1. Zhodnocení platného právního stavu
Národní rozvojová banka, a.s. (dále jen „NRB“) je v současnosti bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o bankách“), a podléhá v plném rozsahu požadavkům stanoveným regulatorním rámcem EU pro úvěrové instituce, požadavkům na banky stanoveným národními právními předpisya evropskými i národními právními předpisy upravujícími činnosti, které může NRB v souladu s licencí vykonávat. Dohled nad činností NRB vykonává Česká národní banka (dále jen „ČNB“).
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a zhodnocení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V řadě členských států EU je obvyklé, že národní rozvojové banky jsou vyjmuty z regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce, a to jejich explicitním uvedením v seznamu obsaženém v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi (dále též jako „CRD“). NRB v tomto seznamu doposud nebyla uvedena, k jejímu zařazení na seznam dochází až v rámci revize CRD, jejíž znění bylo dojednáno v závěru roku 2023 a bude formálně schváleno Evropským parlamentem a Radou v prvé polovině roku 2024 (návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o pravomoci dohledu, sankce, pobočky ze třetích zemí a environmentální, sociální a správní rizika). Transpoziční lhůta je stanovena v délce 18 měsíců a začne běžet dnem uveřejnění tohoto předpisu v Úředním věstníku EU. Vyjmutí NRB z regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce předpokládá existenci národní legislativy, která upraví pravidla pro činnost NRB a pro dohled nad ní. Předmětnou národní legislativou bude i nadále zákon o bankách, nově ve spojení s tímto návrhem zákona, upravujícím příslušná specifika, neboť NRB jako akciová společnost zůstává bankou a zachovává se jí bankovní licence, avšak tato bankovní licence v důsledku uvedení NRB v seznamu obsaženém v čl. 2 odst. 5 CRD přestává být licencí podle CRD. Vzhledem k tomu, že NRB zůstává materiálně úvěrovou institucí dle vymezení regulatorním rámcem EU, neboť je jí, vedle poskytování úvěrů, nadále umožněno přijímat vklady obcí, krajů, městských částí hlavního města Prahy a městských částí a obvodů statutárních měst (dále jen „územní samosprávné celky“) či soustavně vydávat dluhopisy, tedy přijímat jiné splatné prostředky od veřejnosti, naplňuje nadále i materiální složku definice banky podle zákona o bankách (vedle
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů, v platném znění. Např. zákon o bankách, zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Např. zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci apod.
poskytování úvěrů jde právě o přijímání vkladů od veřejnosti v širším pojetí zahrnujícím i jiné splatné prostředky, např. formou emise dluhopisů). Bude však vyjmuta ze seznamu úvěrových institucí s licencí podle CRD, který uveřejňuje Evropský orgán pro bankovnictví podle čl. 20 CRD. Podmínkou sine qua non z hlediska pojetí dalšího působení NRB jako banky podle zákona o bankách je však zajištění kompatibility se všemi důsledky vyjmutí NRB z regulatorního rámce EU. Národní právní úprava také může stanovit, které standardní požadavky regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce budou na NRB vztaženy, a které budou naopak odlišně upraveny čistě na národní úrovni tak, aby odpovídaly specifickému charakteru činnosti rozvojové banky. Příkladem je zakotvení výjimky pro NRB z působnosti ustanovení § 41a až 41s zákona o bankách upravujících pojištění pohledávek z vkladů, včetně povinnosti přispívat do Fondu pojištění vkladů. NRB již nebude povinnou osobou podle zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“) z titulu její subsumace jako instituce (tzn. banky), nýbrž nově z titulu její subsumace jako finanční instituce (jak stanoví čl. 2 odst. 6 CRD pro úvěrové instituce vyňaté z působnosti CRD podle čl. 2 odst. 5 CRD), popřípadě finanční holdingové osoby (ovládne-li jinou úvěrovou instituci); povinnost přispívat do Fondu pro řešení krize se v obou případech na NRB neuplatní (§ 209 odst. 2 ZOPRK a contrario). S ohledem na to, že návrh zákona vztahuje na NRB obezřetnostní požadavky, jaké jsou kladeny na instituce podle regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce,a zůstává bankou s licencí podle zákona o bankách, zůstává i dohled nad činností NRB nadále svěřen ČNB, čímž bude mj. zajištěna kontinuita dosavadní činnosti a výkon dohledu nad NRB. V návaznosti na v minulosti provedené úpravy v oblasti peněžních prostředků a platebního styku Exportní garanční a pojišťovací společnosti a.s. (dále jen „EGAP“ nebo „exportní pojišťovna“) a České exportní banky (dále jen „ČEB“) se jeví jako účelné a logické, aby také NRB byla povinna vést alespoň vybrané peněžní prostředky (s výjimkami stanovenými v zákoně) na bankovních účtech podřízených státní pokladně vedených u ČNB podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, přičemž Ministerstvo financí využívá takto uložené prostředky ke zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, vedoucí ke snižování úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu a zmírňování jeho růstové dynamiky. Zároveň je obecně možné, aby si NRB sjednala s Ministerstvem financí k peněžním prostředkům, které má povinně uloženy nebo dobrovolně ponechá uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu, plnění nahrazující úrok. Návrh zákona zejména ▪ uvádí obecné cíle NRB, ▪ upravuje některá pravidla pro výkon činnosti NRB odchylující se od pravidel dle zákona o bankách, ▪ stanovuje povinnost NRB dodržovat přímo použitelné evropské předpisy vztahující se na instituce, tzn. úvěrové instituce s licencí podle CRD, ▪ omezuje činnost NRB v oblasti přijímání vkladů a poskytování investičních služeb, ▪ upravuje státní záruku za dluhy odpovídající peněžním prostředkům získaným na finančních trzích se splatností nad 1 rok, u nichž NRB získala předchozí souhlas Ministerstva financí, ▪ ukládá povinnost ČNB vykonávat dohled nad činností NRB ve stanoveném rozsahu, ▪ umožňuje stanovit úročení návratné finanční výpomoci poskytnuté NRB, ▪ stanoví povinnost NRB vést vybrané peněžní prostředky poskytované ze státního rozpočtu na účtech NRB podřízených státní pokladně, ▪ zakotvuje informační povinnost NRB vůči Poslanecké sněmovně. Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Cílem návrhu zákona je objektivní potřeba stanovit základní právní rámec upravující výkon činnosti NRB a dohled nad ní po jejím vyjmutí z působnosti CRD, zakotvit státní záruku za dluhy NRB, aby se usnadnilo získávání cizích zdrojů pro další činnost NRB, a upravit povinnost vést vybrané peněžní prostředky na účtech podřízených státní pokladně vedených u ČNB. Návrh zákona je předkládán také na základě usnesení vlády č. 909 ze dne 29. listopadu 2023 k návrhu na zahájení integračního procesu Národní rozvojové banky, a.s. a České exportní banky, a.s., kterým vláda uložila ministru financí předložit vládě návrh zákona o Národní rozvojové bance a ministru průmyslu a obchodu předložit vládě novelu zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 58/1995 Sb.“).
