Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) v rámci legislativních prací vlády na rok 2011 předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, a další související zákony.
Zcela zásadní změnou je předpokládané využívání preventivně výchovné péče ve střediscích preventivních služeb (přejmenované středisko výchovné péče) ve větším rozsahu, „destigmatizace“ středisek a snížení počtu dětí v ústavní péči tím, že bude kladen větší důraz na prevenci a poradenství. V souvislosti se zkracováním délky pobytu v zařízeních se také nově stanoví možnost poskytování speciálně pedagogických a psychologických služeb formou ambulantní péče dětem pobývajícím mimo zařízení na základě povolení ředitele zařízení, což předpokládá zvýšenou podporu pracovníků zařízení, vycházející z individuálních potřeb dítěte a ze spolupráce s jeho rodinným prostředím. Zákon také nově upravuje možnost na základě smlouvy poskytovat péči nezaopatřeným osobám, které již byly z ústavní péče propuštěny, ale jejich životní situace vyžaduje jejich přijetí zpět do zařízení, zejména v souvislosti s přípravou na budoucí povolání (např. studiem na střední nebo vysoké škole). Upřesňuje se účel a cíle preventivně výchovné péče ve středisku preventivních služeb, které je samostatným školským zařízením. V souvislosti s poskytováním poradenských preventivních služeb střediskem je tato možnost zrušena u diagnostických ústavů, stejně jako možnost poskytovat dětem dlouhodobé pobyty. Tato úprava je založena na požadavku specializace jednotlivých typů zařízení, kdy diagnostický ústav je zaměřen výhradně na diagnostiku, popřípadě na následné metodické odborné služby směrem k zařízením. Současně se upravuje délka pobytu dítěte v diagnostickém ústavu, a to stanovením na nejvýše 8 týdnů. Zákon upravuje specifikaci klientely výchovných ústavů. Z ustanovení je zřejmé, že výchovné ústavy jsou přednostně zřizovány pro jednotlivé kategorie dětí, případně je možné v rámci výchovného ústavu zřídit skupiny pro tyto kategorie, vždy však odděleně, a současně jsou zřizovány odděleně pro děti s uloženou ústavní výchovou a nařízenou ochrannou výchovou. Část týkající se péče ve střediscích preventivních služeb konkretizuje účel poskytované preventivní péče, specifikuje příjemce preventivně výchovných služeb, a definuje služby střediska, jejichž cílem je poskytování všestranné preventivní pomoci, a to prvořadě formou ambulantní péče, se zaměřením na snížení závažnosti rizikového chování dětí. Vzhledem k službám poskytovaným na úrovni školských poradenských zařízení se zavádí i zde informovaný souhlas s poskytnutou službou v souladu s dalšími právními předpisy. Zákon také upravuje oblast práv a povinností ředitelů zařízení, kdy se jim rozšiřují jejich kompetence v zajišťování záležitostí dětí v souladu s jejich zájmem. V zájmu spolupráce s orgánem sociálně právní ochrany dětí je jim nově umožněno požadovat informace o rodinných podmínkách dětí umístěných do zařízení, nahlížet do spisové dokumentace dítěte a při rozhodování o důležitých opatřeních vůči dítěti tyto postupy konzultovat. Zavádí se nový systém stanovení peněžitých částek, z nichž je vypočítáván příspěvek na úhradu péče, kapesné, hodnoty osobního daru a věcné pomoci nebo jednorázového peněžitého příspěvku při ukončení pobytu v zařízení. Zvolené řešení spočívá ve vypuštění konkrétních částek ze zákona a v jeho stanovení nařízením vlády; do doby vydání nařízení se bude postupovat podle stávajících ustanovení zákona. Vzhledem k úpravě působnosti střediska je nezbytné tuto skutečnost upravit i ve školském zákoně a terminologicky i v dalších právních předpisech. V souvislosti s některými navrhovanými změnami jsou také stanovena přechodná opatření, upravující lhůty pro provedení změn a upřesnění působnosti školských zařízení zřízených podle dosavadních předpisů.
