zákon č. 350/2020 Sb.

K § 1 – Předmět úpravy

Ustanovení, které vymezuje předmět úpravy zákona, stanovuje, že zákon dopadá pouze na volby do zastupitelstev krajů a volby do jedné třetiny Senátu, které se budou konat ve dnech 2. a 3. října 2020 a druhé kolo voleb do Senátu ve dnech 9. a 10. října 2020 (volby vyhlášené rozhodnutím prezidenta republiky č. 169/2020 Sb.) a také na referenda (místní i krajská), která se budou konat v souběhu s těmito volbami. Zákon upravuje zvláštní způsoby hlasování pro voliče, kteří mají podle zákona o ochraně veřejného zdraví omezenu osobní svobodu (karanténa nebo izolace) z důvodu ochrany veřejného zdraví před onemocněním covid-19 a na které by jinak podle příslušných volebních zákonů dopadala překážka výkonu volebního práva z důvodu ochrany zdraví lidu. V návaznosti na zavedení zvláštních způsobů hlasování určených pro zmíněné voliče je třeba upravit i specifika organizace voleb a zjišťování výsledků hlasování. V ostatních případech se subsidiárně použijí příslušné volební zákony, případně i příslušný zákon o referendu. Ačkoli se tedy například výslovně neupravuje, že do sčítacích komisí při krajských úřadech budou volební strany delegovat své zástupce, jejich přítomnost při sčítání bude možná tak, že si podle příslušných volebních zákonů požádají Státní volební komisi o povolení přítomnosti při sčítání hlasů. Na základě tohoto povolení budou moci dohlížet na korektnost sčítání hlasů odevzdaných v některém ze zvláštních způsobů hlasování.

K § 2 – Vymezení pojmů

V rámci obecných ustanovení se vymezují základní pojmy, se kterými zákon dále pracuje. Stanovuje se, že mezi zvláštní způsoby hlasování náleží: 1. hlasování u volebního stanoviště (tzv. drive-in), 2. hlasování při pobytovém zařízení a 3. hlasování do zvláštní přenosné volební schránky. Tyto způsoby hlasování může využít pouze oprávněný volič, tj. ten, kdo kromě podmínek aktivního volebního práva pro volby do zastupitelstev krajů a volby do Senátu je evidován jako osoba v karanténě nebo izolaci z důvodu ochrany veřejného zdraví před onemocněním covid-19, nebo se nachází v uzavřeném pobytovém zařízení. Pobytovým zařízením jsou nejen pobytová zařízení sociálních služeb, ale i zdravotnická lůžková zařízení (např. LDN) a výchovné ústavy, v nichž jsou sice zpravidla umístěny osoby mladší 18 let, ale mohou se mezi nimi vyskytovat i voliči. Vymezuje se, co se pro účely tohoto zákona rozumí karanténou nebo izolací, uzavřením pobytového zařízení, volebním stanovištěm, hlasovací a sčítací komisí; obě komise jsou volebním orgánem. Vymezuje se první den voleb, a to i pro případné druhé kolo voleb do Senátu; z toho plyne, že stejné postupy podle tohoto zákona se budou aplikovat i na druhé kolo voleb do Senátu.

K § 3 – Právo volit

Překážka práva volit spočívající v omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, kterou upravuje zákon o volbách do zastupitelstev krajů a zákon o volbách do Parlamentu, se neuplatní na oprávněné voliče podle tohoto zákona /viz vymezení pojmů v § 2 písm. f)/, avšak pouze za předpokladu, že oprávněný volič využije některý ze zvláštních způsobů hlasování. Zvláštní způsoby hlasování jsou organizačně nastaveny tak, aby v nejvyšší možné míře minimalizovaly riziko šíření nemoci covid-19.

K § 4 – Evidence osob v karanténě a izolaci

Podmínkou hlasování u volebního stanoviště nebo do zvláštní přenosné volební schránky je, aby volič byl osobou evidovanou v karanténě nebo izolaci. Podmínku ověřuje komise pro hlasování, které tuto informaci předá krajský úřad. Krajský úřad ji získá od Ministerstva zdravotnictví. Zdrojem informací o nařízené karanténě nebo izolaci je také evidence ČSSZ, která eviduje osoby, kterým byla z těchto důvodů vydána e-neschopenka. Pro co nejkomplexnější přehled o osobách, u kterých je evidována karanténa nebo izolace z důvodu ochrany před onemocněním covid-19, bude krajským úřadům a následně komisím pro hlasování předávána i tato evidence. To platí i pro druhé kolo voleb do Senátu. V obou případech se jedná o evidence, které krajské hygienické stanice a ČSSZ vedou při své činnosti v souladu s odvětvovými předpisy. Zákon výslovně upraví předání obsahu těchto evidencí pro účely výkonu svých agend a stanovuje výčet údajů, které se předávají, jsou nezbytné pro realizaci hlasování a jsou v dosavadních evidencích již vedeny. Zákon upravuje načasování předání shora uvedených seznamů do 16:00 dne přede dnem, kdy probíhá hlasování některým ze zvláštních způsobů. Pro drive-in obdrží krajský úřad tyto seznamy do 16:00 v úterý volebního týdne; pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky do 16:00 ve čtvrtek volebního týdne. To platí i pro druhé kolo voleb do Senátu. Volič může být oprávněným voličem, i když není podchycen v žádné ze shora uvedených evidencí. Aby mohl využít hlasování u volebního stanoviště nebo do zvláštní přenosné volební schránky, musí v takovém případě sám prokázat nařízení karantény nebo izolace, a to potvrzením od poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím krajské hygienické stanice. Potvrzením od poskytovatele zdravotních služeb může být buď tzv. průkaz pojištěnce, který je součástí vystavené e-neschopenky, anebo jiné neformální potvrzení lékaře, které dokládá nařízení karantény nebo izolace z důvodu covid-19. Pro hlasování při pobytovém zařízení postačuje, že je volič osobou, které jsou v uzavřeném pobytovém zařízení poskytovány pobytové služby.