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a nezasahuje do oblasti dodržování základních lidských práv a svobod. Navrhovaná právní úprava je i přes svou specifičnost v souladu s požadavkem na zachování obecnosti zákonné úpravy, kdy definičním znakem pojmu zákon či právní předpis je jeho obecnost, přičemž důvody setrvání na požadavku všeobecnosti právního předpisu jsou dělba moci, rovnost a právo na vlastního, nezávislého soudce dále viz nález sp. zn. Pl. ÚS 40/02 ze dne 11. 6. 2003; N 88/30 SbNU 327; 199/2003 Sb., nález sp. zn. Pl. ÚS 24/04 ze dne 28. 6. 2005; N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb. nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 36/05 ze dne 16. 1. 2007; N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb. Vzhledem k povaze NRB a k tomu, že je zcela vlastněna státem, ústavní pořádek České republiky neobsahuje specifické právní normy dopadající na oblast upravenou návrhem zákona. Ani Ústavní soud se pak ve své rozhodovací praxi oblastí upravenou návrhem zákona doposud nezabýval. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky, zejména zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy) a zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je slučitelná se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v EU. Návrh zákona je v souladu s právními akty EU, s judikaturou soudních orgánů EU a s obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty. Návrhem zákona jsou dotčeny tyto předpisy EU: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, v platném znění a s přihlédnutím k návrhu Evropské komise ze dne 27. 10. 2021(návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o pravomoci dohledu, sankce, pobočky ze třetích zemí a environmentální, sociální a správní rizika (dále jen
CELEX: 52021PC0663, návrh projednává Evropský parlament v dubnu 2024 v upravené verzi ze dne 6. 12. 2023
– 2021/0341(COD)
„CRDVI“)). Vzhledem k zařazení NRB na seznam v čl. 2 odst. 5 CRD (srov. čl. 1 odst. 1 písm. a) bod (i) návrhu směrnice CRDVI) a v důsledku toho k vyjmutí NRB z regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce je právě pro soulad faktického stavu s evropským rámcem nezbytné stanovit požadavky, které budou v případě NRB uplatňovány. Po vyjmutí z regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce nicméně NRB i nadále zůstává bankou podle zákona o bankách, přičemž je nezbytné vypořádat se s některými specifickými otázkami jejího dalšího působení, neboť bankovní licence NRB již nebude licencí podle CRD. Návrh zákona proto výslovně vylučuje možnost NRB vykonávat činnost na území jiného členského státu EU na základě principu jednotné licence. Zároveň návrh zákona zakazuje NRB přijímat vklady od veřejnosti, ledaže jde o vklady územních samosprávných celků nebo soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, což snižuje význam NRB z hlediska finanční stability. NRB se stejně jako rozvojovým bankám jiných členských států naopak povoluje vydávat dluhopisy a jiné srovnatelné cenné papíry a nabízet je veřejnosti a přijímat vklady územních samosprávných celků. Navrhovaná právní úprava financování Národní rozvojové banky ze státního rozpočtu a ručení státu za dluhy NRB je v souladu s pravidly Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže a veřejné podpory (srov. čl. 107 a čl. 108 Smlouvy o fungování Evropské unie). Jak vyplývá z čl. 108 odst. 3 této smlouvy, budoucí poskytnuté státní záruky za dluhy NRB, popřípadě budoucí poskytnuté návratné finanční výpomoci, představují veřejnou podporu, která by měla být, nebude-li subsumovatelná pod zvláštní režim, například blokové výjimky, nebo režim de minimis, notifikována Evropské komisi. Dále je třeba uvést, že zákon zohledňuje čl. 2 odst. 6 CRD, podle kterého je nutné osoby uvedené v seznamu v čl. 2 odst. 5 CRD považovat pro účely dohledu na konsolidovaném základě za finanční instituce. Stane-li se NRB ovládající osobou banky s povolením podle zákona o bankách, měla by jako finanční holdingová osoba povinnost získat schválení ČNB podle § 27 zákona o bankách. Ustanovení § 2 návrhu zákona proto výslovně zavádí fikci schválení ČNB pro případ, že NRB ovládne banku s povolením podle zákona o bankách.Tato fikce se však neuplatní v případě, že by se akcionářem NRB stala namísto České republiky právnická osoba. Dále je návrhem zákona dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (dále též jako „AIFMD“) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (dále též jako „UCITS“), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce. NRB bude nadále moci býti depozitářem investičních fondů na základě využití možnosti dané v čl. 21 odst. 3 písm. c) AIFMD v kombinaci s čl. 23 odst. 3 a odst. 2 prvním pododstavcem písm. c) UCITS, neboť NRB splňuje podmínky v těchto ustanoveních uvedené. Tímto je tak využita možnost určit depozitářem i „jiný právní subjekt, který může na základě povolení příslušného orgánu podle práva členského státu vykonávat činnosti depozitářů podle této
Předpokládá se ovládnutí ČEB v důsledku implementace usnesení vlády č. 909 ze dne 29. listopadu 2023.
