkě

ťť

nakládá v

ný pěet jednotekVV)100010001000100010001000100010001000100010001000500050005000 ěnč

ní danní dan

čěě

et zajišet zajiš čč

VV, se kterými

ijímání vybraných výrobkHypotetický objem řoprávnskuteZO (po

. 4: Vliv varianty č

I.12II.12V.12X.12I.13II.13 III.12IV.12VI.12VII.12IX.12XI.12XII.12které zboží v RPOD, n VIII.12 ě

Tabulkaopakované p1. - .3.2013Pozn. použité zkratky: vybraný výrobek (VV), zdasloupec 2 ... sousloupec 3 ... sousloupec 4 ... zajištsloupec 5 ... zajištsloupec 6 ... povinnost pnsloupec 7 ... splatnost dansloupec 8 ... rozdíl mezi množstvím zneužitelných vybraných výrobksloupec 9 ... rozdíl mezi množstvím zneužitelných vybraných výrobk Z tabulky č. 4 vyplývá, že navrhovaná varianta č. 1 by mohla vést k poklesu potenciálních daňových nedoplatků, v měsíci březnu 2013 je to v tomto konkrétním případě o 3333 jednotek vybraných výrobků. Nicméně je též zřejmé, že možnost vzniku těchto nedoplatků zcela neeliminuje. Přetrvávající potenciál daňových úniků/nedoplatků vyplývá ze lhůty splatnosti (40., resp. 55. den po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň) nastavené v zákonu o spotřebních daních. Tuto situaci je možné řešit mimo jiné úpravou lhůty splatnosti. Úprava lhůty splatnosti může být také rozdělena pro daňový sklad a oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků (většina daňových skladů je ve vlastnictví provozovatele takového skladu, v případě daňového úniku existuje tedy možnost exekuce; jiná situace je u oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, který nevlastní budovy, výrobní zařízení apod.).

10.1.3.7.1.3 Alternativní varianta č. 2 10.1.3.7.1.3.1 Náklady

Náklady této varianty spočívají v nutnosti subjektů přizpůsobit se případným novým změnám. Z hlediska soukromých subjektů tak může například dojít k dodatečným fixním personálním nákladům na studium nového výpočtu a způsobu sledování výše zajištění daně. Tyto dodatečné náklady jsou však minoritní. Výpočet zajištění daně vychází z množství vybraných výrobků, se kterými daňový subjekt

nakládal v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, nikoliv z historických

hodnot či z předpokladu, jako v alternativní variantě č. 1. V případě předpokládané expanze daňového subjektu na příslušném trhu nebo v případě očekávaného dočasného navýšení zásob na skladě bude zajištění daně vyšší než dosud, bude rychleji reagovat na aktuální situaci. Může tak dojít ke zhoršení cash-flow daného subjektu, popřípadě k navýšení nákladů příležitosti alternativního využití finančních prostředků použitých k zajištění. Dále dojde v takových případech ke zvýšení administrativní a časové náročnosti související s vyřízením nové (vyšší) bankovní záruky (změna ratingu firmy). Ilustrativní příklad je uveden v tabulce č. 5.

667333(nejsou data za pě 4 0003 6673 3333 0002 6672 3332 0001 6671 3331 000

Rozdílů. 2,

mč. 2); vypo ů č Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo . 2); vypo č

níet ěč

ítatodpovídající 80 % p ční aritmetický pr čění podle varianty ě

stu objemu vybraných výrobksí

ě

ů

10001000100010001000100010001000100010001000500050005000500050005000500050005000500050005000tu podle alternativy č ní dan ě

jednotek VV)

varianta 2 (na po Nelze vypo ění a zajišt

ě ní a výpo

Hypotetická výše zajištdaně ěítat ….. není k dispozici dostatek údaj

čebních daních a alternativní varianty ř

edpokládaného nár

řtu (naebních daních jako m ní dan pč ř ě

ě

ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatuje na 100 % objemu VV, ččččččččččččť

ípad řasného stavu zajišt

č 1 0001 3331 6672 0002 3332 6673 0003 3333 6674 0004 3334 667 . 2: subjekt porovnává zajišt č, dozajiš(rozdílu stávajícího zajišt

et jednotek VV) ě čNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoů

podle zákona o spot

poní zákona o spotě

ěedk nost,ř ční dan

podle stávajícího výpoě ový subjekt v pHypotetická výše zajišt

ní dan

ňě

ovací období (ZO), nelze vypo ň ních prost č

. 2 na da č

ový subjekt ňpodle alternativní varianty

nakládá v ZO 100010001000100010001000100010001000100010001000500050005000500050005000500050005000500050005000ě ětené podle stávajícího zn nč čet jednotek VV)tem stávajícího zajišt č

č ní dan

(po vypoě

kterými daskuteě Hypotetický objem VV, se

ní dopady varianty č

ní danet zajištní náklady vázanosti finan ěční náklady poskytnutí bankovní záruky (rozdíl sou I.12I.13et § 21 odst. 7 písm. a) + b) +c) skutečč

II.12V.12X.12II.13V.13X.13 čsí

III.12IV.12VI.12IX.12XI.12III.13IV.13VI.13IX.13XI.13sí VII.12XII.12VII.13XII.13ěě VIII.12VIII.13

. 5: Finan č

Tabulkaobdobí nakládáCelkem rok 2013Pozn. použité zkratky: vybraný výrobek (VV), zdasloupec 2 ... sousloupec 3 ... zajištsloupec 4 ... výpoZO, pokud je objem o 10 % vyšší než poskytnuté zajištsloupec 5 ... rozdíl mezi výposloupec 6…. m% (v jednotkách)sloupec 7 ... m

Z tabulky č. 5 vyplývá, že zajištění daně vypočítávané podle variantního řešení č. 2 se navýší rychleji, než zajištění daně vypočítávané podle současného znění zákona. Z toho však také vyplývá, že při uvažované expanzi objemu vybraných výrobků, se kterými subjekt nakládá, dojde k navýšení jeho finančních nákladů. Pokud by subjekt použil zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně (bez nároku na úrok z vložené částky), vyšší hodnota vázané částky povede k ušlému zisku ve výši 43 jednotek oproti stávajícímu stavu, což přibližně odpovídá 1 % měsíčního objemu vybraných výrobků, se kterými subjekt nakládá. V případě aplikace bankovní záruky by tento nárůst nákladů byl přibližně čtvrtinový. Takový nárůst nákladů se jeví jako významný.

10.1.3.7.1.3.2 Přínosy

Úprava omezí možnost nejednoznačného výkladu, zda do základu pro výpočet výše zajištění daně zahrnovat i vybrané výrobky, které byly provozovatelem daňového skladu přijaty v místě přímého dodání, a tím se sníží právní nejistota subjektů. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nový princip výpočtu zajištění daně, nikoliv o úpravu stávajícího systému, jako je tomu v alternativní variantě č. 1, je přínosem této varianty

zjednodušení stávajícího výpočtu zajištění spotřební daně a jeho navýšení u všech

vybraných výrobků. Z hlediska podnikatelských subjektů tak může jít o odstranění některých nejistot. Vyčíslení toho typu benefitů je však obtížné. Oproti alternativní variantě č. 1 se dále jedná o výpočet založený na reálných datech z předcházejícího zdaňovacího období a nikoliv ze subjektivních předpokladů. Z tohoto úhlu pohledu je výpočet podle varianty č. 2 transparentnější a pro daňový subjekt přináší vyšší míru právní jistoty. Je také ke zvážení a případné diskuzi, zda při navržené úpravě rychlé změny zajištění daně, které odráží aktuální stav vybraných výrobků, se kterými daňový subjekt nakládá, je institut snížení zajištění daně nezbytný (§ 21 odstavec 11 zákona o spotřebních daních). Jeho vypuštění by vedlo k dalšímu zjednodušení institutu zajištění daně. Zcela nová úprava, spočívající v pouhém porovnávání dvou po sobě následujících zdaňovacích období, je sama o sobě variantou velmi pružnou. Touto úpravou dojde ke snížení objemu nezajištěného množství vybraných výrobků, ze kterých dosud nebyla uhrazena spotřební daň a v některých případech i ke snížení nutnosti aplikace zajišťovacích příkazů podle § 167 daňového řádu, resp. § 20b zákona o spotřebních daních správcem daně. V souvislosti s tím může také dojít ke snížení nákladů správce daně, resp. státu. Ilustrativní propočet na hypotetických objemech pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků je uveden v tabulce č. 6. V tabulce je zvolen výpočet pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, neboť všechny vybrané výrobky, se kterými ve zdaňovacím období nakládá, také uvádí do volného daňového oběhu (jejich přijetím). U daňového skladu je situace z hlediska modelového případu odlišná a složitější, protože ve většině případů existují vybrané výrobky, které v rámci konkrétního zdaňovacího období nejsou provozovatelem daňového skladu uvedeny do volného daňového oběhu, tedy riziko daňového úniku je potenciálně nižší.

(nejsou data za p

Platba danzaplatit da ě

Nelze vypoNelze vypoůedcházejících 12 m

(posun 2 mř povinnost p

ovacího období, ve kterém vznikla), ň

stu objemu vybraných výrobk ů

néhonosti za podpovídající 80 % p ě

č ě

v ZOení zda

iznat a č řň

íjemcer skutení dan - stávající stav, - varianta 2. ř1 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0005 0005 0005 000ěěěě pm

ů

zaplatit da

Povinnost p(v jednotkách VV) -

pouze pro oprávnuje na 100 % objemu,

edpokládaného nárťním danním dan řěě p

ní

ěě

síce (40 dní po skon ě

.2

ípadčítat ….. není k dispozici dostatek údaj, dozajiš ř ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatčě

ní aritmetický pr ččččččččččččč o 2 m

v psí ěň ů

ní dan 500050005000

variantaě et jednotek VV) ěč

Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo. 2: subjekt porovnává zajišt

danč

(na po

ových únikteno jako m

Hypotetická výše zajišt

ňč

iznat a zaplatit da

ovacím období nakládář

ňtu nost v aktuálním ZO

čtu: vypo

č

podleítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatč čččččččččččč ě

ovací období (ZO), nelze vypo ň 1 0001 3331 667

ní dan, pokud byly všechny VV v daném období uvedeny do VDO, tj. platí pln ěet jednotek VV)ň

č

Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo

v aktuálním zdaHypotetická výše zajištstávajícího výpo

ů

(na po

ní podle alternativní varianty ě

ěpodle stávajícího výpo

. 2 na možné snížení rizika dan čovýčě ň

, tj. posun vzniklé povinnosti p iznat a zaplatit daě řkteré zboží mohlo být v RPOD odesláno jinam, ě ní dan 100010001000100010001000100010001000100010001000500050005000ě

et jednotek VV)tená výše zajišt nakládá v ZOčč

subjekt skuteet VV podle § 21 odst. 7 písm. c) skute se kterými dač

(po

ijímání vybraných výrobkHypotetický objem VV,

ř . 6: Vliv varianty č

I.12II.12V.12X.12I.13II.13 III.12IV.12VI.12VII.12IX.12XI.12XII.12 VIII.12které zboží v RPOD, n ě

Tabulkaopakované p1.-10.3.2013Pozn. použité zkratky: vybraný výrobek (VV), zdasloupec 2 ... sousloupec 3 ... výše zajištsloupec 4 ... vypoaktuálního ZO, pokud je objem více jak o 10 % vyšší než poskytnuté zajištsloupec 5 ... povinnost pnsloupec 6 … splatnost dansloupec 7 ... rozdíl mezi množstvím zneužitelných VV (tj. objem dodávek za 70 dní) a zajištsloupec 8 ... rozdíl mezi množstvím zneužitelných VV (tj. objem dodávek za 70 dní) a zajišt Z tabulky č. 6 vyplývá, že navrhovaná varianta č. 2 povede k poklesu potenciálního daňového nedoplatku, v měsíci březnu 2013 je to v tomto konkrétním případě o 3333 jednotek vybraných výrobků. Nicméně možnost daňového nedoplatku není zcela eliminována. Přetrvávající potenciál daňových nedoplatků vyplývá ze lhůty splatnosti (40., resp. 55. den po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň) stanovené v zákoně o spotřebních daních. Tuto situaci je možné řešit mimo jiné úpravou lhůty splatnosti. Úprava lhůty splatnosti může být také odlišně stanovena pro daňový sklad a oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků (většina daňových skladů je ve vlastnictví provozovatele takového skladu, v případě daňového nedoplatku existuje tedy možnost exekuce; jiná situace je u oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, který nevlastní budovy, výrobní zařízení apod.).

10.1.3.7.2 Specifická úprava zajištění daně z minerálních olejů 10.1.3.7.2.1 Varianta 0 10.1.3.7.2.1.1 Náklady

Daňový nedoplatek evidovaný správcem daně u oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů na spotřební dani za prvních 5 měsíců roku 2013 činil 1,3 mld. Kč. Na tomto nedoplatku se však podílel zanedbatelný počet subjektů v porovnání s celkovým počtem držitelů příslušných povolení. Tato nulová varianta nadále umožňuje individuální přístup k podezřelým nebo nespolehlivým subjektům na rozdíl od dalších variant, které dotčené subjekty zatíží plošně.

Z hlediska správce daně představují náklady této nulové varianty dodatečné náklady (oproti

alternativním variantám) související s intenzivnější kontrolní činností a následným vydáváním zajišťovacích příkazů podle § 167 daňového řádu, resp. § 20b zákona o spotřebních daních. Taktéž lze mezi tyto náklady řadit náklady spojené s případnými řešeními soudních sporů vzniklých v souvislostí s prováděním těchto zajišťovacích příkazů. U ostatních vybraných výrobků, ani u daňových skladů, nebylo prozatím takové rizikové chování identifikováno.

10.1.3.7.2.1.2 Přínosy Přínosem této nulové varianty pro soukromé subjekty je ponechání stávajícího stavu jakožto

jedné z charakteristik predikovatelného podnikatelského prostředí, což souvisí s naplněním zásady legislativní zdrženlivosti. Pozitivem této varianty jsou též nulové dodatečné náklady přizpůsobení se případným novým změnám. Dalším pozitivem jsou nulové dodatečné náklady související s potenciálem významného navýšení zajištění daně podle alternativních variant.

10.1.3.7.2.2 Alternativní varianta č. 1 10.1.3.7.2.2.1 Náklady

Negativem této varianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti. S tím souvisí

dodatečné náklady spočívající v povinnosti subjektů přizpůsobit se případným novým

změnám. Z hlediska soukromých subjektů tak může například dojít k dodatečným fixním personálním nákladům na studium nového výpočtu a způsobu sledování výše zajištění daně.

Výpočet výše zajištění daně odpovídá množství všech teoreticky zneužitelných minerálních olejů, se kterými daňový subjekt nakládá až do doby splatnosti daně. Jedná se tedy přibližně o období 70 dnů (2 celá zdaňovací období plus 10 dní z třetího zdaňovacího období při zákonné době splatnosti 40 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit). Dojde tak k výraznému zhoršení cash-flow daného subjektu, popřípadě k navýšení nákladů příležitosti alternativního využití finančních prostředků použitých k zajištění, a to i u subjektů, jejichž objem minerálních olejů, se kterými nakládají, se v průběhu roku nemění. Dále dojde v takových případech ke zvýšení administrativní a časové náročnosti související s vyřízením nové (vyšší) bankovní záruky (změna ratingu firmy). Ilustrativní příklady jsou uvedeny v tabulkách č. 7 a týkají se motorové nafty (sazba daně 10,95 Kč/litr) a jsou vztaženy pouze k oprávněným příjemcům pro opakované přijímání minerálních olejů, protože situace v daňovém skladu je mnohem složitější, neboť zahrnuje i výrobu, dopravu a skladování minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně.

a vynásobeno sazbou 10,95 K m (splatnost dan ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat(nejsou data za půů čččččččččččč ůního vkladu úro síc ěč

Rozdíl

29 200 00069 350 00098 550 00094 900 00091 250 00087 600 00083 950 00080 300 00076 650 000 109 500 000105 850 000102 200 000 Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo odpovídá 70 dn ě

ijímání minerálních olejní řě

.1 edcházejících 12 m č ibližn řřní ceny bankovní záruky (0,5 %).

ítatítatpč čč

)ě č

teno jako 1/12 výnosu z ro č

varianta(v K ě25 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00040 150 00083 950 000nosti za pní dan

127 750 000127 750 000127 750 000127 750 000127 750 000127 750 000127 750 000127 750 000127 750 000127 750 000čě Nelze vypoNelze vypo

dan

ítat ….. není k dispozici dostatek údajtu. Vypo čč

Hypotetická výše zajištr skute

et, zajišt

íjemce pro opakované pě řmčteno jako 1/12 z ro

č ů

ní/l)eném ú ěčč

),

ného p

ů

ě

ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat čččččččččččč

tu 10,95 K čě výpo i sazb podle stávajícího10 950 00014 600 00018 250 00021 900 00025 550 00029 200 00032 850 00036 500 00040 150 00043 800 00047 450 00051 100 000 ř ě pNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoCelkem rok 2013

. 1 na oprávnč

č ní a alternativní varianty 1,

dan. 1; zjednodušený propoě

č

Hypotetická výše zajišt(v Kovací období (ZO), nelze vypo

teno jako aritmetický pr ástky uložené na neúro ňč č

; vypo ě i poskytnutí bankovní záruky. Vypo

)ř ů

podle varianty

ový subjektní dan

ě

ňě nakládá v ZO 100010001000100010001000100010001000100010001000500050005000500050005000500050005000500050005000 ětem stávajícího zajišt n(v tis. litrč č

ní dan ě

kterými daskute

ní dopady alternativní variantyHypotetický objem MO, se

č

et zajištní náklady vázanosti rozdíluní náklady rozdílu p ččč síce aktuálního, ěsísí ěě

. 7: Finan č I.12I.13

II.12III.12IV.12V.12VI.12IX.12X.12XI.12II.13III.13IV.13V.13VI.13IX.13X.13XI.13 a 1/3 m VII.12VIII.12XII.12VII.13VIII.13XII.13 ů síc ě

TabulkaPozn. použité zkratky: minerální olej (MO), zdasloupec 2 ... hypotetický objem dodávek minerálního oleje (v tis. litrsloupec 3 ... stávající výše zajištnafty),sloupec 4 ... výpomsloupec 5 ... rozdíl mezi výposloupec 6 ... msloupec 7 ... m Z tabulky č. 7 vyplývá, že zajištění daně podle variantního řešení č. 1 bude odpovídat aktuálnímu stavu minerálních olejů, které byly oprávněným příjemcem pro opakované přijímání minerálních olejů přijaty a uvedeny do volného daňového oběhu, a z nichž nebyla dosud uhrazena daň. Z toho vyplývá, že doba pro stávající zajištění daně (30 dní) se prodlouží na 70 dní. V ilustrativním případě tak oprávněný příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů (u kterého se zvýší objem přijatých minerálních olejů z 1 mil. litrů na 5 mil. litrů měsíčně) vynaloží v roce 2013 dodatečné náklady ve výši 1,7 mil. Kč při poskytování zajištění složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, resp. 400 tis. Kč při aplikaci bankovní záruky oproti současnému stavu. Takový nárůst nákladů se jeví jako významný. Nárůst nákladů se však nedotkne pouze oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů, kterému vzrostl objem dodávek, ale i oprávněného příjemce, jenž realizuje konstantní objem měsíčních dodávek, což je uvedeno v tabulce č. 8.

a vynásobeno sazbou 10,95 K ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat(nejsou data za pům (splatnost dan čččččččččččč ů ů sícního vkladu úro ěč

Rozdíl

14 600 00014 600 00014 600 00014 600 00014 600 00014 600 00014 600 00014 600 00014 600 00014 600 00014 600 00014 600 000 Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo

odpovídá 70 dn

ijímání minerálních olej řě

ní ě

.1 edcházejících 12 m čibližn řřní ceny bankovní záruky (0,5 %).

ítatítatpč čč

)ě č

teno jako 1/12 výnosu z ro č

varianta(v K ě25 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 000nosti za pní dan

ě č Nelze vypoNelze vypo

dan

ítat ….. není k dispozici dostatek údajtu. Vypo čč

íjemce pro opakované pHypotetická výše zajištr skute

řěet, zajišt

čteno jako 1/12 z ro mč ů

ní/l)eném ú ěč č

ného p ), ě

ů ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat čččččččččččč

tu 10,95 K čě výpo i sazb

podle stávajícího10 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 000 ř . 1 na oprávně pNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoCelkem rok 2013 čč

ní a alternativní varianty 1,

dan. 1; zjednodušený propoě

č

Hypotetická výše zajišt(v Kovací období (ZO), nelze vypo

teno jako aritmetický pr ňčástky uložené na neúro č

; vypo ě i poskytnutí bankovní záruky. Vypo

)ř ů

podle varianty

ový subjektní daně ňě

nakládá v ZO 100010001000100010001000100010001000100010001000100010001000100010001000100010001000100010001000 ětem stávajícího zajišt

č

n(v tis. litr ční dan

ě

kterými daskute

ní dopady alternativní varianty

čHypotetický objem MO, se

et zajištní náklady vázanosti rozdíluní náklady rozdílu p ččč síce aktuálního, ěsísí ěě

. 8: Finan č

I.12II.12V.12X.12I.13II.13V.13X.13 a 1/3 m III.12IV.12VI.12VII.12IX.12XI.12XII.12III.13IV.13VI.13VII.13IX.13XI.13XII.13 VIII.12VIII.13ů

ů

síc ě

TabulkaolejPozn. použité zkratky: minerální olej (MO), zdasloupec 2 ... hypotetický objem dodávek minerálního oleje (v tis. litrsloupec 3 ... stávající výše zajištnafty),sloupec 4 ... výpomsloupec 5 ... rozdíl mezi výposloupec 6 ... msloupec 7 ... m Vzhledem k tomu, že doba pro stávající zajištění daně (30 dní) se prodlouží na 70 dní, dojde v ilustrativním případě k nárůstu dodatečných nákladů i u oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů, u kterého nedojde k navýšení objemu přijatých minerálních olejů. Při konstantním objemu dodávek motorové nafty ve výši 1 mil. litrů měsíčně vynaloží tento oprávněný příjemce v roce 2013 dodatečné náklady ve výši 292 tis. Kč při poskytování zajištění složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, resp. 73 tis. Kč při aplikaci bankovní záruky oproti současnému stavu. Tento nárůst nákladů lze považovat za významný. U daňových skladů bude situace komplikovanější, a zejména nákladnější. Je nutné brát v úvahu, že daňový sklad nakládá v režimu podmíněného osvobození od daně nejen s minerálními oleji přijímanými, ale i s minerálními oleji v tomto režimu dopravovanými, vyráběnými a skladovanými. Nabízí se tedy otázka, zda tuto variantu č. 1 aplikovat na daňové sklady výrobní. V podobné situaci jako oprávněný příjemce jsou distribuční daňové sklady, které také nemusí disponovat majetkem, který by pokrýval případná rizika zneužití minerálních olejů. Je však velmi těžké odlišit, na které daňové sklady by se měl tento striktní režim zajištění daně aplikovat, neboť ani některé výrobní daňové sklady nemusí odpovídajícím majetkem disponovat (například výroba směsných pohonných hmot).

Z hlediska kontroly je v případě této alternativní varianty velmi obtížné sledovat každodenní

změny stavu minerálních olejů, se kterými daňový subjekt nakládá, zejména pokud není nastaven jakýkoliv limit.