K § 5 - Komise pro hlasování

Komise pro hlasování, které budou obsluhovat oprávněné voliče při zvláštních způsobech hlasování, zřizuje každý krajský úřad. Minimálně musí být zřízeno tolik komisí pro hlasování, kolik je v kraji okresů. V Praze, kde se budou ve volebních obvodech se sídlem v Praze 1, 5 a 9 konat volby do Senátu, zřídí Magistrát hlavního města Prahy alespoň tolik komisí pro hlasování, kolik zřizuje volebních stanovišť pro drive-in, tj. dvě. Není však vyloučeno, aby následně krajský úřad operativně po dohodě s Armádou ČR ustavil i další komise pro hlasování, bude-li to např. pro zabezpečení hlasování při pobytových zařízeních nebo do zvláštní přenosné volební schránky žádoucí. Komise pro hlasování budou čtyřčlenné. Pouze zapisovatele jmenuje ředitel krajského úřadu, ostatní budou vojáci Armády ČR. Hlavní rolí zapisovatele bude dohlížet na dodržování volebních zákonů a z nich plynoucích zásad hlasování a řádné vedení volební dokumentace; k tomu bude proškolen. Zapisovatel bude plnit také úkoly, které volební zákony svěřují předsedovi okrskové volební komise, pokud při zvláštních způsobech hlasování připadají v úvahu. Bude tedy odpovídat za pořádek při hlasování a jeho pokyny k zachování pořádku a řádného průběhu hlasování budou pro všechny přítomné závazné. Vojáci budou určeni zejména k zajištění bezprostředního kontaktu s voličem v průběhu hlasování. Materiální a logistické zajištění zvláštních způsobů hlasování bude rozděleno mezi krajský úřad (doprava, resp. dopravní prostředek pro zajištění činnosti komise pro hlasování, volební urny, hlasovací lístky, úřední obálky, seznam osob v karanténě nebo izolaci nařízené krajskou hygienickou stanicí, seznam od ČSSZ, psací potřeby, formulář pro vedení evidence oprávněných voličů, notebook pro práci s elektronickými seznamy a vytváření evidence oprávněných voličů) a Armádu ČR (vybudování a ostatní vybavení volebního stanoviště). Ochranné a hygienické prostředky pro všechny členy komise pro hlasování, tj. i pro vojáky, poskytne Ministerstvo vnitra ze svých zásob. Zákon sice výslovně nestanovuje podmínky pro zapisovatele komise pro hlasování, avšak obdobně jako u členů okrskové volební komise podle příslušných volebních zákonů by se mělo jednat o osobu, která je státním občanem ČR, dosáhla věku nejméně 18 let, není u ní překážka výkonu volebního práva a není kandidátem pro volby do zastupitelstev kraje nebo do Senátu za území, na kterém má komise pro hlasování působit. Podmínkou členství není zkouška odborné způsobilosti na úseku voleb.

K § 6 – Sčítací komise

Pro každý kraj se zřizuje jedna sčítací komise, která sčítá hlasy od všech oprávněných voličů, kteří v rámci kraje využili některý ze zvláštních způsobů hlasování. Jmenování všech třech členů sčítací komise, včetně zapisovatele a zajištění podmínek pro její činnost (prostory, jejich vybavení, administrativní pomůcky, ochranné a hygienické prostředky) zajišťuje krajský úřad. Školení členů sčítacích komisí bude zaměřené na zjišťování výsledků voleb a bude proto třeba ho připravit ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a zohlednit specifické postupy a rozdíly od činnosti běžných okrskových volebních komisí. Bude-li to vyžadovat náročnost sčítání hlasů v daném kraji, např. s ohledem na velký počet oprávněných voličů, kteří využili některý ze zvláštních způsobů hlasování, bude možné do sčítací komise jmenovat nevýše další 4 členy. Dojmenování bude možné učinit podle situace ad hoc. Pro tento případ by měl mít krajský úřad připraveny v záloze osoby, které budou připraveny stát se členy sčítací komise.

Zapisovatel bude plnit i úkoly, které z volebních zákonů vyplývají pro předsedu okrskové volební komise. Zákon sice výslovně nestanovuje podmínky členství ve sčítací komisi, avšak obdobně jako u členů okrskové volební komise podle příslušných volebních zákonů by se mělo jednat o osobu, která je státním občanem ČR, dosáhla věku nejméně 18 let, není u ní překážka výkonu volebního práva a není kandidátem pro volby do zastupitelstev kraje nebo do Senátu na území, za které komise sčítá hlasy. Podmínkou členství není zkouška odborné způsobilosti na úseku voleb.

K § 7 – Obecné podmínky pro umožnění zvláštního způsobu hlasování

Zvláštní způsoby hlasování upravené tímto zákonem může využít pouze oprávněný volič, který je definován v rámci vymezení pojmů v § 2 písm. f). Splnění těchto podmínek ověřuje před samotným aktem hlasování komise pro hlasování. Volič prokazuje svoji totožnost pouze platným občanským průkazem. Toto omezení vyplývá z toho, že cestovní doklad neobsahuje údaj o trvalém pobytu. Jelikož komise pro hlasování, na rozdíl od okrskové volební komise nedisponuje výpisem ze seznamu voličů, je třeba, aby ověřila i splnění podmínek aktivního volebního práva, tj. věk voliče a adresu místa trvalého pobytu. V případě hlasování při pobytovém zařízení a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky jsou tyto údaje o voliči uvedeny v seznamu oprávněných voličů, který komise pro hlasování obdrží od krajského úřadu (množina oprávněných voličů, kteří je totiž předem známa). Při hlasování u volebního stanoviště si komise pro hlasování tuto evidenci vytváří sama (množina oprávněných voličů, kteří využijí tento zvláštní způsob hlasování, předem známa není). Nejde-li o oprávněného voliče v pobytovém zařízení, musí být evidován jako osoba v karanténě nebo izolaci. To komise pro hlasování ověří ze seznamu osob, kterým byla nařízena karanténa nebo izolace krajskou hygienickou stanicí, anebo ze seznamu od ČSSZ, případně to prokáže volič sám dokladem od poskytovatele zdravotních služeb nebo nařízením vydaným krajskou hygienickou stanicí. Komise pro hlasování umožní hlasovat pouze oprávněnému voliči, který prokázal svoji totožnost a splnil další podmínky stanovené zákonem pro konkrétní zvláštní způsob hlasování, které jsou popsány v následujících jednotlivých částech tohoto zákona. Volič, kterému byl pro volby do zastupitelstva kraje nebo pro volby do Senátu vydán voličský průkaz, je povinen ho odevzdat komisi pro hlasování. Bude se jednat zpravidla o voliče, kteří si požádali o voličský průkaz dříve, než jim byla nařízena karanténa nebo izolace. Voličský průkaz pro oprávněné voliče využívající některý ze zvláštních způsobů hlasování totiž prakticky ztrácí význam. Hlasování při pobytovém zařízení a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky se umožňuje všem oprávněným voličům, kteří mají trvalý pobyt v kraji, resp. v senátním volebním obvodu, na jehož území se nacházejí. Komise pro hlasování se však pohybuje pouze v rámci kraje, pro který byla zřízena. Voličský průkaz při těchto způsobech hlasování tudíž voliči nepotřebují, neboť ze zákona jsou oprávněni hlasovat na území celého příslušného kraje, resp. příslušného volebního obvodu. Při hlasování u volebního stanoviště, je možnost odhlasovat na daném stanovišti omezena pouze na oprávněné voliče s trvalým pobytem v rámci okresu, pro který bylo volební stanoviště zřízeno; u jiného volebního stanoviště nebude voliči hlasování umožněno, a to ani na voličský průkaz.

