zákon č. 341/2015 Sb.

V souvislosti s předkládanou novelizací právní úpravy činnosti cestovních kanceláří a cestovních agentur uvádíme vybraná data z této oblasti cestovního ruchu, týkající se počtu subjektů na trhu, jejich formy, tržby a počty pracovníků včetně mezd (čerpáno z materiálu „Hodnocení a predikace vývoje cestovního ruchu ČR – III. Etapa do září 2012“, zpracovala firma Magconsulting s. r. o. v září 2012):

Níže uvedená data dále ukazují počty podniků a podnikatelské struktury cestovních kanceláří a agentur (včetně jiných rezervačních a souvisejících činností) podle nové klasifikace CZ NACE N 79 k poslednímu dni v měsíci červnu 2012. V meziročním srovnání se ukazuje mírné snižování počtu firem a jejich zaměstnanců.

Cestovní kanceláře, agentury a jiné rezervační činnosti k 30. 6. 2012 – počty podniků

Počty organizací podle právních forem a NACE 3

Sekce, oddíl, skupina CZ

celkez toho z PO zejména NACE mFO PO OS AS družstvSP ZO a a ostatní

Činnost cestovních

agentur, kanceláří a jiné11

rezervační a související

299 8 863 2 436 2 146 50 9 0 231

činnosti 79.1 Nezařazeno 4 4 0 0 0 0 0 0

Činnost cestovních

N

agentur a

79.1

cestovních 7 953 5 623 2 330 2 095 47 9 0 179 kanceláří Ostatní rezervační a související činnosti

79.9

(vč. 3 342 3 236 106 51 3 0 0 52 průvodcovských) Pramen: RES ČSÚ

Podnikatelské struktury CK a CA ve velikosti podniků (počtu zaměstnanců)

k 30. 6. 2012 podle CZ-NACE Podniky s počtem pracovníků

OddíFO,Celke

100 –500 –1000 a

lPO0 1 – 19 20 – 99 m

499999více

FO

8 542 318 3 0 0 0 8 863 PO 1 317 1 045 67 6 0 1 2 436

celke

N

m 9 859 1 363 70 6 0 1 11 299

Pro porovnání stav k 31. 3. 2011

FO 8 663 312 3 0 0 0 8 978 PO 1 355 990 68 8 1 0 2 422

celke

m 10 018 1 302 71 8 1 0 11 400

Pramen: RES ČSÚ

K ekonomickým výsledkům NACE 79 uvádíme níže porovnání údajů vždy za první čtvrtletí běžného roku, od roku 2008. Celkové tržby za prodané zájezdy se za první čtvrtletí zvýšily o 756 mil. (+ 9,9 %). Ze souhrnného přehledu vyplývá mírně navyšující se stav počtu zaměstnanců a rostoucí průměrná hrubá měsíční mzda na jednu fyzickou osobu. Ta se v prvním kvartálu letošního roku v meziročním srovnání zvýšila o cca 2 045 Kč. Taktéž ostatní ekonomické ukazatele v meziročním srovnání rostou.

Ekonomické výsledky CK a CA za 1. čtvrtletí let 2008 - 2012 – NACE 79

I. čtvrt.I. čtvrt.I. čtvrt.I. čtvrt.I. čtvrt. 20082009201020112012

Pracovníci celkem 13 161 13 063 12 244 11 781 12 228

v tom počet pracujících majitelů a spolupracujících členů domácnosti 4 182 4 339 4 119 3 969 4 124 průměrný evidenční počet zaměstnanců ve FO 8 979 8 724 8 125 7 812 8 104

Mzdy (bez ostatních osobních nákladů) v mil. Kč 481 498 502 502 570 Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 FO v Kč 17 835 19 021 20 603 21 415 23 460 Tržby celkem v mil. Kč 7 929 8 964 7 703 7 622 8 378

v tom tržby za zboží v mil. Kč

45 36 105 86 118

tržby za vlastní výrobky a služby v mil. Kč 7 884 8 928 7 598 7 535 8 261

Tržba na pracovníka tis. Kč 602,4 686,2 629,2 646,9 685,2 Výkony vč. OM v mil. Kč 7 896 8 933 7 648 7 576 8 327 Výkonová spotřeba v mil. Kč 7 158 7 717 6 623 6 428 7 227 Účetní přidaná hodnota v mil. Kč 738 1 215 1 025 1 147 1 100 Podíl účetní přidané hodnoty na výkonech v % 9,3 13,6 13,4 15,1 13,2

Pramen: ČSÚ

Ekonomické výsledky CK a CA v roce 2011 – NACE 79

I/4 II/4 III/4 IV/4 2011

Pracovníci celkem 11 638 11 824 12 447 12 082 11 998

v tom počet pracujících majitelů a spolupracujících členů domácnosti 3 974 3 974 4 529 4 178 4 164 průměrný evidenční počet zaměstnanců ve FO 7 664 7 850 7 918 7 904 7 834

Mzdy (bez ostatních osobních nákladů) 478 508 522 497 2 005 v mil. Kč Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 FO v Kč 20 812 21 550 21 970 20 976 21 331 Tržby celkem v mil. Kč 7 497 9 769 16 192 8 093 41 552

v tom tržby za zboží v mil. Kč 20 72 91 63 245 tržby za vlastní výrobky a služby v mil. Kč 7 477 9 697 16 102 8 030 41 307

Tržba na pracovníka tis. Kč

644,2 826,3300,9 669,8 3 463,4

Výkony vč. OM v mil. Kč 7 481 9 713 16 107 8 039 41 339 Výkonová spotřeba v mil. Kč 6 353 8 888 13 470 7 696 36 408 Účetní přidaná hodnota v mil. Kč 1 128 825 2 636 342 4 931 Podíl účetní přidané hodnoty na výkonech v % 15,1 8,5 16,4 4,3 11,9

Pramen: ČSÚ

Přehled o aktivních cestovních kancelářích, přerušeném podnikání, zrušených koncesích, kladných stanoviscích vydaných MMR k žádostem o koncesi, záporných stanoviscích vydaných MMR k žádostem o koncesi a o úhrnu kladných stanovisek od roku 2000 do příslušného roku, (2009 až 2013):

celkem kladných záporná

aktivnípřerušenzrušenkladnástanovisek

rok stanoviska

CKoostanoviska MMRMMR od roku

MMR

2009 1066 300 445 108 0 1841 2010 1064 302 510 83 1 1924 2011 1039 346 534 106 2 2030 2012 1092 432 564 80 2 2110 2013 558 626 81 6 2191

Pramen: MMR

V roce 2013 bylo evidováno 1040 „aktivních“ cestovních agentur, resp. 1218 provozoven.

Identifikace dotčených subjektů

Subjekty dotčenými navrhovanou novelou jsou spotřebitelé (klienti cestovních kanceláří a cestovních agentur). Navrženými opatřeními dojde k posílení jejich ochrany v případě úpadku cestovní kanceláře, zlepšení jejich informovanosti a to jak v případě uvedení informace zprostředkování zájezdu prostřednictvím cestovní agentury, kdy musí být informace týkající se toho, kdo je organizátorem zájezdu (tj. o jakou cestovní kancelář se jedná), jakož i další podstatné informace o zájezdu, zřetelně uvedena na stejné úrovni internetové stránky v případě prodeje zájezdu prostřednictvím internetu.

Dalšími dotčenými subjekty jsou provozovatelé cestovních kanceláří a provozovatelé cestovních agentur. Pro provozovatele cestovních kanceláří se zavádí rozšíření jejich povinností vůči ministerstvu (např. nově se zavádí povinnost předložit originál či úředně ověřenou kopii platné pojistky). Ministerstvo následně tuto pojistku uveřejní v seznamu cestovních kanceláří veřejně přístupném na svých internetových stránkách. Dle § 2777 odst. 2 občanského zákoníku uvede pojistitel v pojistce alespoň následující údaje: číslo smlouvy, určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby nebo způsobu, jakým bude určena, pojistnou událost a pojistné nebezpečí a pojistnou dobu. Dalším zásadním rozšířením povinností pro provozovatele cestovních kanceláří je např. povinnost vést za každý kalendářní měsíc průkaznou evidenci o prodaných zájezdech včetně výše tržeb za tyto jednotlivé zájezdy a poukazy na zájezd a povinnost předložit ministerstvu novou pojistnou smlouvu. Novou pojistnou smlouvou se rozumí i její prodloužení na další pojistné období. Cestovní agentura je nově povinna v případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek uvést informaci pro kterou cestovní kancelář je prodej zprostředkováván na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o prodávaném zájezdu.

Do výčtu dotčených subjektů navrhovanou novelou patří i pojišťovny poskytující pojistný produkt povinného pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Povinnosti pojišťoven rozšiřuje dále novela o povinnosti vůči ministerstvu, zejména se jedná o doručení nové pojistné smlouvy či doručení změny pojistné smlouvy.

Popis cílového stavu

Hlavním cílem Návrhu zákona je uvedení terminologie Zákona do souladu s občanským zákoníkem, zejména části týkající se povinného pojištění záruky, a zajištění zvýšené ochrany a jistoty zákazníka v případě úpadku cestovní kanceláře v plném rozsahu jeho nároků tak, jak je definuje Směrnice. Návrh Zákona proto obsahuje zpřesňující ustanovení o povinném pojištění cestovní kanceláře proti úpadku tak, aby byla jednoznačně, transparentně a beze zbytku zajištěna ochrana zákazníků odpovídající Směrnici a byly tak co možná nejvíce eliminovány snahy o výklad Zákona v neprospěch samotných zákazníků.

Návrh zákona předkládá MMR především na základě vyhodnocení současného stavu v oblasti podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur po řadě konzultací se zástupci odborné veřejnosti (zástupci asociací cestovních kanceláří a agentur, asociace pojišťoven, spotřebitelských organizací a dalších) jako i konzultací se zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dalším impulzem k předložení novely je skutečnost, že se zpozdila revize Směrnice, na kterou MMR čekalo, aby mohlo do případné novely Zákona již implementovat prvky z provedené revize Směrnice.

Přehled novelizačních bodů v předkládané novele Zákona:

 změna názvu zákona;  upravení definice zájezdu;  sjednocení terminologie Zákona s terminologií občanského zákoníku;

 zlepšení informovanosti spotřebitele o tom, kdo pořádá (organizuje) zájezd prodávaný zprostředkovatelem, tedy cestovní agenturou nebo jinou cestovní kanceláří prostřednictvím internetu (jedná se zejména o on-line prodej zájezdu);  zahrnutí ceny zaplacené za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (poukaz na zájezd) do ceny zájezdu;  legislativně technické úpravy související se sjednocením terminologie s živnostenským zákonem (např. nahrazení pojmu „koncesní listina“ pojmem „koncese“);  zavedení povinnosti pro žadatele o koncesi předložit doklad o zaplacení pojistného jakožto součásti žádosti o koncesi;  zavedení ministerstvem vedeného veřejně přístupného seznamu cestovních kanceláří;  rozšíření povinného pojištění záruky pro případ úpadku o zahrnutí pojistného plnění v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně;  zpřesnění ustanovení o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře tak, aby nebylo možné je vykládat jinak než tak, jak upravuje Směrnice, tedy pojištění musí krýt veškeré zákonné nároky zákazníků v plné výši;  upřesnění ustanovení týkající se terminologie „škodné“ a „pojistné“ události;  zavedení povinnosti pro cestovní kanceláře vést za každý kalendářní měsíc průkaznou evidenci o prodaných zájezdů včetně výše tržeb za tyto zájezdy;  zavedení informačních povinností pro cestovní kanceláře a pojišťovny;  založení oprávnění pro MMR pozastavit oprávnění cestovní kanceláře prodávat další zájezdy nebo rozšiřovat platné smlouvy na zájezdy v případě podezření na nedostatečné pojištění;  stanovení dozoru nad dodržováním zákona, včetně upřesnění podmínek výkonu dozoru MMR;  stanovení správních deliktů provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur při neplnění povinností stanovených Zákonem včetně sankcí;  legislativně technické zpřesnění textu ustanovení obsahujícího definici lyžařského areálu.

Zhodnocení rizika

Nejednotnost, byť v praxi ojedinělá, výkladu konkrétních ustanovení o povinném pojištění záruky pro případ úpadku může vést ke vzniku rizika pro zákazníky cestovních kanceláří. S tím souvisí i nebezpečí nesplnění jejich případných nároků pojišťovnami v případě úpadku cestovní kanceláře v plné výši a rozsahu stanoveném Zákonem. Jde především o odpovědnost pojišťovny, aby touto zárukou pokrývala všechny sjednané smlouvy o zájezdu tak, aby zákazníci byli v každém okamžiku v plné výši chráněni před důsledky jejího úpadku. Pojišťovna nese riziko realizace této záruky.

Ministerstvo se zaměřilo na provedení zejména takových úprav v zákoně, které budou mít preventivní účinek, budou eliminovat vznik podmínek pro případné podvodné jednání a zamezí různému výkladu ustanovení týkajících se zejména povinného pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře.