směrnice, podléhá požadavkům na kapitálovou přiměřenost, jež jsou přinejmenším stejné jako požadavky vypočítané v závislosti na zvoleném přístupu v souladu s článkem 315 nebo 317 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a který má kapitál přinejmenším ve výši počátečního kapitálu podle čl. 28 odst. 2 směrnice 2013/36/EU“. Tyto požadavky přitom NRB splňuje, neboť disponuje povolením příslušného orgánu podle práva členského státu pro výkon depozitářské činnosti a dále naplňuje přísné požadavky na kapitálovou přiměřenost. Tyto požadavky splňovala i k roku 2011, jak požaduje čl. 21 odst. 3 písm. c) AIFMD. Česká republika proto může národní právní úpravou využít možnosti, aby i osoba, která nemá povolení podle CRD, mohla být depozitářem, naplňuje-li všechny požadavky dané směrnicemi. Návrh zákona neomezuje možnost využít NRB pro přímé zadání zakázky na provádění finančního nástroje ve smyslu čl. 59 odst. 3 písm. c) bodu VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060, neboť NRB splňuje podmínku stanovenou v tomto bodě.
Návrh zákona dále v navrhovaném znění neobsahuje úpravu problematiky, kterou by v souladu s čl. 2 odst. 1 a 2 rozhodnutí č. 98/415/ES bylo nezbytně nutné konzultovat s Evropskou centrální bankou, a to mj. i z toho důvodu, že navrhované změny věcného charakteru nemají potenciál zásadně ovlivnit stabilitu finančních institucí a trhů. Konzultace s Evropskou centrální bankou je v tomto případě v souladu s výše uvedeným rozhodnutím pouze fakultativní, a nebyl pro ni shledán věcný důvod.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Vzhledem k povaze NRB a k tomu, že je zcela vlastněna státem, mezinárodní smlouvy neobsahují specifické právní normy dopadající na oblast upravenou návrhem zákona.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh zákona sám o sobě nemá přímé dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Dopad na státní rozpočet závisí na případném plnění ze státní záruky za závazky NRB ze splácení peněžních zdrojů určených k financování činnosti NRB z prostředků státního rozpočtu. Maximální výše plnění ze státní záruky bude odpovídat potřebě získání cizích zdrojů, tedy maximální úvěrové kapacitě NRB, kterou lze pro období po dokončení integračního procesu NRB a ČEB odhadovat řádově na 50 mld. Kč. I s ohledem na to, že dluhy NRB (jakožto korporace ve vlastnictví státu) vstupují do veřejného dluhu České republiky, stejně jako dluhu sektoru vládních institucí podle metodiky ESA 2010, který je relevantní z hlediska plnění maastrichtských kritérií, resp. požadavků Paktu o stabilitě a růstu, bude získání zdrojů se splatností delší než jeden rok se státní zárukou dle návrhu zákona podléhat souhlasu Ministerstva financí. Nepřímé pozitivní dopady na státní rozpočet bude mít povinnost NRB vést peněžní prostředky na účtech podřízených státní pokladně vedených u ČNB, neboť peněžní prostředky účtů, které jsou podřízeny souhrnným účtům státní pokladny, mohou sloužit jako krátkodobý zdroj peněžních prostředků pro krytí potřeby financování vlády. Efektivnějším řízením výpůjčních
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky Viz důvodová zpráva materiálu, na jehož základě bylo přijato usnesení vlády č. 909 ze dne 29. listopadu 2023 k návrhu na zahájení integračního procesu Národní rozvojové banky, a.s. a České exportní banky, a.s.
