zákon č. 34/2021 Sb.

1.1 ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU, VČETNĚ ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU VE

VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN

Platný právní stav

Český právní řád v současné době prověřování zahraničních investic neupravuje. Obecně je vnitřní ochrana bezpečnostních zájmů státu a veřejného pořádku regulována zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů. Dílčí bezpečnostní hlediska jsou pak zohledňována v některých sektorových předpisech, jako například v zákoně č. 112/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění pozdějších předpisů, v zákoně 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k tomu, že oblast přímých zahraničních investic spadá podle čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o fungování EU do oblasti společné obchodní politiky (Evropská unie má výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky), bylo na úrovni Evropské unie přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie. Smyslem tohoto nařízení je posílit spolupráci mezi členskými státy EU a Komisí a mezi členskými státy navzájem v oblasti přímých zahraničních investic v zájmu ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku a stanovit základní společné principy fungování prověřovacích mechanismů jednotlivých členských států, pokud je členské státy provozují. Nařízení vstoupilo v platnost dne 10. dubna 2019 a nabývá účinnosti dne 11. října 2020. Toto nařízení je třeba adaptovat do národního práva.

1.2 ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY, VČETNĚ DOPADŮ

NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI

MUŽŮ A ŽEN

1.2.1 Hlavní principy fungování mechanismu pro prověřování zahraničních investic

Mechanismus pro prověřování přímých zahraničních investic, který bude vytvořen navrhovaným právním předpisem, bude sloužit k monitoringu potenciálně rizikových kapitálových toků proudících do České republiky, k prověřování podezřelých transakcí a k případnému omezení těch, které budou vyhodnoceny jako rizikové. Žádná z těchto aktivit v tuto chvíli není v České republice systematicky prováděna.

Navrhovaný právní předpis rozlišuje dvě skupiny investic a zavádí pro ně dva režimy. V prvním režimu definuje úzkou skupinu nejcitlivějších oblastí (§ 7); zahraniční investoři, kteří do těchto oblastí budou chtít investovat, budou před samotnou transakcí potřebovat povolení ze strany státu. Všechny ostatní investice, které jsou způsobilé ohrozit bezpečnost státu nebo vnitřní či veřejný pořádek (§ 8), bude možné uskutečnit bez předchozího povolení. Během pěti let od jejich dokončení se však stát bude moci k těmto transakcím vrátit a prověřit je. Pro získání právní jistoty si zahraniční investor může dobrovolněpožádat o potvrzení státu, že proti investici nemá námitky (tzv. konzultace).

Samotný proces prověřování bude probíhat v rámci správního řízení a bude mít stejný průběh u všech investic. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které bude ústředním místem prověřovacího mechanismu, rozešle informace získané dříve od zahraničního investora (§ 9) několika vždy zapojeným institucím (Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu zahraničních věcí, Ministerstvu financí, Policii České republiky a zpravodajským službám) a dalším orgánům státu, kterých se konkrétní investice věcně týká (např. v případě investic do železniční infrastruktury Ministerstvu dopravy), a České národní bance, pokud se zahraniční investice týká její působnosti. Na základě jejich vyjádření, možných informací obdržených od ostatních členských států EU a Komise a vlastních poznatků pak Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhne další postup. Pokud bude alespoň jeden ze spolupracujících orgánů státu nebo Česká národní banka (dále jen „státní orgány“) v případě, že bude konzultována, nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu samotné v prověřované investici spatřovat bezpečnostní hrozbu (a to i na základě vyhodnocení informací obdržených v rámci unijního mechanismu spolupráce), vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodnutí o podmínečném povolení zahraniční investice, o podmínečné přípustnosti zahraniční

Návrh na konzultaci je povinný pouze v případě zahraničních investic do subjektů s licencí pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání a těch, které jsou vydateli nejvýznamnějšího periodického tisku.

investice, o neudělení povolení zahraniční investice, o zákazu uskutečnění zahraniční investice nebo o zákazu dalšího trvání zahraniční investice, přičemž vydání tohoto rozhodnutí je podmíněno přijetím usnesení vlády, podle kterého je takové rozhodnutí nutné z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Dospějí-li však všechny zapojené státní orgány k závěru, že prověřovaná investice nepředstavuje hrozbu, vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodnutí o jejím povolení nebo o její přípustnosti bez stanovení podmínek. Kladné rozhodnutí vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu i v případě, že vláda neshledá hrozbu u investice, u níž navrhlo vydání omezujícího rozhodnutí.

V případě, že investor navrhne konzultaci (§ 10 odst. 1), budou se všechny zapojené státní orgány ještě před samotným zahájením řízení vyjadřovat k potřebě jeho zahájení (§ 10 odst. 3). Platí, že pokud alespoň jeden ze zapojených státních orgánů nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu prověření považuje za žádoucí, je zahájeno. Tento institut umožní rychlé potvrzení zcela bezproblémových investic.

Neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investice je krajním řešením. V případě problematických investic bude totiž Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími spolupracujícími státními orgány primárně hledat podmínky, za kterých investice může být uskutečněna a které zároveň umožní zachování bezpečnosti státu a vnitřního či veřejného pořádku. Tyto podmínky budou předmětem jednání ministerstva s investorem ještě před předložením věci vládě k projednání.

V případě, že bude rozhodnuto o zákazu dalšího trvání již realizované investice, bude investor povinen přestat vykonávat nebo omezit výkon vlastnických nebo hlasovacích práv v osobě, do které investice směřuje (dále jen „cílová osoba“), nebo tuto cílovou osobu, popř. její část, nebo věc, do které investice směřuje (např. pokud dojde k odkupu závodu; dále jen „cílová věc“) ve lhůtě prodat. V případě, že investor povinnost prodeje ve lhůtě nesplní, může jej Ministerstvo průmyslu a obchodu zajistit ve veřejné dražbě nebo mimo veřejnou dražbu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby oprávněné poskytovat investiční služby v České republice. Zákon nepředpokládá možnost náhrady případné újmy investora, jelikož investorovi poskytuje možnost se před uskutečněním investice obrátit na Ministerstvo průmyslu a obchodu s návrhem na konzultaci. Zákon tak poskytuje investorovi možnost vyhnout se riziku zákazu dalšího trvání investice a investor, pokud se rozhodne tuto možnost dobrovolně nevyužít, na sebe přebírá s tím spojené riziko.

Prodej mimo veřejnou dražbu je zamýšlen zejména v případě účasti na finančních institucích.

1.2.2 Osvětová a vzdělávací činnost ve vztahu k podnikatelské sféře (tzv. druhý pilíř)

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že velmi důležitým prvkem, který má vedle samotného prověřovacího mechanismu přispět k zajištění bezpečnostních zájmů států v souvislosti s investičními toky ze zahraničí, je zvyšování povědomí relevantních subjektů o možných rizicích. Cílovou skupinou jsou v prvé řadě podnikatelské subjekty, které vyhledávají nebo v budoucnu budou vyhledávat kapitálové zdroje pro vlastní rozvoj. V praxi se však jako vhodné jeví zapojení i dalších osob, jako jsou zástupci poradenských společností, advokátních kanceláří, akademické obce včetně studentů relevantních oborů nebo jiných relevantních vládních i nevládních organizací.

Osvětovou činností by mělo být doprovázeno i fungování českého prověřovacího mechanismu. Potřebné informace a doporučení by se ke svým příjemcům měly dostávat různými komunikačními kanály – prostřednictvím specializovaných webových stránek a sociálních sítí, v rámci cílených školení, ale i seminářů pro veřejnost nebo poskytováním poradenských služeb.

1.2.3 Výměna informací o aktuálních trendech a rizicích

Pro fungování prověřovacího mechanismu jako takového, ale i pro fungování tzv. druhého pilíře je zásadní zajištění funkční spolupráce a obecné informovanosti všech relevantních státních orgánů. Je nezbytné minimalizovat pravděpodobnost, že bude některým státním orgánem opomenuto existující riziko, o kterém jsou informace k dispozici, avšak tyto informace nejsou dostatečně komunikovány relevantním státním orgánům. Potřebné míry informovanosti těchto institucí o aktuálních trendech a rizicích v oblasti zahraničních investic a disponibilních nástrojích, kterými je možno případným hrozbám čelit, je možné dosáhnout pouze pravidelnou výměnou relevantních informací při osobních jednáních.

Vedle samotného provozování mechanismu proto bude Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž zodpovědné za pravidelné svolávání a organizaci těchto schůzek. Podnět ke svolání schůzky bude moci dát každý státní orgán zapojený do spolupráce. Neformálních jednání se budou účastnit všechny relevantní státní orgány, aby byl mezi nimi zajištěn plynulý tok informací, přičemž každý ze státních orgánů bude přispívat informacemi z hlediska své působnosti v souladu s kompetenčním zákonem. Předmětem neformálních jednání budou zejména aktuální světové i domácí trendy v oblasti zahraničních investic a s nimi spojená bezpečnostní rizika. Neformální skupina se bude v obecnější rovině věnovat též vývoji na poli nových bezpečnostních hrozeb, které jsou provázány s používáním ekonomických nástrojů za účelem projekce politických zájmů vlád třetích zemí. Na skupině bude probíhat průběžné hodnocení jednotlivých rizik a hrozeb, zejména s ohledem na možný přesah napříč různými sektory české ekonomiky. Skupina tak bude neformální platformou, na které se budou střetávat věcně a gesčně vymezené pohledy zúčastněných členů na aktuální aktivity zahraničních investorů v České republice a Evropské unii. Skupina v případě potřeby poskytne prostor pro diskuzi o volbě vhodného postupu při řešení specifických typů rizikového chování zahraničních investorů ve smyslu modelových podmínek, za kterých je zahraniční investici možné uskutečnit, a typového označení kritických bodů, při jejichž překročení by již zahraniční investice vedla k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. S ohledem na šíři meziresortní diskuze bude možné zhodnotit i možnosti zohlednění zvoleného postupu v širších politikách státu vůči konkrétnímu typu chování zahraničních investorů. Probíhat bude rovněž diskuze týkající se otázek vyplývajících z mechanismu spolupráce, zřízeného na úrovni Evropské unie.

