zákon č. 341/2005 Sb.

K § 1

Ustanovení vymezuje 3 hlavní okruhy úpravy zákona, z nichž první se týká obecně vzniku a zániku veřejné výzkumné instituce, druhý působnosti zřizovatele a orgánů veřejné výzkumné instituce a třetí přeměny stávajících příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem.

K § 2

Zákon vymezuje v odstavci 1 veřejnou výzkumnou instituci jako nový typ právnické osoby, stanovuje předmět její hlavní činnosti, kterým je výzkum včetně zajišťování jeho infrastruktury. Výzkum a jeho infrastruktura jsou pojmy vymezené zákonem o podpoře výzkumu a vývoje, proto se v tomto zákoně znovu nevymezují, uvádí se však odkaz na příslušná ustanovení zákona o podpoře výzkumu a vývoje

Záměrem je stanovit jako hlavní činnost pouze výzkum (včetně jeho infrastruktury) tak, jak je vymezen v příslušném právním předpise, a nikoliv vývoj. Důvodem je transparentnost činnosti a jednoznačný veřejnoprávní charakter veřejné výzkumné instituce, který bude posuzován Evropskou komisí ve vztahu k výši veřejných prostředků zejména na výzkumné záměry těchto institucí. Pokud se bude veřejná výzkumná instituce zabývat i vývojem, musí tak činit v rámci „jiné činnosti“ za podmínek stanovených tímto zákonem. Tyto podmínky byly předběžně odsouhlaseny jak Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, tak odborem kompatibility Úřadu vlády.

V odstavci 2 zákon jednoznačně vymezuje okruh možných zřizovatelů – zřizovatelem může být jednak Česká republika, za kterou budou práva a povinnosti zřizovatele vykonávat dosavadní zřizovatelé výzkumných ústavů - státních příspěvkových organizací, kterými jsou ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, a jednak územní samosprávné celky, v jejichž působnosti rovněž existují příspěvkové organizace zabývající se výzkumem. Tento okruh zřizovatelů vychází ze schváleného věcného záměru zákona při zohlednění připomínek Legislativní rady vlády tak, jak zpracování zákona uložila vláda svým usnesením ze dne 7. dubna 2003 č. 331.

V odstavci 3 se stanovuje povinnost souladu s právními předpisy upravujícími veřejnou podporu, a to jak s předpisy České republiky, tak předpisy Evropských společenství.

V odstavci 4 se stanovuje, že informace o výsledcích veřejné výzkumné instituce jsou veřejnosti dostupné, neboť tyto skutečnosti jsou podstatné při posuzování oprávněnosti poskytování veřejné podpory tzv. veřejnoprávním subjektům. Za veřejnou dostupnost výsledků se nepovažuje jejich poskytování zdarma či zveřejnění jejich podstaty (know - how), ale poskytnutí informací o dosažení těchto výsledků veřejnosti a jejich zpřístupnění všem zájemcům za rovných podmínek. Kromě povinnosti zveřejnění ve výroční zprávě veřejné výzkumné instituce stanovené tímto zákonem jsou obecné podmínky pro zveřejnění informací o výsledcích výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků stanoveny zákonem o podpoře výzkumu a vývoje. Výjimkou jsou výsledky, u nichž je zveřejnění omezeno nebo zakázáno jinými právními předpisy (např. utajované skutečnosti).

Odstavec 5 stanovuje povinnost uvést typ právní formy v názvu instituce tak, aby pro třetí osoby bylo zřejmé její právní postavení a nemohlo dojít k záměně s jinými subjekty, což je důležité pro všechny účastníky závazkových vztahů.

V odstavci 6 se vymezuje právní režim pro závazkové vztahy mezi veřejnými výzkumnými institucemi a dalšími subjekty, které nejsou výslovně upraveny tímto zákonem. Účelem je zamezit pochybnostem při užití příslušného právního předpisu.

K § 3

Odstavec 1 vymezuje okamžik zřízení veřejné výzkumné instituce, kterým je vydání zřizovací listiny. Důvodem je vazba na další části zákona, které upravují některé vztahy a skutečnosti vznikající v době mezi zřízením a vznikem veřejné výzkumné instituce.

V odstavci 2 zákon stanovuje povinné náležitosti zřizovací listiny, kterými je kromě identifikačních údajů zejména stanovení účelu a předmětu hlavní činnosti, popřípadě činností, které nejsou výzkumem, a vymezení majetku, včetně závazků k tomuto majetku se vztahujících. Zároveň se upřesňuje, kdy se majetek a závazky převádějí (rozdělení veřejných výzkumných institucí). Zřizovací listina rovněž obsahuje určení zaměstnanců veřejné výzkumné instituce, kteří se stanou zaměstnanci veřejné výzkumné instituce vzniklé rozdělením. Účelem navrhovaného ustanovení je přesné vymezení závazků vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Ve zřizovací listině bude uveden pouze popis základní organizační struktury veřejné výzkumné instituce, bližší specifikace bude uvedena ve vnitřním předpisu veřejné výzkumné instituce, neboť např. vznik nebo zánik jednotlivých vědeckých oddělení by neměl být důvodem ke změně zřizovací listiny.

V odstavci 3 se stanovuje povinnost označit nemovitosti pro účely zápisu v katastru nemovitostí.