K § 8 – Podmínky hlasování u volebního stanoviště

Kromě obecných podmínek pro umožnění zvláštního způsobu hlasování, které vyplývají z § 2 písm. f) a z § 7, se zde definuje podmínka místní příslušnosti pro tento zvláštní způsob hlasování. Hlasovat u volebního stanoviště může pouze oprávněný volič, který má trvalý pobyt na území okresu, pro který bylo příslušné stanoviště zřízeno. V případě hlavního města Prahy, kde se budou tato stanoviště zřizovat jen pro účely senátních voleb, bude muset mít oprávněný volič trvalý pobyt na území senátního volebního obvodu, pro který bylo stanoviště zřízeno. Bude-li zřízeno jedno stanoviště společně např. pro dva senátní volební obvody, budou tam moci odhlasovat oprávnění voliči s trvalým pobytem v některém z těchto dvou senátních volebních obvodů. Hlasování oprávněného voliče u volebního stanoviště není považováno za porušení karantény nebo izolace. Tím, že tento zákon výslovně přiznává oprávněným voličům právo dostavit se k hlasování na drive-in, modifikuje tím standardní podmínky karantény a izolace.

K § 9 – Zřízení volebního stanoviště

Volební stanoviště (stánek pro hlasování drive-in) zřizuje krajský úřad, případně Magistrát hlavního města Prahy. Tak jako krajský úřad ustavuje komisi pro hlasování pro každý okres v rámci kraje, zřídí pro každý okres jedno volební stanoviště. Je na rozhodnutí krajského úřadu po projednání s Armádou ČR (např. s příslušným Krajským vojenským velitelstvím), Policí ČR a dotčenou obcí, ve kterém městě či obci bude volební stanoviště zřízeno. Podmínkou je, aby se volební stanoviště nacházelo na místě, které umožňuje plynulý příjezd a odjezd motorových vozidel. V Praze, kde se budou konat pouze volby do Senátu (Praha1, 5 a 9), zřídí magistrát dvě volební stanoviště. Je tedy možné, aby jedno volební stanoviště sloužilo pro hlasování do více senátních obvodů. Vybavení volebního stanoviště, s výjimkou volební dokumentace a výpočetní techniky, kterou zajišťuje krajský úřad, zajistí Armáda ČR. Konkrétní podobu volebního stanoviště zákon nestanovuje; jde o to, aby poskytoval zázemí pro činnost komise pro hlasování a obsluhu přijíždějících voličů. Informaci o umístění volebního stanoviště zveřejní krajský úřad na internetu nejpozději 15 dnů před prvním dnem voleb a současně ji sdělí Ministerstvu vnitra. Pro případné druhé kolo voleb do Senátu tak učiní nejpozději 4 dny před prvním dnem voleb, tj. do pondělí volebního týdne s tím, že volební stanoviště se bude zřizovat jen pro území okresu, ve kterém se bude druhé kolo senátních voleb konat. V případě, že se druhé kolo voleb do Senátu na území hlavního města Prahy nebude konat ve všech volebních obvodech, může Magistrát hlavního města Prahy počet volebních stanovišť rovněž snížit, tj. ze dvou na jedno.

K § 10 – Způsob hlasování u volebního stanoviště

Ustanovení popisuje, kdy a jak probíhá tzv. drive-in hlasování u volebního stanoviště.

Tímto způsobem bude možné hlasovat ve středu v týdnu, ve kterém se konají volby, v době od 7:00 do 15:00. Jde tak fakticky o formu hlasování v předstihu. Tento předstih je potřebný proto, aby se stihl předat obecním úřadům přehled voličů, kteří již odhlasovali tímto způsobem, a nemůže jim být umožněno hlasování ještě ve volební místnosti. Volič je povinen prokázat svoji totožnost platným občanským průkazem. Komise pro hlasování ověří, zda volič dodržel podmínky místní příslušnosti pro hlasování u volebního stanoviště a zda se jedná o oprávněného voliče. Komise pro hlasování bude muset mít k dispozici seznam obcí v okresu a jejich příslušnost k senátním obvodům; tyto seznamy připraví a zveřejní Ministerstvo vnitra. Po učinění záznamu do evidence oprávněných voličů vydá komise pro hlasování oprávněnému voliči úřední obálku. Bude-li volič souběžně hlasovat v senátních volbách, vydá mu úřední obálku pro každý druh voleb; tyto jsou barevně odlišeny stejně jako při hlasování ve volební místnosti. Úřední obálky vydávané komisí pro hlasování při zvláštních způsobech hlasování budou opatřeny úředním razítkem krajského úřadu. V případě úřední obálky pro senátní volby bude tato opatřena též číslem senátního obvodu, do kterého oprávněný volič náleží. Nelze totiž vyloučit, že v rámci jednoho volebního stanoviště (pro jeden okres) se sejdou voliči z různých senátních obvodů, neboť jednotlivé části okresů jsou mnohdy součástí odlišných volebních obvodů. To je také příčinou toho, proč někteří oprávnění voliči přijíždějící k volebnímu stanovišti budou moci hlasovat i v senátních volbách a jiní nikoli (mají-li trvalý pobyt v té části okresu, kde se volby v roce 2020 nekonají). Hlasování u volebního stanoviště je určeno výlučně pro hlasování z motorového vozidla. Je možné, aby ho řídila jiná osoba, než která hlasuje, případně aby hlasovalo více osob z jednoho vozidla. Cesta motorovým vozidlem v rozsahu nezbytném k naplnění práva volit prostřednictvím hlasování u volebního stanoviště není porušením karantény nebo izolace. Oprávněný volič se však musí řídit pokyny komise pro hlasování a vojáků dohlížejících na provoz u volebního stanoviště. Hlasování by mělo být organizováno tak, aby oprávněnému voliči hlasujícímu z motorového vozidla byla umožněna tajnost hlasování.