1.2.4 Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Návrh zákona o prověřování zahraničních investic je předkládán v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie. Smyslem předkládaného návrhu zákona je stanovení pravidel a postupů pro prověřování přímých zahraničních investic v zájmu ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku. Stanovené postupy budou sloužit k posouzení, zda zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost státu nebo vnitřní či veřejný pořádek, a to včetně dopadů na kritickou infrastrukturu, klíčové technologie a vstupy, pro které je bezpečnostní hledisko klíčové a jejichž narušení, ztráta či zničení může mít na Českou republiku značný dopad. V souladu s nařízením (EU) 2019/452 mají být zohledňovány též souvislosti a okolnosti zahraniční investice, zejména to, zda je zahraniční investor ovládán přímo či nepřímo vládou třetí země, například prostřednictvím významného financování, či zda již byl zapojen do činností ovlivňujících bezpečnost nebo veřejný pořádek v některém členském státě EU. V procesu prověřování zahraničních investic je klíčová úzká spolupráce všech relevantních subjektů státní správy, zpravodajských služeb a dalších subjektů, které disponují relevantními informacemi nebo k nim mají přístup.

V procesu přípravy uvedené právní úpravy zvažoval předkladatel jednak rozsah prověřovaných zahraničních investic (zda mají být prověřovány veškeré zahraniční investice nebo pouze určitým způsobem kvalifikované zahraniční investice, dále zda mají prověřování podléhat pouze investice ze zemí mimo Evropskou unii nebo zda za určitých okolností mohou prověření podléhat též investice uskutečňované v rámci Evropské unie a v neposlední řadě zda prověřování budou podléhat pouze zamýšlené zahraniční investice nebo zda za určitých podmínek mohou být prověřeny investice již uskutečněné), dále možné způsoby prověřování rizikovosti přímých zahraničních investic, jakož i procesní nástroje a důsledky zvažovaných postupů.

Navrhovaná právní úprava nemá z povahy věci dopad ve vztahu k zákazu diskriminace, ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

1.3 VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU

Navrhovaná úprava je nezbytná k zajištění ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku při respektování principu otevřenosti investičního prostředí, který je zakotven ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zahrnut do mezinárodních závazků Evropské unie a jejích členských států týkajících se zahraničních investic. Nástroje, které má v oblasti investic České republika aktuálně k dispozici, i celkový kontext problému byly komplexně rozpracovány v materiálu, který byl v červnu 2018 projednán Bezpečnostní radou státu. Shrnutí hlavních poznatků je uveden v oddílu 1.3.1.

Dále je navrhovaná právní úprava nezbytná k zajištění řádné adaptace českého právního řádu na nařízení (EU) 2019/452. Smyslem předkládaného návrhu zákona je stanovení pravidel a postupů pro prověřování zahraničních investic v zájmu ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku a nastavení institucionálního rámce, který České republice umožní zapojit se do unijního mechanismu spolupráce, vytvořeného zmiňovaným nařízením.

Navrhovaný zákon má charakter adaptační úpravy a upravuje činnosti, které uvedené nařízení ponechává v zodpovědnosti členských států.

1.3.1 Zdůvodnění nezbytnosti navrhované právní úpravy z hlediska potřeb České republiky

V mezinárodním investičním prostředí jsou stále patrnější projevy celkových změn globální ekonomiky. Vedle měnící se váhy některých ekonomik se projevuje rostoucí význam nadnárodních společnosti, zvyšující se provázanost ekonomik v důsledku existence složitých hodnotových a dodavatelských řetězců, rostoucí komplikovanost nebo (ať už záměrná či nezáměrná) nejasnost vlastnických vztahů, ale také rostoucí význam nových technologií a hodnota přístupu k osobním i neosobním datům a informacím. Některé státy přistoupily k vytváření komplexních průmyslových strategií, které jim mají umožnit získat převahu ve vybraných odvětvích; často přitom roste role státu či státem vlastněných či kontrolovaných společností.

Nabídka potřebného kapitálu ze strany zahraničních subjektů v sobě skýtá řadu příležitostí pro rozvoj ekonomik jednotlivých států, některých jejich odvětví nebo konkrétních společností, a to včetně začínajících firem s malou kapitálovou vybaveností, ale se značným inovačním potenciálem. Zároveň však výše popsané změny mění podobu nabízeného kapitálu, který může představovat rizika přesahující rámec rizik ekonomických, pokud investice plynou do odvětví strategických z hlediska bezpečnosti státu a umožní třetím subjektům získat kontrolu nebo alespoň dostatečný vliv na klíčové prvky těchto odvětví, popřípadě přístup ke klíčovým nebo citlivým informacím.

Řada států z důvodu citlivosti některých prvků národní ekonomiky již dříve zřídila nástroje, kterými je schopna kontrolovat akviziční aktivity, popř. vlastnické vztahy v citlivých oblastech. Rovněž Česká republika má v některých oblastech možnost aktivity soukromých subjektů ovlivnit: ponechala si majetkovou účast v některých společnostech (zejména v energetickém sektoru) a provádí určitá šetření při transakcích ve vybraných sektorech (hospodářská soutěž, finanční a pojišťovací služby, obchod s vojenským materiálem a zbožím dvojího užití). Ne vždy však tyto postupy slouží primárně k zajištění bezpečnostních zájmů státu. Česká republika rovněž postrádá nástroj, který by bylo možné využít napříč různými oblastmi národní ekonomiky, a reagovat tak na rizika, pro jejichž podchycení nemá zaveden žádný specifický nástroj. Česká republika v tuto chvíli s ohledem na bezpečnostní rizika příchozí kapitál není schopna ani monitorovat, a nemá tedy dostatek informací k případnému včasnému podchycení těchto rizik v rámci širších politik.

Řada států, mezi nimi polovinačlenských států EU, již zavedla komplexní nástroj, jehož primárním cílem je zajištění bezpečnosti státu v souvislosti s příchozími přímými zahraničními investicemi. Tyto prověřovací mechanismy jsou svým nastavením často velmi odlišné, což je zapříčiněno zejména různým vydefinováním citlivostí v rámci národní ekonomiky, ale také odlišným vnímáním rizik, ať už s ohledem na geografické nebo politické umístění hrozeb, historickou zkušenost či jiné aspekty. Z nejnovějších analýz vyplývá, že v posledních letech přibývá zemí, které nějakou formu prověřovacího mechanismu zavedly, popř. svůj již existující mechanismus někdy i opakovaně upravily tak, aby byl schopen reagovat na nové trendy projevující se v mezinárodním investičním prostředí.

Z mezinárodních analýzvyplývá, že na rozdíl od dříve tradičního zaměření států zejména na ochranu obranného průmyslu a území v pohraničních oblastech, později na kritickou infrastrukturu, nyní státy stále častěji vytvářejí mechanismy využitelné napříč sektory. To souvisí s vývojem toho, co je vnímáno jako hrozba – zatímco dříve se státy obávaly zejména špionáže a sabotáže, později rizika narušení fungování klíčových služeb, nyní přibyly obavy z možného úniku nebo zneužití citlivých informací, know-how nebo citlivých osobních údajů a z možné závislosti na jediném dodavateli. S tím souvisí i upření pozornosti nejen na okamžik nabytí aktiv (kde lze rizika podchytit mj. prostřednictvím předběžné autorizace transakce ze strany státu), ale též na pozdější vývoj investice. V kontextu aktuálních hrozeb rovněž dochází ke snižování prahových hodnot pro spuštění

Vzhledem k ne zcela jednoznačnému vymezení toho, co již lze chápat jako prověřovací mechanismus a co spíše jen jako nástroj zajištění bezpečnosti v konkrétním odvětví, se lze setkat i s jinou statistikou – např. na webových stránkách Ředitelství Evropské komise pro obchod lze dohledat, že svůj mechanismus notifikovalo 15 členských států. Viz https://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=2006 [13. 11. 2019]. Např. Acquisition- and ownership-related policies to safeguard essential security interests. Current and emerging trends. Research note by the OECD Secretariat. Březen 2019.

mechanismu, neboť získání kontrolního podílu v cílové společnosti se přestává jevit jako nutná podmínka pro aktivaci hrozeb – např. přístup k citlivým informacím může vyplývat ze smlouvy o uzavření transakce, může k němu docházet i při spolupráci v rámci joint venture apod. S komplikovanými vlastnickými strukturami společností (viz výše) a také postupně mizející vazbou některých osob na zemi svého původu rovněž dochází ke zpochybňování konceptu umístění rizik výhradně mimo hranice státu.

