zákon č. 332/2014 Sb.

K části první, čl. I:

K bodu 1

Jedná se o úpravu, která odstraňuje duplicitní ustanovení. Služební orgán ke stanovení platu vydává vojákovi od účinnosti zákona č. 122/2012 Sb., který novelizoval zákon o vojácích z povolání, personální rozkaz podle § 145a. Zahrnutí této části do rozhodnutí o povolání je tak nadbytečné.

K bodu 2 a 3

Jedná se o úpravu, která stanoví, že změna doby trvání služebního poměru jejím prodloužením bude prováděna příslušnými služebními orgány pouze z moci úřední. Souhlas vojáka s touto změnou bude zachován. Navrhovaná úprava dále stanoví, že změna doby trvání služebního poměru jejím zkrácením může být služebním orgánem provedena pouze ze závažných důvodů, a to osobních nebo sociálních. Navrhovaná úprava rovněž stanoví, které sociální důvody připadají v úvahu a stanoví další podmínky pro zkrácení doby trvání služebního poměru. S odvoláním na směrnici 1999/70/ES, která se týká zabránění zneužití po sobě jdoucích pracovních/služebních poměrů na dobu určitou, je třeba na vysvětlenou uvést, že u vojáků z povolání nehrozí v žádném případě diskriminace podle čl. 4 přílohy této směrnice. Služební poměry se uzavírají na dobu určitou se všemi vojáky z povolání. Ke zneužití uzavírání po sobě jdoucích poměrů podle čl. 5 citované směrnice tak nedochází.

K bodu 4

Do zákona se doplňují další místa, kde voják může konat službu na území státu a upravuje se, že se jedná o potřeby České republiky namísto dosavadních potřeb ozbrojených sil. Tato úprava vychází z ustanovení § 2 odst. 1 zákona, které stanoví, že voják z povolání je ve služebním poměru k České republice.

K bodu 5

Jedná se o upřesnění charakteristiky služebního zařazení vojáka v organizační struktuře popisem nejsložitějších služebních činností, které vykonává. Akcentován je soulad vojenské hodnosti, požadované kvalifikace, závěrů služebního hodnocení, doby výkonu služby v hodnosti a skutečně dosažené kvalifikace. Navrhovaná úprava vytváří předpoklady k zákonnému stanovení služebního platu podle nového platového systému vojáků z povolání.

K bodu 6

Navrhovaná úprava souvisí s návrhem nového platového systému vojáků z povolání.

K bodu 7

Rozhodná doba ve služebním zařazení je zcela nový institut. Jeho zavedením by mělo dojít k podstatnému zlepšení řízení personální práce s vojáky. Ve své podstatě jde o zavedení kariérního řádu, jaký uplatňují alianční armády (např. Velká Británie, USA, Francie a v modifikované podobě i Slovensko nebo Maďarsko). Zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu zabezpečí, že poměrně rozsáhlá úprava přiřazující konkrétní rozhodné doby ke konkrétním typovým služebním zařazením nebude obsažena v zákoně, ale bude upravena právním předpisem.

K bodu 8

Při náboru vojáků ze zálohy nebo v důsledku organizačních změn nebude vždy možné některé vojáky zařadit a jmenovat do hodnosti, kterou v průběhu předchozí služby dosáhli. Je proto třeba připustit, že výjimečně bude možno takového vojáka jmenovat při jeho novém služebním zařazení i do hodnosti nižší. Při ukončení služebně právního vztahu a následném zařazení vojáka do zálohy, mu bude náležet nejvyšší hodnost, kterou voják v průběhu celé činné služby dosáhl.

K bodu 9

V důsledku nové právní úpravy služebního platu vojáků z povolání je nezbytné sjednocení nově používaného pojmu s dosavadním textem zákona.

K bodu 10

Zavedením tohoto institutu se aplikují zásady kariérního řádu. Podstatou tohoto institutu je uzákonění základních předpokladů, které voják musí splnit, aby mohl být jmenován do vyšší hodnosti, která je stanovena pro zařazení na dané služební zařazení. Předkladatel předpokládá po zavedení nového systému řízení kariér výběr pro jmenování do vyšší hodnosti provádět po posouzení naplnění podmínek vojáky v poradních komisích, které budou služebními orgány zřizovány podle nově vydaného vnitřního předpisu.

K bodu 11

Úprava se navrhuje vzhledem k požadavku na prodloužení nejkratší doby výkonu služby u vojáků v hodnostech svobodník, desátník, četař z jednoho roku na dva roky.

K bodu 12

Služebním orgánům, které mají pravomoc určovat vojáky v daných hodnostech do dispozice v těch případech, kdy není možné rozhodnout o jejich služebním zařazení, se umožňuje určovat je do dispozice až na dobu 6 měsíců. Působnost těchto služebních orgánů upravuje vnitřní předpis, který schvaluje ministr obrany.

K bodu 13

V závislosti na vývoji právní úpravy v této oblasti se navrhuje upravit i dané ustanovení, aby odpovídalo současným právním předpisům. Jde o situace, kdy voják (otec) převezme péči o dítě v době, kdy by matce dítěte náležela mateřská dovolená.

K bodu 14

Jedná se o doplnění nového důvodu k určení vojáka do dispozice v době, kdy nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení nebo nemůže být služebně zařazen. Využití tohoto ustanovení přichází v úvahu u vojáků vykonávajících službu v zahraničních operacích.

K bodu 15

Dosavadní právní úprava stanovovala služebním orgánům povinnost zajišťovat místo, z kterého byl voják určen do dispozice z určených důvodů, až po dobu 1 roku. Na základě praktických zkušeností z personální práce se tato doba navrhuje zkrátit na 6 měsíců.

K bodu 16

Stávající právní úprava upravuje pouze dočasné pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení. Na základě praktických zkušeností z uplatňování tohoto institutu se přistupuje k jeho úpravě a upřesnění. Současně se do zákona vkládá nový institut, který upravuje podmínky, kdy je voják povinen zastupovat svého nadřízeného nebo vojáka zpravidla se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností (viz bod 17).

K bodu 17

Institut zastupování je v současné době upraven zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že citovaný zákon bude nahrazen novým platovým systémem vojáků z povolání, kde se zařazení tohoto institutu nepředpokládá, doplňuje se do zákona o vojácích z povolání nový institut zastupování v jiném služebním zařazení.

K bodu 18

Zavádí se nový institut studijní pobyt. Studijní pobyt se zavádí zejména ke sjednocení úpravy podmínek všech typů vzdělávání (školení, kurzy, studium, odborná stáž). K naplnění tohoto institutu se současně podřizuje voják v organizačních záležitostech nadřízenému, který vzdělávání organizuje tak, aby mohl po dobu studijního pobytu určovat plnění služebních úkolů, které vyplývají ze studijního pobytu vojákovi, který se ho účastní.

K bodu 19

Jedná se o terminologické zpřesnění z hlediska výkladu tohoto ustanovení v souvislosti s navrhovaným novým platovým systémem vojáků z povolání. Navrhovaná úprava má rovněž vazbu na část devátou zákona o vojácích z povolání, která upravuje řízení ve věcech služebního poměru.

K bodu 20

Zákonem se navrhuje zavést nový opravný prostředek „námitka“ proti služebnímu hodnocení, jehož uplatnění je odlišné od řízení ve věcech služebního poměru uvedeného v části deváté zákona. Služební hodnocení nemá charakter rozhodnutí ve věcech služebního poměru, ale na základě novely bude fakticky jediným a závazným podkladem pro přiznání a úpravu motivačního příplatku. Aby nemusely spory o objektivitě služebního hodnocení být řešeny až v odvolacím řízení proti úpravě služebního platu, navrhuje se zavedení zjednodušeného řízení o námitkách vojáka proti služebnímu hodnocení. Námitky podává voják služebnímu orgánu určenému vnitřními předpisy. Tím bude do služebního hodnocení možné zapojit i další nejbližší nadřízené vojáka. Bez úpravy by nesouhlas vojáka musel být řešen až v rámci řízení ve věcech služebního poměru, neboť by tak jedinou možností právní obrany proti úpravě služebního platu bylo podání odvolání do platového výměru. Takové odvolání by řešily služební orgány o 2 až 3 stupně vyšší než je hodnotitel vojáka. To je jednak ve vztahu k úpravě platu a jeho možnému následnému rušení nehospodárné, ale přenesením o několik stupňů řízení výše i výrazně neefektivní.

K bodu 21

Jedná se o terminologickou úpravu v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.