K § 4

Zákon v této části přesně stanovuje, kdy vznikne veřejná výzkumná instituce jako nová právnická osoba. Obdobně jako u existujících právnických osob dojde ke vzniku veřejné výzkumné instituce zápisem do zákonem stanoveného rejstříku přístupného veřejnosti. Zároveň se stanovuje právo zřizovatele určit den zápisu a povinnost předložit zřizovací listinu.

K § 5

Ustanovení upravuje, že z jednání bude v době od zřízení do vzniku veřejné výzkumné instituce zavázán zřizovatel, který bude jménem veřejné výzkumné instituce jednat. V době od vzniku veřejné výzkumné instituce do ustavení ředitele na základě výběrového řízení bude jménem veřejné výzkumné instituce jednat osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce. Ustanovením o přechodu práv a závazků vznikem veřejné výzkumné instituce vzniklých z jednání zřizovatele na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku jsou chráněni všichni účastníci takto vzniklých právních vztahů.

K § 6

Ustanovení podrobně upravuje odpovědnost za vedení rejstříku veřejných výzkumných institucí a jeho obsah, včetně jeho součásti - sbírky listin. Účinky zápisů do tohoto rejstříku se budou řídit obecným zákonem, tj. obchodním zákoníkem.

Obsah rejstříku a sbírky listiny je stanoven tak, aby zájemce, který se rozhoduje vstoupit do závazkových vztahů s veřejnou výzkumnou institucí, mohl získat informaci o všech podstatných skutečnostech týkajících se této instituce. Z tohoto důvodu jsou součástí rejstříku a sbírky listin aktualizované informace o statutárním orgánu veřejné výzkumné instituce nebo činnosti veřejné výzkumné instituce, ale i údaje o hospodaření nebo o prohlášení konkursu na majetek veřejné výzkumné instituce, vstup do likvidace apod. Na rozdíl od Obchodního rejstříku se nevyžadují dvě vyhotovení vkládaných listin, neboť ty by byly nutné pouze v případě, že by byl veden paralelně ještě samostatný správní spis.

K § 7

Zákon upravuje řízení o zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí, tj. postup a podmínky pro předložení zřizovací listiny nebo jejích změn a návrhu na zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí. Kompetence v této oblasti zákon stanovuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj. Pro zamezení pochybností se v procesních otázkách, které nejsou upraveny tímto zákonem, odkazuje na správní řád.

Stanovení důvodů pro zamítnutí návrhu je opatřením proti neopodstatněnému zamítání návrhu na zápis, neboť každému návrhu, který splní podmínky, musí být ze zákona ve stanovené lhůtě vyhověno.

K § 8 a 9

Ustanovení stanovuje obsah sbírky listin a povinnosti osob týkající se zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí a postup při nesouladu údajů. Bez stanovení povinností by rejstřík veřejných výzkumných institucí nemohl plnit účel, pro který se zřizuje - poskytovat aktuální informace o veřejných výzkumných institucích, zejména třetím osobám, které hodlají uzavírat s veřejnými výzkumnými institucemi závazkové vztahy.

Dále se upravuje přístupnost údajů třetím osobám obdobně jako u Obchodního rejstříku, včetně povinnosti zveřejnění prostřednictvím veřejné informační sítě. Poplatky spojené s těmito úkony se neupravují, protože jsou stanoveny zvláštním zákonem (zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Stanovením povinnosti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy oznámit zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, stejně jako jeho změny či výmaz příslušným daňovým orgánům, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu (tj. Českému statistickému úřadu) i živnostenským úřadům v zákonem stanovené lhůtě jsou zajištěny informace nezbytné pro činnost těchto orgánů v obdobném rozsahu jako např. informace předávané rejstříkovými soudy.

K § 10

Zákon stanovuje způsoby zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace a s likvidací, principy jsou stanoveny obdobně jako v obchodním zákoníku, popřípadě se na obecnou úpravu odkazuje.

K § 11

Zákon upravuje podmínky při zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace, postup a povinnosti zřizovatele, včetně přechodu práv a povinností, majetku a závazků tak, aby byly chráněny zájmy třetích osob. Upravuje se i postup v případě sloučení nebo splynutí dvou veřejných výzkumných institucí zřízených různými zřizovateli.

K § 12

Zákon upravuje postup při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací obdobně jako obchodní zákoník s několika výjimkami, které vyplývají ze zvláštností zaváděné právnické osoby a zejména z jejího veřejnoprávního charakteru.

K § 13

Zrušení veřejné výzkumné instituce z rozhodnutí soudu je tímto zákonem upraveno podobně jako zrušení obchodní společnosti podle obchodního zákoníku. Protože je nezbytné, aby se zřizovatel v případě soudem nařízené likvidace o této skutečnosti dozvěděl, stanovuje se, že zřizovatel je účastníkem řízení. Aby prostředky z veřejných zdrojů poskytnuté veřejné výzkumné instituci na výzkum a vývoj a její majetek sloužící výzkumu a vývoji nebyl zbytečně konkursem vyveden z oblasti výzkumu a vývoje, je soud povinen stanovit lhůtu k odstranění příčin zrušení veřejné výzkumné instituce, je-li takové odstranění možné.

K § 14

Ustanovení přesně specifikuje okamžik zániku veřejné výzkumné instituce a povinnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy při provedení výmazu.

K § 15

Působnost zřizovatele je vymezena tak, že na jedné straně nedovoluje přímé zasahování do činnosti veřejné výzkumné instituce, ale ve spojení s působností dozorčí rady, která je mimo jiné i kontrolním nástrojem zřizovatele, umožňuje zřizovateli dostatečnou kontrolu nad majetkem, který do veřejné výzkumné instituce vložil, a nad dodržením účelu, ke kterému ji zřídil.

