I. Zhodnocení platného právního stavu
Právní vztahy vznikající při výkonu státní správy na úseku hlášení a evidence státních občanů České republiky, resp. od 1. ledna 2003 také cizinců s povolením k pobytu na území České republiky a azylantů, jsou upraveny zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb. (dále jen „zákon“). Zákon současně upravuje vedení informačního systému evidence obyvatel, včetně podmínek pro poskytování osobních údajů z informačního systému, a dále výkon státní správy na úseku rodných čísel. S účinností od 1. dubna 2004 došlo v zákoně o evidenci obyvatel ke změně podmínek pro poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel, když do té doby platné ustanovení § 8 odst. 1 tohoto zákona stanovilo, že pokud zvláštní právní předpis nestanoví rozsah, v jakém mají být tyto údaje poskytovány, řídí se tento rozsah „potřebami činnosti orgánů státní správy a orgánů pověřených výkonem státní správy vyplývajících z jejich zákonem stanovené působnosti“. Současné znění tohoto ustanovení však stanoví, že „ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.“
II. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb., a některé další zákony související s evidencí obyvatel (dále jen „návrh novely zákonů“), vychází zejména ze závěrů, které přineslo vyhodnocení téměř dvouletých zkušeností s aplikací zákona o evidenci obyvatel v oblasti rodných čísel; tato oblast doznala v právních poměrech s účinností od 1. ledna 2003, resp. následně od 1. dubna 2004 výrazných změn oproti předcházejícímu právnímu stavu. Každodenní praxe přinesla při aplikaci nové zákonné úpravy za uplynulou dobu určité problémy, způsobené v některých případech nepřesnou nebo nedostatečnou právní úpravou (např. nedostatečné nebo chybějící definování rozsahu poskytovaných údajů nebo absence stanovení dálkového přístupu tam, kde to podmínka efektivnosti praxe přímo vyžaduje), která je předkládaným návrhem novely zákona upravována nebo doplňována.
Hlavní pozornost je v návrhu novely věnována precizaci úpravy právních vztahů při vedení informačního systému evidence obyvatel, zejména pak při ověřování správnosti vedených údajů a zajištění jednoznačných podmínek pro jejich další poskytování. Důvodem tohoto základního zaměření návrhu je skutečnost, že s účinností od 1. dubna 2004 byl novelizován zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), a to zákonem č. 53/2004 Sb. Touto novelou bylo změněno ustanovení § 8 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel tak, že byly zpřísněny podmínky pro poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel. Jestliže předcházející právní úprava umožňovala poskytovat údaje z informačního systému evidence obyvatel také na základě obecně vymezené podmínky „pokud to vyžaduje činnost orgánů státní správy a orgánů pověřených výkonem státní správy“, nová právní úprava tento obecně stanovený předpoklad v podstatě vylučuje. V současné době je poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel možné výlučně „v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených zákonem o evidenci obyvatel nebo zvláštním právním předpisem“.
Jednoznačná situace pro poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel je v praxi tam, kde zvláštní právní předpis v rámci stanovení podmínek pro poskytování údajů současně stanoví také přesný rozsah těchto údajů; v tomto smyslu je součástí zákona č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, také řada novel dalších zákonů, kterými je stanoven rozsah poskytovaných údajů z informačního systému evidence obyvatel ve prospěch České správy sociálního zabezpečení, katastrálních úřadů, Ústřední pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny, Ministerstva dopravy, Exekutorské komory České republiky, pozemkových úřadů, Českého telekomunikačního úřadu. V době od 1. dubna 2004 dosud se však prokázalo, že rozsah novelizací zákonů, souvisejících s oblastí evidence obyvatel, není postačující, neboť v praxi využívá na základě obecného oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem údajů z informačního systému evidence obyvatel velký počet dalších subjektů, které však nemají určen rozsah takto poskytovaných údajů ani způsob, kterým se tak děje. U těchto subjektů Ministerstvo vnitra posuzuje a stanoví rozsah údajů, které jsou pro plnění konkrétního úkolu subjektu poskytnuty, což v praxi činí nemalé problémy.