Pro lepší ilustraci možných rizik je k Důvodové zprávě přiložena Příloha č. 1 - Přehled úpadků cestovních kanceláří od roku 2002.

V rámci zhodnocení rizik dodatečné regulace pro cestovní kanceláře a pojišťovny zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) zastává názor, že v souvislosti s navrhovanou právní úpravou dojde k zátěži cestovních kanceláří a pojišťoven. Jedná se však o zátěž v podobě zejména časových nákladů. Nově zaváděná povinnost cestovních kanceláří předkládat originál či ověřenou kopii platné pojistky ministerstvu a případně mu poskytovat další informace související s uzavřením pojistné smlouvy je založena na výstupech z existujících údajů a informací, které cestovní kancelář běžně vytváří a jsou u ní k dispozici. Tato povinnost tudíž neznamená nepřiměřenou zátěž ani překážku v podnikání, byť určité mírné zatížení těmto cestovním kancelářím zřejmě přinese. Vzhledem k dosavadním zkušenostem v souvislosti s úpadky cestovních kanceláří zejména v posledních dvou letech je však toto nepatrné zvýšení administrativního zatížení cestovních kanceláří zcela zanedbatelné s ohledem na hlavní cíl novely Zákona, kterým je dosažení vyšší jistoty spotřebitele ve smluvním vztahu, založeném smlouvou o zájezdu v případě úpadku cestovní kanceláře.

Zpracovatel se domnívá, že pojistné v rámci povinného pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebude podstatně zvýšeno, nicméně otázka nastavení výše pojistného je čistě bilaterálním vztahem mezi pojišťovnou a cestovní kanceláří.

Ve vztahu k zákazu diskriminace nevykazuje platný právní stav nutnost úprav.

Návrh variant řešení k jednotlivým navrhovaným legislativním bodům právní úpravy

Platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (poukaz na zájezd)

Varianta 0

Nulová varianta znamená ponechání současného stavu, kdy cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (poukaz na zájezd) není zahrnutý do pojištění pro případ úpadku.

Varianta 1

Varianta 1 spočívá v přijetí ustanovení, dle kterého se cenou zájezdu rozumí rovněž cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu. Tyto platební prostředky v praxi bývají označovány nejčastěji jako „poukaz na zájezd“ nebo „dárkový poukaz na zájezd“. Vzhledem k tomu byla zavedena legislativní zkratka „poukaz na zájezd“. Oprávněným k pojistnému plnění pojišťovnou v případě úpadku cestovní kanceláře je držitel tohoto poukazu na zájezd.

Informovanost spotřebitele o tom, kdo pořádá zájezd, jehož prodej

zprostředkovává zprostředkovatel prostřednictvím internetu

Varianta 0

Nulová varianta znamená ponechání současného stavu, kdy provozovatel cestovní agentury není povinen uvést informaci o tom, kdo je organizátor zájezdu (tj. cestovní kancelář) v případě elektronických forem na stejné úrovni internetové stránky jako další informace o zájezdu. Tato informace pak může být uvedena v dalších vrstvách internetové prezentace a zanikne tím její důležitost pro zákazníka. Ponechání tohoto stavu vede k nedostatečnému nebo nepřehlednému informování spotřebitele o tom, kdo zájezd organizuje a kdo je zprostředkovatelem, zákazník tak nemá mnohdy možnost regulérního výběru cestovní kanceláře.

Varianta 1

Tato varianta spočívá v přijetí navrhované změny v tom smyslu, že informace o tom, kdo organizuje zájezd (cestovní kancelář organizující zájezd), kdo je zprostředkovatel zájezdu (cestovní agentura) a další informace o zájezdu musí být zřetelně uvedeny na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu. Pakliže jsou podstatné informace o zájezdu (např. cena zájezdu, místo pobytu, termín zahájení a ukončení zájezdu) uvedeny na různých úrovních internetových stránek, pak informace o tom, kdo organizuje zájezd, musí být uvedena na každé této úrovni. Potenciální klient se tak nemusí zdlouhavě „proklikávat“ různými vrstvami internetové stránky za účelem zjištění toho, kdo organizuje zájezd. Toto opatření přispěje k vyšší ochraně spotřebitele (klienta cestovní kanceláře), ke zvýšení jeho informovanosti a orientaci na trhu cestovního ruchu.

Úprava pojmu „koncesní listina“ na pojem „koncese“

Varianta 0

Nulová varianta ponechá pojem koncesní listina, který však není v souladu s terminologií zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento nesoulad v terminologii by mohl vést k nejasnostem ve výkladu zákona.

Varianta 1

Varianta 1 zavádí pojem „koncese“, čímž bude zajištěn soulad s terminologií zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Podmínky udělení koncese

Varianta 0

Nulová varianta znamená ponechání stávajícího ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) Zákona č. 159/1999 Sb. beze změn. To znamená, že žadatel o koncesi přikládá k žádosti „platnou“ pojistnou smlouvu.

Varianta 1

Varianta 1 představuje doplnění ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) o předložení dokladu o zaplacení pojistného, pojistky a platných pojistných podmínek. Tato úprava reaguje na konkrétní případ úpadku podnikající fyzické osoby, kdy tato měla uzavřenu platnou smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku, avšak nezaplatila pojišťovně pojistné ani spoluúčast a účinnost smlouvy tedy nikdy nenastala, tudíž pojišťovna neposkytla při úpadku cestovní kanceláře pojistné plnění zákazníkům. Zavedení povinnosti předložit doklad o zaplacení pojistného bude sloužit jako preventivní opatření, aby bylo podobným situacím v budoucnu zamezeno. Účelem zpřísnění podmínek pro vydání koncese je zvýšení ochrany klientů cestovní kanceláře.

Zavedení veřejně přístupného seznamu cestovních kanceláří

Varianta 0

Nulová varianta by znamenala ponechání současného stavu, to znamená nevedení ministerstvem žádného veřejně přístupného seznamu cestovních kanceláří.

Varianta 1

Varianta 1 představuje doplnění § 5 o nový odstavec 5, podle kterého ministerstvo povede na svých internetových stránkách veřejně přístupný seznam cestovních kanceláří. Z daného seznamu se spotřebitel zejména dozví, zda a u jaké pojišťovny je cestovní kancelář pojištěna proti úpadku. V tomto seznamu bude též zveřejněn údaj o tom, zda cestovní kancelář má zákaz uzavírat smlouvy o zájezdu a rozšiřovat smlouvy již uzavřené na základě pravomocného rozhodnutí ministerstva podle § 10a odst. 2 písm. b).

Zpřesnění ustanovení o povinném pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře

a) zahrnutí ceny zaplacené za poukaz na zájezd do plnění, na které má právo zákazník v případě úpadku cestovní kanceláře

Varianta 0

Nulová varianta spočívá v nezahrnutí ceny zaplacené za poukazy na zájezd do pojistného plnění, na které má zákazník právo v případě úpadku cestovní kanceláře.

Varianta 1

Tato varianta spočívá v doplnění § 6 odst. 1 písm. b), na základě kterého zákazníkovi cestovní kanceláře vzniká právo na pojistné plnění, i v případě, že cestovní kancelář z důvodu svého úpadku, mu nevrátí cenu zaplacenou za poukaz na zájezd.

b) zpřesnění rozsahu smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku Varianta 0

Nulová varianta spočívá v ponechání ne zcela přesného stávajícího ustanovení § 6 odstavce 3 ohledně dopadu nové pojistné smlouvy na zájezdy prodané v době platnosti staré pojistné smlouvy.

Varianta 1

Nový odstavec 4 v § 6 zpřesňuje a zpřehledňuje stávající znění ustanovení § 6 odst. 3. Zpřesnění spočívá v tom, že je výslovně uvedeno, že pojištění pro případ úpadku se vztahuje rovněž na zaplacené poukazy na zájezd. Rovněž se stanoví, že pojistná smlouva musí být sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré prodané v době platnosti této smlouvy, ledaže cestovní kancelář uzavře novou pojistnou smlouvu, která se vztahuje i na smlouvy o zájezdu, uzavřené před jejím uzavřením (včetně zaplacených poukazů na zájezd). Cílem navrhovaného upřesnění je, aby každý jednotlivý zájezd byl vždy kryt pojištěním, a to buď starou pojistnou smlouvou, anebo novou pojistnou smlouvou.

c) zahrnutí pojistného plnění v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně

Varianta 0

Nulová varianta by znamenala nedoplnění stávajícího § 6 o nový odstavec 4, kdy by nebylo zahrnuto pojistné plnění v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně.

Varianta 1

Varianta 1 stanoví, že ve smlouvě o pojištění pro případ úpadku nesmí být vyloučeno pojistné plnění pojišťovnou v případě, že úpadek byl způsoben úmyslně. Navrhovaná úprava reaguje na rozhodnutí SD EU ve věci C-134/11 Blödel-Pawlik ukládá sjednat pojistnou smlouvu tak, aby pojistitel byl povinen plnit i v případě, že úpadek cestovní kanceláře bude způsoben úmyslně.

d) limit pojistného plnění Varianta 0

Nulová varianta by znamenala ponechání stávajícího znění § 8, ve kterém je konkrétní právní úprava pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře beze změn. V praxi dochází k pokusům o nesprávný výklad stávajícího znění Zákona. To v některých případech úpadku cestovních kanceláří ztěžuje zákazníkům těchto zkrachovalých cestovních kanceláří účinné domožení se svých práv předvídaných Směrnicí. Předkladatel novely Zákona, jak je již uvedeno výše v Důvodové zprávě, zastává stanovisko, že Směrnice je v současné době plně Zákonem implementována.

Varianta 1

Zákon stanoví povinnost pojištění záruky pro případ úpadku jako podmínku, bez které cestovní kancelář nemůže vykonávat svou činnost. Doposud platné znění Zákona bylo založeno na předpokladu, že smluvní strany pojistné smlouvy budou spolupůsobit k tomu, aby sjednané pojištění v případě úpadku cestovní kanceláře bylo pro zákazníka dostatečnou zárukou repatriace či vrácení vložených prostředků v případě, že cestovní kancelář nesplní své závazky ze smlouvy o zájezdu (dříve z cestovní smlouvy). Z tohoto důvodu také Zákon založil povinnost cestovní kanceláře poskytnout pojišťovně potřebné podklady, zavedl povinný rozsah pojistného plnění, povinnou minimální pojistnou částku a počítal, byť to nebylo explicitně upraveno, s aktivní rolí pojišťoven při posuzování podmínek pro sjednání pojistné smlouvy, určování pojistných podmínek, sjednávání konkrétní pojistné částky atd. Vzhledem k tomu, že tato úprava zapracovává Směrnici, zůstávají základní principy v návrhu novely Zákona zachovány. Návrh zákona tak v oblasti definování dostatečné záruky repatriace či vrácení vložených prostředků pro zákazníka pouze upřesňuje v § 6 až § 8 požadavky na pojistnou smlouvu o povinném pojištění záruky pro případ úpadku a výslovně upravuje úlohu pojistitelů včetně následků, pokud pojistitel této úloze nedostojí. Zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) dospěl k závěru, že je žádoucí učinit patřičné kroky k větší informovanosti klientů (zákazníků) cestovních kanceláří tak, aby tito měli možnost na veřejně přístupné databázi zjistit, zda konkrétní cestovní kancelář je pojištěna pro případ úpadku, u jaké pojišťovny, a pro jaké období. Tím, že zákazník bude mít do této databáze přístup, bude se moci informovaně rozhodnout (učinit informované rozhodnutí) – vybrat si pro sebe vhodnou cestovní kancelář.

Návrh zákona stanoví v souladu s ustanovením § 2779 a násl. občanského zákoníku přímo zákonem některé požadavky na obsah, pojistné smlouvy o povinném pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Podle platné úpravy Zákona nesmí být limit pojistného plnění zásadně nižší než 30% plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Nově se stanoví, že je-li ujednán limit pojistného plnění, musí tento činit minimálně 4 000 000,- Kč v případě, že cestovní kancelář organizuje, nabízí a prodává zájezdy, jejichž součástí je letecká nebo námořní lodní doprava, a 1 000 000,- Kč v případě, že cestovní kancelář organizuje, nabízí a prodává pouze zájezdy, jejichž součástí není letecká nebo námořní lodní doprava. Cestovní kancelář a pojišťovna jsou povinny zvýšit dohodnutý limit pojistného plnění, pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dohodnutý limit pojistného plnění by vedl k omezení rozsahu práva na pojistné plnění vyplývajícího z § 6 odst. 1.

Na základě požadavku Ministerstva financí byla do § 8 odst. 2 doplněna následující věta: „Musela-li si být pojišťovna při uzavírání pojistné smlouvy nebo v průběhu trvání pojištění vědoma, že ujednaný limit pojistného plnění nezajišťuje rozsah pojistné ochrany podle věty první, nemůže v případě pojistné události omezit pojistné plnění ujednaným limitem.“ Jde o zmírnění odpovědnosti pojišťovny za sjednaný limit pojistného plnění v případech, kdy ani při vynaložení veškerého úsilí nemůže ovlivnit jednání cestovní kanceláře. Je především na její odpovědnosti, aby touto zárukou pokrývala všechny sjednané smlouvy o zájezdu tak, aby zákazníci byli v každém okamžiku v plné výši chráněni v důsledku jejího úpadku.