K bodu 22

V souvislosti s novým normativním určením závěru služebního hodnocení, se kterým počítá předkladatel v novém prováděcím předpise pro služební hodnocení, se stanovuje, že řízení o propuštění se nezahájí ihned po nevyhovujícím služebním hodnocení, ale až v případě, že ani opakované služební hodnocení neprokáže zlepšení výkonu služby ze strany vojáka. Prováděcím právním předpisem bude stanoven v souvislosti s novelou zákona nově postup pro služební hodnocení včetně doby jeho zpracování. V případě nevyhovujícího závěru služebního hodnocení bude stanovena 3 měsíční lhůta pro nápravu nedostatků a tu ověří nové služební hodnocení. Pokud i toto hodnocení bude se závěrem nezpůsobilý pro další výkon služby, bude zahájeno řízení o propuštění vojáka.

K bodu 23

Vzhledem k tomu, že se do zákona o vojácích z povolání zavádí nový institut, tj. rozhodná doba ve služebním zařazení, je třeba doplnit § 19 odst. 1 zákona o vojácích z povolání o nový propouštěcí důvod. Další nově navrhovaný důvod propuštění vojáků ze služebního poměru reaguje především na novelu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, která kromě jiného stanoví, že platnost oznámení zaniká vrácením oznámení tomu, kdo jej vydal. Toto ustanovení může být vojáky zneužíváno s tím, že v tomto případě by následovalo jejich propuštění s nárokem na plné výsluhové náležitosti. Navrhovaná úprava umožní, aby v tomto případě voják dostal jen polovinu výsluhových náležitostí. Toto připadá v úvahu i v jiných případech, kdy voják svým jednáním způsobí nezpůsobilost pro výkon činnosti na daném místě, kde je stanoven předpoklad pro tuto činnost jiným právním předpisem, např. u řidičů, elektrikářů apod.

K bodu 24

Stávající právní úprava stanovuje dobu zániku služebního poměru po dni, kdy bylo vojákovi doručeno rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, na 3 kalendářní měsíce. Na základě zhodnocení dosavadní aplikace tohoto ustanovení a ve shodě s úpravou, kterou aplikují ve služebním poměru příslušníci bezpečnostních sborů nebo úpravou uvedenou v zákoníku práce, se tato doba navrhuje upravit na dobu dvou měsíců. Není vyloučena možnost dohodnout se na době kratší u některých důvodů propuštění uvedených v § 19 odst. 3 zákona.

Podle § 19 odst. 1 písm. k) zákona lze vojáka propustit na základě jeho žádosti. Stávající právní úprava připouští, že není-li dohodou stanovena doba kratší, zaniká jeho služební poměr uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění. Na základě zhodnocení dosavadní aplikace tohoto ustanovení a budoucích zásad řízení kariéry vojáka je žádoucí tuto dobu prodloužit na 9 kalendářních měsíců.

K bodu 25

Jedná se o terminologickou úpravu v souladu s aplikací správního řádu.

K bodu 26

Dosavadní úprava v této oblasti se podle znění zákona vztahovala na všechny vojáky, kteří pečovali o dítě mladší 3 let. Na základě soudní praxe byl ve vnitřních předpisech rezortu Ministerstva obrany upřesněn výklad daného ustanovení v tom smyslu, že lze za tuto péči považovat pouze trvalou péči, kterou se rozumí péče o dítě a současně čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, anebo období, ve kterém se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle § 33 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Pro zabezpečení jednotného výkladu se navrhuje upravit tuto oblast přímo v zákoně.

K bodu 27

Vzhledem k doplnění nových důvodů pro propuštění vojáka ze služebního poměru dochází i ke změně tohoto ustanovení.

K bodu 28

Jedná se o zpřesnění dosavadní právní úpravy v případech, kdy došlo ke zrušení rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru. Nově se stanovuje postup v případech, kdy voják již nemá zájem ve služebním poměru pokračovat, tak aby měl zabezpečeny všechny nároky s takovým ukončením služebního poměru na úrovni s jinými vojáky, kteří odcházejí ze služebního poměru.

K bodu 29 až 44

Vzhledem k tomu, že z judikatury Soudního dvora EU v posledních letech vyplynulo upřesnění působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy „pracovní doby“ pro činnosti v rámci ozbrojených sil, stala se dosavadní právní úprava více čí méně rozpornou s požadavky uvedené směrnice. Bylo proto přistoupeno k celkové a v některých směrech i zásadní úpravě celé hlavy IV v části druhé (§ 24 až 31c) zákona o vojácích z povolání. Konkrétně tak dochází k úpravě celkové základní týdenní doby služby na 40 hodin bez započítání přestávky, upřesnění délky vyrovnávacího období při nerovnoměrně rozvržené době služby, pravidel pro čerpání přestávky na jídlo a oddech, upřesnění možnosti krátit nepřetržitý odpočinek mezi službami a v týdnu a přenos náhradního odpočinku za tuto krácenou část. Doplňuje se také určení zvláštních režimů výkonu služby (dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý režim výkonu služby.) Nově je určen limit doby služby konané nad základní týdenní dobu služby a podmínky čerpání náhradního volna za něj. Jde o úpravu vyvolanou i novým platovým systémem vojáků z povolání. Novela upřesňuje vymezení činností, za kterých se uplatňují výjimky pro ozbrojené síly z uvedené směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES podle čl. 1 odst. 3. Podle Soudního dvora EU tato výjimka dopadá na specifické činnosti ozbrojených sil v závažné nebezpečné situaci, která vyžaduje, aby vojáci, kteří musí takovéto události čelit, naprosto upřednostnili cíl sledovaný prováděnými opatřeními. Této charakteristice vyhovují všechny případy plnění úkolů ozbrojených sil České republiky ve smyslu zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, při kterých se naplňuje jejich účel jako zvláštního nástroje státu (nasazení k obraně území a vzdušného prostoru České republiky, k plnění mezinárodních závazků v zahraničních operacích, posílení složek integrovaného záchranného systému, odstraňování následků pohrom, posílení Policie ČR při její činnosti). Uvedená směrnice se tak neuplatní při veškerých činnostech podle § 31b a § 40a zákona o vojácích z povolání. Sporným se mohlo zdát uplatnění uvedené směrnice na některé druhy výcviku včetně jeho zvláštních forem (§ 31 a § 31a) případně na některé případy nařizované služební pohotovosti (§ 30). K vyjasnění tohoto vztahu je nově doplněn u služební pohotovosti výčet stavů a situací, na které se ustanovení směrnice nevztahuje a služební pohotovost ve vojenských objektech se tak nezahrnuje do základní týdenní doby služby. U výcviku byla doplněna charakteristika jednoho z jeho zvláštních druhů (nepřetržitý vojenský výcvik). Tento byl dosud charakterizován pouze minimální dobou, ale ne obsahem. Podle názoru předkladatele zastávaného již při zařazení tohoto druhu výcviku do zákona novelou č. 272/2009 Sb. s účinností od 1. října 2009 má tento typ výcviku maximálně simulovat podmínky nasazení ozbrojených sil. Je proto jak obsahem, tak prostředím i organizací odlišen od jiných druhů výcviku. Má totiž reálně prověřit nejen znalosti a dovednosti vojáků získané předchozí přípravou, ale také jejich psychickou a fyzickou odolnost a schopnosti plnění úkolů v koordinaci s jinými vojáky a jednotkami. Toho se dosáhne právě jen vystavením organizmu vojáků extrémnímu zatížení. I při využití obecných pravidel pro krácení přestávek a odpočinku podle směrnice by byl tento účel zmařen. Pro odstranění možných výkladových problémů se upřesňuje obsahové vymezení nepřetržitého vojenského výcviku tak, aby byla zřejmá jeho výjimečnost. Při použití uvedené výjimky ze směrnice na činnosti v rámci nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky se vojákům poskytuje v souladu s uvedenou směrnicí pouze přiměřený odpočinek a volno za jimi vykonanou službu. Toto volno nelze zaměňovat za náhradní volno za službu konanou nad základní týdenní dobu služby podle § 29, stejně jako nepřetržitý odpočinek nelze zaměnit za nároky vzniklé podle § 28. Volno poskytované za nepřetržitý výcvik a nasazení je přiměřenou náhradou nejen za vykonanou službu, ale i za nepřetržitý odpočinek mezi službami. Zákon nově upravuje pravidla pro jeho čerpání a možnost jeho výjimečného nahrazení výplatou služebního platu. Zákon také stanovuje nárok na přiměřený nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň v délce 12 hodin. Protože může být jak nepřetržité nasazení, tak nepřetržitý výcvik zahájen v kterýkoli den a kteroukoli hodinu bez ohledu na běžný rozvrh služby, je referenční týdenní období stanoveno v hodinách počítaných od konkrétního okamžiku zahájení činnosti.