Pro zajištění jednoznačného rozsahu údajů poskytovaných z informačního systému evidence obyvatel tak, aby bylo možné tyto údaje bez dalšího poskytovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, byly osloveny veškeré ústřední správní úřady, v jejichž čele stojí člen vlády České republiky, a dále další ústřední orgány státní správy ve smyslu § 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě jiné vybrané obdobné orgány státní správy, aby provedly analýzu potřeb jimi vykonávaných působností a aby tam, kde určí jako účelné zajistit podmínky pro poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel, předložily návrhy zákonů, které by měly být v uvedeném smyslu novelizovány (zejména s ohledem na zajištění dálkového přístupu k požadovaným údajům).
Novela zákona o evidenci obyvatel, provedená zákonem č. 53/2004 Sb., se přímo dotkla činnosti zpravodajských služeb a ostatních bezpečnostních sborů, tedy i Policie ČR. Novelou bylo do zákona o evidenci obyvatel doplněno, že se v informačním systému povede také záznam o tom, komu byly údaje poskytnuty. Na základě toho si tedy osoba, o které je záznam veden, může prostřednictvím žádosti o poskytnutí údajů zjistit, kdo se na ni v evidenci obyvatel dotazoval a komu tedy byly údaje o ní poskytnuty. Stejně tak mohou tento údaj užívat jejich zpracovatelé, tedy krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ohlašovny. Tato skutečnost je pro práci bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb nepřijatelná, protože se každá osoba vedená v evidenci obyvatel může dozvědět, že si o ní zjišťovala informace policie nebo zpravodajské služby, je tedy objektem jejich zájmu, a tím může být zásadně ohroženo již probíhající vyšetřování či kontrarozvědná činnost.
Uvedené ustanovení stanovující povinnost vést v evidenci obyvatel rovněž záznam o tom, komu byly údaje z evidence poskytnuty a tento údaj oprávněné osobě na její žádost zpřístupnit, byl do vládního návrhu zákona č. 53/2004 Sb. zahrnut s odvoláním na čl. 12 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Podle tohoto článku mají členské státy zaručit každému subjektu údajů právo získat od správce informace týkající se mimo jiné příjemců nebo kategorií příjemců, kterým jsou údaje sdělovány. Zároveň však článek 13 této Směrnice umožňuje členským státům učinit pro tento případ výjimku, pokud je to nezbytné pro zajištění bezpečnosti státu, obrany, veřejné bezpečnosti a také předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování, stíhání apod. Směrnice navíc za příjemce (o kterých má být subjektu údajů zaručeno právo získat informace) nepovažuje orgán, který může získat údaje v rámci zvláštního šetření, a kterým jsou také zpravodajské služby nebo Policie.
Poskytování informace o dotazech bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb, které souvisí s plněním jejich úkolů, je naprosto nežádoucí, protože by mohlo podstatně ztížit plnění jejich úkolů a znamenat tak ohrožení bezpečnosti státu, obrany, veřejné bezpečnosti, trestního řízení atd. V takovém případě není ohrožující jen poskytování takového údaje osobám, kterých se týkají, ale i užívání tohoto údaje krajskými a obecními úřady.
III. Hlavní principy navrhované právní úpravy
zajištění úplnosti a správnosti údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel, včetně jejich aktualizace a jednoznačného určení jejich zdrojů;
zajištění sledování bezpečnosti zpracovávání osobních údajů v informačním systému evidence obyvatel;
zvýšení ochrany osobních údajů v rámci jejich zpracování, ale současně zajištění ochrany činnosti zpravodajských a bezpečnostních služeb;
stanovení povinnosti občana písemnou formou oznámit ohlašovně, že se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky;
stanovení oprávnění Ministerstvu vnitra a orgánům územních samosprávných celků pořizovat fotokopie občanských průkazů a cestovních dokladů v případech, že je to nutné v souvislosti s výkonem správních činností;
doplnění náležitostí žádostí o ověření nebo o osvědčení rodného čísla o fotokopii občanského průkazu nebo cestovního dokladu žadatele, který korespondenčně žádá o provedení těchto úkonů;
stanovení povinnosti vést v informačním systému evidence obyvatel jména a příjmení obyvatel ve všech transkripčních tvarech, ve kterých byly fyzické osobě zapsány do v průběhu života vydaných matričních nebo jiných osobních dokladů;
stanovení kompetence Ministerstva vnitra jako správce informačního systému evidence obyvatel využívat pro ověřování nebo zajištění úplnosti údajů o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky i informační systémy provozované Policií České republiky;
zajištění některých práv osvojeného dítěte a ochrany osobních údajů osvojitelů;
úprava správních deliktů;
stanovení podmínek poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel dalším subjektům (rozsah, způsob poskytování, podmínky případného dalšího zpracovávání poskytnutých údajů );
provedení některých terminologických oprav tam, kde je sledován soulad s dalšími právními předpisy (nový zákon správní řád, zákon o matrikách, zákon o pobytu cizinců apod.).
IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právním řádem České republiky
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zejména pak plně respektuje Listinu základních práv a svobod tam, kde stanoví právo na ochranu osobních údajů a zajištění dalších souvisejících práv fyzických osob.
V. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republiky vázána
Uvedení předpisů Evropské unie, upravujících danou oblast:
Právo Evropských společenství oblast právních vztahů, realizovaných při provádění hlášení státních občanů, cizinců nebo azylantů k pobytu a osobních identifikátorů státních občanů samostatně neupravuje, návrhu novely zákonů se však dotýkají oblasti úpravy ochrany osobních údajů. V tomto smyslu se návrhu novely zákona týká Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/EC z 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, a Úmluva Rady Evropy č.108 (č. 115/2001 Sb.m.s), o ochraně jednotlivců při automatickém zpracování osobních dat.
Předmět úpravy návrhu novely zákona o evidenci obyvatel není řešen mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, neboť neřeší poskytování údajů do zahraničí. Plně akceptuje povinnost zákonného zajištění přesného stanovení rozsahu shromažďovaných osobních údajů pro zcela jednoznačný účel s tím, že jejich další zpracování v žádném případě nepřesahuje tento účel. Podmínky pro shromažďování osobních údajů zajišťují jejich přesnost a udržování v aktualizované a úplné podobě.
Návrh novel dalších zákonů začleňuje do svých ustanovení veškerá práva a povinnosti, která jsou v aktech práva ES svázána se shromažďováním a zpracováváním osobních údajů a zajištěním jejich ochrany, a úprava v části první, čtyřicáté druhé a čtyřicáté třetí zajišťuje vnitrostátní úpravu práv a povinností, vyplývajících pro Českou republiku z Evropské úmluvy o osvojení dětí.
VI. Předpokládané ekonomické dopady navrhované právní úpravy
Dopady na státní rozpočet:
Z navrhovaných úprav právních vztahů mají ekonomické výstupy pouze ty novelizační body, které se týkají stanovení způsobu poskytování údajů. V tomto smyslu je zřejmé, že jednotlivé resorty musí do svých rozpočtů zahrnout finanční náklady spojené se zajištěním technických podmínek dálkového přístupu do informačního systému evidence obyvatel a s provozováním tohoto přístupu.
Do rozpočtu Ministerstva vnitra nebude nutné v souvislosti s předkládaným návrhem zákona uplatňovat žádné finanční požadavky, neboť v telekomunikačním uzlu Ministerstva vnitra byl již instalován nový datový přepínač, který má dostatečnou rezervu pro dálkové připojení správních a dalších úřadů ve smyslu jednotlivých právních úprav.
Do rozpočtu jednotlivých resortů je pak nutné zahrnout finanční náklady, související s technickým zajištěním dálkových přístupů, přičemž ekonomická náročnost zřízení jednoho dálkové přístupu do informačního systému evidence obyvatel se v současné době pohybuje ve výši:
1. Přípojka GovNet (datová síť společnosti TELECOM) – zřízení: 46291,- Kč
a/ přenosová rychlost 64 kbit/s 6664,- Kč měsíčně
b/ přenosová rychlost 128 kbit/s 9758,- Kč měsíčně
c/ přenosová rychlost 256 kbit/s 15589,- Kč měsíčně
2. Datový telekomunikační okruh - zřízení: 8330,- Kč/1 konec
a/ přenosová rychlost 64 kbit/s 7347,- Kč měsíčně
b/ přenosová rychlost 128 kbit/s 12108,- Kč měsíčně
Dopady na podnikatelskou sféru:
Návrh zákona nezasahuje v žádném rozsahu do výkonu práv a povinností subjektů podnikatelské sféry. Rovněž nemá žádné sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
K části první
K bodům 1. a 3.
Navržená úprava zajišťuje zabezpečení anonymity osvojitelů ve vztahu k biologickým rodičům v případech nezrušitelného i zrušitelného osvojení, a to i v případech případného využití údajů z informačních systémů veřejné správy.