Navrhovaná novela nemá dopad na státní rozpočet. Předpokládá se, že bude docházet k využití stávajících finančních prostředků poskytovaných na institucionální péči, postupným snižováním kapacit zařízení a současně rozšiřováním kapacit středisek. Navrhovaná novela nemá dopad ani na vztah k rovnosti mužů a žen. Je v souladu s platnou právní úpravou a s ústavním pořádkem České republiky, je slučitelná s předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami a právními předpisy, dotýkajícími se upravované oblasti, jimiž je Česká republika vázána.
I. SOULAD S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM A HODNOCENÍ DOPADŮ NA DALŠÍ OBLASTI
Předložený návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z hlediska principu rovnosti mužů a žen je návrh neutrální. Navrhovaná právní úprava nesouvisí s problematikou ochrany životního prostředí a nemá na něj vliv. Návrh zákona nebude mít negativní dopady na podnikatelské prostředí.
II. SOULAD S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŢ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA, A S PRÁVEM EVROPSKÉ UNIE
Předložený návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zejména s principy vyplývajícími z Všeobecné deklarace lidských práv, Deklarace práv dítěte, Evropské úmluvy o výkonu práv dětí a Úmluvy o právech dítěte. Návrh zákona je v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Zohledněny byly zejména rozsudky ve věci Wallová a Walla proti České republice ze dne 26. října 2006 a ve věci Havelka a ostatní proti České republice ze dne 21. července 2007, kde se dovozuje pozitivní povinnost státu poskytnout rodičům takovou pomoc při výchově dětí, která umožní jejich setrvání v rodině, pokud i přes materiální nouzi rodiny nejsou zpochybněny výchovné schopnosti rodičů a jejich citové vazby k dětem.
Návrh zákona nezapracovává do právního řádu České republiky předpisy Evropské unie a není s právem Evropské unie v rozporu, akty práva Evropské unie se na upravovanou oblast přímo nevztahují.
III. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA)
3.1 Důvod předloţení
Zákon č. 109/2002 Sb. je v platnosti 9 let a v průběhu této doby byl několikrát novelizován. Největší změny byly přijaty novelou zákona č. 383/2005 Sb., která upravila např. užívání audiovizuálních systémů, výši úhrady na péči za pobytové služby střediska a podmínky pro zjišťování psychické způsobilosti. Dále se upravily práva a povinnosti dětí s uloženou ochrannou výchovou a práva a povinnosti ředitelů zařízení, a podmínky pro úhradu příspěvku na péči. V souvislosti se změnou správního řádu se stanovovaly podmínky pro správní řízení. Další novely byly podmíněny změnami jiných souvisejících zákonů. Vzhledem k požadavkům z praxe ale i v souvislosti s trendy v systému péče o ohrožené děti vyvstala potřeba novelizovat některá ustanovení zákona. Pro návrh zákona byly shromážděny podklady z terénu z pohledu školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy i pro preventivně výchovnou péči, a z pracovních jednání pracovní skupiny, složené z odborníků ze zařízení, středisek, krajských úřadů a odborných asociací.
3.2 Konzultace
Podklady pro návrh zákona byly shromážděny z vyjádření a návrhů odborných pracovníků z dětských domovů, výchovných i diagnostických ústavů, krajských úřadů a odborných asociací, i ze zjištění České školní inspekce v rámci její kontrolní činnosti.
3.3.1 Návrh variant řešení
Varianta A. „Nulová“ varianta Nulová varianta spočívá v nepřijetí novely zákona, čímž bude výrazně omezena možnost koncepčních změn v oblasti náhradní výchovné péče i preventivní péče v rámci školství, a další realizace péče nebude v souladu s podmínkami a požadavky stanovenými Národním akčním plánem péče o ohrožené děti a Rámcovou koncepcí MŠMT v oblasti transformace systému náhradní výchovné péče o ohrožené děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.
Varianta B Varianta B znamená přijetí navrhované právní úpravy. Její přijetí a následná realizace jejích ustanovení výrazně zkvalitní systém poskytování preventivní poradenské péče a náhradní výchovné péče ve školství a zdůrazní se potřeba ambulantních služeb před pobytovými službami.