K § 11 – Evidence oprávněných voličů

Vzhledem k tomu, že evidenci oprávněných voličů hlasujících u volebního stanoviště nelze předem sestavit (neví se, který oprávněný volič se k hlasování formou drive-in dostaví), sestavuje evidenci oprávněných voličů až sama komise pro hlasování. Ustanovení upravuje, které údaje o voliči se do evidence zapisují. Údaje z této evidence jsou pak prostřednictvím krajských úřadů předány obecním úřadům podle místa trvalého pobytu voliče. Obecní úřad si skutečnost, že oprávněný volič již odhlasoval u volebního stanoviště, vyznačí do výpisu ze stálého seznamu voličů formou poznámky. Pokud přijede k volebnímu stanovišti osoba, která není oprávněným voličem, případně nerespektovala místní příslušnost volebního stanoviště, nebude jí hlasování umožněno. Údaje o této osobě zaznamená komise pro hlasování do samostatného seznamu. I tento seznam následně předá krajskému úřadu a bude tak součástí volební dokumentace.

K § 12 – Podmínky hlasování při pobytovém zařízení

Ustanovení vymezuje, kdo může využít tohoto zvláštního způsobu hlasování. Musí se jednat o oprávněného voliče /viz § 2 písm. f)/, který využívá pobytových služeb uzavřeného pobytového zařízení a navíc splňuje podmínku trvalého pobytu na území kraje nebo na území senátního volebního pobytu, v němž se nachází i pobytové zařízení. Není tedy nezbytně nutné, aby oprávněný volič měl trvalý pobyt přímo v pobytovém zařízení. Pokud má trvalý pobyt ve stejném kraji, jako se nachází pobytové zařízení, může hlasovat ve volbách do zastupitelstva kraje. Pokud má trvalý pobyt ve stejném volebním obvodu, ve kterém se nachází pobytové zařízení, a jde o volební obvod, ve kterém se konají v roce 2020 volby, může hlasovat ve volbách do Senátu. Jelikož některé senátní volební obvody přesahují hranice krajů, může se stát, že klient pobytového zařízení bude trvalým pobytem spadat do senátního obvodu, ale ne již do příslušného kraje. V takovém případě mu bude umožněno pouze hlasování ve volbách do Senátu, ale ve volbách do zastupitelstva kraje nikoli.

K § 13 – Sestavení seznamu oprávněných voličů v pobytovém zařízení

Okruh pobytových zařízení, při nichž bude možné v kraji hlasovat podle tohoto zákona, odpovídá okruhu zařízení, která ve stanovené lhůtě (do 12:00 prvního dne voleb) nahlásila krajská hygienická stanice krajskému úřadu jako uzavřená /viz vymezení pojmů v § 2 písm. c)/. To platí i pro druhé kolo voleb do Senátu. Od uzavřeného pobytového zařízení si krajský úřad vyžádá seznam jeho klientů, kterým jsou poskytovány pobytové služby. Na základě tohoto seznamu vyhotoví krajský úřad pro komisi pro hlasování evidenci oprávněných voličů. Ze seznamu od pobytového zařízení nezařadí do evidence pro komisi osoby, které nejsou oprávněnými voliči buď z důvodu místa trvalého pobytu (mimo kraj či senátní obvod), anebo z důvodu věku (k prvnímu dni voleb nedosáhnou věku 18 let). U voličů, kteří pobývají v uzavřeném pobytovém zařízení, se nevyžaduje, aby byly evidovány jako osoby v karanténě nebo izolaci.

K § 14 – Způsob hlasování při pobytovém zařízení

Hlasování při uzavřeném pobytovém zařízení probíhá během dvou dnů - ve čtvrtek a v pátek volebního týdne. Konkrétní místo a čas projedná komise pro hlasování s vedením pobytového zařízení. Hlasování by mělo proběhnout v dohodnutém čase ve čtvrtek mezi 7. a 22. hodinou a v pátek mezi 7. a 18. hodinou. Není však vyloučeno, aby krajský úřad toto rozmezí prodloužil; o tom pak musí informovat Ministerstvo vnitra a Český statistický úřad. O prodloužení rozhodne ředitel krajského úřadu. Nepůjde však o správní rozhodnutí, ale o faktický úkon. Místo pro hlasování v pobytovém zařízení má charakter improvizované volební místnosti. Nejedná se však o zvláštní volební okrsek, a tedy ani o volební místnost jako takovou, která by musela být vybavena v souladu s příslušným volebním zákonem. Komise pro hlasování má od krajského úřadu k dispozici seznam oprávněných voličů z pobytového zařízení. Oprávnění voliči před hlasováním na místě prokáží svoji totožnost, komise ověří oproti seznamu také věk a trvalý pobyt voliče a podle toho vydá oprávněnému voliči buď úřední obálku pro hlasování v krajských volbách, nebo úřední obálku pro hlasování v senátních volbách, případně obojí. Pokud volič pobývající v uzavřeném pobytovém zařízení nemá adresu místa trvalého pobytu ani na území kraje, ani na území senátního volebního obvodu, ve kterém se pobytové zařízení nachází, nemůže mu být hlasování umožněno. Tento volič by ostatně neměl být uveden ani na seznamu, který komise pro hlasování obdržela od krajského úřadu.

Pokud by se v uzavřeném pobytovém zařízení při hlasování vyskytl volič, který není na seznamu od krajského úřadu uveden, ale splňuje všechny podmínky pro hlasování, komise mu odhlasovat umožní a dopíše ho do evidence oprávněných voličů (viz dále k § 15).

K § 15 – Evidence oprávněných voličů

Při hlasování v uzavřeném pobytovém zařízení komise pro hlasování evidenci oprávněných voličů nevytváří (na rozdíl od hlasování u volebního stanoviště), ale pouze doplňuje seznam oprávněných voličů z daného pobytového zařízení, který předem obdržela od krajského úřadu, o údaj, ve kterých volbách oprávněný volič hlasoval, resp. pro který druh voleb mu vydala úřední obálku. Pokud se komise pro hlasování některé osobě hlasování neumožní, např. proto, že není oprávněným voličem, zaznamená údaje o této osobě do samostatného seznamu, kam uvede volby, v nichž nebylo hlasování umožněno a důvod. I tento seznam následně předá krajskému úřadu a bude tak součástí volební dokumentace.