K bodu 2.
Navržené ustanovení je pouze terminologickým zpřesněním v souladu se zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 4.
Pro vlastní činnost ministerstva jako správce informačního systému evidence obyvatel se do zákona vkládá ustanovení, podle něhož je ministerstvo i uživatelem veškerých údajů, vedených v informačním systému evidence obyvatel, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti.
K bodu 5.
Navržené ustanovení upravuje podmínky pro to, aby v informačním systému evidence obyvatel byly vedeny také údaje, jimiž by bylo možné sledovat přístupy do informačního systému, včetně zajištění identifikačních údajů o přístupu a přistupujícím subjektu; tato úprava odpovídá připravované koncepci sdílení dat ve veřejné správě a současně zajišťuje právo nositelů údajů na ochranu jejich údajů kontrolou před neoprávněným zpracováním.
K bodu 6.
Navrhovaná úprava zajišťuje soulad s ustanovením § 5 zákona, kde se stanovuje, že nejenom obecní úřad, ale i obec je uživatelem údajů z informačního systému evidence obyvatel.
K bodu 7.
Ustanovení § 3a odst. 1, které stanoví, že krajský úřad je uživatelem jim zpracovávaných údajů s určitými omezeními, je novelou doplněno o další omezení a krajský úřad už nemá být dále uživatelem údajů o poskytnutí údajů podle § 8 odst. 6. Užívání těchto údajů krajským úřadem může, jak bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy, rovněž ohrozit plnění úkolů bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb.
Vzhledem k uvedenému se do § 3a odst. 1 doplňuje věta, že údaje o poskytnutí údajů podle § 8 odst. 6 může krajský úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti. Tato nezbytnost by ale prakticky vůbec neměla nastat.
K bodu 8.
Ustanovení § 4, které stanoví, že obecní úřad obce s rozšířenou působností je uživatelem jim zpracovávaných údajů s určitými omezeními, je novelou doplněno o další omezení a obecní úřad obce s rozšířenou působností už nemá být dále uživatelem údajů o poskytnutí údajů podle § 8 odst. 6. Užívání těchto údajů obecním úřadem obce s rozšířenou působností může, jak bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy, rovněž ohrozit plnění úkolů bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb.
Vzhledem k uvedenému se do § 4 doplňuje věta, že údaje o poskytnutí údajů podle § 8 odst. 6 může obecní úřad obce s rozšířenou působností využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti. Tato nezbytnost by ale prakticky vůbec neměla nastat.
K bodu 9.
Ustanovení § 5, které stanoví, že obec a obecní úřad jsou uživatelem jimi zpracovávaných údajů s určitými omezeními, je novelou doplněno o další omezení a obec a obecní úřad už nemají být dále uživatelem údajů o poskytnutí údajů podle § 8 odst. 6. Užívání těchto údajů obcí a obecním úřadem může, jak bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy, rovněž ohrozit plnění úkolů bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb.
Vzhledem k uvedenému se do § 5 doplňuje věta, že údaje o poskytnutí údajů podle § 8 odst. 6 mohou obec a obecní úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tato nezbytnost by ale prakticky vůbec neměla nastat.
K bodu 10.
Navrhovaná úprava zajišťuje soulad ustanovení § 6a písm. a) zákona o evidenci obyvatel se zněním § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
K bodům 11 až 13.
Jedná se o upřesnění textu.
K bodu 14.
Jde o doplnění textu z důvodu, že není v § 6a řešena oznamovací povinnost matrik, pokud je povolena změna jména, popř. jmen nebo příjmení obyvateli vedenému podle § 3 odst. 4; změna se nezapíše do matriční knihy vedené některým z matričních úřadů v České republice, neboť zápis narození nebo sňatku tohoto obyvatele je v cizině.
K bodu 15.
Do návrhu novely zákona o evidenci obyvatel se navrhuje doplnit v § 7 písm. c) nový bod, kterým se doplňují údaje, poskytované zdrojovým místem do informačního systému evidence obyvatel v případě osvojení dítěte, a to o rodná čísla rodičů; uvedený údaj umožňuje jednoznačné a nezaměnitelné zpracovávání údajů o osvojeném dítěti.