operací státu dochází v konečném důsledku ke snižování úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu souvisejících s vydáváním a prodejem státních dluhopisů, resp. k pozitivním dopadům na státní rozpočet. Zároveň do doby využití těchto peněžních prostředků na stanovený účel ze strany NRB nedochází k růstu státního dluhu, přestože jsou tyto peněžní prostředky jako takové výdajem příslušných kapitol státního rozpočtu. Peněžní prostředky uložené ve státní pokladně mohou obecně být (na základě vzájemné dohody s Ministerstvem financí) úročeny sazbami, které stanoví Ministerstvo financí, a na jejich základě následně poskytne ze státního rozpočtu peněžní plnění nahrazující úrok. Návrh zákona nemá sám o sobě dopad na podnikatelské prostředí. Lze předpokládat případný pozitivní dopad v souvislosti se státní zárukou za dluhy NRB, což může usnadnit získávání externích zdrojů financování s pozitivním dopadem na produkty a služby NRB, které mohou podpořit ekonomický růst.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh zákona sám o sobě nemá sociální dopady. Lze předpokládat případný pozitivní dopad v souvislosti se státní zárukou za dluhy NRB, což může usnadnit získávání externích zdrojů financování s pozitivním dopadem na produkty a služby NRB, které mohou podpořit ekonomický růst a zlepšit finanční situaci určitých sociálních skupin obyvatel. Povinnost NRB vést vybrané peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na účtech podřízených státní pokladně nemá sociální dopady.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení
Vzhledem k tomu, že se z hlediska tuzemské právní úpravy zachovává status quo a NRB je i nadále bankou podle zákona o bankách, fakticky se nemění dosavadní stav a nerozšiřuje se ani rozsah zpracování osobních údajů NRB. Současně se banky musí při nakládání s klientskými daty řídit požadavky zakotvenými v řídicím a kontrolním systému (systému vnitřní správy a řízení) banky. NRB bude tedy nadále povinna zajistit řádné fungování svého řídicího a kontrolního systému, přičemž plnění této povinnosti bude podléhat dohledu ČNB. Mimo to budou informace o klientech NRB chráněny bankovním tajemstvím, tj. NRB bude mít nadále povinnost dbát o zamezení úniku těchto informací i nad rámec povinností daných nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR). Co se týče nově poskytované státní záruky za dluhy NRB, z této neplyne žádné zpracování osobních údajů. Povinnost NRB vést vybrané peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na účtech podřízených státní pokladně nemá dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
10. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)
Návrh zákona byl posuzován v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment). Zákon coby veřejnoprávní předpis obsahující oprávnění orgánů veřejné moci s sebou z povahy věci vždy nese možné riziko korupčního chování, a to jak na straně orgánů veřejné moci, tak regulovaného subjektu. Nicméně vzhledem k tomu, že návrh zákona nemění orgán dohledu nad NRB, tj. i nadále jím zůstává ČNB, a zároveň návrh zákona nikterak nerozšiřuje pravomoci ČNB, korupční potenciál se tak nemění a korupční rizika související s návrhem zákona lze označit za nepříliš významná. Nejsou zaváděny instituty a procesy, které by představovaly nové typy korupčních rizik nebo jejich širší dopad. Z návrhu zákona je zřejmé, který orgán je kompetentní v dané věci rozhodovat. Tímto je ČNB jakožto orgán vykonávající dohled nad finančním trhem v České republice. Rozhodování ČNB se řídí správním řádem a navržené postupy nikterak neusnadňují korupční jednání a ani neznesnadňují jeho odhalování. Rozhodování NRB v oblasti získávání cizích zdrojů se splatností delší než jeden rok na finančních trzích je omezeno výslovným požadavkem na předchozí schválení Ministerstvem financí. Z hlediska dalších srovnatelných případů je shodný požadavek na schválení obsažen i v zákoně č. 58/1995 Sb., takže se jedná o standardní a již využívaný přístup. Zároveň je v zákoně obsažena pravidelná informační povinnost NRB vůči Poslanecké sněmovně, což je další důležitý prvek veřejnoprávní kontroly nad činností NRB. Z hlediska dalších případů rozvojových bank v rámci EU je podřazení pod obezřetnostní požadavky bank a bankovní dohled po vyjmutí příslušné rozvojové banky z evropské regulace provedeno obdobně, jako je tomu v návrhu zákona. Povinnost NRB vést vybrané peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na účtech podřízených státní pokladně samo o sobě nezvyšuje korupční rizika.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost ani obranu státu.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh zákona sám o sobě nemá dopad na rodiny. Lze předpokládat případný pozitivní dopad v souvislosti se státní zárukou za dluhy NRB, což může usnadnit získávání externích zdrojů financování s pozitivním dopadem na produkty a služby NRB, které mohou podpořit ekonomický růst a zlepšit finanční situaci rodin. Povinnost NRB vést vybrané peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na účtech podřízených státní pokladně samo o sobě nemá dopady na rodiny.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh zákona nemá sám o sobě územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky. Nicméně lze předpokládat případný pozitivní dopad v souvislosti se státní zárukou za dluhy NRB, což může usnadnit získávání externích zdrojů financování s pozitivním dopadem na produkty a služby NRB a podpořit financování projektů na komunální úrovni. Z hlediska dopadů na územní samosprávné celky lze rovněž pozitivně hodnotit zachování možnosti NRB přijímat vklady územních samosprávných celků. V tomto ohledu tak navrhovaným zákonem nedochází ke změně oproti současnému stavu. Povinnost NRB vést vybrané peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na účtech podřízených státní pokladně samo o sobě nemá dopady na územní samosprávné celky.
14. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh zákona nemá sám o sobě vliv na digitální služby. Nijak nemění povahu údajů, které NRB v současnosti zpracovává, ani způsob zpracování těchto údajů. Informační systémy NRB a zpracovávané údaje jsou neveřejné. Z hlediska principu maximální opakovatelnosti a opětovné použitelnosti údajů a služeb (princip „only-once“) byl zvolen přístup, kdy je zachována působnost stávajícího orgánu dohledu nad NRB a budou tedy využitelné již dnes existující znalosti a procesy ČNB, neboť návrh zákona nemění status NRB jakožto banky s licencí podle zákona o bankách.
K § 1
Ustanovení vymezuje materii, kterou zákon upravuje. Jedná se o úpravu některých práv a povinností v souvislosti s činností NRB, včetně některých pravidel pro výkon dohledu nad touto činností vykonávaném ČNB a ukládání opatření k nápravě a správních trestů podle tohoto zákona. Další práva a povinnosti NRB, obecný rámec obezřetnostních pravidel a některá pravidla jednání upravuje zákon o bankách, případně další sektorové předpisy upravující činnosti, které mohou banky vykonávat.
