Důvodová zpráva — zákon č. 347/2005 Sb.

Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), nabyl účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů dne 16. ledna 2002.

Návazně, s účinností od 15. května 2002, Ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování tohoto přehledu.

V souvislosti se snahou o urychlení administrativních příprav státní pomoci po letních povodních v roce 2002 bylo přijato nařízení vlády č. 399/2002 Sb., kterým se provádí zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území) (dále jen "nařízení vlády").

Právní úprava byla v uplynulém období na různých úrovních veřejné správy opakovaně posuzována z hlediska její účinnosti v praxi při řešení škod způsobených povodněmi v roce 2002.

V období po srpnu 2002 bylo možné se soustředit na shromažďování námětů na novelizaci zákona o státní pomoci při obnově území s tím, že k jejímu provedení bude možné přistoupit až po úpravách rozpočtových pravidel reagujících na vstup ČR do EU a na postupné dotváření podoby samostatné příjmové základny krajských rozpočtů.

Předložený návrh novelizace zákona o státní pomoci při obnově území obsahuje pouze nezbytné změny, které vyplývají ze zkušeností a poznatků získaných při uplatňování této právní úpravy v praxi.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

V průběhu řešení následků rozsáhlých letních povodní v roce 2002 bylo možné podrobně prověřit účinnost zákona o státní pomoci při obnově území v praxi a přezkoumat, do jaké míry tato norma organizačního typu vyhovuje podmínkám, které nastávají po pohromách většího rozsahu.

Je třeba brát v úvahu skutečnost, že při přípravě zákona o státní pomoci při obnově území bylo možné vycházet jen z poznatků a zkušeností z odstraňování následků povodní v roce 1997, které zasáhly část moravského a východočeského území, jejichž řešením se z pohledu státní správy zabývaly vedle ústředních orgánů především okresní úřady. Naproti tomu v době letních povodní v roce 2002 již bylo možné se opírat o nově vznikající krajské zřízení, včetně součinnosti krajů s obcemi.

Značný územní rozsah povodní v roce 2002, které postupně zasahovaly jednotlivé kraje, vyvolává do budoucna potřebu řešit následky takových událostí prostřednictvím strategie obnovy území vcelku a přitom ponechat dostatek času krajům pro shromáždění zákonem požadovaných podkladových informací. K tomu směřuje návrh předložené novelizace, umožňující na žádost kraje prodloužit příslušné lhůty, nebo je sjednotit tak, aby strategie obnovy území mohla být připravena souběžně pro území několika krajů postižených toutéž postupující pohromou.

Současně ovšem bude třeba klást důraz na to, aby podkladové informace shromažďovaly výhradně pověřené osoby přímo na místě, kde došlo k poškození majetku. V období po povodních v roce 2002 měly kraje s dodržováním tohoto postupu z kapacitních důvodů problémy a podle dílčích informací usilovaly o shromažďování údajů také přímým oslovením představitelů postižených obcí nebo prostřednictvím zřízených informačních středisek. K řešení tohoto stavu směřuje další navazující návrh novelizace.

Z praxe některých krajů vyplývají problémy v komunikaci s pověřenými obecními úřady, jejichž spolupráci by si mohly vyžádat při zpracovávání podkladových informací. Proto je navrhováno v zákoně oproti dosavadnímu znění upravit samostatně, v části pojednávající o zásadách poskytnutí státní pomoci, povinnost pověřeného obecního úřadu poskytnout kraji na požádání součinnost při zjišťování potřebných údajů a také při odborné přípravě na toto zjišťování.

Dosavadní stanovení tzv. základních funkcí v území, na něž se váže poskytnutí státní pomoci, vyjmenováním konkrétních činností a služeb, se v praxi projevilo jako problematické a nedostatečné. Absence některých funkcí, např. kulturní povahy, v dosavadní zákonné úpravě naráží na odlišné hodnocení priorit v rámci EU. Ochrana kulturního dědictví včetně obnovy historických budov a center měst, sbírek, starých tisků, knihoven a archivů patří v číselníku opatření financovatelných z Fondu solidarity mezi úkoly určené k okamžitému zajištění (po povodních v roce 2002 byla ze státního rozpočtu ČR poskytnuta pomoc nestátním subjektům i v této oblasti). V návrhu novelizace je proto doporučováno nahradit dosavadní vymezení „základních funkcí v území“ obecněji a obsažněji pojatým, rovněž demonstrativním výčtem, který obsahově a terminologicky navazuje na současnou územně plánovací praxi. Navrhované rozšíření základních funkcí v území bylo formulováno s využitím podkladové studie oborového Ústavu územního rozvoje v Brně.

