Čl. II
Přechodné ustanovení
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení o registraci uchovávané odrůdy a řízení o registraci odrůdy chmele, která se dokončí podle § 26 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin
Čl. III
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 554/2005 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To neplatí, pokud je název v rozporu s ustanovením odstavce 2.“.
2. V § 7 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
„(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis
15)
Evropské unie. ______________________________ 15)
Čl. 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.“.
3. V § 9 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění
prováděno.“.
4. V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele,
aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.“.
5. V § 17 odstavec 3 zní:
„(3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných
práv. Ustanovení odstavce 2 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných práv pouze v případě názvu odrůdy, jež dosáhla zvláštního významu.“.
6. V § 18 odst. 3 se slovo „též“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „a sdělit veškeré informace nezbytné pro posouzení další existence chráněné odrůdy“.
7. V § 23h odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
8. Poznámka pod čarou č. 13 zní: 13) „Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
9. V § 26 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
10. V § 30 se slova „právní ochrany“ nahrazují slovy „ochrany práv“.
11. V příloze č. 1 písm. b) se slovo „rostliny“ nahrazuje slovem „plodiny“ a slova „jetel perský“ se nahrazují slovy „jetel zvrácený (perský)“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 408/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 408/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto:
50)
1. V položce 90 písm. c) se slova „nebo poskytnutí licence do rejstříku“ zrušují.
2. Položka 91 se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Oblast oběhu osiva a sadby, certifikace množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu a oblast registrace odrůd rostlin je v současnosti upravena těmito zvláštními právními předpisy:
- zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oběhu osiva a sadby“),
- vyhláška č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu, ve znění vyhlášky č. 95/2018 Sb.,
- vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 331/2017 Sb., o stanovení dalších odrůd ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, ve znění vyhlášky č. 3/2018 Sb.,
- vyhláška č. 96/2018 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu ovocných rodů a druhů a jeho uvádění do oběhu.
Celá oblast oběhu osiva a sadby a registrace odrůd je v rámci EU upravena ve směrnicích, které jednotlivé členské státy transponují do svých národních právních úprav. V případě České republiky je transpozice provedena zejména do zákona o oběhu osiva a sadby a dále do výše uvedených prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu. Z předpisů EU se oblasti oběhu osiva a sadby a registrace odrůd bezprostředně týkají následující komunitární právní předpisy:
- Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
- Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
- Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
- Směrnice Rady 71/140/EHS ze dne 22. března 1971, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
- Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.
- Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
- Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin.
- Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
- Směrnice Rady 74/648/EHS ze dne 9. prosince 1974, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
- Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
- První směrnice Komise 77/629/EHS ze dne 28. září 1977, kterou se mění přílohy směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
- Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
- První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
- První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
- Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
- Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
- Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
- Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
- Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.
- Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
- Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
- Směrnice Komise 82/331/EHS ze dne 6. května 1982, kterou se mění směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
- Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
- Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.
- Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
- Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
- Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům.
- Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
- Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.
- Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
- Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
- Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Komise 93/49/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS.
- Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS.
- Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.
- Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
- Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
- Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh.
- Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin.
- Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
- Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES.
- Směrnice Komise 1999/67/ES ze dne 28. června 1999, kterou se mění směrnice 93/49/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS.
- Směrnice Komise 1999/68/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví dodatečná opatření pro odrůdové seznamy okrasných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 98/56/ES.
- Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
- Směrnice Rady 2002/11/ES ze dne 14. února 2002, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh a kterou se zrušuje směrnice 74/649/EHS.
- Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
- Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.
- Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
- Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
- Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
- Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
- Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
- Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
- Směrnice Komise 2003/90/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin.
- Směrnice Komise 2003/91/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.
- Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
- Směrnice Komise 2004/29/ES ze dne 4. března 2004 o stanovení charakteristických znaků a minimálních požadavků pro zkoušení odrůd révy vinné.
- Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
- Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.
- Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh.
- Směrnice Komise 2006/127/ES ze dne 7. prosince 2006, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.
- Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam.
- Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh.
- Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
- Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
- Nařízení Komise (ES) č. 637/2009 kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny, v platném znění.
- Směrnice Komise 2009/145/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.
- Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh.
- Prováděcí směrnice Komise 2014/96/EU ze dne 15. října 2014, o požadavcích na označování, uzavírání a balení rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce, spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 2008/90/ES.
- Prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a odrůd a společný seznam odrůd.
- Prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice, zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední inspekce.
Oblast ochrany práv k odrůdám rostlin je v současnosti upravena zákonem č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin“).