K § 16 – Podmínky hlasování do zvláštní přenosné volební schránky

Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky zajišťují tytéž komise pro hlasování, které zajišťovaly hlasování u volebního stanoviště (drive-in) a hlasování při uzavřených pobytových zařízeních. Není nutné, aby se tato komise pohybovala jen v rámci okresu, ve kterém zajišťovala hlasování u volebního stanoviště. Krajský úřad operativně stanoví, jaké území má která komise při hlasování do zvláštní přenosné volební schránky obsluhovat, případně může po dohodě s Armádou ČR vytvořit komise další. Je však zřejmé, že zajistit hlasování jednotlivých oprávněných voličů do zvláštní přenosné volební schránky je pro komise časově nepoměrně náročnější. Tento způsob hlasování je proto třeba vnímat jako doplňkový a oprávnění voliči, pokud mají možnost, by měli primárně využívat hlasování u volebního stanoviště. Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky tak využijí např. voliči, kterým bude nařízena karanténa až ve čtvrtek volebního týdne, tudíž nemohli odhlasovat ve středu u volebního stanoviště. Komise pro hlasování obsluhují pouze území kraje, pro který byly zřízeny. Pokud má volič trvalý pobyt ve stejném kraji, pro který byla komise pro hlasování zřízena, může hlasovat ve volbách do zastupitelstva kraje. Pokud má volič trvalý pobyt na území senátního volebního obvodu, který zasahuje do kraje, pro který byla komise pro hlasování zřízena, a jde o volební obvod, ve kterém se konají v roce 2020 volby, může hlasovat ve volbách do Senátu. Jelikož některé senátní volební obvody přesahují hranice krajů, může se stát, že volič bude trvalým pobytem spadat do senátního obvodu, ale ne již do příslušného kraje. V takovém případě mu bude umožněno pouze hlasování ve volbách do Senátu, ale ve volbách do zastupitelstva kraje nikoli.

K § 17 – Sestavení seznamu oprávněných voličů pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky

O hlasování do zvláštní přenosné volební schránky bude možné žádat telefonicky na lince zřízené pro tento účel krajským úřadem. Krajský úřad zřídí/vyhradí tuto telefonní linku tak, aby nejpozději 10 dnů před prvním dnem voleb zveřejnil příslušné telefonní číslo na svých internetových stránkách. To bude sloužit i pro případné druhé kolo senátních voleb.

Oprávněný volič žádající o tento zvláštní způsob hlasování tak musí učinit do 20. hodiny ve čtvrtek volebního týdne, jinak se k žádosti nepřihlíží. Ustanovení zákona obsahuje výčet údajů, které musí oprávněný volič při telefonní žádosti krajskému úřadu sdělit, aby jeho žádat mohla být evidována. Z nahlášených údajů totiž sestaví krajský úřad seznam pro komisi pro hlasování. Aby komise pro hlasování nebyla posílána k neexistujícím osobám, je účelné, aby krajský úřad při sestavování tohoto seznamu ověřil identitu žadatelů oproti základnímu registru obyvatel. V rámci sestavení seznamu do něj dále krajský úřad vyznačí, do kterého senátního obvodu volič náleží; podle toho mu pak komise pro hlasování vydá úřední obálku s číslem příslušného senátního obvodu.

K § 18 – Způsob hlasování do zvláštní přenosné volební schránky

Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky probíhá ve stejné dny jako hlasování ve volebních místnostech, avšak v pátek je možné takto hlasovat již od 7:00 do 22:00. V sobotu pak od 7:00 do 14:00. S ohledem na velkou časovou náročnost zabezpečení tohoto způsobu hlasování není vyloučené, aby krajský úřad dobu pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky prodloužil nejvýše o 3 hodiny; o tom pak musí informovat na svých internetových stránkách a také Ministerstvo vnitra a Český statistický úřad. O prodloužení rozhodne ředitel krajského úřadu. Nepůjde však o správní rozhodnutí, ale o faktický úkon. Právě z důvodu zmíněné časové náročnosti je třeba stanovit dobu (10 minut), po kterou komise pro hlasování vyčkává na voliče poté, co ho vyrozuměla, že se dostavila na místo, kde pobývá. Pro tyto účely je praktické, aby komise měla k dispozici i telefonní číslo na voliče, které bude součástí seznamu sestaveného krajským úřadem. Konkrétní místo, kde hlasování probíhá, tj. zda v bytě u voliče, na chodbě před bytem nebo venku před domem, zákon nestanovuje. Komise pro hlasování se na místě domluví s voličem podle podmínek. Pokud volič není uveden v seznamu osob s nařízenou karanténou nebo izolací od Ministerstva zdravotnictví nebo ČSSZ, musí tuto skutečnost prokázat potvrzením vydaným poskytovatelem zdravotních služeb nebo od hygieny. Oprávnění voliči před hlasováním na místě prokáží svoji totožnost, komise dále ověří oproti seznamu také věk a trvalý pobyt voliče a podle toho vydá oprávněnému voliči buď úřední obálku pro hlasování v krajských volbách, nebo úřední obálku pro hlasování v senátních volbách, případně obojí. Pokud komise pro hlasování z předloženého dokladu voliče na místě zjistí, že volič, ke kterému se dostavila, nemá adresu místa trvalého pobytu ani na území kraje, pro který byla komise zřízena, ani na území senátního volebního obvodu, který zasahuje do kraje, pro který byla komise zřízena a ve kterém volič pobývá, nemůže být takovému voliči hlasování umožněno, neboť nesplňuje podmínky pro tento způsob hlasování.

K § 19 – Evidence oprávněných voličů

Při hlasování do zvláštní přenosné volební schránky komise pro hlasování evidenci oprávněných voličů nevytváří (na rozdíl od hlasování u volebního stanoviště), ale pouze doplňuje seznam oprávněných voličů hlasujících do zvláštní přenosné volební schránky, který předem obdržela od krajského úřadu, o údaj, ve kterých volbách oprávněný volič hlasoval, resp. pro který druh voleb mu vydala úřední obálku. Jedná se obdobný postup jako při sestavování evidence oprávněných osob hlasujících v uzavřeném pobytovém zařízení.

Pokud se komise pro hlasování dostaví k osobě, která není oprávněným voličem, případně nesplňuje s ohledem na místo trvalého pobytu podmínky pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, nebude jí hlasování umožněno. Údaje o této osobě zaznamená komise pro hlasování do samostatného seznamu. I tento seznam následně předá krajskému úřadu a bude tak součástí volební dokumentace.

K § 20 – Předávání evidencí krajskému úřadu

Každá komise pro hlasování vede evidenci oprávněných voličů zvlášť pro jednotlivé zvláštní způsoby hlasování, které zajišťuje, tj. 1. hlasování u volebního stanoviště (tzv. drive-in), 2. hlasování při pobytovém zařízení a 3. hlasování do zvláštní přenosné volební schránky. Ustanovení upravuje povinnost komisí pro hlasování předat tyto evidence oprávněných voličů krajskému úřadu, který komisi zřídil. Pokud půjde o komisi, která zajišťovala např. jen hlasování u volebního stanoviště a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, předá tato krajskému úřadu dvě evidence oprávněných voličů. Evidenci oprávněných voličů, kteří hlasovali u volebního stanoviště, předá komise pro hlasování krajskému úřadu ve středu po skončení tohoto zvláštního způsobu hlasování. Evidenci oprávněných voličů hlasujících při uzavřeném pobytovém zařízení předá v pátek po 18. hodině, kdy končí možnost provedení tohoto způsobu hlasování, ledaže by tuto dobu krajský úřad prodloužil. Evidenci oprávněných voličů, kteří hlasovali do zvláštní přenosné volební schránky, je možné předat v sobotu po ukončení hlasování.