K bodu 45

Jedná se o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, podle které lze poskytnout místo dovolené plat pouze v případě ukončení služebního (pracovního) poměru.

K bodu 46

Vzhledem ke stávající úpravě služebního volna, resp. jeho rozsahu, se navrhuje zrušit institut „krátká dovolená“, jehož význam pominul.

K bodu 47

Vzhledem k odlišnému charakteru výkonu služby vojáků, kteří se připravují k výkonu služby vojáka z povolání studiem, je třeba pro tyto vojáky upravit aplikaci některých ustanovení zákona o vojácích z povolání. Současně je však zachována ochrana vojáků dodržením pravidel vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, v krátkém 13 týdenním referenčním období.

K bodu 48

Na základě praktických zkušeností se navrhuje prodloužení lhůty orgánu s kázeňskou pravomocí na vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu.

K bodu 49

Úprava textu vychází z potřeby jasného stanovení podmínek pro uzavření dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání.

K bodu 50

Vzhledem k tomu, že již Ministerstvo obrany nebude zajišťovat vojákům byty, navrhuje se úprava § 61 s tím, že bude vojákům zajištěno pouze ubytování, a to na základě žádosti vojáka, za příslušnou úhradu. Bezplatné ubytování se navrhuje, stejně jako dosud vojákům, kteří jsou zařazeni jako čekatelé, odveleným vojákům a vojákům na služební cestě.

K bodu 51

V návaznosti na nový platový systém vojáků z povolání se v souladu se závěry Bílé knihy o obraně upravuje dosavadní institut přídavku na bydlení. Ten se jako nástroj bytové politiky, který nahradil nefunkční systém zabezpečování bytů vojákům, plně osvědčil. Nicméně jeho výše, kterou s růstem minimální mzdy nemohlo Ministerstvo obrany ovlivnit, negativně zasáhla do systému odměňování vojáků. Navrhuje se proto systém finanční podpory bydlení zachovat a poskytovat vojákům měsíční služební příspěvek na bydlení, ve kterém bude významně posílena adresnost podpory bydlení oproti dosavadnímu přídavku na bydlení. Do budoucna se v závislosti na rozpočtových možnostech předpokládá upravovat výši příspěvku v závislosti na nákladech na bydlení podle místa výkonu služby.

K bodu 52

K § 66 Vojákovi náleží za vykonanou službu služební plat. Současně mu bude náležet tento plat i za jiné doby vymezené zákonem, kdy službu nekoná. Tyto doby se vymezují v obdobném rozsahu jako u zaměstnanců v pracovním poměru, kterým se za tuto dobu poskytuje náhrada platu. Jde o dobu dovolené, překážek ve službě z důvodu obecného zájmu nebo důležitých osobních překážek apod.

Výše služebního platu bude diferencována podle náročnosti požadovaného výkonu služby. Náročnost služby bude katalogizována a přiřazena jednotlivým vojenským hodnostem, které ve své podstatě zastoupí stávající platové třídy. Tím se sleduje zásada propojení náročnosti výkonu služby ve vazbě na vojenskou hodnost a vytváří předpoklad ke kariérnímu systému. Seznam služebních činností, vzhledem k jejich obsáhlosti, bude upraven prováděcím předpisem; zmocnění k jeho vydání je založeno v § 6 zákona.

Vojákovi lze na základě jeho žádosti zkrátit týdenní dobu výkonu služby s ohledem na vážné osobní důvody. Pokud služební orgán žádosti vojáka vyhoví, bude se úměrně za tuto dobu služební plat krátit. Pokud ale je vojákovi na základě výsledků přezkumné zdravotní komise dočasně týdenní doba výkonu služby nařízena, služební plat se nekrátí (§ 25 odst. 3 zákona).

Stanovuje se, že má voják určen služební plat s přihlédnutím ke službě nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce. Výše služebních tarifů je nastavena tak, že tuto skutečnost zohledňuje.

Pokud je vojákovi poskytován plat jiným subjektem vylučuje se duplicitní poskytování služebního platu za tutéž dobu. Jedná se zpravidla o případy výkonu služby v zahraničí, kdy je voják dočasně přidělen k výkonu služby na prestižní pozici v mezinárodním nebo nadnárodním subjektu.

K § 67 Návrh nového platového systému vojáků z povolání definuje jednotlivé složky platu, ze kterých se plat tvoří. Počet složek platu se snižuje, čímž se sleduje snížení administrativní zátěže nového platového systému pro kategorii vojáků z povolání.

Stávající složky platu podle zákonaSložky platu podle nového platového systému

č. 143/1999 Sb.

Tarifní platSlužební tarif Příplatek za vedeníVýkonnostní příplatek Osobní příplatekPříplatek za službu v zahraničí Zvláštní příplatekZvláštní příplatek Hodnostní příplatekPříplatek za zvýšenou odpovědnost OdměnaPříplatek za služební pohotovost Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředíOdměna Příplatek za práci v noci Příplatek za práci sobotu a v neděli Příplatek za práci ve svátek Plat a příplatek za práci přesčas Odměna za pracovní pohotovost

K § 68

Jednotlivým vojenským hodnostem se přiřazují minimální služební tarify.

V hodnosti vojína jsou zařazeni vojáci, kteří se na samostatný výkon služby teprve pod dozorem připravují. Tomu odpovídá jejich služební tarif, který je stanoven těsně nad úroveň minimální mzdy. Vojáci jmenovaní do vyšších hodností (svobodník až armádní generál) jsou již zařazeni na systemizovaných místech u vojenských jednotek a plní úkoly samostatně. Proto je jejich služební tarif navržen podstatně vyšší, než služební tarif vojáků jmenovaných do hodnosti vojín.

Obdobná zásada je uplatňována pro vojáky ve vojenských hodnostech čekatelů. Tyto

vojenské hodnosti příslušejí vojákům po dobu přípravy ve vysokoškolských studijních oborech.

Výraznější nárůst ve služebních tarifech je u hodnosti rotný. Hodnost rotného přísluší

základní velitelské funkci – velitel družstva. K výkonu základních velitelských činností bylo při stanovení výše tarifu přihlédnuto. Služební tarify pro vojáky v hodnostním sboru praporčíků se překrývají s tarify pro vojáky v důstojnickém sboru. K těmto vojenským hodnostem příslušejí služební činnosti, které jsou z hlediska náročnosti obdobné. Pro aplikaci kariérního růstu toto nečiní problém, protože je žádoucí realizovat prostup mezi hodnostním sborem praporčíků a důstojníků nejpozději ve vojenské hodnosti rotmistr. Tento prostup bude realizován v omezeném počtu a jen u nejlepších vojáků. Dále je výraznější nárůst mezi hodnostmi podplukovníka a plukovníka, a to z důvodu, že vojenská hodnost plukovníka přísluší vysoké manažerské úrovni. Vojenská hodnost plukovníka přísluší veliteli brigády s cca 3000 podřízenými vojáky nebo služebnímu zařazení ředitele odboru ústředního správního úřadu Ministerstva obrany. Současně je přihlédnuto k tomu, že některým vojákům nenáleží výkonnostní příplatek, protože budou služebně zařazováni na místa jako nejlepší (služební místa se stanovenou vojenskou hodností štábní praporčík, plukovník nebo v hodnostním sboru generálů).

Navrhuje se, aby služební tarif příslušel vojákovi ve výši, která odpovídá

nejnáročnější požadované služební činnosti stanovené pro služební místo, na které je voják služebně zařazen, nikoliv podle hodnosti, do které je voják jmenován. Tato zásada (až na zákonem stanovené výjimky – viz násl. odst.) je aplikována proto, že v některých případech nelze zabezpečit soulad vojenské hodnosti stanovené na služebním místě a vojenské hodnosti, do které je voják jmenován. Příkladem může být služební zařazení vojáka na služební místo se stanovenou vojenskou hodností v hodnostním sboru generálů, které se časově nekryje se jmenováním do příslušné vojenské hodnosti (jmenování je v působnosti prezidenta, je prováděno výlučně na základě jeho rozhodnutí a jen ve dvou termínech ročně). Tato skutečnost ale nic nemění na tom, že voják je služebně zařazen na služební místo a vykonává službu v plném rozsahu náročnosti. Pro zachování zásady nároku na spravedlivou odměnu za vykonanou práci, přísluší vojákovi služební tarif podle vojenské hodnosti (náročnosti práce) stanovené pro příslušné místo.

