zákon č. 333/2014 Sb.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Důvod předložení návrhu zákona a jeho základní charakteristika

Návrh zákona novelizuje zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“).

Návrh předkládané novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech byl připraven Ministerstvem financí ve spolupráci s Českou národní bankou. Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen a není tedy v rozporu se zákazem diskriminace.

Níže jsou popsány hlavní principy navrhované právní úpravy:

1. Stanovení horního limitu na velikost bilanční sumy družstevní záložny

Ve stávajícím znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech není stanovena žádná hranice určující limit velikosti, který již družstevní záložna nesmí překročit. FSAP MMF doporučila, aby byla družstevním záložnám v České republice taková hranice stanovena. V případě jejího překročení by se družstevní záložna měla transformovat na banku či pokračovat ve své činnosti bez možnosti dalšího růstu.

Z hlediska předkladatele zákona se zdá být vhodným řešením stanovení horního limitu na velikost bilanční sumy družstevní záložny ve výši 5 miliard Kč. Úroveň limitní hranice ve výši 5 miliard Kč je odvozena z jednoho z mezinárodně uznávaných standardů WOCCU, podle kterého by měl základní kapitál družstevní záložny odpovídat 10 % bilanční sumy. Družstevní záložna s bilanční sumou dosahující limitní hranice by tak měla dle standardů WOCCU držet kapitál dosahující 500 milionů Kč, což je minimální úroveň základního kapitálu banky. Transformace družstevní záložny na banku, by pak neměla být z pohledu splnění požadavku minimálního základního kapitálu problematická.

Stanovení limitu velikosti bilanční sumy družstevní záložny a na něj navazující povinná transformace na banku u těch družstevních záložen, které limit překročí, zajistí, že ty instituce, které se svou velikostí, způsobem řízení a produktovou nabídkou podobají bankám, budou vykonávat svou činnost jako banky, tedy akciové společnosti. Česká republika tímto naplní doporučení FSAP MMF. Transformací velkých, resp. i středně velkých družstevních záložen na banky dojde k omezení negativního vlivu rizikovosti sektoru družstevních záložen na Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“) a tedy ke stabilizaci trhu.

Družstevním záložnám, které se nebudou chtít transformovat na banky a jejichž bilanční suma překročí hranici 5 miliard Kč či se k této hranici bude blížit, budou mít přechodné období 36 měsíců od účinnosti návrhu tohoto zákona, aby upravily své vnitřní postupy a mechanismy tak, aby snížily svou bilanční sumu, případně aby zvážily a implementovaly jiné kroky jak snížit svou bilanční sumu do doby, než nabude účinnosti ustanovení stanovující horní limit bilanční sumy družstevních záložen.

2. Umožnění postupné transformace na banku

Družstevním záložnám, které do dvanácti měsíců od účinnosti navrhovaného zákona podají žádost o přeměnu právní formy na akciovou společnost podle ustanovení § 13 odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a žádost o udělení bankovní licence podle ustanovení § 4a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o bankách“) a zároveň s těmito žádostmi předloží ke schválení České národní bance reálný pětiletý plán na navýšení základní kapitálu banky od okamžiku udělení bankovní licence, bude umožněna postupná transformace na banku.

Tato postupná transformace spočívá ve skutečnosti, že družstevní záložně, která splní výše zmíněná kritéria, bude umožněno získat bankovní licenci s nižším základním kapitálem, než vyžaduje ustanovení § 4 odst. 1 zákona o bankách. Namísto základního kapitálu 500 miliónů Kč bude postačovat základní kapitál ve výši odpovídající alespoň částce 5 miliónů EUR, což je minimální výše základního kapitálu, kterou požaduje směrnice CRDIV po úvěrových institucích. Výše základního kapitálu stanovená v ustanovení § 4 odst. 1 zákona o bankách je národním specifikem a je výrazně vyšší, než kterou požadují evropské předpisy. Takto transformovaná družstevní záložna na univerzální banku tedy nebude muset splnit jednu z obligatorních náležitostí požadovaných zákonem o bankách, kterou je potřeba naplnit k udělení bankovní licence, tj. podle § 4 odst. 5 písm. b) zákona o bankách - splacení základního kapitálu v plné výši 500 miliónů Kč.