K § 21 – Předávání evidencí obecním úřadům

Ustanovení upravuje jednotlivé fáze předávání údajů z evidence oprávněných voličů krajskými úřady obecním úřadům, a to podle místa trvalého pobytu oprávněného voliče. Cílem je zabránit tomu, aby tentýž volič mohl odhlasovat vícekrát v týchž volbách. Lze si totiž představit situaci, kdy by oprávněný volič odhlasoval ve středu u volebního stanoviště z motorového vozidla, následně mu byla ukončena nařízená karanténa a tento volič by se ve dnech voleb (pátek nebo sobota) dostavil do své volební místnosti a znovu odhlasoval. Předávání údajů upravené v § 21 tomu však zabrání. Ve čtvrtek před prvním dnem voleb, do 12:00, předá krajský úřad obecním úřadům údaje o voličích s trvalým pobytem v dané obci, kteří odhlasovali u volebního stanoviště (drive-in), resp. byla jim vydána úřední obálka. Součástí předávaných údajů je i informace o tom, pro který druh voleb byla úřední obálka voliči vydána. Obecní úřad promítne tuto informaci do výpisu ze stálého seznamu voličů, neboť stálý seznam voličů je již uzavřen. V první den voleb (pátek), do 10:00, předá krajský úřad obecním úřadům údaje o voličích s trvalým pobytem v dané obci, kteří požádali o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky. Obecní úřad předá tuto informaci příslušné okrskové volební komisi a ta ji promítne do výpisu ze stálého seznamu voličů, neboť v první den voleb jsou již výpisy v dispozici okrskových volebních komisí. Přijetí žádosti o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky presumuje, že volič tímto způsobem i odhlasuje a nebude mu tedy umožněno hlasování ve volební místnosti, i kdyby takto nakonec neodhlasoval. V první den voleb (pátek), do 20:00, předá krajský úřad obecním úřadům údaje o voličích s trvalým pobytem v dané obci, kteří hlasovali při uzavřeném pobytovém zařízení, resp. byla jim vydána úřední obálka. Součástí předávaných údajů je i informace o tom, pro který druh voleb byla úřední obálka voliči vydána. Obecní úřad předá tuto informaci příslušné okrskové volební komisi a ta ji promítne do výpisu ze stálého seznamu voličů, neboť v první den voleb jsou již výpisy v dispozici okrskových volebních komisí. Ve výpisu ze stálého seznamu voličů se ve všech shora uvedených případech učiní u dotčeného voliče poznámka. Konkrétní znění poznámky bude stanoveno v rámci metodiky. Ve výpisu tak bude volič s touto poznámkou uveden, nikoli vyškrtnut.

K § 22 – Předání volební dokumentace a volebních schránek

Kromě evidence oprávněných voličů předává komise pro hlasování krajskému úřadu, který ji zřídil, také zapečetěnou volební schránku. Volební schránku či schránky, pokud jich bylo naplněno více, z hlasování u volebního stanoviště, předá komise pro hlasování krajskému úřadu ve středu po skončení tohoto zvláštního způsobu hlasování. Volební schránku či schránky, pokud jich bylo naplněno více, použitou v hlasování při uzavřeném pobytovém zařízení nebo v hlasování do zvláštní přenosné volební schránky předá komise pro hlasování krajskému úřadu až v sobotu po ukončení hlasování. Hlasování při pobytovém zařízení sice probíhá jen do pátku, avšak souběžně komise zabezpečuje i hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, které probíhá v pátek a v sobotu, a není důvod oddělovat hlasy odevzdané v pobytovém zařízení do vyhrazené volební schránky. Volební schránky, které komise pro hlasování používá pro hlasování při pobytových zařízeních a pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, si komise uschová mezi jednotlivými dny hlasování, tj. ze čtvrtka na pátek a z pátka na sobotu zapečetěné společně se zapečetěnou volební dokumentací na k tomu vyhrazeném a zabezpečeném místě u krajského úřadu. Volební schránky a evidence oprávněných voličů soustředěné u krajského úřadu předá krajský úřad sčítací komisi v sobotu nejdříve po 14. hodině, kdy je podle příslušných volebních zákonů ukončeno hlasování. V případě, že by krajský úřad prodlužoval dobu pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky (viz § 18 odst. 1) budou všechny volební schránky předány sčítací komisí až po uplynutí prodloužení. Nastupuje role sčítací komise, která hlasovací lístky ze všech volebních schránek smísí a následně je rozdělí podle barvy úředních obálek na hlasy odevzdané ve volbách do zastupitelstva kraje a na hlasy odevzdané ve volbách do Senátu. Senátní úřední obálky je dále třeba roztřídit podle čísel senátních obvodů, neboť na území kraje se může nacházet více senátních obvodů, kde se v roce 2020 budou konat volby.

K § 23 – Zjišťování výsledků hlasování sčítací komisí a předání výsledků hlasování Českému statistickému úřadu

Při sčítání hlasů postupuje sčítací komise stejně jako okrsková volební komise sčítající hlasy voličů odevzdané ve volební místnosti. Možnost dohledu kandidujících subjektů je dostatečně ošetřena subsidiárním použitím úpravy volebních zákonů. Kterákoli kandidující strana bude mít možnost požádat Státní volební komisi o povolení k účasti při sčítání pro osoby, které se pak prokáží jmenovitým povolením.

Jistá specifika nastávají v souvislosti s vyhotovováním zápisu, neboť u této komise neprobíhalo hlasování a soustředí se u ní hlasovací lístky za krajské volby a z více senátních volebních obvodů. Při vyhotovení zápisu, včetně uvádění údaje o volební účasti tak bude sčítací komise postupovat v souladu s pokyny Českého statistického úřadu, který rovněž určí přebírací místo pro převzetí výsledků hlasování zjištěných sčítací komisí. Hlasy odevzdané oprávněnými voliči v rámci kraje prostřednictvím některého ze zvláštních způsobů hlasování tak budou vstupovat do zpracování obdobně jako hlasy z jednotlivých volebních okrsků. Sčítací komise je povinna vyhotovit zápis v elektronické podobě s využitím programového vybavení od Českého statistického úřadu. Veškerá volební dokumentace pocházející z provedení zvláštních způsobů hlasování se bude ukládat u krajského úřadu.