Při vědomí těchto a dalších trendů a po důkladné diskuzi s mnoha státními orgány, jejichž působnosti se téma dotýká, byla navržena podoba komplexního prověřovacího mechanismu pro Českou republiku. Tento mechanismus by měl umožnit reagovat na rizika, která jsou známa nyní a která by se perspektivně mohla objevit v odvětvích, která v tuto chvíli není možné identifikovat jako zásadní z hlediska bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Z tohoto důvodu není rozsah teoreticky monitorovaných investic omezený uzavřeným seznamem odvětví. U tradičně nejcitlivějších odvětví vyžaduje mechanismus předběžnou autorizaci transakcí, s cílem zachovat příznivé investiční prostředí však většinu investic nechává bez dalšího proběhnout a u potenciálně problematických investic umožňuje pouze nastavit podmínky pro jejich uskutečnění, aniž by došlo k jejich úplnému zablokování. S ohledem na povahu hrozeb, které se již nutně nemusí projevit jen po získání kontrolního podílu, a s ohledem na nedávné změny přístupu k tomuto problému v některých zemích (viz reformy prověřovacích mechanismů nebo úvahy o jejich úpravách např. v Německu, Rakousku, USA, Austrálii, na Novém Zélandu nebo v Japonsku) český mechanismus umožní zabývat se transakcemi, které investorům umožní získat vliv odpovídající alespoň 10 % získaných hlasovacích práv, přístup k citlivým informacím nebo ovlivňovat chod cílové společnosti prostřednictvím osob dosazených do orgánů této společnosti. Mechanismus v sobě rovněž obsahuje prvky, které umožní podchytit rizika u investic, která se při zběžném posouzení mohou jevit jako vnitřní – umožní soustředit se i na formálně unijní, tedy i české investory.

Zároveň je třeba zdůraznit, že ačkoli se předkladatel snažil postihnout aktuální rizika a citlivosti České republiky, zachoval střízlivý přístup, co se týče rozsahu zcela nové právní úpravy. Některé země (viz např. Norsko, do jisté míry Austrálie, USA nebo Nizozemsko) se začínají přiklánět k více holistickému přístupu k ochraně bezpečnostních zájmů státu a zohledňují, že rizika, která se projevují v oblasti akvizic, mohou využívat i jiných kanálů, jako jsou veřejné zakázky, pronájmy apod. V tomto smyslu je ponechán prostor pro případné budoucí úpravy českého právního řádu.

1.3.2 Zdůvodnění neminimalistické implementace

Nařízení (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie, nezavádí samo o sobě nástroj pro prověřování zahraničních investic z důvodů ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku. Na úrovni EU je pouze stanovena možnost zahraniční investice takto omezit. Nařízení zároveň obsahuje několik základních principů pro fungování národních prověřovacích mechanismů, pokud v členských státech jsou či budou zavedeny.

Nařízení (EU) 2019/452 zavádí pro členské státy EU pouze povinnost spolupráce a sdílení informací. V případě minimalistické implementace by Česká republika byla povinna zjišťovat a předávat informace o zahraničních investorech v případě, že by o to jiný členský stát nebo Komise požádaly s odkazem na bezpečnost či veřejný pořádek dotčeného státu, resp. EU. V případě, že by na základě získaných informací bylo potvrzeno ohrožení bezpečnosti jiného členského státu či EU jako takové, neměla by Česká republika k dispozici žádný nástroj, jak takové investici zabránit.

Nařízení (EU) 2019/452 s možným zřízením prověřovacích mechanismů za účelem ochrany bezpečnosti na národní úrovni počítá implicitně, ale s ohledem na rozdělení kompetencí v rámci Evropské unie ponechává toto rozhodnutí plně na jednotlivých členských státech.

Minimalistická implementace by přispěla jen k mírnému zvýšení informovanosti České republiky o možných rizicích spojených s přímými zahraničními investicemi, a to pouze v případě upozornění ze strany jiného členského státu EU či Komise. Neumožnila by získat informace o zahraničních investorech v případech, kdy by transakce mohla ohrozit bezpečnostní zájmy České republiky a zároveň neměla dopad na jiný členský stát ani EU jako celek (nepřišel by tedy dotaz či vyjádření z jiného členského státu ani od Evropské komise).

Minimalistická implementace by vedla ke vzniku regulatorní zátěže pro zahraniční investory v případech, že by plánovaná transakce mohla ohrozit bezpečnost EU nebo některého členského státu, zároveň by ale neumožnila na případné hrozby reagovat, i kdyby Česká republika o jejich existenci věděla. Vzniklá administrativní zátěž v tomto případě tedy není vyvážena reálným přínosem pro bezpečnost České republiky.

Předkladatel dospěl z výše uvedených důvodů k závěru, že pro zajištění ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku je nezbytné doplnit adaptaci nařízení (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie, o národní úpravu, která by nástroj pro prověřování přímých zahraničních investic reálně zřídila.

Zřízení nástroje pro prověřování přímých zahraničních investic povede oproti minimalistické implementaci k celkově mírně vyšší administrativní zátěži pro zahraniční investory, protože lze předpokládat, že bude prověřováno více transakcí. Pro jednotlivé zahraniční investory je to však vyváženo větší předvídatelností a transparentností, protože mohou sami požádat o předběžnou konzultaci plánované transakce. Znevýhodnění oproti ostatním členským státům předkladatel neočekává, neboť polovina členských států již obdobný nástroj má a další jej v reakci na nařízení (EU) 2019/452 zvažují.

1.4 ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ

REPUBLIKY

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a nevytváří podmínky vedoucí k nerovnému postavení mužů a žen.

Navrhovaná úprava je v souladu

- s článkem 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,

- s článkem 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,

- s článkem 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními:

- ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,

- ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování lidských práv a svobod,

- ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá.

Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny. Návrh zákona rovněž respektuje zásadu „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege“ podle čl. 30 Listiny.

Listina upravuje problematiku omezení práva podnikat a vlastnického práva. Zde platí, že některá lidská práva mohou být podle Listiny omezena. Omezení musí být ovšem stanovena zákonem, musí být v souladu s Listinou a musí být založena na jejich potřebnosti k dosažení legitimních společenských cílů, jako je např. zabezpečení existence státu, ochrany jeho demokratické povahy, zachování veřejného zdraví a pořádku (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 266/09-1, usnesení sp. zn. I. ÚS 110/14-1). Při posuzování souladu těchto omezení s ústavním pořádkem je uplatňován princip proporcionality, kdy jsou aplikována kritéria vhodnosti, potřebnosti a poměřování (viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94).

V případě prověřování investic je takovýmto legitimním cílem ochrana bezpečnosti státu a vnitřního či veřejného pořádku, kdy stát v souladu s čl. 4 odst. 2 ve spojení s čl. 26 odst. 2 Listiny stanoví omezení pro výkon určitých činností, a tím omezí právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, které je zakotveno v čl. 26 odst. 1 Listiny. Stát tímto krokem také stanoví omezení u daného subjektu něco vlastnit.

Je nutné mít na paměti, že vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny není jen právo, ale také podle čl. 11 odst. 3 Listiny zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými zájmy. Vlastnictví tak může být omezeno při sledování legitimního cíle, který je v zájmu společnosti. Zároveň platí, že ne každé omezení vlastnického práva, a to včetně zákazu uskutečnění investice, je samo o sobě omezením vlastnického práva českého subjektu podle čl. 11 odst. 4 Listiny, tzn. omezení, jež by bylo rovnocenné vyvlastnění a které by vyžadovalo náhradu. Stát je oprávněn za účelem ochrany zájmu ostatních nebo společnosti jako celku regulovat výkon vlastnického práva jedince (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 114/94, nález sp. zn. II. ÚS 482/02). Omezení podle čl. 11 odst. 4 Listiny je třeba navíc posuzovat tak, že „neznamená jakoukoliv nepřípustnost jakéhokoliv omezení vlastnického práva, popřípadě bez náhrady. Vyvlastněním či omezením vlastnického práva je třeba rozumět pouze takové omezení, které vylučuje realizaci vlastnického práva buď zcela, nebo v rozsahu, který podstatnou měrou znemožňuje výkon vlastnického práva v některé z jeho složek.“ (bod 76 nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 34/03).

Z tohoto úhlu pohledu je nutné posuzovat i možnost zákazu dalšího trvání investice a z toho plynoucí možnou majetkovou újmu. Stát v souladu se svým právem regulovat podnikatelské prostředí stanoví podmínky pro podnikání v určitém odvětví, tj. povolení pro provedení investice. Zároveň stanoví, že v určitých oblastech, které jsou pro něj citlivé, může investici prověřit zpětně, kdy investoři ovšem budou mít možnost pro minimalizaci rizika požádat o posouzení své investice. Po takovéto konzultaci by dle navrženého znění jejich investice byla mimo nebezpečí, že bude moci být prověřena. Případný zákaz dalšího trvání investice tak je v souladu s čl. 11 Listiny, jelikož se jedná o výjimečný sankční prostředek spojený s nevyužitím investorovy možnosti navrhnout konzultaci k investici před jejím uskutečněním.