Na úrovni EU je oblast ochrany práv k odrůdám rostlin upravena přímo použitelným nařízením Rady (ES) č. 2100/94, o odrůdových právech Společenství, v platném znění. Dále pak nařízením Komise (ES) č. 637/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny, v platném znění.
Věcně příslušným správním úřadem, který má kompetence v obou výše uvedených oblastech, je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ÚKZÚZ“). ÚKZÚZ je správním úřadem a organizační složkou státu podřízenou Ministerstvu zemědělství.
Stávající právní úprava oblasti oběhu osiva a sadby, registrace odrůd a ochranných práv k odrůdám rostlin není v žádném případě diskriminační a neupravuje rozdílným způsobem práva a povinnosti mužů a žen. V tomto směru má pro muže a ženy naprosto rovnocenné postavení.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
ÚKZÚZ je jako správní orgán odpovědný za řádnou aplikaci právní úpravy a dodržování povinností soukromoprávních subjektů, stejně jako za postihování případných porušení zákona. Při aplikační praxi se vyskytla potřeba některá ustanovení zpřesnit a doplnit, jako je např. úprava oblasti pověřování soukromoprávních osob ze strany ÚKZÚZ k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů o jejich uznání, k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu či k provádění laboratorních rozborů odebraných vzorků. Je třeba explicitně do zákona zakotvit za stanovených podmínek možnost zrušení uděleného pověření.
Dále vyvstala potřeba zakotvit některé nové instituty, jako je např. oblast týkající se rozmnožovacího materiálu chmele (podmínky pro uvádění do oběhu, povinnosti dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele, požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu chmele atd.). Navrhované úpravy zákona byly zpracovány v reakci na problémy s kvalitou rozmnožovacího materiálu chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák a jejím obchodování mezi soukromoprávními subjekty. Uznávací řízení, které u rozmnožovacího materiálu představuje podmínku a jednu ze dvou možností, aby mohl být uveden do oběhu, zajišťuje ÚKZÚZ. Navrhovaná právní úprava zajistí větší možnost kontroly a dohledu nad procesem výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu chmele do oběhu.
U registračního řízení vyvstala potřeba zpřesnit některá procesní ustanovení a rovněž podmínky, za kterých může ÚKZÚZ danou odrůdu registrovat.
V oblasti ochranných práv k odrůdám rostlin vyvstala potřeba do zákona doplnit povinnost žadatele o udělení právní ochrany k odrůdě doložit, kde je prováděno tzv. udržovací šlechtění a kdo je udržovatelem odrůdy, aby ÚKZÚZ mohl řádně zkoumat vlastnosti odrůdy, kterou hodlá žadatel do budoucna právně chránit a také ji porovnávat s již stávajícími právně chráněnými odrůdami. Dále dochází ke zpřesnění některých ustanovení týkajících se procesu řízení o udělení ochranných práv a jednoznačnému a transparentnímu postupu ÚKZÚZ v určitých situacích, které při aplikační praxi běžně nastávají.
Dále se navrhuje úprava sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky. Lze pouze konstatovat, že obdobně jako stávající právní úprava i předkládaný návrh právní úpravy není v žádném případě diskriminační a neupravuje rozdílným způsobem práva a povinnosti mužů a žen. Z předkládané právní úpravy v tomto směru vyplývá pro muže i ženy naprosto rovnocenné postavení.
c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Cílem předloženého návrhu zákona je upřesnění a doplnění některých ustanovení zákona, zejména těch vyplývajících z aplikační praxe. Cíle nelze dosáhnout jinak než úpravou zákona o oběhu osiva a sadby, zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin a sazebníku správních poplatků.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Stanovené povinnosti nejdou nad rámec Ústavy a Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.
e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie.
Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).
Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
S ohledem na větší soulad postupů a podmínek uvádění rozmnožovacího materiálu v České republice do oběhu dochází k jasnému zakotvení podmínek, za kterých může být rozmnožovací materiál chmele uváděn do oběhu. Nově bude upraveno, co všechno musí dodavatel takového rozmnožovacího materiálu splnit. Oblast rozmnožovacího materiálu chmele je upravena obdobně jako oblast rozmnožovacího materiálu révy v § 23 zákona o oběhu osiva a sadby, nicméně réva má zvláštní výjimky v evropských předpisech.
V této souvislosti se negativní hospodářský ani finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nepředpokládá.
Pro dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele představuje předkládaný návrh zakotvení nových povinností, které budou muset plnit, tedy i vyšší administrativní náročnost při vedení požadovaných evidencí o rozmnožovacím materiálu chmele. Finanční dopad pro podnikatelské prostředí související s novými povinnostmi nelze v současnosti přesně vyčíslit, nicméně se bude jednat o náklady řádově desetitisíců.