Vojáci, kteří nejsou služebně zařazeni, a přesto konají službu (např. jsou určeni do

dispozice s nárokem na plat), a u vojáků v hodnostním sboru čekatelů, u kterých vojenská hodnost odráží stupeň jejich připravenosti, vycvičenosti pro výkon služby získané v průběhu studia formou vojenské odborné přípravy, se budou odměňovat podle vojenské hodnosti, do které jsou jmenováni.

Při návrhu výše služebních tarifů byla respektována zásada srovnatelné výše platu u

srovnatelného druhu práce (služby), kteří jsou odměňováni z jednoho zdroje. Jak již bylo uvedeno, základní služební tarif je složkou platu, která v sobě zahrnuje nejen platový tarif, ale i příplatek za vedení, hodnostní příplatek a především nepravidelné složky platu jako jsou příplatky za práci v noci, v sobotu a v neděli, přesčas a rovněž i odměna za pracovní pohotovost. Pro více jak polovinu vojáků z povolání bude služební tarif s případným výkonnostním příplatkem jedinými složkami platu, na které jim vznikne nárok. Téměř všichni vojáci služebně zařazeni na místa se stanovenou vojenskou hodností štábního praporčíka, plukovníka a vojenskou hodností v hodnostním sboru generálů splní podmínky nároku na jedinou složku platu, kterou je služební tarif. Pro mnoho vojáků z povolání, ale třeba i příslušníků bezpečnostních sborů tvoří dnes tzv. nepravidelné složky platu (složky mimo platový výměr) podstatnou část měsíčního platu. Návrh nového platového systému jde cestou paušalizace nepravidelných složek platu, proto je služební tarif adekvátně navýšen. Požadavek služby konané nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce bez nároku na jakoukoliv kompenzaci je rovněž zohledněn ve výši služebního tarifu.

Výše služebních tarifů není v porovnání s platem příslušníka bezpečnostního sboru i

při započítání příplatků a s přihlédnutím doby služby nad rámec základní týdenní doby služby v celoročním rozsahu 300 hodin zcela srovnatelná. Odráží však skutečnost, že na rozdíl od příslušníka bezpečnostního sboru, jehož služba je chápána jako celoživotní povolání, je služba vojáka z povolání charakterizována dočasností. Tato skutečnost je posílena touto přijímanou novelou zákona o vojácích z povolání, která zavádí rozhodné doby služby ve služebním zařazení. Úroveň výše platu vojáka z povolání odráží jeho nejisté postavení v rámci časově omezené doby služby a trhu práce.

Finanční kompenzace namísto náhradní doby odpočinku (volna) bude poskytována

zcela výjimečně, a to pokud vznikne nárok na volno při nepřetržitém nasazení na území České republiky podle tohoto zákona, které nemůže být vyčerpáno ve stanoveném termínu právě pro další nařízené nasazení.

K § 68a Základní motivační složkou služebního platu vojáka bude výkonnostní příplatek. Pro jeho poskytnutí budou rozhodující komplexně objektivně posouzené výsledky vojáka ve výkonu služby. Dosažené výsledky budou posuzovány ve služebním hodnocení vojáka jednou ročně, a na jejich základě se bude vojákovi poskytovat příplatek. Naopak vojákům, kteří požadované výsledky nedosáhnou, se výše příplatku zachová, popř. se jeho výše bude snižovat. S vojáky, kteří jsou hodnoceni jako nevyhovující, se zahajuje řízení ve věci propuštění ze služebního poměru. U takových vojáků se navrhuje přistoupit k tomu, že se výkonnostní příplatek odejme.

Služební hodnocení je prováděno v drtivé většině jednou ročně, a to do konce února,

přičemž se hodnotí uplynulých dvanáct měsíců. Proto se navrhuje upravovat výši příplatku k 1. březnu. Služební hodnocení v přípravě k výkonu služby studiem nebo výcvikem je hodnocení způsobilosti vojáka k dalšímu výkonu služby vojáka z povolání. Obsah tohoto hodnocení není komplexní, je jen za období třech měsíců přípravy a má jen dva stupně hodnocení – způsobilý nebo nezpůsobilý pro službu vojáka z povolání. Proto se k tomuto specifickému hodnocení nepřihlíží. Služební hodnocení je v mimořádných případech prováděno mimo řádný termín, stanovuje se zásada, že se přihlíží jen k poslednímu hodnocení v rozhodném období. Současně se upravuje postup, pokud voják nebyl služebně hodnocen.

V praxi mohou nastat případy, kdy vojáka nelze služebně hodnotit. V takovém případě

zůstane dosavadní výše příplatku zachována. Navrhuje se nižší míra nárůstu a maximální výše tohoto příplatku u důstojníků, než u mužstva, poddůstojníků a praporčíků, a to s ohledem na vyšší základnu pro určení příplatku.

Stanovuje se způsob zaokrouhlení příplatku k zamezení potenciálních sporů o jeho

výši.

Vymezuje se okruh vojáků, kterým výkonnostní příplatek nebude náležet. Jsou to

vojáci, kteří se jako čekatelé teprve k vojenskému povolání připravují studiem a vojáci v nejvyšší praporčické hodnosti a v hodnostech plukovníků a generálů, kteří byli v rámci kariérního postupu již dlouhodobě kvalitně hodnoceni, a jako nejlepší z nejlepších byli na tato místa služebně zařazeni. Tito vojáci mají hodnocení zapracováno ve služebním tarifu, což je vyjádřeno vyšším odstupem služebního tarifu oproti nejbližší nižší hodnosti (nadpraporčík – štábní praporčík, podplukovník – plukovník).

12%

21 62022 85024 20028 23030 24032 26034 50036 960

11%

21 43022 65023 98027 98029 97031 97034 19036 630

8 8009 2009 600

10 00010 40010 80011 20043 000

10%

21 23022 44023 76027 72029 70031 68033 88036 300

9%

21 04022 24023 55027 47029 43031 40033 58035 970

8%

20 85022 04023 33027 22029 16031 11033 27035 640

7%

20 66021 83023 12026 97028 89030 82032 96035 310

6%

íplatek

20 46021 63022 90026 72028 62030 53032 65034 980

ř

5%

20 27021 42022 68026 46028 35030 24032 34034 650

ů ík č 4%

20 08021 22022 47026 21028 08029 96032 04034 320

3% a prapor 19 88021 02022 25025 96027 81029 67031 73033 990 ů 2%

19 69020 81022 04025 71027 54029 38031 42033 660

stojník

a vazba na výkonnostní p ů ů

1%

19 50020 61021 82025 46027 27029 09031 11033 330

tarif

8 8009 2009 60010 00010 40010 80011 20019 30020 40021 60025 20027 00028 80030 80033 00043 000

služební

ík č ekatel ík čekatelekatel č

č č

ekatel ekatelč čík

č

řř

ehled služebních tarif

ípravná služba

řřetaeta

ekatel

PPVojínSvobodníkDesátníkČRotnýRotmistrNadrotmistrčHodnostní sbor mužstva, poddHodnostSvobodníkDesátníkČRotnýRotmistrNadrotmistrPraporNadpraporŠtábní prapor 9,00%31 61035 97041 42046 87052 320

8,25%31 40035 73041 14046 55051 960 58 00068 00078 00088 00098 000

7,50%31 18035 48040 85046 23051 600

6,75%30 96035 23040 57045 91051 240

6,00%30 74034 98040 28045 58050 880

5,25%30 53034 74040 00045 26050 520

4,50%30 31034 49039 71044 94050 160

3,75%30 09034 24039 43044 62049 800

3,00%29 87033 99039 14044 29049 440

2,25%29 66033 75038 86043 97049 080 ů 1,50%29 44033 50038 57043 65048 720

a generál 0,75%29 22033 25038 29043 33048 360 ů

stojníktarif ůslužební29 00033 00038 00043 00048 00058 00068 00078 00088 00098 000

ík č ík

č

ík č

Hodnostní sbor dHodnostPoruNadporuKapitánMajorPodplukovníkPlukovníkBrigádní generálGenerálmajorGenerálporuArmádní generál