Článek 17 odst. 4 Listiny stanoví, že svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V souladu s tímto ustanovením předkládaný návrh omezuje dostupnost informací např. podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, neboť v procesu prověřování zahraničních investic budou zohledňovány citlivé informace tvořící obchodní, bankovní a jiná zákonem chráněná tajemství, budou dále zohledňovány důvěrné a utajované informace poskytnuté zpravodajskými službami a jinými státními orgány nebo informace čerpané z neveřejných zdrojů, včetně informací obdržených v rámci unijního mechanismu spolupráce. Zveřejnění takových informací by mohlo ohrozit bezpečnost nebo vnitřní či veřejný pořádek nebo zásadním způsobem poškodit zájmy investora nebo jiné osoby nebo zájmy jiných členských států EU. Předkladatel proto rovněž navrhuje, aby utajované a důvěrné informace byly vedeny odděleně od správního spisu, a omezuje možnost nahlížení do spisu.

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.

Navrhovaná úprava je dále v souladu se zákonem č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky (ZPC).

Povolování dlouhodobého pobytu za účelem investování občanům tzv. třetích států zakotvenou v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je procesem, který ve své podstatě bude navazovat na povolení provedení investice. V tomto ohledu se tedy nepředpokládá možná kolize mezi procesem prověřování investice a povolování pobytu, jelikož investor bude muset nejdříve požádat o povolení k provedení investice a až následně se bude moci obrátit na Ministerstvo vnitra s žádostí o dlouhodobý pobyt za účelem investování, kde jeho investiční záměr a podklady k provedení investice hrají důležitou roli. Bez nich, tzn. ve chvíli, kdy mu nebude investice povolena, nemůže o daný pobytový titul požádat.

K překryvu obou problematik může dojít ve chvíli, kdy by došlo k prověření investice ex officio, tj. v případě, kdy by nešlo o investici podle § 7 návrhu zákona. V takové chvíli by mohlo dojít k zákazu dalšího trvání investice, čímž by odpadl základní důvod pro udělení dlouhodobého pobytu za účelem investování. V takovém případě by bylo nutné tuto skutečnost zohlednit následně při případném prodlužování povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, jehož délka může být maximálně 2 roky. Vzhledem k tomu, že ex officio prověřování investice může být uskutečněno nejpozději do 5 let od dokončení investice a že o trvalý pobyt lze v případě dlouhodobého pobytu za účelem investování požádat v souladu s § 68 odst. 1 ZPC až po uplynutí doby 5 let nepřetržitého pobytu na území České republiky, nemůže dojít k situaci, že by byl udělen trvalý pobyt na základě vadného dlouhodobého pobytu za účelem investování. Zároveň je nutné vzít v potaz, že zákaz dalšího trvání investice je zcela krajním prostředkem, ke kterému by mělo dojít jen ve zcela výjimečném případě. Jako příklad lze uvést právní úpravu Spolkové republiky Německo, jež tento institut v rámci svého mechanismu pro přezkum investic také má a kde k zákazu dalšího trvání investice za celou dobu existence této možnosti nikdy nedošlo.

Vztah mezi navrhovanou právní úpravou a právní úpravou v ZPC je tak podle předkladatele dostatečně jasný. To ovšem nevylučuje možnost tuto problematiku ošetřit detailněji a zavést do ZPC možnost zániku dlouhodobého pobytu za účelem investování ve chvíli, kdy neplní na území účel, pro který byl pobyt udělen, tzn. ve chvíli, kdy je zakázáno další trvání investice, kvůli které byl pobyt umožněn. Vzhledem k velmi malé pravděpodobnosti, že k dané situaci dojde, by se ovšem v současné chvíli jednalo o neodůvodněně velký zásah do stávající právní úpravy. Její případná změna, pokud by se ukázalo, že je nutná, by mohla být provedena v rámci novely ZPC, která by byla v budoucnu předložena.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod.

K použití správního řádu a soudního řádu správního

Navrhovaný právní předpis zavádí řízení, které bude mít podobu správního řízení se specifickými prvky. Odchýlení se od některých ustanovení správního řádu v konkrétních prvcích je nutné zejména s ohledem na specifičnost otázek bezpečnosti státu a vnitřního či veřejného pořádku, na potřebu zajištění včasné reakce na možné hrozby a na zapojení širokého okruhu institucí (zejména pak zpravodajských služeb) s různými možnostmi poskytování informací a stanovisek.

Návrh zákona stanoví, že rozhodnutí, kterými dojde k omezení zahraniční investice, budou podmíněna usnesením vlády (k odůvodnění tohoto přístupu viz zvláštní část, k § 15).

Mj. i s tímto řešením souvisí rovněž potřeba úpravy použití opravných prostředků proti rozhodnutím podmíněným usnesením vlády (viz zvláštní část, k § 15). Vyloučena je v tomto případě možnost podání rozkladu a přezkumného řízení. Zachována je možnost podat žádost o obnovu řízení a správní žalobu, vyloučen je s ohledem na potřebu včasného zajištění bezpečnosti a vnitřního či veřejného pořádku jejich odkladný účinek.

Návrh zákona dále neoznačuje podklady, které ministerstvu poskytnou spolupracující státní orgány, za závazné ve smyslu správního řádu, neboť pouze na jejich základě není vydáno správní rozhodnutí. Jsou však svou povahou závazné pro další postup ministerstva ve smyslu povinného zahájení řízení při vyjádření obav některého z těchto státních orgánů během konzultace a povinného předložení návrhu omezujícího rozhodnutí vládě při vyjádření obav některého z těchto státních orgánů během řízení.

V souladu se správním řádem je řízení zahájeno podáním žádosti v případě investic podle § 7 nebo dnem doručení oznámení o zahájení řízení z moci úřední podle § 8 odst. 1 a 5. Je však třeba upozornit, že řízení se nezahajuje návrhem na konzultaci podle § 10 odst. 1. Konzultace jako taková není řízením podle správního řádu.

Nastaveny jsou též specifické lhůty řízení. Kladné rozhodnutí vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu do 90 kalendářních dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta může být ve zvláště složitých případech prodloužena, a to až o 30 kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá věc k projednání vládě. Počítání času v kalendářních dnech namísto správním řádem používaných pracovních dnů je použito s ohledem na nastavení lhůt daných implementovaným nařízením (EU) 2019/452. Běh lhůt se přerušuje po dobu případných jednání ministerstva se zahraničním investorem o podmínkách a po dobu nutnou k předložení podkladů, které si ministerstvo dodatečně vyžádá.

S ohledem na charakter některých zpracovávaných informací jsou mimo spis uchovávány veškeré utajované informace a rovněž důvěrné informace ve smyslu nařízení (EU) 2019/452. Dále platí, že v případě, že těmito informacemi bude prováděn důkaz, bude v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na ně a informace o jejich stupni utajení nebo o jejich důvěrnosti. Nad úroveň ochrany utajovaných a důvěrných informací dané soudním řádem správním se přistupuje rovněž v úpravě soudního přezkumu.

Ochrana informací je dále posílena pomocí zvláštního ustanovení k mlčenlivosti. Mlčenlivost se nevztahuje pouze na oprávněné úřední osoby, které se o těchto informacích dozvěděly v souvislosti s řízením, ale na všechny osoby, které se o nich dozvěděly v souvislosti s řízeními a konzultacemi podle zákona.

1.5 ZHODNOCENÍ SLUČITELNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE,

JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE NEBO OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI

PRÁVA EVROPSKÉ UNIE

Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Návrh zákona je plně slučitelný s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie. Smyslem předkládaného návrhu zákona je stanovení rámce - pravidel a postupů - pro prověřování zahraničních investic v zájmu ochrany bezpečnosti státu a vnitřního či veřejného pořádku. Nařízení (EU) 2019/452 nestanovuje konkrétní podobu a obsah již zavedených nebo v budoucnu zavedených prověřovacích mechanismů.

Ačkoli oblast přímých zahraničních investic spadá do oblasti výlučné pravomoci Evropské unie, rámcové nařízení (EU) 2019/452 výslovně deklaruje výlučnou pravomoc členských států rozhodnout o tom, zda zavést prověřovací mechanismus nebo zda prověřit konkrétní přímou zahraniční investici (bod 8 recitálu nařízení).

Nařízení dále výslovně stanoví, že jím není dotčeno právo členských států odchýlit se od volného pohybu kapitálu. Výslovně tak neodpírá členským státům při prověřování zahraničních investic právo přijímat opatření odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností (bod 4 recitálu nařízení s odkazem na čl. 65 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie). Z bodu 1.3.2 této důvodové zprávy vyplývá, že opatření obsažená v návrhu zákona nelze chápat jako prostředek svévolné diskriminace ani zastřené omezování volného pohybu kapitálu. Navrhovaná úprava je tak v souladu s primárním právem Evropské unie.

1.6 ZHODNOCENÍ SLUČITELNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI

SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA

Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a dále s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Předkládaná právní úprava (v souladu s adaptovaným nařízením) navazuje na článek 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že ve svých vztazích s okolním světem Evropská unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Kromě toho mají Evropská unie a členské státy otevřené investiční prostředí, které je zakotveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie a je zahrnuto do mezinárodních závazků Evropské unie a jejích členských států týkajících se přímých zahraničních investic.

Předložený návrh je rovněž v souladu s mezinárodními závazky přijatými v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a s obchodními a investičními dohodami uzavřenými se třetími zeměmi, na jejichž základě mohou Evropská unie a členské státy, po splnění určitých požadavků, přijímat z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku omezující opatření týkající se přímých zahraničních investic.