Takto transformovaná družstevní záložna na banku bude mít ovšem povinnost postupovat podle reálného pětiletého plánu schváleného Českou národní bankou, tedy postupně navyšovat základní kapitál tak, aby do pěti let od udělení bankovní licence dosahovala výše jejího základního kapitálu částky 500 miliónů Kč a tím odpovídala výši stanovené v § 4 odst. 1 zákona o bankách. Česká národní banka bude mít možnost v rámci licenčního řízení posoudit reálnost předpokládané přeměny družstevní záložny na banku.

Pokud takto transformovaná družstevní záložna na banku tuto svou povinnost nesplní a nenavýší ve stanovené lhůtě základní kapitál, bude jí Českou národní bankou odejmuta bankovní licence.

3. Úprava rozdělení zisku

Návrh zákona reaguje na rostoucí rizikovost sektoru družstevních záložen a navrhuje navýšit rizikový fond ze současných 20 % na 30 % s tím, že od účinnosti zákona bude družstevní záložna doplňovat rizikový fond o 20 % z ročního zisku po zdanění (oproti současným 10 % z ročního zisku po zdanění). Tyto příspěvky do rizikového fondu bude družstevní záložna doplňovat po dobu, než výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 30 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou (oproti současným 20 %).

4. Zvýšení příspěvků družstevních záložen do Fondu pojištění vkladů

V současné době odkazuje zákon o spořitelních a úvěrních družstvech u Fondu v plném rozsahu na obdobné použití pravidel pro banky, včetně výše příspěvku do Fondu. Jeho výše tak činí shodně s bankami:

- 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí, pokud je objem prostředků ve Fondu nižší než 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů,

- 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů v ostatních případech.

Toto pravidlo je upraveno v § 41c odst. 8 a 9 zákona o bankách; výpočet průměrného vkladu upravuje odst. 6 téhož ustanovení.

Shodná výše příspěvku družstevních záložen a bank však neodpovídá rozdílnému rizikovému profilu a rozdílům v podnikání družstevních záložen a bank. Jak potvrdilo hodnocení finančního sektoru FSAP MMF v roce 2012, „mají družstevní záložny bez ohledu na svoji malou velikost sektoru potenciál neúměrně velkého dopadu na Fond“. Ve srovnání s bankami trpí neefektivitou danou malým rozsahem činností. Minimální (i skutečný) základní kapitál je podstatně nižší než u bank, vyšší je podíl úvěrů v selhání a nižší je míra tvorby opravných položek.

Výše náhrad za pojištěné vklady odpovídá evropské směrnici o pojištění vkladů, která platí pro banky i družstevní záložny. Výše příspěvků do Fondu je však plně v gesci České republiky. Navrhuje se proto, aby podobně, jako jsou odlišeny příspěvky stavebních spořitelen a bank (příspěvek stavebních spořitelen jakožto méně rizikových subjektů je nastaven na polovinu příspěvku bank a družstevních záložen), byly odlišeny i příspěvky bank a družstevních záložen s tím, že příspěvky družstevních záložen by byly vyšší, a to přiměřeně jejich vyšší rizikovosti. Navrhuje se pouze změna procentní sazby příspěvku (z dnešních 0,04% na 0,08% za kalendářní čtvrtletí, za předpokladu neměnnosti výše příspěvků pro banky). Technika výpočtu, vč. výpočtové základny, však zůstává beze změn.