K § 68b Příplatek za službu v zahraničí nahrazuje stávající zvláštní příplatek v jiné než české měně. Navrhuje se, aby tento příplatek byl samostatnou složkou platu odrážející nároky a rizika služby v zahraničních operacích. Celkovou výši tohoto příplatku se předpokládá zachovat ve stávající hladině vyjádřené přepočtem USD na českou měnu. K eliminaci pohybu přepočítací relace mezi českou a zahraniční měnou bude příplatek nově vyměřován vždy v české měně a jeho výplata provedena v české nebo zahraniční měně. Tímto se sleduje vytvoření stabilního odměňování vojáků, kteří konají službu ve srovnatelných podmínkách v jednotlivých obdobích bez vlivu změn kurzů. Konkrétní výše příplatku, který náleží vojákovi, bude i nadále úměrná náročnosti podmínek výkonu služby v zahraničí a především úrovni rizika ohrožení života nebo zdraví. Zvýšení částek příplatku až na dvaapůlnásobek je navrženo ponechat i nadále v platnosti, a to s ohledem na stále zhoršenou bezpečnostní situaci v prostorech nasazení vojáků v zahraničních operacích. Příplatek se bude poskytovat za dny vyslání do zahraniční operace. Stanovuje se, že za vyslání se považuje i opuštění této operace zpravidla ze služebních důvodů v maximálním rozsahu 168 hodin (tj. jednoho týdne). Jedná se v převážné míře o krátkodobé služební cesty do České republiky nebo do třetích zemí v přímé souvislosti s výkonem služby v operaci. V minimální míře se může jednat o služební volno z vážných rodinných důvodů nebo o dobu dovolené, a to již s ohledem na komplikovaný způsob dopravy a na náklady na přepravu z místa zahraniční operace (není poskytována na náklady státu). Stanovuje se nárok na tento příplatek i v případě dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, a to po dobu maximálně jednoho měsíce této neschopnosti, pokud léčení probíhá na území v zahraničí. Následně bude možno poskytovat dávky nemocenské péče, a to již bez příplatku za službu v zahraničí. Interními pravidly je však stanoveno, že je buď léčení ukončeno do 30 dnů a voják je způsobilý dalšího výkonu služby v zahraničí nebo je v této lhůtě repatriován a léčení probíhá na území ČR. Výši příplatku za službu v zahraničí v závislosti na zákonem stanovených kriteriích stanoví ministr obrany jednotně pro celou jednotku vyslanou do zahraničí.

K § 68c Ke kompenzaci rizik vysoké neuropsychické zátěže nebo rizika ohrožení života nebo zdraví při výkonu služby bude vojákům náležet zvláštní příplatek. Druhy rizikových činností a výše příplatků budou stanoveny prováděcím předpisem.

K § 68d Vojákům, kteří konají službu trvale, soustavně ve dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém režimu se navrhuje poskytovat zvláštní příplatek diferencovaně podle míry zátěže v důsledku výkonu práce v nepravidelných denních dobách. Na rozdíl od pracovního práva jsou vojáci povinni konat službu ve režimu nepřetržitého provozu s délkou směny v rozsahu 24,5 až 26 hod. Proto je stanoven příplatek ve výši 1200 Kč, za předpokladu pravidelného výkonu služby ve směnách delších 15 hodin.

K § 68e Jedinečné postavení velitele vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru, velitele nebo ředitele či náčelníka vojenského zařízení nebo vojenského správního úřadu a ředitele či velitele organizačního útvaru ministerstva nebo Vojenského zpravodajství, co se týče kompletní odpovědnosti za celkový chod řízeného subjektu, se navrhuje oproti ostatním vojákům v téže vojenské hodnosti zvýhodnit měsíčním příplatkem ve výši 5 % minimálního služebního tarifu stanoveného zákonem. Měsíční příplatek bude konstantní a nebude se zvyšovat v návaznosti na případnou budoucí valorizaci služebních tarifů. Tento příplatek bude náležet maximálně 250 vojákům z povolání. K zamezení potenciálních problémů o výši příplatku se stanovuje způsob zaokrouhlení.

K § 68f Základním úkolem ozbrojených sil stanovených zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, je obrana České republiky. Kromě toho plní ozbrojené síly další úkoly spojené zejména s krizovým ohrožením České republiky nevojenského charakteru. K tomu je nezbytné, aby určitý počet vojenských specialistů byl trvale zařazován do služební pohotovosti a byl připraven k plnění úkolů i v době mimo rozvržení doby služby. Pokud bude služební pohotovost nařízena takovým specialistům v kalendářním měsíci v takovém rozsahu, že zasahuje do 10, resp. 20 kalendářních dní, bude časová náročnost takové pohotovosti kompenzována paušálním měsíčním příplatkem za služební pohotovost. Nejedná se o trvalou složku platu určovanou personálním rozkazem – platovým výměrem, ale měsíčně se bude vyhodnocovat splnění podmínek nároku.

K § 68g Odměna bude možností jednorázově ocenit splnění mimořádného nebo zvlášť významného úkolu. Pro udělení odměny nejsou stanovena závazná kriteria, kterými by se mělo poskytnutí odměny řídit. Při poskytnutí odměny bude vždy záležet na dvou faktorech. Jedním vždy budou rozpočtové možnosti příslušného velitele. Za druhé vždy bude záležet na konkrétních ad hoc případech a posuzování jejich odůvodnění.

K § 68h V navrhovaném platovém systému vojáků z povolání není založena náhrada platu. Proto se stanovuje nárok na služební plat i za jiné doby, než je doba výkonu služby.

K § 68i Stanovuje se poskytovat vojákovi po dobu, kdy není ze zákonem stanovených důvodů služebně zařazen, zachovaný služební plat. Jedná se o dobu, kdy vojákyně nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení pro těhotenství, dále o dobu maximálně 3 měsíců před propuštěním nebo zánikem služebního poměru, dobu zajetí nebo nezvěstnosti po dobu vyslání do zahraniční operace, nejedná-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí, a o dobu studijního pobytu (s výjimkou vojáků v hodnostním sboru čekatelů). Zajetím se rozumí stav, kdy je voják vnějším subjektem omezen na svobodě a řádném konání služebních povinností.

Zákonem se definují složky platu, ze kterých se zachovaný služební plat zjišťuje. Protože voják vykonává i po dobu, kdy mu bude vyplácen zachovaný plat službu, zůstává nedotčena možnost mu udělit odměnu, případně zvláštní příplatek, splní-li podmínky nároku.

Dochází-li však k propuštění vojáka ze služebního poměru ze zákonem stanovených důvodů (kdy voják na základě svého nežádoucího jednání není schopen pokračovat ve výkonu služby) stanovuje se nárok na zachovanou výši platu v nižší výměře. Jedná se o propuštění ze služebního poměru z důvodu ukončení přípravy k výkonu služby studiem, odsouzení pro trestný čin, pro nezpůsobilost k výkonu služby na základě hodnocení, pro vstup do politické strany, hnutí nebo odborové organizace, pro výkon výdělečné činnosti bez souhlasu služebního orgánu a pro podání žádosti o propuštění ze služebního poměru před ukončením závazku.

Stanovuje se pro účely určení výše nesníženého služebního platu, že v případech, kdy voják nebyl služebně zařazen, a tudíž nelze určit výši služebního tarifu ze služebního zařazení, se použije služební tarif odpovídající vojenské hodnosti, do které je voják jmenován. V praxi se může jednat třeba o případ vojáka, který bude propuštěn ze služebního poměru po ukončení přerušení služebního poměru (po dobu přerušení služebního poměru mu nenáleží služební plat).

K § 68j V průběhu služby vojáka mohou nastat situace, které je z hlediska nároku na služební plat nutno řešit zvláštním způsobem, ale které vycházejí ze zásad způsobu odměňování. Návrh nového platového systému tedy upravuje poskytování služebního platu nebo jeho složek v těchto zvláštních případech.

Pokud nelze rozhodnout o služebním zařazení vojáka, určuje se na omezenou dobu do dispozice. Vzhledem k tomu, že i v této dispozici voják koná službu a je pověřován plněním služebních úkolů, poskytuje se mu služební plat. Definuje se, které složky služebního platu takovému vojákovi náležejí. Vzhledem k tomu, že je možné vojáka určit do dispozice i v průběhu výkonu služby v zahraniční operaci, zachovává se možnost poskytnutí příplatku za službu v zahraničí a v případě, že vykonává rizikové činnosti, tak i zvláštní příplatek.

Voják, který je zproštěn výkonu služby (je podezřelý ze závažného porušení služebních povinností nebo byl obviněn ze spáchání trestného činu), je i nadále povinen vykonávat službu, ale takovou, která neohrožuje vyšetřování anebo znemožňuje pokračovat v trestné činnosti. Proto se stanovuje omezení poskytování služebního platu jen ve výši služebního tarifu, který odpovídá hodnosti, do které je voják jmenován. Je-li voják zproštěn výkonu služby po dobu výkonu služby v zahraničí, ponechává se mu i příplatek za službu v zahraničí. Pokud se podezření ze spáchání trestného činu nebo ze závažného porušení služebních povinností vojákovi neprokáže, vyplatí se mu rozdíl, o který byl služební plat zkrácen. To platí i v případě, že byl voják ze služebního poměru již propuštěn nebo mu služební poměr zanikl. V tomto případě se mu doplatí rozdíl na služebním platu od zahájení dočasného zproštění do zániku služebního poměru nebo do propuštění. Služebnímu orgánu se stanovuje lhůta na vyplacení tohoto rozdílu oprávněnému.