3.3.2 Dotčené subjekty
Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na síť školských zařízení pro preventivní péči i náhradní výchovnou péči, na pracovníky školských zařízení, na orgány sociálně právní ochrany dětí, na děti, klienty a jejich rodiny. Smyslem novely je posílení preventivní poradenské složky a je kladen důraz na přednostní poradenskou ambulantní péči středisek i zařízení s tím, že je nutná potřeba spolupráce, podpory a pomoci rodinám dětí. Předpokládá se změna účelu stávajících zařízení směrem ke specializaci a zaměření na různé výchovné programy podle aktuálních potřeb klientely umístěné v zařízení. Stejně tak v rámci posílení preventivní složky bude postupně rozšiřována síť středisek i jejich nabídka služeb.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta A by neumožnila zavádění nových koncepčních změn a přístupů v poradenském systému preventivní péče i náhradní výchovné péče. V případě nulové varianty nebudou akceptovány nové přístupy v systému péče o ohrožené děti, který je řešen mezirezortně a posunuje péči o tyto děti směrem k ambulantním službám, které mají vždy přednost před pobytovými. Varianta B spočívající v přijetí navrhované právní úpravy umožní změny v systému školských zařízení, ve kterém se rozšíří síť preventivních poradenských zařízení tak, aby byla co nejvíce dostupná ohroženým dětem a jejich rodinám. Dojde k výraznému posílení preventivní složky, v jehož důsledku bude postupně docházet k omezování kapacit zařízení náhradní výchovné péče, resp. k jejich specializaci směrem ke konkrétním potřebám, např. pro výchovně léčebnou péči, pro drogově závislé, pro extrémní poruchy chování atd. Předkládaný návrh nezakládá potřebu navýšení finančních prostředků státního rozpočtu a nepřináší nárůst regulace. Stejně tak nemá přímý dopad ostatní veřejné rozpočty.
3.5 Návrh řešení
Navrhuje se přijetí varianty B.
3.5.1 Implementace a vynucování
Za implementaci právního předpisu zodpovídá ministerstvo a zřizovatelé školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy i středisek preventivních služeb. Ministerstvo v souvislosti s novelou zákona připraví návrhy nových vyhlášek vyplývajících ze zmocnění a novely vyhlášek dotýkajících se upravovaných změn.
3.5.2 Přezkum účinnosti
Ministerstvo ve spolupráci s dotčenými subjekty bude účinnost právního předpisu vyhodnocovat průběžně a opakovaně s cílem aktivně a smysluplně reagovat na konkrétní potřeby společnosti s přihlédnutím k potřebám systému péče o ohrožené děti.
A. Závěrečné shrnutí
Předkládaný návrh výrazně přispěje ke zkvalitnění a rozšíření poskytovaných služeb v systému preventivní a náhradní výchovné péče ve školských zařízeních.
B. Kontakt
Mgr. Michaela Hejná, odbor speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy MŠMT, e-mail hejna@msmt.cz, tel. 234 811 425
K bodu 1 a 2 Dochází ke změně názvu střediska výchovné péče na středisko preventivních služeb, které dosud bylo jediným typem školského zařízení pro preventivně výchovnou péči. Protože činnost střediska bude nově v sobě zahrnovat nejen preventivně výchovnou péči, ale především poradenství, bude středisko samostatným druhem školského zařízení (s obdobným postavením jako konzervatoř, která je samostatným druhem školy). Systematika školského zákona neumožňuje podřadit jeden typ dvěma různým druhům školských zařízení. Ruší se tedy druh zařízení „školské zařízení pro preventivně výchovnou péči“ a zavádí se nový druh školského zařízení – středisko preventivních služeb (s tím souvisí změna školského zákona a dalších zákonů, kde se pojmy „středisko výchovné péče“ nebo „školské zařízení pro preventivně výchovnou péči“ vyskytují).
K bodu 3 Stanoví se primární účel péče ve střediscích, kterým je poskytování preventivně výchovné péče, a jeho cíl.