Povinnost uhradit náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením (§ 30 odst. 1 písm. b) nově vznikne u prodloužení registrace (§ 34 odst. 4), tedy nikoliv u zápisu dalšího udržovatele (tam se platí i v současné době). Výše náhrad je stanovena sazebníkem náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti ÚKZÚZ ve vyhlášce MZe č. 221/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak správní poplatky za žádost o prodloužení registrace i o zápis dalšího udržovatele se platí i v současné době.
Ostatní úpravy obsažené v předkládaném návrhu nepředstavují zvýšené hospodářské ani finanční dopady pro veřejnou správu, ani pro podnikatelské prostředí.
Navrhovaná úprava nepředpokládá sociální dopady ani žádné negativní dopady na životní prostředí.
h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Z provedené analýzy obsahu návrhu nevyplývají ve zmíněných oblastech žádné negativní dopady.
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh zákona nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
i) Zhodnocení korupčních rizik
V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat.
Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.
j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky.
Zmíněný návrh nezasahuje do problematiky resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a ani se na žádný právní předpis související s obranou a bezpečností státu neodvolává.
k) Hodnocení dopadu regulace podle obecných zásad
Vláda České republiky na svém jednání dne 12. prosince 2018 usnesením č. 830 schválila Plán legislativních prací vlády na rok 2019, v rámci kterého byla předkládanému návrhu zákona udělena výjimka z povinnosti zpracovat Hodnocení dopadů regulace (RIA).
K části první – změna zákona o oběhu osiva a sadby
K Čl. I
K bodu 1 (Poznámka pod čarou č. 1)
V souladu s čl. 47 Legislativních pravidel vlády se doplňuje poznámka pod čarou o odkaz na směrnici Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh, který ve výčtu směrnic uvedených v poznámce pod čarou chyběl, i když tato směrnice do zákona o oběhu osiva a sadby transponována je. Také se navrhuje vypustit z poznámky pod čarou č. 1 tyto právní předpisy, které již neplatí:
- Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
- Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
- Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
- Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
- Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
- Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
K bodu 2 [§ 2 odst. 1 písm. u)]
Zpřesnění pojmu standardní rozmnožovací materiál chmele v souvislosti s navrhovanými změnami v § 3, kdy standardní rozmnožovací materiál chmele již nebude podléhat uznávacímu řízení. Oprava slova „rostlina“ na „sadba“ souvisí se snahou o sjednocení terminologie zákona.
K bodu 3 [§ 2 odst. 1 písm. aa)]
Zpřesnění pojmu, aby bylo jasné, že jde o rostlinu jedné odrůdy.
K bodu 4 [§ 2 odst. 2 písm. b)]
V souvislosti s navrhovanými změnami zákona dochází ke zpřesnění definice Státní odrůdové knihy. Ne všechny odrůdy jsou uznávány.
K bodu 5 [§ 2 odst. 2 písm. y) a z)]
Doplňují se pojmy mikrorozmnožování a meriklon, protože se nově upravují podmínky pro rozmnožovací materiál chmele uchovávaný a množený in vitro. Zavedení nových podmínek je nutné, protože se většina rozmnožovacího materiálu chmele množí metodou mikrorozmnožování.
K bodům 6 a 7 [§ 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 1 písm. c)]
Formulační změna. Šlechtitelský rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů se neuznává. Cílené vymezení kategorie standardní rozmnožovací materiál chmele obdobně jako je tomu např. u standardního osiva zelenin.
K bodu 8 (§ 3 odst. 9)
Zrušení povinnosti dodavatele certifikovaného rozmnožovacího materiálu chmele, který jej uvádí do oběhu jinému než konečnému spotřebiteli, vystavit k tomuto materiálu pod dozorem ÚKZÚZ doklad. Povinnosti dodavatelů rozmnožovacího materiálu chmele týkající se uvádění do oběhu jsou uvedeny v nově vkládaném § 23a.
K bodu 9 (§ 3d odst. 5)
Zrušuje se slovo „registrované“, nejedná se jen o registrované odrůdy, ale i o odrůdy s ochranou práv.