K bodu 16
Nově vkládané odstavce 7 až 9 do § 8 umožní, aby vzhledem k výše uvedenému bylo možné u poskytnutých údajů z informačního sytému, které jsou nezbytné z hlediska zájmu bezpečnost státu, obrany, veřejné bezpečnosti atd., učiněno prohlášení, že po dobu trvání ohrožení těchto zájmů nelze záznam o poskytnutí údajů zpřístupnit, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízení nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů. Rovněž se zde stanoví, že správce informačního systému (Ministerstvo vnitra) má k záznamu o poskytnutí údajů přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního zákona.
Aby samotné poskytnutí údajů zástupci bezpečnostního sboru nebo zpravodajské služby nemohlo být zneužito, stanoví se v odst. 8, že subjekt, kterému mají být údaje z informačního systému poskytnuty, musí oznámit správci informačního systému údaje umožňující identifikaci dotazujícího se subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů. Vzhledem k tomu, že zákaz poskytnutí údajů je omezen na dobu trvání ohrožení uvedených zájmů, musí subjekt, kterému byly údaje poskytnuty, oznámit, kdy byla tato doba ukončena.
Vzhledem k potřebě větší operativnosti je odstavcem 9 umožněno činit prohlášení a oznámení podle odstavců 7 a 8 i elektronickými prostředky.
K bodu 17.
V textu dochází k terminologické úpravě; správce při zpracovávání údajů v informačním systému není pro jednotlivé úkony povinen vydávat rozhodnutí, jeho činnost v daném případě není vázána na formální postup ve smyslu správního řízení.
K bodu 18.
Navrhovaná úprava výslovně stanoví postup při přihlášení narozeného dítěte k trvalému pobytu v případech, kdy se matka tohoto dítěte, jež má trvalý pobyt na území České republiky, rozhodne, že její osoba má být v souvislosti s porodem utajena. Dosavadní právní úprava sice také umožňuje stanovit adresu místa trvalého pobytu dítěte tam, kde není tento údaj znám u jeho matky, na příslušnou ohlašovnu, navrhovaný právní režim však má zajistit jednoznačné řešení situace, kdy předmětný údaj není znám z důvodu jeho utajení, nikoliv z důvodu jeho reálné neexistence.
K bodu 19.
Navrhovaná úprava reaguje na potřeby praxe, kdy je nutné při předávání příslušné informace vždy zajistit její úplný obsah tak, aby mohla být dále jednoznačně identifikována vůči příslušné, přesně určené fyzické osobě. Z tohoto důvodu se do ustanovení § 10 odst. 7 doplňují údaje, identifikující fyzickou osobu, jíž se obsah oznámení týká.
K bodu 20.
Navrhovaná úprava mění dosavadní, v praxi nevyhovující právní režim, kdy občan, který se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, byl sice povinen sdělit tuto skutečnost příslušné ohlašovně, přičemž – vzhledem k nestanovené formě – mohlo toto sdělení být také ústní (teoreticky např. také telefonické). Aby tento úkon byl jednoznačný, stanoví se pro něj písemná, tedy prokazatelná forma, ověřená podpisem občana.
K bodu 21.
Navrhovaná úprava se vypořádává s reálným výkonem činností, zajišťovaných v agendě rodných čísel zvláštní matrikou. Dosavadní praxe si vyžádala prodloužení lhůty pro zpracování sestav rodných čísel a jejich předání Ministerstvu vnitra, neboť zvláštní matrika zpracovává rodná čísla nikoliv aktuálně k datu narození dítěte, ale vždy s určitým, velmi rozdílným odstupem od tohoto okamžiku.
K bodu 22.
Do ustanovení § 14 písm. d) se vkládá ustanovení o přidělení rodného čísla i výdejovým místům, kterým je i ministerstvo, v případě fyzických osob, pro které o přidělení rodného čísla požádala Česká správa sociálního zabezpečení.
K bodu 23.
V souvislosti s bodem 24 se totéž doplňuje i do § 16 písm. e).
K bodu 24.
Stanoví se úprava v případě provedení změny rodného čísla v případě, kdy bylo přiděleno rodné číslo chybné.
K bodu 25.
Navrhovaná úprava zajišťuje identitu dětí při osvojení, bez ohledu na jeho stupeň, a to bez jakékoliv možnosti zjištění primární vazby k biologickým rodičům.
K bodu 26.