Další významná část předloženého návrhu novelizace je motivována snahou o celkové zpřehlednění platné právní úpravy zapracováním části později přijatého nařízení vlády do příslušných ustanovení zákona o státní pomoci při obnově území a zrušením zbývajících ustanovení tohoto nařízení vlády, která se v praxi neosvědčila. Konkrétně se doporučuje do zákona doplnit obecné podmínky, které musí splňovat žadatel o státní pomoc. Naopak vypuštění se doporučuje u ustanovení upravujících zřizování a vedení jmenných seznamů postižených osob, kde administrativní náročnost spojená s pořizováním a vedením není v souladu s pouze sporadickým využíváním příslušných informací v praxi při poskytování programové pomoci. Rovněž je doporučováno nepřejímat do zákona z nařízení vlády úpravu působností ministerstev při shromažďování podkladů pro rozhodování o poskytnutí státní pomoci. Výčetministerstev, která budou o poskytnutí státní pomoci rozhodovat, bude obsažen v konkrétní strategii obnovy území; shodně jako ve fázi shromažďování podkladů pro rozhodnutí o státní pomoci bude přitom respektováno platné znění kompetenčního zákona (s přihlédnutím ke konkrétním druhům postiženého majetku a jeho funkci).

V zájmu zlepšení informovanosti veřejnosti i správních úřadů o poskytování státní pomoci bude využito i tzv. Portálu veřejné správy (dosud jsou informace v elektronické podobě k dispozici pouze na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj).

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR, s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána a její slučitelnosti s právem ES/EU

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR.

Mezinárodní smlouvy, jimiž je ČR vázána, se na oblast upravenou v návrhu zákona nevztahují.

Návrh zákona nezapracovává do právního řádu ČR právo ES/EU. Navržené právní úpravy se však týká čl. 87 Smlouvy o založení ES, který upravuje slučitelné a neslučitelné podpory poskytované státy. Podle čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy o založení ES jsou podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi slučitelné se společným trhem. Státní pomoc při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou, která je předmětem navrhované právní úpravy, lze pod toto ustanovení podřadit. Jiné akty práva ES/EU se na danou oblast nevztahují.

Navrhovaná právní úprava je proto plně slučitelná s právem ES/EU.

V souvislosti se vstupem ČR do EU a změnou právní úpravy poskytování veřejné podpory (ve vazbě na legislativu EU) je třeba akceptovat i důraz na ochranu před neoprávněným užíváním veřejné podpory v rozporu se zásadami obsaženými v předpisech, které vydala v rámci své exekutivní činnosti Evropská komise. Takový postup by mohl vyústit i v navrácení veřejné podpory, udělení pokuty apod. (podle nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví pravidla k článku 93 Smlouvy o ES).

V tomto kontextu je třeba zejména zdůraznit, že veřejnou podporu (státní pomoc) nelze poskytnout podnikateli na obnovu jeho majetku bezprostředně poškozeného nebo zničeného stávkou v případech, pokud nedostatečně zabezpečil svůj provoz, i když byl předem informován o tom, že jeho zaměstnanci uskuteční stávku na ochranu svých práv a svobod. To platí i tehdy, byl-li v důsledku stávky vyhlášen krizový stav. Lze však poskytnout veřejnou podporu ke zmírnění následků pohromy, která by vznikla následně, zřetězením negativních vlivů spuštěných v důsledku stávky (jde o jinou situaci, v níž není podstatné hledání původní příčiny, v jejímž důsledku pohroma vznikla).