Z hlediska platné právní úpravy pojištění tak nadále platí, že pojistník a pojistitel (cestovní kancelář a pojišťovna) sjednají pojistnou smlouvu na základě kvalifikovaného posouzení pojistného nebezpečí (pojistným nebezpečím se rozumí možná příčina vzniku pojistné události, tedy např. nedostatek obezřetnosti při provozování cestovní kanceláře, vývoj situace v destinacích, úpadek smluvního partnera apod., ale v krajním případě též úmyslné jednání provozovatele cestovní kanceláře), pojistného rizika (pojistným rizikem se rozumí míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím, tedy nakolik je možné, aby nastalé pojistné nebezpečí vyvolalo pojistnou událost), popř. na základě dalších skutečností, a k tomu dohodnou konkrétní výši pojistného plnění – minimálně 30% z plánovaných tržeb za zájezdy, popř. z tržeb za zájezdy v loňském roce, je-li plán nižší, nejméně však výše uvedené minimální absolutní hodnoty (4 mil., 1 mil. Kč), a výši pojistného. Limit pojistného plnění musí být sjednán vždy tak, aby pojišťovna poskytla dostatečné záruky vyplývající z § 6 odst. 1, (tzn. pro zajištění navrácení vložených prostředků a pro návrat spotřebitele z místa pobytu v zahraničí do České republiky). Resp. pojišťovna nesmí omezit plnění ani v důsledku nedostatečně sjednaného pojistného limitu. Dohled nad dodržováním Zákona pojišťovnami včetně ukládání sankcí přísluší České národní bance podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (§ 84 a násl.). Pojištění záruky pro případ úpadku lze sjednat pouze u pojišťovny, která je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost a provozovat pojištění záruky (kauce) podle přílohy č. 1 bodu 15 tohoto zákona.

e) povinnost cestovní kanceláře vést průkaznou evidenci

Varianta 0

Dle nulové varianty není povinností cestovní kanceláře vést průkaznou evidenci o počtu prodaných zájezdů včetně výše tržeb za tyto zájezdy za každý kalendářní měsíc.

Varianta 1

Varianta 1 stanoví povinnost pro cestovní kancelář vedení za každý kalendářní měsíc průkazné (prokazatelné) evidence o počtu prodaných zájezdů a o výši tržeb za tyto zájezdy včetně tržeb za poukazy za zájezd. Za nesplnění této povinnosti je možno uložit pokutu do výše 500 tis. Kč. Účelem zavedení této povinnosti je zvýšení spolehlivosti údajů, které cestovní kancelář poskytuje pojišťovně.

f) spoluúčast cestovní kanceláře

Varianta 0

Varianta 0 znamená ponechání stávající právní úpravy, podle které výše částky, jíž se cestovní kancelář podílí na pojistné události (spoluúčast) nesmí být nižší než 2% ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů.

Varianta 1

Podle § 2815 občanského zákoníku lze v pojistné smlouvě dohodnout, že osobě, které vzniká právo na pojistné plnění, půjde k tíži část škody (spoluúčast). Podle Zákona však má podíl pojištěné cestovní kanceláře na pojistné události zvláštní funkci – je zdrojem prostředků na úhradu repatriace, kterou pojišťovna zajišťuje obvykle ještě v době, kdy nemusí být zcela zřejmé, že nastala pojistná událost, a že bude tedy povinna plnit. Návrh zákona obsahuje ustanovení § 8 odst. 5, které zní „Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se cestovní kancelář podílí na pojistném plnění (spoluúčast), nesmí být tato ujednaná spoluúčast k tíži zákazníka. Plnění v rozsahu a výši stanovené v § 6 odst. 1 poskytuje zákazníkům vždy pojišťovna.“ Účelem navrhované úpravy je vyloučit, aby v případě sjednání spoluúčasti, byl dotčen zákazník. Návrh výslovně stanoví, že tím, kdo se podílí na pojistném plnění v případě sjednané spoluúčasti, je cestovní kancelář (nikoliv tedy obecně „oprávněná osoba“, v níž by bylo možné výkladem hledat i zákazníka) s tím, že zákazník bez ohledu na sjednanou spoluúčast obdrží celé plnění od pojišťovny, a pojišťovna se případně vypořádá s pojistníkem, tedy s cestovní kanceláří. Tím je eliminována možnost obvyklého postupu, totiž započtení spoluúčasti proti pojistnému plnění. Dne 7. 11. 2012 proběhlo jednání s MF ČR k uplatněným připomínkám v rámci meziresortního připomínkového řízení. MMR ČR prosazuje smluvní volnost pro pojišťovnu a CK při sjednání spoluúčasti a její výše. Po vysvětlení MF stanovisko předkladatele přijalo. Do

§ 8 odst. 3 byla na základě doporučující připomínky MS doplněna věta: „Případná sjednaná

spoluúčast nesmí být k tíži zákazníka cestovní kanceláře.“

g) informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny

Varianta 0

Varianta 0 znamená nerozšířit novelu zákona o ustanovení vymezující informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny.

Varianta 1

Zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) dospěl k závěru, že je žádoucí učinit patřičné kroky k větší informovanosti klientů (zákazníků) cestovních kanceláří tak, aby tito měli možnost na veřejně přístupné databázi zjistit, zda konkrétní cestovní kancelář je pojištěna pro případ úpadku, u jaké pojišťovny a pro jaké období. Tím, že zákazník bude mít do této databáze přístup, bude se moci informovaně rozhodnout (učinit informované rozhodnutí). V Návrhu zákona se nově navrhuje upravit povinnost pojišťovny informovat ministerstvo o změně pojistné smlouvy v souvislosti s nárůstem tržeb za zájezdy a o odmítnutí uzavřít pojistnou smlouvu a dále povinnost pojišťovny poskytnout ministerstvu podrobnější informace a údaje na vyžádání. Dále se navrhuje stanovit pojišťovně povinnost informovat ministerstvo nejméně pět pracovních dnů předem o okamžiku zániku pojištění, pokud je výpovědní doba kratší, než deset pracovních dnů, nebo o konci lhůty, kterou stanovila cestovní kanceláři v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části. Pojištění zaniká podle § 2802 až § 2807 občanského zákoníku zejména uplynutím doby, nezaplacením pojistného, dohodou, nebo výpovědí. Ustanovení § 2790 a násl. občanského zákoníku upravují dále práva pojistitele pro případ, že se v době trvání pojištění pojistné riziko podstatně zvýší do té míry, že by pojistitel uzavřel smlouvu za jiných podmínek, pokud by pojistné riziko existovalo ve zvýšené míře již při uzavírání smlouvy, popř. že by smlouvu neuzavřel za takových podmínek vůbec. S výjimkou zániku pojištění dohodou a výpovědí do dvou měsíců od uzavření smlouvy (výpovědní doba osm dní) zná pojišťovna okamžik zániku smlouvy v zásadě nejméně jeden měsíc předem. Cílem navrhovaného ustanovení je zajistit včasnou informovanost ministerstva o blížícím se zániku povinného pojištění záruky cestovní kanceláře, aby případně mohlo lépe využít svých dozorových oprávnění a přispět tak k tomu, aby na ukončené pojištění navazovalo nové odpovídající pojištění. Pokud jde o zánik pojištění dohodou, aby pojišťovna mohla své povinnosti podle navrhovaného ustanovení dostát, nezbývá, než aby v dohodě byl sjednán jako den zániku pojištění takový den, který bude následovat po uplynutí uvedené lhůty, popř. aby si při sjednávání pojištění vymínila, že návrh na ukončení pojištění dohodou jí musí být cestovní kanceláří doručen nejméně tolik dnů před zamýšleným dnem zániku pojištění, aby byla schopna uvedenou povinnost splnit. Pojišťovna oznamuje očekávaný zánik pojištění; jestliže bude před koncem pojištění uzavřen dodatek k pojistné smlouvě, jímž bude sjednáno nové pojištění na další období, popř. bude uzavřena nová pojistná smlouva, dozví se to ministerstvo podle § 8a odst. 3 a 4. V případě, že poslední informací, kterou ministerstvo získá, bude informace o dni zániku pojištění, může nejpozději v následující den konat, ověřit stav pojištění a případně přijmout odpovídající opatření

Zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) dospěl při zpracování k závěru, že řádně zpracovaný podnikatelský záměr je nezbytnou podmínkou takové pojistné smlouvy, která uspokojí v případě pojistného plnění všechny oprávněné klienty (zákazníky) cestovní kanceláře, která je v úpadku.

Dozor nad dodržováním Zákona

Varianta 0

Nulová varianta představuje ponechání stávající právní úpravy, podle které MMR pouze vydává stanovisko k žádosti žadatele o vydání koncese pro příslušný živnostenský úřad a dále jako orgán vydávající toto stanovisko má možnost v souladu s § 58 odst. 2 živnostenského zákona pouze podat příslušnému živnostenskému úřadu návrh na zrušení, případně pozastavení koncese na provozování živnosti cestovní kanceláře v případě, že podnikatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo Zákonem. Jinou ingerenci v oblasti dozoru nad cestovními kancelářemi Zákon MMR neumožňuje.

Varianta 1

Varianta 1 představuje doplnění ustanovení o dozoru nad plněním jednotlivých povinností zakotvených v Zákoně cestovními kancelářemi a cestovními agenturami. Dozor nad jednotlivými povinnostmi uloženými Zákonem cestovní kanceláři nebo cestovní agentuře vykonávají příslušné živnostenské úřady s výjimkou některých povinností, kdy dozor vykonává MMR. Jedná se o dozor nad plněním povinností cestovních kanceláří usazených na území ČR, dále pak dozor nad tím, aby byla cestovní kancelář pojištěna proti úpadku po celou dobu provozování živnosti, aby nezprostředkovávala prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří, měla v souladu se Zákonem označenou provozovnu a všechny propagační materiály a poskytovala na žádost MMR nezbytné doklady a informace k výkonu jeho dozoru. Za tímto účelem se navrhuje doplnění a upřesnění informačních povinností cestovních kanceláří a pojišťoven.

Rozhodnutí o pozastavení oprávnění cestovní kanceláře

k uzavírání smluv o zájezdu a k rozšiřování smluv o zájezdu již uzavřených Varianta 0

Varianta nulová ponechává stávající stav beze změn. V současném znění Zákona není upraveno vydání rozhodnutí, jímž by se pozastavilo oprávnění cestovní kanceláře prodávat nové zájezdy nebo rozšiřovat smlouvy o zájezdech již uzavřených, v případě zjištění ministerstva při výkonu dozoru, že cestovní kancelář vůči pojišťovně nesplnila některou z povinností uložených ji zákonem (zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdu).

Varianta 1

Nedostatečné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře je podle dosavadních zkušeností s prováděním zákona č. 159/1999 Sb. zřejmě nejvýznamnějším rizikem pro zákazníka; opatření podle odstavce 2 představuje tomu odpovídající významný zásah do práv cestovní kanceláře. Aby tohoto opatření nebylo možno použít v jiných případech, navrhuje se, aby důvodem jeho uplatnění mohlo být výlučně porušení povinnosti cestovní kanceláře vůči pojišťovně, a to výlučně porušení takové povinnosti, kterou jí ukládá Zákon, nikoliv tedy např. povinnosti smluvně převzaté.

Na řízení o vydání rozhodnutí, jímž se pozastavuje oprávnění cestovní kanceláře prodávat nové zájezdy nebo rozšiřovat smlouvy o zájezdech již uzavřené (tedy např. rozšiřovat okruh osob pod jednou smlouvou o zájezdu apod.), se obecně vztahuje formální řízení podle správního řádu. Jestliže však má být opatření dostatečně účinné, je třeba v případě, že byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, umožnit, aby zahájení řízení bylo spojeno s vydáním rozhodnutí obdobně, jako v případě příkazu (§ 150 správního řádu), aniž by však bylo možné podáním opravného prostředku rozhodnutí od počátku zrušit, popř. podáním opravného prostředku dosáhnout odkladu vykonatelnosti rozhodnutí. Návrh směřuje k tomu, aby rozhodnutí o pozastavení uvedeného oprávnění cestovní kanceláře působilo tak dlouho, dokud nebude zjednána náprava zjištěného nedostatku, tedy dokud nebude doloženo odpovídající pojištění. Návrh předpokládá, že ministerstvo je dostatečně limitováno v užívání tohoto institutu odpovědností za škodu, kterou by mohlo nesprávným rozhodováním cestovní kanceláři způsobit, proto další podmínky návrh nepředpokládá.

Vložení nové části o správních deliktech

Varianta 0

Varianta nulová ponechává stávající stav beze změn. V současném znění Zákona nejsou upraveny správní delikty.