10.1.3.7.2.2.2 Přínosy

Přínosem této varianty pro veřejné rozpočty je případné snížení nezajištěného množství minerálních olejů, se kterými subjekt nakládá. Hypotetické porovnání se stávajícím stavem poskytuje tabulka č. 9 (příklad se vztahuje pouze na oprávněné příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů).

(nejsou data za p edcházejících 12 m

ě řného osvobození od dan

ních dní mítatítatůě řčč), tj. jedná se o sou

ěovacího období, ve kterém vznikla),

síce PPZD)ového ob.1. ěňň

č 10 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00054 750 000nosti za p

Platba danč

Nelze vypoNelze vypoení zda č

(posun 2 m

- stávající stav,- varianta r skute ěěě mm (splatnost dan

ň) ůů iznatč ř

stu objemu dodávek motorové nafty - stávající stav vs. variantaním danním dan ůěě

10 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00054 750 000

v ZO (v K273 750 000273 750 000

a zaplatit dasíce (40 dní po skon

ě

Povinnost p

odpovídá 70 dn ítat ….. není k dispozici dostatek údajní aritmetický pr ččě které zboží mohlo být v režimu podmíno 2 m síě ň ě , n ě

)ítatítatřibližn

variantaččč p ě

ě

. 1 (v Kteno jako m

ní danč25 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00025 550 00040 150 000 ě156 950 000602 250 000ční dan

Nelze vypoNelze vypoě

Hypotetická výše

iznat a zaplatit da

ezen 2013 pouze objem dodávek za prvních deset kalendázajištř

ř

tu: vypo č . 1; zajišt č

ební dani u hypotetického cíleného nár ř ného osvobození od dan

dnesovací období (ZO), nelze vypo ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatě ěččččččččččččň

) č, pokud byly všechny MO v daném období uvedeny do volného da

ň

ní dan(v K ě

10 950 00014 600 00036 500 000 Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo

Hypotetická výšepodle varianty zajišt

ě podle stávajícího výpo ě ní dan, tj. posun vzniklé povinnosti p ěě iznat a zaplatit da ř ní dan ě ijatých MO v ZO,které zboží v režimu podmín 1000100010001000100010001000100010001000100010005000řě 2500025000et zajišt ezen 2013 je uvedeno pouze prvních 10 dní), čř et p

dodávek MO(v tis. litrech)č

)

ňHypotetický objem

. 9: Srovnání výše nedoplatku na spot č ební da řI.12I.13

II.12III.12IV.12V.12VI.12IX.12X.12XI.12II.13III.13 VII.12VIII.12XII.12

Tabulkamotorové nafty v únoru lednu a únoru 2013 o 400 %, bspotPozn. použité zkratky: minerální olej (MO), zdasloupec 2 ... posloupec 3 ... výše zajištsloupec 4 ... výpoaktuálního (pro bsloupec 5 ... povinnost psklady mohou mít nsloupec 6 … splatnost dansloupec 7 ... rozdíl mezi množstvím zneužitelných MO (tj. objem dodávek za 70 dní) a zajištsloupec 8 ... rozdíl mezi množstvím zneužitelných MO (tj. objem dodávek za 70 dní) a zajišt Z tabulky č. 9 je patrný hypotetický nárůst dodávek motorové nafty o 400 % v lednu 2013 a o dalších 400 % v únoru 2013. V březnu 2013 je ponechán stejný objem dodávek jako v únoru neboť se uvažuje pouze s prvními deseti dny tohoto měsíce, než by mělo dojít k úhradě spotřební daně za leden 2013. Z tabulky č. 9 je dále patrné, že u minerálních olejů (zde na příkladu motorové nafty) došlo k redukci potenciálního daňového nedoplatku o 100 %.

10.1.3.7.2.3 Alternativní varianta č. 2 10.1.3.7.2.3.1 Náklady

Negativem této varianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti. S tím souvisí

dodatečné náklady spočívající v povinnosti subjektů přizpůsobit se případným novým

změnám. Z hlediska soukromých subjektů tak může například dojít k dodatečným fixním personálním nákladům na studium nového výpočtu a způsobu sledování výše zajištění daně. Výpočet zajištění daně vychází z množství vybraných výrobků, se kterými daňový subjekt

nakládal v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období. V případě předpokládané

expanze daňového subjektu na příslušném trhu nebo v případě očekávaného dočasného navýšení zásob na skladě bude zajištění daně vyšší než dosud, bude rychleji reagovat na aktuální situaci. Může tak dojít ke zhoršení cash-flow daného subjektu, popřípadě k navýšení nákladů příležitosti alternativního využití finančních prostředků použitých k zajištění. Vzhledem k tomu, že od okamžiku navýšení zajištění daně nad stanovený práh 90 % (80 % + 10 %) bude daňový subjekt zajišťovat 100 % aktuálního měsíčního množství minerálních olejů, se kterými nakládá a také splatnost daně bude posunuta na první den po skončení zdaňovacího období, ve kterém k navýšení došlo, výrazně se zvýší finanční zatížení daného subjektu. Ilustrativní příklady jsou uvedeny v tabulkách č. 10 a týkají se motorové nafty (sazba daně 10,95 Kč/litr) a jsou vztaženy pouze k oprávněným příjemcům pro opakované přijímání minerálních olejů, protože situace v daňovém skladu je mnohem složitější, neboť zahrnuje i výrobu, dopravu a skladování minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně.

ř(v K91 25091 25091 25091 25091 25091 25091 25091 25091 25091 25091 250

v p

íve splacené danNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo ůFinanředcházející kalendáodpovídající 80 % p, nem

dř ě

ní podle alternativní varianty ění ceny rozdílu bankovní záruky (0,5 %) plus m ě č dan

ěě

ní dan ěuje na 100 % objemu v daném ZO, ťet zajišt ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat č

ní dan)čččččččččččč ěčedcházejících 12 m

ř jší“ úhrad ě (nejsou data za p

( v K , dozajiš

ív 7 300 0003 650 000ůě 43 800 00040 150 00036 500 00032 850 00029 200 00025 550 00021 900 00018 250 00014 600 00010 950 000ř Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoteno jako 1/12 z ro č

ijímání minerálních olejnosti za p

řRozdíl zajištční dan

ě, ě r skute ěíjemce porovnává zajišt ř m ítatů čtu (stávající stav vs. výpo

varianta 2)ný pč čě ě (v K

10 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00054 750 00054 750 00054 750 00054 750 00054 750 00054 750 00054 750 00054 750 00054 750 00054 750 00054 750 00054 750 000íve zaplacené dan

ní daneném úř ěNelze vypoč

íjemce pro opakované pHypotetická výše

ředky, které subjekt použil k „d

. 2; oprávn

ř

zajišt č

ného pítat ….. není k dispozici dostatek údaj

ětu či poskytnutí bankovní záruky; vypo

ční prostní na neúroní náklady dř

čěč

podleítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatteno jako aritmetický pr čččččččččččččsí ě)ě

ní a alternativní varianty 2,ní p

čěě

Celkem rok 2013

ní dan(v K; vypo ěězajišt

10 950 00014 600 00018 250 00021 900 00025 550 00029 200 00032 850 00036 500 00040 150 00043 800 00047 450 00051 100 000

. 2 na oprávnNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypotů č

Hypotetická výšeč zajištstávajícího výpo

ní dan ě podle alternativní varianty ě

)

tem stávajícího zajišt

íjemceůč ř

ovací období (ZO), nelze vyponí dan ňě

ný p100010001000100010001000100010001000100010001000500050005000500050005000500050005000500050005000 ě

ní dopady varianty

čijímá v ZO

ř(v tis. litr

eného 2 % (v jednotkách) plus m

p

et stávajícího zajištet zajištční náklady rozdílu výpo ní náklady vyplývající z toho, že finanní náklady vázanosti rozdílu v zajišt

MONA, se kterouččč Hypotetický objemčč

oprávn

sísísí ěěě. ě

. 10: Finan č

I.12II.12V.12X.12I.13II.13V.13X.13, III.12IV.12VI.12VII.12IX.12XI.12XII.12III.13IV.13VI.13VII.13IX.13XI.13XII.13ního vkladu úro VIII.12VIII.13ů č

Tabulkanafty (MONA)Pozn. použité zkratky: zdasloupec 2 ... objem dodané motorové nafty (v tis. litrech),sloupec 3 ... výpolitrsloupec 4 ... výpokonkrétním dni aktuálního ZO, pokud je objem více jak o 10 % vyšší než poskytnuté zajištsloupec 5 ... rozdíl mezi výposloupec 6 ... msloupec 7….mrosloupec 8 ... muhrazené dan Z tabulky č. 10 vyplývá, že zajištění daně vypočítávané podle variantního řešení č. 2 se navýší rychleji, než zajištění daně vypočítávané podle současného znění zákona. Z toho však také vyplývá, že při uvažované expanzi objemu vybraných výrobků, se kterými subjekt nakládá, dojde k navýšení jeho finančních nákladů. K dalšímu nárůstu nákladů dojde z titulu zkrácení lhůty splatnosti, tj. v případě převýšení daného limitu objemu dodávek na první den po skončení zdaňovacího období, ve kterém k převýšení došlo. Je samozřejmě k diskusi, zda a jak tuto lhůtu splatnosti případně posunout. Pokud oprávněný příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů (u kterého se zvýší objem přijatých minerálních olejů z 1 mil. litrů na 5 mil. litrů měsíčně) používá zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně (bez nároku na úrok z vložené částky), vyšší hodnota vázané částky a zkrácení lhůty splatnosti povede k ušlému zisku subjektu ve výši 1,39 mil. Kč oproti stávajícímu stavu, což přibližně (při předpokládané marži 2 Kč/l) odpovídá 1,2 % zisku. V případě aplikace bankovní záruky by tento nárůst nákladů činil přibližně 1,1 mil. Kč. Takový nárůst nákladů lze považovat za významný. Nárůst nákladů se však nedotkne pouze oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů, kterému vzrostl objem dodávek, ale i oprávněného příjemce, jenž realizuje konstantní objem měsíčních dodávek. K tomu dojde zejména z titulu zkrácení lhůty splatnosti u oprávněného příjemce, jenž v aktuálním měsíci realizuje objem dodávek, které přesáhnou 90 % objemu dodávek předcházejícího zdaňovacího období (80 % + 10 %), což je uvedeno v tabulce č. 11.

(v Kítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat čččččččččččč ě

18 25018 25018 25018 25018 25018 25018 25018 25018 25018 25018 25018 250 ní podle alternativní varianty

ní náklady dě ča vynásobeno sazbou dan

Nelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo (nejsou data za p že vložit na úro ů ůů

splacené dan Finansíc

ěodpovídající 80 % p et zajišt

ijímání minerálních olej , nemč řěě

níní ceny rozdílu bankovní záruky (0,5 %) plus m ě)ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat danč č

čččččččččččční daně ě ---

(v K--------- ě dan Rozdíl zajištNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoedcházejících 12 mjší“ úhrad

řě ív ř

ní ě)teno jako 1/12 z ro čuje na 100 % objemu v daném ZO,č

ť nosti za p

íjemce pro opakované pč ř

ítat č ítat ….. není k dispozici dostatek údajíjemce porovnává zajišt čř , dozajiš r skuteě ě,

ného peném vkladu (stávající stav vs. výpoě ěmný pč

10 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 000ůě

varianta 2 (v K ěNelze vypo

ní dan ě

dan Hypotetická výše zajišt

. 2; oprávn

níčedky, které subjekt použil k „d ě ř

. 2 na oprávn č íve zaplacené dan

)ř

č

ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítat čččččččččččč ní prosti poskytnutí bankovní záruky; vypo ční uloženého na neúroř ě

tu (v Kovací období (ZO), nelze vypoteno jako aritmetický pr čňční a alternativní varianty 2,

ní p ěě

10 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 000Celkem rok 2013

podle stávajícího ěvýpoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vyponí náklady d

č ; vypo sí ězajišt

daně

ů

Hypotetická výše zajištt

č ní dan ě podle alternativní varianty ě

ný ě

) ůtem stávajícího zajišt

ní danč

ijímá v ZOě

ní dopady alternativní variantyř

č100010001000100010001000100010001000100010001000100010001000100010001000100010001000100010001000

(v tis. litr

et zajišt

íjemce pet stávajícího zajištční náklady vyplývající z toho, že finanní náklady vázanosti rozdílu v zajištní náklady rozdílu výpo se kterou oprávnřčččč psísísí

ěěě

Hypotetický objem MONA,

eného 2 % (v jednotkách) plus m

. 11: Finanč č

I.12II.12V.12X.12I.13II.13V.13X.13 III.12IV.12VI.12VII.12IX.12XI.12XII.12III.13IV.13VI.13VII.13IX.13XI.13XII.13 VIII.12VIII.13

Tabulkadodávek motorové naftyPozn. použité zkratky: motorová nafta (MONA), zdasloupec 2 ... objem dodané motorové nafty (v tis. litrech),sloupec 3 ... výposloupec 4 ... výpoaktuálního ZO, pokud je objem více jak o 10 % vyšší než poskytnuté zajištsloupec 5 ... rozdíl mezi výposloupec 6 ... msloupec 7….mvkladu úrosloupec 8 ... m Z tabulky č. 11 vyplývá, že dojde k nárůstu nákladů pouze z titulu zkrácení lhůty splatnosti, tj. v případě převýšení daného limitu objemu dodávek na první den po skončení zdaňovacího období, ve kterém k převýšení došlo. Je samozřejmě k diskusi, zda a jak tuto lhůtu splatnosti případně posunout. Pokud oprávněný příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů (u kterého činí konstantní objem přijatých minerálních olejů 1 mil. litrů měsíčně) používá zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně (bez nároku na úrok z vložené částky) nebo aplikuje bankovní záruku, zkrácení lhůty splatnosti povede k ušlému zisku subjektu ve výši 219 tis. Kč ročně oproti stávajícímu stavu, což přibližně (při předpokládané marži 2 Kč/l) odpovídá 0,9 % zisku. Takový nárůst nákladů se také jeví jako poměrně významný.

10.1.3.7.2.3.2 Přínosy

Přínosy této varianty spočívají ve zpřehlednění stávajícího výpočtu zajištění spotřební daně u minerálních olejů. Z hlediska podnikatelských subjektů tak může jít o odstranění některých nejistot. Vyčíslení toho typu benefitů je však obtížné. Přínosem této varianty pro veřejné rozpočty je snížení nezajištěného množství minerálních olejů, se kterým dotčený subjekt nakládá. Hypotetický příklad pro motorovou naftu je vykreslen v tabulce č. 12 (tento hypotetický příklad se vztahuje pouze na oprávněné příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů)

(nejsou data za p edcházejících 12 m řného osvobození od dan

ních dní m ůě ř), tj. jedná se o sou

ňítatítatě

ovacího období, ve kterém vznikla),

iznat aččového ob řňň.1.

č

stávající stavsíce od vzniku ěě

nosti za p č 10 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00054 750 000

zaplatit daení zda

Nelze vypoNelze vypoč

povinnost p ZO, ve kterém vznikla- stávající stav,- varianta

Platba dan(posun 2 mr skuteěě

ě mm (splatnost dan ůů

stu objemu dodávek motorové nafty - stávající stav vs. varianta

íjemce

ůřním danním dan

iznat aěě řve ZO (v ň

ného p ěsíce (40 dní po skon ) - pouze pro10 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00010 950 00054 750 000ě č273 750 000273 750 000 K

odpovídá 70 dn

Povinnost pítat ….. není k dispozici dostatek údajní aritmetický pr zaplatit daččě

oprávnkteré zboží mohlo být v režimu podmíno 2 m

síě ěň

) , n čibližně ě ř

ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatp čččččččččččč ě

ní dan ě

teno jako m 54 750 000273 750 000273 750 000ční dan

zajištNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoě

Hypotetická výševarianta 2 (v K

iznat a zaplatit da

ezen 2013 pouze objem dodávek za prvních deset kalendář ř

nítu: vypo ěč

. 1; zajišt

ební dani u hypotetického cíleného nár)č řč

ítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatítatného osvobození od dan ččččččččččččovací období (ZO), nelze vypoě ň , pokud byly všechny MO v daném období uvedeny do volného da

tu (v Kň č

10 950 00014 600 00036 500 000

podle stávajícího ěvýpoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypoNelze vypo danpodle varianty

Hypotetická výše zajišt

ě podle stávajícího výpo ě ní dan, tj. posun vzniklé povinnosti p ěě iznat a zaplatit da ř ní dan ě

ový subjekt ňřijatých MO v ZO,které zboží v režimu podmín

ě

nakládá v ZOet zajištezen 2013 je uvedeno pouze prvních 10 dní), 10001000100010001000100010001000100010001000100050002500025000č ě(v tis. l)ř net p čč

) ň

. 12: Srovnání výše nedoplatku na spotskute čse kterým da Hypotetický objem MONA,

ební da ř

I.12II.12V.12X.12I.13II.13 III.12IV.12VI.12IX.12XI.12III.13

Tabulkamotorové nafty v únoru lednu a únoru 2013 o 400 %, bspotVII.12VIII.12XII.12Pozn. použité zkratky: minerální olej (MO), zdasloupec 2 ... posloupec 3 ... výše zajištsloupec 4 ... výpoaktuálního (pro bsloupec 5 ... povinnost psklady mohou mít nsloupec 6 … splatnost dansloupec 7 ... rozdíl mezi množstvím zneužitelných MO (tj. objem dodávek za 70 dní) a zajištsloupec 8 ... rozdíl mezi množstvím zneužitelných MO (tj. objem dodávek za 70 dní) a zajišt Z tabulky č. 12 je patrný hypotetický nárůst dodávek motorové nafty o 400 % v lednu 2013 a o dalších 400 % v únoru 2013. V březnu 2013 je ponechán stejný objem dodávek jako v únoru, neboť se uvažuje pouze s prvními deseti dny tohoto měsíce, než by mělo dojít k úhradě spotřební daně za leden 2013 (podle stávajícího stavu). Z pohledu oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů, který plánuje porušit zákonem stanovené povinnosti, jsou dodávky v následujícím zdaňovacím období irelevantní, neboť již k prvnímu dni mu nastává povinnost uhradit daň. Z tabulky č. 12 je dále patrné, že u minerálních olejů (zde na příkladu u motorové nafty) došlo k eliminaci potenciálního daňového nedoplatku o 100 %. Dalším přínosem této varianty je relativně jednoduchý výpočet snížení zajištění daně při hypotetickém poklesu dodávek, neboť se kryje se standardním navrhovaným způsobem výpočtu zajištění daně.

10.1.3.7.3 Posouzení vhodnosti výše stanovených stropů zajištění daně u daňových skladů 10.1.3.7.3.1 Varianta 0 10.1.3.7.3.1.1 Náklady

Tato nulová varianta by mohla být do budoucna spojena s potenciálními nedoplatky na spotřební dani, především u minerálních olejů.. S touto variantou souvisí fakt, že při stávajících výších stropů zajištění spotřební daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený správcem daně nejsou vybrané výrobky, u kterých hrozí aktuální zneužití, zajištěny v plné výši. Tento typ podvodného jednání nebyl dosud zjištěn, nicméně v případě realizace některého opatření v rámci řešení problému s výpočtem zajištění daně u daňových skladů a oprávněných příjemců by potenciálně mohlo dojít k přesunu tohoto typu podvodného jednání a zneužití institutu maximální výše zajištění daně při poskytnutí zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený správcem daně. Z hlediska správce daně představují náklady této nulové varianty dodatečné náklady (oproti alternativním variantám) související s intenzivnější vyhledávací činností a následným vydáváním zajišťovacích příkazů podle § 167 daňového řádu, resp. § 20b zákona o spotřebních daních. Taktéž lze mezi tyto náklady řadit náklady spojené s případnými řešeními soudních sporů vzniklých v souvislosti s prováděním těchto zajišťovacích příkazů.

10.1.3.7.3.1.2 Přínosy

Přínosem této nulové varianty by bylo ponechání stávajícího stavu jakožto jedné z charakteristik predikovatelného podnikatelského prostředí a dodržení zásady legislativní zdrženlivosti. Pozitivem této varianty jsou též nulové dodatečné náklady přizpůsobení se případným novým změnám.

10.1.3.7.3.2 Alternativní varianta č. 1 10.1.3.7.3.2.1 Náklady

Provozovatel daňového skladu, který zajistí daň finančními prostředky na účet zřízený pro tyto účely správcem daně, nemá nárok na úrok ze složené částky. Subjektům, které v současné

době volí tento typ zajištění daně, tak mohou při zrušení stropu zajištění vzrůst náklady

spojené s navýšením částky zajištění daně nebo s přechodem na jiný typ zajištění daně (finanční/bankovní záruku). S tím souvisí administrativní a časová náročnost. To se může samozřejmě lišit podle typu daňového skladu a také stávajícího typu zajištění daně. Hypotetický příklad navýšení nákladů pro výběr největších daňových skladů v České republice je uveden v tabulkách č. 13 až 15. K těmto konkrétním nárůstům nákladů však dojde pouze za předpokladu, že nebude správcem daně vyhověno případné žádosti o snížení zajištění daně resp. upuštění od zajištění daně (tato možnost existuje již ve stávajícím znění zákona).

Tabulka č. 13 se týká největšího daňového skladu na minerální oleje, společnosti ČEPRO,

a.s. Tabulka č. 13: Hypotetické navýšení nákladů zajištění daně – alternativní varianta č. 1 – zrušení stropů zajištění

– ČEPRO, a.s.

rok 2011 produktovod vlak

BA (kt) 763 81

Nafta (kt) 1659 249

BA (m3) 1 024 161 108 725

Nafta (m3) 1 993 990 299 279

Spotřební daň (v Kč za rok) 39 657 553 110

Zajištění daně (odpovídá měsíčnímu průměru v Kč) 3 304 796 093

Současné náklady při zajištění 100 mil. složením nebo převodem na neúročený účet (2 % p. a.) - v Kč za rok 2 000 000

Aplikace finanční záruky (0,5 % p. a.) - v Kč za rok 16 523 980

Náklady ponechání zajištění daně složením nebo převodem na neúročený účet v plné výši (2 % p. a.) - v Kč za rok 66 095 922

Zdroj dat: Výroční zpráva ČEPRO, a.s. – rok 2011, hypotetická cena bankovní záruky – průměr hodnot

Z tabulky č. 13 je patrné, že v roce 2011 podnik realizoval objem dodávek bezolovnatého benzínu a motorové nafty v množství, za které mělo být poskytnuto zajištění daně cca 39,7 mld. Kč. Měsíční objem realizovaných dodávek vede tedy k zajištění ve výši cca 3,3 mld. Kč. Pokud by tedy podnik za stávajícího stavu zvolil formu zajištění daně poskytnutého složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně, kdy maximální částka zajištění daně činí 100 mil. Kč, činil by při úrokové sazbě 2 % p. a. náklad takovéhoto zajištění 2 mil. Kč ročně (0,3 % provozního přebytku společnosti v roce 2011). Pokud by podnik za stávajícího stavu zvolil zajištění daně prostřednictvím bankovní záruky, kde nejsou nastaveny stropy, při hypotetické ceně bankovní záruky (0,5 % p. a.) by jeho náklady činily cca 16,5 mil. Kč. Pokud by byly finanční stropy pro daňové sklady zrušeny, byl by podnik ekonomicky nucen přejít na formu zajištění prostřednictvím bankovní záruky. Tedy vzrostly by mu náklady o 14,5 mil. Kč (ze 2 mil. Kč na 16,5 mil. Kč), což je 2,5 % z provozního přebytku podniku v roce 2011. Při ponechání zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně (bez stanoveného stropu) by náklady firmy vzrostly o 64,1 mil. Kč na 66,1 mil. Kč (10 % z provozního přebytku společnosti v roce 2011).