K § 24 – Nároky zapisovatelů komisí pro hlasování, členů sčítacích komisí a členů okrskových volebních komisí

Upravuje se postavení a nároky zapisovatelů komisí pro hlasování a členů sčítacích komisí, které jmenuje ředitel krajského úřadu, neboť zbývající členy komisí pro hlasování bude zajišťovat Armáda ČR z řad vojáků v činné službě. Činnost zapisovatelů komisí pro hlasování a členů sčítacích komisí je jiným úkonem v obecném zájmu obdobně jako činnost členů okrskových volebních komisí. Nároky vyplývající z jejich pracovněprávního poměru a nároky v případě ušlého výdělku, jsou-li osobami samostatně výdělečně činnými, jsou rovněž upraveny obdobně jako u členů okrskových volebních komisí. Odměna za výkon funkce zapisovatele komise pro hlasování a funkce člena sčítací komise je však znatelně vyšší než u členů okrskových volebních komisí. Je to pochopitelné. U těchto členů je třeba v odměně reflektovat zvýšené riziko v souvislosti s onemocněním covid-19, které tyto osoby podstupují při výkonu funkce, která je navíc spjata se značným nekomfortem v důsledku použití ochranných obleků. Zvýšené nároky na zabezpečení zvláštních způsobů hlasování a sčítání hlasů na ně budou kladeny i z toho titulu, že se jedná o nestandardní dosud nevyzkoušené postupy, pro které budou muset podstoupit speciální školení. Nepochybně půjde o činnost i značně mediálně sledovanou. Zapisovateli komise pro hlasování náleží odměna ve výši 5000 Kč za každý den, kdy zajišťoval hlasování některým ze zvláštních způsobů podle tohoto zákona. Pokud komise pro hlasování, ve které je zapisovatelem, bude zajišťovat hlasování u volebního stanoviště (středa), hlasování při pobytovém zařízení (čtvrtek + pátek) a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky (pátek + sobota), bude mu příslušet odměna ve výši 4 x 5000 Kč. To platí i pro druhé kolo voleb do Senátu. Členům sčítací komise bude náležet odměna ve výši 10000 Kč a v případě sčítání hlasů ve druhém kole voleb do Senátu dalších 5000 Kč. Pravidla pro krácení odměny platná pro členy okrskových volebních komisí by se subsidiárně uplatnila i v těchto případech.

Jednorázově pro volby podle tohoto zákona se přikročilo i k plošnému navýšení odměn členů běžných okrskových volebních komisí, a to o 500 Kč. V době šíření nemoci covid-19 jsou totiž i členové okrskových volebních komisí vystaveni zvýšenému riziku ve spojitosti s touto nemocí a i u nich se bude s největší pravděpodobností požadovat použití alespoň základních hygienických a ochranných prostředků. Hlavním smyslem tohoto ustanovení je zajistit dostatečný zájem o členství v okrskové volební komisi. Navrhované navýšení zvláštních odměn pro okrskové volební komise v porovnání se stávající úpravou je znázorněno v následující tabulce:

současná výše základnínavrhovaná výše základní odměnyodměny

člen 1 800,- Kč 2 300,- Kč

místopředseda 2 100,- Kč 2 600,- Kč

zapisovatel 2 100,- Kč 2 600,- Kč

předseda 2 200,- Kč 2 700,- Kč

Příplatky za souběh voleb (400,- Kč) a případné druhé kolo (700,- resp. 1000,- Kč) zůstávají nezměněny.

K § 25 – Úhrada nákladů

Všechny náklady, které krajským úřadům vznikají v souvislosti se zabezpečením zvláštních způsobů hlasování podle tohoto zákona, jsou pokryty v taxativním výčtu tohoto ustanovení s tím, že je krajský úřad hradí z finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na činnost volebních orgánů. Pokud by například bylo nezbytné, aby si krajský úřad pronajal prostor vhodný pro zřízení volebního stanoviště, budou výdaje za pronájem na základě tohoto ustanovení rovněž uhrazeny. Náklady na zajištění podmínek činnosti komisí pro hlasování, které bude obstarávat Armáda ČR, budou rovněž hrazeny ze státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Ministerstvo obrany za tímto účelem požádá o navýšení své rozpočtové kapitoly.

K § 26 – Zvláštní ustanovení o souběhu voleb a referenda

Na dny konání podzimních voleb do zastupitelstev krajů a do Senátu je v řadě obcí již vyhlášeno nebo se připravuje vyhlášení místního referenda. Pro tyto případy je vhodné umožnit voličům, kterým byla nařízena karanténa nebo izolace a zároveň jsou oprávněnými osobami hlasovat v místním referendu, aby k hlasování mohli rovněž využít zvláštní způsoby hlasování. Proto se ad hoc prolamuje jinak obecně platná překážka hlasovacího práva v referendu spočívající v omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu. Možnosti využití zvláštních způsobů hlasování z hlediska území korespondují s principem, že osoba oprávněná hlasovat v místním referendu v něm může hlasovat pouze na území své obce. Vzhledem k tomu, že pro drive-in hlasování se zřizuje jedno stanoviště pro území okresu, bude oprávněná osoba hlasovat u volebního stanoviště, které je zřízeno pro okres, na jehož území se nachází obec, kde je vyhlášeno místní referendum a kde má tato osoba trvalý pobyt. Obecní úřad obce, kde je vyhlášeno místní referendum, spolupracuje s krajským úřadem a nejpozději v pondělí volebního týdne mu předá hlasovací lístky a úřední obálky. Krajský úřad je dále předá komisi pro hlasování, která bude při zvláštních způsobech hlasování obsluhovat území, do kterého spadá i obec, kde je místní referendum vyhlášeno. Této komisi poskytne krajský úřad i jednu hlasovací schránku vyhrazenou pouze pro hlasování v místním referendu a příslušně označenou; komise schránku využije pro všechny zvláštní způsoby hlasování, tj. od středy do soboty. Tyto hlasovací schránky zajišťuje krajský úřad a náklady s tím spojené mu budou uhrazeny podle § 25 společně s náklady na volební schránky. Postupy upravené tímto zákonem pro zvláštní způsoby hlasování ve volbách se uplatní i pro hlasování v místním referendu. Komise pro hlasování musí navíc ověřovat, zda oprávněný volič je i oprávněnou osobou hlasovat v místním referendu, tj. zda má trvalý pobyt v obci, v níž bylo místní referendum na dny voleb vyhlášeno. Zvláště pak sestaví evidenci oprávněných osob, které hlasovaly v místním referendu. Hlasy odevzdané v místním referendu podle tohoto zákona však nebude sčítat sčítací komise, ale krajský úřad ve spolupráci se starostou protokolárně předá hlasovací schránku a související dokumentaci určené okrskové volební komisi v obci, kde místní referendum probíhalo. Pokud by se v souběhu s volbami podle tohoto zákona konalo také krajské referendum (reálně přichází v úvahu jen referendum ve Zlínském kraji), postupovalo by se přiměřeně podle úpravy pro souběh voleb a místního referenda. V takovém případě by se okruh osob oprávněných hlasovat v krajském referendu shodoval s okruhem oprávněných voličů pro volby do zastupitelstva kraje. Tomu by odpovídala i pravidla pro využití jednotlivých zvláštních způsobů hlasování v krajských volbách.