Varianta 1Varianta 1 nově vkládá do Zákona komplexně zpracovanou část o správních

deliktech, ve kterých jsou vydefinovány skutkové podstaty deliktů, pokuty u konkrétních deliktů a doplněna společná část o posuzování závažnosti spáchaných deliktů, lhůt pro zánik odpovědnosti a stanovení, že pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Výše pokut byla stanovena ve výši odpovídající pokutám za spáchání správních deliktů podle živnostenského zákona. Současně se vkládá ustanovení o oprávnění MMR zakázat v případě podezření na podpojištění cestovní kanceláři prodej dalších zájezdů nebo rozšiřování platných smluv na dobu do odstranění zjištěných nedostatků. Zákon neupravuje uložení sankcí pojišťovnám, neboť tyto sankce v případě porušení právních předpisů České republiky jsou upraveny v zákoně o pojišťovnictví, přičemž orgánem příslušným sankce ukládat je ČNB.

Zpřesnění pojmu „lyžařský areál“

Varianta 0

Varianta nulová nechává stávající stav beze změn. V současném znění Zákona dochází v praxi ke spornému výkladu, neboť lyžařský areál nemusí mít vždy (a nemá) zároveň sjezdové a běžecké tratě a ostatní specifické tratě (např. snowpark, freeride, dětské parky).

Varianta 1

Zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) při rozboru ustanovení § 11c dospěl k závěru, že toto ustanovení je legislativně technicky nepřesné. Variantou 1 se navrhuje vyloučit nepřesnost výkladu, neboť slovo „a“ je spojkou slučovací. Navrhovanou úpravou se dosáhne shody významu pojmu „lyžařský areál“ se skutečností. Na tuto významovou nepřesnost zpracovatele upozornil i Svaz provozovatelů vleků a lanovek. Zpracovatel doporučuje využít otevření zákona k odstranění této legislativně technické nepřesnosti.

Přechodná ustanovení

Varianta 0

Varianta nulová nepředpokládá přechodná ustanovení.

Varianta 1

Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava nepřináší zásadní změny, ale pouze upřesnění dosavadního textu, navrhuje se pouze 15 dní doby legisvakance, avšak zároveň se navrhuje přechodné ustanovení.

1. bod upravuje režim, podle kterého se vede řízení zahájené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona tak, že tato řízení budou dokončena podle zákona č. 159/1999 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. bod počítá se 4 měsíci ode dne nabytí účinnosti novely na uvedení pojistných smluv o povinném pojištění záruky do souladu s požadavky podle tohoto zákona, jinak se cestovní kancelář považuje za nepojištěnou.

3. bod má zejména předejít tomu, aby se dohodou o zániku pojištění část prodaných, ale ještě nerealizovaných zájezdů, vyloučila z pojistného krytí.

Vyhodnocení nákladů a přínosů

Návrh zákona si nevyžádá žádné zvýšené náklady na státní správu, MMR zajistí nově upravený výkon dozoru nad činností cestovních kanceláří v rámci reorganizace stávajících personálních i finančních kapacit odboru cestovního ruchu. Většina navrhované správní agendy bude vedena v elektronické podobě. Finanční prostředky na elektronizaci agendy budou čerpány ze stávající rozpočtové kapitoly MMR (nebudou navyšovány požadavky navýšení státního rozpočtu).

Realizací novely Zákona v praxi nedojde ani k žádnému, vyčíslitelnému zvýšení administrativní zátěže podnikatelských subjektů, v tomto případě cestovních kanceláří, případně cestovních agentur. Veškeré nově definované podklady a informace, které je cestovní kancelář povinna poskytovat pojišťovně při sjednání povinného pojištění záruky pro případ úpadku si pojišťovny vyžadovaly i za současné právní úpravy s ohledem na riziko, které podstupují v souvislosti s uzavíráním pojistných smluv. Jedinou povinností cestovních kanceláří navíc oproti stávající právní úpravě je povinné předkládání kopie uzavřené pojistné smlouvy MMR (periodicita této povinnosti je v praxi jednak při zahájení podnikání a potom obvykle 1x za rok při sjednání, resp. prodloužení pojistné smlouvy). Nové informační povinnosti pojišťoven vůči MMR jsou jednak v zájmu samotných pojišťoven a jednak plně korespondují se zásadním cílem předkládané novely Zákona a jejím hlavním přínosem, kterým je zpřehlednění podmínek uzavírání pojistné smlouvy a s tím související zvýšení ochrany spotřebitele, resp. zákazníka cestovní kanceláře, v souladu se Směrnicí. Novela nepřináší do praxe novou právní úpravu, pouze jde o transparentnější a přesnější formulování stávajících podmínek pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře tak, aby nemohlo docházet k různým výkladům konkrétních ustanovení o pojištění. Zásadní změnou je v této souvislosti zavedení absolutních hodnot s cílem zásadně omezit možnost podpojištění (viz příloha č. 4 – Srovnávací analýza pojistného plnění u zkrachovalých CK). Tím se ČR chrání jako členský stát EU, který je odpovědný za úplnou implementaci Směrnice a nesl by případné následky nesprávné nebo neúplné implementace. Doplnění a zpřesnění některých povinností cestovních kanceláří v Zákoně má svůj odůvodněný základ ve snaze zajistit zcela jednoznačnou implementaci Směrnice a nedat již v budoucnu možnost různým výkladům konkrétních ustanovení Zákona. Hlavním a jediným cílem předkládané novely je zvýšit ochranu a jistotu zákazníků cestovních kanceláří. Jak je vidět z přehledu úpadků z poslední doby (viz Příloha č. 1 - Přehled úpadků cestovních kanceláří od roku 2002) mělo by naplnění tohoto cíle v co nejkratší době být zájmem všech zainteresovaných subjektů. S odkazem na přílohu č. 4 (Finanční ukazatele související s úpadky cestovních kanceláří v období od 2004 do roku 2013), ve které jsou uvedena data oznámená pojišťovnami, předkladatel poukazuje na jednotlivé úpadky cestovních kanceláří v minulém období, u kterých nedošlo k plnému pojistnému plnění poškozeným zákazníkům ze strany pojišťoven. Jedná se o následující úpadky:  Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.: v roce 2004 nebylo plněno 100% ve dvou

případech, v roce 2012 v jednom případě, v roce 2013 v jednom případě;

 Generali pojišťovna, a.s.: v roce 2008 nebylo 100% plněno v jednom případě,

v roce 2010 se jednalo také o jeden případ, v roce 2011 nebylo 100% plněno ve dvou případech, v roce 2012 se jednalo o jeden případ, o jeden případ se jednalo i v roce 2013;

 ERV, a.s.: v roce 2011 nedošlo k 100% pojistnému plnění v jednom případě;  Slavia pojišťovna, a.s.: sdělila ministerstvu ohledně jednoho úpadku CK v roce

2013, že pojistné plnění nebylo ukončeno;

 Poisťovna Kooperativa, a.s.: nedodala potřebné údaje k úpadku CK v roce 2013.

Návrh řešení

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení K Variantám 0 v jednotlivých dílčích návrzích předkládané novely Zákona

Vzhledem ke všem skutečnostem uvedeným výše v Důvodové zprávě není Varianta 0 (ponechání stávajícího znění Zákona a nepředložení jeho zpřesňující novely) možná. Důvodem je možné ohrožení zákonných práv zákazníků cestovních kanceláří, kdy by zákazníkům zkrachovalých cestovních kanceláří nebyly navráceny vložené prostředky v plné výši.

K Variantám 1 v jednotlivých dílčích návrzích předkládané novely Zákona

Varianta 1 se jeví jako jediná možná. Jen přijetím novely Zákona v souladu s Variantou 1 s odůvodněním jednotlivých detailních změn a doplnění konkrétních ustanovení Zákona popsaných v této Důvodové zprávě výše zajistí stát maximální ochranu zákazníků cestovních kanceláří v souladu se Směrnicí. Zároveň ČR zamezí případným různým výkladům a názorům, které mohou zpochybňovat provedenou implementaci Směrnice Zákonem. Varianta 1 obsahuje úpravu spočívající ve sjednocení terminologie s občanským zákoníkem a živnostenským zákonem.

Implementace doporučené varianty a vynucování

Státním orgánem odpovědným za implementaci evropského práva v oblasti služeb cestovních kanceláří je předkladatel novely – MMR. Doporučená varianta nepředpokládá novelizaci dalších předpisů. Dozorová činnost nad dodržováním povinností cestovních kanceláří v Zákonu je rozdělena mezi živnostenské úřady a nově plnění některých povinností dozoruje MMR, jako ústřední orgán ve věcech cestovního ruchu. K vynucování plnění povinností uložených Zákonem cestovním kancelářím budou dozorové orgány využívat nově nastavená ustanovení o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob včetně jejich skutkových podstat a výše pokut za jejich spáchání, jakož i opatření k omezení možnosti prodávat nedostatečně pojištěné zájezdy.

Přezkum účinnosti regulace

Vzhledem ke zkušenostem z předchozích let, kde byl konstatován nárůst úpadků cestovních kanceláří (viz Příloha - Přehled úpadků cestovních kanceláří od roku 2002) a s tím souvisejících problémů předkladatel předpokládá přezkum účinnosti regulace maximálně do 1 roku od nabytí účinnosti. V rámci přezkumu provede MMR jednak vyhodnocení účinnosti nové právní úpravy a jednak detailní rozbor případných úpadků cestovních kanceláří po nabytí účinnosti nové právní regulace.

Konzultace a zdroje dat

Dne 29. 9. 2010 proběhlo pracovní jednání k případné novele zákona č. 159/1999 Sb., jednání se zúčastnili zástupci MMR, Asociace cestovních kanceláří ČR (dále jen „ACK ČR“), Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (dále jen „AČCKA“), České národní banky (dále jen „ČNB“), a České asociace pojišťoven.(dále jen „ČAP“) Účelem jednání byla diskuse ohledně ne zcela standardní transformace cestovní kanceláře na cestovní agenturu u právnické osoby. V rámci diskuze, ve které se měli jednotliví účastníci jednání vyjádřit, jakých ustanovení by se měla novela týkat, byly následující: zavedení dalších alternativ v případě pojištění či zajištění proti úpadku, možné zavedení pojištění proti úpadku u leteckých společností, atd. Všichni účastníci mohli své návrhy zaslat písemně. Ze závěrů jednání vyplynulo, že zatím není třeba novelizace stávající zákon č. 159/1999 Sb. a že připravovaná novela se spojí v rámci tzv. „velké“ novely zákona č. 159/1999 Sb. v souvislosti s připravovanou revizí evropské Směrnice Rady EU č. 90/314/EHS.

Dne 18. 1. 2012 proběhlo jednání zástupců MMR ČR a pojišťovny ohledně problematiky pojistného plnění pojišťovny vůči klientům v případě úpadku CK. Proběhla diskuse ohledně zavedení možných nástrojů řešení dané problematiky, kdy jedním z těchto nástrojů by mohla být i připravovaná novela zákona č. 159/1999 Sb.

Dne 15. 2. 2012 proběhlo jednání mezi zástupci MMR a ČAP. Jednání bylo uskutečněno v souvislosti s představením závěrů zpracovaných dvou odborných analýz, které si MMR nechalo zpracovat. První zadaná analýza se zabývala porovnáním vzájemného vztahu zákona č. 159/1999 Sb. a zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Druhá zadaná analýza se zabývala otázkou, zda je podle úpravy povinného pojištění záruky v zákoně č. 159/1999 Sb., pojišťovna oprávněna omezit pojistné plnění sjednanou částkou. Závěrem se strany dohodly na návrhu některých legislativních změn zákona č. 159/1999 Sb.

Dne 16. 5. 2012 proběhlo pracovní jednání se zástupci MMR, ACK ČR, AČCKA, ČAP a Sdružení ochrany spotřebitele (dále jen „SOS“) k připravované novele zákona č. 159/1999 Sb. Jednání navázalo na předešlá jednání v minulém období týkající se této problematiky. Byla zde představena prezentace pracovní verze připravované tzv. „dílčí“ novely. Byly prezentovány hlavní legislativní změny v rámci připravované novely, legislativní postup, atd. Jedním z diskutovaných témat bylo zavedení systému bankovní záruky u produktu pojištění pro případ úpadku u cestovních kanceláří. Na základě jednání a konzultace se zástupci bankovní asociace, bylo původním záměrem ministerstva, že by se Česká republika inspirovala systémem bankovní záruky na Slovensku. Následně však bylo zjištěno, že na Slovensku se takto nastavený systém neosvědčil.

Data týkající se činnosti cestovních kanceláří v minulém období, která byla využita k analýze problému, zpracování RIA a následně k přípravě legislativního návrhu novely Zákona byla čerpána jednak z externích zdrojů, kterými jsou Český statistický úřad, ČTK, hromadné sdělovací prostředky, a jednak z vlastní činnosti odboru cestovního ruchu MMR, případně z analýz, které si ke konkrétním problémům tento odbor nechal zpracovat.

Ačkoliv k návrhu zákona nebylo provedeno připomínkové řízení, uskutečnily se k návrhu zákona konzultace s Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí.