Do stávajícího znění § 17a se doplňuje, že v případě, že podala žádost o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení, úředně ověřený podpis žadatele se nevyžaduje.
K bodu 27.
Navrhovaná úprava opravuje chybné znění § 17a odst. 4 písm. a), neboť v daném případě se vždy jedná o cizince, nikoliv o státního občana České republiky.
K bodu 28.
Znění § 17a odstavce 5 se doplňuje v souvislosti s doplněním předcházejících odstavců.
K bodu 29.
Navrhovaná úprava stanoví další náležitost žádosti o ověření, resp. osvědčení rodného čísla tak, aby Ministerstvo vnitra pro provedení požadovaných úkonů mělo k dispozici kopii osobního dokladu žadatele. Úprava je provedena ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona o cestovních dokladech a § 2 odst. 5 zákona o občanských průkazech.
K bodům 30 až 32.
Správní delikty se upravují v souladu se zásadami schválenými Legislativní radou vlády.
K bodu 33.
V zákoně není upravena povinnost vést evidenci přestupků a jiných správních deliktů jako podmínky pro to, aby v případě recidivy takovéhoto jednání mohla být pachateli uložena pokuta s horní hranicí zvýšenou na dvojnásobek. Proto se toto ustanovení v souladu s koncepcí reformy správního trestání ze zákona vypouští.
K bodu 34.
Navrhovaným vypuštěním ustanovení § 18 se sleduje soulad znění zákona o evidenci obyvatel s novým správním řádem, kdy s ohledem na jeho znění je ustanovení § 18 v zákoně o evidenci obyvatel nadbytečné a z tohoto důvodu se vypouští.
K bodu 35.
Navrhovaná úprava § 22b stanoví kompetenci Ministerstva vnitra, krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a „ohlašoven“ ve smyslu zákona o evidenci obyvatel (§ 2 písm. d) pořizovat kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu, a to pro případy, kdy jsou prováděny úkony podle zákona o evidenci obyvatel. Úprava je provedena v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona o cestovních dokladech a § 2 odst. 5 zákona o občanských průkazech.
Znění § 22c je navrhováno vzhledem k neúplnému stavu, v jaké byla předána agenda rodných čísel z doby zabezpečování výkonu této činnosti Českou správou sociálního zabezpečení. Pro nutnou rekonstrukci chybějících dat pro registr rodných čísel je nutné dohledávat příslušné údaje také v dalších evidencích a spisové dokumentaci, vedené Českou správou sociálního zabezpečení. Navrhovaná úprava pro tyto úkony vytváří nutný právní rámec.
Navrhovaná úprava § 22d stanoví povinnost vést v informačním systému evidence obyvatel jména a příjmení obyvatel ve všech transkripčních tvarech, ve kterých byly fyzické osobě vydány v průběhu jejího života matriční nebo jiné osobní doklady (zajištění jednoznačné identifikace nositele zpracovaných údajů v čase).
K bodu 36.
Za účelem aktualizace zpřesnění údajů v souběžných evidencích stanoví návrh zákona i kompetenci Ministerstva vnitra využívat pro plnění úkolů správce informačního systému údaje vedené v informačních systémech provozovaných policií České republiky, a to v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 4 zákona.
K části druhé AŽ ČTRNÁCTÉ
V těchto částech jsou novelizovány příslušné zákony, navržené jednotlivými ministerstvy a dalšími správními úřady, tak, aby pro výkon konkrétních činností byl stanoven přesný rozsah údajů, který je vymezeným správním úřadům, popřípadě dalším subjektům, zřizovaným na základě zvláštního zákona, poskytován elektronicky, dálkovým přístupem.
Stanoveným rozsahem údajů se rozumí maximálně možný rozsah údajů, který je ten který subjekt oprávněn užívat a z něhož pro plnění konkrétního úkolu užívá vždy jen takové údaje, které slouží k dosažení účelu plněného konkrétního úkolu.
K ČÁSTI PATNÁCTÉ
V části patnácté se kromě uvedeného v částech druhé až čtrnácté mění i § 172 odst. 2 a 5. Důvodem změny je skutečnost, že na základě nového zákona o služebním poměru bude muset dojít v policejních školách zřizovaných Ministerstvem vnitra k posílení služební přípravy policistů na úkor středního vzdělávání v oborech vzdělání s bezpečnostním zaměřením. Některé stávající policejní školy již nebudou splňovat podmínky pro to být školou podle školského zákona a proto se navrhuje aby se rozšířila zřizovatelská kompetence Ministerstva vnitra i na specifický typ školského zařízen - samostatná školská zařízení . Ta budou zapsána do rejstříku škol a školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti stanoví Ministerstvo vnitra prováděcím právním předpisem.
