zákon č. 35/2025 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Národní rozvojová banka, a.s. (dále jen „NRB“) je v současnosti bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o bankách“), a podléhá v plném rozsahu požadavkům stanoveným regulatorním rámcem EU pro úvěrové instituce, požadavkům na banky stanoveným národními právními předpisya evropskými i národními právními předpisy upravujícími činnosti, které může NRB v souladu s licencí vykonávat. Dohled nad činností NRB vykonává Česká národní banka (dále jen „ČNB“). Oblast poskytování exportního pojišťování a financování s podporou státu upravuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojišťování a financování vývozu“), jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“). Provozováním pojišťování vývozních úvěrových rizik se zabývá Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., (dále také „EGAP“ nebo „exportní pojišťovna“) a provozováním financování vývozních úvěrových rizik se zabývá Česká exportní banka (dále jen „ČEB“). V současné době vlastní 84 % akcií ČEB stát prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „MF“) a zbývajících 16 % vlastní EGAP. MF tak má prostřednictvím většiny na valné hromadě přímý vliv na obsazení představenstva i dozorčí rady ČEB. Usnesením vlády ze dne 29. listopadu 2023 č. 909 k návrhu na zahájení integračního procesu Národní rozvojové banky, a.s. a České exportní banky, a.s. bylo rozhodnuto, že se ČEB stane 100% dceřinou společností NRB. Cílem novely zákona o pojišťování a financování vývozu je, aby mohly být akcie ČEB převedeny do vlastnictví NRB, která je 100% ve vlastnictví státu. Po provedení této vlastnické integrace ČEB a NRB bude ČEB nepřímo (prostřednictvím NRB) ve vlastnictví státu. MPO je dle § 13 odst. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění, ústředním orgánem státní správy pro zahraniční obchod a podporu exportu. MPO je gestorem Exportní strategie ČR 2023-2033 schválené usnesením vlády ze dne 26. července 2023 č. 559, která představuje základní strategický rámec státní podpory exportu, vč. kapitálových nástrojů, a je rovněž východiskem pro interní strategické dokumenty ČEB. Integrace státem vlastněných bankovních institucí do jedné skupiny významně posílí schopnost NRB plnit její klíčový strategický cíl, tj. podílet

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů, v platném znění. Např. zákon o bankách, zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Např. zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci apod.

se na hospodářském a sociálním rozvoji České republiky, a zároveň by žádným způsobem neměla ohrozit schopnost ČEB plnit cíle stanovené v Exportní strategii České republiky pro období let 2023-2033 schválené vládou v červenci 2023. Jelikož ČEB je nástrojem státní politiky podpory exportu České republiky, své nominanty do dozorčí rady ČEB navrhuje vedle MF i MPO, aniž by tak explicitně určila platná právní úprava. Navrhovaná právní úprava tyto aspekty řízení NRB taktéž neupravuje, proto bude nutné zajistit jiným způsobem, aby i nadále po případné vlastnické konsolidaci ČEB a NRB zůstal zachován adekvátní vliv státu, resp. MF a MPO, na personální obsazení řídicích a kontrolních orgánů v ČEB, a aby se na strategickém směřování ČEB jako instituce pro státem podpořené financování exportu nadále podílely MF a MPO.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a zhodnocení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