Návrh zákona byl projednán pracovními komisemi Legislativní rady vlády pro právo správní, pro právo finanční a pro právo soukromé. Návrh zákona byl rovněž projednán pracovní komisí Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace (RIA).

Kontakt na zpracovatele RIA

Odbor cestovního ruchu na MMR ČR

Ing. Margit Beníčková, e-mail: margit.benickova@mmr.cz, tel.: 234154406

PhDr. Helena Hlaváčková, e-mail: helena.hlavackova@mmr.cz, tel.: 234154308

Ing. Daniela Trnková, e-mail: daniela.trnkova@mmr.cz, tel.: 234154343

B) HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET A VEŘEJNÉ ROZPOČTY

Předkládaný návrh nemá vliv na státní rozpočet ani na další veřejné rozpočty. To znamená, že s návrhem nejsou spojeny žádné výdaje ani žádné úspory. Perspektivně by však tento návrh měl preventivně chránit zákazníky zkrachovalých cestovních kanceláří před případnými finančními ztrátami a nebyly jim vzhledem k nízkému pojistnému limitu přiznány zákonné nároky v plné výši.

C) DOPADY NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ, SOCIÁLNÍ DOPADY, DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, DOPADY NA MEZINÁRODNÍ KONKURENCESCHOPNOST ČR, DOPADY NA ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY (OBCE, KRAJE), DOPADY VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A DOPADY NA VÝKON STÁTNÍ STATISTICKÉ SLUŽBY

Předkládaný návrh by kromě hlavního cíle, kterým je ochrana zákazníků a zvýšení jejich jistot v případě úpadku cestovní kanceláře, měl přispět i ke kultivaci podnikatelského prostřední na úseku podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur. Jinak návrh nemá žádné dopady na oblasti uvedené v nadpise.

D) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČR

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 1/1993 Sb., (Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod uveřejněné ve Sbírce zákonů ČR pod č. 2/1993 Sb., (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.) a s jejím čl. 4 odst. 1 (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.). Navrhovaná právní úprava plně respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.

E) ZHODNOCENÍ SLUČITELNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EU, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EU, NEBO OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI EU

Rozdílová tabulka k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je připojena.

Vybrané předpisy EU v oblasti cestovního ruchu:

 Směrnici Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele  Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně  Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství  Směrnice Rady 95/57/ES ze dne 23. listopadu 1995 o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Politice cestovního ruchu a spolupráce veřejných a soukromých sektorů (2005/C 74/02)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma Politika cestovního ruchu v rozšířené EU (2005/C 255/02)

Základním dokumentem Evropské Unie pro činnost cestovních kanceláří je Směrnice 90/314/EHS přijatá v roce 1990. Obsahuje souhrn minimálních požadavků zejména vůči podnikatelům a členským státům, jejichž plnění je z hlediska potřeby Evropská unie, resp. deklarované ochrany spotřebitele, považované za vhodné a žádoucí. Současně členským státům uložila promítnout tyto požadavky do jejich právních řádů nejpozději do konce roku 1992 takovým způsobem, aby byl zajištěn základní smysl a cíl Směrnice – ochrana spotřebitele. Ochrana spotřebitele je jednou z prioritních oblastí Evropské unie, takže na implementaci této Směrnice byl, zejména pokud šlo o státy ucházející se o členství v Evropské unii, kladen velký důraz. Důvody, které vedly Evropskou unii k přijetí Směrnice upravující specifický druh podnikání v oblasti cestovního ruchu, jsou obsaženy v preambuli této Směrnice a lze je rozdělit do dvou skupin:

První skupinu tvoří obecné důvody vyplývající z podstaty existence Evropské unie, tj. vytvoření vnitřního trhu Společenství, jehož stále důležitější součástí je i oblast cestovního ruchu. Jednou z překážek svobody poskytování služeb v různých členských státech Evropské unie byly rozdíly vyplývající z odlišností národních právních úprav této problematiky. Sjednocení právních úprav by mělo přispět k zajištění společného trhu, což přineslo a přinese výhody jak podnikatelům, kteří mohou nabízet své služby i v jiných členských státech Evropské unie, tak spotřebitelům, kteří mohou využívat porovnatelných podmínek při kupování zájezdů v kterémkoli členském státě.

Druhou skupinou jsou důvody, které vedly ke stanovení jednotlivých požadavků. Jedná se zejména o základní definice, ustanovení o ceně a její změně, ustanovení o základních náležitostech smlouvy o zájezdu, o povinnostech organizátora zájezdu jako i prodejce či zprostředkovatele zájezdu, jejich odpovědnosti a o záruce v případě platební neschopnosti.

S ohledem na různorodost právních systémů v jednotlivých členských státech Směrnice striktně nestanovila způsob a formu právní úpravy, ale pouze cíl, jehož má být dosaženo, a konkrétní právní úpravu ponechala na členských státech. To se projevuje zejména v oblastech formy záruky pro případ platební neschopnosti, ale i např. ve stanovení míry odpovědnosti jednotlivých podnikatelů, kteří se na organizování, prodeji a realizaci zájezdů podílejí.

Jak již bylo řečeno výše v Důvodové zprávě MMR Směrnici implementovalo Zákonem. Vzhledem k objevujícím se různým výkladů konkrétních ustanovení o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře MMR uvažovalo o upřesňující novelizaci Zákona již v minulém roce, ale vzhledem k probíhající revizi Směrnice ze strany Evropské komise a jejímu očekávanému brzkému schválení doposud novelu Zákona nepředložilo. MMR předpokládalo, že bude implementovat v novele i případná revidovaná ustanovení Směrnice. Původní záměr Evropské komise byl předložit první legislativní návrh revize Směrnice začátkem roku 2011. Evropská komise dne 9. července 2013 po 23 letech publikovala dlouho připravovaný návrh Směrnice o souborných službách a cestách s asistovanou přípravou, kterou bude zrušena stávající směrnice Rady 90/314/EHS (dále jen „návrh Směrnice“). Návrh směrnice je obsáhlejší než platná směrnice, obsahuje téměř třicet článků namísto původních deseti. Směrnice by měla významným způsobem přispět ke zvýšení ochrany spotřebitele a dosažení cílů, které si Unie vytyčila v článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterými mj. jsou fungující vnitřní trh a vysoký standard ochrany spotřebitele. Již proběhlo první čtení návrhu textu Směrnice, bude následovat řádný legislativní postup – přijetí Radou a Evropským parlamentem. Jednotlivé členské státy se mohou vyjádřit k návrhu během projednávání v Radě EU. Konečné znění novely musí být následně implementováno do národních legislativ členských států EU (odhad pro termín implementace v letech 2015 až 2016). Implementace Směrnice do českého právního řádu si vyžádá rozsáhlá opatření v příslušných českých právních předpisech (bude třeba zpracovat novelu, případně nový zákon č. 159/1999 Sb., novelu Občanského zákoníku, změny v předpisech o živnostenském podnikání, a další). Vzhledem k této skutečnosti se MMR rozhodlo předložit návrh zpřesňující novely Zákona tak, aby byla možná jeho aplikace pro letní sezonu 2015.

Judikáty Soudního dvora EU týkající se problematiky pojištění cestovních kanceláří proti úpadku (čl. 7 Směrnice):

Článek 7 Směrnice uvádí, že Článek 7 „Organizátor nebo prodejce, který je stranou smlouvy, předloží dostatečné záruky pro zajištění vrácení vložených prostředků a pro návrat spotřebitele v případě platební neschopnosti nebo úpadku.“ Právě tento článek je zásadní evropskou úpravou pro přípravu předkládané novely, která má zajistit jednotný výklad implementace tohoto článku do Zákona.

1) Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 8. října 1996, Věc C-178/94

Erich Dillenkofer, Christian Erdmann, Hans-Jürgen Schulte, Anke Heuer, Werner Knor, Ursula Knor a Trosten Knor v. Německo, Sbírka rozhodnutí 1996, str. I-04845

2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. června 199, Věc C – 140/97

Walter Rechberger, Renate Greindl, Hermann Hofmeister a ostatní v. Rakousko, Sbírka rozhodnutí 1999, str. I-03499 Z výše uvedených dvou vybraných judikátů Soudního dvora EU vyplývá, že stát je plně odpovědný za implementaci Směrnice, resp. jejího čl. 7 a odpovídá za újmu a škodu, kterou utrpěli jednotlivci nedostatečnou transpozicí Směrnice, a není zajištěna jejich ochrana proti nebezpečí platební neschopnosti cestovní kanceláře. Transpozice čl. 7 Směrnice musí zaručit účastníkům zájezdu v případě úpadku cestovní kanceláře vrácení všech zaplacených peněz a zajistit jejich repatriaci. Stejné podmínky ochrany se vztahují i na zaplacené zálohy na zájezd. Ochrana proti úpadku z pohledu Směrnice se netýká účastníků zájezdu, kteří si škodu nebo újmu způsobili vlastní nedbalostí.

3) Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 16. února 2012, Věc C-134/11

Jürgen Blödel-Pawlik v. HanseMerkur Reiseversicherung AG, Sbírka rozhodnutí 2012 – dosud nezveřejněno Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 7 směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy. Článek 7 směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy je nutno vykládat v tom smyslu, že do jeho rozsahu působnosti spadá situace, v níž je platební neschopnost organizátora cesty způsobena jeho podvodným jednáním.

Judikáty Soudního dvora EU vztahující se k směrnici Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy:

4) Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 8. října 1996, Spojené věci. C-179/94, C- 188/94, C-189/94 a C – 190/94

Erich Dillenkofer a ostatní v. Německo, Sbírka rozhodnutí 1996, str. I-04845.

5) Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 14. května 1998, Věc C-364/96

Verein für Konsumenteninformation proti Österreichische Kreditversicherungs AG, Sbírka rozhodnutí 1998, str. I – 2949

6) Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 1. prosince 1998, Věc C-410/96

Trestní řízení proti André Ambrymu, Sbírka rozhodnutí 1998, str. I-07875.

7) Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 12. března 2002, Věc C-168/00

Simone Leitner v. Německo, Sbírka rozhodnutí 2002, str. I-02631

8) Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 30. dubna 2002, Věc C-400/00

Club – Tour, Viagens e Turismo SA v. Albert Carlos Lobo Goncalves Garrido, Sbírka rozhodnutí 2002, str. I-04051

9) Usnesení Soudního dvora EU ze dne 16. ledna 2014, Věc C-430/13

Článek 7 směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jejíž pravidla neposkytují spotřebiteli účinné zajištění vrácení veškerých jím vložených prostředků a jeho návrat v případě platební neschopnosti organizátora cesty. Je věcí národních soudů, aby určily, zda národní pravidla mají za následek omezení rozsahu rizika, které záruka musí pokrývat.

F) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČR VÁZÁNA

Problematika podnikání na úseku cestovních kanceláří, respektive cestovních agentur, která je předmětem návrhu novely Zákona, není zakotvena v žádné mezinárodní smlouvě, kterou je ČR vázána. Předkládaný návrh není tudíž v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.

G) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Předkládaný Návrh zákona nemá přímý dopad na ochranu soukromí a osobních údajů. Možné malé riziko předkladatel návrhu vidí v rámci předávání údajů v souvislosti vedením evidence cestovních kanceláří ministerstvem a v souvislosti se zveřejňováním pojistek cestovních kanceláří na internetových stránkách ministerstva.

H) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK

Předkládaný návrh nepředstavuje riziko korupce.

I) DOPADY NA SPOTŘEBITELE

Mezi zásadní úpravy a změny posilující ochranu spotřebitele v návrhu zákona patří: zpřesnění informovanosti spotřebitele o tom, kdo organizuje zájezd, jehož prodej zprostředkovává cestovní agentura, zahrnutí poukazu na zájezd do povinného pojištění pro případ úpadku, zřízení veřejně přístupného seznamu cestovních kanceláří vedený ministerstvem, z kterého se spotřebitel dozví, zda a u jaké pojišťovny je cestovní kancelář pojištěna pro případ úpadku, a zpřesnění ustanovení týkající se pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST DŮVODOVÉ ZPRÁVY

K čl. I

K bodu 1- název zákona

S ohledem na přijetí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se mění název zákona tak, že se vypouští odkaz na zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dále se vypouští odkaz na zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 2 - § 1

Zákon je homogenní normou veřejného práva, která uceleným způsobem upravuje podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur. Definice zájezdu (jak pozitivní tak negativní) je stěžejní pro hodnocení protiprávnosti jednání podnikatelů (i nepodnikatelů) podle tohoto zákona. Nová definice zájezdu je věcně totožná s definicí zájezdu, která je uvedena v § 2522 a 2548 občanského zákoníku.

K bodu 3 zrušení poznámky pod čarou č. 3

Jedná se o legislativně technickou změnu, na základě níž budou zrušeny odkazy na poznámku pod čarou č. 3, které jsou uvedeny v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1.

K bodu 4 - § 2 odst. 1

Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající v uvedení do souladu s občanským zákoníkem a živnostenským zákonem. Dále se zavádí legislativní zkratka „koncese“.