Z tohoto důvodu se přímá působnost zřizovatele soustřeďuje bezprostředně na zřizovací funkce a nakládání s majetkem. Některé majetkové úkony jsou bez souhlasu zřizovatele, popřípadě též dozorčí rady, neplatné.

Vliv na činnost veřejné výzkumné instituce může zřizovatel uplatnit zejména cestou jmenování ředitele a členů dozorčí rady, včetně stanovení mzdy, resp. odměny. Na stanovení mzdy ředitele se vztahuje zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

K § 16

Ustanovení vyjmenovává orgány veřejné instituce a stanovuje jejich společné znaky, jako jsou například způsob úhrady nákladů na jejich činnost, způsob rozhodování kolektivních orgánů veřejné výzkumné instituce nebo neslučitelnost členství ve stanovených orgánech téže veřejné výzkumné instituce.

Ustanovení § 16 a následujících § 17 až 19 vytváří rámec pro jednotný způsob řízení veřejných výzkumných institucí a vyvážením působností jednotlivých orgánů zajišťuje na jedné straně samosprávné řízení veřejné výzkumné instituce a vliv odborné veřejnosti, na druhé straně chrání oprávněné zájmy zřizovatele a poskytovatelů. Zejména je zajištěna ochrana vloženého majetku tak, aby pod veřejnou kontrolou sloužil k činnostem, pro jejichž zajištění jej do veřejné výzkumné instituce zřizovatel vložil.

Ustanovení o způsobu úhrady nákladů na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce z prostředků této instituce je v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje, resp. s jeho prováděcími předpisy, které mj. stanovují, jaké náklady lze uznat v rámci poskytnuté podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Tato úprava je v souladu s Informací Komise o rámcovém vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj (396Y0217(01), ve znění Sdělení Komise, které pozměňuje rámcové vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj (31998Y0213(01).

K § 17

Působnost ředitele veřejné výzkumné instituce je vymezena tak, aby ředitel jednal samostatně v operativních věcech veřejné výzkumné instituce. Vybrané problémy, které se dotýkají hospodaření, rozpočtu nebo vnitřních předpisů, však musí řešit s dalším orgánem veřejné výzkumné instituce – s radou instituce. Tím je zajištěn stálý dohled samosprávného orgánu veřejné instituce na její chod a jeho určující vliv na vytváření dlouhodobých koncepcí a směrů rozvoje, ale současně není omezena pravomoc ředitele při jejím řízení.

Způsob jmenování a odvolání ředitele je rozdělen tak, aby byla respektována odpovědnost zřizovatele, který převádí na veřejnou výzkumnou instituci majetek, a současně vliv rady instituce. Současně se řeší situace, kdy ředitel není z nějakého důvodu jmenován. Ustanovení § 17 vytváří jasný rámec pro tuto situaci.

Rozdělení procesu ustavení ředitele mezi radu instituce (návrh) a zřizovatele (jmenování) je vedle činnosti dozorčí rady a zveřejňování výročních zpráv dalším projevem zajištění potřebné kontroly veřejné výzkumné instituce veřejností.

Ředitel a rada instituce se přímo podílejí na řízení a jejich působnosti se vzájemně doplňují. Tato provázanost kompetencí a zodpovědnosti je posílena tím, že ředitel může být členem rady instituce, jejíž zasedání může svolávat a předsedat jim. Tento model zachovává operativnost statutárního orgánu (ředitele) a zaručuje přímou vazbu na samosprávný orgán s vymezenými pravomocemi (radu instituce).

Pracovněprávní postavení ředitele se řídí zákoníkem práce, jeho mzda zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

Podmínky způsobilosti fyzické osoby, která se může stát ředitelem, se vztahují k hospodářské činnosti, majetku a předmětu činnosti veřejné výzkumné instituce. Nejsou důvody pro to, aby takto vymezené podmínky byly ještě více zobecněny. Současně se stanovuje způsob prokázání podmínek způsobilosti tak, aby úprava odpovídala požadavkům podle § 18 odst. 2 písm. e) a f) zákona o podpoře výzkumu a vývoje a nebylo proto (jak bude vyplývat z novelizace zákona o podpoře výzkumu a vývoje) nutné splnění uvedených podmínek znovu dokládat podle § 18 odst. 5 písm. b) při každém podání návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

Důvod omezení délky funkčního období ředitele na nejvíce dvě pětiletá po sobě jdoucí funkční období vyplývá z kombinace požadavků dostatečné stabilizace managementu a současně požadavku na zachování pravidelné obměny managementu. Obdobný způsob řízení se plně osvědčil v České republice např. v soustavě pracovišť Akademie věd České republiky, na veřejných i státních vysokých školách, a proto se navrhuje i v případě veřejné výzkumné instituce.

K § 18

Rada instituce je koncipována tak, že v sobě slučuje prvky samosprávného vědeckého řídícího orgánu a správní rady. Samosprávný charakter rady instituce není dán pouze jejím složením, ale zejména způsobem volby jejích členů, neboť členy rady instituce volí výzkumní pracovníci veřejné výzkumné instituce.