K bodu 4 Nově je definována možnost poskytování ambulantních služeb v ústavní výchově dětem pobývajícím mimo zařízení na základě povolení ředitele zařízení, smyslem ambulantních služeb je zejména zkrácení doby pobytu dítěte v zařízení a působení na vzájemné vztahy dítěte a jeho rodiny tak, aby mohla být dítěti zrušena ústavní výchova a mohlo se vrátit do svého přirozeného prostředí. Novelizační bod neklade v žádném případě nároky na státní rozpočet. Základní normativní náklady na jedno dítě, které je vedeno v evidenci podle typu zařízení, se pohybují od 519 308,- v diagnostických ústavech po 293 238,- v dětských domovech. Vzhledem k tomu, že zařízení je normativně financováno na svou celkovou kapacitu bez ohledu na to, kolik dětí je fyzicky přítomno v zařízení, přičemž děti umístěné na pobyt mimo zařízení nebo v přechodném ubytování podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo c) jsou vedeny v evidenci zařízení a toto zařízení nesmí překročit evidenční stav vlastní kapacity, jsou tyto náklady dostatečné na uhrazení mezd vysoce profesionálních a kvalitních služeb včetně všech ostatních nákladů spojených s cestovními náhradami a výdaji.
K bodu 5 Nová dikce ustanovení umožňuje, aby děti - cizinci, které zejména nemají problém se zvládnutím českého jazyka, mohly být zařazeny do běžných zařízení a nemusely být zařazeny v zařízení pro děti-cizince nebo v samostatném oddělení pro tyto děti (týká se např. dětí ze Slovenské republiky nebo dětí, které se narodily v České republice a česky hovoří).
K bodu 6 Ustanovení upřesňuje postup zařízení při poskytování dalšího pobytu zletilým osobám, připravujícím se na budoucí povolání, a to v případech, kdy po jejich propuštění ze zařízení nastanou okolnosti, pro které je nezbytné tento pobyt uskutečnit.
K bodu 7 a 8 Jedná se o terminologické změny v souvislosti se změnami v právních předpisech (školský zákon, zákon o sociálních službách).
K bodu 9 Zrušení minimálního počtu výchovných skupin sleduje moderní trend příklonu k málokapacitním zařízením.
K bodu 10 Upravují se kritéria pro společné umísťování sourozenců, kdy by vzdělávací a zdravotní hledisko nemělo být rozhodující.
K bodu 11 V souladu s trendem příklonu k málokapacitním zařízením se upravuje počet rodinných skupin v dětských domovech a dětských domovech se školou a stanoví se kritéria, ke kterým se přihlíží při zařazování dětí do skupin. Dosavadní oprávnění ministerstva jako správního orgánu udělit výjimku z jakéhokoli počtu podle předchozích odstavců se nahrazuje oprávněním zřizovatele udělit výjimku pouze z nejnižšího počtu dětí ve výchovné skupině nebo v rodinné skupině, a to za předpokladu uhrazení zvýšených nákladů.
K bodu 12 - 15 Ustanovení upravují způsob přijímání dětí do diagnostického ústavu – vždy se jedná pouze o děti se soudním rozhodnutím, ruší se tedy možnost přijímat děti na žádost rodičů – tyto služby poskytují nově výhradně střediska preventivních služeb. Jedná se o optimalizační ustanovení s cílem snížení nákladů spojených s výdaji na financování institucionální výchovy. Diagnostický ústav tak již neposkytuje služby, jejichž skutečným důvodem může být materiální nedostatek žadatele. V souvislosti se záměrem co nejméně zatěžovat dítě pobytem mimo rodinné prostředí se upravuje doba jeho pobytu v diagnostickém ústavu na nejvýše 8 týdnů za účelem jeho diagnostiky. V případech provedení následného nebo dalšího vyšetření bude toto provedeno již v zařízení, kam dítě bude diagnostickým ústavem umístěno. Nově je také upravena a upřesněna možnost a podmínky administrativního umísťování dětí do dětských domovů a dětských domovů se školou i způsob případné diagnostiky. Hlavním smyslem tohoto ustanovení je zabránit tomu, aby dítě bylo neoprávněně znovu zařazováno do diagnostického ústavu a aby se upřednostnilo administrativní umístění, neboť novela umožní provést diagnostiku diagnostickým ústavem také již v zařízení, kam je dítě zařazeno. Z odborného hlediska není vhodné, aby dítě s poruchou chování neustále měnilo režim a bylo vystavováno zátěžovým situacím, jimiž přemisťování do různých druhů zařízení nepochybně je.