K bodu 10 [zrušení § 4 odst. 3 písm. f)]
Standardní rozmnožovací materiál chmele bude dále vyráběn na zodpovědnost dodavatele, ÚKZÚZ bude provádět kontrolu kritických bodů a následnou kontrolu prostřednictvím srovnávacích výsadeb a vegetačních pokusů. V této kategorii se bude uvádět do oběhu zejména rozmnožovací materiál vyráběný metodou mikrorozmnožování. Uznávací řízení není v tomto případě možné provádět, protože kontrolní orgán nemá možnost kontroly odrůdové pravosti sadby chmele před jejím uvedením do oběhu.
K bodu 11 [§ 4 odst. 4 písm. a) bod 2]
Upřesnění možnosti uvádění do oběhu odrůd, které jsou podle § 34 odst. 7 považovány za registrované.
K bodu 12 [§ 7 odst. 4]
Legislativní úprava textu související s tím, že nově budou uzavřené pěstební oblasti pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor stanoveny v prováděcí vyhlášce. Proto se také zrušuje příloha č. 2, kde jsou tyto oblasti doposud stanoveny.
K bodu 13 [§ 7 odst. 6 písm. v)]
Doplňuje se zmocnění pro stanovení seznamu katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor.
K bodu 14 [§ 12 odst. 2 písm. c)]
Upřesnění výjimky, kdy lze uvádět do oběhu směs osiv.
K bodu 15 (§ 13 odst. 5)
Došlo ke změně principu aktualizace databáze vedené ÚKZÚZ, dodavatelé mají nově přístup přímo do systému a mohou data aktualizovat.
K bodu 16 [§ 17 odst. 2 písm. e), § 17 odst. 3 písm. c) a § 17 odst. 6 písm. d)]
Úprava směřující k zajištění vyšší kvality činnosti pověřovaných osob.
K bodu 17 a 18 (§ 17 odst. 14 a 15)
Ustanovení upřesňuje podmínky, za jakých lze pověřené osobě pověření zrušit a opětovně udělit.
K bodům 19 a 20 [(§18 odst. 4 písm. d) a e)]
Oprava legislativně technické chyby.
K bodům 21 a 23 (§ 19 odst. 11 a 13)
Upřesnění podmínek návěskování rozmnožovacího materiálu chmele a révy.
K bodu 22 (§ 19 odst. 12)
Doplňuje se povinnost uchovávat návěsky pro rozmnožovací materiál zemědělských a zeleninových druhů.
K bodu 24 [§ 19 odst. 17 písm. i)]
Doplňuje se zmocnění týkající se požadavků na návěsky zejména v souvislosti s úpravami v oblasti chmele. Odlišení od pojmu „úřední návěska“ spočívá v tom, že u těchto případů se neprovádí uznávací řízení a je nutno stanovit jasné odlišení těchto dokumentů od úředních návěsek.
K bodu 25 [§ 19 odst. 17 písm. n)]
Doplňuje se zmocnění týkající se požadavků na úřední návěsku standardního rozmnožovacího materiálu révy.
K bodu 26 (§ 21)
Prodlužuje se záruční doba při koupi rozmnožovacího materiálu u víceletých druhů. Bude končit až druhým rokem po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy.
K bodu 27 (§ 22 odst. 3)
Zavádí se nové principy sloužící k ověření odrůdové pravosti standardního rozmnožovacího materiálu chmele, což je důležité zejména u rozmnožovacího materiálu množeného metodou mikrorozmnožování.
K bodu 28 [§ 22 odst. 7 písm. b)]
Oprava legislativně-technické nepřesnosti, doplnění nezbytných požadavků pro označování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů.
K bodu 29 [§ 22 odst. 7 písm. d)]
Úprava zvláštních opatření v souvislosti se zavedením kategorie standardní rozmnožovací materiál chmele.
K bodu 30 [§ 22 odst. 10 písm. a)]
Legislativně-technická úprava.
K bodu 31 (§ 23 odst. 1)
Šlechtitelský rozmnožovací materiál révy nepodléhá uznávacímu řízení, jde o opravu nepřesného znění ustanovení.
K bodu 32 [§ 23 odst. 2 písm. d)]
Upřesnění možnosti uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu révy. (Evropský) společný katalog révy je nefunkční.
K bodu 33 (§ 23 odst. 3)
Vyloučení udržovacího šlechtění u odrůd uvedených pod písm. b) a d). Návrh úpravy vychází z praxe, kdy udržovací šlechtění u krajových odrůd a odrůd uvedených v úředních seznamech členských států není smysluplné.
K bodu 34 (§ 23a)
Navrhuje se upravit oblast uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele, obdobně jako je speciálně upraveno např. uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu révy v § 24.