Výjimky obsažené v čl. XIV a XIVbis Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), jíž jsou vázání všichni členové WTO, umožňují smluvním stranám GATS přijímat omezující opatření za účelem ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti. Stejnou výjimku poskytují členským státům OECD ve svém čl. 3 také Kodexy liberalizace. Jelikož návrh zákona zakládá prověřování zahraničních investic ze strany České republiky pouze na základě ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku, splňuje tak požadavky nutné pro aplikaci daných výjimek.

Z pohledu smluv uzavřených EU a jejími členskými státy, které se zabývají ochranou zahraničních investic, je soulad předkládaného návrhu s těmito dohodami zajištěn existencí práva na regulaci, které je v těchto dohodách zakotveno a které umožňuje smluvním stranám přijímat regulatorní omezení za účelem dosažení legitimních cílů, jako je např. ochrana veřejného pořádku nebo bezpečnosti. Tyto dohody navíc obsahující bezpečností výjimky, podle kterých mohou smluvní strany přijmout taková opatření, která budou sloužit mimo jiné k udržení veřejného pořádku a ochraně základních bezpečnostních zájmů smluvních stran, a neposkytují zahraničnímu investorovi investiční ochranu v před-investiční fázi, tj. při vstupu na trh hostitelského státu. Z tohoto pohledu tedy návrh neporušuje závazky, které EU a její členské státy přijaly v těchto dohodách.

Z pohledu bilaterálních mezinárodních smluv o ochraně a podpoře investic (BITs), jimiž je Česká republika stranou, lze konstatovat, že předkládaný návrh je s nimi v souladu, a to ze 3 základních důvodů:

 Zaprvé se návrh zabývá s jedinou výjimkou investicemi, které teprve budou učiněny, tzn., nebude se vztahovat na investice, které byly uskutečněny před nabytím účinnosti návrhu zákona, a nedotknete se tak již uskutečněných investic, který požívají ochrany podle BITs. Výjimkou z výše uvedeného je možnost prověření již provedených investic při změně osoby, která investora ovládá. V takovém případě se ovšem nebude možné domáhat ochrany podle BITs. Tato ochrana je garantována pouze investorům, kteří danou investici uskutečnili. Pokud dojde ke změně v osobě investora, tento nový investor se již nemůže domáhat původní ochrany podle BITs.

 Zadruhé všechny BITs, mimo dohodu s USA, obsahují ustanovení, která stanoví, že investice musí být učiněna v souladu s vnitrostátním právem hostitelského státu. To tedy znamená, že jakmile se Česká republika rozhodne upravit prověřování investic zákonem, investor tyto podmínky bude muset rovněž splnit. V případě dohody se Spojenými státy toto ustanovení neexistuje. Zde lze ovšem odkázat na sektorové výjimky obsažené v příloze č. II této dohody, které vymezují oblasti (např. finanční služby, zemědělství a další), na něž se ochrana podle dané dohody nevztahuje. U oblastí, které takto nejsou pokryty, je možné odkázat na čl. X odst. 1, který se věnuje bezpečnostním zájmům smluvních stran. V dohodě je tedy obsažena obdobná výjimka jako v GATS, Kodexech liberalizace OECD nebo řadě investičních dohod. Prověřování investic na základě ochrany bezpečnosti a vnitřního či veřejného pořádku by tak nemělo být v rozporu s dohodou sUSA.

 Zatřetí vyloučení prověřování unijních investorů ze zamýšleného mechanismu prověřování investic nepředstavuje problém z pohledu doložky nejvyšších výhod v BITs se třetími zeměmi, jelikož prověřování investic probíhá primárně v před-investiční fázi, která není podle BITs chráněna. Doložky nejvyšších výhod se tak mohou dovolávat jen společnosti či fyzické osoby, které již na území České republiky učinily svou investici v souladu s českým právním řádem, a jsou tedy chráněnými investory. V případě, kdy se posuzovaná investice má teprve realizovat, se tak doložka nejvyšších výhod v zásadě nemůže uplatnit. V případě, kdy by došlo k posouzení již realizované investice, doložka nejvyšších výhod opět nebude dotčena, jelikož s takovým prověřením počítá český právní řád, jímž se daná investice musí řídit (viz druhá odrážka). Tím pádem všichni investoři budou již informováni o povinnosti či možnosti prověřování jejich investice.

Nad rámec lze dále uvést, že nedochází k žádnému konfliktu mezi odlišným pojetím a rozsahem definic zahraničního investora a zahraniční investice v navrhované právní úpravě a BITs. Jedná se o dva odlišné, na sobě nezávislé režimy. Zatímco navrhovaná právní úprava bude prověřovat zahraničního investora a zahraniční investice v rozsahu, který vychází z bezpečnostně- ekonomických zájmů České republiky, definice v BITs stanovují okruh beneficientů poskytované ochrany. Prověřovaní zahraničních investorů a zahraničních investic bude tedy probíhat zcela nezávisle na rozsahu působnosti jednotlivých BITs. Navrhovaná právní úprava tak je v souladu se závazky, jež Česká republika přijala v rámci svých BITs.

Co se týče Dohody k Energetické chartě (ECT), ani tato dohoda neposkytuje ochranu zahraničním investorům při vstupu na trh v odvětví energetiky hostitelského státu. Obdobně jako většina BITs také ECT zahrnuje bezpečnostní výjimku, která smluvním stranám umožňuje přijetí veškerých opatření, která považuje za nezbytná pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů nebo k udržení veřejného pořádku. Tato výjimka se sice nevztahuje na ochranu před vyvlastněním, nicméně smluvní strany mohou v určitých případech odepřít výhody podle této dohody.

Navrhovaná právní úprava je dále v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, zejména se zásadou práva na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy), uložení trestu jen na základě zákona (čl. 7 Úmluvy) a práva nebýt souzen nebo potrestán dvakrát (čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě) a dále s judikaturou s tím související.

1.7 PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA

STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ

REPUBLIKY, DÁLE SOCIÁLNÍ DOPADY, VČETNĚ DOPADŮ NA RODINY A DOPADŮ NA

SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE

ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, A DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1.7.1 Dopady na státní rozpočet

Navrhovaná právní úprava vytvoří nové povinnosti pro zapojené státní orgány. Odhad zatížení jejich personálních kapacit a některých finančních nákladů je proveden pro Ministerstvo průmyslu a obchodu jako příslušný správní úřad a pro některé další státní orgány, které budou zapojené do provádění zákona a které zaslaly svá stanoviska v této věci. Odhad je proveden pro rok 2020 a léta následující.

Vzhledem k aktuálnímu tlaku na snižování nákladů na chod státních institucí a s tím souvisejícímu snižování jejich personálních kapacit nejsou spolu s návrhem zákona vznášeny požadavky na navýšení příslušných kapitol státního rozpočtu. Při jednáních vedoucích k odstranění rozporů týkajících se nutnosti personálního posílení dotčených útvarů Ministerstvo financí souhlasilo s kompromisním řešením, že skutečnost vzniku nové agendy a s tím spojené zátěže pro zapojené státní instituce bude vzata v úvahu při změnách systemizace, které vyplývají z plánovaného snižování personálních kapacit napříč státní správou. Náklady spojené s výkonem nové agendy budou hrazeny z úspor, které vzniknou snižováním personálních kapacit oproti stavu v roce 2019.

1.7.1.1 PŘÍSLUŠNÝ SPRÁVNÍ ÚŘAD - Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

- zřízení specializovaného týmu pro prověřování zahraničních investic: 1 řídící pracovník + 6 analytických pracovníků - analytická, metodická, koordinační a kontrolní činnost v nové působnosti prověřování investic, přímý výkon konzultací a řízení o prověřování investic (posuzování žádostí a návrhů zahraničních investorů, úkony správního orgánu, návrhy rozhodnutí), komunikace s Evropskou komisí a členskými státy (kontaktní místo dle nařízení (EU) 2019/452), osvětová a vzdělávací činnost ve vztahu k podnikatelské sféře

- zajištění licence pro přístup do některé ze specializovaných databází mezinárodních investic provozovaných soukromými společnostmi, např. databáze Zephyr, Orbis nebo IntelTrak.

Náklady příslušného správního úřadu (MPO)

a) navýšení počtu pracovníků o 7 funkčních míst (1x vedoucí pracovník ve 14. platové třídě, 6x analytický pracovník ve 13. platové třídě)

b) finanční náklady pro rok 2020 (a obdobně v letech následujících) personální náklady ve výši 6 748 969,- Kč.

- věcné výdaje ve výši 900 000,- Kč: zejména licence pro přístup k databázím, dále vybavení a školení pracovníků

- celkové náklady za MPO činí 7 648 969 Kč.

Podrobné zdůvodnění

MPO bude příslušným správním orgánem, který bude zajišťovat prověřování zahraničních investic

z bezpečnostních důvodů a chod kontaktního místa podle nařízení (EU) 2019/452. Odhadovaným počtem příchozích zahraničních investic do České republiky, které by teoreticky mohly být prověřovány, je cca 300 transakcí za kalendářní rok. Pro dosažení efektivního výkonu

povinností, uložených MPO zákonem, bude potřebné, aby všechny tyto transakce byly ze strany ministerstva systematicky monitorovány. Důvodem je snaha o minimalizaci rizika plynoucího z uskutečnění problematické investice do strategicky důležitých odvětví, aniž by došlo k jejímu nahlášení ze strany zahraničního investora.

Počet zahraničních investic, které mohou mít vazbu na bezpečnost České republiky a vnitřní či veřejný pořádek, lze s ohledem na neexistenci systematického sběru dat pouze odhadovat.