K bodu 16 Ustanovení se ruší z důvodu jeho nadbytečnosti. Diagnostický ústav může poskytovat péči výhradně dětem na základě soudního rozhodnutí, bez rozdílu místa jejich útěku.
K bodu 17 Diagnostický ústav může nově poskytovat péči dětem výhradně na základě soudního rozhodnutí, nelze tedy umožňovat pobyt dětem na základě žádosti jejich rodičů – dobrovolný pobyt v rámci preventivní péče není nadále povolen. Jedním ze smyslů novely je oddělit výkon ústavní a ochranné výchovy od služeb poskytovaných střediskem, tedy zajistit, aby se nejprve poskytovala péče preventivní, a to v zařízeních tomu odpovídajících (tedy střediscích), nikoli aby docházelo ke kombinaci a prolínání typů služeb a klientů v rámci jednoho zařízení.
K bodu 18 Diagnostický ústav ze svého názvu i pojetí poskytované péče má realizovat výhradně diagnostické pobyty, z tohoto důvodu se ruší i možnost dlouhodobých pobytů, které byly dosud umožněny z důvodu dokončení studia nebo pro poskytování speciálních služeb dítěti nebo z jiných důvodů, pro které nebylo vhodné dítě přemístit. Jedná se o optimalizační ustanovení, neboť normativní náklady na pobyt dítěte v diagnostickém ústavu v současné době činí 519 308,-, přičemž dětské domovy, které poskytují stejné dlouhodobé pobyty spojené s přípravou na další zaměstnání, tedy se vzděláváním, realizují tuto službu v normativním nákladu 293 238,- na dítě a výchovné ústavy v nákladu 362 609,-.
K bodu 19 Vzhledem k optimalizaci zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy se umožňuje diagnostickému ústavu poskytovat péči dětem bez ohledu na jejich věk nebo pohlaví.
K bodu 20 Ustanovení zřetelněji specifikuje kategorie dětí se závažnými poruchami chování, pro které jsou zřizovány výchovné ústavy nebo oddělené výchovné skupiny.
K bodu 21 Ustanovení upřesňuje věkovou kategorii dětí, které je možné umístit do výchovného ústavu.
K bodu 22 Terminologicky se upravuje název Hlavy III, neboť v této hlavě již nebude upravena činnost diagnostických ústavů, ale pouze středisek preventivních služeb. Hlava II se tedy bude týkat zařízení (diagnostického ústavu, dětského domova, dětského domova se školou a výchovného ústavu), hlava III středisek.
K bodu 23 Nové znění konkrétně definuje účel a cíle střediska, okruh příjemců jejich služeb a formy těchto služeb; nově je upravena forma terénní. Zpřesňují se jednotlivé preventivní postupy při upřednostňování ambulantní péče před internátní, výslovně se zakotvuje institut informovaného souhlasu. Vymezuje se spolupráce střediska se subjekty a institucemi nejen v oblasti školství. Zavedení možnosti používat tiskopisy a razítka označená pouze činností střediska má zabránit „stigmatizaci“ klientů těch poskytovatelů preventivních služeb, kteří vedle činnosti střediska vykonávají i činnost zařízení a v písemné komunikaci dosud používali hlavičku s plným názvem právnické osoby, uvádějícím i činnosti zařízení. Stanoví se počty klientů ve výchovné skupině a počty výchovných skupin v jednom středisku s možností udělení výjimky. Pro účelné využívání služeb celodenních a internátních služeb střediska se stanoví nejvyšší počet opakovaných pobytů klienta, a to na 2 v roce.
K bodu 24 Návrh upřesňuje schválenou poslaneckou novelu (č. 352/2011 Sb.) v tom smyslu, že psychickou způsobilost musí splňovat pedagogičtí pracovníci zařízení a střediska poskytujícího internátní služby, a dále že psychická způsobilost se prokazuje před vznikem nebo v průběhu pracovního poměru (nemusejí ji tedy prokazovat pedagogičtí pracovníci přijatí do zařízení nebo středisek na základě dohod konaných mimo pracovní poměr).