Tento nárůst nákladů odpovídá ponechání stávajícího stavu výpočtu a způsobu sledování výše zajištění daně. V případě realizace varianty výpočtu zajištění daně tak, jak je navrhováno u minerálních olejů ve variantním řešení č. 1, tedy zajištění ve výši dosud nesplatné a neuhrazené spotřební daně, byly by dodatečné náklady přibližně dvojnásobné.

Tabulka č. 14 se týká velkého daňového skladu lihu, společnosti Cukrovary a lihovary TTD,

a.s.

Tabulka č. 14: Hypotetické navýšení nákladů zajištění daně – alternativní varianta č. 1 – zrušení stropů zajištění

– Cukrovary a lihovary TTD, a.s.

Roční produkce lihu (hl) 1 000 000

Teoretická spotřební daň (v Kč) 28 500 000 000

Zajištění daně (odpovídá měsíčnímu průměru v Kč) 2 375 000 000

Současné náklady při zajištění 120 mil. složením nebo převodem na neúročený účet (2 % p. a.) - v Kč za rok 2 400 000

Aplikace finanční záruky (0,5 % p. a.) - v Kč za rok 11 875 000

Náklady ponechání zajištění daně složením nebo převodem na neúročený účet v plné výši (2 % p. a.) - v Kč za rok 47 500 000

Zdroj dat: Webové stránky Cukrovary a lihovary TTD, a.s. (data: obrat 7,5 mld. Kč, výroba ethanolu 1 mil. hl, počet daňových skladů lihu – 2)

Z tabulky č. 14 je patrné, že v roce 2012 podnik realizoval výrobu lihu ve výši 1 mil. hl, což odpovídá spotřební dani ve výši cca 28,5 mld. Kč. Měsíční objem realizované výroby vede tedy k zajištění spotřební daně ve výši cca 2,4 mld. Kč. Pokud by tedy podnik za stávajícího stavu zvolil formu zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně, kdy maximální částka zajištění daně u lihu činí 120 mil. Kč, činil by při úrokové sazbě 2 % p. a. náklad takovéhoto zajištění 2,4 mil. Kč ročně (0,03 % finančního obratu společnosti v roce 2012). Pokud by byly finanční stropy pro daňové sklady zrušeny, byla by společnost teoreticky nucena přejít na formu zajištění daně prostřednictvím bankovní záruky. Při sazbě 0,5 % p. a. by roční náklad na zajištění vzrostl o 9,5 mil. Kč na cca 11,9 mil. Kč (0,16 % z finančního obratu společnosti v roce 2012). Při ponechání zajištění daně ve formě složení nebo převodu finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně by náklady firmy vzrostly o 45,1 mil. Kč na 47,5 mil. Kč (0,63 % z finančního obratu společnosti v roce 2012).

Tabulka č. 15 se týká největšího daňového skladu tabákových výrobků, společnosti Philip

Morris, a.s.

Tabulka č. 15: Hypotetické navýšení nákladů zajištění daně – alternativní varianta č. 1 – zrušení stropů zajištění

– Philip Morris, a.s.

Spotřební daň za rok 2011 (v Kč) 7 262 000 000

Zajištění daně (odpovídá měsíčnímu průměru v Kč) 605 166 667

Současné náklady při zajištění 100 mil. složením nebo převodem na neúročený účet (2 % p. a.) - v Kč za rok 2 000 000

Aplikace finanční záruky (0,5 % p. a.) - v Kč za rok 3 025 833

Náklady ponechání zajištění daně složením nebo převodem na neúročený účet v plné výši (2 % p. a.) - v Kč za rok 12 103 333

Zdroj dat: Výroční zpráva Philip Morris, a.s. – rok 2011 Z tabulky č. 15 je patrné, že v roce 2011 podnik realizoval objem dodávek tabákových výrobků, z kterých měla být uhrazena spotřební daň ve výši cca 7,3 mld. Kč. Měsíční objem realizovaných dodávek vede tedy k zajištění spotřební daně ve výši cca 605 mil. Kč. Pokud by tedy podnik za stávajícího stavu zvolil formu zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně, kdy maximální částka zajištění daně u tabákových výrobků činí 100 mil. Kč, činil by při úrokové sazbě 2 % p. a. náklad takovéhoto zajištění 2 mil. Kč ročně (0,08 % provozního přebytku po zdanění v roce 2011). Pokud by byly finanční stropy pro daňové sklady zrušeny, byla by společnost teoreticky nucena přejít na formu zajištění daně prostřednictvím bankovní záruky. Při sazbě 0,5 % p. a. by roční náklad na zajištění vzrostl o 1 mil. Kč na cca 3 mil. Kč (0,12 % z provozního přebytku po zdanění v roce 2011). Při ponechání zajištění daně ve formě složení nebo převodu finančních prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně by náklady firmy vzrostly o 10,1 mil. Kč na 12,1 mil. Kč (0,48 % z provozního přebytku po zdanění v roce 2011).

10.1.3.7.3.2.2 Přínosy

Kvantifikace přínosů je vzhledem k neexistenci reálných dat a případů zneužití stropů

zajištění daně velmi obtížná. U minerálních olejů správce daně navrhuje zrušení stropů u daňových skladů v případě zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na

depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně. Obává se totiž, že výše popsaný vznik daňového nedoplatku u oprávněného příjemce minerálních olejů, který souvisí s prudkým navýšením objemu zneužitelných minerálních olejů, se kterými subjekt nakládá, aniž by uhradil daň (druhý řešený problém) může být potenciálně uskutečněn i daňovými sklady. Eliminace možnosti vzniku tohoto typu daňového nedoplatku povede ke snížení nutnosti aplikace zajišťovacích příkazů podle § 167 daňového řádu, resp. § 20b zákona o spotřebních daních správcem daně.

Přínosy navýšení stropů při zajištění daně formou složení nebo převodu finančních

prostředků na depozitní účet zřízený pro tyto účely správcem daně u komodit podléhajících spotřební dani je možno kvantifikovat až po konzultacích o konkrétních hodnotách zvolených stropů. Dosavadní konzultace uskutečněné nad daným tématem vedly s ohledem na rizikovost jednotlivých komodit k návrhu na navýšení stropu pouze u minerálních olejů (na 1,5 mld. Kč).

10.1.3.7.4 Zajištění daně u zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně 10.1.3.7.4.1 Varianta 0 10.1.3.7.4.1.1 Náklady

Zákon o spotřebních daních nebude explicitně uvádět, že zajištění daně u oprávněných příjemců pro opakované přijímání zkapalněných ropných plynů a u daňových skladů zkapalněných ropných plynů odpovídá výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly použity pro pohon motorů. To by mohlo vést k nejednotným výkladům v aplikační praxi.

10.1.3.7.4.1.2 Přínosy

Nebude explicitně navýšeno zajištění daně u oprávněného příjemce pro opakované přijímání zkapalněných ropných plynů a daňových skladů zkapalněných ropných plynů. Také jim nevzrostou administrativní náklady spojené se studiem nově stanoveného způsobu výpočtu zajištění daně.

10.1.3.7.4.2 Alternativní varianta 10.1.3.7.4.2.1 Náklady

Vzrostou administrativní náklady spojené se studiem nově stanoveného způsobu výpočtu zajištění daně. Také mohou v některých případech vzrůst náklady oprávněných příjemců pro opakované přijímání zkapalněných ropných plynů a daňových skladů spojené s navýšením zajištění daně.

10.1.3.7.4.2.2 Přínosy

Snižuje se riziko zneužití při nakládání se zkapalněnými ropnými plyny v případě, kdy není znám jejich konečný účel použití, který je rozhodující pro určení sazby spotřební daně.

10.1.3.8 Návrh řešení

Jedním z hlavních kritérií při posouzení návrhu řešení obou okruhů řešené problematiky je výše nákladů, které dopadnou na dotčené subjekty v porovnání s potenciálem redukce nekalého chování konkrétních rizikových subjektů, které mohou nakládat s nezdaněnými vybranými výrobky. V rámci prvního okruhu řešené problematiky je dalším kritériem posouzení, zda navrhovaná opatření nebudou neúměrně dopadat na subjekty, které řádně a včas plní své povinnosti vůči správci spotřební daně.

10.1.3.8.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 10.1.3.8.1.1 Výpočet a následné sledování výše zajištění daně pro všechny komodity podléhající spotřební dani (§ 21 zákona o spotřebních daních)

Materiál obsahuje tři varianty. Nulová varianta plošně nezatíží všechny subjekty nakládající s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani a proto je z pohledu prvního kritéria hodnocena jako nejlepší. Naopak alternativní varianta č. 1, která je nákladově nejnáročnější, je z hlediska tohoto kritéria hodnocena jako nejproblematičtější. Z hlediska druhého posuzovaného kritéria (nárůstu nákladů správce daně) se jeví jako nejlepší nulová varianta. Vzhledem k obtížnosti výpočtu je z tohoto hlediska hodnocena jako nejhorší alternativní varianta č. 2. Vzhledem ke konstrukci výpočtu zajištění daně je z pohledu redukce nekalého jednání (včetně jednání vedoucího ke vzniku daňových nedoplatků) nejlépe hodnocena alternativní varianta č. 1. Kritérium právní jistoty subjektů je zde posuzováno zejména s ohledem na obsáhlost změn legislativního textu a složitost případného nového výpočtu zajištění daně. Také pod toto kritérium spadají nejistoty spojené s případnými změnami způsobu zajištění daně (tj. například případný ekonomicky vynucený přechod z hotovostního zajištění na finanční záruku, resp. vyjednávání s bankami o nových podmínkách případně navýšené finanční záruky). Z tohoto pohledu se jeví jako nejlepší nulová varianta, následovaná alternativními variantami č. 1 a č. 2. Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 16. Pokud jsou uvažována všechna kritéria vcelku, lze za nejvhodnější považovat nulovou variantu. Vzhledem k tomu, že obě alternativní varianty vedou k plošnému zatížení subjektů, které jsou povinny poskytovat zajištění daně, nebyla vybrána žádná z alternativních variant. Přestože alternativní varianty nabízí určitý potenciál k snížení rizikového jednání (včetně chování vedoucího ke vzniku daňových nedoplatků), dopady na subjekty, které plní řádně a včas své povinnosti, jsou výrazné a vedly by k ohrožení výkonu jejich podnikatelské činnosti a snížení jejich konkurenceschopnosti. Je nutno mít na zřeteli, že náklady alternativních variant by měly neadekvátně vysoký dopad na všechny subjekty poskytující zajištění daně, přestože na vzniku daňových nedoplatků (byť vysokých) se podílí pouze velmi omezený počet subjektů. Tabulka č. 16 Pořadí variant Varianta 0 Varianta 1 Varianta 2 Zvýšení nákladů všech subjektů na trhu 1. 3. 2. Náklady na správce daně 1. 2. 3. Potenciál redukce nekalého jednání 3. 1. 2. Právní jistota subjektů 1. 2. 3.

Celkem 6 8 10

Ze souvisejících diskuzí vyplynulo, že při zachování stávajícího stavu je vhodné provést technickou úpravu, která je součástí alternativních variant. Jedná se o zpřesnění, že pod vybrané výrobky, které jsou přijímané provozovatelem daňového skladu a které slouží jako podklad pro výpočet zajištění daně, se také zahrnují vybrané výrobky, které byly provozovatelem daňového skladu přijaty v místě přímého dodání.

10.1.3.8.1.2 Specifická úprava zajištění daně z minerálních olejů

Materiál obsahuje tři varianty. Nulová varianta plošně nezatíží všechny subjekty nakládající s minerálními oleji, a proto se z pohledu prvního kritéria jeví jako nejlepší. Naopak alternativní varianta č. 1, která je nákladově nejnáročnější, je z hlediska tohoto kritéria hodnocena jako nejproblematičtější. Z hlediska druhého posuzovaného kritéria (nárůstu nákladů správce daně) lze za nejlepší považovat nulovou variantu. Vzhledem k obtížnosti výpočtu je z hlediska tohoto kritéria hodnocena jako nejhorší alternativní varianta č. 2. Vzhledem ke konstrukci výpočtu zajištění daně je z pohledu redukce nekalého jednání (včetně jednání vedoucího ke vzniku daňových nedoplatků) nejlépe hodnocena alternativní varianta č. 1. Kritérium právní jistoty subjektů je zde posuzováno zejména s ohledem na obsáhlost změn legislativního textu a složitost případného nového výpočtu zajištění daně. Také pod toto kritérium spadají nejistoty spojené s případnými změnami způsobu zajištění daně (tj. například případný ekonomicky vynucený přechod z hotovostního zajištění na finanční záruku, resp. vyjednávání s bankami o nových podmínkách případně navýšené finanční záruky). Z tohoto pohledu se jeví jako nejlepší nulová varianta, následovaná alternativními variantami č. 1 a č. 2. Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 17.

Pokud jsou uvažována všechna kritéria vcelku, lze za nejvhodnější považovat nulovou variantu. Vzhledem k tomu, že obě alternativní varianty vedou k plošnému zatížení subjektů, které jsou povinny poskytovat zajištění daně, nebyla vybrána žádná z alternativních variant. Přestože alternativní varianty nabízí určitý potenciál k snížení rizikového jednání (včetně chování vedoucího ke vzniku daňových nedoplatků), dopady na subjekty, které plní řádně a včas své povinnosti, jsou výrazné a vedly by k ohrožení výkonu jejich podnikatelské činnosti a snížení jejich konkurenceschopnosti. Je nutno mít na zřeteli, že náklady alternativních variant by měly neadekvátně vysoký dopad na všechny subjekty poskytující zajištění daně, přestože na vzniku daňových nedoplatků (byť vysokých) se podílí pouze velmi omezený počet subjektů. Tabulka č. 17 Pořadí variant Varianta 0 Varianta 1 Varianta 2 Zvýšení nákladů všech subjektů na trhu 1. 3. 2. Náklady na správce daně 1. 2. 3. Potenciál redukce nekalého jednání 3. 1. 2. Právní jistota subjektů 1. 2. 3.

Celkem 6 8 10

Ze souvisejících diskuzí vyplynulo, že při zachování stávajícího stavu je vhodné provést technickou úpravu, která je součástí alternativních variant. Jedná se o zpřesnění, že pod vybrané výrobky, které jsou přijímané provozovatelem daňového skladu a které slouží jako podklad pro výpočet zajištění daně, se také zahrnují vybrané výrobky, které byly provozovatelem daňového skladu přijaty v místě přímého dodání. V tomto smyslu bude upraveno ustanovení obecné části zákona o spotřebních daních týkající se zajištění daně.

10.1.3.8.1.3 Posouzení vhodnosti výše stanovených stropů zajištění daně u daňových skladů

Materiál obsahuje dvě varianty. Z předchozího podrobného rozboru nastavení stávajících stropů vyplynulo, že dnes nastavená výše stropů je v rámci zákona o spotřebních daních s ohledem na aktuální ekonomickou situaci a rizikovost komodity nastavena v neodpovídající výši pouze u minerálních olejů. U jiné rizikové komodity (lihu) byla výše stropu v souvislosti s rostoucí výrobou biopaliv již výrazně navýšena. Stropování zajištění daně u daňových skladů je individuálním nástrojem, který zatíží pouze některé subjekty, které poskytují zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet zřízený správcem daně. Navíc subjekty, které využívají jiné způsoby zajištění než zmíněné stropování, a které dlouhodobě vykazují finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, jsou plně schopny dostát svým peněžním dluhům a aktivně spolupracují se správcem daně, mohou i nadále žádat o snížení zajištění resp. upuštění od zajištění daně (tato možnost je již v současném znění zákona). Z hlediska prvního kritéria tak lze hodnotit nulovou a alternativní variantu č. 1 stejně. Stejně tak lze obě varianty hodnotit i z druhého a čtvrtého posuzovaného kritéria. Z hlediska potenciálu redukce nekalého jednání je hodnocena jako vhodnější alternativní varianta č. 1, která je vybrána i v rámci komplexního hodnocení všech kritérií.

Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 18. Tabulka č. 18 Pořadí variant Varianta 0 Varianta 1 Zvýšení nákladů všech subjektů na trhu 1. - 2. 1. - 2. Náklady na správce daně 1. - 2. 1. - 2. Potenciál redukce nekalého jednání 2. 1. Právní jistota subjektů 1. - 2. 1. - 2.

Celkem 6,5 5,5

V průběhu vypořádání vnějšího připomínkového řízení byl nad rámec této varianty návrh zákona upraven tak, že tzv. „strop“ bude uplatňován i v případě poskytování zajištění daně formou finanční záruky. Stanovena zde bude stejná výše, tedy 1,5 mld. Kč. Správce daně posoudil možnost spravovatelnosti takové úpravy a návrh podpořil. Finanční záruka bude muset být přijata správcem daně.

10.1.3.8.1.4 Zajištění daně u zkapalněných ropných plynů v režimu podmíněného osvobození od daně

Materiál obsahuje dvě varianty. Z hlediska prvního posuzovaného kritéria lze považovat obě varianty za stejné. Opatření, které je obsaženo v alternativní variantě č. 1, se může zdát jako plošné, ovšem vzhledem ke skutečnosti, že některé subjekty již v současné době poskytují v případě dopravy zajištění daně vypočtené podle nejvyšší sazby daně, bude mít tato úprava dopad jen na některé subjekty. Varianty lze hodnotit shodně i podle druhého a čtvrtého posuzovaného kritéria. Z hlediska potenciálu redukce nekalého jednání je hodnocena jako vhodnější alternativní varianta č. 1, která je vybrána i v rámci komplexního hodnocení všech kritérií. Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 19. Tabulka č. 19 Pořadí variant Varianta 0 Varianta 1 Zvýšení nákladů všech subjektů na trhu 1. - 2. 1. - 2. Náklady na správce daně 1. - 2. 1. - 2. Potenciál redukce nekalého jednání 2. 1. Právní jistota subjektů 1. - 2. 1. - 2.

Celkem 6,5 5,5

10.1.4 Povolení subjektů nakládajících s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani

Po podrobné analýze varianty nabízeného řešení týkajícího se výpočtu a následného sledování výše zajištění daně bylo shledáno, že vzhledem k plošným dopadům tohoto opatření je vhodné hledat jiná řešení cílená na potenciálně problémové subjekty nakládající s výrobky podléhajícími spotřební dani.

Jako vhodná řešení se ukázala opatření týkající se zejména posuzování podmínek pro vstup a setrvání subjektů v oblasti nakládání s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani s ohledem na jejich potenciální rizikovost. Z předmětných analýz vyplynula měřítka, podle kterých lze zhodnotit, zda subjekt skýtá dostatečné záruky, že bude činnost provádět v souladu s právními předpisy. Jedná se o trestněprávní bezúhonnost, daňovou bezdlužnost, daňovou spolehlivost a ekonomickou stabilitu subjektu posuzovanou prostřednictvím analýzy. Dále se jedná o možnost správce daně na základě analýzy zasáhnout do již vydaných povolení v případech, kdy subjekt vykazuje další rizikové rysy. S ohledem na jednotlivé typy subjektů je nutné vyhodnotit, jak přistupovat k hodnocení výše uvedených měřítek v případě jednotlivých povolení vydávaných podle zákona o spotřebních daních. Činnost zmíněných subjektů je odlišná v návaznosti na různé typy režimů, ve kterých je s vybranými výrobky nakládáno. U analyzovaných povolení se jedná o režim podmíněného osvobození od daně a volný daňový oběh (osvobozené vybrané výrobky). Výše uvedená měřítka je vhodné s ohledem na možnost snížení potenciálu nekalého jednání posuzovat jak před vydáním příslušných povolení, tak v průběhu jejich trvání. Je také možno opatření vztáhnout i na ostatní povolení uvedená v zákonu o spotřebních daních. Tato kapitola proto řeší objektivní nastavení možností individuálního přístupu k subjektům v rámci jednotlivých povolení tak, aby nebyly plošně zatíženy subjekty, které si řádně plní své povinnosti ve vztahu ke spotřebním daním. Jedním z možných dílčích řešení navrhovaným správcem daně může být i vydání nového, časově omezeného povolení, ve kterém může správce daně držiteli povolení stanovit omezující podmínky pro výkon jeho činnosti. Pokud ani tímto novým, časově omezeným povolením, nebude dosaženo účelu řízení o změně povolení z moci úřední, bude možné zahájit řízení o odnětí povolení. Lze konstatovat, že povolení nakládat s vybranými výrobky by mělo být uděleno pouze subjektům, které skýtají dostatečnou záruku řádného plnění daňových povinností, a to z toho důvodu, že udělením povolení dle zákona o spotřebních daních získává jeho držitel významnou podnikatelskou výhodu, neboť je na základě něj oprávněn nakládat s vybranými výrobky, u nichž dosud nebyla odvedena daň, popřípadě s vybranými výrobky ve volném daňovém oběhu (zejména osvobozenými od daně). Předpokladem řádného plnění daňových povinností je i skutečnost, že subjekt a současně i jeho statutární orgány či členové statutárních orgánů, své povinnosti řádně plní a plnili i v minulosti. Rizika neplnění povinností ve vztahu ke spotřebním daním byla shledána

zejména v oblastech trestněprávní bezúhonnosti, daňové bezdlužnosti, daňové spolehlivosti a ekonomické stability. Působení rizikových subjektů na trhu dále vede

k zvýšení pravděpodobnosti výskytu chování vedoucího ke vzniku daňových nedoplatků. Vzhledem k tomu, že vybrané výrobky jsou zatíženy ve většině případů vysokou sazbou spotřební daně, subjekty s nimi mohou nakládat na základě povolení vydávaných podle zákona o spotřebních daních. Správci daně je tím umožněno detailní seznámení se subjektem před vydáním povolení, monitorování jeho situace v průběhu trvání povolení a využití nástrojů, které poskytuje zákon o spotřebních daních pro kontrolu a správu daně. Správce daně uvádí v povolení zákonem stanovené údaje a podmínky nakládaní s vybranými výrobky. V jednotlivých ustanoveních týkajících se povolení je uvedeno konkrétně, za jakých podmínek správce daně povolení změní, vydá nové a odejme staré nebo za jakých podmínek povolení zcela odejme. Podmínky vydání, trvání a odejmutí se u jednotlivých povolení liší v závislosti na typu režimu, ve kterém subjekty s vybranými výrobky nakládají. S ohledem na odlišnosti jednotlivých režimů, ve kterých je s vybranými výrobky nakládáno, jsou podmínky krytí rizik u jednotlivých povolení modifikovány. Jednotlivé typy povolení:  zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 13 zákona o spotřebních daních,  povolení k provozování daňového skladu podle § 20 zákona o spotřebních daních,  povolení oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 22 zákona o spotřebních daních,  povolení oprávněného příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 23 zákona o spotřebních daních,  povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků podle § 33a zákona o spotřebních daních,  povolení k prodeji za ceny bez daně podle § 36 zákona o spotřebních daních,  povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu podle § 60a zákona o spotřebních daních.  povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů podle § 134g zákona o spotřebních daních,  povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů podle § 134r zákona o spotřebních daních. Celní správa v současné době eviduje celkem 3667 povolení vydávaných podle zákona o spotřebních daních. Počty jednotlivých typů povolení jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 1 Počet jednotlivých typů povolení k 27. 2. 2014

Počet

Druh povolení §platných

povolení

Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně 13 662 Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně 13 347 Povolení k provozování daňového skladu 20 683 Oprávněný příjemce k opakovanému přijímání vybraných výrobků 22 746 Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků 33a 0 Prodej za ceny bez daně (letiště) 36 9 Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu 60a 1210 Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů 134g 8 Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů 134r 2

S ohledem na odlišnosti krytí rizik u jednotlivých typů povolení je níže uvedená analýza zaměřena na vybrané výrobky, které se nacházejí buď v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu bez vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit (režim osvobození). Jedná se tedy o zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 13 zákona o spotřebních daních, povolení k provozování daňového skladu podle § 20 zákona o spotřebních daních a povolení oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 22 zákona o spotřebních daních. Výsledky analýzy lze následně použít i na ostatní povolení uvedená v zákoně o spotřebních daních.