5. Úprava předmětu podnikání družstevní záložny v oblasti poskytování úvěrů

V zájmu omezení rizik spojených s koncentrací, většími expozicemi záložen a posílení prvku vzájemnosti upravuje návrh zákona předmět podnikání družstevní záložny tak, že vedle přijímání vkladů od svých členů poskytuje úvěry svým členům do úhrnné výše maximálně 30 mil. Kč jednomu členovi. Jedná se tedy o limit pro všechny úvěry poskytnuté danému členovi, nikoli o limit pro jeden úvěrový případ.

Důvody pro tuto úpravu jsou následující:

- bude implementováno doporučení FSAP MMF,

- zpřesnění úpravy předmětu podnikání v podobě omezení výše úvěru odpovídá družstevní povaze záložen,

- lze předpokládat pozitivní vliv na rizikovost úvěrového portfolia jednotlivých družstevních záložen, protože právě u vyšších a středních úvěrů je vykazován největší podíl úvěrů v selhání,

- úvěrové portfolio družstevních záložen bude mít vyšší granularitu, neboť úvěrová činnost již nebude koncentrována na omezený okruh dlužníků s vysokými částkami úvěrů,

- úvěrové portfolio družstevních záložen tvořené retailovými expozicemi (resp. úvěry s nižšími nominálními částkami) bude odpovídat charakteru družstevní záložny jako typu úvěrové instituce využívající výhod snížených požadavků na počáteční kapitál podle směrnice CRD,

- sníží se absolutní výše dopadu nesplacení jednoho úvěru (problém jediného příjemce úvěru se projeví výrazně méně na stabilitě celé družstevní záložny), což dále sníží riziko koncentrace, kterému může být družstevní záložna za stávajícího právního rámce vystavena.

6. Úprava předmětu podnikání družstevní záložny - striktní dodržování principu členství

Návrh zákona nově nepřipouští poskytování produktů a služeb družstevní záložnou pro osoby, které nejsou jejími členy. Osoby, které jsou dnes uvedené v § 3 odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, se mohou stát členy za obecných podmínek upravujících činnost těchto osob. Návrh zákona v přechodném opatření řeší otázku vkladů a úvěrů, které budou sjednané do doby nabytí účinnosti opatření.

Důvody pro tuto úpravu jsou následující:

- naplnění doporučení FSAP MMF a WOCCU,

- posílení členského principu a principu vzájemnosti,

- odstranění nedůvodného rozdílu mezi osobami soukromého a veřejného práva při čerpání finančních služeb,

- v případě trvajícího zájmu osob veřejného práva o čerpání služeb družstevní záložny musí tyto osoby vstoupit do záložen jako členové, což posílí jejich kontrolu nad řízením družstevní záložny a v kombinaci s minimálním členským vkladem také posílí kapitál družstevní záložny.

7. Nastavení podmínek pro výši členského vkladu

Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech doposud stanovil pouze obecný požadavek na to, aby každý člen družstevní záložny vložil peněžitý členský vklad s tím, že výše základního členského vkladu má být pro každého člena stejná. Vyšší členský vklad bylo možné realizovat formou dalšího členského vkladu. Běžnou praxí se staly velice nízké členské vklady v řádu jednotek až stovek korun, které nevedly k finanční zainteresovanosti členů družstevních záložen na řádné správě a řízení družstevní záložny či na výsledcích jejího hospodaření. Společně s tím, že depozita členů u družstevní záložny spadají pod zákonné pojištění vkladů s výplatou náhrady ve výši celého depozita a úroků až do výše ekvivalentu 100 tisíc EUR, byl značně umocněn morální hazard.

Návrh zákona zavádí minimální výši základního členského vkladu na 1 tis. Kč a dále zavádí omezení výše úročených depozit jednoho člena u dané družstevní záložny na desetinásobek souhrnné výše základního členského vkladu a dalšího členského vkladu.