K bodu 25 Ustanovením je umožněno v oprávněných případech omezit styk dítěte s osobami, které by mohly nepříznivě ovlivnit jeho vývoj.
K bodu 26 Rozšiřují se práva dítěte o další nárok na pomoc pracovníků zařízení po propuštění dítěte ze zařízení.
K bodu 27 a 29 Ruší se ustanovení týkající se úhrady nákladů za dopravu z útěku z příjmů dítěte, a to z důvodu faktické nevymahatelnosti – vlastní příjmy má minimum dětí – a z důvodu administrativní náročnosti prováděného správního řízení.
K bodu 28 V souvislosti s rozšířením okruhu osob, které mohou být klienty střediska preventivních služeb, se upřesňují práva a povinnosti klientů-dětí (uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) a c)).
K bodu 30 Ustanovení se vypouští pro jeho nadbytečnost, neboť je v podobném znění obsaženo i v jiných ustanoveních odstavce.
K bodu 31 Zkracuje se doba, po kterou může být dítě nejdéle umístěno do oddělené místnosti, a to na 6 hodin. Vzhledem k tomu, že jeho umístění se děje především v zájmu jeho zklidnění a stabilizace psychického stavu dítěte, nedá se předpokládat, že delší doba by byla účinnější.
K bodu 32 Rozšiřuje se pravomoc ředitele ve smyslu povolování pobytu dítěte mimo zařízení v souvislosti s jeho vzděláváním i před dokončením povinné školní docházky, v rámci tohoto pobytu se předpokládá poskytování ambulantních služeb zařízením v rodině dítěte.
K bodu 33 Doplňuje se právo ředitele být informován o postupech orgánu sociálně-právní ochrany dětí v případě zprostředkovávání pěstounské péče či osvojení, a nahlížet do spisové dokumentace dítěte.
K bodu 34 až 40 Upravují se povinnosti ředitele, zejména ve smyslu oznamování či projednávání záležitostí týkajících se dítěte také s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Dále je ředitel povinen prokazatelně zaznamenávat plnění programu rozvoje osobnosti u jednotlivých dětí, vydat vnitřní řád zařízení a bezodkladně oznámit útěk dítěte Policii ČR. V souvislosti se změnami právním předpisů týkajících se délky předběžného opatření se mění i ustanovení o propuštění dítěte s předběžným opatřením.
K bodu 41 Změny souvisejí se změnami provedenými v § 23 a 24, jedná se pouze o přečíslování odkazů.
K bodu 42 a 43 Jedná se o změny v přečíslování v souvislosti s předchozím textem.
K bodu 44 až 61 Zavádí se nový systém stanovení peněžitých částek, z nichž je vypočítáván příspěvek, kapesné, hodnoty osobního daru a hodnoty věcné pomoci nebo jednorázového peněžitého příspěvku při ukončení pobytu v zařízení. Zvolené řešení spočívající ve vypuštění konkrétních částek ze zákona a jejich ponechání nařízení vlády odpovídá snaze o stanovení takového způsobu valorizace částek, který je jednotný (zahrnuje všechny částky, resp. hodnoty), pružný (nevyžaduje změnu zákona), jednoduchý (nevyžaduje složité výpočty); kromě toho odpovídá také aktuálním požadavkům úspor rozpočtových výdajů (valorizace, jejíž vzorec stanoví přímo zákon, probíhá automaticky, i přes případný nepříznivý ekonomický vývoj, zatímco valorizace, provedená novelou nařízení vlády, se musí vypořádat s legislativněprocesním požadavkem analýzy nákladů a přínosů). Do doby vydání nařízení vlády se podle přechodného ustanovení postupuje při výpočtu částek podle dosavadní úpravy; přechodná použitelnost dosavadní právní úpravy platí samozřejmě i pro automatickou valorizaci příspěvku (u jiných částek, resp. hodnot automatická valorizace stanovena není).