Navržená koncepce byla zvolena proto, že ve výzkumném ústavu nelze od sebe oddělit správní funkce, které např. v akciových společnostech zajišťuje správní rada, a funkce vědecké rady výzkumných ústavů. Cílem bylo mimo jiné i sblížit způsob řízení veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí a omezit bezprostřední vliv zřizovatele na výzkumnou činnost veřejné výzkumné instituce.

Popsané kombinaci odpovídají i kompetence, uvedené v tomto ustanovení. Rada instituce a ředitel jsou dva orgány, které se přímo podílejí na řízení a proto se jejich působnosti musí vzájemně doplňovat a vyvažovat. Působnost rady instituce je zejména v oblasti dlouhodobé koncepční a vědecké činnosti (působnost ředitele směřuje do oblasti výkonné, operativní).

Zákon upravuje složení rady instituce tak, aby členové rady instituce nemohli být pouze z řad zaměstnanců veřejné výzkumné instituce. Vymezení počtu externích členů rady instituce a okruhu, ze kterých pocházejí, zajišťuje dostatečný vliv zaměstnanců na dlouhodobé směrování veřejné výzkumné instituce, ale současně umožňuje potřebnou konfrontaci s „vnějším světem“.

Požadavek přímé, rovné volby s tajným hlasováním zajistí, že při volbě členů rady instituce mají všichni výzkumní pracovníci stejné postavení.

Opakování pětiletých funkčních období není omezeno. Důvodem je nejen malý počet vědeckých pracovníků, nýbrž i úmysl umožnit využití zkušeností těch členů rady instituce, kteří se osvědčili, po delší časové období. Protože vliv rady instituce se vzhledem k její působnosti projeví až s určitým časovým zpožděním (na rozdíl od funkce ředitele), je nebezpečí zneužití této funkce k osobnímu prospěchu zanedbatelné.

V souladu s tím, že členství v radě instituce vzniká volbou, je upraven i způsob odvolání (volí i odvolávají výzkumní pracovníci). Aby nebyla ochromena činnost veřejné výzkumné instituce v případě nečinnosti rady instituce, končí po uplynutí lhůty členství všech členů rady instituce. Poté je možné zvolit novou radu instituce.

K § 19

Prostřednictvím dozorčí rady zajišťuje zřizovatel kontrolu nad majetkem, který převedl na veřejnou výzkumnou instituci, a nad využíváním majetku a získaných finančních prostředků k účelu, pro který byla instituce zřízena a způsobem stanoveným platnými právními předpisy. Jedná se o úkony spojené s kontrolou a dohledem, nikoliv o úkony řídícího nebo strategického charakteru. Proto je také stanoveno, že dozorčí rada je odpovědná zřizovateli.

Hlavnímu úkolu dozorčí rady odpovídá také stanovení působnosti. Zejména k úkonům ve věcech majetkových je nutný souhlas dozorčí rady. Aby byla ochrana majetku vloženého zřizovatelem zajištěna, stanovuje se výslovně, že vybrané majetkové úkony jsou bez předchozího souhlasu dozorčí rady neplatné (a s výjimkou sjednání nájemní smlouvy i bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele).

Pro zajištění srovnatelné úrovně činnosti dozorčí rady stanovuje zákon počet členů, způsob jejich jmenování a odvolání zřizovatelem, délku funkčního období a požadavky na bezúhonnost člena. Navrhované složení členů dozorčí rady vychází z toho, že dozorčí rada nezastupuje pouze zájmy zřizovatele, ale i oprávněné zájmy dalších osob, které například poskytly veřejné výzkumné instituci finanční prostředky.

Vztah mezi dozorčí radou a ředitelem je upraven tak, že je umožněna účast ředitele na jednání dozorčí rady, povinné svolání dozorčí rady na žádost ředitele, ale dozorčí rada a ředitel si nejsou vzájemně nadřazeni. Dozorčí rada má oznamovací povinnost vůči zřizovateli v souladu s odpovědností. Jiné uspořádání by znemožnilo nezávislé řízení veřejné výzkumné instituce nebo by nezajistilo zřizovateli dostatečnou kontrolu nad veřejnou výzkumnou institucí.

K § 20

Ustanovení stanovuje, jaké vnitřní předpisy musí veřejná výzkumná instituce mít. Výčet není úplný, neboť nelze postihnout zákonem vnitřní situaci všech veřejných výzkumných institucí a nelze vyloučit potřebu přijmout vnitřní předpis nad rámec výčtu uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f), stanoví-li tak jiný zákon. Uvedený výčet vytváří standardní podmínky, které musí každá veřejná výzkumná instituce splnit.

Pro zachování jednotného charakteru všech veřejných výzkumných institucí je v předchozích ustanoveních stanoven způsob schvalování jmenovaných vnitřních předpisů. Schvalování je upraveno tak, aby byl zachován samosprávný charakter veřejné výzkumné instituce. Výjimka v případě jednacího řádu dozorčí rady veřejné výzkumné instituce, který schvaluje zřizovatel a nikoliv rada veřejné výzkumné instituce, vyplývá z toho, že dozorčí rada veřejné výzkumné instituce je nástrojem zřizovatele a kontroluje jednání veřejné výzkumné instituce. Proto schvalování jednacího řádu dozorčí rady nemůže být v pravomoci veřejné výzkumné instituce.