Shodně se stávající právní úpravou platí, že prodávat zájezd je podle tohoto zákona oprávněn jen podnikatel, který je oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy na základě státního povolení k provozování živnosti, jímž je koncese pro provozování cestovní kanceláře. Tento podnikatel musí mít sjednáno povinné pojištění záruky pro případ úpadku. Spotřebitel by si ve svém vlastním zájmu před zakoupením zájezdu měl zjistit, zda zájezd organizuje držitel platné koncese pro provozování cestovní kanceláře a zda tento je pojištěn pro případ úpadku, neboť v případě úpadku cestovní kanceláře plnění v rozsahu podle § 6 odst. 1 poskytne zákazníkům pojišťovna.

Jiné subjekty, např. provozovatelé cestovních agentur, nemají ze Zákona povinnost mít ujednáno pojištěni záruky pro případ úpadku (na tyto subjekty se však vztahuje § 2523 odst. 2 občanského zákoníku).

K bodům 5 až 8 - § 2 odst. 2 a § 3 odst. 1 až 3

Jedná se o zpřesnění terminologie textu.

K bodu 9 - § 3 odst. 4 písm. a)

Doplnění povinnosti cestovní agentury v tom smyslu, že v případě elektronických forem propagace musí být informace o tom, kdo organizuje zájezd a kdo je zprostředkovatel zájezdu uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako jsou uvedeny podstatné informace o zájezdu. Spotřebitel se tak nebude muset za účelem zjištění subjektu pořádajícího zájezd složitě „proklikávat“ mnoha vrstvami internetové stránky cestovní agentury, která prodej zájezdu zprostředkovává, aby zjistil, kdo je organizátorem zájezdu (kdo zájezd pořádá). Zjištění organizátora zájezdu je pro spotřebitele zásadní, neboť jen tak si může následně ověřit, že organizátor zájezdu (cestovní kancelář) je řádně pojištěn pro případ úpadku.

K bodům 10 až 12 - § 3 odst. 4 až § 4

Jedná se o zpřesnění terminologie textu a legislativně technickou úpravu spočívající v uvedení do souladu s občanským zákoníkem.

K bodu 13 – § 4a

Jedná se o zahrnutí ceny zaplacené za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (dále jen „poukaz na zájezd“) do ceny zájezdu. V praxi bývají tyto platební prostředky nejčastěji označovány jako „poukaz na zájezd“, proto předkladatel navrhl zavedení legislativní zkratky právě tohoto znění. V praxi je možné se setkat i s následujícími označeními daného platebního prostředku (např. „dárkový poukaz na zájezd“, „voucher na zájezd“, atd.). V době nákupu poukazu na zájezd ještě není uzavřena smlouva o zájezdu, proto je oprávněnou osobou k pojistnému plnění v případě úpadku cestovní kanceláře držitel tohoto platebního prostředku.

K bodům14 až 16 - nadpis § 5, § 5 odst. 1 a § 5 odst. 2 úvodní část ustanovení

Jedná se o zpřesnění formulace ustanovení a uvedení do souladu s živnostenským zákonem.

K bodu 17 - § 5 odst. 2 písm. a)

Stanoví se, že žadatel je povinen předložit kromě stejnopisu nebo úředně ověřené kopie smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku též platné pojistné podmínky, doklad o zaplacení pojistného a platnou pojistku vydanou na základě této pojistné smlouvy.

K bodům 18 až 22 - § 5 odst. 2 písm. b) a c), § 5 odst. 3 a 4

Jedná se o zpřesnění terminologie ustanovení a uvedení do souladu s živnostenským zákonem.

K bodu 23 - § 5 odst. 5

V zájmu informovanosti spotřebitelů a pro účely řádného plnění dohledových povinností ministerstvem se stanoví, že ministerstvo vede seznam cestovních kanceláří. Tento seznam je veden na internetových stránkách ministerstva a je veřejně přístupný. Z daného seznamu se spotřebitel zejména dozví, zda a u jaké pojišťovny je cestovní kancelář pojištěna pro případ úpadku. V tomto seznamu bude také případně zveřejněn údaj o tom, zda cestovní kancelář má zákaz uzavírat smlouvy o zájezdu a rozšiřovat smlouvy již uzavřené.

K bodu 24 - § 6 odst. 1

Jedná se o zpřesnění terminologie textu.

K bodu 25 - § 6 odst. 1 písm. b)

Jedná se o zahrnutí ceny zaplacené za poukaz na zájezd do povinného pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře.

K bodu 26 - § 6 odst. 2

Ustanovení je uvedeno do souladu s občanským zákoníkem.

K bodu 27 - § 6 odst. 3

Písemná forma smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku je s ohledem na koncepci Zákona nezbytná.

K bodu 28 - § 6 odst. 4 a 5

V zájmu ochrany zákazníků cestovní kanceláře jsou v tomto ustanovení upraveny některé obsahové náležitosti smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku. Ustanovení, že právo na plnění musí vzniknout i v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně, reaguje kromě jiného na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-134/11 Blödel-Pawlik.

K bodu 29- § 6 odst. 6

Jedná se o legislativně technickou změnu – provázanost s občanským zákoníkem.

K bodu 30 - § 7 odst. 2

Jedná se o zpřesnění terminologie textu.

K bodu 31 - § 7 odst. 3

Cílem úpravy ustanovení je zajistit, aby pojišťovna plnila i v situacích, kdy cestovní kancelář poskytla nepravdivé nebo neúplné podklady vědomě. Předkládaná novela dává pojišťovně nástroje, na základě kterých má možnost si důkladně prověřit cestovní kancelář a touto poskytované údaje již při sjednání pojistné smlouvy, případně i v průběhu pojistného období.

K bodu 32 – § 8

K § 8 odst. 1:

Jedná se o zpřesnění tohoto ustanovení v návaznosti na § 6. Zachovává se povinnost sjednat pojištění záruky pro případu úpadku výhradně s pojišťovnou, která je oprávněna provozovat v souladu se zvláštním zákonem pojišťovací činnost na území České republiky a provozovat pojištění záruky (kauce) podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (příloha č. 1, bod 15).

K 8 odst. 2:

Navrhuje se stanovit, že bude-li ujednán v pojistné smlouvě limit pojistného plnění, nesmí být tento limit nižší než 4 000 000 Kč v případě, že cestovní kancelář organizuje, nabízí a prodává zájezdy, jejichž součástí je letecká nebo námořní lodní doprava, a 1 000 000 Kč v případě, že cestovní kancelář organizuje, nabízí a prodává pouze zájezdy, jejichž součástí není letecká nebo námořní lodní doprava, přičemž cestovní kancelář a pojišťovna jsou povinny postupovat při sjednání pojištění s odbornou péčí a sjednat pojištění v rozsahu § 6 tedy tak, aby v případě pojistné události, jíž je úpadek cestovní kanceláře, byly uspokojeny všechny oprávněné nároky zákazníků. Pakliže okolnosti nasvědčují tomu, že dohodnutý limit pojistného plnění by vedl k omezení rozsahu práva na pojistné plnění vyplývajícího z § 6 odst. 1, jsou cestovní kancelář a pojišťovna povinny zvýšit dohodnutý limit pojistného plnění. Musela-li si být pojišťovna při uzavírání pojistné smlouvy nebo v průběhu trvání pojištění vědoma, že ujednaný limit pojistného plnění nezajišťuje rozsah pojistné ochrany podle věty první, nemůže v případě pojistné události omezit pojistné plnění ujednaným limitem.

K § 8 odst. 3:

Cestovní kanceláři je uložena povinnost vedení průkazné (prokazatelné) evidence o prodaných zájezdech a o výši tržeb za tyto jednotlivé zájezdy a o výši tržeb za prodané poukazy na zájezd za každý kalendářní měsíc. Jde o povinnost směřující ke zvýšení spolehlivosti údajů, které cestovní kancelář poskytuje pojišťovně.

K bodu 33 – § 8 odst. 4

Jedná se o sjednocení terminologie s terminologií občanského zákoníku.

K bodu 34 - § 8 odst. 5

Ustanovení zohledňuje možnost sjednání spoluúčasti cestovní kanceláře na pojistném plnění. V zájmu prevence vzniku případných pochybností je výslovně stanoveno, že zákazník obdrží pojistné plnění v zákonném rozsahu od pojišťovny. Pokud tedy bude spoluúčast sjednána, jde o vztah výlučně mezi cestovní kanceláří a pojišťovnou a spoluúčast tak musí být vypořádána výhradně mezi těmito subjekty. O spoluúčast nelze snížit plnění zákazníkovi. Zákazník nemůže být odkázán s částí svého nároku přímo na cestovní kancelář.

K bodu 35 - § 8 odst. 6

Jedná se o legislativně technickou úpravu textu s ohledem na nový § 8a.

K bodu 36 - § 8a

Jedná se o zavedení informačních povinností jak pro cestovní kancelář, tak pro pojišťovnu. Zpřesňuje se povinnost cestovní kanceláře před uzavřením pojistné smlouvy, jakož i v průběhu trvání pojištění předkládat pojišťovně údaje týkající se hospodaření cestovní kanceláře, druhů a počtů zájezdů a další údaje související s pojištěním zájezdů. Dále se zavádí povinnost v průběhu trvání pojištění bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně změnu pojistného rizika, zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdů. Zavádí se povinnost cestovní kanceláře předložit ministerstvu platnou pojistku, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku. Dle § 2777 odst. 2 občanského zákoníku uvede pojistitel v pojistce alespoň následující údaje: číslo smlouvy, určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby nebo způsobu, jakým bude určena, pojistnou událost a pojistné nebezpečí a pojistnou dobu. Ministerstvo následně tuto pojistku uveřejní na svých internetových stránkách.

Zákon stanoví minimální výčet údajů, které je cestovní kancelář povinna sdělovat pojišťovně. V případě, že pojišťovna uzná za nutné sdělení dalších údajů, je věcí smluvního vztahu mezi pojišťovnou a cestovní kanceláří stanovení případného širšího rozsahu těchto povinně sdělovaných údajů cestovní kanceláří pojišťovně.

Zavádí se dále povinnost pojišťovny informovat ministerstvo o změně pojištění v souvislosti s nárůstem tržeb za zájezdy oproti plánovaným tržbám uváděným cestovní kanceláří při sjednání původního pojištění. Další povinností pojišťovny je informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o odmítnutí uzavřít pojištění pro případ úpadku a o důvodech tohoto odmítnutí. Dále se navrhuje stanovit pojišťovně povinnost informovat ministerstvo do pěti pracovních dnů o okamžiku zániku pojištění nebo o konci lhůty, kterou stanovila cestovní kanceláři v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části. Pojištění zaniká podle § 2802 až § 2807 občanského zákoníku zejména uplynutím doby, nezaplacením pojistného, dohodou, nebo výpovědí. S výjimkou zániku pojištění dohodou a výpovědí do dvou měsíců od uzavření smlouvy (výpovědní doba osm dní) zná pojišťovna okamžik zániku pojištění v zásadě nejméně jeden měsíc předem. Cílem ustanovení je zajistit včasnou informovanost ministerstva o blížícím se zániku povinného pojištění záruky cestovní kanceláře, aby případně mohlo lépe využít svých dozorových oprávnění a přispět tak k tomu, aby na ukončené pojištění navazovalo nové odpovídající pojištění. Pokud jde o zánik pojištění dohodou, aby pojišťovna mohla své povinnosti podle navrhovaného ustanovení dostát, nezbývá, než aby v dohodě byl sjednán jako den zániku pojištění takový den, který bude následovat po uplynutí uvedené lhůty, popř. aby si při sjednávání pojištění vymínila, že návrh na ukončení pojištění dohodou jí musí být cestovní kanceláří doručen nejméně tolik dnů před zamýšleným dnem zániku pojištění, aby byla schopna uvedenou povinnost splnit. Pojišťovna oznamuje očekávaný zánik pojištění; jestliže bude před koncem pojištění uzavřen dodatek k pojistné smlouvě, jímž bude sjednáno nové pojištění na další období, pojišťovna je povinna na výzvu ministerstva do pěti pracovních dnů předložit kopii smlouvy o pojištění pro případ úpadku uzavřené s cestovní kanceláří. Dále je pojišťovna povinna informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o vzniku pojistné události a o poskytnutém pojistném plnění.

O zániku pojištění jsou pak povinny jak cestovní kancelář, tak ministerstvo informovat ministerstvo do pěti pracovních dnů ode dne zániku pojištění. V případě, že poslední informací, kterou ministerstvo získá, bude informace o dni zániku pojištění, bude moci co nejdříve konat, to znamená ověřit stav pojištění a případně přijmout odpovídající opatření.

K bodu 37 -§ 9 odst. 1 písm. a)

Jedná se o zpřesnění terminologie, uvedení do souladu s občanským zákoníkem a živnostenským zákonem.

K bodu 38 - § 9 odst. 1 písm. b)

Cestovní kanceláři se zakazuje uzavřít smlouvu o zájezdu, pokud by jejím uzavřením došlo k překročení limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

K bodu 39 až 43 - § 9 odst. 1 písm. c) až § 9 odst. 2 písm. b)

Jedná se o zpřesnění terminologie, uvedení do souladu s občanským zákoníkem a živnostenským zákonem.