Možnost poskytování státní pomoci k obnově majetku poškozeného nebo zničeného v důsledku stávky je současně podle zákona o státní pomoci při obnově území spíše teoretická, vzhledem k vymezení pojmu „pohroma“ v § 2 odst. 1, jíž se s odkazem na mimořádnou událost podle § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb. rozumí „škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací“.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy

Přijetí navrhované novelizace není oproti dosud platné právní úpravě bezprostředně spojeno s ekonomickými dosahy do státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů, negativně neovlivní životní prostředí ani hospodářské subjekty (malé a střední podnikatele) a nebude mít negativní sociální dopady.

Nově formulované ustanovení, podle něhož si mohou kraje vyžádat vedle dosavadní součinnosti pověřených obecních úřadů při zjišťování údajů po živelní pohromě také součinnost pro odbornou přípravu na toto zjišťování, by mělo být aplikováno s využitím vhodných forem komunikace (např. včetně elektronické pošty) přiměřených dané situaci, tedy prostřednictvím relativně nenákladných, již existujících prostředků.

K čl. I

K bodům 1 a 2

Platná právní úprava stanoví, že žadateli lze státní pomoc poskytnout v případě, že způsobem stanoveným nařízením vlády doloží, že není schopen vlastními prostředky obnovit majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území. Tento způsob úpravy odkazující na nařízení vlády se ukázal jako nepříliš praktický, a proto se navrhuje výše uvedený požadavek podrobněji upravit zákonem.

Současně se umožňuje, aby příslušná ministerstva byla oprávněna nad rámec této obecné úpravy vyžadovat od žadatelů o státní pomoc takové doklady, jejichž potřeba vyplyne ze stanovené formy pomoci zvolené podle odvětvových specifik. Konkrétně může jít např. o předložení specifických dokladů opravňujících k podnikání v daném oboru.

Oproti dosud platné úpravě je v textu návrhu zákona doplněna možnost v případě zničení ekonomické dokumentace, a tedy i neschopnosti předložit účetní závěrku, přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, učinit o zničení dokumentace čestné prohlášení.

K bodům 3 a 4

V návrhu je oproti dosavadní úpravě upřesněno, že státní pomoc lze poskytovat ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci s odkazem pouze na platné znění rozpočtových pravidel. Odkaz na právní úpravu v oblasti veřejné podpory, obsažený v dosavadním znění zákona, není pro jeho nadbytečnost uváděn (postup podle s rozpočtových pravidel je v souladu s principy veřejné podpory) .

K bodu 5

Stanovení základních funkcí v území dosavadním demonstrativním výčtem není pro potřeby praxe všeobecně dostatečné, což se projevilo také při složitém rozhodování o obnově území ve vztahu ke konkrétním druhům postiženého majetku (např. zda sem patří kompletní vodohospodářská infrastruktura, nebo jak oddělit činnosti v zemědělství s vazbou na zásobování krmivy pro živočišnou výrobu). O nedostatečnosti dosavadního vymezení hovoří také spory o možnost začlenění dalších podnikatelských činností nad rámec služeb zajišťujících stanovené základní funkce s odůvodněním, že jde o činnosti významné z hlediska zaměstnanosti a atraktivity území, jako např. služby v oblasti kultury a cestovního ruchu se značným ekonomickým i mimoekonomickým významem pro danou oblast; neřešení státní pomoci podle zákona o státní pomoci při obnově území ve výše uvedených oblastech vedlo po povodních v roce 2002 ve svých důsledcích ke zpracování tzv. souhrnné strategie obnovy území pro všechny významné postižené obory.

Majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území je navrhováno vymezit obecněji s přihlédnutím k současné územně plánovací praxi, tak, aby do něho bylo možno zahrnout i výše uvedené druhy majetku. Zvláštní pozornost byla věnována vymezení majetku souvisejícího s kulturním dědictvím, v oblasti bydlení pak vyčlenění staveb pro individuální rekreaci, které bezprostředně neplní základní funkce v území.