K § 21

Ustanovení vymezuje prostředky, se kterými veřejná výzkumná instituce hospodaří. Stanovuje rovněž, že veřejná výzkumná instituce může provádět tzv. další činnost a jinou činnost, avšak pouze při splnění zde stanovených podmínek pro provádění těchto činností. Stanovení podmínek pro provádění jiných než výzkumných činností je důležité nejen proto, aby zůstal zachován účel o zřízení veřejné výzkumné instituce, ale také proto, aby si veřejná výzkumná instituce udržela charakter neziskové organizace (organizace, která nebyla zřízena za účelem podnikání a dosahování zisku). Z tohoto důvodu je rovněž stanoveno, že zisk může být po úhradě ztráty z minulých období a po odvodech do fondů použit pouze k podpoře hlavní činnosti. Toto ustanovení zajišťuje také soulad s pravidly hospodářské soutěže a podmínkami pro poskytování veřejné podpory. Povinnost odděleného vedení nákladů a výnosů hlavní, další a jiné činnosti je stanovena mj. z důvodu transparentnosti, která je u veřejných podniků v rámci Evropské unie požadována a umožní sledovat jednotlivé typy činností (tzn. činností financovaných z veřejných prostředků a činností komerčních). Z hlediska ochrany hospodářské soutěže je nutný požadavek realizace hospodářských činností na základě úplných nákladů.

Rozdělení „nevýzkumných činností“ veřejné výzkumné instituce má kromě požadavku na transparentnost financování reálný základ v činnosti existujících výzkumných institucí, které mají být na veřejné výzkumné instituce přeměněny. Tyto výzkumné ústavy velmi často provádějí kromě výzkumné činnosti i činnosti další, na výzkum navazující, financované z veřejných prostředků např. formou veřejné zakázky nebo dotace. Jedná se o činnosti prováděné ve veřejném zájmu nebo potřebné pro státní správu a jejich vyčlenění z výzkumných ústavů by jejich provádění (z důvodu úzké vazby na činnost výzkumnou) znemožnilo. Zároveň se ukázalo jako nevhodné tento typ činností zahrnout mezi činnosti prováděné za účelem dosažení zisku, a to zejména z důvodu požadavku na transparentnost financování veřejnoprávních subjektů.

V odstavci 5 je stanovena povinnost veřejné výzkumné instituce ukončit další nebo jinou činnost, jakmile jsou na konci účetního období ztrátové, vychází z principů uvedených v předcházejících ustanoveních, tzn. tyto činnosti mají být prováděny pouze za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů a nesmí ohrozit hlavní činnost veřejné výzkumné instituce. Prioritou je zachování neziskového charakteru veřejné výzkumné instituce. Z uvedených podmínek pak vyplývá i záměr předkladatelů neumožnit veřejné výzkumné instituci v rámci další nebo jiné činnosti realizaci víceletých akcí, které budou ztrátové v prvním roce (nebo letech), přestože celkově mohou být finančně vyrovnané nebo ziskové, neboť úhrada ztráty v prvních letech by mohla ohrozit hlavní činnost, ale zejména proto, že veřejná výzkumná instituce nemá být zakládána za účelem podnikání.

Výslovně se neupravují daňové otázky a kontrola hospodaření s veřejnými prostředky, neboť se řídí obecně platnou právní úpravou (např. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon o podpoře výzkumu a vývoje, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, atd.).

K § 22

Zákon požaduje sestavení vyrovnaného rozpočtu, což je podmínkou pro čerpání veřejných prostředků.

V návaznosti na ustanovení § 22 se výčtem vymezují výnosy a náklady veřejné výzkumné instituce. Ustanovení umožňuje veřejné výzkumné instituci získávat výnosy (příjmy) nejen z hlavní činnosti, ale i z další nebo jiné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může podle předchozích ustanovení provádět „další činnost“ (zpravidla pro svého zřizovatele), která není výzkumem, ale přesto je financována (je na ni poskytována dotace) z veřejných prostředků. Jde např. o zpracování odborných stanovisek nebo zajištění školení, jinou veřejně prospěšnou činnost apod. realizovanou v rámci plnění veřejné zakázky nebo financovanou formou dotace podle příslušných právních předpisů.

K § 23

Navrhuje se zavést 4 povinné fondy veřejné výzkumné instituce a umožnit převod zůstatků všech těchto fondů do následujících rozpočtových roků.

K § 24

Ustanovení stanovuje způsob tvorby a užití rezervního fondu. Pokud nejsou výnosy veřejné výzkumné instituce zajištěny vlastními výnosy, lze použít prostředků rezervního fondu. Zachycení použití finančních prostředků z rezervního fondu se realizuje prostřednictvím výnosů, proti kterým budou vynaloženy náklady. Nevyužité prostředky se převedou zpět do rezervního fondu před zpracováním roční účetní závěrky. V opačné případě by došlo ke zkreslení hospodářského výsledku a porušení principu věcné a časové souslednosti nákladů a výnosů s účetním obdobím (akruální princip) při jeho vyčíslení.

Zdrojem rezervního fondu i fondu reprodukce je příděl finančních prostředků ze zisku. Kompetence k rozhodování o rozdělení zisku do těchto dvou fondů vychází z nastavení kompetencí orgánů veřejné výzkumné instituce v oblasti rozpočtu a jejich změn, tzn. schvaluje je rada instituce na návrh ředitele.Použití rezervního fondu k úhradě potřeb nezajištěných výnosy se bude zahrnovat do výnosů veřejné výzkumné instituce. Nespotřebovaná část prostředků se vrátí do rezervního fondu před zpracováním roční závěrky.