K bodu 62 až 64 Ustanovení doplňují povinnou dokumentaci vedenou zařízeními, která upravuje pravidla oznamování útěků dětí, vedení záznamů o programu rozvoje osobnosti a průběhu pobytu dítěte zadrženého na útěku.
K bodu 65 Vzhledem k tomu, že ve školském zákoně jako normě svým způsobem obecné vůči zákonu č. 109/2002 Sb. obdobné ustanovení o ukládání pokut není obsaženo a dosud nebylo podle sankčního ustanovení vůbec postupováno, ponechává se pouze ustanovení o kontrole nad dodržováním zákona č. 109/2002 Sb., kterou provádí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
K bodu 66 Ustanovení vymezuje vztah ke správnímu řádu – stanoví, na která rozhodování se správní řád nevztahuje s tím, že jinak obecně sám od sebe platí.
K bodu 67 Jedná se o přečíslování v důsledku dřívějších změn.
K bodu 68 V návaznosti na nejasný výklad údajů uvedených v dosud platné normě jsou v jednotlivých bodech přesněji uvedené kategorie dětí, které nenáležejí do působnosti školských zařízení. Jedná se zejména o děti, které by pro své mentální, tělesné nebo duševní onemocnění měly být umístěny do příslušného zařízení sociálních nebo zdravotnických služeb. Naopak jsou z ustanovení vyjmuti bacilonosiči nebo děti s karanténním opatřením, neboť takovým lze v rámci zařízení péči poskytnout nebo zajistit jejich hospitalizaci.
K bodu 69 Ustanovení týkající se úhrady nákladů vzniklých převezením dítěte zachyceného na útěku Policií ČR zpět do zařízení se ruší z důvodu jeho rozporu s § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, kde je stanoveno, že tyto náklady je povinna hradit převezená osoba nebo její zákonný zástupce.
K bodu 70 V souvislosti s požadavkem na poskytování porovnatelné péče se vkládá zmocnění k vypracování vyhlášky, která bude stanovovat standardy kvality péče v zařízeních i střediscích.
K bodu 71 V souvislosti se zrušenými konkrétními částkami na úhradu péče, kapesného a věcné pomoci se nově upravuje stanovení těchto částek nařízením vlády, které částky může měnit v závislosti na ekonomických změnách.
K Čl. II V přechodných ustanoveních se upravuje další působnost středisek výchovné péče v souladu s ustanoveními této novely. V souvislosti se změnami v počtu rodinných skupin v dětských domovech a v dětských domovech se školou se stanoví termín, ke kterému se tyto počty upraví. Rovněž v souvislosti se změnami částek na úhradu péče, kapesného a věcné pomoci se stanoví termín, do kterého se postupuje podle původních ustanovení zákona č. 109/2002 Sb.
K Čl. III – VII a IX Dochází ke změně názvu střediska výchovné péče na středisko preventivních služeb, které dosud bylo jediným typem školského zařízení pro preventivně výchovnou péči. Protože činnost střediska bude nově v sobě zahrnovat nejen preventivně výchovnou péči, ale především poradenství, bude středisko samostatným druhem školského zařízení (s obdobným postavením jako konzervatoř, která je samostatným druhem školy). Systematika školského zákona neumožňuje podřadit jeden typ dvěma různým druhům školských zařízení. Ruší se tedy druh zařízení „školské zařízení pro preventivně výchovnou péči“ a zavádí se nový druh školského zařízení – středisko preventivních služeb.
K Čl. VIII Ke změně školského zákona dochází v ustanoveních týkajících se původně uváděné preventivně výchovné péče, kdy se nově zavádí termín „středisko preventivních služeb“, které bude samostatným druhem školského zařízení. Významnou změnou je zakotvení možnosti, aby kromě školských poradenských zařízení posuzovala speciální vzdělávací potřeby žáků i střediska preventivních služeb a vydávala vyjádření nebo doporučení, která mají stejnou váhu jako vyjádření nebo doporučení školského poradenského zařízení
V Praze dne 21. prosince 2011
RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády
Mgr. Josef Dobeš, v.r. ministr školství, mládeže a tělovýchovy