K bodu 6

Nově navrhovaná úprava součinnosti pověřeného obecního úřadu s krajem je pojata oproti dosavadnímu stavu výrazněji, jednoznačněji a uceleněji, zahrnuje i odbornou přípravu na zjišťování údajů potřebných k přípravě podkladů pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci.

Oprávnění kraje vyžádat si součinnost pověřeného obecního úřadu pro odborná školení a výcvik určených zaměstnanců by mělo vytvořit vhodné podmínky pro včasnou preventivní přípravu na situace, které mohou nastat po pohromě. Obdobná řešení obsahuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož např. povodňové orgány krajů organizují odbornou přípravu členů povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností (viz § 80 odst. 2 písm. e) cit. zákona). Požadovaná součinnost současně znamená pro pověřené obecní úřady povinnost poskytnout v rámci jejich přenesené působnosti spolupráci v požadovaném rozsahu i lhůtách.

Potřeba takovéto úpravy vyplynula především z praktických zkušeností některých krajských úřadů.

K bodům 7 a 9

Platná právní úprava výslovně neukládá krajům zajišťovat shromažďování údajů na základě místního ověřování poškozeného majetku u postižených osob, i když tento postup předpokládá (mj. i speciální úpravou postupu v případech, pokud není umožněn vstup na pozemky nebo do objektů postižených osob); v praxi bylo této nedůslednosti zneužíváno tím, že kraje v některých případech vyžadovaly, aby postižené osoby samy zpracovávaly a doručovaly tyto údaje na předaných formulářích určeným informačním centrům, nebo aby tak činili starostové postižených obcí namísto pověřených fyzických osob. Proto je navrhováno zpřesnění textu zákona tak, aby pověřené fyzické osoby byly povinny zjišťovat údaje na místě, vlastním ověřením. Úpravy jednotlivých odstavců byly provedeny v zájmu zpřehlednění textu právní úpravy.

K bodu 8

Při územně a časově rozsáhlejších pohromách se ukazuje potřeba poskytnout krajům více času pro shromáždění a zpracování požadovaných podkladových informací. V případech pohrom přesahujících hranice krajů je třeba také umožnit, aby celé postižené území s řadou funkčních vazeb bylo zahrnuto do společné strategie obnovy území.

V zájmu zabezpečení operativního rozhodování se doporučuje umožnit Ministerstvu financí výjimečně prodloužit příslušné lhůty obecně stanovené zákonem.

Celková úprava (prodloužení) lhůt se nedoporučuje, neboť podle názoru předkladatele je např. v případě územně omezených pohrom způsobených mimořádnými letními přívalovými srážkami obecně stanovená lhůta plně postačující a motivující k rychlému řešení v působnosti dotčených účastníků.

K bodu 10

Strategií obnovy území předkládanou ke schválení vládě nelze primárně určovat ministerstva, která budou rozhodovat o státní pomoci. Vždy je nutné respektovat jejich působnosti dané kompetenčním zákonem. Proto je navrhováno upravit zákon tak, aby ve strategii obnovy území byl uváděn pouze výčet ministerstev, která budou o státní pomoci rozhodovat v souladu s jejich kompetencí.

K bodu 11

Začleněním částí obsahu dosavadního nařízení vlády do zákona pozbývá významu příslušné zákonné zmocnění.

K čl. II

Pro lepší orientaci adresátů právní úpravy při předpokládaných časově a organizačně náročných podmínkách její aplikace v praxi (bezprostředně v souvislosti s řešením následků pohromy) se předseda vlády zmocňuje k vyhlášení úplného znění zákona ve Sbírce zákonů.

K čl. III

Navrhuje se zrušit nařízení vlády, neboť po zapracování většiny jeho ustanovení do zákona o státní pomoci při obnově území zbývá pouze ta jeho část, která se týká tzv. jmenných seznamů postižených osob. Ustanovení upravující zřizování a vedení jmenných seznamů postižených osob (§ 1 nařízení vlády) a návazně možné poskytování pomoci osobám nezapsaným do jmenného seznamu postižených osob (§ 5 nařízení vlády) je navrhováno zrušit bez náhrady, neboť se v praxi prokázalo, že nároky na jejich pořizování a vedení neodpovídají rozsahu jejich pozdějšího využití při poskytování programové pomoci v působnosti určených ministerstev. Pokud by bylo v konkrétních případech třeba upřesnit, které subjekty byly postiženy pohromou (v zájmu navržení vhodné formy státní pomoci), je možné k tomu účelu využít písemný komentář zpracovávaný krajem v rámci přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území.