K § 25

Fond reprodukce je peněžní fond určený ke shromáždění prostředků na obnovu a pořízení majetku. Stanovuje se způsob jeho tvorby, který je – vedle přídělu ze zisku z hlavní, další a jiné činnosti – vázán zejména na finanční prostředky přímo související s majetkem (odpisy, výnosy z prodeje majetku, dotace z veřejných prostředků a dary poskytnuté za účelem pořízení a technického zhodnocení majetku apod.). Fond také umožňuje přijímání prostředků poskytnutých jinými osobami pro pořízení dlouhodobého majetku (sdružené investice) na základě smlouvy o sdružení prostředků a poskytování prostředků jiným osobám pro pořízení dlouhodobého majetku (sdružené investice) na základě smlouvy o sdružení prostředků.

K § 26

Ustanovení umožňuje převést omezený objem účelově určených finančních prostředků poskytnutých na řešení výzkumného projektu nebo výzkumného záměru nebo na jinou činnost, nespotřebovaných v daném kalendářním roce, do fondu účelově určených prostředků a efektivně je využít v roce následujícím. Cílem opatření je zabránit tomu, aby přidělené prostředky, které z nepředvídaných důvodů (odložená zahraniční služební cesta, přesunutí dosud neuskutečněné aktivity na následující kalendářní rok, nedodržení termínu dodávky objednaného zboží nebo zařízení apod.) nebylo možné v daném roce použít v souladu s jejich určením, byly ke konci roku nehospodárně utráceny. Přesun nevyužité podpory je vázán na písemné oznámení poskytovateli. Tím se zamezí nekontrolovatelným přesunům podpory v rozporu s účelem, na který byla poskytnuta. Zůstává zachován charakter podpory, neboť prostředky musí být použity k účelu, na který byly původně poskytnuty.

K § 27

Účel sociálního fondu je obdobný fondu kulturních a sociálních potřeb. Plnění fondu je povinné a je stanoven objem vkládaných finančních prostředků a jejich zdroj. Důvodem, proč se užití ponechává na vnitřním předpisu veřejné výzkumné instituce, je závislost na podmínkách veřejné výzkumné instituce a potřebách jejích zaměstnanců.

K § 28

Vlastnictví majetku je důležitým atributem, kterým se veřejná výzkumná instituce liší od státní příspěvkové organizace, která má pouze příslušnost hospodařit s majetkem, a od příspěvkové organizace územního samosprávného celku, která má majetek pouze ve správě.

Úprava vychází ze zásady, že veškerý hmotný a nehmotný majetek veřejné výzkumné instituce musí sloužit především výzkumu, popřípadě další nebo jiné činnosti. Toto ustanovení upravuje způsob převedení majetku, popřípadě i závazků týkajících se tohoto majetku, na veřejnou výzkumnou instituci, včetně časových lhůt (bez zbytečné prodlevy). Ustanovení omezuje převedení závazků na případy, kdy se závazky váží k vkládanému majetku a navíc se omezuje jejich poměrná výše vzhledem k hodnotě vkládaného majetku. Důvodem je, aby zřizovatel nemohl zřídit veřejnou výzkumnou instituci se závazky, které by záhy znemožnily její činnost. Toto omezení se vztahuje i na přeměnu stávajících příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce (transformaci) podle § 31.

Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitému majetku evidovanému v katastru nemovitostí ČR budou nabývána vkladem příslušného práva do katastru nemovitostí ČR.

Aby veřejná výzkumná instituce nemohla bez kontroly majetek převedený na ni zřizovatelem zcizit, váže se právo nakládat s majetkem na splnění některých podmínek. Kontrolu nad nakládáním s majetkem zajišťuje předepsaný souhlas zřizovatele a dozorčí rady, bez kterých jsou stanovené právní úkony neplatné (v případě sjednávání nájmů je nutný pouze souhlas dozorčí rady, nikoliv zřizovatele).

Ze stejného důvodu se v odstavci 8 stanovují veřejné výzkumné instituci přísné podmínky pro zakládání jiných právnických osob a pro vklady majetku do těchto osob.

Založení jiné právnické osoby veřejnou výzkumnou institucí za stanovených podmínek je umožněno z důvodů srovnatelnosti s obdobnými institucemi Evropské unie. Umožní se operativní sdružování s jinými výzkumnými institucemi a usnadní se realizace výsledků výzkumu dosažených veřejnou výzkumnou institucí (povinnost zachovat rovné podmínky zpřístupnění výsledků pro všechny subjekty je daná zákonem o podpoře výzkumu a vývoje a v plné míře se vztahuje i na právnické osoby založené veřejnou výzkumnou institucí).

Dalším nástrojem ochrany vloženého majetku jsou omezení pro zajišťování závazků jiných osob, zřizování zástavního práva k nemovitostem apod. uvedená v odstavci 9. Tyto úkony může veřejná výzkumná instituce provádět pouze za stanovených podmínek a pod dohledem (se souhlasem) zřizovatele a dozorčí rady.

K § 29

Ustanovení stanovuje, jakým způsobem bude veřejná výzkumná instituce účtovat. Požadavek na důsledné účetní oddělení nákladů a výnosů z hlavní činnosti, další a jiné činnosti se vztahuje zejména k pravidlům přípustnosti veřejné podpory. Veřejná výzkumná instituce musí mimo pochybnost prokázat, že poskytovanou veřejnou podporu na výzkum, která nenarušuje tržní prostředí, neužívá k podpoře jiné činnosti, při které se pohybuje na trhu jako jiné subjekty.