V rámci revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (dále též jako „CRD“), jejíž znění bylo dojednáno v závěru roku 2023 a bude formálně schváleno Evropským parlamentem a Radou v prvé polovině roku 2024 (návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o pravomoci dohledu, sankce, pobočky ze třetích zemí a environmentální, sociální a správní rizika, dále též jako „směrnice CRDVI“), dochází k vyjmutí NRB z regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce uvedením NRB v seznamu vyňatých subjektů obsaženým v čl. 2 odst. 5 CRD. Vyjmutí NRB z regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce předpokládá existenci národní legislativy, která upraví pravidla pro činnost NRB a pro dohled nad ní. Předmětnou národní legislativou bude i nadále zákon o bankách, nově ve spojení se zákonem o Národní rozvojové bance a předkládaným návrhem zákona upravujícím příslušná specifika. Cílem návrhu zákona je v návaznosti na návrh zákona o Národní rozvojové bance zakotvit v zákoně o bankách odkaz na zvláštní zákon o Národní rozvojové bance upravující některé aspekty činnosti NRB, dále úpravou v zákoně č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, umožnit převod akcií České exportní banky, a.s. (dále jen „ČEB“) do vlastnictví státem vlastněné NRB, změnou zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, upravit zakládání účtů podřízených státní pokladně vedených u ČNB, změnou zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, zpřesnit transpozici čl. 2 odst. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU tak, že ustanovení předmětného zákona se na NRB nepoužijí, a změnou zákona č. č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, upravit název NRB z „Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.“ na „Národní rozvojová banka, a.s.“.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Návrh zákona bezprostředně souvisí a navazuje na návrh zákona o Národní rozvojové bance, který je předkládán na základě usnesení vlády č. 909 ze dne 29. listopadu 2023 k návrhu na zahájení integračního procesu Národní rozvojové banky, a.s. a České exportní banky, a.s.,

Návrh Evropské komise ze dne 27. 10. 2021, CELEX: 52021PC0663. Návrh projednává Evropský parlament v dubnu 2024 v upravené verzi ze dne 6. 12. 2023 – 2021/0341(COD).

kterým vláda uložila ministru financí předložit vládě návrh zákona o Národní rozvojové bance a ministru průmyslu a obchodu předložit vládě novelu zákona o pojišťování a financování vývozu.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a nezasahuje do oblasti dodržování základních lidských práv a svobod. Navrhovaná právní úprava je i přes svou specifičnost v souladu s požadavkem na zachování obecnosti zákonné úpravy, kdy definičním znakem pojmu zákon či právní předpis je jeho obecnost, přičemž důvody setrvání na požadavku všeobecnosti právního předpisu jsou dělba moci, rovnost a právo na vlastního, nezávislého soudce dále viz nález sp. zn. Pl. ÚS 40/02 ze dne 11. 6. 2003; N 88/30 SbNU 327; 199/2003 Sb., nález sp. zn. Pl. ÚS 24/04 ze dne 28. 6. 2005; N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb. nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 36/05 ze dne 16. 1. 2007; N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb. Vzhledem k povaze NRB a k tomu, že je zcela vlastněna státem, ústavní pořádek České republiky neobsahuje specifické právní normy dopadající na oblast upravenou návrhem zákona. Ani Ústavní soud se pak ve své rozhodovací praxi oblastí upravenou návrhem zákona doposud nezabýval. Co se týče umožnění převodu 100 % akcií ČEB do vlastnictví NRB, ústavní pořádek České republiky neobsahuje specifické právní normy dopadající na oblast upravenou návrhem zákona. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky, zejména zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy) a zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je slučitelná se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii. Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty. Návrh zákona je částečnou transpozicí návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o pravomoci dohledu, sankce, pobočky ze třetích zemí a environmentální, sociální a správní rizika, jehož schválení Evropským parlamentem a Radou se předpokládá v prvé polovině roku 2024 („CRDVI“). Tímto návrhem dochází k vyjmutí NRB z regulatorního rámce EU pro úvěrové instituce. Z tohoto důvodu se tak změnou zákona o bankách staví najisto, že pro futuro budou některé specifické aspekty práv a povinností týkajících se NRB, tzn. banky s bankovní licencí podle zákona o bankách, nicméně vyjmuté ze směrnice CRD (čl. 2 odst. 5), upraveny ve speciálním zákoně. Návrhem zákona je dále dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, neboť dochází ke zpřesnění transpozice čl. 2 odst. 1 bod 2) této směrnice. Předmětný článek definuje úvěrovou instituci, když stanoví, že úvěrovou institucí se rozumí „úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013 bez zahrnutí subjektů uvedených v čl. 2 odst. 5 směrnice 2013/36/EU“. S ohledem na fakt, že NRB bude nově právě subjektem uvedeným v čl. 2 odst. 5 směrnice 2013/36/EU, dojde příslušnou změnou zákona