Voják zařazený u Vojenského zpravodajství může být v důležitém zájmu služby zařazen do zvláštní dispozice. Takovému vojákovi bude náležet plat podle skutečně vykonávané činnosti ve zvláštní dispozici.

Dále se navrhuje poskytovat v případech, kdy je voják pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení se stanovenou vyšší vojenskou hodností nebo po dobu zastupování vojáka ve vyšší funkci, služební tarif příslušející vyšší hodnosti. Tato úprava má obdobu ve stávajícím institutu příplatku za zastupování.

Stanovuje se možnost poskytnout vojákovi služební plat za dobu nevyčerpané řádné dovolené. Definuje se způsob určení výše služebního platu za tuto dobu. Vzhledem k tomu, že se řádná dovolená uděluje i na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (27 pracovních dní a 10 dní v době nepřetržitého odpočinku v týdnu), stanovuje se výše služebního platu koeficientem 1/30 ze zachovaného služebního platu.

Opětovně se stanovuje pro účely zvláštního určení služebního platu, že v případech, kdy voják nebyl služebně zařazen, a tudíž nelze určit výši služebního tarifu ze služebního zařazení, se použije služební tarif odpovídající vojenské hodnosti, do které je voják jmenován.

Stanovuje se výše služebního platu, který bude náležet vojákovi při neudělení volna za vykonané nasazení na území České republiky v zákonem stanoveném termínu. Jedná se o stávající obdobu platu za práci přesčas. Tato finanční kompenzace bude poskytována namísto volna ve zcela výjimečném případě, kdy volno nemůže být uděleno právě pro opětovné nasazení.

K § 68k

Definuje se poskytování služebního platu po dobu dočasné neschopnosti ke službě

pro nemoc nebo úraz nebo při nařízené karanténě nebo izolaci; zachovávají se principy dnes platné (karenční doba, služební úraz apod.). Zakládá se právo odejmout služební plat vojákovi, který si přivodil dočasnou neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz úmyslně a definují se důvody, kdy lze vojákovi odejmout polovinu služebního platu. Dále se stanovují sankce v případě porušení léčebného režimu vojáka dočasně neschopného k výkonu služby pro nemoc nebo úraz. Důvody pro odejmutí služebního platu nebo jeho krácení při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz jsou obdobné jako při nároku na dávky nemocenského podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

K § 68l

Stanovují se pravidla pro splatnost a výplatu služebního platu. Tak jako

u zaměstnanců v pracovním poměru, služební plat je splatný v měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, za který služební plat náleží. Při ukončení služebního poměru je služební plat splatný při nejbližším výplatním termínu.

K § 68m a 68n Deklaruje se právo vojáka na služební plat zákonných penězích České republiky. Zákonnými penězi jsou podle zákona č. 6/1993 Sb. platné bankovky a mince.

Výjimkou budou zákonem definované dva případy výplaty služebního platu v jiné než české měně. Vojákovi může být s jeho souhlasem po dobu, kdy je mu stanoveno pravidelné místo výkonu služby v zahraničí, poskytovat služební plat nebo jeho část v jiné než české měně. Současně se stanoví způsob, jakým bude česká měna na cizí měnu přepočítávána. Druhým případem je výplata zálohy příplatku za službu v zahraničí.

Služební plat bude vyplácen pouze bezhotovostně nejvýše na 2 účty u banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního či úvěrního družstva určené vojákem na náklad a nebezpečí státu, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty platu. Pouze ve výjimečných případech bude možno vyplatit plat v hotovosti. Stanoví se možnost vojáka zmocnit k převzetí služebního platu v hotovosti jinou fyzickou osobu.

Stanoví se právo vojáka na nahlížení do dokladů, na základě kterých byl služební plat vypočten a právo na písemný doklad (tzv. výplatní pásku). V případě, že výkon služby neumožní vydat vojákovi písemný doklad ihned při měsíčním vyúčtování platu, stanoví se povinnost učinit tak v nejbližším vhodném termínu.

Protože voják se může dostat do situace, kdy je dočasně v období před první výplatou služebního platu bez prostředků, stanoví se možnost vyplatit mu zálohu na služební plat, a to i v hotovosti.

K § 68o Stanovuje se rozsah srážek ze služebního platu, které je oprávněno ministerstvo provést bez souhlasu vojáka. Srážky jiné, než zákonem definované, lze provést jen se souhlasem vojáka (na základě dohody). Stanovuje se pořadí srážek ze služebního platu shodně jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

K § 68p Stanovuje se povinnost vojáka vrátit služební plat vyplacený za dobu dovolené, na kterou mu nárok nevznikl nebo posléze zanikl (např. při budoucím krácení dovolené v důsledku absence ve výkonu služby).

Specifickou dobou nároku na služební plat je doba zajetí vojáka nebo doba, kdy se stal nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo o zběhnutí. K těmto situacím může dojít při výkonu služby zejména v jednotkách mnohonárodních sil v zahraničí. Z podstaty zajetí lze předpokládat, že je to stav omezení svobody vojáka v důsledku výkonu služby, která byla konána v zájmu ozbrojených sil. Obdobná situace může nastat v případě nezvěstnosti vojáka, kdy není ještě prokázáno, zda byl voják zajat nebo zemřel, případně zůstal zraněn na bojišti. Za tohoto předpokladu, i když voják přímo službu nekoná, se mu zachovává nárok na služební plat. V případě nezvěstnosti se jedná o fikci výkonu služby. Fikce výkonu služby v době nezvěstnosti nebude předpokládána v případě, kdy se voják úmyslně vyhnul plnění služebních povinností svémocným odloučením nebo zběhnutím. Stanovuje se, že byl-li tento služební plat vyplacen a dodatečně se prokáže, že na něj nebyly splněny podmínky nároku (např. z důvodu úmrtí), nebude ministerstvo požadovat takto vyplacený služební plat zpět. Tímto je sledován humánní přístup k pozůstalým.

K § 68q Zakládá se povinnost ministerstva poskytovat údaje do informačního systému o služebním platu dle požadavků správce tohoto systému. K definici položek a jejich formátu bude vydán prováděcí předpis.

K § 68r Tento zákon nepoužívá institut průměrného výdělku pro účely odměňování vojáků. Přesto však je pro některá plnění nezbytné průměrný výdělek zjišťovat. Jedná se o potvrzování výše příjmů pro soudní jednání, pro uplatnění nároku na dávky státní sociální podpory apod. Vzhledem ke specifice poskytování služebního platu stanovuje se řešit jeho zjištění obdobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Vzhledem k zamýšlenému účelu zjišťování průměrného služebního platu se vylučují příplatek za službu v zahraničí a služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou.

K bodu 53

V návaznosti na navrhované doplnění § 70a a 70b do zákona o vojácích z povolání se navrhuje upravit znění příslušné hlavy.

K bodu 54

V návaznosti na vývoj mezd a platů na trhu práce se po 6 letech účinnosti současné úpravy navrhuje zvýšení maximální výše náborového příspěvku, které zabezpečí konkurenceschopnost ozbrojených sil na trhu práce.

K bodu 55

Vzhledem k doplnění ustanovení § 19 odst. 1 zákona o nové důvody propuštění, je nutné upravit i toto ustanovení.