Požadavek na oddělenou evidenci uznaných nákladů v rámci institucionální podpory a účelové podpory je dán zákonem o podpoře výzkumu a vývoje a musí jej dodržovat každá osoba, která tuto podporu obdrží. Povinnost evidovat uznané náklady výzkumných záměrů a projektů vychází z nutnosti sledovat nejen náklady kryté veřejnými prostředky, ale i náklady, které je příjemce povinen krýt z neveřejných zdrojů. Povinnost evidovat uznané náklady nijak neomezuje povinnost evidovat kromě uznaných nákladů i případné další náklady.

Důvodem stanovení povinnosti ověřit účetní závěrku auditorem je potřeba zajistit důvěryhodnost veřejné výzkumné instituce. Výrok auditora je současně zprávou i pro zřizovatele a pro veřejnost, že hospodaření veřejné výzkumné instituce je v pořádku, vložený majetek není ohrožen a auditorem posuzovaná veřejná výzkumná instituce je zdravá.

K § 30

Povinnost zpracovat a zveřejnit jednou ročně výroční zprávu vychází z nutnosti informovat veřejnost o činnosti veřejné výzkumné instituce, neboť veřejná výzkumná instituce má vysokou míru samosprávnosti, využívá (zejména státem) převedeného majetku a ve své hlavní činnosti je výrazně podporována z veřejných prostředků. Výroční zpráva ve struktuře předepsané tímto ustanovením poskytne veřejnosti i obchodním partnerům veřejné výzkumné instituce např. informace o činnosti, hospodaření a finanční situaci, včetně výroku auditora k účetní závěrce, o složení orgánů i o změnách v uplynulém období. Seznam povinných náležitostí výroční zprávy umožňuje jednotlivé veřejné výzkumné instituce vzájemně srovnat. Výroční zpráva je zároveň důležitým podkladem pro hodnocení veřejné výzkumné instituce.

Zveřejnění výroční zprávy a její uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě je součástí informačních opatření vzhledem k veřejnosti a všem současným i budoucím obchodním partnerům veřejné výzkumné instituce, včetně zahraničních, o tom, že veřejná výzkumná instituce je důvěryhodným partnerem pro spolupráci ve výzkumu.

K § 31

K § 31 odst. 1 až 3

V tomto ustanovení se určuje, že všechny státní příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 1 zákona se ke stanovenému datu stávají veřejnými výzkumnými institucemi.

Je potřeba transformovat všechny výzkumné příspěvkové organizace, avšak vymezení těchto organizací obecným ustanovením se však ukázalo jako problematické z důvodu specifik v oblasti resortů zdravotnictví, obrany, kultury. Jakékoliv obecné vymezení „výzkumných příspěvkových organizací“ by bylo v praxi vykládáno nejednotně a transformace by tak mohla být zcela zablokována. Proto je po dohodě se zřizovateli okruh státních příspěvkových organizací určených k transformaci stanoven v příloze zákona.

Stanovení data, ve kterému musí být přeměna všech zákonem vymezených příspěvkových organizací provedena, je důvodem pro zařazení této části zákona mezi přechodná ustanovení, neboť uplynutím stanovené lhůty skončí transformace vymezených příspěvkových organizací.

Upravuje se proces zápisu veřejné výzkumné instituce vznikající přeměnou ze státní příspěvkové organizace do rejstříku veřejných výzkumných institucí, který nemá v tomto specifickém případě formu správního řízení, neboť k přeměně dochází ze zákona ke stanovenému datu, proto musí být k tomuto datu proveden i zápis. Zřizovatelům a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy se poskytuje dostatečná lhůta pro splnění všech souvisejících náležitostí.

K § 31 odst. 4 a 5

V odstavcích 4 a 5 se stanovuje způsob a doba převedení majetku z transformované příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci, včetně přechodu závazků a dalších aktiv a pasiv. Zřizovateli se v odstavci 4 umožňuje rozhodnout o majetku a závazcích, který nemá přejít do vlastnictví veřejné výzkumné instituce. Účelem je umožnit, aby veřejná výzkumná instituce získala transformací do vlastnictví pouze majetek nezbytný k plnění hlavní nebo další činnosti, aby nebyla zatížena majetkem nebo závazky s její činností nesouvisejícími nebo příliš zatěžujícími její rozpočet. Povinnost zřizovatele rozhodnout o majetku v souladu s účelem, pro který se veřejné výzkumné instituce zřizují, resp. transformují z příspěvkových organizací, je dána odkazem na postup podle § 28 odst. 1. Postup zřizovatele upravený v odstavci 4 a násl. se týká v souladu s příslušnými právními předpisy pouze příspěvkových organizací v jeho působnosti.

K § 31 odst. 6 až 8

V odstavcích 6 až 8 se upravuje postup pro transformaci příspěvkových organizací územních samosprávných celků odlišně s ohledem na jejich ústavou zaručená práva. K přeměně tohoto typu příspěvkových organizací dojde obdobným způsobem jako u státních příspěvkových organizací s tím, že zřizovatel (územní samosprávný celek) se může v zákonem stanovené lhůtě rozhodnout (nejde o přeměnu ze zákona).

K § 31 odst. 9 až 12

V odstavcích 9 až 12 se upravují náležitosti přechodu nemovitého majetku, postavení zaměstnanců a ručení za závazky, u obou forem přeměny společně.