S ohledem na velikost a strukturu české ekonomiky se předpokládá, že počet žádostí o prověření, návrhů na konzultaci a řízení zahájených z moci úřední by se mohl pohybovat v řádu desítek případů ročně. Předkladatel v tomto ohledu vychází ze zkušeností jiných zemí, a to

zejména Německa, jehož systém pro prověřování zahraničních investic byl při přípravě návrhu

zákona použit jako referenční. Odhaduje se, že z těchto případů by ročně mohlo dojít k hloubkovému prověření u 5 – 15 transakcí, které budou naplňovat znaky zahraniční investice

směřující do citlivých oblastí dle § 7 nebo půjde o investice podle § 8 a bude existovat riziko ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.

Proces prověřování bude na MPO klást zvýšené nároky jak z hlediska odborného, tak administrativního a organizačního.

 systematický monitoring investičních toků a vývoje v sektoru kritických technologií Monitoring investičních transakcí poskytne důležitá data pro hodnocení vývoje aktivit zahraničních investorů s ohledem na předmět jejich zájmu a případné vzorce chování. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli neprobíhá systematický sběr dat o zahraničních investicích ze třetích zemí z hlediska bezpečnosti a vnitřního či veřejného pořádku dle sektorového členění, MPO bude muset tuto metodiku zpracovat. Samotný monitoring investičních toků a trendů na trhu s investicemi si vyžádá nejméně 1 systemizované služební místo na dobu neurčitou dle zákona o státní službě v 13. platové třídě.

Zároveň je nezbytné, aby prověřovací orgán disponoval dostatkem relevantních informací o kritických technologiích, zejména o vývoji nových technologií, které jsou přímo navázány na citlivé oblasti. Jde mimo jiné o technologie klíčové pro fungování české ekonomiky v prostředí nastupující systémové technologické změny, označované jako Průmysl 4.0. Bude nutné masivně prohloubit expertízu a věnovat značnou pozornost dynamickému vývoji v této oblasti. Pro zachycení případných rizikových investic směřujících do inovativních malých a středních podniků, včetně startupů o velikosti mikropodniků, je nutné, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu disponovalo velmi dobrým přehledem také o technologické provázanosti dodavatelských řetězců. Zároveň by se v rámci MPO měla vytvořit schopnost prospektivního odhadu budoucí důležitosti právě vznikajících technologií, a to ve spolupráci s věcně příslušnými státními orgány. Pokrytí této činnosti si vyžádá nejméně 1 systemizované služební místo na dobu neurčitou dle zákona o státní službě v 13. platové třídě.

 vedení správních řízení o prověření zahraniční investice a konzultací, kontrola

Řízení bude mít podobu správního řízení se specifickými prvky, jehož celkové administrativní zajištění je dle návrhu zákona povinností MPO. MPO je dle návrhu zákona zodpovědné za

veškerou vnější komunikaci se zahraničními investory, tuzemskými podniky, kontaktními místy ostatních členských států a Evropské komise a s veřejností. Zároveň je MPO zodpovědné za veškerou komunikaci v rámci státní správy, koordinaci dostupných informací a jejich předávání, pravidelnou organizaci schůzek se spolupracujícími státními orgány dle potřeby, svodné zpracování stanovisek, vydávání rozhodnutí a v případě problematické transakce za zpracování návrhu dalšího postupu a předložení materiálu pro jednání vlády s variantním návrhem usnesení.

V rámci první fáze procesu (po podání žádosti investora o povolení nebo návrhu na konzultaci) je MPO specificky zodpovědné za řádné přijetí základních informací dle § 9 návrhu zákona. MPO musí zajistit, aby předložené informace, případně doplněné o vnitřní poznatky MPO, byly obratem a ve správné struktuře rozeslány spolupracujícím státním orgánům k vyjádření. V průběhu samotného řízení MPO koordinuje požadavky spolupracujících státních orgánů na dodatečné informace a dokumenty, které by měl zahraniční investor doložit, a zajišťuje, aby byly v řádném termínu dodány a obratem těmto státních orgánům distribuovány.

V průběhu řízení MPO prověří veškeré doložené informace za použití vlastních informačních zdrojů, včetně prověření systémové důležitosti cílové osoby nebo cílové věci. MPO bude zároveň analyzovat transakce z hlediska vlastní působnosti. V rámci prověřování bude MPO dále zjišťovat doplňující informace, které zhodnotí společně se stanovisky, vyjádřeními a informacemi spolupracujících státních orgánů a vyjádřeními obdrženými v rámci unijního mechanismu spolupráce, aby následně mohlo učinit kvalifikované rozhodnutí, zda transakce nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. V případě, že v rámci řízení bude zjištěno, že by některý aspekt investice mohl ohrozit bezpečnost nebo vnitřní či veřejný pořádek, bude MPO vstupovat do jednání s investorem za účelem dojednání podmínek, za kterých by riziko ohrožení bezpečnosti a vnitřního či veřejného pořádku bylo minimalizováno. Samotná identifikace vhodných podmínek zahraniční investice a jejich vyjednání s investorem bude ze strany MPO vyžadovat vysoce kvalifikované expertní pokrytí.

V případě, že by mělo být vydáno rozhodnutí o podmínečném povolení investice, o podmínečné přípustnosti zahraniční investic, o neudělení povolení nebo zákazu uskutečnění zahraniční investice nebo o zákazu dalšího trvání zahraniční investice dle § 15 návrhu zákona, MPO bude zodpovědné za věcnou i administrativní přípravu materiálu k případu pro jednání vlády včetně variantních návrhů usnesení. U všech typů rozhodnutí pak MPO bude zodpovědné za jeho vydání.

MPO bude dále zodpovědné za provádění pravidelných i ad hoc kontrol, a to zejména v souvislosti s kontrolou pravdivosti a úplnosti informací předložených zahraničním investorem, s kontrolou dodržování podmínek, které byly stanoveny rozhodnutím o podmínečném povolení a o podmínečné přípustnosti zahraniční investice, s kontrolou dodržování povinností zahraničního investora spojených s neudělením povolení a zákazem uskutečnění zahraniční investice a s kontrolou povinností zahraničního investora spojených se zákazem dalšího trvání zahraniční investice.

S ohledem na efektivní fungování zodpovědného útvaru, včasného plnění veškerých lhůt, stanovených návrhem zákona a nutné zajištění zastupitelnosti je potřebné, aby v rámci útvaru 1 vedoucí pracovník zajišťoval koordinaci vnitřních činností a procesů, byl zodpovědný za dodržování lhůt, za výstupy jednotlivých řízení i ostatní výše popsané činnosti. To si vyžádá 1 systemizované služební místo na dobu neurčitou dle zákona o státní službě ve 14. platové třídě. Pokrytí všech činností souvisejících se správním řízením si dále vyžádá nejméně 2 systemizovaná služební místa na dobu neurčitou dle zákona o státní službě v 13. platové třídě.

 provoz kontaktního místa podle nařízení EU MPO bude plnit roli kontaktního místa pro provádění nařízení (EU) 2019/452 a zajišťovat výměnu informací a stanovisek s Evropskou komisí a ostatními členskými státy EU. Z hlediska nových povinností to znamená, že MPO bude notifikovat Evropské komisi a členským státům každou transakci, u které MPO přistoupí k prověřování. Zároveň bude MPO vyřizovat požadavky ostatních členských států a Komise v rámci mechanismu spolupráce, včetně poskytování informací o transakcích uskutečňovaných na území České republiky a jejich vkládání do zašifrovaného informačního systému.

V případě, že by Česká republika měla pochybnosti, zda zahraniční investice v jiném členském státě neohrožuje bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek, MPO by v roli kontaktního místa komunikovalo s ostatními kontaktními místy členských států a Evropské komise a v případné spolupráci s relevantními státními orgány vypracovávalo stanovisko k transakci uskutečněné v jiném členském státě na základě přijatých informací v rámci mechanismu spolupráce.

MPO bude rovněž zastupovat Českou republiku a spolupracovat s ostatními členskými státy a Komisí v rámci Skupiny odborníků pro prověřování přímých zahraničních investic, včetně sdílení osvědčených postupů, získaných poznatků, trendů a diskuze nad otázkami společného zájmu. MPO též každoročně vypracuje a Komisi předloží výroční zprávu, obsahující souhrnné informace o přímých zahraničních investicích na území České republiky za poslední kalendářní rok. Tyto činnosti budou mít časovou náročnost odpovídající nejméně 1 služebnímu úvazku.

 poradenství pro podnikatelskou veřejnost V zájmu zvýšení míry povědomí podnikatelské sféry o možných rizicích spojených s některými zahraničními investicemi bude MPO ve spolupráci s dalšími státními orgány pořádat vzdělávací semináře pro soukromé, polostátní i státní firmy, cílená školení, poskytovat poradenství a zajišťovat funkční komunikační kanály včetně specializovaných webových stránek, kterými bude distribuovat aktuální informace. Vzhledem k tomu, že není cílem prověřovacího mechanismu jakkoliv poškodit otevřené investiční prostředí v České republice, je nezbytnou součástí celého systému pro prověřování investic, aby byly procedury mechanismu transparentní a aby české podniky měly dostatek informací o druzích a množství bezpečnostních rizik, které se na investičním trhu vyskytují, a to včetně informací o aktuálních trendech a možném systematickém cílení problematických investorů. Tato činnost bude mít časovou náročnost odpovídající nejméně 1 služebnímu úvazku.