K čl. IV

Účinnost zákona se stanoví dnem 1. ledna 2006, což odpovídá současným odhadům délky legislativního procesu s přiměřenou legisvakancí, i když ji charakter a rozsah změn navrhovaných v zákoně bezprostředně nevyžadují.

V Praze dne 2. února 2005

předseda vlády

ministr pro místní rozvoj

Ing. Jiří Paroubek, v.r.

Platné znění zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/199 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), s vyznačením navrhovaných změn

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

STÁTNÍ POMOC PŘI OBNOVĚ ÚZEMÍ POSTIŽENÉHO ŽIVELNÍ NEBO

JINOU POHROMOU

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon stanoví zásady pro poskytnutí státní finanční pomoci (dále jen "státní pomoc") při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci.

§ 2

Zásady poskytnutí státní pomoci

(1) Došlo-li k narušení základních funkcí území v důsledku živelní nebo jiné pohromy, která je mimořádnou událostí,¹⁾ na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí²⁾ nebo nouzový stav³⁾ (dále jen "pohroma"), může stát poskytnout krajům, obcím, dalším právnickým osobám, s výjimkou právnických osob hospodařících s majetkem státu, a fyzickým osobám (dále jen "dotčené osoby") státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. (2) Státní pomoc podle odstavce 1 může být poskytnuta, pokud dotčená osoba doloží způsobem stanoveným nařízením vlády podle § 4 odst. 4, že není schopna vlastními prostředky obnovit majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území. Státní pomoc lze poskytnout až do výše nákladů, jež je nezbytné vynaložit na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený pohromou.

(3) Státní pomoc může být poskytnuta, pokud o ni dotčená osoba požádá ministerstvo, které o jejím poskytnutí rozhoduje, a prokáže, že není schopna vlastními prostředky obnovit svůj majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území.

(4) K žádosti podle odstavce 3

a) právnická osoba, s výjimkou kraje a obce, přiloží výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala,

b) fyzická osoba přiloží výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala, a to včetně příjmů plynoucích z dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo nemocenského pojištění (péče).

(5) Podnikatel k žádosti o poskytnutí státní pomoci dále přiloží

a) účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, které byly sestaveny k poslednímu dni měsíce bezprostředně předcházejícího pohromě, pokud je povinen je podle zvláštního právního předpisu sestavovat; nelze-li tyto doklady přiložit, neboť byly včetně podkladů pro jejich sestavení zničeny v důsledku pohromy, učiní o jejich zničení čestné prohlášení,

b) čestné prohlášení o tom, že

1. na jeho majetek nebyl prohlášen konkurs, nebylo povoleno vyrovnání, nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo že podnikatel není v likvidaci,

2. má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státním fondům, rozpočtům územních samosprávných celků nebo ke zdravotní pojišťovně,

c) další doklady, je-li jejich předložení nezbytné pro splnění podmínek stanovených pro poskytnutí státní pomoci.

(6) Kraj a obec přiloží k žádosti o poskytnutí státní pomoci pouze doklady požadované podle odstavce 5 písm. c).

~~(3)~~ (7) ~~Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok. Při poskytování státní pomoci~~