K § 27 – Společná ustanovení

Společná ustanovení postihují obecná pravidla aplikace tohoto zákona. Ustanovení, která se týkají krajských úřadů, se vztahují i na Magistrát hlavního města Prahy, ledaže jsou pro něj výslovně nastavena odlišná pravidla. Úkoly, které plní Český statistický úřad, krajský úřad a obecní úřad podle tohoto zákona, jsou výkonem státní správy, neboť tyto úřady jsou v postavení volebních orgánů. Upravuje se též oprávnění krajského úřadu využívat pro účely úkolů vyplývajících z tohoto zákona některé referenční údaje ze základního registru obyvatel, které jsou vymezeny taxativním výčtem. Krajský úřad využívá tyto údaje při sestavování seznamu oprávněných voličů pro komise pro hlasování a dále při předávání údajů o oprávněných voličích obecním úřadům. Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená osobám, které se podílejí na činnosti volebních orgánů, má zajistit, aby tyto osoby nešířily informace o tom, komu byla nařízena karanténa nebo izolace v souvislosti s onemocněním covid-19. Jde o to, aby obava z rozšíření těchto informací nepůsobila na oprávněné voliče jako odrazující faktor při rozhodování, zda budou ve volbách hlasovat.

Vzhledem k tomu, že potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o nařízené karanténě nebo izolaci z důvodu onemocnění covid-19 je jedním ze způsobů, jak může volič prokázat, že je oprávněným voličem, je žádoucí výslovně stanovit, že se toto potvrzení na žádost voliče nijak nezpoplatňuje. Pro oprávněného voliče půjde o důležitý dokument, který pro něj bude zárukou možnosti odhlasovat některým ze zvláštních způsobů hlasování v situaci, že ho komise nenajde v databázi od krajské hygienické stanice nebo ČSSZ. Tímto potvrzením může být buď tzv. průkaz pojištěnce, který je součástí vystavené e-neschopenky, anebo jiné neformální potvrzení lékaře, které dokládá nařízení karantény nebo izolace z důvodu covid- 19. Způsob a formu vedení evidence oprávněných voličů, do které zapisují komise pro hlasování údaje o voličích, kterým byla vydána úřední obálka, stanoví a zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách. Je vhodné, aby podoba této evidence byla shodná na celém území. Ministerstvo vnitra tak učiní co nejdříve po nabytí účinnosti zákona. Českému statistickému úřadu se ukládá sdělit krajským úřadům některé informace související s činností sčítací komise. Konkrétně jde o způsob uvádění údajů o volební účasti na zápise, který sčítací komise vyhotovuje, a dále o určení přebíracího místa, které přebere výsledky od sčítací komise. Ačkoli se jedná o jednorázový zákon, který je určen pouze pro volby do zastupitelstev krajů a volby do Senátu, konané v roce 2020, je třeba počítat s tím, že v návaznosti na tyto volby se mohou konat také opakované volby nebo opakované hlasování do Senátu (v důsledku soudního přezkumu platnosti voleb) nebo dodatečné volby či dodatečné hlasování do zastupitelstva kraje (rovněž v důsledku soudního přezkumu, nebo též z důvodu nedostatečného počtu obsazených mandátů). Lze předpokládat, že potřeba zvláštních způsobů hlasování bude stále aktuální a je proto vhodné tímto ustanovením zajistit možnost aplikace tohoto zákona i na tyto případy, aniž by musel být znovu přijímán ad hoc zákon. Signály z některých obcí naznačují, že ve volbách v roce 2020 může být s ohledem na riziko onemocnění covid-19 značně problematické obsadit okrskové volební komise, a to i při navýšení odměny o 500 Kč. Umožňuje se proto, aby se zákonný minimální počet členů snížil na 5. Podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů platí, že minimální počet členů okrskové volební komise stanovuje starosta obce nejpozději 60 dnů přede dnem voleb s tím, že minimální počet stanovený starostou nesmí být nižší než 6 (to platí i pro senátní volby konané v souběhu s krajskými). Pokud by při ustavování okrskové volební komise nebylo dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise stanoveného starostou, tj. 6 a více, nebo poklesne-li ve dnech voleb počet členů komise pod nejnižší stanovený počet, pak se nově navrhovanou úpravou požadavek minimálního počtu 6 členů prolamuje a snižuje na 5. Znamená to, že v takovém případě postačuje, když starosta zajistí dojmenování počtu členů na 5. Tím není dotčeno, že v okrscích do 300 voličů postačují i nadále pouze 4 členové. Pokles počtu členů okrskové volební komise pod 5 v průběhu hlasování není důvodem pro přerušení hlasování. Starosta však musí neprodleně dojmenovat členy na minimální počet 5 členů, resp. 4 členy v okrscích do 300 voličů. Tento zákon počítá s tím, že některé zvláštní způsoby hlasování budou probíhat ve dnech předcházejících dnům hlasování podle příslušných volebních zákonů (drive-in ve středu a hlasování při pobytových zařízeních ve čtvrtek), přičemž se jedná o zákon, který nabude účinnosti až v době, kdy volby do zastupitelstev krajů a do Senátu jsou již vyhlášeny.

Prezident republiky vyhlásil volby na volební dny pátek a sobotu (2. a 3. října 2020, případné druhé kolo senátních voleb 9. a 10. října 2020) v době, kdy mu nemohlo být známo, že provedení některých způsobů hlasování speciální volební zákon dodatečně upraví již na středu a čtvrtek volebního týdne. Je proto žádoucí, aby prezident republiky dodatečně vyhlásil i dny pro konání těchto zvláštních způsobů hlasování. Použití lhůty pro vyhlášení voleb podle příslušných ustanovení volebních zákonů se tímto zákonem vylučuje, neboť tato lhůta již dávno uplynula.

K § 28 - Účinnost

S ohledem na krátký čas do doby konání voleb, pro které je tento zákon určen, a nezbytnost zahájit přípravy na zajištění úkolů vyplývajících z tohoto zákona je nutné, aby zákon nabyl účinnosti již dnem jeho vyhlášení. Takovéto nastavení účinnosti je možné, neboť se jedná o zákon, který bude schvalován legislativním procesem ve stavu legislativní nouze.

V Praze dne 17. srpna 2020

Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v.r.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jan Hamáček v.r.