K ČÁSTI ŠESTNÁCTÉ AŽ TŘICÁTÉ TŘETÍ
V těchto dalších částech jsou novelizovány příslušné zákony, navržené jednotlivými ministerstvy a dalšími správními úřady, tak, aby pro výkon konkrétních činností byl stanoven přesný rozsah údajů, který je vymezeným správním úřadům, popřípadě dalším subjektům, zřizovaným na základě zvláštního zákona, poskytován elektronicky, dálkovým přístupem.
Rovněž v těchto případech se stanoveným rozsahem údajů se rozumí maximálně možný rozsah údajů, který je ten který subjekt oprávněn užívat a z něhož pro plnění konkrétního úkolu užívá vždy jen takové údaje, které slouží k dosažení účelu plněného konkrétního úkolu.
K ČÁSTI TŘICÁTÉ ČTVRTÉ a TŘICÁTÉ PÁTÉ
V uvedených zákonech se ruší používání rodného čísla jako identifikátoru osoby a nahrazuje se datem narození.
K ČÁSTI TŘICÁTÉ ŠESTÉ AŽ ČTYŘICÁTÉ PRVNÍ
Rovněž v těchto částech jsou novelizovány příslušné zákony, navržené jednotlivými ministerstvy a dalšími správními úřady, tak, aby pro výkon konkrétních činností byl stanoven přesný rozsah údajů, který je vymezeným správním úřadům, popřípadě dalším subjektům, zřizovaným na základě zvláštního zákona, poskytován elektronicky, dálkovým přístupem.
Stanoveným rozsahem údajů se rozumí maximálně možný rozsah údajů, který je ten který subjekt oprávněn užívat a z něhož pro plnění konkrétního úkolu užívá vždy jen takové údaje, které slouží k dosažení účelu plněného konkrétního úkolu.
K ČÁSTI ČTYŘICÁTÉ DRUHÉ
V zákoně o rodině se provádí konkrétní vnitrostátní úprava pro aplikaci práv a povinností, vyplývajících z Evropské úmluvy o osvojení dětí, a to zejména co do podmínek zajištění anonymity osvojitelů ve vztahu k biologickým rodičům (čl. 20 odstavce 3 a 4 Úmluvy).
K bodu 1.
Navrhovaná úprava zajišťuje soulad mezi ustanovením § 63 odst. 3 zákona o rodině a navrhovaným ustanovením § 17 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
K bodu 2. a 3.
Navrhovaná úprava § 74 odst. 1 je opět aplikačním zajištěním čl. 20 Evropské úmluvy o osvojení dětí, resp. jejím převedení do zákona č. 301/2000 Sb. tak, jak je uvedeno v bodě 1.
Zrušení § 74 odst. 3 je pouze nutnou úpravou, vyplývající z navrhovaného znění § 74 odst. 1, kdy by texty byly bez této úpravy duplicitní.
K bodu 4.
Navrhovaná úprava je pouze terminologickým upřesněním vazby mezi § 77 zákona o rodině a nově navrhovaným zněním 63 odst. 3 téhož zákona.
K ČÁSTI ČTYŘICÁTÉ TŘETÍ
K bodu 1.
Zákonem č. 422/2004 Sb. byl vložen do stávajícího § 17 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, nový odstavec jedna, přičemž stávající ustanovení § 17 nebylo nijak označeno. Nyní se proto navrhuje provést nutnou legislativní úpravu a označit ho jako odstavec druhý.
K bodu 2.
Česká republika je od 9. 12. 2000 vázána Evropskou úmluvou o osvojení dětí, přijatou ve Štrasburku dne 24. 4. 1967 a publikovanou pod č. 132/2000 Sb.m.s. Úmluva ve svém článku 20 odst. 3 a 4 stanoví, že osvojitel a osvojenec budou moci obdržet doklad obsahující výpis z matriky osvědčující datum a místo narození osvojence, nikoliv však výslovnou zmínku o osvojení nebo o totožnosti dřívějších rodičů osvojence. Matriční záznamy budou vedeny a jejich obsah v každém případě reprodukován takovým způsobem, aby se osobám, které nemají oprávněný zájem, zabránilo dozvědět se o osvojení určitě osoby.