10.1.4.1 Trestněprávní bezúhonnost 10.1.4.1.1 Definice problému

Problém možného budoucího neplnění povinností ve vztahu ke spotřebním daním lze spatřovat ve skutečnosti, že dotčené osoby, stejně jako osoby, které jsou statutárním orgánem právnických osob nebo členové statutárních orgánů právnických osob byly pravomocně odsouzeny za majetkový, popřípadě hospodářský trestný čin a dále v riziku, které vyplývá z případné recidivy. Pokud byly tyto osoby pravomocně odsouzeny, neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s právními předpisy, a to právě s ohledem na jejich trestněprávní minulost. Pokud spáchaly zákonem předvídaný trestný čin, zvyšuje se míra rizika nezabezpečení veřejného zájmu na správném stanovení a výběru spotřební daně.

10.1.4.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současnosti je vydání povolení vázáno na vydání živnostenského oprávnění. Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“) v § 6 stanoví všeobecné podmínky provozování živnosti a stanoví, v případě kterých trestných činů nelze živnost provozovat. Živnostenský zákon vymezuje trestněprávní bezúhonnost tak, aby byl naplněn konformní výklad práva na podnikání, kdy v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod se definice pohybuje v mezích základních práv a svobod a šetří jejich podstatu a smysl. Zákon o spotřebních daních řeší zánik povolení v návaznosti na zánik živnostenského oprávnění. Povolení zaniká dnem zániku živnostenského oprávnění nebo zánikem právnické osoby (v případě trestných činů podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb.). Časový interval procesu zániku živnostenského oprávnění se může prodlužovat z důvodu obstrukcí subjektu. V tomto intervalu je stále platné povolení vydané podle zákona o spotřebních daních a subjekt tak může nadále nakládat s vybranými výrobky. V takových případech je možné v praxi využívat jiné nástroje stanovené zákonem o spotřebních daních, popřípadě daňovým řádem. Současné znění zákona o spotřebních daních zatím neřeší trestněprávní bezúhonnost osob, které jsou statutárním orgánem, nebo členem statutárního orgánu právnické osoby. Popis současného stavu se týká povolení vydávaných podle § 13, § 20 a § 22 zákona o spotřebních daních. Výsledky analýzy však lze následně použít i na ostatní povolení uvedená v zákoně o spotřebních daních.

10.1.4.1.3 Identifikace dotčených subjektů V případě trestněprávní bezúhonnosti jsou dotčenými subjekty zejména provozovatelé daňových skladů, oprávnění příjemci pro opakované přijímaní vybraných výrobků a uživatelé. Pokud na základě výsledků provedené analýzy bude rozhodnuto vztáhnout nová

kritéria i na držitele ostatních povolení, budou dotčenými subjekty všichni držitelé povolení,

která zákon o spotřebních daních uvádí. Dále bude dotčeným subjektem i správce daně.

Dalším okruhem subjektů, kterému je potřebné materiál RIA poskytnout ke konzultacím je

široká veřejnost, nejen odborná, právě s ohledem na to, že se jedná o nově zaváděné

opatření s významným dopadem do základních práv a svobod v souvislosti s právem na podnikání. Vhodným způsobem poskytnutí materiálu RIA ke konzultacím je jeho zveřejnění na webových stránkách Ministerstva financí a Generálního ředitelství cel. Ve všech navržených alternativních variantách je okruh dotčených subjektů totožný. Konzultace s dotčenými subjekty bude probíhat prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČAPPO, UVDL, ČSZV, ČSPS), popřípadě prostřednictvím správce daně.

10.1.4.1.4 Popis cílového stavu

Cílový stav by měl vést k vyřazení osob, které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost v oblasti nakládání s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani provádět v souladu s právními předpisy, a to s ohledem na jejich trestněprávní minulost. Tedy že spáchaly zákonem předvídaný trestný čin, který do budoucna zvyšuje míru rizika nezabezpečení veřejného zájmu na správném stanovení a vybrání daní. To se vztahuje na stav před vydáním povolení, ale také v průběhu jeho trvání. Trestněprávní bezúhonnost lze pro účely zákona o spotřebních daních vymezit na základě několika kritérií, kterými mohou být komodita, trestný čin, osoba nebo typ povolení. Tato kritéria lze také kombinovat, v každém případě je však nutné úpravu vhodně nastavit pro potřeby aplikační praxe. To, zda je subjekt trestněprávně bezúhonný (v návaznosti na zákonem stanovená kritéria), by mohly orgány Celní správy České republiky zjišťovat na základě vyžádání si údajů z evidence Rejstříku trestů v souladu s ustanovením § 58 odst. 1 písm. l) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. V důsledku této skutečnosti by mohlo dojít k vypuštění příslušných ustanovení zákona o spotřebních daních. Kvantifikovat úspěšnost řešení tohoto cíle lze například analýzou výše daňových nedoplatků, popřípadě vyhodnocením četnosti daňových úniků způsobených osobami, které dosud mohly nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani, aniž by prošly nově nastavenými parametry vydávání a případných odnímání příslušných povolení podle zákona o spotřebních daních.

10.1.4.1.5 Zhodnocení rizika nečinnosti

V případě nečinnosti nebudou nadále z trhu komodit podléhajících spotřební dani s ohledem na rizika dostatečně rychle vyloučeny osoby, se kterými bylo zahájeno řízení o zániku živnostenského oprávnění v souvislosti s jejich trestnou činností. Dále nebudou z tohoto trhu vyloučeny právnické osoby, které mají ve statutárním orgánu osoby s trestní minulostí, stejně jako členové statutárních orgánů s takovou minulostí. Obdobná situace může v případě nečinnosti nastat i u některých ostatních povolení uvedených v zákoně o spotřebních daních.

10.1.4.1.6 Návrh variant řešení 10.1.4.1.6.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu. Vydání povolení je vázáno na vydání živnostenského oprávnění. Živnostenský zákon v § 6 stanoví všeobecné podmínky provozování živnosti a stanoví, v případě kterých trestných činů nelze živnost provozovat. Živnostenský zákon vymezuje trestněprávní bezúhonnost tak, aby byl naplněn konformní výklad práva na podnikání, kdy v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod se definice pohybuje v mezích základních práv a svobod a šetří jejich podstatu a smysl. Zákon o spotřebních daních v současné době řeší zánik povolení v návaznosti na zánik živnostenského oprávnění. Povolení zaniká dnem zániku živnostenského oprávnění nebo zánikem právnické osoby (v případě trestných činů podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb.). Tento postup se podle zákona o spotřebních daních vztahuje na držitele povolení, zatím neřeší trestněprávní bezúhonnost osob, které jsou statutárním orgánem, nebo členem statutárního orgánu právnické osoby.

10.1.4.1.6.2 Alternativní varianta č. 1

Do jednotlivých ustanovení týkajících se vydání povolení doplnit možnost nevydat povolení navrhovateli, jehož osoby statutárního orgánu nebo členové statutárního orgánu byly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Zvolit takovou úpravu, aby tato podmínka byla naplněna po celou dobu trvání povolení. V případě, že dojde k jejímu porušení, bude odejmuto povolení.

10.1.4.1.6.3 Alternativní varianta č. 2

Do jednotlivých ustanovení týkajících se vydání povolení doplnit možnost nevydat povolení navrhovateli, jehož osoby statutárního orgánu nebo členové statutárního orgánu byly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Zvolit takovou úpravu, aby tato podmínka byla naplněna po celou dobu trvání povolení. V případě, že dojde k jejímu porušení, bude odejmuto povolení. Současně doplnit možnost pozastavení činnosti osobám, se kterými bylo zahájeno řízení o zrušení živnostenského oprávnění v souvislosti s jejich trestnou činností.

10.1.4.1.6.4 Alternativní varianta č. 3

V alternativní variantě č. 3 nově definovat pro všechna povolení trestněprávní bezúhonnost ve vztahu k zákonu o spotřebních daních. V této souvislosti je nutno ve stávajícím znění zákona o spotřebních daních přehodnotit ustanovení týkající se zániku povolení v návaznosti na zánik živnostenského oprávnění. Současně do jednotlivých ustanovení týkajících se vydání povolení doplnit možnost nevydat povolení navrhovateli, jehož osoby statutárního orgánu nebo členové statutárního orgánu byly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Zvolit takovou úpravu, aby tato podmínka byla naplněna po celou dobu trvání povolení. V případě, že dojde k jejímu porušení, bude odejmuto povolení. Trestněprávní bezúhonnost lze definovat podle různých kritérií a na základě toho lze jmenovat následující subvarianty.

Subvarianta a) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k hospodářským trestným činům. Hospodářské trestné činy „zajišťují trestněprávní ochranu ekonomiky před trestnou činností a tím i ochranu fungování hospodářského mechanismu a systému ekonomických vztahů.“ Z hlediska zavinění jsou hospodářské trestné činy koncipovány jako trestné činy úmyslné. V zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), jsou tyto trestné činy rozděleny do 4 okruhů chráněných zájmů, kterými jsou: i. trestné činy proti měně a platebním prostředkům, ii. trestné činy daňové, poplatkové a devizové, iii. trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku

s cizinou,

iv. trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu.

Subvarianta b) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k hospodářským trestným činům a trestným činům proti majetku. Pro vymezení hospodářských trestných činů platí text uvedený v subvariantě a). Trestné činy proti majetku patří mezi nejčastěji se vyskytující trestné činy vůbec. Z hlediska zavinění jsou trestné činy proti majetku koncipovány až na výjimky jako trestné činy úmyslné. Zajišťují trestněprávní ochranu zejména vlastnictví a majetku jako celku. Trestné činy proti majetku a trestné činy hospodářské se vymezují zvlášť úzkým vzájemným vztahem. Mezi široké spektrum skutkových podstat trestných činů proti majetku patří např. krádež, zpronevěra, podvod, lichva, zatajení věci, poškození věřitele či pletichy v insolvenčním řízení. V případě této varianty se jedná o podtržení razantní podmínky bezúhonnosti uvedené v předchozí variantě.

Subvarianta c) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k trestným činům spáchaným úmyslně v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Tato subvarianta je inspirována současnou právní úpravou bezúhonnosti upravenou v živnostenském zákoně. Důležité je pouze to, zda byl spáchán úmyslně a v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání. Takto vymezená bezúhonnost bezpochyby naplňuje ústavně konformní výklad práva na podnikání, resp. stanovení podmínek a omezení výkonu tohoto práva. V souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod se definice pohybuje v mezích základních práv a svobod a šetří jejich podstatu a smysl.

Subvarianta d) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k hospodářským trestným činům a úmyslným trestným činům proti majetku v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Bezúhonnost se vztahuje nejen ke spáchání hospodářských trestných činů, čímž je jasně vymezen záměr ochrany ekonomiky před trestnou činností a ochrany fungování hospodářského mechanismu, ale i úmyslným trestným činům proti majetku v souvislosti s podnikáním, čímž je reflektována společenská závažnost trestné činnosti a rovněž vztah k podnikání. Subvarianta e) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k jednotlivě vymezeným kritériím. Tato subvarianta nabízí možnost kombinace více atributů, jež mohou být pomocným vodítkem pro vymezení trestněprávní bezúhonnosti. V rámci této subvarianty je nutno důkladně zvážit nastavení jednotlivých kritérií. V tomto případě je nutno posoudit především následující hlediska: i. závažnost trestného činu (přečin, zločin), ii. význam chráněného zájmu (např. vlastnictví, majetek, nehmotné statky, ale i zájem

na ochraně měny, správného odvedení daně, poplatku a podobné povinné platby),

iii. formu zavinění (úmysl, nedbalost), iv. druh trestu (trest odnětí svobody - nepodmíněný trest odnětí svobody a podmíněné

odsouzení k trestu odnětí svobody, domácí vězení, peněžitý trest, zákaz činnosti aj.),

v. výměra trestu (stanovení konkrétní trestní sazby), vi. další okolnosti (souvislost s podnikáním, s předmětem podnikání).

10.1.4.1.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 10.1.4.1.7.1 Varianta 0 10.1.4.1.7.1.1 Náklady

Nadále budou z trhu komodit podléhajících spotřební dani vylučovány osoby, kterým bylo zrušeno živnostenské oprávnění v souvislosti s jejich trestnou činností, a to jak před vydáním povolení, tak v průběhu trvání povolení. Negativem zůstává, že řízení o zrušení živnostenského oprávnění bývá zdlouhavé s ohledem na možné obstrukce ze strany subjektu. Není tak umožněno dostatečně rychlé vyloučení potenciálně rizikového subjektu z oblasti spotřebních daní a hrozí tak zneužití vybraných výrobků tímto subjektem. Dále nebudou z tohoto trhu vyloučeny právnické osoby, které mají ve statutárním orgánu osoby s trestní minulostí, stejně jako členové statutárních orgánů s takovou minulostí. Teoreticky tak existuje potenciál, že tyto osoby do budoucna mohou způsobit daňové nedoplatky, respektive úniky na spotřební dani. Kvantifikace výše daňových nedoplatků, respektive úniků, je s ohledem na to, že se jedná o preventivní opatření, velice obtížné.

10.1.4.1.7.1.2 Přínosy

Bude dodržena zásada legislativní zdrženlivosti a bude zachována predikovatelnost podnikatelského prostředí. Varianta také ve vztahu k trestněprávní bezúhonnosti nezahrnuje možnost správního uvážení správce daně (postupuje se podle živnostenského zákona) s ohledem na korupční rizika.

10.1.4.1.7.2 Alternativní varianta č. 1 10.1.4.1.7.2.1 Náklady

Negativem této subvarianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti. Dalším negativem této varianty je možnost správního uvážení správce daně, jež může představovat korupční riziko. Do zákona o spotřebních daních se zapracuje podmínka trestněprávní bezúhonnosti osob statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení tak, aby v případě, že tyto osoby byly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání, nebylo vydáno nebo bylo odejmuto povolení. Tím vzroste správci daně časová a administrativní náročnost v souvislosti se zjišťováním předmětných informací a následných řízení vedených na základě zjištěného trestněprávního chování. Konkrétní vyčíslení těchto nákladů je obtížné. Náklady subjektů, které se v průběhu trvání povolení chovají v rozporu s podmínkou trestněprávní bezúhonnosti, mohou vzrůst v důsledku odejmutí povolení a následného případného dodanění vybraných výrobků. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.1.7.2.2 Přínosy

Tato varianta zachovává přínos nulové varianty, tedy že ve vztahu k definici trestněprávní bezúhonnosti nezahrnuje možnost správního uvážení správce daně nad rámec definice trestněprávní bezúhonnosti stanovené živnostenským zákonem s ohledem na korupční rizika a bude tak garantována větší právní jistota dotčených subjektů. Varianta současně rozšíří podmínku trestněprávní bezúhonnosti tak, jak je definována v živnostenském zákonu, na osobu navrhovatele, resp. daňového subjektu, jehož osoby statutárního orgánu nebo členové statutárního orgánu byly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Tím se lépe odhalí subjekty, které jsou rizikové s ohledem na porušování podmínky trestněprávní bezúhonnosti jejich osobami.

10.1.4.1.7.3 Alternativní varianta č. 2 10.1.4.1.7.3.1 Náklady

Negativem této subvarianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti. Do zákona o spotřebních daních se zapracuje podmínka trestněprávní bezúhonnosti osob statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení tak, aby v případě, že tyto osoby byly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání, nebylo vydáno nebo bylo odejmuto povolení. Tím vzroste správci daně časová a administrativní náročnost v souvislosti se zjišťováním předmětných informací a následných řízení vedených na základě zjištěného trestněprávního chování. Konkrétní vyčíslení těchto nákladů je obtížné. Náklady subjektů, které se v průběhu trvání povolení chovají v rozporu s podmínkou trestněprávní bezúhonnosti, mohou vzrůst v důsledku případného pozastavení činnosti z důvodu zahájení řízení o zrušení živnostenského oprávnění (například nedodržení smluv subjektem, omezení příjmů s důsledkem možného vzniku nedoplatků na ostatních daních, atp.). Další náklady by na subjekt mohly dopadnout v důsledku odejmutí povolení s rizikem případného dodanění vybraných výrobků. Subjektu budou omezeny podnikatelské aktivity ještě předtím, než mu bude pravomocně odebráno živnostenské oprávnění, které mu toto podnikání umožňuje. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit, kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.1.7.3.2 Přínosy

Varianta ve vztahu k definici trestněprávní bezúhonnosti nezahrnuje možnost správního uvážení správce daně nad rámec definice trestněprávní bezúhonnosti stanovené živnostenským zákonem s ohledem na korupční rizika. Varianta současně rozšíří podmínku trestněprávní bezúhonnosti tak, jak je definována v živnostenském zákonu, na osobu navrhovatele, resp. daňového subjektu, jehož osoby statutárního orgánu nebo členové statutárního orgánu byly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Tím se lépe odhalí subjekty, které jsou rizikové s ohledem na porušování podmínky trestněprávní bezúhonnosti jejich osobami. Vzhledem k tomu, že v této variantě se uvažuje o pozastavení činnosti osobám, se kterými bylo zahájeno řízení o zrušení živnostenského oprávnění a s ohledem na délku procesu a případné obstrukce subjektu při takovém řízení, je omezeno riziko zneužití vybraných výrobků v době trvání tohoto řízení.

10.1.4.1.7.4 Alternativní varianta č. 3 10.1.4.1.7.4.1 Náklady

Subvarianta a) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k hospodářským trestným činům Negativem této subvarianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti a zároveň nebude zaručen soulad definice trestněprávní bezúhonnosti se živnostenským zákonem. V zákonu o spotřebních daních je nutno přehodnotit ustanovení týkající se zániku povolení v návaznosti na zánik živnostenského oprávnění. Negativem této subvarianty je také nesouvislost některých skutkových podstat hospodářských trestných činů s předmětem posuzované činnosti (např. trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu) a dále skutečnost, že není reflektována společenská závažnost trestné činnost. Ta je v konečném důsledku vyjádřena vyslovením trestu, resp. nezvažuje se otázka, zda se v konkrétním případě jednalo o přečin (všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let) či zločin (všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákoníku přečiny), nezvažuje se druh a výměra trestu, stejně tak uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo možné podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody.

Subvarianta b) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k hospodářským trestným činům a trestným činům proti majetku Negativem této subvarianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti a zároveň nebude zaručen soulad definice trestněprávní bezúhonnosti se živnostenským zákonem. V zákonu o spotřebních daních je nutno přehodnotit ustanovení týkající se zániku povolení v návaznosti na zánik živnostenského oprávnění. Negativem této subvarianty je také nesouvislost některých skutkových podstat hospodářských trestných činů a trestných činů proti majetku s předmětem posuzované činnosti, jež by v konkrétních případech mohla znamenat nepřiměřeně tvrdou podmínku pro vstup na předmětný trh a dále skutečnost, že není reflektována společenská závažnost trestné činnosti.

Subvarianta c) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k trestným činům spáchaným úmyslně v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání V zákonu o spotřebních daních je nutno přehodnotit ustanovení týkající se zániku povolení v návaznosti na zánik živnostenského oprávnění. Dalšími negativy této varianty jsou možnost správního uvážení správce daně, jež může představovat korupční riziko, dále částečně nereflektovaná společenská závažnost trestné činnosti a nezohlednění výměry trestu. Negativum je také možno spatřovat v náročnosti na odbornost úředních osob správce daně v případě posuzování, zda spáchaný trestný čin souvisí s podnikáním nebo s předmětem podnikání v oblasti komodit zatížených spotřební daní.

Subvarianta d) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k hospodářským trestným činům a úmyslným trestným činům proti majetku v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání Negativem této subvarianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti a zároveň nebude zaručen soulad definice trestněprávní bezúhonnosti se živnostenským zákonem. V zákonu o spotřebních daních je nutno přehodnotit ustanovení týkající se zániku povolení v návaznosti na zánik živnostenského oprávnění. Dále je negativem této subvarianty také nesouvislost některých skutkových podstat hospodářských trestných činů a trestných činů proti majetku s předmětem posuzované činnosti, jež by v konkrétních případech mohla znamenat nepřiměřeně tvrdou podmínku pro vstup na předmětný trh a dále skutečnost, že není reflektována společenská závažnost trestné činnosti. V oblasti trestných činů proti majetku lze jako negativum chápat možnost správního uvážení, jež může představovat korupční riziko. V této variantě není částečně reflektována společenská závažnost trestné činnosti, neboť není zohledněna výměra trestu. Varianta klade náročnost na odbornost úředních osob správce daně v případě posuzování, zda spáchaný úmyslný trestný čin proti majetku souvisí s podnikáním nebo s předmětem podnikání v oblasti komodit zatížených spotřební daní.

Subvarianta e): Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k jednotlivě vymezeným kritériím Negativem této subvarianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti a zároveň nebude zaručen soulad definice trestněprávní bezúhonnosti se živnostenským zákonem. V zákonu o spotřebních daních je nutno přehodnotit ustanovení týkající se zániku povolení v návaznosti na zánik živnostenského oprávnění. Negativem je také příliš komplikované pojetí trestněprávní bezúhonnosti. Tato varianta vyžaduje požadavek na hlubší analýzu protiprávního jednání. Pokud budou podmínky nevhodně nastaveny, bude jejich změna časově náročná s ohledem na délku standardního legislativního procesu.

U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit, kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.1.7.4.2 Přínosy

Subvarianta a) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k hospodářským trestným činům Přínosem této subvarianty je preventivní zabezpečení trhu před potenciálně rizikovými osobami, které již mají zkušenosti s hospodářskou trestnou činností. Dalším přínosem může být nemožnost správního uvážení, jež by mohlo představovat korupční riziko.

Subvarianta b) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k hospodářským trestným činům a trestným činům proti majetku Přínosem této subvarianty je preventivní zabezpečení trhu před potenciálně rizikovými osobami, které již mají zkušenosti s hospodářskou trestnou činností nebo se dopustily trestného činu proti majetku. Dalším přínosem je jednoznačná definice trestněprávní bezúhonnosti, která nepředjímá správní uvážení správce daně. Přínosem této subvarianty je skutečnost, že stejnou úpravu obsahuje např. ustanovení § 54 odst. 2 zákona o povinném značení lihu, kde se za bezúhonnou považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný čin hospodářský, nebo se na ní hledí, jako by nebyla odsouzena. Stejná úprava je obsažena v ustanovení § 6b odst. 2 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pohonných hmotách“). Protože ve všech uvedených právních předpisech, tedy i v zákonu o spotřebních daních, posuzuje trestněprávní bezúhonnost orgán celní správy, je vhodné, aby definice trestněprávní bezúhonnosti byla stejná. Tím vzroste právní jistota subjektů.