1.7.1.2 Další subjekty

1.7.1.2.1 Bezpečnostní informační služba (BIS) Bezpečnostní informační služba předpokládá, že pro plnění úkolů vyplývajících z připravovaného zákona o prověřování zahraničních investic bude potřeba šest příslušníků BIS.

Pro BIS bude formální prověřování investic novou agendou. Podle současného návrhu zákona bude BIS patřit vždy mezi dotazované subjekty, to znamená, že všechny investice, které budou spadat do působnosti dotčeného zákona, budou muset být posouzeny BIS (nejedná se pouze o samotné prověření investice a vyhodnocení dostupných informací, ale také o administrativní úkony s tím spjaté). S ohledem na predikovaný rozsah prověřovaných investic se tak bude jednat o rozsáhlejší agendu vyžadující personální zdroje.

Zároveň bude nezbytné vyhradit personální zdroje k monitoringu dostupných zdrojů s cílem případně identifikovat nenahlášené investice, které by mohly ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek.

Nároky na personální zdroje budou muset také zohledňovat časové lhůty stanovené v návrhu zákona vyžadující souběžné zapojení více příslušníků do prověřování zahraničních investic. V této souvislosti je nezbytné brát také v potaz potřebu zajištění vzájemné zastupitelnosti a zajištění hladké funkčnosti systému, v kterémkoliv čase.

1.7.1.2.2 Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Bude-li zřízen mechanismus pro prověřování zahraničních investic v nyní předpokládané podobě, jež počítá s aktivní participací Úřadu pro zahraniční styky a informace, vyžádá si to personální posílení pracoviště úřadu, které bude jednotlivé případy zahraničních investic posuzovat z hlediska působnosti ÚZSI, o dva příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

Personální kapacity ÚZSI a jejich rozvoj jsou utajovanou informací. Posílení a rozvoj personálních kapacit ÚZSI v následujících letech schválila vláda usnesením ze dne 29. července 2015 č. 639/V. Toto usnesení vlády vycházelo z priorit ÚZSI a jejich predikce na příslušné období tak, jak byly známy v tehdejší době. Vzhledem k tomu, že problematika prověřování zahraničních investic začala být na národní úrovni řešena až v průběhu roku 2018, a to v návaznosti na příslušnou iniciativu Evropské komise ze září 2017, je nyní nezbytné reagovat na takto významnou novou agendu odpovídající úpravou personálních kapacit relevantních útvarů ÚZSI. Úprava personálních kapacit ÚZSI odráží klíčový význam ÚZSI při posuzování investic, jež mohou pocházet z kteréhokoli teritoria mimo EU, odhadovaný počet investic, jimiž se bude ÚZSI ročně zabývat, jakož i lhůty, které návrh zákona stanoví dotčeným státním orgánům pro zpracování jejich stanoviska.

1.7.1.2.3 Finanční analytický úřad (FAÚ) Vzhledem k tomu, že FAÚ nenavrhuje vlastní personální posílení, je jedinou možnou cestou nezahrnutí FAÚ do okruhu institucí, které jsou vždy zapojeny do procesu konzultace nebo prověřování, a to přesto, že věcně se takové zapojení FAÚ jeví jako žádoucí. S ohledem na časové požadavky na okamžité provádění prověřování bude pro FAÚ možné ze stávajících zdrojů pokrýt jen ad hoc zapojení. To souvisí zejména s časovou a administrativní náročností a nevyhnutelnou nutností provádění převážné části případného řízení se zahraničními partnery, která by si v případě plného zapojení FAÚ vyžádala práci minimálně jednoho kvalifikovaného analytika. Finanční požadavky na technické a další vybavení úřadu FAÚ nemá. Činnost bude prováděna souběžně se současnou prováděnou agendou.

1.7.1.2.4 Ministerstvo obrany (MO) Ministerstvo obrany předpokládá zapojení 2 – 5 pracovníků z různých složek rezortu, kteří budou prověřovat investici z hlediska dílčích aspektů dle věcné působnosti příslušné složky. Aby mohlo být prověřování provedeno s náležitou relevancí, tedy na základě řádného zohlednění jak veřejně dostupných zdrojů, tak i interních informací MO včetně utajovaných informací, Ministerstvo obrany může garantovat příslušnou kvalitu prověřování všech investic pouze za podmínky využití personálních kapacit v počtu 2 systemizovaných míst. V opačném případě by nebylo možné zaručit, že prověření příslušné investice proběhne se zohledněním všech rozhodných skutečností (především z důvodu omezených kapacit, které by bylo možné na plnění těchto úkolů vyčlenit – to zvláště v situaci, kdy by se jednalo o desítky případů ročně).

Ministerstvo obrany předpokládá, že odpovědní pracovníci by si vyžádali součinnost podle věcné působnosti jiných složek, provedli prověření ze své úrovně jednak ve veřejně dostupných zdrojích, jednak ve vnitřních zdrojích a vlastních poznatcích MO a jednak rešerší příslušných utajovaných informací. Následně by v návaznosti na součinnostní stanoviska ostatních složek zpracovávali souborné stanovisko za Ministerstvo obrany. Reálně se může jednat o desítky hodin (podle situace může jít o 20 – 50 hod.) na jednu investici (přičemž nutné je kalkulovat rovněž s mezirezortní koordinací prověřování investice); kromě vynakládání času na provádění prověřování nicméně budou dotčení zaměstnanci plnit i další vymezené úkoly, u kterých bude nezbytné zajištění jejich zastupitelnosti.

Pokud by tedy Ministerstvo obrany mělo vydávat stanovisko ke všem prověřovaným investicím, vyžádalo by si to zapojení přinejmenším dvou pracovníků. Při průměrné dotaci 160 hodin měsíčně (1.920 hod. ročně) a uvažovaném počtu cca 40 investic ročně by se při předpokládaném rozsahu 20

– 50 hod. na jednu investici jednalo o celkem 800 – 2.000 hod. Tento rozsah by při zajištění zastupitelnosti v případě nemoci, dovolených, služebních cest atd. a kontinuity znalostí a zkušeností mezi pracovníky v případě odchodu jednoho z nich nebo po dobu dlouhodobé neobsazenosti služebního místa odpovídal dvěma pracovníkům. Zaměstnanci, kteří zde budou umístěni, budou mít podstatný vliv na zajišťování bezpečnosti a vnitřního či veřejného pořádku. Nebylo by vhodné tento proces jakkoliv brzdit nebo dokonce dočasně zastavit, pokud by jej měl řídit jediný pracovník. Lze také očekávat, že znalosti a zkušenosti budou zásadně ovlivňovat kvalitu posouzení, a že ztráta kontinuity v této oblasti by vždy znamenala vrátit se na tomto postu na počátek. Bez personálních úprav by z výše uvedených důvodů kvalitu a relevantnost prověřování investic nebylo možné garantovat, a to i s přihlédnutím ke stále rostoucímu náporu jiné agendy nad rámec dosud plněných úkolů. V současné době navíc není zcela zřejmé, jaký bude počet prověřovaných investic a rovněž rozsah prověřování.

1.7.1.2.5 Ministerstvo vnitra (MV) Na Ministerstvu vnitra si zavedení systému vyjadřování se k otázkám investic z třetích zemí vyžádá zapojení pracovníků odpovídající dvěma tabulkovým místům, specializovaným na tuto pro ministerstvo zcela novou problematiku a zapojení pracovníků s určitou specializací na tzv. ekonomickou bezpečnost. Dvě systemizovaná pracovní místa jsou minimum nutné k zajištění vytvoření této nové schopnosti a ke schopnosti dodržovat lhůty předpokládané zákonem pro zpracování konzultace ze strany Ministerstva vnitra pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. V současné době vzhledem ke své působnosti omezené kompetenčním zákonem na vnitřní pořádek a bezpečnost, popř. problematiky jako je krizové řízení, ochrana obyvatelstva atd. nedisponuje ministerstvo pracovníky s tímto know how. V drtivé většině totiž investice nebudou mít žádný dopad na vnitřní bezpečnost ve smyslu závažné formy kriminality a mezinárodního terorismu a jejich zhodnocení bude vyžadovat širší specializaci, která na ministerstvu vnitra aktuálně není.

1.7.1.2.6 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Dle návrhu zákona bude Ministerstvo zahraničních věcí poskytovat své stanovisko souběžně se zpracováním stanovisek a vyjádření zpracovaných státními orgány dle § 11; tedy nikoli na jejich základě. MZV bude na provádění této agendy muset vyhradit 4 systemizovaná místa. Personální pokrytí je nutné pro útvar odpovědný za vydání stanoviska rezortu MZV (2 systemizovaná místa - spolupráce s dotčenými útvary, kompilace stanovisek a vydání rozhodnutí) a příslušných dotčených útvarů (2 systemizovaná místa, jejichž úvazek bude rozdělen mezi příslušné teritoriální, ekonomické a bezpečnostní útvary MZV).