K bodu 56

Kvalifikační příspěvek se navrhuje z důvodu motivace vojáků ke zvýšení vzdělání v průběhu služebního poměru na vlastní náklady. Pokud dosažené vzdělání bude využitelné pro potřeby ozbrojených sil, bude vojákovi kompenzována určitá náhrada nákladů za toto studium formou kvalifikačního příspěvku, který bude obdobný jako náborový příspěvek. Podrobnosti upraví prováděcí právní předpis. Občanům, kteří byli na základě své žádosti povolání do služebního poměru vojáka z povolání, je vedle základního a odborného výcviku poskytován speciální výcvik, ve kterém voják získává speciální znalosti a dovednosti potřebné pro výkon služby ve svém služebním zařazen. Takto získané speciální znalosti a dovednosti získává bez vlastního finančního přispění, přičemž se jeho pracovní hodnota zvyšuje a umožňuje mu lepší uplatnění na trhu práce. To vyvolává fluktuační jevy a zájem na ukončení služebního poměru. Prostředky, které byly na speciální výcvik vynaloženy se tak míjí účinkem a bude nutno je vynaložit znovu na výcvik jiného vojáka. Proto je nutné posílit zájem vojáků na setrvání ve služebním poměru. K vyrovnání konkurenčního prostředí se proto navrhuje zavést motivační nástroj, stabilizační příspěvek. Základní výše stabilizačního příspěvku, která bude poskytována všem vojákům z povolání, činí 7 000 Kč. Vojákům, kterým byl poskytnut speciální výcvik většího rozsahu, a jejichž hodnota následně zásadně vzrostla, bude možno poskytovat stabilizační příspěvek až do čtyřnásobku základní částky. Bude se jednat zejména o lékařské profese, výkonné vojenské letce a některé speciální profese u Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství. Naopak stabilizační příspěvek nebude poskytován za období, kdy se voják k výkonu profese teprve připravuje studiem a výcvikem a za dobu, kdy službu ve služebním zařazení nekoná, kromě případů, kdy mu náleží plat za službu ve zvláštních případech nebo při aplikaci tzv. karenční doby.

K bodu 57

Úprava tohoto ustanovení reaguje na situaci, kdy příslušník rodiny nemá trvalý pobyt na území České republiky. Vzhledem k tomu, že se statutem rodiny vojáka jsou spojeny některé náhrady poskytované vojákovi a jeho rodině (příspěvek na bydlení, cestovní náhrady apod.), byl by poškozen voják, jehož rodinní příslušníci nemají na území státu trvalý pobyt.

K bodu 58

Voják, který byl v důležitém zájmu služby přeložen k výkonu služby do jiného místa výkonu služby, má nárok na náhradu výdajů z místa bydliště, popř. z dosavadního místa výkonu služby do nového místa výkonu služby. Dojíždí-li přeložený voják denně z místa bydliště do obce místa výkonu služby a zpět, poskytuje se mu náhrada prokázaných jízdních výdajů, maximálně však do výše denní částky stravného při služební cestě. Částkou stravného je tedy omezena maximální výše náhrady a jedná se o regulaci vzdálenosti, z jaké budou vojáci dojíždět denně. Nedojíždí-li denně, zpravidla je ubytován a do místa bydliště jezdí o víkendech. Proto se navrhuje takovému vojákovi hradit jízdní výdaje do místa bydliště maximálně pětkrát v měsíci každým směrem. Tyto náhrady však nenáleží vojákovi, který vykonává službu v zahraničí, které mu bylo stanoveno jako pravidelné místo výkonu služby, protože mu jsou poskytovány náhrady zvýšených životních nákladů, a vojákovi zařazenému v hodnostním sboru čekatelů. Obdobné nároky náleží vojákovi po jeho povolání do služebního poměru. Náhrady při povolání do služebního poměru a při přeložení se vojákovi vyplácejí měsíčně a pro zjednodušení jejich poskytování je lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky se vychází z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad výdajů vojákovi.

K bodu 59

Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí náleží náhrada některých výdajů ve výši a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k návrhu nových základních služebních tarifních platů se navrhuje stanovit základ pro určení měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů v rozmezí 10 % až 50 % (namísto 25 % až 52 % stanovených nařízením vlády č. 62/1994 Sb.) ze služebního platu určeného vojákovi služebním orgánem. Podle předběžné kalkulace bude stanoven základ pro určení této náhrady ve výši cca 17 %. Ze základu pro výpočet této náhrady se vylučuje příplatek za službu v zahraničí. Je to proto, že odráží výrazné riziko spojené s vysláním do zahraniční operace, nikoliv plat stanovený pro výkon funkce na zahraničním pracovišti.

K bodu 60

Ustanovení upřesňuje použití kurzu pro přepočet stravného při zahraniční služební cestě z českých korun na volně směnitelnou měnu, pokud o to voják požádá.

K bodu 61

Jedná se o promítnutí nově navrhovaného důvodu propuštění vojáka z povolání ze služebního poměru do povinnosti nahradit náklady za vydanou vojenskou výstroj. Vzhledem k tomu, že se jedná o obdobný charakter důvodu propuštění, jako jsou ostatní důvody uvedené v daném ustanovení, navrhuje se požadovat náhradu za výstroj i v tomto případě.

K bodu 62 až 65

Druhy vojenských zdravotnických zařízení byly dosud vymezeny pouze na úrovni prováděcího právního předpisu vyhláškou č. 285/1999 Sb., o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních, vydané na základě zmocnění uvedeného v § 94 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, které ve znění zákona č. 375/2011 Sb. zmocňuje Ministerstvo obrany k úpravě poskytování zdravotní péče v působnosti Ministerstva obrany a zdravotních služeb ve vojenských zdravotnických zařízení a podmiňuje vydání prováděcí úpravy dohodou s Ministerstvem zdravotnictví. Vzhledem k návaznosti na obecné právní předpisy v oblasti poskytování zdravotních služeb je nutné při stanovení druhů vojenských zdravotnických zařízení uplatnit výhradu zákona. Jednotlivá vojenská zdravotnická zařízení jsou vymezena typově, nikoli svým názvem. Navrhovaný odstavec 4 pak doplňuje zmocnění Ministerstva obrany k vydání prováděcího právního předpisu o vymezení rozsahu poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb ve vojenských zdravotnických zařízení, které vychází z § 94 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., podle něhož zdravotní služby vojákům organizuje, řídí a kontrolu ve své působnosti Ministerstvo obrany. Současně se tím zpřesňuje zmocňovací ustanovení, neboť uvedená vyhláška v platném znění vymezuje jak poskytované zdravotní služby (ambulantní, ústavní, lázeňskou a posudkovou činnost) a nově i zdravotní péči (činnost zdravotnických zařízení, která nejsou poskytovateli zdravotních služeb), tak zároveň označuje vojenská zdravotnická zařízení s vymezením předmětu jejich činnosti (vojenské zařízení primární péče, vojenská nemocnice, vojenská fakultní nemocnice, polní nemocnice, ústav leteckého zdravotnictví, vojenský rehabilitační ústav, vojenské lázeňské léčebny, zařízení vojenské hygienické a protiepidemické služby a základna zdravotnického materiálu).

K bodu 66

Na základě požadavků z dosavadní praxe se navrhuje prodloužit dobu k čerpání mimořádné rehabilitace po návratu ze zahraniční operace ze 30 na 60 dnů.

K bodu 67 až 71

V důsledku nové právní úpravy ve věci poskytnutí služebního platu vojákům z povolání je nezbytné sjednocení nově používaného pojmu v celém zákoně.

K bodu 72

Uvedení úpravy do souladu s dalšími změnami; legislativně technické úpravy.

K bodu 73

V důsledku nové právní úpravy ve věci poskytnutí služebního platu vojákům z povolání je nezbytné sjednocení nově používaného pojmu v celém zákoně.

K bodu 74 a 75

Ve vazbě na zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění novým občanským zákoníkem se doplňuje zmocnění pro vydání vlastního prováděcího předpisu.

K bodu 76

Ve vazbě na doplnění důvodů pro propuštění ze služebního poměru v § 19 odst. 1 zákona je nutné upravit i ustanovení, které stanoví, kdy má voják nárok na výsluhový příspěvek.

K bodu 77

V návaznosti na doplnění důvodů pro propuštění ze služebního poměru v § 19 odst. 1 zákona je nutné upravit i ustanovení, které stanoví, kdy má voják nárok na odbytné.

K bodu 78

V důsledku nové právní úpravy ve věci poskytnutí služebního platu vojákům z povolání je nezbytné sjednocení nově používaného pojmu v celém zákoně.

K bodu 79

Zachovává se dosavadní úprava doby trvání služebního poměru rozhodné pro nárok na výsluhové náležitosti a jejich výši, z hlediska celkové objektivizace výkonu služby vojáků se upravuje institut zvýšeného zápočtu doby služby rozhodné pro výši výsluhového příspěvku a odbytného. Institut zvýšeného zápočtu doby služby se zachovává pouze u služby v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek, u příslušníků Vojenského zpravodajství a v případě leteckého personálu pouze u pilotů. U ostatních služebních zařazení se tento institut, který byl nově zaveden od 1. prosince 1999 jako opatření na podporu reformy ozbrojených sil, již jako nesystémový, ruší.