K § 31 odst. 13

V odstavci 13 se zohledňuje oprávnění Akademie věd České republiky jako jediného ze zřizovatelů, slučovat nebo rozdělovat jí zřízené státní příspěvkové organizace, neboť před vlastní přeměnou bude muset Akademie věd České republiky provést strukturální změny svých pracovišť, aby takto vzniklé veřejné výzkumné instituce byly funkční z hlediska prováděného výzkumu nebo jeho infrastruktury i z hlediska ekonomického a organizačního.

K § 32

Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 1. července 2005, což je předpokládaná doba nabytí účinnosti zákona.

K příloze č. 1 zákona

V příloze zákona se v návaznosti na ustanovení § 31 odst. 1 jmenovitě stanovuje, které příspěvkové organizace se ke stanovenému datu stanou veřejnou výzkumnou institucí.

Uvedený výčet státních příspěvkových organizací vychází z písemného projednání s jednotlivými zřizovateli. Ve výčtu nejsou uvedeny příspěvkové organizace těch zřizovatelů, kteří zdůvodnili nevhodnost navrhované transformace:

1. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Český báňský úřad, Český statistický úřad a Národní bezpečnostní úřad nejsou zřizovateli žádné výzkumné instituce (příspěvkové organizace), transformace se jich tedy netýká.

2. V resortu Ministerstva kultury nebyly od r. 1990 zřízeny příspěvkové organizace, které by měly výzkum ve zřizovací listině uveden jako hlavní (převažující) činnost, u nich transformace na veřejnou výzkumnou instituci tedy nepřipadá v úvahu. Řada institucí zřízených Ministerstvem kultury provádí výzkum jako jednu z  mnoha činností v rámci výčtu hlavních činností, pro které byly zřízeny. Pro většinu z nich je výzkum neoddělitelnou součástí hlavní činnosti nebo základním prostředkem naplňování smyslu těchto institucí (u muzeí a galerií – vědecké získávání poznatků o přírodě a dějinách společnosti). Transformaci těchto příspěvkových organizací na veřejnou výzkumnou instituci zřizovatel nepovažuje za vhodnou, neboť by mohla negativně ovlivnit kvalitu a pestrost poskytovaných veřejných služeb a znamenala by také zvýšení nároků na státní rozpočet. Podle sdělení Ministerstva kultury bude v připravovaném návrhu zákona o veřejné podpoře kultury mj. řešena i otázka postavení veřejnoprávních institucí v této oblasti.

3. V resortu Ministerstva obrany již byla podle jeho sdělení transformace příspěvkových organizací zahájena – 2 výzkumné ústavy byly převedeny na organizační složky státu, u 3 výzkumných ústavů dochází v současné době k částečnému či úplnému začlenění do státních podniků, 1 výzkumný ústav zabývající se zdravotnickým výzkumem bude začleněn do stávající příspěvkové organizace – nemocnice. U zbývajících zdravotnických příspěvkových organizací je transformace nevhodná, neboť převažující část příjmů tvoří platby od zdravotních pojišťoven.

4. V resortu Ministerstva zdravotnictví se navrhuje k transformaci pouze 1 příspěvková organizace. Ostatní resortní pracoviště zabývající se výzkumem jsou takového charakteru, že pro ně transformace na veřejnou výzkumnou instituci není vhodná - ve zdravotnických zařízeních je výzkum vždy spojen s poskytováním vysoce specializované zdravotní péče, která je financována zejména prostřednictvím zdravotních pojišťoven; vyčlenění výzkumné činnosti nebo pracovišť se nedoporučuje. Podle sdělení Ministerstva zdravotnictví se předpokládá, že špičková zdravotnická zařízení zabývající se výzkumem budou transformována v rámci budoucí transformace všech dalších příspěvkových organizací v působnosti resortu.

V soustavě pracovišť (státních příspěvkových organizací) zřízených Akademií věd České republiky budou před přeměnou na veřejné výzkumné instituce uskutečněny některé strukturální změny (sloučení některých menších pracovišť, delimitační přesuny některých výzkumných a servisních úseků apod.). Účelem je zajistit optimální podmínky pro jejich výzkumnou činnost. Konkrétně vedení Akademie věd České republiky předpokládá, že z dnešních 64 příspěvkových organizací Akademie věd České republiky bude vzhledem k připravovaným restrukturalizačním změnám skutečný počet nově vzniklých veřejných výzkumných institucí nižší než je současný počet pracovišť Akademie věd České republiky.

K příloze č. 2 přílohy zákona

Podle informací příslušných krajských úřadů nejsou územní samosprávné celky, mimo vyjmenovaných v příloze č. 2, zřizovateli příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem (kraj Vysočina, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Hl. město Praha), popřípadě se jimi zřízené příspěvkové organizace výzkumem zabývají pouze v rámci jiných činností (např. hvězdárny a planetária, zoologické zahrady, krajské nemocnice, galerie, muzea). Transformace na veřejnou výzkumnou instituci se pro tyto typy organizací nehodí z obdobných důvodů jako se uvádějí např. u Ministerstva kultury a Ministerstva zdravotnictví.

V Praze dne 8. prosince 2004

předseda vlády

JUDr. Stanislav Gross v. r.

místopředseda vlády pro ekonomiku

Ing. Martin Jahn v. r.

ministryně školství, mládeže a tělovýchovy

JUDr. Petra Buzková v. r.