V osmdesátých letech minulého století se začala sadba chmele u nás vyrábět pomocí mikrorozmnožování na médiích v laboratorních podmínkách. Na tuto výraznou změnu způsobu však nezareagovala právní úprava, která zůstala nastavena na stále méně používaný systém množení z množitelských chmelnic. Přibližně 10 let byl množiteli, kteří používají metodu in vitro, uváděn do oběhu rozmnožovací materiál, který vykazoval vyšší výnosy, zdravý růst (mírně bujnější) a vysokou úroveň uniformity i přes to, že se jednalo o autochtonní odrůdu, která byla vždy mírně variabilní. Z kontrol konaných z důvodu podnětů u pěstitelů v předchozích dvou letech vyplynulo nicméně zjištění, že někteří dodavatelé uvádí do oběhu sadbu, která již podmínky uniformity nesplňuje a mnohdy vykazuje výrazné fenotypové odlišnosti od úředního popisu odrůdy Žateckého poloraného červeňáku.
Nově nastavené podmínky se dotknou i subjektů, které produkují kvalitní rozmnožovací materiál, ale je nutno nastavit podmínky stejně pro všechny. Nelze dále pokračovat tak, že by měl ÚKZÚZ uznávat porosty, u kterých není schopen ověřit odrůdovou pravost.
Jsou stanoveny podmínky, za kterých lze rozmnožovací materiál chmele uvádět do oběhu, požadavky na jeho vlastnosti a také povinnosti, které musí dodavatel takového rozmnožovacího materiálu při uvádění do oběhu splnit. Rovněž je explicitně zakotvena kompetence ÚKZÚZ provádět kontroly dodržovaní povinností dodavatelů a také kompetence k provádění následné kontroly výroby standardního osiva.
K bodu 35 [§ 24 odst. 1 písm. b)]
Legislativně-technická úprava.
K bodům 36 až 38 [§ 24 odst. 2 písm. b) až d)]
Zpřesnění ustanovení tak, aby znění odpovídalo evropským a národním předpisům a bylo srozumitelné.
K bodu 39 (§ 24 odst. 8)
Toto ustanovení bylo v původním znění zákona z roku 2003 a nikdy nebylo naplněno.
K bodu 40 [(§ 24a odst. 1 písm. c)]
Oprava legislativně technická.
K bodu 41 a 42 [§ 26 odst. 2 písm. e), f) a g)]
Povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd u chmele nemá oporu v evropské právní úpravě, doposud byly prováděny nad rámec EU předpisů. Tyto zkoušky jsou podmínkou registrace jen v několika málo státech Evropské unie. Výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůdy jsou silně ovlivněny technologií pěstování, agrotechnikou, klimatickými podmínkami místa zkoušení. Tuto různorodost z nedostatečných kapacitních důvodů nelze v rámci zkoušek pokusů eliminovat, a tudíž zaručit objektivní výsledky. Jejich ukončení je podpořeno i Svazem pěstitelů chmele a Chmelařským institutem s. r. o., který je v současné době udržovatelem 94 % registrovaných odrůd a žadatelem o registraci 25 nových odrůd.
Ze směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh nevyplývá, jestli je nebo není podmínkou registrace uchovávaných odrůd i užitná hodnota odrůd, ale logicky lze dovodit, že to vzhledem k hospodářskému významu těchto odrůd není nutné.
Dochází k rozšíření skupin odrůd, u kterých v rámci řízení o registraci nebude již nadále podmínkou užitná hodnota odrůdy, a to o odrůdy uchovávané a odrůdy chmele.
K bodu 43 (§ 27 odst. 1)
Upřesnění požadavku na používání názvu odrůdy, kdy název odrůdy musí být stejný v ČR, ve státě EU nebo i v členu Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV).
K bodu 44 (poznámka pod čarou č. 11b)
Aktualizace poznámky pod čarou č. 11b, kdy nařízení Komise (ES) č. 930/2000 upravující pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny bylo již v roce 2009 nahrazeno pozdějším nařízením Komise (ES) č. 637/2009.
K bodu 45 (§ 27 odst. 6)
Upřesnění možnosti používání původního názvu odrůdy pouze dočasně a nikoli trvale. O dočasném používání původního názvu odrůdy rozhoduje ÚKZÚZ.
K bodu 46 [§ 28 odst. 3 písm. c)]
Stanovení podmínky pro žadatele o registraci odrůdy doložit při podání žádosti, že je rovněž udržovatelem odrůdy a že má zajištěno udržovací šlechtění v ČR nebo členském státu EU, případně i ve třetí zemi pod podmínkou zajištění kontroly udržovacího šlechtění.