~~podle tohoto zákona se postupuje podle zvláštních zákonů.4),5)~~

(7) Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok. Státní pomoc lze poskytnout ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci⁴⁾. ~~(4)~~ (8) Státní pomoc na obnovu nebo pořízení téhož majetku poškozeného nebo zničeného určitou pohromou lze poskytnout pouze jednorázově na základě rozhodnutí jednoho z ministerstev určených ve strategii obnovy území [§ 4 odst .2 písm. c)]. ~~(5)~~ (9) Majetkem sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území (odstavce 1 a 2) je majetek ve vlastnictví dotčených osob, který bezprostředně slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti, veřejných telekomunikačních a poštovních služeb, zdravotnických, sociálních a školských služeb, bydlení, zásobování vodou, elektrickou energií, plynem, energetickými surovinami, potravinami, léky a krmivy pro živočišnou výrobu, odvádění odpadních vod, likvidace komunálního odpadu. (9) Majetkem sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území je majetek, který bezprostředně slouží k dopravě, hospodářským činnostem, bydlení s výjimkou staveb pro individuální rekreaci⁵⁾, k zajištění podmínek potřebných pro udržitelný rozvoj nebo jako technická infrastruktura a občanské vybavení nebo ten, který je součástí národního kulturního pokladu^5a), předmětem ochrany v rámci památkové rezervace^5b)nebo památkové zóny^5c).

(10) Pověřený obecní úřad⁶⁾v přenesené působnosti poskytne kraji na jeho žádost součinnost při zjišťování údajů potřebných k přípravě podkladů pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci při obnově území postiženého pohromou a při odborné přípravě na toto zjišťování. Odborná příprava zahrnuje především způsob vyčíslení a registrace nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území.

§ 3

Podklady pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci

(1) Kraj, v jehož územním obvodu došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy, v přenesené působnosti vypracuje přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území (dále jen "přehled") a předloží jej Ministerstvu financí do 7 dnů od uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo od zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny. ~~Při přípravě přehledu si kraj může vyžádat spolupráci pověřeného obecního úřadu,~~⁶⁾ ~~v jehož správním obvodu došlo k narušení základních funkcí pohromou.~~ Náležitosti přehledu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(2) V případě pohromy, která postihla majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území značné části kraje nebo několika krajů, může Ministerstvo financí na žádost kraje prodloužit lhůtu stanovenou pro předložení přehledu. Kraj může o prodloužení lhůty požádat neprodleně po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo neprodleně po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly vyhlášeny. Ministerstvo financí sdělí kraji své stanovisko k žádosti nejpozději do24 hodin po jejím doručení; vyhoví-li žádosti, stanoví zároveň délku prodloužené lhůty. Ministerstvo financí může prodloužit lhůtu i z vlastního podnětu. V případě prodloužení lhůty se prodlouží o shodný počet dnů i lhůta stanovená ministru pro místní rozvoj pro předložení strategie obnovy území vládě ke schválení (§ 4 odst. 3).

~~(2)~~ (3) Fyzická osoba pověřená krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování přehledu je povinna prokázat se písemným pověřením vystaveným krajem (dále jen "pověření"), které musí obsahovat její jméno, příjmení a rozsah jejího oprávnění, a občanským průkazem. Vzor pověření stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(3) Kraj zjišťuje údaje nutné pro zpracování přehledu prostřednictvím fyzických osob, kterým vystaví písemné pověření (dále jen "pověřené osoby"). Vzor tohoto pověření, které obsahuje vždy jméno, příjmení a rozsah oprávnění pověřené osoby, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

~~(3)~~ (4) Fyzické osoby pověřené zjišťováním údajů nutných pro zpracování přehledu jsou oprávněny vstupovat na pozemky a do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou, které jsou ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob, po předložení pověření a občanského průkazu.

(4) Pověřené osoby zjišťují údaje nutné pro zpracování přehledu vlastním místním šetřením stavu poškozeného majetku. K tomu jsou oprávněny vstupovat na pozemky a do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou po předložení pověření podle odstavce 3 a občanského průkazu.

~~(4)~~ (5) ~~Není-li vstup na pozemky nebo do objektů oprávněným osobám podle odstavce 3~~ ~~umožněn nebo není-li vstup podle odstavce 3~~ možný z důvodu obrany státu, ochrany utajovaných skutečností nebo ohrožení života nebo zdraví osob, jsou potřebné údaje povinni poskytnout osobám pověřeným zjišťováním údajů nutných pro zpracování přehledu vlastníci takových pozemků a objektů.