K § 2
Stanoví se, že zákon o Národní rozvojové bance je zákonem speciálním k zákonu o bankách a dalším právním předpisům, které obsahují právní úpravu relevantní pro činnost bank, včetně přímo použitelných předpisů Evropské unie.
K § 3
Výslovně se stanoví, že jediným akcionářem NRB může být Česká republika, popř. právnická osoba, jejímž jediným členem (slovo „členem“ je zvoleno záměrně, aby umožnilo volbu jakékoliv právní formy této právnické osoby) je Česká republika. Tím je tedy zajištěno, že NRB zůstane ve výhradním vlastnictví státu, přičemž bude umožněna i varianta vlastnictví nepřímého - zprostředkovaného přes jinou právnickou osobu (avšak tato již bude muset být v přímém vlastnictví státu). Toto řešení dává určitou flexibilitu pro změny struktury státem vlastněných právnických osob pro futuro.
K § 4
Ustanovení obecně vymezuje účel NRB s tím, že obsahuje pouze demonstrativní výčet oblastí, které NRB při své činnosti podporuje. Podporou hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje České republiky se rozumí podpora konkrétních projektů v řadě různých oblastí, jako je např. oblast bydlení, veřejné infrastruktury, zdravotnictví, sociálních služeb, vzdělávání, vědy, výzkumu, vývoje a inovací, digitalizace, obranného a bezpečnostního průmyslu, oblasti přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku a dalších projektů souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí. NRB bude rovněž moci vykonávat činnosti v oblasti finančních nástrojů, kde může poskytovat poradenství pro veřejný sektor a fakticky tak plnit úlohu kompetenčního centra pro přípravu, realizaci a správu finančních nástrojů. Stejně tak bude NRB také obecně oprávněna provádět různé formy kapitálových vstupů ve všech oblastech své činnosti. V oblasti projektů v zahraničí se NRB bude moci podílet na rozvojové spolupráci a i dalších projektech ve třetích zemích. Rozvojovou spoluprací se rozumí projekty v rozvojových zemích, kde termín „rozvojová země“ lze chápat ve smyslu příslušné kategorie dané metodikou OECD, příp. OSN. Je třeba zdůraznit, že výše uvedené činnosti bude moci NRB, stejně jako doposud, vykonávat pouze při dodržení příslušných obezřetnostních pravidel a v rámci jí udělené bankovní licence modifikované tímto zákonem (viz dále). Tato ustanovení totiž nejsou lex specialis vůči obecným povinnostem banky podle zákona o bankách a přímo použitelných evropských předpisů, tj. např. vůči povinnosti podle § 12 zákona o bankách jednat obezřetně a s odbornou péčí.
K § 5
Navrhovanými ustanoveními odstavců 1 a 2 je reagováno na zahrnutí NRB do čl. 2 odst. 5 CRD, čímž dochází k jejímu vyjmutí z osobní působnosti regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce. K odstavci 1 Pro NRB je za účelem jejího náležitého řízení a výkonu činnosti nezbytné zakotvit explicitní povinnost dodržovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce v platném znění (dále jen „CRR“) spolu s přímo použitelnými evropskými předpisy, které CRR provádějí nebo doplňují. Záměrem odstavce 1 je tudíž dosáhnout stavu, kdy NRB i nadále podléhá všem přímo použitelným evropským předpisům, ze kterých plynou práva a povinnosti „institucím“ (tzn. úvěrovým institucím s povolením podle CRD), přičemž případné výjimky z předmětných povinností stanoví tento návrh zákona. K odstavci 2 Záměrem odstavce 2 je zachovat stav, kdy NRB podléhá všem přímo použitelným evropským předpisům, ze kterých plynou práva a povinnosti „úvěrovým institucím“ (tzn. úvěrovým institucím v materiálním pojetí, avšak bez podmínky disponování povolením podle CRD), přičemž opět případné výjimky z předmětných povinností stanoví tento návrh zákona. Reaguje se tak na stav, kdy pojem „instituce“ je využíván pro stanovení práv a povinností v CRR a CRD (a jejich prováděcích předpisech a přímo použitelných nařízeních Komise), zatímco pojem „úvěrová instituce“ je využíván v ostatních sektorových předpisech EU. Jedná se např. o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru, které se na NRB uplatní přímo, neboť NRB zůstává bankou a současně naplní materiální definici úvěrové instituce podle CRR, přičemž udělení výjimky podle čl. 2 odst. 4 uvedeného nařízení se nepředpokládá; dalšími předpisy jsou např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 596/2014 o zneužívání trhu, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu; dále například i nařízení, jimiž jsou přijímána sankční opatření ve věci Ruské agrese vůči Ukrajině a další. V neposlední řadě pak odstavec 2 zajišťuje, že se na NRB vztáhnou i přímo použitelné evropské předpisy, které provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují CRD (např. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/180, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upravující standardy pro posuzování srovnávacích portfolií a postupy ke sdílení těchto posouzení nebo Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2070, kterým se stanoví prováděcí technické normy o šablonách, definicích a řešeních v oblasti informačních technologií, které mají instituce používat při podávání zpráv Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU). Pro první, i druhý odstavec § 5 přitom platí, že obsahují-li v nich presumované přímo použitelné evropské předpisy diskreci orgánu dohledu a ČNB ji využije a vydá opatření obecné povahy nebo rozhodnutí, použijí se tyto akty i na NRB. K odstavci 3 Navrhovaným ustanovením odstavce 3 se staví najisto, že na akciové expozice ČEB (popř. jiných bank) se v rozvaze NRB použije riziková váha 100 % a tyto akciové expozice se neodečítají. Zakotvuje se tak stejné pravidlo, které bude obsaženo v čl. 49 odst. 4 CRR ve znění revize nařízení CRR, které bude schváleno Evropským parlamentem a Radou v prvé polovině roku 2024 (návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky týkající se úvěrového rizika, rizika úvěrové úpravy v ocenění, operačního rizika, tržního rizika a minimální výstupní úrovně). Fakticky se tak zakotvuje kýžený stav identifikovaný v dokumentu k podřazení ČEB pod NRB schváleném vládou. K odstavci 4 Odstavec 4 koncentruje odkazy na pojmy „instituce“ a „úvěrová instituce“ definované v CRR tak, aby je bylo možné v návrhu zákona používat s náležitým a odpovídajícím významem.