K bodu 47 (§ 28 odst. 4)
Rozšíření okruhu osob, které jsou oprávněny podat na ÚKZÚZ žádost o registraci odrůdy o osoby, které mají trvalý pobyt, sídlo či bydliště nejen v ČR, ale i v kterémkoli členském státě EU.
K bodu 48 (§ 30 odst. 3)
Oprava legislativně technické chyby.
K bodu 49 [zrušení § 30 odst. 8 písm. b)]
Zrušení povinnosti ÚKZÚZ (z hlediska aplikační praxe nadbytečné) po ukončeném vegetačním cyklu při zkoušení sdělovat dílčí výsledky Odrůdové komisi. Té budou nadále sdělovány pouze výsledky závěrečné po ukončení zkoušení odrůdy.
K bodu 50 (§ 31 odst. 3)
Prodloužení intervalu minimálně požadovaného jednání Odrůdové komise z 6 měsíců na jeden rok, kdy stávající četnost je nadbytečná a v případě potřeby lze jednání svolat častěji.
K bodu 51 [§ 33 odst. 1 písm. k) a l)]
Doplnění informací povinně zapisovaných při registraci odrůdy do Státní odrůdové knihy v případě specifických odrůd, jako jsou odrůdy uchovávané či odrůdy vyšlechtěného pro pěstování za zvláštních podmínek.
K bodu 52 (§ 33 odst. 2)
U odrůdy chmele se doplňuje požadavek na zápis i označení klonu a udržovatele klonu do Státní odrůdové knihy, obdobně jako je tomu u klonu révy.
K bodu 53 (§ 33 odst. 4)
Zpřesnění požadavků na zápis registrovaných odrůd rostlin do Státní odrůdové knihy a doplnění některých nových informací, které se u určitých „typů“ odrůd zapisují.
K bodu 54 (§ 34 odst. 3)
Zpřesnění popisu procesu předkládání žádosti o prodloužení registrace odrůdy.
K bodu 55 (§ 34 odst. 4)
V rámci řízení o prodloužení registrace odrůdy dochází k doplnění odkazu na postup ÚKZÚZ při samotném řízení o registraci odrůdy, kde je zakotven požadavek na uhrazení správního poplatku (ten je již zakotven v zákoně o správních poplatcích). Dále se rovněž při řízení o prodloužení registrace bude postupovat obdobně jako při samotném řízení o registraci odrůdy, kde je explicitně stanoven postup ÚKZÚZ, a to včetně povinnosti dodat opět bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu pro přezkoumání vlastností odrůdy a uhradit náklady (stanovené sazebníkem náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané ÚKZÚZ) spojené s řízením o prodloužení registrace odrůdy.
K bodu 56 (§ 34 odst. 5)
Procesní oprava týkající se udržovatelů odrůd. Stanoví se kompetence ÚKZÚZ z moci úřední registraci udržovatele zrušit, pokud ve lhůtě nepožádal o její prodloužení. Odrůdu může udržovat více udržovatelů. Podle dosavadní praxe je vyžadováno, aby každý z udržovatelů podal žádost o prodloužení odrůdy. Ten, který žádost nepodal, je po datu původní doby platnosti registrace vymazán z registru jako udržovatel odrůdy. Správní poplatek za podání žádosti je 500 Kč. Jednoleté zkoušení pro prodloužení doby registrace odrůdy je podle platné právní úpravy zdarma. Nově bude zpoplatněno podle ceníku ÚKZÚZ podle § 34 odst. 4. Novela legalizuje dosavadní praxi a stanovuje stejné povinnosti pro všechny udržovatele odrůdy (správní poplatek, bezplatné dodání materiálu, náhrada za zkoušení odrůd).
K bodu 57 (§ 34 odst. 6)
Úprava možnosti ÚKZÚZ z moci úřední prodloužit registraci odrůdy pouze na odrůdy ovocných rodů nebo druhů, a nikoli již pro všechny odrůdy, jak tomu je doposud. Při poslední novele zákona byl příslušný § 34 odst. 6 vztažen omylem na všechny plodiny. U zemědělských a zeleninových druhů je to nad rámec právní úpravy EU – (směrnice Rady 2002/53/ES, směrnice Rady 2002/55/ES, směrnice Komise 2008/62/ES, směrnice Komise 2009/145/ES), u ovocných druhů jde o implementaci čl. 8 odst. 2 prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU.
K bodu 58 (§ 34 odst. 7)
Zpřesnění procesního ustanovení.