(5) Není-li vstup na pozemky nebo do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou možný z důvodu obrany státu, ochrany utajovaných skutečností nebo ohrožení života nebo zdraví osob, jsou potřebné údaje povinni poskytnout pověřeným osobám vlastníci takových pozemků a objektů.

~~(5)~~ (6) Údaje získané v průběhu zpracovávání přehledu, z nichž by bylo možné získat informace o jednotlivých právnických nebo fyzických osobách, mohou být využívány pouze v souladu s tímto zákonem; to platí i pro využívání zvláštních skutečností vymezených ve zvláštním zákoně.⁷⁾ Osoby, které mají k takovým údajům přístup, jsou povinny zabezpečit jejich ochranu, a to zejména před jejich neoprávněným zveřejněním nebo neoprávněným využíváním k jiným účelům.

§ 4

Strategie obnovy území

(1) Na základě vyžádání Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") a ve lhůtě jím stanovené předloží kraje a obce, v jejichž územních obvodech došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy,

a) stanovisko, v němž uvedou, v jaké míře jsou schopny z vlastních rozpočtů pomoci jiným dotčeným osobám,

b) informaci o opatřeních obsažených v jimi zpracovaných krizových plánech a uplatněných v období stavu nebezpečí nebo nouzového stavu, z nichž je třeba dále vycházet při obnově území.

(2) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracuje na základě předaných podkladů podle § 3 odst. 1 a podle odstavce 1 návrh strategie obnovy území, který obsahuje zejména

a) vymezení území, na jehož obnovu může být státní pomoc poskytnuta,

b) cíle, na jejichž zabezpečení může být státní pomoc poskytnuta, včetně stanovení pořadí jejich důležitosti,

c) ~~určení~~ výčet ministerstev, která budou o poskytnutí státní pomoci rozhodovat,

d) objem finančních prostředků pro ministerstva určená podle písmene c),

e) formy státní pomoci a v případě, že státní pomoc bude poskytována na základě programů, též vymezení těchto programů a určení správců,

f) určení ministerstva nebo kraje odpovídajícího za koordinaci činností; pokud je určen ke koordinaci kraj, vykonává ji v přenesené působnosti.

(3) Návrh strategie obnovy území podle odstavce 2 předloží ministr pro místní rozvoj vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny. ~~(4) Ministerstva určená podle odstavce 2 písm. c) poskytují státní pomoc na základě nařízení vlády.~~

§ 5

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 27/1950 Sb., o státní podpoře při živelních pohromách.

2. Vyhláška č. 167/1954 Ú.l., o státní podpoře při živelních pohromách.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o pojišťovnictví

§ 6

V zákoně č.363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 316/2001 Sb., se za § 39 vkládá nový § 39a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15a) zní:

"§ 39a

Informační povinnost pojišťovny

(1) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, vztahující se k pojištění majetku sloužícímu k zabezpečení základních funkcí v území, je povinna, došlo-li k živelní nebo jiné pohromě, která je mimořádnou událostí, na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, poskytnout ministerstvu na základě jeho písemné žádosti souhrnné informace o počtu a výši nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody způsobené na pojištěném majetku, vymezeném ve zvláštním zákoně.^15a) Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob podle § 39 odst. 1. (2) V žádosti podle odstavce 1 se uvede doba, za kterou mají být informace poskytnuty,

a vymezí se část území České republiky, které se požadované informace týkají. (3) Náklady spojené s plněním povinnosti podle odstavce 1 nese pojišťovna. (4) Rozsah souhrnných informací uvedených v odstavci 1 v členění podle příslušných odvětví pojištění vyhlásí ministerstvo ve Finančním zpravodaji. _____________________________

15a) § 2 odst. 5 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území).".

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 7

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

____________________________________________________________

1) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

2) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

3) Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

~~4) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.~~

4) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

5) § 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

5a) § 2 odst. 2 zákona č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb.

5b) § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

5c) § 6 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

~~6) § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).~~

~~Vyhláška č. 349/2000 Sb., o stanovení sídel a správních obvodů pověřených obecních úřadů, ve znění vyhlášky č. 437/2000 Sb.~~

6) § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.

Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.

7) Zákon č. 240/2000 Sb.