K § 6
Navrhované ustanovení vychází z faktu, že NRB bude nadále naplňovat definiční znaky banky dle zákona o bankách a bude tedy bankou dle tuzemského právního řádu. Vzhledem ke specifickému postavení NRB navrhované ustanovení zavádí některé výjimky z požadavků uplatňovaných standardně na banky. Z důvodu vyjmutí z osobní působnosti CRD se explicitně vylučuje právo vykonávat činnost v jiných členských státech EU na základě tzv. jednotného evropského pasu. To však nevylučuje působení NRB v jiných členských státech EU na jiném právním základě, než je jednotný pas. S ohledem na omezení přijímání vkladů od veřejnosti pouze na přijímání vkladů územních samosprávných celků a soustavné vydávání dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů (§ 7 návrhu zákona) nebude NRB podléhat ustanovením upravujícím pojištění pohledávek z vkladů a ipso facto přispívat do Fondu pojištění vkladů. Na NRB se rovněž neuplatní ustanovení § 34 odst. 2 písm. a) zákona o bankách opravňující ČNB odejmout bankovní licenci bance, která po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry.
K § 7
V souladu s praxí uplatňovanou v případě řady rozvojových bank jiných členských států EU navrhované ustanovení odstavce 1 zakotvuje pro NRB omezení přijímání vkladů od veřejnosti. Pojem vklad je vymezen ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona o bankách s tím, že je třeba jej vykládat v souladu s výkladovými stanovisky ČNB k neoprávněnému přijímání vkladů od veřejnosti. Vzhledem k tomu, že podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 1 zákona o bankách se soustavné vydávání dluhopisů podřazuje pod definici vkladu obsaženou v předmětném ustanovení a návrh zákona vydávání dluhopisů výslovně umožňuje, neboť vydávání dluhopisů bude představovat zdroj financování činnosti NRB, je zakotvené omezení fakticky vztaženo jen na vklady v podobě depozit s výjimkou vkladů územních samosprávných celků, které tak budou mít nadále možnost uložit své prostředky u státem vlastněné banky. V navrhovaném ustanovení odstavce 2 se reaguje na zahrnutí NRB do čl. 2 odst. 5 CRD, kdy již NRB nebude úvěrovou institucí s povolením podle CRD. Úprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (dále jen „MiFID“) ovšem nepočítá s možností poskytování investičních služeb subjekty vyjmutými z působnosti CRD, ledaže by byly buď investičním podnikem s povolením podle MiFID, nebo poskytovaly investiční služby za podmínek podle čl. 2 nebo 3 MiFID. Zákon o bankách, který se na NRB nadále s některými výjimkami vztahuje, umožňuje vykonávat bankám pouze činnosti, které mají uvedené v bankovní licenci. NRB je v současné době na základě bankovní licence oprávněna mimo jiné k obchodování s investičními nástroji na vlastní účet. Oprávnění poskytovat tuto hlavní investiční službu zůstává NRB i nadále zachováno, ovšem pouze v rozsahu výjimky podle § 4b zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), kterým je v České republice transponován čl. 2 MiFID. Současně zůstává zachována možnost NRB poskytovat doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 ZPKT s výjimkou investiční služby „úschova a správa investičních nástrojů pro zákazníka, včetně opatrování a souvisejících služeb, s výjimkou vedení účtů centrálním depozitářem nebo zahraničním centrálním depozitářem“ podle § 4 odst. 3 písm. a) ZPKT, ke které je třeba povolení vydané Českou národní bankou.
K § 8
Dluhy NRB (jakožto korporace ve vlastnictví státu) vstupují do veřejného dluhu České republiky, stejně jako dluhu sektoru vládních institucí podle metodiky ESA 2010, který je relevantní z hlediska plnění maastrichtských kritérií, resp. požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Ustanovení odstavce 1 proto stanoví podmínky pro poskytnutí státní záruky za dluhy NRB, které umožní korigovat výši veřejného dluhu České republiky, resp. dluhu sektoru vládních institucí. Platnost takového ručení je podmíněna tím, že 1. jde o dluhy v souvislosti s obstaráním peněžních prostředků na finančních trzích se splatností delší než jeden rok a 2. k obstarání těchto peněžních prostředků byl dán předchozí písemný souhlas Ministerstva financí. Důvodem pro poskytnutí státní záruky je zejména usnadnění a zlevnění financování NRB, přičemž jde o financování středně a dlouhodobé (splatnost nad 1 rok). Druhá podmínka pak zajistí státu možnost korigovat velikost expozice z případného plnění ze státní záruky a současně také omezuje státní záruku za dluhy odpovídající pouze peněžním prostředkům obstaraným NRB až po nabytí účinnosti zákona. Ustanovení odstavce 2 pak stanoví, že se na NRB nepoužije ustanovení § 73 věty druhé zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.