K bodu 59 (§ 35 odst. 2)
Nelze omezit možnost mít zástupce pouze v ČR, proto doplněno o možnost mít zástupce i z jiného členského státu, tak tomu již v praxi i je.
K bodu 60 [§ 35 odst. 3 písm. a)]
Ze současného znění tohoto ustanovení vyplývá, že v případě chráněné odrůdy musí být doložen souhlas jakéhokoliv držitele šlechtitelských práv, tedy i držitele šlechtitelských práv v jednotlivých členských státech. Doplněním odkazu na zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin dojde k opravě ustanovení v tom smyslu, že bude muset být doložen souhlas držitele šlechtitelských práv odrůdy chráněné v ČR a držitele šlechtitelských práv odrůdy, mající evropskou ochranu práv, nikoli držitele šlechtitelských práv odrůdy mající ochranu práv např. na Slovensku.
K bodům 61 a 62 [(§ 35 odst. 3 písm. b) a c)]
V rámci řízení o žádosti o zápis dalšího udržovatele odrůdy dochází k doplnění odkazu na postup ÚKZÚZ při samotném řízení o registraci odrůdy, kde je zakotven požadavek na uhrazení správního poplatku (ten je již zakotven v zákoně o správních poplatcích). Dále se rovněž při řízení o zápisu dalšího udržovatele odrůdy bude postupovat obdobně jako při samotném řízení o registraci odrůdy, kde je explicitně stanoven postup ÚKZÚZ, a to včetně povinnosti dodat ze strany dalšího udržovatele opět bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu pro přezkoumání vlastností odrůdy a uhradit náklady (stanovené sazebníkem náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané ÚKZÚZ) spojené s řízením o zápisu dalšího udržovatele odrůdy.
K bodu 63 (§ 35 odst. 5)
Doplnění požadavku na udržovatele odrůdy chmele vést záznamy o udržovacím šlechtění a množství produkovaného materiálu rovněž pro každý zapsaný klon dané odrůdy, obdobně jako je tomu u odrůd révy.
K bodu 64 (§ 38 odst. 5)
Vypuštění nadbytečného ustanovení. ÚKZÚZ úhradu nákladů za vytištění seznamu doporučených odrůd nevyžaduje a cena navíc není nikde stanovena.
K bodu 65 [§ 38a odst. 1 písm. b)]
Zpřesnění sankčních ustanovení v návaznosti na předchozí úpravy a zpřesnění skutkové podstaty přestupku stanovené v § 19 odst. 12 zákona.
K bodu 66 [§ 38a odst. 2 písm. b)]
Úprava reaguje na nové skutkové podstaty přestupků a deliktů v souvislosti se zakotvením procesu a podmínek uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele a povinnostmi, které se na dodavatele nově vztahují.
K bodu 67 [§ 38a odst. 2 písm. h)]
Zpřesnění sankčních ustanovení v návaznosti na předchozí úpravy a zpřesnění skutkové podstaty přestupku stanovené v § 13 odst. 5 zákona.
K bodu 68 [§ 38a odst. 2 písm. j) a § 42 odst. 2]
Legislativně technická změna související s úpravami v § 22.
K bodu 69 (§ 38a odst. 4)
Legislativně technická změna související s úpravami v § 22.
K bodu 70 [§ 39 odst. 1 písm. l) – zrušuje se]
Zrušení povinnosti zveřejňovat ve Věstníku ústavu metodiky podle § 30 odst. 3 zákona, které jsou již stanoveny vyhláškou č. 449/2006 Sb. jako obecně závazným právním předpisem.
K bodu 71 [§ 39 odst. 1 písm. l)]
Zpřesnění ustanovení, klony ovocných rodů a druhů jsou registrovány jako samostatná odrůda. Rušené ustanovení nebylo v praxi naplněno.
K bodu 72 (příloha č. 2)
Zrušuje se seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor podle § 7 odst. 4 zákona. Nadále bude tento seznam stanoven prováděcí vyhláškou.
K Čl. II
Navrhuje se přechodné ustanovení související zejména se změnami v § 26.
K části druhé – změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin
K Čl. III
K bodu 1 a 2 (§ 7 odst. 1 a 2)
Návrh byl upraven tak, aby nebyl duplicitní s nařízením Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství.
V platné právní úpravě chybí odkaz na evropské předpisy, podle kterých se fakticky posuzování vhodnosti návrhu názvu provádí. Proto se navrhuje doplnit poznámku pod čarou č. 15, která odkazuje na čl. 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství.