K bodu 44 - § 9 odst. 4

Doplňuje se hmotněprávní povinnost statutárního orgánu (typicky jednatele), nebo členů statutárního orgánu (typicky členů představenstva) zajistit dodržení povinnosti cestovní kanceláře neprodávat zájezdy, v důsledku kterých by došlo k překročení limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě o pojištění záruky pro případ úpadku.

K bodu 45 až 48 - § 10 odst. 1

Jedná se o zpřesnění terminologie, uvedení do souladu s občanským zákoníkem.

K bodu 49 -§ 10a až 10c

K §10a:

Podle platné právní úpravy MMR pouze vydává stanovisko k žádosti žadatele o vydání koncese pro příslušný živnostenský úřad a dále jako orgán vydávající toto stanovisko má možnost v souladu s § 58 živnostenského zákona pouze podat příslušnému živnostenskému úřadu návrh na zrušení, případně pozastavení koncese pro provozování živnosti cestovní kanceláře zjistí-li, že podnikatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo Zákonem. Samotný dozor nad plněním zákonných povinností cestovními kancelářemi a cestovními agenturami vykonávají příslušné živnostenské úřady v souladu se živnostenským zákonem. Novela navrhuje, aby MMR dozorovalo některé povinnosti, které mají plnit cestovní kanceláře podle Zákona. Jedná se o plnění povinností uložených cestovním kancelářím usazeným na území ČR. Dále by MMR mělo dozorovat to, aby byla cestovní kancelář pojištěna proti úpadku po celou dobu provozování živnosti, aby nezprostředkovala prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří.

Navrhuje se stanovit, že pokud ministerstvo při výkonu dozoru zjistí, že cestovní kancelář nesplnila vůči pojišťovně, s níž uzavřela smlouvu o povinném pojištění záruky, některou z povinností uložených jí Zákonem uloží cestovní kanceláři odstranit zjištěné nedostatky a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, nebo zakáže cestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezdu a rozšiřovat smlouvy již uzavřené, pokud by nesplnění takové povinnosti mohlo ohrozit zájmy zákazníků cestovní kanceláře, a to na dobu do předložení upravené pojistné smlouvy nebo jiného odstranění zjištěných nedostatků. Cílem opatření je zabránit zvyšování počtu zákazníků, ohrožených v případě, že cestovní kancelář nebude schopna dostát svým závazkům, a dále zvyšování počtu zákazníků, kteří by se podíleli na pojistném plnění podle platné pojistné smlouvy.

Na řízení o vydání rozhodnutí, jímž se pozastavuje oprávnění cestovní kanceláře prodávat nové zájezdy nebo rozšiřovat smlouvy o zájezdech již uzavřené (tedy např. rozšiřovat okruh osob pod jednou smlouvou o zájezdu apod.), se obecně vztahuje správní řád. Jestliže však má být opatření dostatečně účinné, je třeba v případě, že byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, umožnit, aby zahájení řízení bylo spojeno s vydáním rozhodnutí obdobně, jako v případě příkazu (podle § 150 správního řádu), aniž by však bylo možné podáním opravného prostředku rozhodnutí od počátku zrušit, popř. podáním opravného prostředku dosáhnout odkladu vykonatelnosti rozhodnutí. Návrh směřuje k tomu, aby rozhodnutí ministerstva působilo tak dlouho, dokud nebude ze strany cestovní kanceláře zjednána náprava zjištěného nedostatku (nejčastěji tak dlouho, dokud nebude doloženo odpovídající pojištění pro případ úpadku). Návrh předpokládá, že ministerstvo je dostatečně limitováno v užívání tohoto institutu odpovědností za škodu, kterou by mohlo nesprávným rozhodováním cestovní kanceláři způsobit, proto další podmínky návrh nepředpokládá.

Dohled nad dodržováním Zákona pojišťovnami včetně ukládání sankcí přísluší České národní bance podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (§ 84 a násl.).

K § 10b a § 10c:

Novelou se do Zákona vkládají ustanovení o správních deliktech. Jsou definovány skutkové podstaty deliktů právnických a podnikajících fyzických osob (§ 10b) a skutková podstata přestupku (§10c). V souvislosti s tím jsou stanoveny pokuty a jsou upravena společná ustanovení ke správním deliktům (§ 10d). Pokuty vybírá místně příslušný celní úřad. Pokuty jsou příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Výše pokut byla odvozena od výše pokut za spáchání správních deliktů podle živnostenského zákona.

K bodu 50 - § 11

Jedná se o zpřesnění výčtu povinností, jejichž porušení se považuje za závažný způsob porušení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve smyslu živnostenského zákona.

K bodu 51- § 11c

Jedná se pouze o zpřesnění formulace zabraňující nesprávnému výkladu.

K čl. II

Přechodná ustanovení

1. bod přechodných ustanovení upravuje režim, podle kterého se vedou řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona tak, že tato řízení budou dokončena podle zákona č. 159/1999 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. bod počítá se 4 měsíci ode dne nabytí účinnosti novely na uvedení pojistných smluv o povinném pojištění záruky do souladu s požadavky podle tohoto zákona, v opačném případě (tedy nebude-li smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku uvedena ve stanovené lhůtě do souladu se Zákonem) se cestovní kancelář považuje za nepojištěnou. 3. bod má zejména předejít tomu, aby se, dohodou o zániku pojištění, část prodaných, ale ještě nerealizovaných zájezdů, vyloučila z pojistného krytí.

K čl. III

K účinnosti

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava nepřináší zásadní změny, ale pouze upřesnění dosavadního textu, navrhuje se 15 dní doby legisvakance, přičemž se navrhují přechodná ustanovení.

PŘÍLOHY DŮVODOVÉ ZPRÁVY

Přehled úpadků cestovních kanceláří od roku 2002

datum

název CK pojišťovna plnění

úpadku úhrada veškerých

Marie Lebedová 9.5.2013 Generali pojišťovna,a.s.závazků neproběhla -

kráceno

Partner Alivia s.r.o. 2.5.2013 Union poisťovna, a.s. stále v šetření

úhrada veškerých

HONZA service s.r.o. 24.6.2013 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.závazků neproběhla -

kráceno

Best Choice s.r.o. 5.9.2013 Kooperativa poisťovna,.a.s stále v šetření ALPA tours s.r.o. 19.6.2013 Slavia pojišťovna, a.s. stále v šetření

datum

název CK postižení klienti pojišťovna plnění

úpadku

Turecko, Kypr +úhrada veškerých

Redgreentours s.r.o. 4. 6. 2012Union poisťovňa, a.s.

cca 1100 klientůzávazků nevycestovalo

19. 6.cca 200 klientůEvropská cestovníklienti odškodněni

CK Asteri Tour s.r.o.

2012zakoupilo zájezdypojišťovna a.s.v plné výši

26. 6. pojišťovna 201220 klientů Česká podnikatelskánedostala oficiální

CK Filip s.r.o.(insolvenczakoupilo

pojišťovna, a.s.oznámení o úpadku e ->lázeňské pobyty -> lhůta 6 měsíců přerušení) zajištění návratu 187 + 2 dětiklientů z Turecka + Turecko + ccaČeská podnikatelskázatím cca 200

Globaltour s.r.o. 4. 7. 2012

200 klientůpojišťovna, a.s.klientů, kteří neodletěloneodletěli (lhůta 6 měsíců) repatriace všech

Marcela Pavelková 6. 7. 12 296 Bulharsko Generali Pojišťovna a.s.

klientů 9. 7. 2012 oznámení pojišťovn ou o nezaplace níGenerali Pojišťovna a.s. repatriaci zajistila

Zuzana Pálovápojistného40 Chorvatsko(nezaplaceno pojistné,

Zuzana Pálová -> 9. 7.smlouva nebyla účinná)

MMR návrh na zrušení ŽO 77 klientů přílet v 77 klientů vřádném termínu + 23. 7.Česká podnikatelská

CK Dolce Vita a.s. zahraničí + 265odškodnění 265

2012pojišťovna, a.s. klientů neodletěloklientů, kteří zaplatili zálohu konečná výše poj. 17. 8.172 klientů vplnění bude známa

Pradok spol. s.r.o. Generali Pojišťovna, a.s.

2012zahraničí po uplynutí lhůty 6 měsíců

název datum úpadku postižení klienti pojišťovna plnění Karma Tour2. 6. 2011

x x x

s.r.o.přerušení činnosti

výplata od UNIQA stovky klientůklientů, kteří

CK

16. 6. 2011zakoupilonebyla pojištěna protizakoupili zájezd s

PRESSBURG

zájezdy + naúpadku CK ( předešlapředstihem, dovolenépojišťovna UNIQA)refundace 28 osob

CK VIVAcca 200 klientů vvýplata nižšího

26. 8. 2011 Generali Pojišťovna, a.s.

MONDE s.r.o. Turecku pojistného Fine Travel

prohlášenýEvropské Cestovníposkytnuto pojistné

Fullservice,11. 10. 2011

konkursPojišťovny, a.s.plnění

s.r.o.

80 klientů zakoupené zájezdy + cca 60

Company

lidí neodletělo v

Diamond19. 10. 2011Generali Pojišťovna, a.s. úhrada závazků

září na svou

Wind, s.r.o.

dovolenou - finanční potíže CK návrat klientů z Turecka + cca 80 Turecko +odškodnění klientů,

West Holiday,Česká podnikatelská

11. 11. 2011cca 70 klientůkteří neodletěli;

s.r.o. pojišťovna, a.s.

neodletělomalá CK specializace Řecko + Turecko

I. PARKAM315 klientů

Genereali Pojišťovna,vyplaceno pouze

HOLIDAYS,1. 7. 2011Bulharsko + 40

a.s.58% škody

s.r.o.Řecko

cca 31 klientů v zahraničí + ccaúhrada všech

Via Vera,

4. 7. 2011120 klientůUnion pojišťovna, a.s.nároků klientů,

s.r.o.

zakoupilovyhlášen konkurz zájezdy vyplaceno pojistné

CK Omegažádní klienti vplnění na zájezdy

24. 1. 2011 Generali Pojišťovna, a.s.

tour s.r.o. zahraničí uzavřené před 15.

1. 2011

Ing. Jaroslav

nedostatečné informace,

Raab, Csc.7. 2. 2011 vyhlášen konkurz

do r. 2010 u UNIQA

(Galatea)

název datum úpadku postižení klienti pojišťovna plnění

vyplaceno pojistné klienti v zahraničí

CK SvobodnáČeská podnikatelskáplnění na základě

23. 7. 2010+ klienti, kteří

cesta pojišťovna, a.s.oznámení o škodné

neodcestovali události vyplaceno pojistné

CK Lenkaplnění na základě

2010 Genereali Pojišťovna, a.s.

Jandošová oznámení o škodné

události

Ing. Jiří Buček 2010 Genereali Pojišťovna, a.s. Alyssa travel,

2010 v insolvenci

spol. s.r.o.

název datum pojišťovna

Mgr. Jana Soukupová 1. 7. 2009 Generali Pojišťovna, a.s.

Cool Travel s.r.o. 4. 8. 2009 Generali Pojišťovna, a.s. Retur s.r.o. 2009 Generali Pojišťovna, a.s. Balkan Travel 2009 Evropská cestovní pojišťovna a.s.

Tomi Tour, s.r.o. 2009 Union poisťoňa a.s.

Suntimes tour s.r.o. 2009 Generali Pojišťovna, a.s.

Relax Max Tours,

2009 Evropská cestovní pojišťovna a.s.

s.r.o.

název datum pojišťovna CK Prácheň Písek květen 2008 Česká pojišťovna Airtemis Travel 2008 Generali Pojišťovna, a.s. Medea Travel

2008 Generali Pojišťovna, a.s.

Agency

název datum pojišťovna MACDINO

září 2007 Generali Pojišťovna, a.s.

TRAVEL s.r.o. Cestovní kancelář

září 2007 Union poisťovňa

Eurotravel FBSK 1907, s.r.o. červen 2007 Česká pojišťovna

název datum pojišťovna Asotour srpen 2006 Česká pojišťovna

Bc. Lukáš Nevečeřal 2006 Generali Pojišťovna, a.s.

název datum pojišťovna

CONNEXION

2005 Česká pojišťovna

VOYAGES spol.s.ro.

Travel Studio

2005 Generali Pojišťovna, a.s.

International s.r.o.

Caravella Tours,

2005 Generali Pojišťovna, a.s.

s.r.o.

ETM - Tour, s.r.o. 2005 Česká pojišťovna

název datum pojišťovna CK Ludmila

červen 2004 UNIQA pojišťovna, a.s.

Mojžíšková CK Růžena

červenec 2004 naposled pojištěna u Generali Pojišťovna, a.s.

Drobiličová CK Tsakis červen 2004 dle info z ČPP, krácené plnění -> podáno TO na CK Travel Market s.r.o. 8.04 dle info z ČPP, krácené plnění -> podáno TO na CK Globtour Praha, spol.