K § 9
Ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, umožňuje, aby NRB byla příjemcem návratné finanční výpomoci poskytované právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost. Předpokládá se, že zpravidla půjde o návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, přičemž však nelze vyloučit ani možnost, že návratná finanční výpomoc bude poskytnuta např. z rozpočtu územního samosprávného celku v rámci programu vyhlášeného územním samosprávným celkem. Navrhované ustanovení upravuje, že tato návratná finanční výpomoc může být úročena, přičemž výše úroku se stanoví rozhodnutím nebo veřejnoprávní smlouvou o poskytnutí návratné finanční výpomoci. Rozhodnutí kromě dalších náležitostí uvedených v § 14 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, obsahuje rovněž splátkový kalendář návratné finanční výpomoci.
K § 10
NRB se podle odstavce 1 a 2 stává povinným subjektem státní pokladny a povede na účtech u ČNB peněžní prostředky poskytované ze státního rozpočtu, přičemž zároveň bude využívat veškeré služby ČNB, včetně platebního styku. NRB bude moci podle odstavce 3 vést na účtech podřízených státní pokladně také další peněžní prostředky, a to dobrovolně. U prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu určených na programy NRB pak odstavec 1 dále stanoví, že NRB bude tyto prostředky držet na svých účtech podřízených státní pokladně až do okamžiku jejich využití v příslušných programech, čímž odstavec 1 rozumí okamžik plnění ze smluv v rámci příslušných programů, tj. nejen samotné poskytnutí prostředků v rámci úvěrového programu či plnění z ručení v rámci záručního programu, ale též např. úhradu úplaty třetí straně za správu programu (management fee), administraci programu nebo řízení rizika s daným programem spojená.
Odstavec 4 pak stanoví, že prostředky získané zpět v rámci splácení úvěrů v rámci úvěrových programů nebo plnění dluhu vyplývajícího z realizace záručních programů (např. prostředky získané v rámci vymáhání nesplácených úvěrů nebo vymáhání dluhů, které dlužníkovi vznikly vůči NRB plněním ze záruky) již nebude NRB povinně vést na účtech podřízených státní pokladně, a to přesto, že tyto prostředky byly původně poskytnuty NRB ze státního rozpočtu.
K § 11
S ohledem na to, že návrh zákona plně vztahuje na NRB požadavky, jaké jsou kladeny na instituce podle obezřetnostního regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce, a NRB i nadále zůstává bankou s licencí podle zákona o bankách, je dohled nad činností NRB nadále svěřen ČNB. Zachování dohledu ČNB nad činností NRB ve stávajícím rozsahu je pozitivní také z hlediska vnímání NRB potenciálními investory. ČNB se zachovává oprávnění uložit NRB opatření k nápravě nebo jiná opatření (tj. vedle § 26 zákona o bankách např. v ZPKT, v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance apod.). Při vyhodnocování případných nedostatků v činnosti NRB podle § 26 zákona o bankách nebo jiných právních předpisů bude ČNB jako nedostatek v činnosti moci vyhodnotit i porušení povinností podle § 5 nebo § 7 návrhu zákona. Z taxativního výčtu činností v odstavci 1, nad nimiž vykonává ČNB dohled nad rámec standardní dohledové činnosti podle zákona o bankách, lze logicky a contrario dovodit, že ČNB nevykonává dohled nad ostatními, explicitně neuvedenými činnostmi. ČNB tedy nebude dohlížet např. povinnost předložit zprávu o činnosti NRB Poslanecké sněmovně podle § 14, povinnost týkající se vedení peněžních prostředků na účtech podřízených státní pokladně podle § 10 nebo plnění úlohy NRB podle § 4.
K § 12
Z hlediska sankčních ustanovení se s ohledem na skutečnost, že NRB je bankou podle zákona o bankách, aplikuje kromě zákona o bankách i široká paleta přestupků rozprostřených napříč zákony, adresáty jejichž povinností jsou banky. Podle těchto právních předpisů se postupuje také při rozhodování o druhu a výši správního trestu za jejich spáchání. Pro účely plnění požadavků na konsolidovaném základě a dohledu na konsolidovaném základě podle zákona o bankách a CRR se na NRB uplatní skutkové podstaty přestupků, jejichž subjektem jsou finanční holdingové osoby podle § 36da zákona o bankách. V odstavci 1 jsou upraveny zvláštní skutkové podstaty přestupků NRB. Přestupku podle písm. a) se NRB dopustí tím, že přijme vklad od veřejnosti v rozporu s § 7 odst. 1 zákona. Návrh zákona totiž v § 7 odst. 1 aplikuje na NRB restrikci v činnosti přijímání vkladů od veřejnosti. Podle odstavce 2 je ČNB oprávněna uložit za spáchání tohoto přestupku pokutu až do výše 50 mil. Kč, tedy s ohledem na závažnost přestupku je stanovena vyšší horní hranice pokuty, nicméně jedná se o národní právní úpravu, nikoli o transpozici směrnice CRD. Tato skutková podstata je odlišná od skutkové podstaty přestupku podle § 36c odst. 1 písm. a) zákona o bankách, jehož se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí v případě, kdy přijme vklad od veřejnosti v rozporu s § 2 zákona o bankách, tedy bez bankovní licence. V tomto případě se jedná o transpoziční skutkovou podstatu k čl. 66 směrnice CRD a ČNB může za spáchání tohoto přestupku uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě tzv. eurosankci, tj. pokutu až do dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, resp. do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou nebo podnikající fyzickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, pokud nelze výši neoprávněného prospěchu zjistit. V neposlední řadě je vhodné upozornit, že NRB lze subsumovat pod množinu subjektů, které se mohou stát pachateli přestupku podle § 162 odst. 1 písm. a) ZPKT. Předmětné ustanovení ZPKT stanoví, že „Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně vykonává činnost podle tohoto zákona, ke které je třeba povolení ČNB.“, tudíž je zřejmé, že NRB je tuto skutkovou podstatu schopna naplnit. V této souvislosti dochází k zakotvení zvláštní skutkové podstaty přestupku v odstavci 1 písm. b), kterého se NRB dopustí tím, že poskytne investiční službu v rozporu s § 7 odst. 2 návrhu zákona. Podle tohoto ustanovení je NRB oprávněna poskytovat investiční službu v rozsahu, v němž se k poskytování hlavní investiční služby nevyžaduje povolení podle ZPKT. Tím je rozsah oprávnění zúžen na oprávnění poskytovat investiční službu obchodování s investičními nástroji na vlastní účet (srov. § 4b ZPKT). Také za tento přestupek je ČNB oprávněna uložit NRB pokutu až do výše 50 mil. Kč.