Novelou zákona o ochraně práv k odrůdám č. 184/2008 Sb. došlo ke změnám v § 28 a byl vypuštěn odkaz na správní řád, nicméně poznámka pod čarou č. 15 nebyla výslovně zrušena. Úpravou poznámky pod čarou č. 15 (nyní bude znít nově) je tento legislativní nedostatek odstraněn.
K bodu 3 [§ 9 písm. g)]
Doplnění obsahových náležitostí žádosti o udělení ochranných práv o informace týkající se udržovatele a udržovacího šlechtění. Toto dosud chybělo a ÚKZÚZ v řadě případů až v průběhu řízení složitě zjišťoval, zda a kde je udržovací šlechtění prováděno.
K bodu 4 (§ 14 odst. 3)
Doplnění postupu ústavu v případě překážek, které se vyskytnou až v průběhu řízení, analogicky jako je tomu v § 29 odst. 3 zákona o oběhu osiva a sadby v řízení o registraci odrůdy.
K bodu 5 (§ 17 odst. 3)
Ze současného znění § 17 odst. 2 vyplývá, že název odrůdy, již jednou použitý, nelze v budoucnu v rámci stejného nebo příbuzného druhu už nikdy použít. Tak tomu však není, název lze opětovně použít, pokud odrůda již neexistuje, tedy není již prodávána (čl. 4 písm.
c) nařízení Komise (ES) č.637/2009), za podmínky, že nedosáhla zvláštního významu, a to nejdříve po 10 let od výmazu z úředního rejstříku (čl. 4 písm. e) nařízení Komise (ES) č.637/2009). Pokud se ale jedná o název jako např. Cabernet Moravia, tak i kdyby vypadl z ochrany práv a uplynulo 10 let od výmazu, tak tento název nelze použít pro révu už nikdy, protože odrůda dosáhla zvláštního významu.
K bodu 6 (§ 18 odst. 3)
Legislativně technická úprava spočívající v odstranění nadbytečného slova „též“, když povinnost dodat ÚKZÚZ materiál chráněné odrůdy má v podstatě vždy jen držitel šlechtitelských práv. Doplnění povinnosti sdělit veškeré informace, nezbytné pro posouzení nezměněného trvání odrůdy, vyplývá to z nařízení 2100/94 (čl. 64 odst. 3) a v zákoně tato povinnost chyběla.
K bodu 7 (zrušení § 23h odst. 1 písm. c)
Odstranění v praxi již roky nepoužívaného způsobu úhrady udržovacího poplatku šekem.
K bodu 8 (Poznámka pod čarou č. 13)
Poznámka pod čarou č. 13 umístěná v § 23i odst. 2 odkazuje na již neplatný zákon č. 337/1992 Sb. Proto se navrhuje její aktualizace tak, aby odkazovala na platný zákon č. 280/2009, daňový řád.
K bodu 9 (zrušení § 26 odst. 2)
V rámci výkonu aplikační praxe za celou dobu existence rušeného ustanovení v zákoně nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by ÚKZÚZ zapsal do rejstříku chráněných odrůd na žádost smluvní strany poskytnutí licence jakožto souhlasu k využívání chráněné odrůdy podle § 19 odst. 2 zákona. Navíc se jedná pouze o zápis soukromoprávního vztahu, který je mezi smluvními stranami ošetřen smlouvou, ze které práva a povinnosti smluvních stran vyplývají.
K bodu 10 (§ 30)
Nepřesná formulace. Nepoužívá se výraz „právní ochrana“, ale „ochrana práv“.
K bodu 11 (příloha č. 1)
Oprava odborné terminologie. Nepoužívá se termín „krmné rostliny“, ale „krmné plodiny“. Podle Druhového seznamu se „jetel perský“ správně jmenuje česky „jetel zvrácený (perský)“.
K Čl. IV
Navrhuje se přechodné ustanovení související zejména se změnami v § 9 písm. g) zákona.
K části třetí – změna zákona o správních poplatcích
K Čl. V
V zákoně o správních poplatcích se navrhuje upravit položku 90 a zrušit položku 91, protože není využívána a nekoresponduje již se zněním platného zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin. Pokud držitel oznámí, že se ochranných práv vzdává, jde o zánik ochranných práv podle § 25 odst. 1 zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin.
K části čtvrté – účinnost
K Čl. VI
V souladu se schváleným Plánem legislativních prací vlády na rok 2019 se navrhuje nabytí účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona.
V Praze dne 1. července 2019
Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Miroslav Toman, CSc., v. r.