9.04 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

s.r.o.

název Adria Travel CK Antour Havelka

CK Harmonie Medical s.r.o.

název

Hellas Dafnis Tour s.r.o.

CK Allave

Zdroj: Databáze MMR ČR

Tisková zpráva České obchodní inspekce

TISKOVÁ ZPRÁVA

Cestovky klamou a neinformují o právech

(Dílčí zpráva za 1. pol. 2012 - výsledky kontrol cestovních kanceláří a agentur)

(Praha, 27. srpen 2012) Cestovní kanceláře a agentury jsou nejvíce vytíženy zejména v období letních prázdnin, jejich nabídky jsou však celoroční, stejně jako kontroly České obchodní inspekce, které jsou na oblast jejich služeb zaměřeny po celý rok.

Zjištění inspektorů jsou varující i přesto, že se ve výsledcích za 1. pololetí nemohou ještě projevit šetření na základě podání spotřebitelů vyjíždějících na dovolenou s cestovními kancelářemi až ve druhé polovině roku. Ti teprve v průběhu zájezdu zjistí, zda to, co jim prospekty cestovních kanceláří slibovaly a co si předplatili, také skutečně dostali. Nejčastěji cestovní kanceláře a agentury neinformovaly svoje zákazníky v dostatečné míře a správně o podmínkách uplatnění reklamace. Dalším častým porušením při uzavírání smluv se spotřebiteli bylo užití klamavých obchodních praktik. Za prvních 6 měsíců zkontrolovali inspektoři celkem 174 cestovních kanceláří a agentur a porušení jedné nebo více povinností stanovených zejména zákonem o ochraně spotřebitele prokázali v 63 případech, tj. ve 36,2 %. Zda bude pro spotřebitele bilance kontrol této oblasti služeb za 2. pololetí lepší nebo stejně nepříznivá, ukáže až celoroční vyhodnocení.

V období od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012 bylo v rámci kontrolní akce provedeno celkem 174 kontrol, při nichž byly ověřovány podmínky poskytování služeb spotřebitelům ze strany cestovních kanceláří a cestovních agentur. Zvláštní důraz byl kladen na odhalování používání nekalých obchodních praktik a kontrolu dodržování informačních povinností, stanovených zákonem o ochraně spotřebitele. Z celkového počtu kontrol bylo zjištěno porušení závazných právních předpisů při 63 kontrolách, tj. ve 36,2 % případů.

Kontroly

Inspektorát počet kontrol se zjištěním zjištění v %

Středočeský a Hl. město Praha 44 26 59,1 % Jihočeský a Vysočina 13 5 38,5 % Plzeňský a Karlovarský 41 10 24,4 % Ústecký a Liberecký 19 6 31,6 % Královéhradecký a Pardubický 15 3 20,0 % Jihomoravský a Zlínský 23 5 21,7 % Moravskoslezský a Olomoucký 19 8 42,1 %

Celkem 174 63 36,2 %

Na základě zjištěných porušení obecně závazných právních předpisů bylo dosud v rámci kontrolní akce uloženo za 1. pololetí celkem 32 pokut v celkové hodnotě 232 500 Kč. Ostatní kontroly nebyly ukončeny nebo rozhodnutí o pokutě nenabyla právní moci. Členění pokut podle inspektorátů, které je uložily, a způsobu jejich uložení, je uvedeno v následující tabulce.

Počet, struktura a výše sankcí

pokuta napříkaz nasprávní příkaz celkem

Inspektorátmístěmístě řízení

počet výše počet výše počet výše počet výše počet výše

Středočeský a Hl.80

7 80 000 7

město Praha 000 Jihočeský a Vysočina 1 5 000 1 5 Plzeňský a241

2 5 39 000 7

Karlovarský 000 000

115065

Ústecký a Liberecký 3 4 000 2 1 6

000 000 000

Královéhradecký a1

1 1 500 1

Pardubický 500 Jihomoravský a7

1 2 000 2 5 000 3

Zlínský 000 Moravskoslezský a33

3 4 000 4 37 000 7

Olomoucký 000

1216950232

Celkem 1 1 500 9 21 1 32

000 000 000 500

Zjištěná porušení zákona o ochraně spotřebitele

Nejčastějším zjištěným porušením tohoto zákona v průběhu kontrolní akce zaměřené na činnost cestovních kanceláří a agentur bylo neposkytnutí řádných informací o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady (reklamace) – to bylo zjištěno v 30 případech, tj. 47,6 % všech zjištění. Ve 23 případech (tj. 36,5 %) bylo kontrolovaným osobám prokázáno užívání nekalých obchodních praktik. V 11 případech zjistili inspektoři porušení povinností při přijímání a vyřizování reklamací a s cenou nabízených služeb nebyli seznámeni při 10 kontrolách (15,9 %). Dalších 12 zjištění (16,7 %), kdy byl kontrolovanou cestovní kanceláří nebo agenturou porušen zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (zák. č. 159/1999 Sb.), bylo postoupeno příslušnému orgánu dozoru k dalšímu šetření.

Závěr a doporučení ČOI:

Z výsledků kontrol ČOI za 1. pololetí 2012 vyplývá, že dodržování právních předpisů podnikateli v oblasti cestovního ruchu nelze pokládat za uspokojivé, neboť poměr zjištění – více než ve třetině kontrolovaných subjektů, poukazuje na řadu nedostatků, které mohou mít původ v malé míře odpovědnosti nebo nízké odborné úrovni prodávajících. Spotřebitelé nejsou dostatečně informováni o svých právech, jsou klamáni neúplnými nebo nepravdivými informacemi o podmínkách, rozsahu nebo ceně poskytovaných služeb. Také z podnětů přijatých Českou obchodní inspekcí lze soudit, že ani reklamace, s nimiž se spotřebitelé obracejí po návratu na cestovní kancelář nebo agenturu, nejsou vždy vyřizovány k jejich spokojenosti. V těchto případech však nespokojeným spotřebitelům nezbývá nic jiného, než se domáhat svých nároků soudní cestou. Proto Česká obchodní inspekce opakovaně doporučuje, aby pečlivému výběru cestovní kanceláře věnovali spotřebitelé více času. O co lépe si prověří vybranou kancelář nebo agenturu, rozsah a úroveň jimi nabízených služeb, včetně reakcí jejich zákazníků, o to méně nepříjemných problémů budou řešit v průběhu pobytu nebo po návratu.

Zdroj: Česká obchodní inspekce

Přehled úpadků CK v roce 2012 v případech, kdy nebylo uskutečněno pojistné plnění ve výši 100%

Dle výstupů a informací jedné z pojišťoven, která poskytuje v ČR pojištění záruky pro případ úpadku CK, za období 2004-2011, by nastavení limitu pojistného plnění 4 000 000,- Kč v 94% bylo dostačující, pouze u 1 CK ze 17 by výše limitu pojistného plnění nestačila (jednalo se o jednu CK z 10 největších na trhu).

Porovnání úpadků cestovních kanceláří, v jejichž případech nebylo poskytnuto 100% pojistné plnění v roce 2012:

CK stav částky

294 x 10 000 Kč (průměrná cena zájezdu do Bulharska) 294 klientům

CK – podnikající120 000 Kč (limit pojistného plnění)

v Bulharsku

fyzická osoba421 944,5 Kč (nad rámec limitu - repatriace

(plnění pojišťovny) pojišťovnou) 3 481 944,50 Kč

85 000 Kč (cena za dopravu) 40 klientů v 580 000 Kč (limit pojistného plnění)

CK – podnikajícíChorvatsku, repatriaci

40 x 6000 Kč (průměrná cena zájezdu do

fyzická osobazajistila sama

Chorvatska) jednatelka 905 000 Kč

Na základě dostupných dat dle kvalifikovaného odhadu v případě nastavení absolutní hodnoty minimálního pojistného plnění ve výši 4 000 000,- Kč, který odpovídá plánovaným tržbám z prodeje zájezdů, by tyto podmínky mohlo splnit 80% cestovních kanceláří působících na trhu. Tímto opatřením chce ministerstvo předejít možnému podpojištění cestovní kanceláře, a tedy situaci, kdy zákazníkovi nebudou v případě úpadku cestovní kanceláře vráceny zaplacené prostředky.

Zdroj: MMR ČR

Finanční ukazatele související s úpadky cestovních kanceláří

Union Pojišťovna, a.s. Počet PočetCelkováVyplacenáPojistné

Rok CK nevycestovanýc

repatriovanýchškodačástkaplnění h

CK

2007 46 130 1 643 000 1 643 000

Eurotravel CK Tomi163 500

2009 3 200 18 000 234 600 000

Tour 000

Via Vera,

2011 14 150 1 812 000 4 100 000

s.r.o.

Redgreento

2012 97 1 100 * 13 790 000 14 771 000

urs s.r.o. World

601 cca 300 * 1 428 000 15 450 000

Travel Partner

2013 0 cca 400 12 000 000 stále šetřeno

Alivia * vyplacená částka poškozeným klientům ještě není konečná

UNIQA Pojišťovna, a.s.

PočetPočet CelkováVyplac.Pojistné

Rok CKrepatriovanýcnevycestova-

škodačástkaplnění hných

FO -

1 079

2004Mojžíšková0 143 1 079 729 1 079 729

Ludmila

CK

2012Pressburg,0 28 100 516 100 516 100 516

s.r.o.

ČPP, a.s.

Pojistné plnění po odečtení nákladů PočetPočetUplatněnéVyplacená

Rok CK na

repatriovanýchnevycestovanýchškodyčástka repatriace a nákladů klientů v zahraničí

2004 TSAKIS, s.r.o. 2 555 461 81%

TM Travel, s.r.o. 5 100 000 33,75%

GLOBTOUR,

141 226 5 060 242 100%

s.r.o.

Svobodná cesta,

2010 382 3 739 459 100%

s.r.o.

West Holiday,

2011 80 79 604 402 604 402 100%

s.r.o.

GLOBALTOUR,

2012 189 200 3 614 603 1 078 800 5,39979%

s.r.o.

Dolce Vita, s.r.o. 77 196 2 234 078 2 234 078 100%

CK Filip, s.r.o.

nejednalo se o úpadek

Honza service

2013 4(přihlášených4 628 641 1 710 000 37%

s.r.o.

404)

Generali pojišťovna, a.s.

PočetPočetCelkováVyplacenáPojistné

Rok CK

repatriovanýchnevycestovanýchškodačástkaplnění

Travel

2005Studio11 20 510 170 510 170 510 170

Intenational

Caravela3 658

23 67 3 658 805 3 658 805

Tours 805

Bc. Lukáš

2006 0 40 938 520 938 520 938 520

Nevečeřal

Macdino

2007 18 33 801 735 801 735 801 735

Travel

Airtemis

2008 0 20 293 635 293 635 293 635

Travel

Medea

1 063

Travel0 25 810 000 810 000 Agency

Suntimes1 803

2009 0 11 1 803 828 1 803 828

Tours 828

6 099450

Cool Travel 2 20 450 000

311000

1 767

2010 Retur 0 69 1 767 732 1 767 732

Ing. Jiří

0 12 687 423 675 000 675 000

Buček

Mgr. Jana

39 17 255 130 255 130 255 130

Soukupová

CK Omega

2011 0 19 574 907 574 907 574 907

Tour, s.r.o.

CK Lenka

0 22 560 907 560 907 560 907

Jandošová

362 480 8 555 700 8 555 700

I. Parkam 13 350 Holiday 933

CK

13 797

Vivamonde,380 345 12 357 000 12 357 000

s.r.o.

Company Diamond0 56 860 086 860 086 860 086 Wind

Marcela3 363

2012 294 355 120 000 120 000

Pavelková 542

neplatná

Zuzana

pojistná

Pálová

smlouva

Pradok,4 551

172 136 4 551 864 4 551 864

s.r.o. 864

Marie8 499

2013 0 494 7 004 995 7 004 995

Lebedová 181

ERV, a.s.

PočetPočetCelkováVyplacenáPojistné

Rok CK

repatriovanýchnevycestovanýchškodačástkaplnění

Balkan

20090 186 smluv 5469632 5469632 6300000

Travel*

Fine Travel

2011Fullservice,0 17 444020 135000 135000

s.r.o.

CK Asteri

2012 0 152 548745 548745 1785900

Tour, s.r.o.

*Balkan Travel = Etics ITP;

Slavia pojišťovna, a.s.

PočetPočetCelkováVyplacenáPojistné

Rok CK

repatriovanýchnevycestovanýchškodačástkaplnění

stále v

2013 Alpa Tours cca 160 2 196 000

šetření

Poisťovna Kooperativa, a.s.

Rok CK PočetPočetCelkováVyplacenáPojistné

repatriovanýchnevycestov.škodačástkaplnění

2013 Best Choice 17 30 000 000 stále

šetřeno

Zdroj: Pojišťovny

V Praze dne 9. července 2014

předseda vlády

Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.

ministryně pro místní rozvoj

Mgr. et Mgr. Věra Jourová, v.r.