1.7.1.2.7 Ministerstvo dopravy (MD) Dle návrhu zákona § 11 je Ministerstvo dopravy dotčeným státním orgánem, jemuž je uložena spolupráce na prověřování zahraničních investic v oblasti jeho působnosti, tedy v dopravě a kosmických aktivitách (technologiích a aplikacích). S ohledem na věcné zaměření zákona a také na skutečnost, že se Ministerstvo dopravy zabývá dynamicky se rozvíjejícími oblastmi kosmických technologií a aplikací, autonomní mobility a inteligentních dopravních systémů, je velmi pravděpodobné, že bude poskytovat vyjádření či informace k přibližně 30 investicím ročně. Nárůst investic očekáváme také v souvislosti s vytvořením Agentury pro Kosmický program EU (EUSPA), která bude od r. 2021 sídlit v Praze a jejíž přítomnost bude přitahovat zahraniční investice ve sledovaných odvětvích do České republiky. K zajištění agendy je tedy potřebné dostatečné personální zabezpečení ve výši 1 systemizovaného místa zařazeného ve 14. platové třídě. Předmětem činnosti bude formulace vyjádření a koordinace s jednotlivými dotčenými útvary v rámci procesu vydávání rozhodnutí. S ohledem na věcné zaměření zákona hodnotícího investice do technologicky vyspělých odvětví či funkčně kritických systémů je třeba zařadit systemizované místo na věcně příslušný odbor.

1.7.2 Dopady na ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty.

1.7.3 Dopady na podnikatelské prostředí

1.7.3.1 Informovanost a bezpečnost Mechanismus pro prověřování zahraničních investic zřízený předkládaným návrhem zákona přispěje ke zvýšení povědomí podnikatelské sféry o bezpečnostních rizicích, která mohou být spojena se spoluprací se zahraničním partnerem. Pro domácí podnikatelské subjekty vzniká prostředek, kterým mohou získat informace o zahraničním investorovi potřebné pro minimalizaci rizika plynoucího z možných investic, které nejsou učiněny v dobré víře.

1.7.3.2 Transparentnost a předvídatelnost Vytvoření společného rámce prověřování přímých zahraničních investic a koordinace procesu prověřování v EU (podle nařízení (EU) 2019/452, které je zákonem adaptováno) přispívá ke zvyšování transparentnosti a míry právní jistoty investorů, kteří plánují nebo již uskutečnili přímou zahraniční investici v Evropské unii. Předkládaný návrh zákona stanovuje MPO jako kontaktní místo pro spolupráci s příslušnými kontaktními místy členských států EU a Evropskou komisí, a to v zájmu zajištění koordinace a předvídatelnosti v rámci EU. MPO bude zároveň kontaktním a konzultačním místem pro podnikatelské subjekty.

Předkládaný návrh zákona v § 7 jednoznačně vymezuje oblasti, kde je zahraniční investor povinen žádat o povolení investice, aby byla zajištěna transparentnost regulace. V případě prověřování investic podle § 8 je pro zvýšení transparentnosti v této důvodové zprávě (viz zvláštní část, k § 8) uveden seznam oblastí, které mají potenciál ohrozit bezpečnost nebo vnitřní či veřejný pořádek. Předvídatelnost prověřování podle § 8 je pro zahraniční investory zajištěna tím, že si mohou v rámci 45denní konzultace ověřit, zda je jejich transakce riziková a bude prověřována, či nikoli.

1.7.3.3 Administrativní zátěž Správní řízení o prověření zahraniční investice povede ke zvýšení administrativní zátěže, neboť je nutná součinnost zahraničního investora i příjemce investice s prověřujícím správním orgánem. Administrativní zátěž je odůvodněná ochranou bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku. Náklady nese z větší části zahraniční investor, který je povinen doložit podrobné informace o své vlastnické struktuře a další údaje. Vzhledem k povaze zahraničních investic však lze předpokládat, že se bude jednat především o větší firmy, pro něž navrhovaná informační povinnost nebude představovat zásadní nové požadavky.

V odvětvích, která nejsou citlivá z pohledu bezpečnosti státu a vnitřního či veřejného pořádku, administrativní zátěž nevzniká. Snížení administrativní zátěže pro podnikatelské subjekty je navíc zajištěno tím, že prověřování zahraničních investic podle § 8 není povinné pro všechny transakce. Většina podnikatelských subjektů má volbu, zde podá návrh na konzultaci, která sice znamená dílčí administrativní zátěž, ale zajistí plnou předvídatelnost, nebo zda vyhodnotí, že daná transakce nemá potenciál ohrozit bezpečnost České republiky ani vnitřní či veřejný pořádek.

1.7.3.4 Vnímání podnikatelského prostředí zahraničními investory Mechanismus pro prověřování investic může vést k mírnému omezení aktivit některých zahraničních investorů v České republice, pokud jejich aktivity na území České republiky mohou být vyhodnoceny jako rizikové. Toto možné dílčí omezení ekonomické aktivity je odůvodněné prevencí ohrožení bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku. Naopak lze očekávat, že zároveň vzroste atraktivita českého ekonomického prostoru pro zahraniční investory z těch zemí, které mechanismus pro prověřování investic samy provozují, protože vstup navrhovaného zákona v platnost přispěje ke zvýšení bezpečnosti investičního prostředí v České republice.

1.7.4 Sociální dopady

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady. Z povahy věci nepředpokládáme žádné dopady na rodiny či specifické skupiny obyvatel (zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny).

1.7.5 Dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít z povahy věci žádné dopady na životní prostředí.

1.8 ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ

A OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

1.9 ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK

Při zpracování předkládaného zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci navrhovaného zákona.

Zejména lze uvést, že zaměstnanci Ministerstva průmyslu a obchodu nebudou mít možnost vydávat rozhodnutí bez zapojení dalších státních orgánů. Podkladem pro rozhodnutí o zahraniční investici jsou stanoviska a informace ostatních věcně příslušných a dalších státních orgánů. Pokud budou tato stanoviska a informace poukazovat na ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto skutečnost povinně zohlední ve svém dalším postupu, tedy při předkládání věci vládě k projednání.

Určitý korupční potenciál s sebou nese možnost oslovených spolupracujících institucí nevyjádřit se k zahraniční investici během konzultace a řízení s tím, že v takovém případě nastává fikce neshledání potřeby řízení zahájit, resp. souhlasu s vydáním kladného rozhodnutí. Menší rizika by mohlo představovat řešení, ve kterém by spolupracující státní orgány byly povinny předložit odůvodnění navrhované nepotřebnosti prověřování, resp. souhlasu s vydáním kladného rozhodnutí. Zvolený model je použit zejména s ohledem na potřebu minimalizace administrativních a personálních nákladů na fungování mechanismu, neboť jak vyplývá zejména ze zahraničních zkušeností, většina prověřovaných zahraničních investic bývá v závěru vyhodnocena jako bezproblémová. Jako pojistku proti možnému korupčnímu jednání vnímá předkladatel zejména to,

Odlišná fikce se z logiky věci uplatní v případě absentujícího vyjádření Ministerstva financí, které bude povinně konzultováno během řízení. K podrobnostem, viz zvláštní část, K § 11.

že spolupráce nad konkrétními případy bude probíhat v poměrně širokém okruhu na sobě nezávislých institucí, které budou poskytovat stanoviska a informace vycházející z vlastních zdrojů a případné pochybení jedince by ve většině případů nemělo mít dopad na výsledek procesu.

V této souvislosti je rovněž vhodné upozornit na to, že osoby zapojené do fungování prověřovacího mechanismu budou zřejmě přicházet do kontaktu s utajovanými informace, a bude tedy nutné, aby byly držiteli adekvátního oprávnění pro přístup k utajovaným informacím. V rámci žádosti o vydání osvědčení a během doby, po kterou budou jeho držiteli, jsou povinny dokládat relevantní informace o svých majetkových poměrech.

1.10 ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OCHRANU STÁTU

Situace v České republice s ohledem na možné ohrožení bezpečnosti ze strany problematických zahraničních investorů je detailně popsána v materiálu MPO, který byl projednán Bezpečnostní radou státu 26. června 2018. Z materiálu plyne, že za současného stavu, kdy neexistuje žádný systematický nástroj pro kontrolu činnosti problematických zahraničních investorů, je Česká republika do značné míry zranitelná. Návrh zákona představuje nástroj, který povede k odvrácení hrozeb, spojených s případnými problematickými zahraničními investicemi, a významně tak přispěje ke zvýšení bezpečnosti státu a ochrany vnitřního či veřejného pořádku.

Prověřovací mechanismus zvýší informovanost státních orgánů o počtu, povaze a původu zahraničních investic v České republice, umožní státním orgánům a vládě zasáhnout a znemožnit investici v případech, ve kterých zahraniční investice může ohrozit bezpečnost státu nebo vnitřní či veřejný pořádek, případně stanovit podmínky, které umožní uskutečnění investice při omezení jejích rizikových aspektů. Problematické případy, ve kterých by státní orgány dosud musely spoléhat pouze na nástroje širší politiky, tak bude dle návrhu zákona možné řešit cíleně, efektivně a ve většině případů i velmi rychle. Prověřovací mechanismus dále naplní myšlenku evropské spolupráce, včetně čerpání výhod z ní plynoucích, neboť umožní zohlednit informace a stanoviska, které budou České republice poskytnuty ze strany ostatních členských států EU a Evropské komise, týkající se případných problematických transakcí. Informace, které Česká republika v rámci fungování prověřovacího mechanismu získá, bude možné též využít pro předkládání stanovisek ostatním členským státům a Evropské komisi v případě, že by některá zahraniční investice v jiném členském státě mohla ohrozit bezpečnost nebo vnitřní či veřejný pořádek v České republice.