Z citovaného ustanovení článku 20 odstavce 3 a 4 ratifikované Evropské Úmluvy o osvojení dětí (sdělení č. 132/2000 Sb.m.s.) jasně vyplývá záměr zabezpečit anonymitu osvojitelů ve vztahu k biologickým rodičům. V důvodové zprávě k tomuto článku Úmluvy se uvádí, že smyslem ustanovení je vyhnout se problémům, které by mohly vzniknout v případě, že by se biologičtí rodiče dozvěděli o identitě osvojitelů, a popřípadě problémům plynoucím ze zveřejnění průběhu osvojovacího řízení nebo veřejných registrů vztahujících se k osvojení.
Shora citovaná Úmluva náleží v souladu s čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, do kategorie smluv, které jsou součástí českého právního řádu. Stanoví-li taková mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
Navrhované úpravy vyplývající z obecně formulovaných ustanovení čl. 20 Úmluvy však lze provést podle čl. 1 Úmluvy konkrétní úpravou v českém právním řádu, tzn. jejich obsah zapracovat formou novely zákona o matrikách. Do doby nabytí účinnosti této právní úpravy, slaďující vnitřní zákonodárství s mezinárodní smlouvou, by nebylo možné postupovat přímo podle mezinárodní smlouvy, která není v dotčených ustanoveních přímo aplikovatelná.
Navrhuje se proto změna zákona o matrikách a zapisovat do knihy narození a do rodného listu osvojeného dítěte osvojitele na místo biologických rodičů, a to i v případě, nejde-li o osvojení nezrušitelné.
K bodu 3.
Matriční doklady, doslovné výpisy a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize vydávají matriční úřady. Navrhuje se proto uvedené ustanovení o matriční úřady doplnit.
K bodu 4.
S ohledem na navrhované ustanovení § 17 odstavec 3, kdy se osvojitelé zapíší do knihy narození místo rodičů osvojence i u zrušitelného osvojení, je nezbytné upravit toto ustanovení.
K bodu 5.
Podle stávající právní úpravy se dohoda o příjmení společných dětí manželů zapisuje na oddacím listu pouze v případě, jestliže si manželé ponechají dosavadní příjmení. Vzhledem k předkládání oddacího listu při úředním jednání navrhuje se uvádět příjmení dětí na oddacím listu ve všech případech, a to v mužském i ženském tvaru.
K bodu 6.
Do 31.12.2002 dával okresní úřad souhlas matričním úřadům k zápisu rozhodnutí cizozemských úřadů a soudů do matričních knih. Tato působnost přešla s účinností od 1.1.2003 na úřady s rozšířenou působností a krajské úřady. Takové ustanovení však bylo nevyvážené z toho hlediska, že např. při uzavření manželství posuzují matriční úřady cizozemská rozhodnutí samy, tj. úřad s rozšířenou působností či krajský úřad jim nevydává souhlas k akceptování takového dokladu v souvislosti s uzavřením manželství.
Uvedená povinnost byla proto ze zákona o matrikách vypuštěna zákonem č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 16.04.2004.
Po zrušení ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona o matrikách je nadbytečné i ustanovení § 52 zákona o matrikách, podle něhož matriční úřad provede dodatečný záznam do matriční knihy podle rozhodnutí orgánu cizího státu na základě souhlasu úřadu s rozšířenou působností, a proto se navrhuje jeho zrušení.
K bodu 7.
Ustanovení zákona o matrikách týkající se užívání jména se vztahují na státní občany České republiky. V tomto smyslu se proto upravuje i vyžadování dokladu vydaného znalcem, v případě, že vzniknou pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, pouze českým státním občanem.
K ČÁSTI ČTYŘICÁTÉ ČTVRTÉ
Stanoví se účinnost zákona k datu 1. ledna 2006.
V Praze dne 15. června 2005
předseda vlády
Ing. Jiří Paroubek, v.r.
ministr vnitra
Mgr. František Bublan, v.r.
9) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
9a) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., , zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb.,
9b)§ 4 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb.
9c) § 29 zákona č. 101/2000 Sb.“.