Subvarianta c) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k trestným činům spáchaným úmyslně v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání Přínos této subvarianty lze spatřovat ve splnění požadavku ústavně konformního výkladu práva na podnikání, resp. stanovení podmínek a omezení výkonu tohoto práva. Trestněprávní bezúhonnost se neomezuje pouze ve vztahu k hospodářským trestným činům a trestným činům proti majetku, ale vztahuje se na trestné činy související s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Subvarianta částečně bere v potaz společenskou závažnost trestné činnosti, je tedy brána v úvahu forma zavinění trestného činu.

Subvarianta d) Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k hospodářským trestným činům a úmyslným trestným činům proti majetku v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání Přínosem této subvarianty je preventivní zabezpečení trhu před potenciálně rizikovými osobami, které již mají zkušenosti s hospodářskou trestnou činností nebo se dopustily vymezeného trestného činu proti majetku. Dalším přínosem může být v oblasti hospodářských trestných činů nemožnost správního uvážení, jež by mohlo představovat korupční riziko. V oblasti trestných činů proti majetku se trestněprávní bezúhonnost vztahuje na trestné činy související s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Subvarianta částečně bere v potaz společenskou závažnost trestné činnosti, je tedy brána v úvahu forma zavinění trestného činu.

Subvarianta e): Definice trestněprávní bezúhonnosti ve vztahu k jednotlivě vymezeným kritériím Trestněprávní bezúhonnost se neomezuje pouze ve vztahu k hospodářským trestným činům a trestným činům proti majetku. Subvarianta částečně bere v potaz společenskou závažnost trestné činnosti.

10.1.4.1.8 Návrh řešení

Jedním z hlavních kritérií při posouzení návrhu řešení obou okruhů řešené problematiky je výše nákladů, které dopadnou na dotčené subjekty v porovnání s potenciálem redukce nekalého chování konkrétních rizikových subjektů, které mohou nakládat s nezdaněnými vybranými výrobky. V rámci prvního okruhu řešené problematiky je dalším kritériem posouzení, zda navrhovaná opatření nebudou neúměrně dopadat na subjekty, které řádně a včas plní své povinnosti vůči správci spotřební daně. Materiál obsahuje nulovou a tři alternativní varianty. Třetí alternativní varianta je dále rozdělena na pět subvariant. Z hlediska prvního kritéria, tedy posuzování objektivity nastavení možností individuálního přístupu k subjektům v rámci jednotlivých povolení tak, aby nebyly plošně zatíženy subjekty, které si řádně plní své povinnosti ve vztahu ke spotřebním daním, se všechny varianty jeví jako shodné. Z hlediska druhého posuzovaného kritéria (nárůstu nákladů správce daně) lze za nejlepší považovat nulovou variantu. Naopak za nejproblematičtější lze považovat variantu č. 3e. Nulová varianta není spojena se změnou chování správce daně, zatímco každá alternativní varianta s sebou nese nárůst jeho úkonů a intenzity jeho správního posuzování. Správní uvážení správce daně není při posuzování trestněprávní bezúhonnosti vyžadováno u alternativních variant č. 1, 2 (posouzení podle živnostenského zákona) a č. 3a a 3b (zcela bez posouzení). Z pohledu kritéria redukce nekalého jednání (včetně jednání vedoucího ke vzniku daňových nedoplatků) se jako nejméně vhodná ukazuje nulová varianta, neboť vstup na trh a odejmutí příslušných povolení není vázáno na osoby statutárního orgánu (navrhovatele nebo držitele povolení) nebo na členy statutárního orgánu (navrhovatele nebo držitele povolení), které byly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání. Jako nejvhodnější by se jevily alternativní varianty č. 1 a č. 2, nicméně zde stále existuje prodleva mezi zahájením řízení o zrušení živnostenského oprávnění a následným zánikem povolení. Oproti tomu varianty č. 3a až 3e s touto prodlevou nepočítají. Podle posledního kritéria lze jako vhodné volit varianty č. 0, 1, 2, 3a a 3b, neboť ve všech variantách je přesně definováno kritérium trestněprávní bezúhonnosti, subjekt je předem jasně obeznámen se všemi skutečnostmi týkajícími se nevydání či odejmutí povolení a je eliminováno správní uvážení správce daně. Nicméně varianty č. 0, 1 a 2 navazují na správní uvážení podle živnostenského zákona. Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 20. Pokud jsou uvažována všechna kritéria vcelku, lze za nejvhodnější považovat alternativní varianty č. 3a a č. 3b. Vzhledem k tomu, že varianta č. 3b je již zavedena v zákonu o povinném značení lihu a v zákonu o pohonných hmotách, byla vybrána varianta č. 3b. Tabulka č. 20

Var. č.Var. č.Var. č.Var. č.Var. č.Var. č.Var. č.Var č.

Pořadí variant0123a3b3c3d3e Zvýšení nákladů všech subjektů1. - 8. 1. - 8. 1. - 8. 1. - 8. 1. - 8. 1. - 8. 1. - 8. 1. - 8. na trhu Náklady na

1. 2. – 5. 2. – 5. 2. – 5. 2. – 5. 6. 7. 8.

správce daně Potenciál redukce

8. 7. 6. 1. – 5. 1. – 5. 1. – 5. 1. – 5. 1. – 5.

nekalého jednání Právní jistota

3. - 5. 3. - 5. 3. - 5. 1. - 2. 1. - 2. 6. - 8. 6. - 8. 6. - 8.

subjektů

Celkem 17,5 19 18 12,5 12,5 20,5 21,5 22,5

10.1.4.2 Daňová bezdlužnost 10.1.4.2.1 Definice problému

Problematičnost osob, které žádají o příslušné povolení, nebo jsou již jeho držitelem, je možné spatřovat také ve skutečnosti, že mají nedoplatky evidované celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Na osoby, které mají výše uvedené nedoplatky, ale je jim podle daňového řádu povoleno posečkání jejich úhrady nebo rozložení jejich úhrady na splátky, je vhodné pohlížet, jako na osoby, které mají zájem řádně plnit své povinnosti. Vzhledem k tomu, že tyto osoby spolupracují se správcem daně a ten na základě správního uvážení rozhodl, že jsou schopny dostát svým závazkům, tedy že není vysoká míra rizika nezabezpečení veřejného zájmu na řádném vybrání daní, je vhodné volit k těmto osobám jiný, mírnější přístup než k osobám rizikovým.

10.1.4.2.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Daňová bezdlužnost je u analyzovaných povolení řešena ve všech případech před jejich vydáním. Povolení se vydá pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle insolvenčního zákona a který nemá nedoplatky evidované celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V průběhu trvání povolení je z důvodu porušení daňové bezdlužnosti v zákoně o spotřebních daních zakotvena možnost odejmutí povolení u provozovatele daňového skladu a u oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků. Vzhledem k tomu, že nabytím právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení vzniká subjektu povinnost daň přiznat a zaplatit, není uživateli z důvodu porušení daňové bezdlužnosti povolení odejmuto, ale může za zpřísněného dozoru správce daně tyto vybrané výrobky dopoužívat. Tento odlišný přístup je zvolen z důvodu rizika vzniku vysokých daňových nedoplatků (uživatelé obvykle daň neodvádí) a také proto, že vybrané výrobky, které mají být pro další použití osvobozeny, budou zdaněny a tedy pro další použití cenově nevhodné. Ze stejného důvodu jsou povolení uživatele vydávána u lihu nejdéle do konce roku, pro který bylo povolení uděleno, u ostatních vybraných výrobků nejdéle do konce třetího roku od konce roku, v němž bylo povolení vydáno.

10.1.4.2.3 Identifikace dotčených subjektů V případě daňové bezdlužnosti jsou dotčenými subjekty zejména provozovatelé daňových skladů, oprávnění příjemci pro opakované přijímaní vybraných výrobků a uživatelé.

Pokud na základě výsledků provedené analýzy bude rozhodnuto vztáhnout nová kritéria i na držitele ostatních povolení, budou dotčenými subjekty všichni držitelé povolení, která zákon o

spotřebních daních uvádí. Dále bude dotčeným subjektem i správce daně.

Dalším okruhem subjektů, kterému je potřebné materiál RIA poskytnout ke konzultacím je

široká veřejnost, nejen odborná, právě s ohledem na to, že se jedná o nově zaváděné

opatření s významným dopadem do základních práv a svobod v souvislosti s právem na podnikání. Vhodným způsobem poskytnutí materiálu RIA ke konzultacím je jeho zveřejnění na webových stránkách Ministerstva financí a Generálního ředitelství cel. Ve všech navržených alternativních variantách je okruh dotčených subjektů totožný. Konzultace s dotčenými subjekty bude probíhat prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČAPPO, UVDL, ČSZV, ČSPS), popřípadě prostřednictvím správce daně.

10.1.4.2.4 Popis cílového stavu

Cílový stav vycházející z analýzy jednotlivých typů povolení vydávaných podle zákona o spotřebních daních je vyřadit osoby, které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s právními předpisy v oblasti daní a cel a bude tak docházet ke vzniku daňových nedoplatků. Kvantifikovat úspěšnost řešení tohoto cíle lze například analýzou výše daňových nedoplatků, popřípadě vyhodnocením četnosti daňových úniků způsobených osobami, které dosud mohly nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani, aniž by prošly nově nastavenými parametry vydávání a případných odnímání příslušných povolení podle zákona o spotřebních daních.

10.1.4.2.5 Zhodnocení rizika nečinnosti

V případě nečinnosti lze nadále z důvodu nesplnění podmínky daňové bezdlužnosti nevydat či odejmout povolení provozovateli daňového skladu a oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků pokud není zajištěno uhrazení nedoplatku evidovaného celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatku na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Obdobná situace může v případě nečinnosti nastat i u některých ostatních povolení uvedených v zákoně o spotřebních daních. V případě nečinnosti zůstane u uživatele stav, kdy z důvodů nesplnění podmínky daňové bezdlužnosti nevydá správce daně povolení. Pokud je již povolení vydáno, nedojde z důvodu neplnění podmínky daňové bezdlužnosti k jeho odejmutí (vysvětleno v bodě 10.1.4.2.2).

10.1.4.2.6 Návrh variant řešení 10.1.4.2.6.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu. To znamená, že daňová bezdlužnost je řešena před vydáním povolení u provozovatele daňového skladu, oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků i uživatele. Povolení se vydá pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle insolvenčního zákona a který nemá nedoplatky evidované celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dále by zůstala v zákoně o spotřebních daních možnost odejmout povolení v průběhu jeho trvání z důvodu porušení daňové bezdlužnosti u provozovatele daňového skladu a u oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků. U uživatele by nadále možnost odejmout povolení z důvodu porušení daňové bezdlužnosti nebyla obsažena v zákoně o spotřebních daních s ohledem na důvody uvedené v popisu existujícího právního stavu (viz bod 10.1.4.2.2). V případě této varianty u ostatních povolení uvedených v zákoně o spotřebních daních zůstane ponechán stávající stav.

10.1.4.2.6.2 Alternativní varianta č. 1

Daňová bezdlužnost je u analyzovaných povolení řešena ve všech případech před jejich vydáním. Varianta předpokládá ponechání stávajícího stavu v případě porušení podmínek daňové bezdlužnosti provozovatelem daňového skladu a oprávněným příjemcem pro opakované přijímání vybraných výrobků. Přitom je možno přehodnotit v porovnání se stávajícím stavem, jak postupovat v případě, že subjekt po uplynutí zákonem stanovené lhůty opětovně podá návrh na vydání nového povolení. Dále by v rámci této varianty byly sjednoceny podmínky odnětí povolení z důvodu porušení daňové bezdlužnosti tím, že by byla nově zavedena možnost odejmout povolení z tohoto důvodu také uživateli vybraných výrobků. V případě odejmutí povolení tak uživateli v souvislosti s ukončením činnosti vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit ze všech vybraných výrobků, které přijal na základě vydaného povolení a které doposud nepoužil. Varianta dále uvažuje o časově neomezeném povolení pro uživatele vybraných výrobků. Z tohoto důvodu by mělo být nadále jednoznačně stanoveno, po jaké době uživatel může opětovně podat návrh na vydání nového povolení. Povinnost splnění podmínky daňové bezdlužnosti bude dále rozšířena na fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení anebo vykonávají činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení. Stejným způsobem je možno postupovat v případě ostatních povolení uvedených v zákoně o spotřebních daních, tedy zavést podmínku daňové bezdlužnosti před vydáním povolení i v průběhu jejich trvání.

10.1.4.2.6.3 Alternativní varianta č. 2

Daňová bezdlužnost je u analyzovaných povolení řešena ve všech případech před jejich vydáním. Tato varianta by předpokládala ponechání stávajícího stavu v případě porušení podmínek daňové bezdlužnosti provozovatelem daňového skladu a oprávněným příjemcem pro opakované přijímání vybraných výrobků a mohlo by být v porovnání se stávajícím stavem přehodnoceno, jak postupovat v případě, že subjekt po uplynutí zákonem stanovené lhůty opětovně podá návrh na vydání nového povolení. Dále by v rámci této varianty byly sjednoceny podmínky odnětí povolení z důvodu porušení daňové bezdlužnosti tím, že by byla nově zavedena možnost odejmout povolení z tohoto důvodu také uživateli vybraných výrobků. V případě odejmutí povolení by uživateli nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit ze všech vybraných výrobků, které již přijal na základě vydaného povolení a které doposud nepoužil. Bylo by mu zároveň umožněno pod zpřísněným dohledem správce daně doužívat tyto osvobozené vybrané výrobky pro účel použití a za podmínek, které byly stanoveny v odejmutém povolení. Vzhledem k tomu, že mu bude povolení odejmuto, nebude již nadále moci přijmout další osvobozené vybrané výrobky. Správce daně s ohledem na povahu výrobku, účel použití a množství přijatých vybraných výrobků stanoví dobu, do které je uživatel povinen doužívat tyto osvobozené vybrané výrobky, nejdéle však do doby platnosti odejmutého povolení. V případě, že situace nedovolí subjektu takové výrobky doužívat v rámci stanovené doby, vznikne mu z těchto výrobků povinnost daň přiznat a zaplatit. Nově by mělo být jednoznačně stanoveno, po jaké době uživatel může opětovně podat návrh na vydání nového povolení.

10.1.4.2.6.4 Alternativní varianta č. 3

Daňová bezdlužnost je u analyzovaných povolení řešena ve všech případech před jejich vydáním. Tato varianta by předpokládala ponechání stávajícího stavu v případě porušení podmínek daňové bezdlužnosti provozovatelem daňového skladu a oprávněným příjemcem pro opakované přijímání vybraných výrobků a mohlo by být v porovnání se stávajícím stavem přehodnoceno, jak postupovat v případě, že subjekt po uplynutí zákonem stanovené lhůty opětovně podá návrh na vydání nového povolení.

Dále by v rámci této varianty byly sjednoceny podmínky odnětí povolení z důvodu porušení daňové bezdlužnosti tím, že by byla nově zavedena možnost odejmout povolení z tohoto důvodu také uživateli vybraných výrobků. V případě odejmutí povolení by uživateli nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit ze všech vybraných výrobků, které již přijal na základě vydaného povolení a které doposud nepoužil. Bylo by mu zároveň umožněno se souhlasem správce daně prodat zbývající osvobozené vybrané výrobky jiné osobě, která je držitelem zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně pro stejný vybraný výrobek nebo stejný účel použití. Správce daně s ohledem na povahu výrobku, účel použití a množství přijatých vybraných výrobků stanoví dobu, do které je uživatel povinen prodat tyto osvobozené vybrané výrobky, nejdéle však do doby platnosti odejmutého povolení. V případě, že situace nedovolí subjektu takové výrobky prodat v rámci stanovené doby, vznikne mu z těchto výrobků povinnost daň přiznat a zaplatit. Nově by mělo být jednoznačně stanoveno, po jaké době uživatel může opětovně podat návrh na vydání nového povolení.

10.1.4.2.6.4 Alternativní varianta č. 4

Daňová bezdlužnost je u analyzovaných povolení řešena ve všech případech před jejich vydáním. Tato varianta by byla kombinací variant č. 2 a č. 3 s tím, že subjekt by mohl přijaté osvobozené vybrané výrobky doužívat, popřípadě doprodat. Správce daně s ohledem na povahu výrobku, účel použití a množství přijatých vybraných výrobků stanoví dobu, do které je uživatel povinen doužívat, popřípadě prodat tyto osvobozené vybrané výrobky, nejdéle však do doby platnosti odejmutého povolení. V případě, že situace nedovolí subjektu takové výrobky doužívat, popřípadě prodat v rámci stanovené doby, vznikne mu z těchto výrobků povinnost daň přiznat a zaplatit. Nově by mělo být jednoznačně stanoveno, po jaké době uživatel může opětovně podat návrh na vydání nového povolení.

10.1.4.2.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 10.1.4.2.7.1 Varianta 0 10.1.4.2.7.1.1 Náklady

Může se vyskytnout názor, že se jedná o riziko diskriminace osob, pokud na všechny analyzované osoby není pohlíženo stejně. Uživateli není z důvodu nesplnění podmínky daňové bezdlužnosti odejmuto povolení (vysvětleno dříve). V případě ostatních povolení zůstane u této varianty stávající stav.

10.1.4.2.7.1.2 Přínosy

Bude dodržena zásada legislativní zdrženlivosti a bude zachována predikovatelnost podnikatelského prostředí. Nebude porušeno riziko diskriminace osob, to znamená, že nedojde k neodůvodněnému zvýhodnění, resp. znevýhodnění jedněch subjektů před druhými. Jiné řešení u uživatele v případě této varianty je postaveno na odlišných podmínkách činnosti, která je uživateli zákonem o spotřebních daních umožněna.

10.1.4.2.7.2 Alternativní varianta č. 1 10.1.4.2.7.2.1 Náklady

Jedno z možných negativ této varianty bude závislé na případné změně lhůty pro opětovné podání návrhu na vydání nového povolení pro provozování daňového skladu a oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, resp. na zavedení lhůty pro opětovné podání návrhu na vydání nového povolení v případě uživatele. Dalším negativem je, že v případě odejmutí povolení uživateli v souvislosti s ukončením činnosti vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit ze všech vybraných výrobků, které přijal na základě vydaného povolení a které doposud nepoužil. V takovém případě může dojít ke vzniku nedoplatku, který výrazně převýší nedoplatek, na základě kterého bude povolení odejmuto. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit, kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.2.7.2.2 Přínosy

Subjektu nebude nadále narůstat objem vybraných výrobků v případě existence předmětných nedoplatků a nebude mu tak umožněno další rizikové chování, resp. zneužití přijatých vybraných výrobků. Tím, že bude rozšířen okruh osob, které budou muset splnit podmínku daňové bezdlužnosti, dojde k vyšší eliminaci rizikových subjektů z trhu vybraných výrobků podléhajících spotřební dani a tím ke snížení rizika vzniku nekalého jednání.

10.1.4.2.7.3 Alternativní varianta č. 2 10.1.4.2.7.3.1 Náklady

Jedno z možných negativ této varianty bude závislé na případné změně lhůty pro opětovné podání návrhu na vydání nového povolení pro provozování daňového skladu a oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, resp. na zavedení lhůty pro opětovné podání návrhu na vydání nového povolení v případě uživatele. Tato varianta umožňuje uživateli v případě odejmutí povolení doužívat již přijaté a doposud nepoužité vybrané výrobky bez vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Případným negativem zůstává skutečnost, že uživateli vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit pokud tyto vybrané výrobky nedoužívá ve stanovené lhůtě. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit, kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.2.7.3.2 Přínosy

Subjektu nebude nadále narůstat objem vybraných výrobků v případě existence předmětných nedoplatků a nebude mu tak umožněno další rizikové chování, resp. zneužití přijatých vybraných výrobků. Současně mu bude umožněno již přijaté a doposud nepoužité vybrané výrobky doužívat za podmínek stanovených správcem daně.

10.1.4.2.7.4 Alternativní varianta č. 3 10.1.4.2.7.4.1 Náklady

Jedno z možných negativ této varianty bude závislé na případné změně lhůty pro opětovné podání návrhu na vydání nového povolení pro provozování daňového skladu a oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, resp. na zavedení lhůty pro opětovné podání návrhu na vydání nového povolení v případě uživatele. Tato varianta umožňuje uživateli v případě odejmutí povolení prodat již přijaté a doposud nepoužité vybrané výrobky bez vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Případným negativem zůstává skutečnost, že uživateli vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit pokud tyto vybrané výrobky neprodá ve stanovené lhůtě. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit, kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.2.7.4.2 Přínosy

Subjektu nebude nadále narůstat objem vybraných výrobků v případě existence předmětných nedoplatků a nebude mu tak umožněno další rizikové chování, resp. zneužití přijatých vybraných výrobků. Současně mu bude umožněno již přijaté a doposud nepoužité vybrané výrobky prodat za podmínek stanovených správcem daně.

10.1.4.2.7.5 Alternativní varianta č. 4 10.1.4.2.7.5.1 Náklady

Jedno z možných negativ této varianty bude závislé na případné změně lhůty pro opětovné podání návrhu na vydání nového povolení pro provozování daňového skladu a oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, resp. na zavedení lhůty pro opětovné podání návrhu na vydání nového povolení v případě uživatele. Tato varianta umožňuje uživateli v případě odejmutí povolení doužívat, popřípadě prodat již přijaté a doposud nepoužité vybrané výrobky bez vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Případným negativem zůstává skutečnost, že uživateli vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit pokud tyto vybrané výrobky nedoužívá, popřípadě neprodá ve stanovené lhůtě. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit, kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.2.7.5.2 Přínosy

Subjektu nebude nadále narůstat objem vybraných výrobků v případě existence předmětných nedoplatků a nebude mu tak umožněno další rizikové chování, resp. zneužití přijatých vybraných výrobků. Současně mu bude umožněno již přijaté a doposud nepoužité vybrané výrobky doužívat, popřípadě prodat za podmínek stanovených správcem daně.

10.1.4.2.8 Návrh řešení

Jedním z hlavních kritérií při posouzení návrhu řešení obou okruhů řešené problematiky je výše nákladů, které dopadnou na dotčené subjekty v porovnání s potenciálem redukce nekalého chování konkrétních rizikových subjektů, které mohou nakládat s nezdaněnými vybranými výrobky. V rámci prvního okruhu řešené problematiky je dalším kritériem posouzení, zda navrhovaná opatření nebudou neúměrně dopadat na subjekty, které řádně a včas plní své povinnosti vůči správci spotřební daně. Materiál obsahuje nulovou variantu, ve které je problém daňové bezdlužnosti již řešen před vydáním povolení pro provozovatele daňového skladu, oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků a uživatele. Odejmutí povolení je v rámci nulové varianty řešeno již u prvních dvou jmenovaných osob. Vzhledem k tomu, že nulová varianta neřeší problematiku odejmutí povolení uživateli, všechny alternativní varianty se týkají pouze odejmutí povolení uživatele s různými způsoby ukončení činnosti. V rámci konzultací je přesto vhodné se zabývat také nulovou variantou, protože v některých případech může nastat situace, kdy nedoplatek na daních, který bude příčinou odejmutí povolení uživatele, bude mnohonásobně nižší než nedoplatek, který vznikne v důsledku odejmutí tohoto povolení (a následně nebude uhrazen žádný z těchto nedoplatků). Nulová varianta se však nezabývá plněním podmínky daňové bezdlužnosti u fyzických osob statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení anebo vykonávají činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení. Z hlediska prvního kritéria, tedy posuzování objektivity nastavení možností individuálního přístupu k subjektům v rámci jednotlivých povolení tak, aby nebyly plošně zatíženy subjekty, které si řádně plní své povinnosti ve vztahu ke spotřebním daním, se všechny varianty jeví jako shodné. Z hlediska druhého posuzovaného kritéria (nárůstu nákladů správce daně) lze za nejlepší považovat nulovou variantu, ostatní varianty lze z hlediska potenciálního nárůstu nákladů správce daně považovat za shodné, neboť oproti nulové variantě náklady správce daně mírně navýší. Z pohledu kritéria redukce nekalého jednání (včetně jednání vedoucího ke vzniku daňových nedoplatků) lze konstatovat, že v rámci nulové varianty není zajištěn jednotný přístup ke všem subjektům nakládajícím s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani, a proto byla tato varianta vyhodnocena jako nejméně vhodná. Takové hodnocení vychází z předpokladu, že uživatel je rizikovým subjektem. Oproti tomu se jako nejvhodnější jeví alternativní varianta č. 1, která umožňuje odejmout povolení uživateli a dále umožňuje posuzovat daňovou bezdlužnost i u fyzických osob statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení anebo vykonávají činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení.