Důvodem navrženého opatření je posílení finanční zainteresovanosti členů na řádné správě, řízení družstevní záložny a výsledcích jejího hospodaření. Toto opatření by také mělo omezit morální hazard vyplývající ze zapojení depozit u družstevní záložny do zákonného pojištění vkladů. Návrh se však nedotýká neúročených depozit, tedy typicky zůstatků na účtech určených k realizaci běžného platebního styku, a to z důvodu eliminace negativních dopadu opatření na členy, kteří využívají produktů a služeb družstevních záložen zejména k realizaci tuzemského či zahraničního platebního styku a u kterých není nutné posilovat jejich zainteresovanost na činnosti družstevní záložny či eliminovat morální hazard. Vyjmutí neúročených depozit také umožní družstevní záložně připsat příchozí platbu na účet, aniž by došlo k porušení pravidla dle navrženého opatření (bude-li tato příchozí částka přesahovat stanovený limit dle navrženého opatření, bude připsána, avšak nebude úročena).

Z důvodu eliminace možného negativního dopadu v podobě odlivu depozit je omezení výše úročených depozit aplikováno v plné míře na depozita vložená po nabytí účinnosti příslušného ustanovení, zatímco u dříve vložených depozit, u kterých následně nedojde k prodloužení jejich splatnosti či jejich zvýšení, se pravidlo aplikuje s časovým odstupem a navíc pouze v případě, kdy souhrn základního členského vkladu a dalšího členského vkladu nedosáhne částky 20 tisíc Kč.

8. Vypořádací podíl

Doplňuje se chybějící adaptace CRR, zejména v čl. 29 (podmínky kapitálových nástrojů osob z družstevního sektoru) a čl. 77 a 78 (podmínky pro snížení kapitálu a souhlas orgánu dohledu) a prováděcích regulačních technických norem pro kapitálové požadavky na instituce ((EU) č. 241/2014). V praxi jde jak o podmínku předchozího souhlasu ČNB s vyplacením vypořádacího podílu, resp. majetkovým vypořádáním po snížení dalšího členského vkladu, tak o oprávnění družstevní záložny pozastavit finanční vypořádání na nezbytnou dobu a ze stanovených důvodů. Tyto důvody spočívají především v plnění obezřetnostních ukazatelů, jako jsou kapitálové poměry, likviditní ukazatele, pákový poměr apod. Souhlas s vyplacením lze podle uvedených regulačních technických norem udělit i paušálně pro určité skupiny odkupů nebo výplat a v omezeném objemu.

Výše uvedené platí jak pro vypořádací podíl jako takový (§ 4c odst. 2), tak pro majetkové vypořádání při snížení dalšího členského vkladu (§ 4b odst. 4).

Tato úprava nemá vliv na zánik členství, k tomu dojde dříve v souladu s úpravou v zákoně o obchodních korporacích a ve stanovách.

C. Nezbytnost a cíle předložení návrhu zákona

Mise FSAP Mezinárodního měnového fondu (dále jen „FSAP MMF“) provedla v roce 2011 hodnocení stability úvěrových institucí v České republice. Mise FSAP MMF ve vztahu k sektoru družstevních záložen dospěla k závěru, že na rozdíl od zahraničí je průměrná velikost družstevních záložen v České republice výrazně větší a neplní sociální funkci. Dle FSAP MMF družstevní záložny v České republice nefungují na neziskovém principu, nýbrž provozují svou činnost jako ziskově orientované podnikatelské subjekty vlastněné úzkým okruhem osob. Družstevní záložny přímo konkurují bankám, ale trpí vůči nim konkurenční nevýhodou, s ohledem na malý rozsah činností, které provozují. Sektor družstevních záložen zaznamenal v posledních letech výrazný růst, který do značné míry pramenil z nivelizace rizika napříč institucemi přijímajícími vklady v důsledku jednotného pojištění vkladů.