K bodu 80

Není důvodné, aby se do doby trvání služebního poměru pro nárok a výši výsluhových náležitostí vojákům započítávala doba neomluvené nepřítomnosti ve službě. Systém stanovování průměrného měsíčního platu a rozhodného období zůstává zachován. Změny v platovém systému si však v některých případech vyžadují úpravu ve stanovování průměrného měsíčního hrubého platu pro výpočet výsluhových náležitostí. Při výkonu služby v zahraničí, spadá-li tato doba do rozhodného období, se již při výpočtu průměrného měsíčního hrubého platu nebude vycházet z fikce – průměrného měsíčního hrubého platu vojáka ze srovnatelného služebního zařazení v ozbrojených silách České republiky, ale ze skutečně dosažených a zúčtovaných platů vojáka. Současně se na základě požadavků praxe a legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění upřesňuje stanovení průměrného měsíčního hrubého platu pro výpočet výsluhových náležitostí v případě dočasné neschopnosti vojáka pro nemoc nebo úraz. Obdobně jako podle dosavadní úpravy se upřesňují nepravidelné složky platu poskytovaného podle nového platového systému vojáků z povolání, které nebudou mít vliv na výši výsluhových náležitostí. Z důvodu objektivizace výše výsluhových náležitostí se odměny nebudou do průměrného měsíčního hrubého platu při výpočtu těchto dávek sociálního zabezpečení počítat.

K bodu 81

V návaznosti na doplnění důvodů pro propuštění ze služebního poměru v § 19 odst. 1 zákona se doplňuje i ustanovení, které stanoví, kdy má voják nárok na výsluhové náležitosti v poloviční výši.

K bodu 82

Z důvodu potřeby aplikační praxe se upravuje text odstavce doplněného zákonem č. 272/2009 Sb.

K bodu 83

Při řízení ve věcech služebního poměru dochází k případům, kdy voják neustálým zasíláním plných mocí a jejich odvoláváním způsobuje průtahy a komplikace v řízení. V určitý okamžik pak není zřejmé, kým a zda je vlastně voják zastupován. Z těchto důvodů se navrhuje, vyloučit možnost zastoupení na základě plné moci pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu [§ 33 odst. 2 písm. c) správního řádu]. Ostatní ustanovení citovaného paragrafu tím nejsou dotčena.

K bodu 84

V souvislosti s návrhem nového institutu „služební příspěvek na bydlení“, který nahradí dosavadní přídavek na bydlení, je třeba upravit i toto ustanovení.

K bodu 85

V souvislosti s návrhem nového platového systému vojáků z povolání je třeba upravit toto ustanovení.

K bodu 86

Jedná se o terminologickou úpravu v souvislosti s úpravou § 13 a navrhovaným doplněním § 13a do zákona, viz novelizační body 16 a 17. Při zavedení institutu studijního pobytu, který má řešit situace odlišně od služební cesty je vhodné zakotvit k jistotě právního postavení vojáka u dlouhodobějších studijních pobytů, např. na jazykových nebo kariérových kurzech, jeho vyslání rozhodnutím služebního orgánu.

K bodu 87

Zpřesňuje se ustanovení o důvodech vydání personálního rozkazu i v souvislosti s návrhem nového platového systému vojáků z povolání.

Jedná se o promítnutí nově navrhovaného institutu (rozhodná doba) do části deváté rozhodování ve věcech služebního poměru. Pro zjednodušení a urychlení řízení v dané věci se navrhuje prodlužovat rozhodnou dobu personálním rozkazem.

K bodu 88

V souvislosti s novou úpravou obsaženou v Občanském zákoníku a personálními úkony prováděnými podle zákona o vojácích z povolání se pro jeho účely definují pojmy zajetí a nezvěstnost.

K části první, čl. II:

K bodu 1 Pro vojáky, kteří jsou ve svém služebním zařazení před nabytím účinnosti novely zákona o vojácích z povolání již více let, a započítání rozhodné doby by významně zasáhlo do jejich postavení, se výslovně stanovuje pravidlo, které posílí jejich právní jistotu.

K bodu 2 V přechodném ustanovení se upřesňuje období, za které naposledy náleží dosavadní měsíční přídavek na bydlení.

K bodům 3 až 5 Zachovává se nárok vojáka na nesnížený plat podle stávající právní úpravy, je-li to pro něj výhodnější. V převážné míře se bude jednat o nesnížený plat při novém služebním zařazení v přímém důsledku organizačních změn, které bylo uskutečněno v době platnosti dosavadní právní úpravy a přechází do období platnosti nové právní úpravy. Rovněž se navrhuje zachovat výši náhrady platu po dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, je-li to pro vojáka výhodnější, a to až do doby ukončení nároku na tuto náhradu. Stanovuje se vztah služebního hodnocení prováděného podle dosavadní právní úpravy a výkonnostního příplatku podle návrhu nového platového systému vojáků z povolání. Vzhledem k tomu, že podmínky služebního hodnocení pro poskytování výkonnostního příplatku budou značně upraveny (formou prováděcí vyhlášky Ministerstva obrany), stanovuje se, že ke služebním hodnocením provedeným podle stávající právní úpravy se nepřihlíží. Stanovuje se, že poprvé bude výkonnostní příplatek přiznán k 1. březnu 2015 na základě služebního hodnocení za rok 2014. Vylučuje se služební hodnocení po ukončení základní přípravy, poněvadž toto hodnocení není komplexní a slouží jen ke zhodnocení kvalit vojáka s doporučením způsobilosti k výkonu služby ve služebním poměru. Stanovuje se způsob výpočtu příplatku za službu v zahraničí, pokud byl voják vyslán k výkonu služby v zahraniční operaci v době účinnosti stávající právní úpravy a ukončení vyslání bude realizováno již v době účinnosti nového platového systému vojáků z povolání. Příplatek za službu v zahraničí bude ke dni účinnosti tohoto zákona určen v české měně a jeho výše se stanoví součinem výše zvláštního příplatku v jiné než české měně a kurzu vyhlášeného Českou národní bankou s platností pro den účinnosti zákona. Tím se sleduje zachování výše příplatku i při změně právní úpravy.

K bodům 6 a 7 Jedná se o standardní přechodná ustanovení používaná při změnách v sociálním zabezpečení. Vzhledem ke změnám v oblasti zvýšeného zápočtu doby služby pro účely výsluhových náležitostí a z důvodu přechodu na nový systém odměňování vojáků je nezbytné upravit zachování dosavadní práv a nároků z hlediska získané doby služby a platu pro výpočet výsluhových náležitostí.

K bodu 8 Upravuje se postup při řízení ve věcech služebního poměru, které bylo zahájeno podle dosavadní právní úpravy.

K části první, čl. III:

Navrhuje se zrušení zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, který v současné době upravuje odměňování vojáků z povolání. V souvislosti s jeho zrušením se navrhuje pro zachování principu legislativní čistoty zrušení všech dalších částí zákonů, kterými se zákon č. 143/1992 Sb. měnil nebo doplňoval. Současně se navrhuje zrušit prováděcí předpisy.

K části první, čl. IV:

Vzhledem k rozsahu změn v zákoně o vojácích z povolání je žádoucí vyhlásit jeho úplné znění.

K části druhé, čl. V:

V souvislosti se změnou pojmu plat na služební plat je upravován zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

K části třetí, čl. VI

Navrhuje se změnit zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů tak, aby příplatek za službu v zahraničí, který bude nově vyplácen pouze v české měně, byl jako dosud od daně z příjmu osvobozen.

K části čtvrté, čl. VII

Z důvodu změny názvu jedné ze složek platu – příplatek za službu v zahraničí je upravován § 25 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

K části páté, čl. VIII

V souvislosti se změnou stanovení příplatku za službu v zahraničí je navržena změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, vypuštěním slov v cizí měně z vymezení příjmů pro účely stanovení rozhodného příjmu.

K části šesté, čl. IX

Z důvodu změny pojmu plat na služební plat je navržena úprava zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

K části sedmé, čl. X

Navrhuje se úprava zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v souvislosti se změnou stanovení příplatku za službu v zahraničí vypuštěním slov „v cizí měně“ z vymezení započitatelných příjmů pro účely tohoto zákona.

K části osmé, čl. XI

Na základě zrušení institutu „přídavek na bydlení“ a zavedení nového institutu „služební příspěvek na bydlení“ v zákoně o vojácích z povolání se upravuje i znění příslušného ustanovení v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Shodně se navrhuje ve stejném zákoně úprava pojmu plat na služební plat.

K části deváté, čl. XII

Stanovuje se účinnost zákona.

V Praze dne 6. listopadu 2013

předseda vlády Ing. Jiří Rusnok, v. r.

ministr obrany Ing. Vlastimil Picek, v. r.