Podle posledního kritéria lze všechny varianty hodnotit stejně, neboť přesně definují, za jakých podmínek může být povolení uživatele odejmuto a uživatel je předem jasně obeznámen se všemi skutečnostmi týkajícími se odejmutí povolení. Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 21. Pokud jsou uvažována všechna kritéria vcelku, lze za nejvhodnější považovat alternativní variantu č. 1. Tabulka č. 21 Pořadí variant Varianta 0 Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Varianta 4 Zvýšení nákladů všech

1. - 5. 1. - 5. 1. - 5. 1. - 5. 1. - 5.

subjektů na trhu Náklady na správce

1. 2. – 5. 2. – 5. 2. – 5. 2. – 5.

daně Potenciál redukce

5. 1. 2. - 4. 2. - 4. 2. - 4.

nekalého jednání Právní jistota subjektů 1. - 5. 1. - 5. 1. - 5. 1. - 5. 1. - 5.

Celkem 12 10,5 12,5 12,5 12,5

10.1.4.3 Daňová spolehlivost 10.1.4.3.1 Definice problému

Za rizikové ve vztahu k plnění povinností spjatých se zákonem o spotřebních daních lze považovat také osoby, kterým byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů. Je vhodné vyhodnotit, zda posuzování daňové spolehlivosti má vést k vyřazení osob, které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s právními předpisy v oblasti spotřebních daní a dále, zda posuzovat daňovou spolehlivost i v průběhu trvání příslušných povolení. Zákon o spotřebních daních v současné době maximálně konkretizuje kritéria výše uložené pokuty a stanovuje počet opakovaného porušení povinností. Některé jiné zákony takto přesně vymezené hranice nepoužívají, ovšem je nutné mít na zřeteli, že se ve většině případů jedná o nedaňové zákony; jako daňový zákon je možno uvést zákon o DPH, nicméně na základě této podmínky zde neprobíhá dodanění subjektu. U těchto zákonů lze použít nekonkretizované vymezení, které je dále upraveno metodikou s větší volností správního uvážení. Oproti tomu podle zákona o spotřebních daních by na základě porušení výše uvedených kritérií došlo ve většině případů k odejmutí povolení a následnému dodanění subjektu.

10.1.4.3.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Daňová spolehlivost je u analyzovaných povolení zjišťována ve všech případech před jejich vydáním formou čestného prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou. Současně je v zákoně o spotřebních daních definováno závažné porušení celních nebo daňových předpisů a to jako takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta, úrok z prodlení nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší. Opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů se rozumí jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu. Povinnost předkládat výše uvedené čestné prohlášení má informativní charakter pro správce daně, aby získal informace o subjektu, který předkládá návrh na vydání povolení a mohl po vydání povolení při správě daně využít další nástroje, které mu poskytuje zákon o spotřebních daních, popřípadě procesní předpis. V průběhu trvání povolení k provozování daňového skladu nebo oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků může být subjektům povolení odejmuto, pokud jinak porušují své povinnosti a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě. Uživateli v tomto případě není povolení odejmuto ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v popisu existujícího právního stavu u daňové bezdlužnosti, viz bod 10.1.4.2.2.

10.1.4.3.3 Identifikace dotčených subjektů V případě daňové spolehlivosti jsou dotčenými subjekty zejména provozovatelé daňových skladů, oprávnění příjemci pro opakované přijímaní vybraných výrobků a uživatelé.

Pokud na základě výsledků provedené analýzy bude rozhodnuto vztáhnout nová kritéria i na držitele ostatních povolení, budou dotčenými subjekty všichni držitelé povolení, která zákon o

spotřebních daních uvádí. Dále bude dotčeným subjektem i správce daně.

Dalším okruhem subjektů, kterému je potřebné materiál RIA poskytnout ke konzultacím je

široká veřejnost, nejen odborná, právě s ohledem na to, že se jedná o nově zaváděné

opatření s významným dopadem do základních práv a svobod v souvislosti s právem na podnikání. Vhodným způsobem poskytnutí materiálu RIA ke konzultacím je jeho zveřejnění na webových stránkách Ministerstva financí a Generálního ředitelství cel. Ve všech navržených alternativních variantách je okruh dotčených subjektů totožný. Konzultace s dotčenými subjekty bude probíhat prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČAPPO, UVDL, ČSZV, ČSPS), popřípadě prostřednictvím správce daně.

10.1.4.3.4 Popis cílového stavu

Cílový stav vycházející z analýzy jednotlivých typů povolení vydávaných podle zákona o spotřebních daních je vyřadit osoby, které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s právními předpisy v oblasti daní a cel a bude tak docházet ke vzniku daňových nedoplatků. Kvantifikovat úspěšnost řešení tohoto cíle lze například analýzou výše daňových nedoplatků, popřípadě vyhodnocením četnosti daňových úniků způsobených osobami, které dosud mohly nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani, aniž by prošly nově nastavenými parametry vydávání a případných odnímání příslušných povolení podle zákona o spotřebních daních.

10.1.4.3.5 Zhodnocení rizika nečinnosti

V případě nečinnosti nebudou nadále z trhu komodit podléhajících spotřební dani s ohledem na rizika dostatečně rychle vyloučeny osoby, kterým byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů.

Před vydáním povolení bude nadále předkládáno čestné prohlášení, které má pouze informativní charakter pro správce daně. Rizikem je, že v některých případech mohou být povolení vydávána osobám, které jsou daňově nespolehlivé. Správci daně v takovém případě není poskytnuta okamžitá jistota ohledně skutečností prokazovaných čestným prohlášením, které si musí ověřovat. V průběhu trvání povolení k provozování daňového skladu nebo oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků může být subjektům povolení odejmuto, pokud jinak porušují své povinnosti a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě (například § 20 odst. 19 písm. b)). Rizikem však může být, že zákonem o spotřebních daních nejsou taxativně vymezena kritéria porušení povinností a v aplikační praxi může docházet k nejednotnému výkladu, zda daňová nespolehlivost je důvodem k odejmutí povolení podle tohoto ustanovení. Uživateli v tomto případě není povolení odejmuto ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v popisu existujícího právního stavu u daňové bezdlužnosti, viz bod 10.1.4.2.2. Tato skutečnost se prozatím neprokázala být rizikovou. Obdobná situace může v případě nečinnosti nastat i u některých ostatních povolení uvedených v zákonu o spotřebních daních.

10.1.4.3.6 Návrh variant řešení 10.1.4.3.6.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu. Z toho vyplývá, že daňová spolehlivost je u analyzovaných povolení zjišťována ve všech případech před jejich vydáním formou čestného prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou. Současně je v zákonu o spotřebních daních definováno závažné porušení celních nebo daňových předpisů a to jako takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta, úrok z prodlení nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší. Opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů se rozumí jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu. Povinnost předkládat výše uvedené čestné prohlášení má informativní charakter pro správce daně, aby získal informace o subjektu předkládajícím návrh na vydání povolení a mohl po vydání povolení při správě daně využít další nástroje, které mu poskytuje zákon o spotřebních daních, popřípadě procesní předpis. V průběhu trvání povolení k provozování daňového skladu nebo oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků může být subjektům povolení odejmuto, pokud jinak porušují své povinnosti a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě. Uživateli v tomto případě není povolení odejmuto ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v popisu existujícího právního stavu u daňové bezdlužnosti, viz bod 10.1.4.2.2.

10.1.4.3.6.2 Alternativní varianta č. 1

V rámci alternativní varianty č. 1 by byla zrušena povinnost předkládat společně s návrhem na vydání povolení čestné prohlášení k prokázání daňové spolehlivosti při současném zachování definice závažného a opakovaného porušení celních a daňových předpisů. Pro správce daně by nevzrostla administrativní náročnost, neboť již v současné době ověřuje, zda navzdory předloženému čestnému prohlášení subjektu nebyla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů. Na základě porušení podmínky daňové spolehlivosti by nebylo povolení vydáno. Dále by v rámci této varianty byla zavedena povinnost splňovat podmínku daňové spolehlivosti po celou dobu existence povolení. Pokud by subjekt získal patřičné povolení a následně by podmínku daňové spolehlivosti již nesplňoval, byla by tato skutečnost důvodem pro odejmutí již vydaného povolení. V ustanoveních týkajících se povolení provozovatele daňového skladu a oprávněného příjemce by bylo nutno v legislativním textu příslušných ustanovení přesně vymezit důvody odejmutí těchto povolení ve vztahu ke stávajícímu znění zákona o spotřebních daních. Dnes lze odejmout povolení na základě skutečnosti, že subjekt porušuje povinnosti uložené zákonem o spotřebních daních a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě. Ze stejných důvodů by mělo být jednoznačně stanoveno, jak postupovat v případě, že subjekt po uplynutí zákonem stanovené lhůty opětovně podá návrh na vydání nového povolení. Nově by se z důvodu daňové nespolehlivosti odejmulo povolení i uživateli. V tomto případě by mu vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit ze všech vybraných výrobků, které přijal na základě vydaného povolení a které doposud nepoužil. Lze zvažovat možnost doužívání nebo doprodeje vybraných výrobků v případě odejmutí povolení uživatele obdobně jako u alternativních variant č. 2, 3 a 4 daňové bezdlužnosti. U této varianty lze uvažovat o subvariantě, v rámci které by byla přehodnocena stávající definice „závažné porušení celních nebo daňových předpisů“ a „opakované porušení celních nebo daňových předpisů“. Stejným způsobem je možno postupovat v případě ostatních povolení uvedených v zákonu o spotřebních daních.

10.1.4.3.6.3 Alternativní varianta č. 2

U alternativní varianty č. 2 by bylo navrženo nedefinovat pojmy „závažné porušení celních nebo daňových předpisů“ a „opakované porušení celních nebo daňových předpisů“ v zákonu o spotřebních daních a nevázat tak daňovou spolehlivost pouze na výši pokuty a počet opakovaného porušení povinností. Podmínka spolehlivosti by byla vztažena i na dodržování účetních předpisů. Tato varianta by předpokládala, že daňová spolehlivost nebude odpovídat určité hranici uložené pokuty nebo stanovenému počtu opakovaného porušení povinností, která se ponechají na vymezení správní praxi. Na aktuální situaci by bylo možno reagovat tím, že si správní praxe vymezí pojmy závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, což by vyžadovalo po správcích daně stanovení jednotného přístupu k posuzování definovaných pojmů tak, aby nedocházelo ke zneužití tohoto institutu. Dále by v rámci této varianty byla zavedena povinnost splňovat podmínku daňové spolehlivosti po celou dobu existence povolení pro subjekt i osoby, které jsou v právnické osobě statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu. Pokud by subjekt získal patřičné povolení a následně by podmínku daňové spolehlivosti již nesplňoval, byla by tato skutečnost důvodem pro odejmutí již vydaného povolení.

Dále by bylo stanoveno, jak postupovat v případě, že subjekt po uplynutí zákonem stanovené lhůty opětovně podá návrh na vydání nového povolení. Nově by se z důvodu daňové nespolehlivosti odejmulo povolení i uživateli. V tomto případě by mu vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit ze všech vybraných výrobků, které přijal na základě vydaného povolení a které doposud nepoužil. Stejným způsobem je možno postupovat v případě ostatních povolení uvedených v zákoně o spotřebních daních.

10.1.4.3.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 10.1.4.3.7.1 Varianta 0 10.1.4.3.7.1.1 Náklady

Náklady této varianty jsou spojeny s tím, že si správce daně bude muset nadále ověřovat skutečnosti uvedené navrhovatelem v čestném prohlášení, které má pouze informativní charakter. Dalším rizikem je, že povolení dále mohou být vydávána osobám, které jsou daňově nespolehlivé a mohou potenciálně způsobit nedoplatky na spotřební dani. Administrativní náklady subjektu jsou spojeny právě s povinností předložit čestné prohlášení. Tyto náklady jsou však zanedbatelné. Zákon o spotřebních daních podle příslušných ustanovení umožňuje odejmout povolení provozovateli daňového skladu a také oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků, pokud jinak porušují své povinnosti a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě (§ 20 a 22 odst. 19 písm. b)). Negativem uvedených ustanovení je, že taxativně nevymezují kritéria neplnění zmíněných povinností, což může v aplikační praxi vést k nejednotnému výkladu, zda daňová nespolehlivost je důvodem k odejmutí uvedených povolení podle těchto ustanovení, což může vést k právní nejistotě subjektů. V praxi jsou obavy správce daně odůvodněné, neboť při odejmutí povolení dojde ke zdanění všech vybraných výrobků, se kterými subjekt podle uvedených povolení nakládá. V konečném důsledku může dojít k soudním sporům o náhradu škody. Za negativum lze z hlediska provozovatele daňového skladu a oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků považovat i skutečnost, že ze stejných důvodů není odejmuto povolení také uživateli vybraných výrobků.

10.1.4.3.7.1.2 Přínosy

Přínosem této varianty je dodržení zásady legislativní zdrženlivosti. Za pozitivum lze považovat objektivní nastavení možností individuálního přístupu k subjektům v rámci jednotlivých povolení tak, aby nebyly plošně zatíženy subjekty, které si řádně plní své povinnosti ve vztahu ke spotřebním daním.

10.1.4.3.7.2 Alternativní varianta č. 1 10.1.4.3.7.2.1 Náklady

Negativem této varianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti. Stanovení konkrétní hranice „závažného porušení celních nebo daňových předpisů“ a „opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů“ málo reflektuje aktuální vývoj na trhu dané komodity, a to zejména s ohledem na aktuální typy daňových úniků, přičemž nejsou brány v potaz případné potřeby správní praxe, která by projevy nežádoucího chování zvážila a posoudila jeho intenzitu s možností individuálního přístupu podle ekonomické situace subjektu. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit, kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.3.7.2.2 Přínosy

Budou sníženy administrativní náklady subjektů z důvodu zrušení povinnosti předkládat čestné prohlášení k prokázání daňové spolehlivosti. Administrativní náklady v této souvislosti nevzrostou ani správci daně, neboť již v současné době ověřuje, zda subjektu navzdory předloženému čestnému prohlášení nebyla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů. Pozitivem této varianty je, že budou před vstupem na trh s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani individuálně prověřovány osoby, které by mohly potenciálně způsobit daňové nedoplatky, a nebude jim na tento trh umožněn vstup. Preventivně tak bude sníženo riziko vzniku daňových nedoplatků. Vyčíslení těchto přínosů je obtížné. Dalším pozitivem této varianty je, že v ustanoveních týkajících se povolení provozovatele daňového skladu a oprávněného příjemce dojde v legislativním textu příslušných ustanovení k přesnému vymezení důvodů odejmutí těchto povolení. Nově by se z důvodu neplnění podmínky daňové spolehlivosti odejmulo povolení i uživateli. Uživateli tak vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit ze všech vybraných výrobků, které přijal na základě vydaného povolení a které doposud nepoužil. Přínosem této úpravy je, že subjektu nebude nadále narůstat objem vybraných výrobků v případě existence předmětných nedoplatků a nebude mu tak umožněno další rizikové chování, resp. zneužití přijatých vybraných výrobků. V případě zavedení možnosti doužívání nebo doprodeje vybraných výrobků bude subjektu umožněno již přijaté a doposud nepoužité vybrané výrobky doužívat popřípadě prodat za podmínek stanovených správcem daně. Pozitivem tedy může být, že v tomto případě následně nevzniknou tak vysoké nedoplatky na spotřební dani a popřípadě bude moci uhradit nedoplatky jiné. Z hlediska přehodnocení definice „závažného porušení celních nebo daňových předpisů“ a „opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů“ lze jako přínos uvést podchycení většího množství rizikových subjektů (například snížením hranice pokuty).

10.1.4.3.7.3 Alternativní varianta č. 2 10.1.4.3.7.3.1 Náklady

Negativem této varianty je nedodržení zásady legislativní zdrženlivosti. V alternativní variantě č. 2 se na rozdíl od alternativní varianty č. 1 vypustí definice pojmů „závažného porušení celních nebo daňových předpisů“ a „opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů“ a ponechá se jejich vymezení na správní praxi. Z toho vyplývá riziko korupčního jednání.

Oproti jiným variantám zde může dojít k dodanění nikoliv striktně podle podmínek stanovených zákonem, ale podle správní praxe, což sníží právní jistotu subjektů a zároveň může vést ke vzniku soudních řízení. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit, kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.3.7.3.2 Přínosy

Pozitivem této varianty je nestanovení konkrétní hranice „závažného porušení celních nebo daňových předpisů“ a „opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů“, neboť tato úprava bere v potaz případné potřeby správní praxe, která projevy nežádoucího chování zváží a posoudí jeho intenzitu s možností individuálního přístupu podle ekonomické situace subjektu. Dalším přínosem je možnost flexibilní reakce správce daně na vznik nebo změnu nežádoucího modelu chování u jednotlivých subjektů. Při rozhodování správce daně je také možno zvážit konkrétní okolnosti, které měly vliv na nežádoucí projev chování. Tím, že tato varianta rozšiřuje povinnost plnit podmínku daňové spolehlivosti i na fyzické osoby statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení anebo osoby vykonávající činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení, může dojít ke snížení rizika nekalého jednání. Za určitý přínos této varianty lze také považovat skutečnost, že podle obdobné úpravy (zákon o povinném značení lihu, zákon o pohonných hmotách) správce daně a dotčené subjekty již postupují.

10.1.4.3.8 Návrh řešení

Jedním z hlavních kritérií při posouzení návrhu řešení obou okruhů řešené problematiky je výše nákladů, které dopadnou na dotčené subjekty v porovnání s potenciálem redukce nekalého chování konkrétních rizikových subjektů, které mohou nakládat s nezdaněnými vybranými výrobky. V rámci prvního okruhu řešené problematiky je dalším kritériem posouzení, zda navrhovaná opatření nebudou neúměrně dopadat na subjekty, které řádně a včas plní své povinnosti vůči správci spotřební daně. Materiál obsahuje nulovou variantu a dvě alternativní varianty. Z hlediska prvního kritéria, tedy posuzování objektivity nastavení možností individuálního přístupu k subjektům v rámci jednotlivých povolení tak, aby nebyly plošně zatíženy subjekty, které si řádně plní své povinnosti ve vztahu ke spotřebním daním, jsou všechny varianty hodnoceny stejně. Z hlediska druhého posuzovaného kritéria (nárůstu nákladů správce daně) lze za vhodnější považovat alternativní varianty č. 1 a č. 2, protože ruší povinnost předkládat čestné prohlášení týkající se jejich daňové spolehlivosti a tím částečně snižuje administrativní náklady správce daně. Z pohledu kritéria redukce nekalého jednání (včetně jednání vedoucího ke vzniku daňových nedoplatků) lze konstatovat, že nulová varianta je nejméně vhodná, neboť na rozdíl od alternativních variant č. 1 a č. 2 neřeší neudělení povolení či jeho odejmutí v případě nesplnění hlediska daňové spolehlivosti. Naopak alternativní varianta č. 2 se jeví jako nejvhodnější, neboť rozšiřuje povinnost plnit podmínku daňové spolehlivosti i na fyzické osoby statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení anebo osoby vykonávající činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele či držitele povolení. Z hlediska čtvrtého kritéria lze za nejvhodnější považovat nulovou a alternativní variantu č. 1, protože přesně stanoví kritéria pro hodnocení daňové spolehlivosti. Pojem daňová spolehlivost bude na rozdíl od alternativní varianty č. 2 v zákoně přesně vymezen. Výklad tohoto pojmu, který je úzce spjat se vznikem povinnosti přiznat daň a zaplatit, nebude tedy ponechán na správním uvážení správce daně. Nulová varianta je oproti alternativní variantě č. 1 hodnocena příznivěji, protože kompletně zachovává stávající stav. Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 22. Pokud jsou uvažována všechna kritéria vcelku, lze za nejvhodnější považovat alternativní varianty č. 1 a č. 2. Vzhledem k tomu, že varianta č. 2 je již zavedena v zákonu o povinném značení lihu a v zákonu o pohonných hmotách, byla vybrána varianta č. 2. Tabulka č. 22 Pořadí variant Varianta 0 Varianta 1 Varianta 2 Zvýšení nákladů všech

1. - 3. 1. - 3. 1. - 3.

subjektů na trhu Náklady na správce daně 3. 1. – 2. 1. - 2. Potenciál redukce nekalého

3. 2. 1.

jednání Právní jistota subjektů 1. 2. 3.

Celkem 9 7,5 7,5

10.1.4.4 Ekonomická stabilita 10.1.4.4.1 Definice problému

V současné době není v rámci povolovacích řízení podle zákona o spotřebních daních zohledňována ekonomická situace subjektu a povolení tak jsou vydávána i subjektům, které nejsou schopny generovat dostatečné finanční příjmy nezbytné k řádnému plnění daňových povinností, a tím k naplnění základního cíle správy daní. Podle správce daně je v některých případech již ve fázi povolovacího řízení zřejmé, že subjekt byl založen účelově s cílem nekalého jednání ve vztahu k zákonu o spotřebních daních. Požadavek správce daně na posuzování ekonomické stability již v rámci povolovacích řízení byl podpořen také výrokem z judikátu NSS (rozsudek 5 Afs 84/2012) že „…lze jistě se stěžovatelem souhlasit v tom, že současná právní úprava neumožňuje hodnocení „finanční (ne)stability“ navrhovatele v širším rámci, tak jak stěžovatel v napadeném rozhodnutí učinil, ač by to při současném nastavení zákonných kritérií v § 20 ZSD zřejmě bylo vhodné i z důvodů stěžovatelem uváděných.“ Také po vydání povolení postrádá správce daně větší možnost ověřovat ekonomickou kondici daňového subjektu, resp. na ni efektivně reagovat adekvátní úpravou povolení tak, aby odráželo aktuální ekonomickou situaci daňového subjektu. Případná úprava povolení by se týkala například stanovení nových podmínek a povoleného množství vybraných výrobků, s nimiž je subjekt oprávněn nakládat v případech, kdy je vyhodnocen jako ekonomicky nestabilní.

10.1.4.4.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákon o spotřebních daních v současné době umožňuje změnit, popřípadě odejmout povolení z přesně stanovených důvodů. Také umožňuje odejmout povolení v případě, kdy subjekt porušuje své povinnosti a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě (např. § 20 a 22 odst. 19 písm. b)). Správce daně v současnosti provádí k § 21 odst. 12 a § 21a odst. 7 zákona o spotřebních daních kvantitativní a kvalitativní analýzu, která je založena zejména na využití účetních výkazů, které lze získat z veřejných zdrojů a které je v některých řízeních povinen subjekt předkládat, popřípadě z dalších dokladů a informací. Analýza je prováděna na základě podkladů, které jsou obsahem vnitřních pokynů správce daně. Základními ukazateli, které jsou vyhodnocovány, jsou poměrové ukazatele v oblastech rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce. Rovněž jsou zpracovávány a hodnoceny vybrané bonitní, bankrotní a bonitně-bankrotní modely, u nichž bylo ověřeno, že vysoce přesně odrážejí realitu českého podnikatelského prostředí. Je rovněž proveden odvětvový benchmarking, který umožňuje hodnotit další směřování hodnoceného subjektu. Kritéria, kterých by měl subjekt dosahovat, jsou stanovena u jednotlivých ukazatelů a modelů opět ve vnitřních pokynech. Metody zpracování analýzy, včetně obsahových náležitostí závěrečné zprávy a zdrojová data, jsou zpracovány interní metodikou, která byla v roce 2012 evaluována Katedrou podnikové ekonomiky VŠE v Praze a Ekonomickou fakultou VŠB-TU Ostrava, které shodně potvrdily, že použitá metodika je vhodně navržená, plně vyhovující danému účelu a zohledňuje jak specifika ČR, tak i jednotlivých odvětví ekonomiky. V případě subjektů, které mají historii kratší než metodikou požadované dva roky, se ekonomická kondice posuzuje z informací, které jsou dostupné. Je zřejmé, že správce daně má zkušenosti s prováděním analýzy, ale pokud zjistí ve výše uvedených případech zhoršení ekonomické stability subjektu, není pak oprávněn nad rámec podmínek stanovených zákonem o spotřebních daních, které jsou uváděny v povolení, stanovit v něm další podmínky, popřípadě již uvedené podmínky zpřísnit. Není mu také umožněno povolení nevydat.

10.1.4.4.3 Identifikace dotčených subjektů

V případě trestněprávní bezúhonnosti, daňové bezdlužnosti, daňové spolehlivosti, ekonomické stability a rizikové analýzy (vstup do povolení z moci úřední) jsou dotčenými

subjekty zejména provozovatelé daňových skladů, oprávnění příjemci pro opakované přijímaní vybraných výrobků a uživatelé. Pokud na základě výsledků provedené analýzy

bude rozhodnuto vztáhnout nová kritéria i na držitele ostatních povolení, budou dotčenými subjekty všichni držitelé povolení, která zákon o spotřebních daních uvádí. Dále bude

dotčeným subjektem i správce daně.

Dalším okruhem subjektů, kterému je potřebné materiál RIA poskytnout ke konzultacím je

široká veřejnost, nejen odborná, právě s ohledem na to, že se jedná o nově zaváděné

opatření s významným dopadem do základních práv a svobod v souvislosti s právem na podnikání. Vhodným způsobem poskytnutí materiálu RIA ke konzultacím je jeho zveřejnění na webových stránkách Ministerstva financí a Generálního ředitelství cel. Ve všech navržených alternativních variantách je okruh dotčených subjektů totožný. Konzultace s dotčenými subjekty bude probíhat prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČAPPO, UVDL, ČSZV, ČSPS), popřípadě prostřednictvím správce daně.

10.1.4.4.4 Popis cílového stavu

Cílový stav vycházející z analýzy jednotlivých typů povolení vydávaných podle zákona o spotřebních daních je vyřadit osoby, které neskýtají dostatečné záruky, že budou řádně plnit daňové, zejména platební povinnosti. Tím by měla být snížena míra rizika nezabezpečení veřejného zájmu na správném stanovení a vybrání daní. Správci daně má být umožněno před vydáním příslušného povolení posoudit skutečnosti týkající se ekonomické stability subjektu a na základě toho mu umožnit nevydat povolení subjektům zjevně ekonomicky nezdravým. Tím jim znemožnit přístup zejména k nezdaněným vybraným výrobkům, tj. k vybraným výrobkům nacházejícím se v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozeným od daně. Správci daně má být dále umožněno rozhodnout o vydání povolení v omezeném rozsahu oproti návrhu subjektu, a to v návaznosti na ekonomickou kondici subjektu. Tato možnost by měla být podmíněna řádným odůvodněním a případně projednáním se subjektem (alternativou k souhlasu subjektu by pak bylo vydání rozhodnutí o zamítnutí návrhu/nevydání povolení). Úprava by měla umožnit správci daně s ohledem na zjištěné skutečnosti týkající se ekonomické stability stanovit v povolení i další podmínky k zabezpečení cíle správy daně. V průběhu trvání povolení v návaznosti na výše uvedené by měla také umožnit správci daně kontrolovat ekonomickou kondici držitele povolení a na základě jejího zhoršení adekvátně reagovat s tím, že tato reakce může spočívat v:  stanovení dalších podmínek, stanovení vyššího zajištění nebo požadavku na jiný druh zajištění (např. poskytnutí finanční záruky namísto složení finančních prostředků na účet), dodatečného zajištění daně zástavou atd., bude-li toto opatření dostačující,  změně povolení co do předpokládaného (povoleného) ročního množství nebo druhu vybraných výrobků, např. v případě podstatného zhoršení ekonomické stability subjektu; současně opětovné stanovení zajištění a podmínek povolení,  částečném nebo úplném omezení možnosti přijímat, vyrábět nebo nakupovat vybrané výrobky,  odnětí povolení v případě zhoršení ekonomické kondice držitele povolení, kterou nelze úspěšně řešit dle předchozích bodů.

10.1.4.4.5 Zhodnocení rizika nečinnosti

Rizikem nečinnosti je neumožnění vyloučit ekonomicky nestabilní osoby z trhu komodit podléhajících spotřební dani a s tím související zvýšená míra rizika nezabezpečení veřejného zájmu na správném stanovení a vybrání daní.

10.1.4.4.6 Návrh variant řešení 10.1.4.4.6.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu.

10.1.4.4.6.2 Alternativní varianta

Tato varianta stanoví ekonomickou stabilitu jako obecnou podmínku pro vydání a trvání příslušného povolení. Tím umožní správci daně v rámci povolovacího řízení provádět analýzu a tuto zohlednit při rozhodnutí o návrhu na vydání povolení. Správce daně sleduje ekonomickou stabilitu subjektu v průběhu trvání povolení a v případě zhoršení ekonomické kondice subjektu může do povolení vstoupit a stanovit další podmínky, za kterých subjekt může s vybranými výrobky nakládat (viz bod 10.1.4.4.4). Způsob určení a požadovanou úroveň ukazatelů pro posouzení ekonomické stability subjektu (úroveň rentability, likvidity, finanční stability a dalších ukazatelů) stanoví vyhláška. Vyhláška stanoví zdroje dat, obecné určení ekonomické stability, způsob stanovení úrovně jednotlivých ukazatelů a stanovení finanční analýzy podle odvětvového členění. Pokud se jedná o zdroje dat, úprava bude obsahovat:  výčet podkladů potřebných k posouzení ekonomické stability pro jednotlivá povolovací řízení v souladu s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí,  výčet podkladů potřebných k posouzení ekonomické stability za situace, kdy je žadatelem osoba, u které není možné posuzovat úroveň rentability, likvidity nebo finanční stability (např. se jedná o nově vzniklou právnickou osobu). V případě obecného určení ekonomické stability navržená úprava bude obsahovat:  parametry pro hodnocení ekonomické stability, které bude vycházet z finanční analýzy, jejímž předmětem bude zhodnocení vývoje subjektu v oblastech rentability, likvidity, finanční stability a dalších ukazatelů za hodnocené účetní období,  sledované ukazatele, které budou posuzovány ve vzájemných souvislostech, budou poměřovány s obecně doporučovanými minimálními hodnotami, resp. v rámci odvětví rozhodujícího předmětu činnosti,  finanční analýzu, jejímž výsledkem bude zkonstatování, zda je hodnocený subjekt shledán ekonomicky stabilním, či nestabilním, kdy za ekonomicky stabilní bude považován subjekt, který je schopen vytvářet a trvale udržovat správný vztah mezi majetkem a používaným kapitálem, tj. je schopen dostát svým závazkům a za ekonomicky nestabilní bude považován subjekt, který není schopnost vytvářet a trvale udržovat správný vztah mezi majetkem a používaným kapitálem, tj. není schopen dostát svým závazkům. Pro způsob stanovení úrovně ukazatelů bude úprava obsahovat:

 ukazatele rentability, které poměřují konečný efekt dosažený podnikatelskou činností

(hospodářský výsledek) s vloženými prostředky do podnikatelské činnosti (rentabilita celkového kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu),  ukazatele likvidity, které měří schopnost podniku splácet včas své krátkodobé závazky vůči krátkodobým věřitelům, jako jsou komerční banky, dodavatelé, zaměstnanci, stát

- zastoupený jednotlivými správci (celní a daňové závazky, závazky ze sociálního zabezpečení, atd.), jiné závazky a výpomoci; z pohledu celní správy jako krátkodobého věřitele se analýza bude zabývat kvalitou a pohybem krátkodobých aktiv a krátkodobých závazků a časováním průběhu peněžních toků, tzn. od tvorby a prodeje zásob přes fakturaci a inkaso pohledávek až po úhradu závazků (okamžitá likvidita, pohotová likvidita, běžná likvidita, likvidita dle cash flow a čistý pracovní kapitál),  ukazatele finanční stability, které měří schopnost podniku dlouhodobě uhrazovat své finanční závazky; tyto ukazatele mají osvědčit, zda v případě okamžitého nedostatku likvidity existují v podniku rezervy, které by pomohly překlenout dočasné finanční potíže pramenící z provozní činnosti; přitom bude posuzována finanční struktura podniku z dlouhodobého hlediska, riziko, které podnik podstupuje při dané struktuře vlastních a cizích zdrojů, a míra schopnosti podniku znásobit své zisky využitím cizího kapitálu (podíl cizích zdrojů na aktivech, úrokové krytí, doba splácení dluhů, krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji, ziskový účinek finanční páky nebo poměr cash flow k celkovým závazkům),  ostatní poměrové ukazatele (např. obrat aktiv, doba obratu zásob, doba obratu krátkodobých pohledávek, doba splácení krátkodobých závazků, nákladovost přidané hodnoty, produktivita práce z přidané hodnoty). Součástí navrhované úpravy bude také odvětvová finanční analýza, jejímž základem je začlenění hodnoceného subjektu podle hlavního předmětu činnosti do odvětví uvedeného v Klasifikaci ekonomických činností CZ–NACE; dosažené hodnoty ukazatelů hodnoceného podniku budou porovnávány s průměrem daného odvětví. Každé odvětví má svá specifika a jiné požadavky, např. na výši zásob, finančních prostředků, strukturu kapitálu apod. Průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů rentability, likvidity, finanční stability a ostatních poměrových ukazatelů budou čerpány z každoročně prováděné a veřejně dostupné Finanční analýzy podnikové sféry MPO ČR. Dále je nutno adekvátně upravit důvody pro odnětí povolení, tedy v případě, kdy je po vydání povolení zjištěno, že subjekt již nesplňuje podmínku ekonomické stability a ani nevyužil možná nápravná opatření, nebo neplní další podmínky stanovené v povolení k zabezpečení cíle správy daně.

10.1.4.4.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 10.1.4.4.7.1 Varianta 0 10.1.4.4.7.1.1 Náklady

Dosavadní znění zákona o spotřebních daních neumožňuje správci daně v rámci povolovacího řízení vzít v potaz ekonomickou situaci subjektu a je tak nucen vydat povolení i subjektům, které zjevně nejsou schopny generovat dostatečné finanční příjmy nezbytné k řádnému plnění daňových povinností a tím k naplnění základního cíle správy daní. Není tak umožněno dostatečně rychlé vyloučení potenciálně rizikového subjektu z oblasti spotřebních daní a hrozí tak zneužití vybraných výrobků tímto subjektem. Teoreticky tak existuje potenciál, že tyto rizikové osoby do budoucna mohou způsobit daňové nedoplatky, respektive úniky na spotřební dani. Kvantifikace výše daňových nedoplatků, respektive úniků, je s ohledem na to, že se jedná o preventivní opatření, velice obtížné.

10.1.4.4.7.1.2 Přínosy

Přínosem této varianty je dodržení zásady legislativní zdrženlivosti. V rámci této varianty je zajištěna právní jistota subjektů v tom smyslu, že je zákonem o spotřebních daních přesně stanoveno, za jakých podmínek je udělováno a odnímáno povolení, popřípadě přesně v jakých situacích je nutno povolení změnit.

10.1.4.4.7.2 Alternativní varianta č. 1 10.1.4.4.7.2.1 Náklady

Potenciálním negativem této varianty může být možnost činění neodůvodněných rozdílů mezi subjekty, zejména s ohledem na kritéria hodnocení nových subjektů, které mají zájem o vydání příslušného povolení. Může dojít ke snížení právní jistoty subjektů. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit, kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.4.7.2.2 Přínosy

Za pozitivum lze považovat objektivní nastavení možností individuálního přístupu k subjektům v rámci jednotlivých povolení tak, aby nebyly plošně zatíženy subjekty, které si řádně plní své povinnosti ve vztahu ke spotřebním daním. V tomto přístupu je zohledněna prevence rizika vzniku vysokých daňových nedoplatků.

10.1.4.4.8 Návrh řešení

Jedním z hlavních kritérií při posouzení návrhu řešení obou okruhů řešené problematiky je výše nákladů, které dopadnou na dotčené subjekty v porovnání s potenciálem redukce nekalého chování konkrétních rizikových subjektů, které mohou nakládat s nezdaněnými vybranými výrobky. V rámci prvního okruhu řešené problematiky je dalším kritériem posouzení, zda navrhovaná opatření nebudou neúměrně dopadat na subjekty, které řádně a včas plní své povinnosti vůči správci spotřební daně. Materiál obsahuje nulovou variantu a jednu alternativní variantu. V rámci prvního posuzovaného kritéria vychází obě varianty shodně, neboť plošně nezatěžují subjekty, které si řádně plní své povinnosti z hlediska spotřební daně. V rámci druhého sledovaného kritéria je zohledněna skutečnost, že správce daně již dnes ekonomickou stabilitu subjektů sleduje a vyhodnocuje podle svého metodického pokynu. Třetí kritérium zhodnotilo vyšší potenciál redukce nekalého jednání u alternativní varianty č. 1, neboť tato eliminuje rizikové subjekty na trhu vybraných výrobků podléhajících spotřební dani. Právní jistotu subjektů lze hodnotit na stejné úrovni, neboť v rámci obou variant jsou zákonem (popřípadě vyhláškou) přesně stanovena kritéria, na základě kterých lze povolení nevydat, popřípadě odejmout. Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 23.

Pokud jsou uvažována všechna kritéria vcelku, lze za vhodnější považovat alternativní variantu č. 1. Tabulka č. 23 Pořadí variant Varianta 0 Varianta 1

Zvýšení nákladů všech subjektů na trhu 1. – 2. 1. – 2.

Náklady na správce daně 1. – 2. 1. – 2.

Potenciál redukce nekalého jednání 2. 1.

Právní jistota subjektů 1. – 2. 1. - 2.

Celkem 6,5 5,5

10.1.4.5 Vstup do povolení z moci úřední 10.1.4.5.1 Definice problému

Dosavadní úprava zákona o spotřebních daních neumožňuje zasahovat do povolení, tzn. stanovit nově podmínky povolení, v případech, kdy správce daně zjistí negativní skutečnosti ve vztahu k daňovému subjektu (držiteli povolení) zejména na základě rizikové analýzy provedené v době trvání povolení.

10.1.4.5.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Podle stávající právní úpravy je daňový subjekt povinen oznámit správci daně změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, například změnu v množství vyráběných či skladovaných vybraných výrobků, případně překročení předpokládaného množství přijatých vybraných výrobků. Při změně povolení podle § 20 odst. 16 a § 22 odst. 16 zákona o spotřebních daních je možné měnit pouze podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití. Tato možnost stanovení dalších podmínek navazuje na oznámení změny skutečností daňovým subjektem.

10.1.4.5.3 Identifikace dotčených subjektů

V případě trestněprávní bezúhonnosti, daňové bezdlužnosti, daňové spolehlivosti, ekonomické stability a rizikové analýzy (vstup do povolení z moci úřední) jsou dotčenými

subjekty zejména provozovatelé daňových skladů, oprávnění příjemci pro opakované přijímaní vybraných výrobků a uživatelé. Pokud na základě výsledků provedené analýzy

bude rozhodnuto vztáhnout nová kritéria i na držitele ostatních povolení, budou dotčenými subjekty všichni držitelé povolení, která zákon o spotřebních daních uvádí. Dále bude

dotčeným subjektem i správce daně.

Dalším okruhem subjektů, kterému je potřebné materiál RIA poskytnout ke konzultacím je

široká veřejnost, nejen odborná, právě s ohledem na to, že se jedná o nově zaváděné

opatření s významným dopadem do základních práv a svobod v souvislosti s právem na podnikání. Vhodným způsobem poskytnutí materiálu RIA ke konzultacím je jeho zveřejnění na webových stránkách Ministerstva financí a Generálního ředitelství cel.

Ve všech navržených alternativních variantách je okruh dotčených subjektů totožný. Konzultace s dotčenými subjekty bude probíhat prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČAPPO, UVDL, ČSZV, ČSPS), popřípadě prostřednictvím správce daně.

10.1.4.5.4 Popis cílového stavu

Cílem je snížit míru nekalého chování rizikových subjektů tím, že budou rozšířeny pravomoci správce daně v řízení zahájeném z moci úřední a bude umožněno přehodnotit vydané povolení z hlediska podmínek pro jeho vydání. Pro dosažení cíle je nutné zvolit určitá kritéria, na základě kterých bude přistupováno ke změně podmínek stanovených v povolení. Takovými kritérii mohou být například riziková změna vlastnické nebo majetkové struktury subjektu nebo riziková změna osob statutárního orgánu. Dále v případě, že držitel povolení začne obchodovat s rizikovými subjekty, nebo značně/skokově naroste objem obchodovaných VV. Výsledkem řízení může být změna povolení v rozsahu odpovídajícím výsledku provedeného přehodnocení tak, aby byla zachována činnost subjektu, na kterou se povolení vztahuje. Nové povolení bude obsahovat změněné (zpravidla zpřísněné) podmínky. Jedná se například o snížení povoleného množství vybraných výrobků podléhajících spotřební dani, se kterými může dotčený subjekt nakládat. V případě vstupu do povolení na základě snížené ekonomické stability držitele povolení podle provedené analýzy bude správce daně moci řádně reagovat s tím, že tato reakce může spočívat v:  stanovení dalších podmínek, stanovení vyššího (individuálního nad rámec zákona) zajištění nebo požadavku na jiný druh zajištění (poskytnutí finanční záruky namísto složení finančních prostředků na účet správce daně), dodatečné zajištění daně zástavou atd., bude-li takové opatření dostačující,  změně povolení co do předpokládaného (povoleného) ročního množství nebo druhu vybraných výrobků, a to zejména v případě podstatnějšího zhoršení ekonomické kondice subjektu; současně opětovné stanovení zajištění a podmínek povolení,  zastavení řízení o změně povolení (bylo-li již zahájeno) a zahájení řízení o odnětí povolení, v případě zásadního zhoršení ekonomické kondice držitele povolení. Dalším cílem je omezit případné obstrukce ze strany subjektů například tím, že by jim byly stanoveny povinnosti poskytnout ve stanovené lhůtě součinnost, popřípadě podklady nezbytné pro přehodnocení podmínek stanovených pro vydání povolení nebo pro stanovení nových podmínek k zabezpečení cíle správy daně. Pokud by subjekt závažně ztěžoval průběh řízení tím, že tuto součinnost nebo podklady neposkytne, nebo jeho součinnost bude poskytována pouze formálně, avšak obsahově nebude výzvě správce daně vyhověno, mohl by správce daně rozhodnout o pozastavení povolení. Dalším cílem je stanovení pevných maximálních lhůt pro plnění povinností subjektu týkajících se součinnosti se správcem daně, a to bez možnosti jejich prodloužení s tím, že ke skutečnostem nastalým po uplynutí lhůty nebude přihlíženo.

10.1.4.5.5 Zhodnocení rizika nečinnosti

Rizikem nečinnosti je neumožnění vyloučit jakkoli rizikové osoby z trhu komodit podléhajících spotřební dani a s tím související zvýšená míra rizika nezabezpečení veřejného zájmu na správném stanovení a vybrání daní.

10.1.4.5.6 Návrh variant řešení 10.1.4.5.6.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu.

10.1.4.5.6.2 Alternativní varianta č. 1

V rámci alternativní varianty č. 1 by bylo správci daně umožněno v průběhu trvání povolení vstupovat do povolení na základě zvýšené rizikovosti subjektu zjištěné prostřednictvím analýzy (finanční a rizikové). Správce daně by mohl na zjištěné skutečnosti pružně reagovat s tím, že tato reakce by mohla spočívat v:  stanovení dalších podmínek, stanovení vyššího (individuálního nad rámec zákona) zajištění nebo požadavku na jiný druh zajištění (poskytnutí finanční záruky namísto složení finančních prostředků na účet správce daně), dodatečné zajištění daně zástavou atd., bude-li takové opatření dostačující,  změně povolení co do předpokládaného (povoleného) ročního množství nebo druhu vybraných výrobků, a to zejména v případě podstatnějšího zhoršení ekonomické kondice subjektu; současně opětovné stanovení zajištění a podmínek povolení,  částečném nebo úplném omezení možnosti přijímat, vyrábět nebo nakupovat vybrané výrobky,  zastavení řízení o změně povolení (bylo-li již zahájeno) a zahájení řízení o odnětí povolení, v případě zásadního zhoršení ekonomické kondice držitele povolení. Dále by v rámci této varianty byly subjektům stanoveny povinnosti poskytnout ve stanovené lhůtě součinnost, popřípadě podklady nezbytné pro přehodnocení podmínek stanovených pro vydání povolení nebo pro stanovení nových podmínek k zabezpečení cíle správy daně. Správci daně by také bylo umožněno rozhodnout o pozastavení povolení v případě, že by subjekt závažně ztěžoval průběh řízení tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo požadované podklady. Dalším opatřením by bylo stanovení pevných maximálních lhůt pro plnění povinností subjektu týkajících se součinnosti se správcem daně, a to bez možnosti jejich prodloužení s tím, že ke skutečnostem nastalým po uplynutí lhůty nebude přihlíženo.

10.1.4.5.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 10.1.4.5.7.1 Varianta 0 10.1.4.5.7.1.1 Náklady

Dosavadní znění zákona o spotřebních daních neumožňuje správci daně v rámci trvání povolení vzít v potaz všeobecnou rizikovost subjektu. Není mu tak umožněno dostatečně pružně reagovat na tato nová zjištění a změnit podmínky uvedené v povolení tak, aby bylo zabráněno nekalému jednání potenciálně rizikových subjektů. Teoreticky tak existuje možnost, že tyto osoby do budoucna mohou způsobit daňové nedoplatky, respektive úniky na spotřební dani. Kvantifikace výše daňových nedoplatků, respektive úniků, je s ohledem na to, že se jedná o preventivní opatření, velice obtížné.

10.1.4.5.7.1.2 Přínosy

Přínosem této varianty je dodržení zásady legislativní zdrženlivosti. V rámci této varianty je zajištěna právní jistota subjektů v tom smyslu, že je zákonem o spotřebních daních přesně stanoveno, za jakých podmínek je udělováno a odnímáno povolení, popřípadě přesně v jakých situacích je nutno povolení změnit.