K § 13
Navrhovaným ustanovením se stanoví příslušnost ČNB k projednávání přestupků a ukládá se ČNB povinnost publikovat pravomocná rozhodnutí o uloženém správním trestu.
K § 14
Navrhované ustanovení zakotvuje povinnost předkládat každoročně do 30. 6. Poslanecké sněmovně zprávu obsahující základní finanční informace o NRB, včetně informace o dluzích plynoucích z obstarávání peněžních prostředků na finančních trzích, za které ručí Česká republika, o vývoji v podporovaných oblastech a efektivitě poskytování podpory. Záměrně se neupřesňuje časové období, které má zpráva NRB postihovat, což umožňuje NRB, aby v rámci informace o své činnosti zachytila i část běžného roku či uváděla informace v kontextu delšího časového období. První zprávu o své činnosti bude NRB povinna předložit Poslanecké sněmovně nejpozději 30. 6. 2025. S ohledem na fakt, že NRB zůstává bankou podle zákona o bankách, podléhá i nadále povinnosti dodržovat institut bankovního tajemství. V tomto ohledu tak bude muset zvolit adekvátní stupeň konkrétnosti informací zahrnovaných do zprávy NRB pro Poslaneckou sněmovnu.
K § 15
Ustanovení § 15 reaguje na situaci, kdy se NRB po vyjmutí z regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce bude podle čl. 2 odst. 6 CRD považovat pro účely konsolidace za finanční instituci, tj. ustanovení se uplatní, pokud NRB naplní definici finanční holdingové společnosti dle CRR. Aktivace ustanovení se tak předpokládá od chvíle, kdy se ČEB v souladu s rozhodnutím vlády stane dceřiným podnikem NRB, s tím, že v souladu s § 17 odst. 2 zákona o bankách je NRB povinna bez zbytečného odkladu oznámit ČNB nabytí kvalifikované účasti pro účely udělení souhlasu s nabytím kvalifikované účasti podle § 20 zákona o bankách. Pro účely dohledu na konsolidovaném základě by měla finanční holdingová osoba povinnost získat schválení ČNB podle § 27 zákona o bankách, v případě NRB se však tímto ustanovením zavádí fikce schválení ČNB.
K § 16
Přechodné ustanovení v odstavci 1 stanoví, která právnická osoba je Národní rozvojovou bankou, a.s. podle tohoto zákona. Odstavec 2 poskytuje NRB odpovídající časový prostor v délce 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti návrhu zákona na to, aby vypořádala závazky sjednané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o vklady přijaté od veřejnosti, na něž se vztahuje omezení podle § 7 odst. 1. Vzhledem k tomu, že podle § 7 odst. 2 návrhu zákona dochází u NRB k zúžení oprávnění poskytovat investiční služby, poskytuje se NRB rovněž stejný časový prostor v délce 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti návrhu zákona na to, aby NRB ukončila činnosti, které jdou nad rámec nově zúženého rozsahu oprávnění k poskytování investičních služeb a vypořádala všechny a závazky z těchto činností.
Přechodné ustanovení podle odstavce 3 poskytuje NRB odpovídající časový prostor v délce 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti návrhu zákona k uvedení faktického stavu do souladu s povinností podle § 10 odst. 3 vést peněžní prostředky odpovídající výši jejího základního kapitálu ke dni nabytí účinnosti návrhu zákona na bankovních účtech podřízených státní pokladně. V neposlední řadě pak odstavce 4 a 5 obsahují přechodné ustanovení pro uvedení stávající bankovní licence NRB do souladu s návrhem zákona.
K § 17
Účinnost návrhu zákona se navrhuje stanovit v souladu s Legislativními pravidly vlády a zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, na 1. 1. 2025 s tím, že stanovený termín nabytí účinnosti návrhu zákona respektuje lhůtu pro transpozici novely CRD, kterou bude NRB vyjmuta z regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce. Transpoziční lhůta je stanovena v délce 18 měsíců a začne běžet uveřejněním příslušné novely CRD v Úředním věstníku EU. Očekává se, že k uveřejnění dojde v první polovině roku 2024. Současně je žádoucí, aby datum účinnosti návrhu zákona zohledňovalo počátek rozpočtového a účetního období, kterým je zpravidla začátek kalendářního roku.
V Praze dne 7. května 2024
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky
Ministr financí:
Ing. Zbyněk Stanjura podepsáno elektronicky