Návrh Evropské komise ze dne 27. 10. 2021, CELEX: 52021PC0663. Návrh projednává Evropský parlament v 4/2024 v upravené verzi ze dne 6. 12. 2023 – 2021/0341(COD).

č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPRK“) i k vynětí NRB z působnosti ZOPRK. Naplní-li nicméně NRB definici finanční holdingové osoby podle ZOPRK, stane se povinnou osobou podle ZOPRK jako finanční holdingová osoba; povinnost přispívat do Fondu pro řešení krize se v takovém případě na NRB neuplatní (§ 209 odst. 2 ZOPRK a contrario). Samotná změna spočívající v umožnění převodu 100 % akcií ČEB do vlastnictví NRB nepodléhá pravidlům evropského práva. Předmětem posouzení ze strany Evropské komise bude až případný samotný převod akcií. NRB však bude muset získat předchozí souhlas ČNB podle § 20 zákona o bankách, neboť ČEB je úvěrovou institucí s licencí podle CRD. Návrh zákona dále v navrhovaném znění neobsahuje úpravu problematiky, kterou by v souladu s čl. 2 odst. 1 a 2 rozhodnutí č. 98/415/ES bylo nezbytně nutné konzultovat s Evropskou centrální bankou, a to mj. i z toho důvodu, že navrhované změny věcného charakteru nemají potenciál zásadně ovlivnit stabilitu finančních institucí a trhů. Konzultace s Evropskou centrální bankou je v tomto případě v souladu s výše uvedeným rozhodnutím pouze fakultativní, a nebyl pro ni shledán věcný důvod.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona nemá přímé dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí. Nepřímé pozitivní dopady na státní rozpočet bude mít vedení peněžních prostředků na účtech podřízených státní pokladně, neboť tyto peněžní prostředky pak mohou sloužit jako krátkodobý zdroj pro krytí potřeby financování vlády. Efektivnějším řízením výpůjčních operací státu dochází v konečném důsledku ke snižování úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu souvisejících s vydáváním a prodejem státních dluhopisů, resp. k pozitivním dopadům na státní rozpočet. Integrace NRB a ČEB zvýší úvěrovou a záruční kapacitu NRB a vytvoří podmínky pro posílení podpory malých a středních podniků, prioritních segmentů ekonomiky a financování infrastrukturních projektů, což může mít nepřímý pozitivní dopad na podnikatelské prostředí a přispět k dalšímu rozvoji národní ekonomiky.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh zákona nemá negativní sociální dopady. Lze předpokládat nepřímé pozitivní dopady na životní prostředí v souvislosti s vyšší úvěrovou a záruční kapacitu NRB v důsledku integrace NRB a ČEB a posílení podpory financování projektů v oblasti životního prostředí.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Návrh zákona nezasahuje do ochrany soukromí či osobních údajů a žádným způsobem nemění dosavadní praxi v této oblasti. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh zákona není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (tzv. nařízení GDPR).

10. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Návrh zákona byl posuzován v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment). Zákon coby veřejnoprávní předpis obsahující oprávnění orgánů veřejné moci s sebou z povahy věci vždy nese možné riziko korupčního chování, a to jak na straně orgánů veřejné moci, tak regulovaného subjektu. Změny, které návrh zákona provádí, nezvyšují korupční rizika a korupční potenciál se tak nemění.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost ani obranu státu.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh zákona nemá sám o sobě dopad na rodiny.

13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh zákona nemá územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky.

14. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Návrh zákona nemá vliv na digitální služby.