10.1.4.5.7.2 Alternativní varianta č. 1 10.1.4.5.7.2.1 Náklady

Za negativum lze považovat možné ovlivnění konkurenceschopnosti subjektů a jejich postavení na trhu na základě podmínek, které nejsou stanoveny přímo zákonem, ale odvíjejí se od správního uvážení správce daně. Může tedy dojít ke snížení právní jistoty subjektů. U povolovacích řízení nelze náklady exaktně odhadnout, neboť podrobné informace týkající se jednotlivých kritérií a jejich vývoje v čase nejsou u všech subjektů (i potenciálních) k dispozici. Také je prakticky nemožné určit kolik subjektů bude mít do budoucnosti zájem o vstup do oblasti nakládání s vybranými výrobky.

10.1.4.5.7.2.2 Přínosy

Za pozitivum lze považovat objektivní nastavení možností individuálního přístupu k subjektům v rámci jednotlivých povolení tak, aby nebyly plošně zatíženy subjekty, které si řádně plní své povinnosti ve vztahu ke spotřebním daním. V tomto přístupu je zohledněna prevence rizika vzniku vysokých daňových nedoplatků.

10.1.4.5.8 Návrh řešení

Jedním z hlavních kritérií při posouzení návrhu řešení obou okruhů řešené problematiky je výše nákladů, které dopadnou na dotčené subjekty v porovnání s potenciálem redukce nekalého chování konkrétních rizikových subjektů, které mohou nakládat s nezdaněnými vybranými výrobky. V rámci prvního okruhu řešené problematiky je dalším kritériem posouzení, zda navrhovaná opatření nebudou neúměrně dopadat na subjekty, které řádně a včas plní své povinnosti vůči správci spotřební daně. Materiál obsahuje nulovou variantu a jednu alternativní variantu. V rámci prvního posuzovaného kritéria vychází obě varianty shodně, neboť plošně nezatěžují subjekty, které si řádně plní své povinnosti z hlediska spotřební daně. V rámci druhého sledovaného kritéria je zohledněna skutečnost, že správce daně již dnes rizikové ukazatele sleduje a vyhodnocuje. Třetí kritérium zhodnotilo vyšší potenciál redukce nekalého jednání u alternativní varianty č. 1, neboť tato eliminuje rizikové subjekty na trhu vybraných výrobků podléhajících spotřební dani. Právní jistotu subjektů lze hodnotit na vyšší úrovni u nulové varianty, neboť nepředpokládá zásah z moci úřední. Do analyzovaných povolení lze vstupovat pouze za podmínek přesně definovaných zákonem o spotřebních daních. Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 24.

Pokud jsou uvažována všechna kritéria vcelku, lze hodnotit obě varianty stejně. S ohledem na hlavní cíl materiálu, tedy prevence rizikového chování subjektů, byla zvolena alternativní varianta č. 1. Tabulka č. 24 Pořadí variant Varianta 0 Varianta 1

Zvýšení nákladů všech subjektů na trhu 1. – 2. 1. – 2.

Náklady na správce daně 1. – 2. 1. - 2.

Potenciál redukce nekalého jednání 2. 1.

Právní jistota subjektů 1. 2.

Celkem 6 6

10.1.5 Daňové úniky spojené s ilegálním přimícháváním zvláštních minerálních olejů 10.1.5.1 Definice problému

Druhý okruh problémů, na něž je materiál zaměřen, souvisí s ilegálním přimícháváním nezdaněných minerálních olejů kódů nomenklatury 2710 19 91 nebo 2710 19 99 do motorové nafty. Výčtem se jedná o tyto oleje: oleje používané k obrábění kovů, oleje používané k uvolňování odlitků z forem, antikorozní oleje, ložiskové oleje, oleje pro technologické účely, oleje pro kalení a přenos tepla, automobilová plastická maziva obsahující více než 70 % minerálních olejů, ostatní plastická maziva obsahující více než 70 % minerálních olejů, textilní oleje, postřikové oleje, formové oleje a ostatní mazací oleje (dále jen „zvláštní minerální oleje“). Možný podvod vyplývá zejména ze skutečnosti, že dopravy těchto zvláštních minerálních olejů probíhají mimo režim kontroly pohybu vybraných výrobků podléhajících spotřební dani podle směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní. U těchto minerálních olejů také vzniká povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň pouze v případě, že jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, výrobu tepla nebo pro výrobu směsných pohonných hmot. Při oficiální deklaraci použití (nikoliv jako pohonná hmota) jsou předmětné zneužitelné zvláštní minerální oleje mimo jakýkoliv režim sledování správce spotřební daně a mohou tak být poměrně lehce přimíchány do klasických pohonných hmot, přestože takováto činnost (výroba směsných pohonných hmot) smí podle zákona o spotřebních daních probíhat pouze v daňových skladech. V rámci podvodů je zapotřebí odlišit fyzický a „papírový“ pohyb zneužitelných minerálních

olejů. Fyzicky se zboží pohybuje od výrobce (většinou z PL) do místa smíchání ve volném

daňovém oběhu (distribuční sklad) nebo přímo na čerpací stanici pohonných hmot (často

neveřejná nebo s omezeným přístupem). „Papírově“ dochází k přeprodeji zboží mezi

různými subjekty, z nichž některé články tohoto řetězce jsou společnosti se sídlem mimo ČR. Jedna nebo více osob začleněných do tohoto řetězce je nekontaktní (popřípadě má jednatele nebo vlastníka tzv. „bílého koně“). Může se jednat o českou společnost, ale i o zahraničního „příjemce“ těchto minerálních olejů.

V rámci těchto podvodů je dále nutné rozlišovat případy, kdy je záměrně nesprávně motorová nafta zařazena pod KN 2710 19 91 nebo 99 (cca 1/3 případů) s cílem vyhnout se sledování pohybu vybraných výrobků, a případy, kdy je zařazení zvláštních minerálních olejů pod tyto KN správné, nicméně se jedná o produkt, který je svými vlastnostmi, odlišně od svého určení, přimícháván do motorové nafty (cca 2/3 případů). Tyto podvody jsou organizované zejména ve střední a východní Evropě (většinou s původem v PL). Tato problematika je v současné době projednávána na úrovni Rady EU v rámci revize směrnice o energetickém zdanění (2003/96/ES) s cílem zařazení příslušných KN do režimu podmíněného osvobození od daně. Četnost tohoto problému je velmi obtížné kvantifikovat, neboť všechny dopravy předmětných minerálních olejů jsou uskutečňovány mimo režim kontroly pohybu vybraných výrobků. Významná část těchto minerálních olejů je dopravována i mimo oficiální statistiky zahraničního obchodu. V posledních letech je správcem daně zaznamenán rostoucí trend tohoto typu daňového podvodu. Pouze v roce 2010 byly správcem daně kontrolovány různé dopravy „podezřelých“ nezdaněných minerálních olejů směřujících do různých destinací o objemu v úhrnu 370 mil. litrů, z nichž některé mohly být následně zneužity na daňovém území České republiky. Sousední Slovensko odhadlo zneužití těchto nezdaněných minerálních olejů na svém daňovém území v objemu 60 mil. litrů ročně (v případě aplikace české sazby spotřební daně se jedná o daňový únik ve výši 660 mil. Kč). Rakouský odhad zneužití na rakouském daňovém území činil v roce 2010 cca 110 tis. tun zneužitých minerálních olejů (v případě aplikace české sazby spotřební daně se jedná o daňový únik ve výši 1,4 mld. Kč). Z výše uvedených dat a objemů spotřeby motorové nafty v sousedních zemích lze velmi zhruba odhadnout, že tento typ daňového úniku může v České republice činit zhruba 1 – 1,5 mld. Kč ročně.

10.1.5.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zvláštní minerální oleje jsou předmětem spotřební daně podle § 45 odst. 3 písm. d) zákona o spotřebních daních. Podle § 45 odst. 4 zákona o spotřebních daních u těchto minerálních olejů vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň pouze tehdy, pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů, výrobě tepla nebo k výrobě směsných pohonných hmot. Tyto výrobky nejsou taktéž uvedeny v článku 20 odst. 1 směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, respektive v § 59 odst. 1 zákona o spotřebních daních. V důsledku toho nepodléhají režimu podmíněného osvobození od daně a tím ani elektronickému monitorovacímu systému pohybu výrobků podléhajících spotřební dani (EMCS). Pokud je tedy skutečně naplněn oficiální účel použití tohoto minerálního oleje, nespadá jeho pohyb pod kontrolu pohybu vybraných výrobků realizovanou správcem daně. Ministerstvo financí si bylo vědomo tohoto potenciálního rizika zneužitelnosti již v minulosti, a proto byl zaveden systém značkování těchto minerálních olejů. Zákon o spotřebních daních tak v § 134m odst. 1 písm. e) stanoví, že jsou tyto oleje předmětem značkování minerálních olejů, pokud mají takové vlastnosti, které teoreticky umožňují jejich zneužití jako pohonné hmoty (kinematická viskozita při 40 °C je nižší než 12 mm.s-1 včetně, bod vzplanutí podle metody Penskyho a Martense nebo metodou v otevřeném kelímku je nižší než 150 °C včetně a při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 °C, přičemž postačí, aby minerální olej splňoval první podmínku a jednu z druhé a třetí podmínky). Značkovány nejsou podle § 134m odst. 2 zákona o spotřebních daních pouze takové zvláštní minerální oleje, u nichž by značkování bylo na závadu jejich použití. Ustanovení § 134p odst. 8 zákona o spotřebních daních dále stanoví, že právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají tyto minerální oleje, které nesmějí být značkovány z důvodu, že by toto mohlo být na závadu jejich použití, jsou povinny:

a) v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených tímto zákonem pro tyto oleje vysloveně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,

b) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího, že značkování těchto olejů je na závadu jejich použití nebo že nebudou použity pro pohon motorů nebo k výrobě pohonné hmoty či maziva,

c) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího, že je vybaven technologií, pro níž by označkování minerálního oleje bylo na závadu použití nebo že tento minerální olej prodá osobě, která je vybavena takovou technologií. Z toho vyplývá, že odběratelem zvláštních minerálních olejů, které nesmějí být značkovány, protože by značkování bylo na závadu použití tohoto oleje, může být na daňovém území České republiky pouze odběratel, který je vybaven příslušnou technologií, nebo odběratel, který tento olej přímo prodá osobě, která je vybavena touto technologií (viz § 134p odst. 10 zákona o spotřebních daních). Konkrétní seznam výše uvedených technologií stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 61/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud je úmyslně deklarován oficiální účel použití zvláštního minerálního oleje (ne k použití jako pohonná hmota), nemusí mít správce daně vždy přehled o množství dopravovaných zneužitelných zvláštních minerálních olejů, ani o jejich destinacích.

10.1.5.3 Identifikace dotčených subjektů Dotčenými subjekty jsou výrobci předmětných zvláštních minerálních olejů, zejména mazacích olejů, dále distributoři (případně dopravci) a spotřebitelé zvláštních minerálních

olejů, kteří přijímají tyto oleje volně ložené nebo v baleních přesahujících 210 litrů. Konečného spotřebitele zvláštních minerálních olejů (v malých baleních) by se řešení problému nemělo dotknout, naopak konečnému spotřebiteli pohonných hmot by opatření mělo přinést zlepšení kvality nakupovaných pohonných hmot. Dotčeným subjektem je

samozřejmě také správce daně.

Ve všech navržených alternativních variantách je okruh dotčených subjektů totožný. Konzultace s dotčenými subjekty bude probíhat prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČAPPO, SČS).

10.1.5.4 Popis cílového stavu Cílový stav by měl vést k maximálně efektivní eliminaci případných daňových podvodů,

které vyplývají z ilegálního přimíchávání nezdaněných zvláštních minerálních olejů do

motorové nafty, a to za cenu co nejnižších dodatečných nákladů pro „poctivé“ subjekty na

trhu. Tento cíl lze nazvat jako obecný. Optimem je nalézt takové řešení, které co nejvíce povede k dosažení obou jmenovaných cílů zároveň. Je ovšem zřejmé, že tyto cíle nemusí být konzistentní, neboť jakákoliv další regulace trhu povede k navýšení dodatečných nákladů „poctivých“ subjektů. Na druhou stranu maximální eliminace daňových podvodů může přispět k vyčištění trhů od nekalé konkurence, proti které poctivé subjekty na trhu mnohdy vedou nerovnou cenovou válku. V případě úspěšné eliminace daňových podvodů tohoto typu může vzrůst poptávka po službách a výrobcích dnes „poctivých subjektů“ na trhu pohonných hmot a příznivě se projevit na jejich ekonomické situaci. Kvantifikovat úspěšnost řešení tohoto cíle přímo nelze, neboť i kvantifikace stávající výše těchto daňových podvodů může být značně nepřesná. Ze stejného důvodu nelze přesně kvantifikovat případný nárůst poptávky po zboží a službách poctivých subjektů. Dalším problémem kvantifikace úspěšnosti tohoto řešení je, že se jedná o opatření na národní úrovni, zatímco tento problém má dalekosáhlý přeshraniční charakter. Oproti tomu lze přibližně kvantifikovat nárůst nákladů přímo dotčených subjektů.

10.1.5.5 Zhodnocení rizika nečinnosti

Rizikem nečinnosti je možnost výskytu tohoto typu daňového podvodu a s tím souvisejících daňových úniků. Vzhledem k tomu, že u některých typů daňových úniků souvisejících s minerálními oleji, zejména v oblasti DPH, jsou činěna opatření k jejich eliminaci, očekává správce daně zvýšenou aktivitu „podvodných“ subjektů u tohoto typu daňového podvodu.

10.1.5.6 Návrh variant řešení 10.1.5.6.1 Varianta 0

Nulová varianta je ponechání stávajícího stavu.

10.1.5.6.2 Alternativní varianta č. 1

Zavedení registru výrobců, distributorů a velkých spotřebitelů zvláštních minerálních olejů. Tento registr bude charakterizován následujícími hlavními vlastnostmi: I. do registru se budou zapisovat výrobci, distributoři a velcí spotřebitelé zvláštních

minerálních olejů na daňovém území České republiky,

II. registr se bude vztahovat pouze na množství zvláštních minerálních olejů splňující

definice tzv. hromadné obchodní přepravy (doprava nebaleného volně loženého zboží v cisternách, které jsou předmětem dopravy nebo v ISO kontejnerech – jedná se též o dopravu nebaleného zboží dopravovaného v kontejnerech přesahující 210 litrů objemu),

III. nutné povolení k zápisu do registru od správce spotřební daně na základě návrhu

podaného žadatelem,

IV. registr bude veřejný, dostupný na webových stránkách GŘC, V. registrované osoby budou mít povinnost předem hlásit dopravu nebo přijetí

zvláštních minerálních olejů správci daně,

VI. dodat nebo prodat zvláštní minerální olej bude možné pouze osobou a osobě

uvedené v registru,

VII. nesplnění výše uvedených povinností bude sankcionováno pokutou a případným

výmazem z registru.

10.1.5.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 10.1.5.7.1 Varianta 0 10.1.5.7.1.1 Náklady

Tato nulová varianta je spojena s možností existence výše popsaných úniků na spotřební dani. Náklady lze proto odhadnout pouze zhruba, a to na základě teoretických propočtů. Vezmou-li se v úvahu odhadovaná data, činí tento typ daňového úniku přibližně 1 – 1,5 mld. Kč ročně, což je přibližně 1,2 % - 1,8 % dosavadních příjmů veřejných rozpočtů ze spotřební daně z minerálních olejů. Právě těchto cca 1,2 % - 1,8 % trhu s motorovou naftou může být obsazeno poctivými subjekty, které řádně plní závazky vůči státu. Z hlediska soukromých subjektů tak jsou náklady spojeny především s náklady této ušlé příležitosti. Vyjádřeno ve fyzickém množství, jednalo by se přibližně o 90 – 140 mil. litrů motorové nafty ročně. Při marži 2 Kč/litr motorové nafty se tak může řádově jednat o 180 mil. až 280 mil. Kč marže ročně. Z hlediska veřejných rozpočtů se jedná zejména o náklady spojené s potenciální dluhovou službou, které by při vybrané spotřební dani nevznikly, tj. v případě inkasa spotřební daně by tyto prostředky byly použity na částečnou úhradu veřejného dluhu. Pokud bereme v úvahu úrokovou sazbu 3 % p. a., tyto náklady činí cca 30 - 45 mil. Kč v prvním roce.

10.1.5.7.1.2 Přínosy

Přínosem této nulové varianty je ponechání stávajícího stavu jakožto jedné z charakteristik predikovatelného podnikatelského prostředí a zachování zásady legislativní zdrženlivosti. Pozitivem této varianty jsou též nulové dodatečné náklady přizpůsobení se případným novým změnám.

10.1.5.7.2 Alternativní varianta č. 1 10.1.5.7.2.1 Náklady

Tato varianta je spojena s dodatečnými náklady soukromých i veřejných institucí. Dodatečné náklady vzniknou všem subjektům, které budou mít povinnost zápisu do registru, tedy výrobcům, distributorům i velkým spotřebitelům zvláštních minerálních olejů. Dodatečné náklady budou závislé na velikosti podniku, ročním objemu realizovaných dodávek, ale i na stávajícím vztahu k zákonu o spotřebních daních a kontrole pohybu vybraných výrobků. Obecně lze dodatečné náklady osob, které se budou zapisovat do registru, dělit na fixní a variabilní. Mezi fixní náklady patří například náklady spojené se zápisem do registru, případnou změnou počítačového systému (evidence a hlášení doprav zvláštních minerálních olejů), dodatečnými opatřeními, které budou správcem daně vyžadovány pro to, aby nebyly zvláštní minerální oleje zneužity. Tyto náklady však mohou být rozmanité (odhad jednorázových nákladů je cca 30 až 70 tis. Kč na jeden subjekt).

Mezi variabilní náklady budou náležet veškeré finanční prostředky, které budou spojeny s hlášením doprav a vedením evidence. Pouze ilustrativně se dá odhadnout, že tyto náklady mohou být v nulové výši (realizace stávajícími zaměstnanci) až po jeden osoboměsíc (velké podniky). U některých konečných spotřebitelů, kteří spotřebují pouze několik sudů zvláštních minerálních olejů ročně, budou dodatečné náklady zanedbatelné. Dodatečné náklady správce daně budou spojeny s vedením a kontrolou registru. Bude se jednat o personální náklady (zaškolení pracovníků, čas vyčleněných pracovníků na vedení a kontrolu registru), dále IT náklady na tvorbu a údržbu systému registru. Tyto dodatečné náklady by však neměly být výrazné.

10.1.5.7.2.2 Přínosy

Aplikace registru výrobců, distributorů a velkých spotřebitelů zvláštních minerálních olejů na národní úrovni nevyřeší problém tohoto daňového úniku v plné míře. To by bylo možné jen při zavedení efektivního řešení na úrovni EU. Přesto se dá očekávat, že v určité míře omezí pronikání nezdaněných zvláštních minerálních olejů na český trh s motorovou naftou. V případě, že by došlo k úplnému omezení tohoto typu daňového úniku, představovalo by to absolutní nárůst poptávky po motorové naftě z tohoto titulu o 90 – 140 mil. litrů ročně (viz výše). Pro soukromé subjekty by to znamenalo při hypotetické marži u motorové nafty 2 Kč na litr 180 mil. až 280 mil. Kč dodatečné marže ročně. Tato čísla však budou nižší v důsledku neúplné efektivity tohoto opatření. Z hlediska veřejných rozpočtů se jedná zejména o náklady spojené s potenciální dluhovou službou, které by při vybrané spotřební dani nevznikly, tj. v případě inkasa spotřební daně by tyto prostředky byly použity na částečnou úhradu veřejného dluhu. Pokud bereme v úvahu úrokovou sazbu 3 % p. a., tyto náklady činí cca 30 - 45 mil. Kč v prvním roce.

10.1.5.8 Návrh řešení

Jedním z hlavních kritérií při posouzení návrhu řešení obou okruhů řešené problematiky je výše nákladů, které dopadnou na dotčené subjekty v porovnání s potenciálem redukce nekalého chování konkrétních rizikových subjektů, které mohou nakládat s nezdaněnými vybranými výrobky. V rámci druhého okruhu problému jsou použita stejná kritéria posuzování jako v rámci okruhu prvního. Materiál obsahuje nulovou a jednu alternativní variantu. Z hlediska prvního kritéria, tedy plošného zatížení subjektů na trhu, je jako vhodnější vyhodnocena nulová varianta, neboť subjektům vzrostou náklady spojené se skutečností, že budou zapisovány do registru a dalších povinností z toho vyplývajících. Z hlediska druhého posuzovaného kritéria (nárůstu nákladů správce daně) lze za vhodnější považovat alternativní variantu č. 1, neboť sice vzrostou náklady spojené s vedením registru, ale výrazněji mohou poklesnout náklady spojené s vyhledávací a kontrolní činností. Z pohledu kritéria redukce nekalého jednání (včetně jednání vedoucího ke vzniku daňových nedoplatků) lze považovat za vhodnější alternativní variantu č. 1, která je zaměřena na podchycení doprav zvláštních minerálních olejů. Z hlediska čtvrtého kritéria lze obě varianty považovat za rovnocenné. Vyhodnocení všech kritérií přehledně uvádí tabulka č. 25.

Pokud jsou uvažována všechna kritéria vcelku, lze za nejvhodnější považovat alternativní variantu č. 1, nicméně další konzultace mohou přinést jiné řešení. V rámci konzultací byl oproti původnímu návrhu parametricky navýšen objem balení, která spadají do registru, a to z 210 l na 220 l. Tato změna, která bylo odsouhlasena správcem daně, s sebou přinese snížení administrativních nákladů některých dotčených subjektů i správce daně. Tabulka č. 25 Pořadí variant Varianta 0 Varianta 1

Zvýšení nákladů všech subjektů na trhu 1. 2.

Náklady na správce daně 2. 1.

Potenciál redukce nekalého jednání 2. 1.

Právní jistota subjektů 1.-2. 1.-2.

Celkem 6,5 5,5

10.2 Implementace doporučené varianty a vynucování

Zvolené varianty budou implementovány novelou zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Za implementaci dotčené novely bude zodpovědné Ministerstvo financí. Správu spotřebních daní již v současné době provádí Celní správa. Do implementace a vynucování této regulace budou zapojeny Ministerstvo financí (legislativní rámec) a orgány Celní správy (správa daně). Informace může být publikována na webových stránkách Ministerstva financí i Generálního ředitelství cel. V současné době není známo žádné administrativní riziko spojené s praktickou implementací. Předpokládá se, že navrhovaná legislativní úprava bude předložena vládě do 30. června 2014 a nabude účinnosti dne 1. ledna 2015.

10.3 Přezkum účinnosti regulace

Účinnost předloženého návrhu novely zákona o spotřebních daních bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna a vyhodnocována celními orgány.

10.4 Konzultace a zdroje dat

Konzultace s dotčenými subjekty probíhala prostřednictvím oslovení příslušných svazů, sdružení a asociací (např. ČALPG, ČAPPO, ČSPS, ČSZV, HK ČR, SCHP, SČS, SL, SVL, UVDL). Diskusí a tvorby návrhu se účastnil po celou dobu správce daně, jehož požadavky novela zákona o spotřebních daních především řeší. Konzultace s dotčenými svazy proběhly korektně a připomínky těchto míst byly vyhodnoceny a případně do materiálu zapracovány. V rámci diskusí se objevily i náměty, o kterých bude dále diskutováno v širší rovině při přípravách dalších novel zákona.