Mise FSAP MMF doporučila České republice stanovit pro stávající družstevní záložny limit, jehož překročení by pro daný subjekt znamenal povinnost požádat o transformaci právní formy a o bankovní licenci, respektive upravit regulaci sektoru družstevních záložen směrem k jeho dlouhodobé stabilizaci. Zavedení limitu a povinnou přeměnu na banky doporučuje zejména s ohledem na skutečnost, že hlavní činnosti největších družstevních záložen v České republice jsou stejné jako v případě bank. Dále doporučuje důkladně naplánovat proces transformace na banku a při udělení bankovní licence neposuzovat pouze splnění obezřetnostních požadavků kladených na banky, ale také posuzovat řídicí a kontrolní systém subjektu, který podstupuje transformaci. Mise FSAP MMF dále doporučuje přísněji regulovat subjekty, které tuto hranici nepřekročí, a to v souladu s mezinárodní praxí (zejména principy World Council of Credit Unions, dále jen „WOCCU“). Zároveň navrhuje upravit proces licencování a posílit dohled nad sektorem družstevních záložen ze strany České národní banky. Pro subjekty, které nadále zůstanou družstevními záložnami, by mělo být stanoveno přechodné období, během kterého by buď přizpůsobily svou činnost nové regulaci, anebo by ukončily svou činnost.

Mezinárodně uznávané principy WOCCU a principy Mezinárodního družstevního svazu (International Co-operative Alliance, dále jen „ICA“) spočívají zejména v oblasti demokratické struktury družstevních záložen, která určuje, že všichni členové družstevní záložny mají stejná hlasovací práva bez ohledu na výši jejich vkladů nebo objemu obchodů, členství je dobrovolné a přístup k němu je umožněn všem bez diskriminace. Další principy spočívají v naplnění sociálního cíle družstevní záložny, kdy zisk z činnosti by měl být spravedlivě rozdělen mezi členy nebo směřován do tvoření rezerv a zlepšení řízení družstevní záložny, či v zachování vnitřního řízení, kdy spořitelní a úvěrní družstva mají poskytovat své služby výhradně členům družstva, a to na neziskovém principu. Většina mezinárodně uznávaných principů v České republice ovšem není dodržována, jelikož družstevní záložny neplní sociální funkci a provozují činnost jako ziskově orientované subjekty.

S ohledem na výše popsané problémy systémové povahy sektoru družstevních záložen vyvstala potřeba navrhnout legislativní změny, které by zabránily dalšímu růstu velikosti subjektů v sektoru družstevních záložen, přiblížily je mezinárodně uznaným principům WOCCU a reagovaly tak na kritiku ze strany FSAP MMF. Cílem navržených legislativních změn je podpořit dlouhodobou udržitelnost sektoru družstevních záložen.

D. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Předkládaný návrh zákona představuje značný zásah do sféry fungování sektoru družstevních záložen. Skutečnost, že návrh zákona obsahuje dlouhé přechodné ustanovení, by měla zajistit, že předkládaný návrh je v souladu s principem předvídatelnosti práva a rovnosti v podnikání.

E. Zhodnocení slučitelnosti návrhu zákona s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Sektor družstevních záložen je upraven směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (dále jen „směrnice CRDIV“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „nařízení CRR“), které byly transponovány do zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, a dále do vyhlášky České národní banky č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, a směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (dále jen „směrnice DGS“).

F. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami

Návrh zákona je plně slučitelný s mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a s akty práva Evropských společenství.

G. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet

Z navrhovaného zákona nevyplývá zvýšení nároků na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty, zejména rozpočty obcí a krajů, protože z úpravy nevyplývají povinnosti ani opatření, jejichž zajištění by vyžadovalo vynaložení finančních prostředků.

H. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.

I. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nepředstavuje korupční riziko.

V souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se navrhuje Poslanecké sněmovně, aby vzhledem k potřebnosti rychlého uvedení do praxe a zajištění dostatku času pro adaptaci trhu na nové podmínky vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení.