zákon č. 353/2021 Sb.

Část první (změna zákona o bankách)

K bodu 1 (§ 1 odst. 1, poznámka pod čarou č. 1)

Výčet směrnic v poznámce pod čarou č. 1 byl aktualizován a byly doplněny jejich pozdější novely. Doplňuje se směrnice BRRD II.

K bodu 2 (§ 1 odst. 1, poznámka pod čarou č. 27)

Dochází k úpravě citace CRR, a to vzhledem k pozdějším novelizacím tohoto předpisu.

K bodům 3, 10, 30, 97, 98, 99, 100, 101, 105, 106, 111, 112 a 124 (§ 3b, § 3c, § 4 odst. 6, § 8d písm. b), § 17a, § 20 odst. 3, 4, 13, 14 písm. a) a odst. 19)

Zákon o bankách v platném znění koncentruje definice v § 26d – a to především v souvislosti s vymezením pojmu konsolidační celek – a dále obsahuje definice rozmístěné nekonzistentně na různých místech, pokud se jedná o pojmy použité napříč zákonem.

Pojem konsolidační celek je třeba revidovat s ohledem na CRR II, neb to, která osoba a jakým způsobem je zahrnuta do konsolidace, je upraveno v části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 CRR. Z toho důvodu je třeba konsolidační celek a všechny pojmy s ním spojené, tj. § 26d odst. 1 písm. a), f), h), j), k), r), s), a t) v platném znění, bez náhrady vypustit.

Dále § 26d odst. 1 písm. l) a m) v platném znění je třeba definovat odkazem na nově přidávané definice v CRR II, namísto národní úpravy. CRD V/CRR II zavádí totiž další pojmy, které současný zákon o bankách nezná, ale které je při implementaci třeba do zákona vložit.

Zbylé pojmy v § 26d v platném znění jsou pak využívány již v paragrafech předcházejících a není důvod je mít definované až v části osmé.

Z těchto důvodů se jeví jako účelné využít této příležitost ke koncentraci definic na začátek zákona (obdobně jako v případě § 1a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech) do nového § 3b. Ten tak přejímá některé použitelné definice z § 26d v platném znění, dále jsou do něj implementovány pojmy zaváděné v CRR II, CRD V a BRRD II, resp. pojmy, u kterých došlo přijetím CRR II k dílčím úpravám (jedná se o vymezení finanční instituce, finanční holdingové osoby a orgánu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě). Ustanovení rovněž integruje pojmy nyní nekonzistentně rozmístěné na různých místech, pokud se jedná o pojmy použité napříč zákonem.

K pojmu ovládání – jeví se jako vhodné ozřejmit dissensus mezi obecnou úpravou v zákoně o obchodních korporacích a úpravou zvolenou v rámci transpozice pro zákon o bankách. Tento má původ ve skutečnosti, že zákon o obchodních korporacích např. za ovládání považuje jednání ve shodě, což v případě ovládání podle CRR neplatí. Dále je nutné vycházet z toho, že právní úprava v zákoně o obchodních korporacích se týká českých obchodních korporací. Je však nutné, aby se novelizované zákony vztahovaly na zahraniční fyzické a právnické osoby jako v případě nařízení CRR.

Zároveň je třeba dodat, že národní sektorové předpisy finančního trhu fungují především jako transpozice a „doplněk“ evropské regulace finančního trhu. Zákon o bankách, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a zákon o podnikání na kapitálovém trhu je tak třeba především věcně a terminologicky co nejvíce sesouladnit s evropskou regulací. Je tudíž opodstatněná snaha, co nejvíce využívat dynamické odkazy na definice v evropských předpisech. V praxi se to projeví např. v situaci, kdy Evropská komise vydává regulatorní technické standardy a implementující technické standardy, které se řídí terminologií z CRR. Při použití odlišného definičního prvku zužujícího výklad pouze na chápání pojmu ovládání dle tuzemského právního řádu, by tak bylo krajně problematická aplikace výše uvedených regulatorních technických standardů a implementačních technických standardů.

Ustanovení § 3c vymezuje osobní rozsah právní úpravy, z tohoto důvodu se uvádí v úvodní části zákona. Předmětné ustanovení promítá fakticitu koncentrace dohledu na konsolidovaném základě nově pouze v zákoně o bankách. Zároveň je však nezbytné počítat s tím, že s ohledem na další očekávanou revizi evropské legislativy v oblasti investičních podniků může dojít k následnému vypuštění předmětného ustanovení ze zákona o bankách bez náhrady.

V souvislosti se zaváděním některých nových definic je pak nutné upravit příslušná místa v zákoně, která by s nimi mohla být v rozporu.

K bodům 4, 107, 108 (§ 4 odst. 3, § 20 odst. 5 a 6 písm. b))

I s ohledem na úpravu definic v § 3b dochází k upřesnění, že osoba v zahraničí není bankou nebo obchodníkem s cennými papíry, tj. osobami pouze podle zákona o bankách a zákona o podnikání na kapitálovém trhu, nýbrž obecně úvěrovou institucí nebo investičním podnikem, tj. osobami podle CRR / CRD.

K bodu 5 (§ 4 odst. 5 písm. d))

Vypuštění nadbytečného odkazu vzhledem k přesunutí definice kvalifikované účasti do § 3b odst. 2 písm. b).

K bodu 6 (§ 4 odst. 5 písm. e))

Je třeba postavit najisto, že požadavky CRD V/CRR II dopadají také na vedoucí orgán v řídicí i v kontrolní funkci podle čl. 3 odst. 1 bodu 7 CRD (a jeho členy) finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob (dále také „FHO/SFHO“) včetně zahraničních osob, resp. institucí s právní formou podle jiné právní úpravy než zákon o obchodních korporacích. Jako nejvhodnější řešení proto předkladatel vyhodnotil doplnění předmětného pravidla do § 4 odst. 5 písm. e), tzn. na první místo výskytu slov „statutární orgán, správní rada, dozorčí rada”.

K bodu 7 a 12 (§ 4 odst. 5 písm. f) a § 5 odst. 4 písm. d))

CRD V nově vyžaduje, aby při posuzování náležitostí nezbytných pro udělení povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, byly splněny i požadavky na náležitý systém správy a řízení úvěrové instituce. Povolení pak nelze udělit, pokud ČNB nebude mít za to, že organizační struktura banky umožňuje řádné a účinné řízení rizik. Dále se posiluje soulad s čl. 10 odst. 2 CRD V a s § 8b odst. 2 a 3 zákona o bankách. Vzhledem k faktu, že koncepčně je struktura tuzemské regulace sektoru úvěrových institucí postavena na principu rovného postavení subjektů, klade obecně stejné požadavky jak na domácí úvěrové instituce a ty které pocházejí z jiného členského státu, tak na úvěrové instituce pocházející ze třetích zemí, je třeba vztáhnout předmětný požadavek směrnice právě i na zahraniční banku, respektive její zřizovanou pobočku.

K bodu 8 (§ 4 odst. 5 písm. g))

Jeví se jako žádoucí explicitně transponovat povinnost předložit obchodní plán v takové míře podrobnosti, aby z něj vyplývaly navrhované činnosti, jak je požadováno v příslušném článku CRD V.

K bodům 9, 11, 14, 120 (§ 4 odst. 5 písm. i) a j), § 5 odst. 2, § 5 odst. 4 písm. g) a h), § 5 odst. 4 písm. j), nadpis části šesté, § 25 odst. 5, § 25a odst. 1 až 6 a 11, § 36c odst. 3 písm. b), § 36h odst. 3 písm. l), § 38c odst. 1, § 38d odst. 2, § 38f odst. 1 a 3, § 38g, § 38ha odst. 1 a 4, § 38j odst. 1 písm. c) a § 38j odst. 2)

Vypouští se specifikace dohledu jakožto bankovního, neboť CRD pracuje pouze s pojmem dohled, nikoliv bankovní dohled. Na místech, kde se jedná o dohled na konsolidovaném základě, je použití slova bankovní věcně chybně, neboť osoby zahrnuté do konsolidace nejsou pouze bankami. Působnost zákona o bankách je v tomto ohledu výrazně širší.

K bodu 13 (§ 5 odst. 4 písm. e))

Jeví se jako žádoucí zřídit povinnost předložit obchodní plán v takové míře podrobnosti, aby z něj vyplývaly navrhované činnosti, jak je požadováno v příslušném článku CRD V. Vzhledem k faktu, že koncepčně je struktura tuzemské regulace sektoru úvěrových institucí postavena na principu rovného postavení subjektů, klade obecně stejné požadavky jak na domácí úvěrové instituce a ty které pocházejí z jiného členského státu, tak na úvěrové instituce pocházející ze třetích zemí, je třeba vztáhnout předmětný požadavek směrnice právě i na zahraniční banku, respektive její zřizovanou pobočku.

K bodům 15, 96, 110, 150, 196, 205, 216 (§ 5a odst. 7, § 17 odst. 1 písm. c), § 20 odst. 9 písm. e), § 26 odst. 5 písm. d), § 38d odst. 2 písm. h), § 38e odst. 1 písm. a), § 38i odst. 1)

Pojem konsolidační celek je třeba revidovat ve vztahu k CRR II, neb to, která osoba a jakým způsobem je zahrnuta do konsolidace, je upraveno v části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 CRR. Z toho důvodu je třeba pojem konsolidační celek vypustit a nahradit obecným pojmem skupina (definovaným v § 3b) a konkrétní určení relevantních osob v daném případě provést na základě CRR. To, kdy vykonává ČNB dohled na konsolidovaném základě, se pak řídí navrhovaným § 26c.

K bodům 16 a 17 (§ 5n odst. 2 a § 5n odst. 6 písm. a))

V souvislosti s novou úpravou části osmé Dohled na konsolidovaném základě reflektující změny v čl. 111 CRD bylo třeba upravit transpozici čl. 51 odst. 1 CRD.

K bodu 18 (§ 5o odst. 4)

Měněné odkazy směřují do části osmé Dohled na konsolidovaném základě, která byla nahrazena, a tudíž odkazy již nejsou aktuální. Nedochází k věcné změně.

K bodu 19 (§ 8 odst. 3 písm. d)

Ustanovení je transpozicí novelizovaného čl. 88 odst. 1 CRD. Nově se stanoví bance, resp. osobě podle § 8 odst. 10 povinnost evidovat údaje o úvěrových obchodech provedených s členy statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky a jejich spřízněnými osobami, přičemž se současně v souladu se CRD vymezuje, které osoby se spřízněnou osobou rozumí. Použití pojmu „osoba blízká“ bylo shledáno jako nevyhovující s ohledem na širší vymezení tohoto pojmu v § 22 občanského zákoníku oproti CRD a s tím související potenciální problémy při výkonu dohledu nad skupinami s přeshraniční působností. Navrhované ustanovení používá pojem „úvěrový obchod“ definovaný nově v § 3b odst. 2 písm. n) z důvodu zajištění souladu s § 18 odst. 2 a § 19b.

K bodu 20 (§ 8 odst. 6 písm. a))

S ohledem na zakotvení definice pojmu „skupina“ v § 3b odst. 2 písm. j) dochází k odpovídající úpravě ustanovení.

K bodu 21 (§ 8 odst. 10)

Navrhované ustanovení transponuje novelizovaný čl. 91 odst. 1 CRD, který požaduje, aby odpovědnost za plnění povinností stanovených v čl. 91 CRD měly také finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti.

K bodům 22 a 23 (§ 8b odst. 1 písm. a) bod 4 a § 8b odst. 1 písm. f))

Transpozicí čl. 1 odst. 19 CRD V je jako jeden z požadavků na řídicí a kontrolní systém banky nově doplněna genderová neutralita zásad a postupů odměňování. Za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty náleží stejná odměna jak pro muže, tak i pro ženy, jedná se tedy o promítnutí zásady rovného zacházení a nediskriminace pohlaví do těchto požadavků.

Současně se do tohoto ustanovení přesouvá definice osoby s rizikovým vlivem z § 9a odst. 1 a zpřesňuje se transpozice CRD IV, konkrétně čl. 74, 75 a 92 až 95.

K bodu 24 (§ 8b odst. 4)

V souvislosti s čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 1 odst. 36 písm. a) CRD V dochází k úpravě okruhu subjektů, jež mají povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě.

K bodu 25 (§ 8b odst. 5)

Jedná se o transpozici čl. 1 odst. 36 písm. a) CRD V, kterým se mění čl. 109 CRD, kde dochází ke zpřesnění, že evropská ovládající banka má zajistit, aby jí ovládaná osoba, na kterou se nevztahuje CRD, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a jiné mechanismy podle ustanovení § 8b odst. 1 o řídicím a kontrolním systému na individuálním základě. Současně dochází ke zpřesnění transpozice výjimky z výše uvedené povinnosti, aby bylo zřejmé, že výjimka se může týkat pouze dcer usazených v jiném než členském státě.

K bodu 26 (§ 8b odst. 6 a 7)

Transpozicí čl. 109 odst. 4 a 5 CRD se zavádí nová pravidla pro konsolidaci dohledu některých pravidel odměňování. Ustanovení čl. 109 odst. 4 CRD stanovuje, že se pravidla odměňování obsažená v čl. 92, 94 a 95 CRD nevztahují na dceřiné podniky usazené v EU, pokud podléhají zvláštním požadavkům na odměňování v souladu s jinými právními akty EU (např. AIFMD či Solvency II), resp. na dceřiné podniky usazené ve třetí zemi, pokud by podléhaly těmto zvláštním požadavkům, jestliže by byly usazeny v EU. Zvláštními požadavky na odměňování se v kontextu tohoto ustanovení rozumí požadavky, které upravují čl. 92, 94 a 95 CRD, tj. zásady odměňování, regulace pohyblivé složky odměny nebo úprava výboru pro odměňování.

Ustanovení čl. 109 odst. 5 CRD z této výjimky vylučuje pracovníky dceřiných podniků, pokud je dceřiný podnik společností spravující aktiva nebo poskytující investiční služby a daní pracovníci jsou pověřeni prováděním pracovních činností, které mají bezprostřední podstatný vliv na rizikový profil nebo činnost institucí ve skupině. Toto ustanovení má za cíl zabránit regulatorní arbitráži. Instituce z EU by jinak mohly osoby s bezprostředním podstatným vlivem na svůj rizikový profil formálně přesunout do své dceřiné společnosti a vyhnout se tak povinnosti aplikovat na tyto osoby pravidla odměňování.

Tato změna v rozsahu aplikace pravidel odměňování je reakcí na současný stav, kdy se právní úprava odměňování nachází v čím dál více sektorových právních aktech EU, přičemž nejsou jasně stanovena pravidla pro určení aplikační přednosti. CRD V tedy staví na jisto, že pokud dceřiný podnik podléhá v oblasti odměňování speciální sektorové regulaci, např. regulaci správců alternativních investičních fondů (AIFMD), plní na individuálním základě příslušné sektorové požadavky, nikoliv čl. 92, 94 a 95 CRD.

K bodu 27 (§ 8b odst. 8)

V souvislosti s čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 1 odst. 36 písm. a) CRD V dochází k úpravě okruhů povinných subjektů. Dále s ohledem na adaptaci na CRR II dochází k odstranění pojmů konsolidační celek.

K bodu 28 (§ 8b odst. 9)

V souvislosti s čl. 1 odst. 36 písm. a) CRD V se staví na jisto, že ČNB stanovuje vyhláškou požadavky na řídicí a kontrolní systém vedle individuálního a konsolidovaného základu také na subkonsolidovaném základě. Zároveň se vypuštěním konkretizace osob (bank) staví na jisto, že se předmětná ustanovení budou uplatňovat v rámci konsolidace a subkonsolidace i na jiné osoby, než banky (typicky finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby).

K bodům 29 a 199 (§ 8d písm. a) a § 38d odst. 2 písm. o))

CRD V novelizuje článek 75 odst. 1 CRD, kdy doplňuje požadavek na shromažďování informací o rozdílech v odměňování žen a mužů a jejich následný reporting orgánu EBA.

V tomto směru je tedy nezbytné upravit náležitá ustanovení zákona. Ustanovení pak dále navazuje na doplnění zásady genderové neutrality a postupů odměňování, kdy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty náleží stejná odměna jak pro muže, tak i pro ženy, jedná se tedy o promítnutí zásady rovného zacházení a nediskriminace pohlaví do těchto požadavků.

K bodu 31 (§ 8d písm. c))

S ohledem na konkrétní ustanovení zákona o bankách, ve kterých se pojem „operační riziko“ vyskytuje (interní přístupy k určování kapitálových požadavků; SREP) nečiní vypuštění odkazu na definici v CRR v praxi žádné problémy. Na půdě EK již bylo rozhodnuto o úplném zrušení interních – tzv. AMA-přístupů k operačnímu riziku.

K bodu 32 (§ 9a odst. 1)

Změna v návaznosti na přesunutí definice osoby s rizikovým vlivem do § 8b odst. 1 písm. f).

K bodům 33 a 125 (§ 11a a § 22 odst. 1 písm. d))

Dochází k revizi ustanovení § 11a, jež dosud nesystematicky obsahovalo i úpravu vztahující se na banky, přestože by tento měl upravovat pouze požadavky uveřejňování kladené na pobočky bank z jiného než členského státu EU.

Zároveň dochází ke zpřesnění předcházející transpoziční úpravy, kdy je potřeba postavit na jisto, že pobočka banky z jiného než členského státu má povinnost uveřejňovat údaje nejen o sobě a své činnosti, ale i o svém zřizovateli, tedy zahraniční bance ze třetí země.

Prováděné změny pak uvádějí do souladu text zákona s CRR, konkrétně pak s jeho článkem 432.

Dále se vypouští povinnost banky zajistit ověření určitých údajů auditorem, jež má původ v dnes již neúčinné směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2006/48 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (konkrétně pak v jejím článku 149 písm. d)). Při transpozici CRD, jež ze zrušované směrnice 2006/48 nepřevzala předmětnou diskreci, nebyla provedena adekvátní změna zákona o bankách. Jeví se proto jako žádoucí předmětné ustanovení vypustit bez náhrady, neboť jde nad rámec platné CRD.

Informace o tom, že auditor ověřil údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele banky a pobočky banky z jiného než členského státu, může být v praxi i zavádějící, neboť může navozovat dojem kontroly správnosti předmětných výpočtů včetně validace modelů použitých pro výpočty, přičemž skutečnost je odlišná. Ověřuje se, že uveřejněné hodnoty se shodují s účetními a dalšími evidencemi banky, nikoliv věcná správnost.

K bodům 34 až 44 (§ 11b odst. 1 až 7)

Provádí se některé změny zajišťující zvýšení souladu předmětných transpozičních ustanovení zákona se CRD. Konkrétně se zpřesňuje transpozice článku 96 a 106 odst. 2 CRD IV. Dále úpravy reflektují CRR, jelikož frekvence uveřejňování v závislosti na kategorii instituce může být i kratší než roční.

K bodům 45 a 46 (§ 12a odst. 4 a 5)

Do zákona se doplňuje nová povinnost pro zahraniční banku se sídlem v jiném než členském státě působící v České republice prostřednictvím své pobočky, a to povinnost udržovat pákový poměr minimálně ve výši 3 %. Tato povinnost je nově zavedena v CRR II pro instituce. Na pobočky bank z jiného než členského státu se tato povinnost rozšiřuje zákonem v souladu s koncepcí přijatou v roce 2012 zákonem č. 254/2012 Sb., která spočívala v zavedení stejných obezřetnostních pravidel, jaká platila pro banky, i na pobočky bank ze třetích zemí, a to s ohledem na zajištění rovných podmínek pro subjekty bankovního sektoru a stabilního a důvěryhodného konkurenčního bankovního prostředí. Zároveň tento přístup umožnil ČNB efektivní výkon dohledu.

V souvislosti s doplněním nového odstavce dochází k přečíslování následujícího odstavce, ve kterém je obsaženo zmocnění k vydání vyhlášky ČNB, a rozšíření tohoto zmocnění na pravidla pro výpočet pákového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu pro účely pákového poměru a pravidla pro určení celkové míry expozic.

K bodu 47 (§ 12c odst. 1)

Ustanovení upravující povinnost banky udržovat vnitřně stanovený kapitál je měněno v souvislosti s transpozicí nového čl. 104b odst. 1 CRD. Nově se doplňuje, že vnitřně stanovený kapitál musí pokrývat i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy prováděnými jednou ročně ČNB. Nadále platí, že vnitřně stanovený kapitál musí dostatečně pokrývat rizika, kterým je nebo by mohla být banka vystavena.

K bodům 48 a 49 (§ 12c odst. 3 až 5)

§ 12c odst. 1 a 2 transponuje čl. 73 CRD upravující interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (tzv. ICAAP). Měněné odstavce 3 a 4 a vkládaný odstavec 5 pak upravují rozsah použití. Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 3 odst. 3 a čl. 108 CRD.

K bodům 50 a 51 (§ 12m odst. 1 a 2)

Ustanovení transponuje novelizovaný čl. 128 CRD. Nově je ustanovení rozděleno do dvou odstavců. V odstavci 1 se v návaznosti na rozšíření působnosti CRD v oblasti dohledu na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a související adaptaci na obezřetnostní konsolidaci podle CRR nově vymezuje okruh osob povinných udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu. V odstavci 2 se v souladu s čl. 128 CRD upřesňuje, že k udržování kombinované kapitálové rezervy nesmí povinná osoba použít kmenový kapitál tier 1, prostřednictvím kterého plní požadavky na kapitál podle článku 92 odst. 1 písm. a), b), c) CRR, požadavky na kapitál uložené bance v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c a násl., požadavky na kapitál uložené v rámci opatření k nápravě podle § 26, které se nevztahují k pákovému poměru, a pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25g, který se rovněž nevztahuje k pákovému poměru, nebo prostřednictvím kterého plní rizikově založenou složku minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a čl. 92a a 92b CRR. Současně je s ohledem na zavedení definice kmenového kapitálu tier 1 v § 3b vypuštěn odkaz na čl. 50 CRR.

K bodu 52 (§ 12m odst. 4)

Dochází ke zrušení předmětného ustanovení s tím, že rozsah aplikace se navrhuje nově zakotvit v rámci úpravy jednotlivých kapitálových rezerv.

K bodům 53 a 54 (§ 12m odst. 4)

Doplňovaná první věta je transpozicí čl. 141 odst. 1 CRD. V současnosti je předmětná úprava obsažena ve vyhlášce č. 163/2014 Sb., nicméně zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu obsažené v § 12m odst. 6 odkazuje na § 12m odst. 4, které upravuje pouze situaci, kdy povinná osoba kombinovanou kapitálovou rezervu neplní. Je proto žádoucí transponovat předmětné ustanovení CRD do zákona. Navrhovaná změna ve větě druhé si klade za cíl zpřesnit transpozici čl. 141 odst. 2 CRD.

K bodům 55, 64, 68 (§ 12m odst. 5, § 12o odst. 6 písm. b), § 12p odst. 1 a 2, § 12p odst. 3 písm. c), § 12q odst. 1 až 4 a § 12q odst. 6 písm. c))

Provádí se legislativně technická úprava v souvislosti s novým vymezením povinných osob v § 12m odst. 1.

K bodům 56 a 57 (§ 12m odst. 6)

Dochází k úpravám ustanovení za účelem zpřesnění transpozice čl. 141 CRD a uvedení znění ustanovení do souladu s terminologií používanou ve vyhlášce č. 163/2014 Sb. Současně se provádějí legislativně technické změny spočívající v úpravě odkazů souvisejících s vložením nového § 12m odst. 2.

K bodu 58 (§ 12n)

V návaznosti na navrhované zrušení § 12m odst. 3 v platném znění se nově upravuje rozsah aplikace bezpečnostní kapitálové rezervy, přičemž úroveň aplikace (individuální či konsolidovaný základ) je stanovena v části první hlavě druhé CRR.

K bodu 59 (§ 12o odst. 1)

V návaznosti na navrhované zrušení § 12m odst. 3 v platném znění se nově upravuje rozsah aplikace proticyklické kapitálové rezervy, přičemž úroveň aplikace (individuální či konsolidovaný základ) je stanovena v části první hlavě druhé CRR.

K bodům 60 a 61 (§ 12o odst. 4)

V návaznosti na čl. 1 odst. 50 CRD V novelizující čl. 136 odst. 3 CRD dochází k příslušné úpravě ustanovení. ČNB je podle navrhované úpravy povinna provést každé čtvrtletí vyhodnocení intenzity cyklického systémového rizika, avšak sazbu proticyklické kapitálové rezervy stanoví nebo změní pouze v případě, že je to na základě provedeného vyhodnocení potřebné. ČNB tak nově nemusí čtvrtletně stanovovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy i v případě, že nedochází ke změně výše této sazby. Současně se provádí legislativně technická úprava odkazů v souvislosti s vložením nového § 12o odst. 1.

K bodům 62, 63, 65 a 66 (§ 12o odst. 5, § 12o odst. 6 písm. a), § 12o odst. 7, § 12o odst. 8)

Provádějí se legislativně technické změny spočívající v úpravě odkazů v souvislosti s vložením nového § 12o odst. 1.

K bodům 67, 69, 70 (§ 12o odst. 9, § 12p odst. 1 a 2, § 12q odst. 1 až 4)

Dochází k legislativně technickému zpřesnění za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou kapitálových rezerv.

K bodu 71 (§ 12r odst. 1)

Dochází k zpřesnění transpozice v souvislosti s novelizací čl. 133 odst. 1 CRD. V souladu se zněním předmětného článku CRD se upřesňuje, že povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika může ČNB uložit za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, přičemž se současně nově zakotvuje pro ČNB možnost uložit povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pouze pro část expozic vymezených v § 12r odst. 2. Pro jednotlivé skupiny povinných osob a podmnožiny expozic tak mohou být zavedeny různé kapitálové požadavky. Rovněž se v návaznosti na nové vymezení povinných osob v § 12m odst. 1. zpřesňuje okruh osob povinných udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika a rozsah aplikace. Zrušuje se také závěrečná část ustanovení, která je s ohledem na úpravu obsaženou v § 12m odst. 2 nadbytečná.

K bodu 72 (§ 12r odst. 2)

Ustanovení transponující nový čl. 133 odst. 5 CRD vymezuje množiny expozic, pro které lze uložit povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika. Pojem nemovitost je použit za účelem identifikace expozic rozhodných pro stanovení kapitálových rezerv. Pojem „obytná nemovitost“ je definován odkazem na příslušné ustanovení CRR, přičemž „obytnou nemovitostí“ se rozumí i družstevní byty, které však nejsou nemovitými věcmi ve smyslu občanského zákoníku. Naopak novelizované ustanovení, na rozdíl od občanského zákoníku, nezahrnuje mezi nemovitosti věcná práva. Použitý pojem „obytná nemovitost“ tak není identický s pojmem „nemovitá věc“ obsaženým v § 41ea odst. 1 písm. a), kam družstevní byty nespadají. Pojem „obchodní nemovitost“ CRR nedefinuje, pojem je tak vymezen v souladu s QA EBA 2014_1214 jako jakákoli jiná nemovitost než obytná nemovitost.

K bodům 73 až 77 (§ 12r odst. 3 a 4)

V předmětných ustanoveních se provádějí změny v návaznosti na nové znění novelizovaných článků 133 odst. 7 a 8 CRD. Zrušuje se jednak povinnost ČNB stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nejméně ve výši 1 % z celkového objemu rizikové expozice a dále se upřesňuje, že sazba může být stanovena také pro podmnožinu expozic. V odstavci 4 se pak doplňuje povinnost ČNB uvést v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým ČNB stanoví sazbu kapitálové rezervy, údaje nezbytné pro identifikaci expozic, na které se sazba vztahuje. Současně se provádějí legislativně technické úpravy v souvislosti s novým vymezením povinných osob v § 12m odst. 1.

K bodu 78 (§ 12s a 12t)

Ustanovení § 12s odst. 1 je transpozicí novelizovaného čl. 133 odst. 9 CRD. Na jeho základě dochází nově k zúžení povinnosti ČNB informovat o záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pouze ESRB a zakotvuje se explicitní povinnost sdělit tuto informaci také orgánu vykonávajícímu dohled nad osobou se sídlem ve třetí zemi ovládající banku, na jejíž expozice se má sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahovat. Nově tak ČNB již nebude muset oznámení sdělovat EK, EBA a všem příslušným orgánům dohledu dotčených států, kterým tuto informaci předá ESRB.

V návaznosti na nové znění čl. 133 odst. 9 CRD se v § 12s odst. 2 doplňují nová písmena b) a c) upravující povinnost ČNB uvést v oznámení o záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika údaje potřebné k identifikaci osoby, která je povinna kapitálovou rezervu udržovat, a vymezit expozice, na které se sazba vztahuje včetně toho, zda jde o expozice v jiném než členském státě. Současně se v souladu s předmětným ustanovením směrnice zrušuje stávající písmeno e).

§ 12s odst. 3 transponuje čl. 133 odst. 9 písm. f) CRD. Pro ČNB se nově zakotvuje povinnost v případě stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice povinné osoby vysvětlit v oznámení podle § 12s odst. 1 z jakého důvodu nelze rizika podstupovaná povinnou osobou pokrýt uložením povinnosti udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci podle § 12v. § 12s odst. 4 až 9 pak do značné míry vycházejí z platného znění ustanovení § 12s odst. 3 až 7, přičemž provedené změny v těchto ustanoveních reflektují nové znění příslušných ustanovení CRD (čl. 133 odst. 4, 10 až 12 a 15).

V § 12t odst. 1 se provádí legislativně technická oprava odkazu související se změnami provedenými v § 12s. Současně se zrušuje poslední věta v souvislosti se zakotvením povinnosti ČNB přihlédnout při uznání sazby k informacím uvedeným v oznámení v samostatném odstavci 3. V § 12t odst. 2 se v souladu s čl. 134 odst. 4 CRD zakotvuje pravidlo, že uzná-li ČNB sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovenou jiným členským státem a tato kapitálová rezerva řeší shodná rizika jako kapitálová rezerva stanovená ČNB podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv. Pokrývají-li kapitálové rezervy různá rizika, jsou kumulativní. Oznamovací povinnost stanovená v § 12t odst. 4, která se týká uznání sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovené příslušným nebo určeným orgánem jiného členského státu, se v souladu s čl. 134 odst. 2 CRD omezuje pouze na ESRB.

K bodu 79 (§ 12u odst. 1)

Dochází k úpravě ustanovení s ohledem na skutečnost, že osoby, které mohou být označeny jako globální systémově významné instituce, vymezuje § 12u odst. 2. Zrušuje se také závěrečná část ustanovení, která je s ohledem na úpravu v § 12m odst. 1 nadbytečná.

K bodu 80 (§ 12u odst. 2)

V návaznosti na nové znění čl. 131 odst. 1 a novou úpravu v § 12m odst. 3 až 6 se upřesňuje okruh osob, které mohou být označeny jako globální systémově významné instituce.

K bodům 81 a 82 (§ 12u odst. 4 až 6)

Navrhovaná změna odstavce 4 konkretizuje odkaz na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 upravující postup pro hodnocení systémové významnosti globální systémově významné instituce. Úprava obsažená v druhé větě původního odstavce 4 se přesouvá do odstavce 5, kde se nově v souladu s čl. 131 odst. 2a a 10 CRD zakotvuje právo ČNB zařadit globální systémově významnou instituci i do kategorie s nižší systémovou významností s ohledem na přeshraniční činnosti skupiny prováděné v rámci zúčastněných členských států v souvislosti s jednotným mechanismem pro řešení krizí. V odstavci 6 se nově uvádí právní úprava do souladu s novelizovaným čl. 131 odst. 9 CRD, který vymezuje základní zásady určování globálních systémově významných institucí a jejich zařazování do podkategorií podle jejich systémové významnosti. Podrobnosti týkající se určování a zařazování globálních systémově významných institucí do podkategorií podle systémové významnosti upravuje metodika obsažená v nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 1222/2014. Dosavadní úprava v odstavci 6 se přesouvá do § 12w, neboť podle čl. 131 odst. 12 CRD povinnost ČNB informovat ESRB o označení institucí za systémově významné platí nejen v případě globálních systémově významných institucí, ale také jiných systémově významných institucí.

K bodu 83 (§ 12v odst. 1)

Dochází k úpravě ustanovení s ohledem na skutečnost, že osoby, které mohou být označeny jako jiné systémově významné instituce, vymezuje § 12v odst. 2. Dále se upřesňuje rozsah aplikace a zrušuje se závěrečná část ustanovení, která je s ohledem na úpravu v § 12m odst. 1 nadbytečná.

K bodu 84 (§ 12v odst. 2)

V návaznosti na nové znění čl. 131 odst. 1 a novou úpravu v § 12m odst. 3 až 6 se upřesňuje rozsah aplikace a okruh osob, které mohou být označeny jako jiné systémově významné instituce.

K bodu 85 (§ 12v odst. 4)

Ustanovení upravuje podmínky stanovení sazby s ohledem na její výši. V souladu s novelizovaným čl. 131 odst. 5 CRD se upravuje maximální výše sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na 3 % objemu rizikové expozice. Současně se transponuje nový čl. 131 odst. 5a CRD, který umožňuje ČNB stanovit sazbu vyšší, avšak pouze v situaci, je-li k tomu ČNB zmocněna aktem EK.

K bodům 86 a 87 (§ 12v odst. 5)

Ustanovení upravuje povinnost orgánu dohledu oznámit záměr stanovit sazbu rezervy s určitým předstihem v závislosti na výši sazby, kterou orgán dohledu hodlá stanovit. V souladu s čl. 131 odst. 7 CRD se oznamovací povinnost týkající se záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci omezuje pouze na ESRB. Současně se zakotvuje povinnost pro ČNB oznámit ESRB záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci převyšující 3 % tři měsíce před vydáním rozhodnutí, kterým ČNB sazbu stanoví. Pokud ČNB hodlá stanovit sazbu do 3 %, postačí, když oznámí tento svůj záměr ESRB jeden měsíc před vydáním příslušného rozhodnutí.

K bodům 88 a 89 (§ 12v odst. 7)

Navrhované změny reflektují novelizované znění čl. 131 odst. 8 CRD. Ustanovení omezuje ČNB při stanovení výše sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci, pokud ta je dceřinou společností globální nebo jiné systémově významné instituce, která je institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající obchodník s cennými papíry, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a má současně povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě. V takovém případě výše kapitálové rezervy udržované na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout nižší z hodnot uvedených v písmeni a) a b).

K bodu 90 (§ 12w odst. 1)

Dochází k přesunu ustanovení z § 12u upravujícího kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci, neboť podle čl. 131 odst. 12 CRD povinnost ČNB informovat ESRB o označení institucí za systémově významné platí nejen v případě globálních systémově významných institucí, ale také jiných systémově významných institucí podle § 12v.

K bodu 91 (§ 12w odst. 2)

Povinnost ČNB informovat o výsledku pravidelného přezkumu určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí se nově v souladu s čl. 131 odst. 12 omezuje pouze na dotčené systémově významné instituce a ESRB.

K bodu 92 (§ 12w odst. 3)

Jedná se o formulační úpravu za účelem zpřesnění textu předmětného ustanovení.

K bodu 93 (§ 12y)

V návaznosti na nově zavedenou povinnost pro globální systémově významné instituce udržovat kapitálovou rezervu k pákovému poměru v souladu s čl. 92 odst. 1a CRR, byla do CRD (čl. 141b až 142) doplněna ustanovení upravující omezení pro případ nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru a v návaznosti na to pak pravidla výpočtu nejvyšší rozdělitelné částky a povinnosti související s vyhotovením plánu na obnovení kapitálu. Povinnost se přitom vztahuje na globální systémově významnou instituci, jak je vymezena v § 12u odst. 2, může se tedy jednat jak o banku, tak skupinu vymezenou v ustanovení § 12u odst. 2.

Účinnost § 12y je v návaznosti na čl. 2 odst. 1 CRD V stanovena od 1. 1. 2022 (od tohoto data měla být podle původního znění CRR II účinná rovněž povinnost udržovat kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a CRR). V souvislosti s pandemií COVID-19 je však připravována COVID novela CRR, která obsahuje mimo jiné i odložení povinnosti udržovat kapitálovou rezervu k pákovému poměru, a to o jeden rok, tj. povinnost bude nově stanovena od 1. 1. 2023. Otázka dočasné neaplikovatelnosti souvisejících ustanovení CRD V (transponovaných § 12y) je řešena v recitálu COVID novely CRR, který uvádí, že v průběhu doby odkladu účinnosti kapitálové rezervy k pákovému poměru nebude mít nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru žádné důsledky a neuplatní se ani omezení rozdělování výnosů stanovené v CRD. Prakticky tedy bude § 12y, s ohledem na COVID novelu CRR, aplikován od 1. 1. 2023.

K odstavci 1 Ustanovení transponující článek 141b odst. 1 CRD staví najisto, že globální systémově významná instituce není oprávněna rozdělit výnos, resp. kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru. Porušení této povinnosti je přestupkem podle § 36e odst. 2 písm. j).

K odstavci 2 Ustanovení transponující články 141b odst. 2 a 142 odst. 1 CRD stanoví pro globální systémově významnou instituci postup při neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru. V takovém případě je globální systémově významná instituce povinna omezit rozdělení kmenového kapitálu tier 1. Specifikaci těchto omezujících pravidel, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem, stanoví ČNB vyhláškou, a to na základě zmocnění v § 12y odst. 4 písm. a). Globální systémově významná instituce je dále v případě neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru povinna do pěti pracovních dnů předložit ČNB ke schválení plán na obnovení kapitálu, přičemž ČNB tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit na deset pracovních dní. Informace, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat, stanoví podle § 12y odst. 4 písm. b) ČNB vyhláškou.

K odstavci 3 Ustanovení ukládá ČNB povinnost schválit plán na obnovení kapitálu, pokud ČNB vyhodnotí, že navrhovaná opatření povedou v přiměřené lhůtě k dosažení požadované úrovně kapitálu. V opačném případě ČNB uloží globální systémově významné instituci povinnost navýšit kapitál nebo uloží přísnější omezení na rozdělení zisku, a to podle § 26 odst. 2 písm. a) bod 14, resp. 26 odst. 2 písm. g). ČNB může obě tato opatření uložit současně. Ustanovení transponuje čl. 142 odst. 3 a 4 CRD, které se nově vztahují i na plán na obnovení kapitálu při neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru globální systémově významnou institucí.

K odstavci 4 Zakotvuje se zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky ČNB, která stanoví podrobnosti týkající se pravidel, které je globální systémově významná instituce povinna dodržovat při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, zejména pak pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem. Vyhláška rovněž stanoví informace, které má obsahovat plán na obnovení kapitálu. Ve vyhlášce tak budou transponována nová ustanovení čl. 141b odst. 2 až 10 a čl. 141c CRD a dále čl. 142 odst. 2 CRD, který se nově vztahuje i na plán na obnovení kapitálu při neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru globální systémově významnou institucí.

K bodu 94 (§ 13 odst. 1)

Do zákona se doplňuje nová povinnost pro zahraniční banku se sídlem v jiném než členském státě působící v České republice prostřednictvím své pobočky, a to povinnost dodržovat pravidla pro převod rizik. Tato povinnost je nově zavedena v CRR II pro instituce. Na pobočky bank z jiného než členského státu se tato povinnost rozšiřuje zákonem v souladu s koncepcí přijatou v roce 2012 zákonem č. 254/2012 Sb., která spočívala v zavedení stejných obezřetnostních pravidel, jaká platila pro banky, i na pobočky bank ze třetích zemí, a to s ohledem na zajištění rovných podmínek pro subjekty bankovního sektoru a stabilního a důvěryhodného konkurenčního bankovního prostředí. Zároveň tento přístup umožnil ČNB efektivní výkon dohledu.

K bodu 95 (§ 15 odst. 2)

Dochází k legislativně technické úpravě v souvislosti se zrušením některých odstavců v § 11a a s doplněním nového odstavce do § 12a.

K bodu 102 až 104 (§ 18 odst. 2 a 19b odst. 3)

Navrhované změny se provádějí v návaznosti na zavedení definice pojmu „úvěrové obchody“ v § 3ba odst. 2.

K bodu 109 (§ 20 odst. 9 písm. b))

Navrhované změny reflektují novelizované znění čl. 23 odst. 1 písm. b) CRD, kdy se podmínka důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností vztahuje pouze na členy vedoucího orgánu, kteří zastávají v bance výkonné řídicí funkce tj. členy statutárního orgánu a členy správní rady banky.

K bodu 113 (§ 20 odst. 15)

Jedná se o transpozici nově vkládaného čl. 21a odst. 2 CRD (čl. 1 odst. 9 CRD V), který upravuje situaci, kdy schvalování finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podle § 27 odst. 1 probíhá zároveň s posuzováním žádosti podle § 20 odst. 3.

K bodu 114 (§ 20 odst. 17)

Navrhovaná změna se provádí v návaznosti na zavedení definice pojmu „účast“ a „kvalifikovaná účast“ v § 3b odst. 2. Dále dochází k změně odkazu v souvislosti s vložením nového odstavce 15.

K bodu 115 (§ 20 odst. 18)

Dochází k změně odkazu v souvislosti s vložením nového odstavce 15.

K bodu 118 (§ 22 odst. 8)

CRD V pro účely účinnější kontroly výročních a konsolidovaných účetních závěrek úvěrových institucí nově členským státům ukládá, aby příslušné orgány, v případě ČR tedy ČNB, byly oprávněny požadovat nahrazení osoby provádějící právní kontrolu výročních a konsolidovaných účetních závěrek, pokud tato osoba svým jednáním poruší své povinnosti, vyplývající z právních předpisů Evropské unie upravujících audit ročních a konsolidovaných účetních závěrek a navazujících národních právních předpisů. Z tohoto důvodu se proto v souladu s novelizovaným zněním čl. 63 odst. 1 CRD nově stanoví kompetence ČNB pro možnost požadovat po bance výměnu auditora, pokud tento neprovede řádně některou z činností stanovených v § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 119 (§ 24 odst. 2)

Upravuje se požadavek na výkaznictví poboček bank z jiného než členského státu vůči ČNB v návaznosti na transpozici čl. 47 odst. 1a. CRD V nově vyžaduje, aby pobočky bank z jiného než členského státu podávaly příslušným orgánům, v tomto případě tedy ČNB, alespoň jednou ročně zprávu obsahující informace o objemu aktiv, objemu likviditních aktiv (a druhu měn, v nichž jsou vedena), objemu kapitálu, systému ochrany vkladů, které mají vkladatelé v pobočce k dispozici, řídicím a kontrolním systému, ozdravných plánech a jakýchkoliv dalších okolnostech, které mají vliv na celkové sledování činnosti pobočky. Z hlediska logické systematiky zákona o bankách se proto jeví jako nejvhodnější zařadit předmětný nově stanovený požadavek na výkaznictví do § 24 upravujícího informační povinnost bank a poboček zahraničních bank. Podrobnosti náležitostí výkaznictví přitom budou stanoveny vyhláškou ČNB č. 163/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 121 (§ 25 odst. 1)

Dochází k vypuštění specifikace dohledu jakožto bankovního, neboť CRD pracuje pouze s pojmem dohled, nikoliv bankovní dohled. Na místech, kde se jedná o dohled na konsolidovaném základě, je použití slova bankovní věcně chybné, neb osoby zahrnuté do konsolidace nejsou pouze bankami. Působnost zákona o bankách je v tomto ohledu výrazně širší. Zrušení věty třetí pak souvisí s novou úpravou dohledu na konsolidovaném základě v části osmé.

K bodu 122 (§ 25a odst. 3 písm. c))

Úpravou ustanovení dochází k transpozici čl. 56 písm. g) CRD V. Staví se na jisto, že informace získané při výkonu dohledu mohou být sdíleny i s pracovníky ČNB, kteří jsou odpovědní za výkon správního dozoru podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V případě takové výměny informací nedochází k porušení mlčenlivosti. Současně dochází k vypuštění specifikace dohledu jakožto bankovního, neboť CRD obecně pracuje pouze s pojmem dohled, nikoliv bankovní dohled.

K bodu 123 (§ 25a odst. 4)

Jedná se o zpřesnění transpozice článku 57 odst. 6 CRD IV v návaznosti na žádost Komise v rámci procedury conformity assesment.

K bodu 124 (§ 25a odst. 6)

Vzhledem k doplnění nového písmene h) do čl. 56 CRD se do zákona doplňuje, že za porušení mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informace získané v souvislosti s výkonem dohledu příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.

K bodům 125 až 127 (§ 25a odst. 7 až 9)

CRD V pokračuje v prohlubování mezinárodní spolupráce v rámci dohledu nad finančními trhy a sledování dopadů změn v sektoru úvěrových institucí jak na unijní, tak světovou ekonomiku. Proto nově CRD bude po členských státech vyžadovat, aby umožnily sdílení některých informací jejich příslušnými orgány i vůči některým mezinárodním organizacím, konkrétně pak Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance, pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru, Bance pro mezinárodní platby, pro účely kvantitativních studií dopadu a Radě pro finanční stabilitu, pro účely její dohlížecí funkce. Ve stejném duchu je proto nezbytné upravit i příslušné znění zákona o bankách.

K bodům 128 až 133 (§ 25c)

K odstavci 1 a 3 Jedním z cílů CRD V je vyjasnit, že kapitál, jehož držení je bance uloženo na základě procesu přezkumu a vyhodnocování ČNB (tzv. Pilíř 2), má pokrývat mikroobezřetnostní rizika, nikoliv systémové riziko, jehož krytí má být ponecháno na jiných, makroobezřetnostních nástrojích obsažených v CRD a CRR. Z tohoto důvodu se z § 25c odst. 1 a 3 vypouští povinnost zkoumat v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování také systémová rizika.

K odstavci 2 Na základě transpozice čl. 1 odst. 28 písm. b) CRD V se do odstavce 2 doplňuje povinnost pro ČNB při provádění procesu přezkumu a vyhodnocování uplatňovat zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii, která musí ČNB nově také zveřejňovat (§ 38j odst. 1 písm. c)). Stávající povinnosti obsažené v odstavci 2 zůstávají nezměněny.

K odstavci 4 a 5 ČNB v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování zkoumá také úrokové riziko vyplývající z investičního portfolia. Transpozicí upraveného čl. 98 odst. 5 CRD V dochází ke zpřesnění situací, kdy má ČNB uložit odpovídající opatření k nápravě nebo stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanovila Evropská komise v přímo použitelném předpisu v přenesené pravomoci. K usnadnění určování institucí, které by mohly v souvislosti se svým investičním portfoliem utrpět nadměrné ztráty z důvodu možných změn úrokových sazeb, má Komise přijmout regulační technické normy vypracované orgánem EBA. Tyto regulační technické normy vymezí kromě jiného šest dohledových šokových scénářů, které musí všechny instituce uplatnit při výpočtu změn ekonomické hodnoty kapitálu, a také situace, které jsou považovány za velký pokles čistého úrokového výnosu investičního portfolia. Směrnice však ponechává orgánům dohledu jistou míru vlastního uvážení v tom smyslu, že opatření k nápravě nemusí být uloženo ani jiné modelovací a parametrické předpoklady nemusí být stanoveny, jestliže orgán dohledu dospěje k závěru, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

V odst. 4 písm. c) dochází k legislativně- technickému zpřesnění.

K bodu 134 (§ 25d odst. 1)

Úprava ustanovení vychází z transpozice čl. 97 odst. 4a a současného zrušení čl. 103 CRD. CRD umožňuje orgánům dohledu u institucí s podobným rizikovým profilem (například institucí s podobnými modely podnikání nebo zeměpisnou polohou expozic) vypracovat individuální metodiku pro proces přezkumu a vyhodnocování s cílem podchytit společné charakteristiky a rizika takových institucí. Současně není nově možné určovat takové instituce na základě zhodnocení systémového rizika, neboť proces přezkumu a vyhodnocování se zabývá pouze mikroobezřetnostními riziky. Výše uvedená úprava metodiky procesu přezkumu a vyhodnocování u institucí s podobným rizikovým profilem nesmí nijak bránit orgánům dohledu v řádném zohlednění všech rizik, která ovlivňují jednotlivou instituci.

K bodu 135 (§ 25e odst. 3 písm. e))

Dochází k vypuštění seznamu bank, které představují systémové riziko pro finanční trh, ze seznamu bodů, které má obsahovat plán dohledových šetření ČNB. Tato úprava je vyvolána potřebou transponovat vypuštění čl. 99 odst. 2 písm. b) ze CRD.

K bodu 136 (§ 25e odst. 4 písm. f))

Jedná se částečně o legislativně technickou úpravu spočívající ve zrušení odkazu na § 26 odst. 3, který se zákonem ruší. Současně se v souvislosti s transpozicí čl. 104a CRD doplňuje odkaz na nová ustanovení v § 25f a 25g, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých může ČNB uložit požadavek na kapitál v návaznosti na výsledku procesu přezkumu a vyhodnocování.

K bodu 137 (§ 25e odst. 4 písm. g) a h))

K písm. g)

Navrhovaná změna představuje doplnění transpozice čl. 104 odst. 1 písm. k) a čl. 105 CRD. V současnosti je uvedené ustanovení směrnice transponováno v rámci opatření k nápravě v § 26 odst. 2 písm. c). V praxi však činí zařazení této pravomoci ČNB mezi opatření k nápravě problémy, neboť opatření k nápravě by měly být ukládány bankám v reakci na zjištěné nedostatky v důsledku porušení právní povinnosti (§ 26 odst. 1). Nicméně stanovení zvláštních požadavků na likviditu v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování ve své podstatě není opatřením k nápravě, neboť se uplatní i v případech, kdy banka ve skutečnosti potřebnou likviditu má (tj. fakticky splňuje i požadavek stanovený ČNB v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování) a nelze tak hovořit o nedostatku v činnosti, ale z důvodu předcházení nežádoucímu stavu v budoucnu je na místě stanovit s ohledem na specifická rizika zvláštní požadavky na likviditu.

K písm. h)

Jedná se o doplnění transpozice čl. 104 odst. 1 písm. b) až l) s výjimkou písm. k). K odůvodnění viz odůvodnění k písm. g) výše.

K bodu 138 (§ 25e odst. 5)

Cílem nového odstavce 5 je vyjasnit, že pro opatření podle odstavce 4 platí stejná procesní ustanovení jako pro opatření k nápravě až na povinnost uveřejnit pravomocné rozhodnutí o uložení opatření, protože v případě opatření podle odstavce 4 nejde o nedodržení povinnosti nebo podmínek stanovených zákonem či jiným právním předpisem, a proto by uveřejnění takového opatření bylo nepřiměřenou reakcí na danou situaci.

K bodu 139 (§ 25f až § 25j)

K § 25f a 25g CRD V nově stanovuje podmínky, za kterých může orgán dohledu uložit instituci dodatečný kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování (dále také „dodatečný kapitálový požadavek“). Důsledné uplatňování stejných pravidel ve všech členských státech je důležité pro účastníky trhu, protože výše kapitálového požadavku stanoveného na základě procesu přezkumu a vyhodnocování má dopad na okamžik aktivace omezení vyplácení dividend, bonusů a plateb v souvislosti s držením nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1. Kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování nesmí být uložen ke krytí rizik, která už jsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé CRR, a měl by krýt rizika podstupovaná bankou v důsledku její činnosti. Tento požadavek tedy nemá být používán jako nástroj k řešení makroobezřetnostních a systémových rizik. Nicméně lze jím pokrývat rizika, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil konkrétní banky.

V hierarchii ostatních požadavků na kapitál stojí požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování nad příslušnými minimálními požadavky na kapitál stanovenými v CRR a pod požadavkem kombinované kapitálové rezervy, nebo případně pod požadavkem kapitálové rezervy k pákovému poměru, pokud je cílem dodatečného kapitálového požadavku řešení rizika nadměrné páky. Je důležité si uvědomit, že požadavek na pákový poměr je paralelním požadavkem ke kapitálovým požadavkům stanoveným na základě rizikově vážených aktiv. Proto lze kapitál použitý ke splnění rizikově vážených kapitálových požadavků použít současně ke splnění kapitálových požadavků v souvislosti s nadměrnou pákou. Banka však nesmí kapitál použitý ke splnění požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování určený ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky použít ke splnění minimálních kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) CRR, ke splnění požadavku kombinované kapitálové rezervy ani ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, který slouží ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky. Analogicky nesmí banka kapitál použitý ke splnění požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování určený ke krytí rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) CRR, použít ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) CRR, ke splnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a CRR ani ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, který by sloužil ke krytí rizika nadměrné páky. Banka tedy musí mít tolik kapitálu, aby byla schopna pokrýt všechny tyto požadavky současně.

Dále jsou stanoveny požadavky na strukturu kapitálu, kterým banka plní kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování. V případě krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky musí nejméně tři čtvrtiny tvořit kapitál tier 1 a z toho nejméně tři čtvrtiny musí tvořit kmenový kapitál tier 1. V případě krytí rizika nadměrné páky plní banka tento požadavek kapitálem tier 1.

Požadavek na dodatečný kapitál na základě procesu přezkumu a vyhodnocování stanoví ČNB rozhodnutím. Tento požadavek musí být ze strany ČNB řádně zdůvodněn. Odůvodnění musí obsahovat popis prvků, které musí ČNB před stanovením dodatečného kapitálového požadavku vyhodnocovat a které jsou obsaženy v zákoně v ustanoveních, na která je v § 25g odst. 7 odkazováno. Jde zejména o důvod uložení dodatečného kapitálu, vysvětlení, že jde o krytí rizika podstupovaného bankou v důsledku její činnosti (nesmí jít o nástroj k řešení makroobezřetnostních a systémových rizik – viz výše) nebo například zdůvodnění, proč není dané riziko dostatečně pokryto jinými kapitálovými požadavky. Nejde pouze o popis prvků rizik, ale například v případě, kdy ČNB využije možnosti požadovat po instituci plnění dodatečného kapitálového požadavku vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, musí odůvodnit i tento přísnější požadavek.

Prováděcími předpisy uváděnými v odstavci 1 písm. b) se kromě prováděcích právních předpisů k zákonu o bankách rozumí také prováděcí předpisy Evropské komise v přenesené pravomoci.

K § 25h CRD V nově zavádí v čl. 104b možnost pro orgány dohledu sdělit instituci tzv. pokyn k držení kapitálu, což je kapitál převyšující příslušné minimální požadavky na kapitál podle CRR, požadavek na kapitál na základě procesu přezkumu a vyhodnocování a požadavek kombinované kapitálové rezervy, příp. požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru. Tento pokyn je jakýmsi očekáváním orgánu dohledu o kapitálu, který by měla instituce držet, aby se v budoucnu byla schopna vypořádat i se situacemi na základě zátěžových scénářů. Nejedná se o právně závazný požadavek, ale „měkčí“ formu kapitálového požadavku, jehož neplnění nemá za následek restrikce uplatňované vůči instituci z titulu neplnění kombinované kapitálové rezervy. Při opakovaném nevyhovění tomuto pokynu však může ČNB bance uložit držení daného objemu kapitálu formou dodatečného kapitálového požadavku, který na rozdíl od pokynu závazný je. Pokyn k držení kapitálu může cílit buď na rizika související s pákou, nebo na ostatní rizika. Kapitál, který banka použije ke splnění pokynu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, nesmí banka použít ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) CRR, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování uloženého ČNB k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. Analogicky kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky nesmí banka použít ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) CRR, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování uloženého ČNB k řešení rizika nadměrné páky ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a CRR ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. Z procesního hlediska se na sdělení pokynu nepoužije část druhá a třetí správního řádu.

K § 25i Toto ustanovení je transpozicí nového čl. 104c CRD V. Jde o povinnost pro příslušný orgán informovat orgán pro řešení krize, pokud příslušný orgán uloží instituci povinnost držet kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování nebo pokud bance sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu. Vzhledem k tomu, že v ČR byla funkce obou zmiňovaných orgánů svěřena ČNB, zakládá se v zákoně povinnost pro ČNB zajistit požadovanou výměnu informací.

K § 25j Jedná se o transpozici čl. 110 odst. 1 CRD, který upravuje úroveň použití ustanovení o procesu přezkumu a vyhodnocování odkazem na CRR. Relevantní část první hlava druhá CRR se pak mění v tom smyslu, že je nutné zahrnout do procesu přezkumu a vyhodnocování rovněž schválené finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby.

K bodu 140 (§ 26 odst. 2 písm. a) bod 7)

Opatření k nápravě, kdy ČNB může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, se na základě transpozice čl. 104 odst. 1 písm. f) CRD rozšiřuje i na činnosti, jejichž výkonem tato osoba pověřila třetí osobu – jde o tzv. outsourcing.

K bodu 141 (§ 26 odst. 2 písm. a) bod 8)

S ohledem na změny provedené v § 8b odst. 1 písm. f) dochází k úpravě odkazu.

K bodu 142 (§ 26 odst. 2 písm. a) bod 10)

Jedná se o legislativně technické zpřesnění transpozičního ustanovení, kterým se posiluje soulad s čl. 104 odst. 1 písm. i) CRD.

K bodu 143 (§ 26 odst. 2 písm. a) bod 14)

Toto ustanovení v souladu s článkem 142 odst. 4 písm. a) směrnice CRD zakotvuje opatření k nápravě, které umožňuje, aby ČNB povinné osobě uložila navýšit kapitál, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru a ČNB neschválila plán na obnovení kapitálu. Povinnost vyhotovení plánu na obnovení kapitálu při neplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru byla do CRD začleněna CRD V, a to úpravou čl. 142 odst. 1.

K bodu 144 (§ 26 odst. 2 písm. b))

V ustanovení dochází na základě transpozice čl. 104 odst. 1 a 2 CRD ke zpřesnění, že požadavek na dodatečné nebo častější předkládání výkazů a informací se může nově týkat i páky. Dále se doplňuje podmínka pro to, aby ČNB mohla daná opatření uložit, a sice, že daný požadavek musí být vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi.

K bodu 145 (§ 26 odst. 2 písm. c))

Jedním z cílů CRD V je vyjasnit, že požadavky stanovené bance na základě tzv. Pilíře 2 mají pokrývat mikroobezřetnostní rizika, nikoliv systémové riziko, jehož krytí má být ponecháno na jiných, makroobezřetnostních nástrojích obsažených v CRD a CRR. Z tohoto důvodu se z § 26 odst. 2 písm. c) vypouští povinnost přihlédnout při stanovení zvláštních požadavků na likviditu k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu ČR.

K bodu 146 (§ 26 odst. 2 písm. f))

Jedná se o legislativně technické zpřesnění transpozičního ustanovení, kterým se posiluje soulad s čl. 142 odst. 4 písm. b) CRD.

K bodu 147 (§ 26 odst. 2 písm. g))

Toto ustanovení v souladu s článkem 142 odst. 4 písm. b) směrnice CRD zakotvuje opatření k nápravě, které umožňuje, aby ČNB povinné osobě uložila přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12y odst. 2, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru a ČNB neschválila plán na obnovení kapitálu. Povinnost vyhotovení plánu na obnovení kapitálu při neplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru byly do CRD začleněny CRD V, a to úpravou čl. 142 odst. 1.

K bodu 148 (§ 26 odst. 3)

Dochází ke zrušení daného ustanovení, neboť směrnice CRD obsahuje podmínky, za kterých může orgán dohledu uložit instituci dodatečný kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování, v novém čl. 104a, který je transponován v ustanoveních nových § 25f a 25g.

K bodu 149 (§ 26 odst. 4)

Dosavadní obsah ustanovení se vypouští bez náhrady, neboť matérie je vyčerpána transpozicí novelizovaného čl. 113 CRD v novém § 26k. Ustanovení nově transponuje čl. 84 odst. 3 a 4 CRD. ČNB může uložit osobě podléhající jejímu dohledu povinnost, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia uplatňovala standardizovanou metodiku upravenou přímo použitelným předpisem EK. ČNB může tuto pravomoc využít v situaci, kdy interní systémy řízení úrokového rizika investičního portfolia povinné osoby nebo zjednodušená standardizovaná metodika používaná malou nepříliš složitou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 CRR objektivně nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia. S ohledem na skutečnost, že směrnice zavazuje členské státy aplikovat povinnosti vyplývající z čl. 84 od 28. 6. 2021 odkládá se k tomuto datu účinnost předmětného ustanovení.

K bodu 151 (§ 26 odst. 7)

V návaznosti na úpravy prováděné v § 26 dochází k legislativně technické úpravě odkazů.

K bodu 152 (§ 26bb)

Jedná se o úpravu odkazů reflektující přesunutí věcné matérie z § 26f v platném znění do navrhovaných § 8b, 12c a 26g odst. 1.

K bodu 153 (Část osmá)

Stávající část osmá Bankovní dohled na konsolidovaném základě byla do zákona o bankách vložena zákonem č. 126/2002 Sb., který tak harmonizoval zákon o bankách s již neplatnou směrnicí 92/30/EHS o dohledu nad úvěrovými institucemi na konsolidovaném základě. Od té doby došlo k čtyřem velkým změnám této části. Nejdříve v souvislosti s přijetím zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech došlo, mimo jiné, k doplnění o povinnosti finanční holdingové osoby zajistit důvěryhodnost a zkušenost osob v jejím vedení a na to navazující součinnost s ČNB (v platném znění je věcně tato matérie upravena v § 26g odst. 5 až 7). Další významnou novelou byl zákon č. 120/2007 Sb., který transponoval již neplatné směrnice 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu a 2006/49/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (tj. evropská implementace standardů Basel II známá jako CRD I). Ta rozšířila konstrukt konsolidačního celku – dosud se skládajícího ze skupiny ovládající banky, skupiny finanční holdingové osoby a skupiny smíšené holdingové osoby – o skupinu zahraniční ovládající banky a dále přišel s konceptem tzv. odpovědné banky ve skupině, která je odpovědná za plnění obezřetnostních požadavků na konsolidovaném základě. Zákon č. 41/2011 Sb., který transponoval směrnici 2009/111/ES (tzv. CRD II) novelizující výše zmíněné směrnice, pak do části osmé nově zavedl především koncept tzv. společných rozhodnutí v otázce určení dodatečných kapitálových požadavků (v platném znění je věcně tato matérie upravena v § 26k) a dále upravil zřizování a činnost tzv. kolegií dohledu (v platném znění je věcně tato matérie upravena v § 26l). Poslední změnu části osmé pak přinesl zákon č. 135/2014 Sb., který transponoval CRD IV, která nahradila výše zmíněné dvě směrnice. Ten především doplnil skupinu smíšené finanční holdingové osoby mezi skupiny tvořící konsolidační celek a ustanovení řešící střet zákona o bankách a zákona o finančních konglomerátech, co se týče dohledu na konsolidovaném základě v případě smíšené finanční holdingové osoby (v platném znění je věcně tato matérie upravena v § 26m).

CRD I až CRD IV ukládaly primárně obezřetnostní požadavky na tzv. instituce, jimiž se v českém právním řádu rozumí banky, spořitelní a úvěrní družstva (tzv. úvěrové instituce podle CRD) a obchodníky s cennými papíry (tzv. investiční podniky podle CRD). Za plnění obezřetnostních povinností na konsolidovaném základě finančních holdingových osob a smíšených holdingových osob, s příchodem CRD IV také smíšených finančních holdingových osob, tak byly odpovědny instituce. Z toho důvodu byly články směrnice věnující se dohledu na konsolidovaném základě transponovány do všech tří sektorových zákonů na finančním trhu, tedy jak do zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, tak i do zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Banka, družstevní záložna nebo obchodník s cennými papíry ovládaný holdingovou společností byl tak (v případě splnění určitých kritérií) odpovědný za splnění požadavků na konsolidovaném základě napříč celou skupinou – odtud koncept odpovědné banky, družstevní záložny a obchodníka s cennými papíry ve skupině.

CRD V pak tento koncept zásadně reviduje, neboť praxe ukázala, že ovládané instituce nebyly vždy schopny zajistit plnění požadavků na konsolidovaném základě. Z toho důvodu CRD V včleňuje některé finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby do oblasti přímé působnosti pravomocí dohledu podle CRD a CRR s cílem zajistit plnění na konsolidovaném základě. Jedná se o ty finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby, které podléhají schválení podle navrhovaného § 27 odst. 1 zákona o bankách. Vyvstala tedy otázka, v kterém zákoně proces schválení těchto osob, jim nově ukládané povinnosti a související pravomoci ČNB upravit. S ohledem na ekonomickou významnost pak byl zvolen zákon o bankách. Ten se tak de facto – po vzoru CRD a CRR - stává zákonem upravujícím banky, finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby podléhající schválení.

S opuštěním konceptu odpovědné banky, družstevní záložny nebo obchodníka s cennými papíry dochází také k zásadnímu přepracování konsolidace a výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Stávající konstrukce ve všech třech sektorových zákonech totiž stojí na tom, že zákon definuje, co je tzv. konsolidační celek, tj. které osoby jej tvoří a kdo je odpovědný za plnění povinností na konsolidovaném základě. CRR však v části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 ve znění CRR II definuje, která osoba a jakým způsobem je zahrnuta do konsolidace a kdy je která osoba odpovědná za plnění povinností na konsolidovaném základě. Z toho důvodu dochází k vypuštění relevantních ustanovení ze všech tří sektorových předpisů.

Adresátem zbylých ustanovení týkajících se výkonu dohledu na konsolidovaném základě je pak především ČNB a nikoliv instituce. I zde dochází k zásadnímu přepracování, když novelizovaný čl. 111 CRD stanovuje, kdy je příslušný orgán (zde ČNB) orgánem určeným vykonávat dohled na konsolidovaném základě. Tato „kolizní pravidla“ se vztahují mimo jiné i k schváleným finančním holdingovým osobám a smíšeným finančním holdingovým osobám, a tudíž není vhodné je replikovat do všech tří sektorových zákonů.

Z důvodů výše uvedených tak dochází k vypuštění výkonu dohledu na konsolidovaném základě ze zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon o bankách se pak de facto stává zákonem upravujícím: 1) činnost bank; 2) činnost finančních holdingových osob, smíšených finančních holdingových osob a také smíšených holdingových osob a 3) činnost ČNB, jakožto orgánu určeného vykonávat dohled na konsolidovaném základě.

Pokud jde o kontrolní činnost České národní banky, řídí se při výkonu kontroly dohlížených osob zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), s výjimkou § 25 kontrolního řádu upravujícího pravidla o spolupráci kontrolních orgánů. V těchto případech se spolupráce České národní banky a kontrolních orgánů řídí zvláštními sektorovými zákony na finančním trhu (srov. např. úpravu mlčenlivosti v sektorových předpisech, úpravu spolupráce se zahraničními orgány dohledu, na něž se kontrolní řád nevztahuje). K úpravě pravomoci České národní banky srov. § 45 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

K § 26c Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 111 CRD. Ustanovení určuje, kdy je ČNB orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Principálně se jedná o situace, kdy má relevantní ovládající osoba sídlo v České republice nebo jí ovládané osoby mající sídlo v České republice mají nejvyšší bilanční sumu z institucí ve skupině ovládající osoby.

K § 26d Jedná se o transpozici čl. 127 CRD. Ustanovení upravuje situaci, kdy je instituce se sídlem v České republice ovládána relevantní osobou (tj. institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou), která nemá sídlo v Evropské unii, a zároveň tato tuzemská instituce nepodléhá dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném ČNB nebo jiným příslušným orgánem dohledu z členského státu Evropské unie. V takovém případě pak ČNB posuzuje, zda je taková tuzemská instituce zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném příslušným orgánem z třetí země, který je rovnocenný dohledu na konsolidovaném základě podle zákona o bankách a požadavkům části první hlavy druhé kapitoly 2 CRR.

K § 26e Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 115 CRD. Ustanovení reaguje na situaci, kdy se osoby zahrnuté do skupiny nacházejí v různých státech a je třeba koordinovat výkon dohledu mezi ČNB a příslušným orgánem dohledu z jiného státu. Za tím účelem ČNB uzavře s dotčeným příslušným orgánem dohledu písemné ujednání o koordinaci a spolupráci.

Jak plyne z čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, předpokládá se zapojení EBA do procesu případného delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány dohledu. Nepochybně také konkrétní situace, např. struktura dotčené skupiny a její očekávané změny, počet úvěrových institucí v dotčené skupině, rozsah přeshraničních aktivit dotčené skupiny apod., bude zohledňována při sjednávání dohody se zahraničním orgánem dohledu. V souvislosti s případným delegováním úkolů a povinností ČNB na zahraniční příslušný orgán dohledu lze předpokládat jak zajištění členství ČNB v příslušném kolegiu ustavenému pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, výměnu informací, a to pravidelnou i ad hoc v případě zamýšlených významných změn ve skupině, tak také ustanovení o případném opětovném vyhodnocení vhodnosti delegování a jeho případné přehodnocení, resp. změnu v osobě příslušného orgánu dohledu.

V případě postupu podle odstavce 3 kdy je ČNB oprávněna vyjmout z dohledu banku, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry a delegovat na základě dohody výkon dohledu na orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v jiném členském státě nad osobou ovládající tuto banku, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry, došlo by fakticky ke kontaktování příslušného orgánu dohledu, který by měl vykonávat dohled na konsolidovaném základě a EBA. Nastavení předmětného postupu by bylo řešeno v úzké součinnosti s nimi. EBA přitom má informace o případných delegováních včetně smluv (ke dni přípravy návrhu zákona předkladatel nemá informace, že by již k využití této možnosti v EU došlo). Roli by zde také hrála skutečnost, zda by se jednalo o delegování v případě, že již existuje mnohostranná smlouva o kolegiu podle nařízení (EU) č. 1093/2010, či jde o nově ustanovenou skupinu, pro kterou ještě mnohostranná smlouva o kolegiu uzavřena dosud nebyla. Podmínkou sine qua non pro jakoukoliv delegaci veřejné moci na orgán jiného státu je pak samozřejmě zajištění respektování ústavního rámce.

K § 26f Jedná se o transpozici čl. 122 a 123 CRD. Vedle finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob upravuje CRD také tzv. smíšené holdingové osoby. To jest osoba odlišná od finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby a instituce, která ovšem zároveň ovládá alespoň jednu instituci. Pro zajištění účinného dohledu nad jí ovládanými tuzemskými institucemi je pak ČNB oprávněna požadovat po smíšené holdingové osobě, ale také jí ovládaných tuzemských institucích, informace a dále provádět kontrolu.

K § 26g Jedná se o sběrné ustanovení ukládající povinnosti úzce (např. pouze finančním holdingovým osobám a smíšeným finančním holdingovým osobám v odstavcích 3 až 6) i široce (srov. výčet osob v odst. 2) vymezenému okruhu subjektů, jež mohou podléhat dohledu na konsolidovaném základě. Jde o transpozici novelizovaného čl. 109 odst. 2 a čl. 119 CRD a dále čl. 121 CRD. Navrhovaný § 26g upravuje matérii obsaženou v platném znění zákona o bankách v § 26f odst. 2 a § 26g.

K § 26h Jde o transpozici čl. 126 CRD, jenž požaduje stanovení sankcí, resp. opatření k nápravě finančním holdingovým osobám, smíšeným finančním holdingovým osobám a smíšeným holdingovým osobám. Navrhovaný § 26h vychází ze stávajícího § 26h a – vedle úpravy terminologie – především mění okruh subjektů v návětí odstavce 1, kterým může ČNB uložit opatření k nápravě. Dále podle nového odstavce 3 je ČNB, jakožto orgán určený vykonávat dohled na konsolidovaném základě, oprávněna uložit bance, která je ovládající osobou, ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě při zjištění nedostatku v činnosti této osoby opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a ve zvláštních požadavcích na likviditu. Vypuštěna naopak byla dosavadní možnost ČNB uložit pokutu za nedostatek v činnosti, a to s ohledem na jiné možnosti správního trestání zakotvené v zákoně o bankách, které odpovídají konkrétně stanoveným povinnostem dotčených subjektů.

K § 26i Jedná se o transpozici čl. 112 CRD, jenž upravuje koordinaci činností dohledu orgánem určeným vykonávat dohled na konsolidovaném základě. Navrhovaný § 26i vychází ze stávajícího § 26i a mění jej – vedle úpravy terminologie – především s ohledem na nový § 26c upravující případy, kdy ČNB vykonává dohled na konsolidovaném základě, a dále vzhledem ke koncentraci problematiky do zákona o bankách a zrušení analogických ustanovení ze zákona o spořitelních a úvěrních družstev a zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

K § 26j Jedná se o transpozici čl. 114 CRD, jenž upravuje požadavky na informace v naléhavých situacích. Navrhovaný § 26j vychází ze stávajícího § 26j a mění jej – vedle úpravy terminologie – především s ohledem na koncentraci problematiky do zákona o bankách a zrušení analogických ustanovení ze zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

Ustanovení třetího odstavce pak naplňuje jednu z tezí tzv. principu dobré správy, podle které by orgány veřejné moci měly šetřit práva subjektů a minimalizovat na ně kladenou regulatorní zátěž. Právo na dobrou správu je ústavně zakotveno v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, kdy Listina základních práv Evropské unie uvádí toto právo na dobrou správu jako právo základní. Principy dobré správy jsou tak vtěleny do čl. 114 CRD a jeho prostřednictvím i transponovány do českého právního řádu. ČNB proto bude v dané situaci postupovat analogicky se zásadou iura novit curia, kdy v tomto případě si je ČNB samozřejmě vědoma znění příslušných legislativních aktů acquis communautaire, vztahujících se na oblast sektoru finančních institucí a dohledu na konsolidovaném základě. ČNB tudíž bude podle struktury příslušné skupiny mít vědomost o tom, které informace již předmětný subjekt obligatorně poskytnul jinému příslušnému orgánu, a na tento orgán se tak obrátí se žádostí o předmětné informace. Dotčené subjekty tak budou tímto způsobem ušetřeny nadbytečné reportovací zátěže.

K § 26k Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 113 CRD, jenž upravuje tzv. společná rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce. Navrhovaný § 26k vychází ze stávajícího § 26k.

Upravuje jednak situaci, kde je ČNB orgánem určeným vykonávat dohled na konsolidovaném základě a je ukládáno tzv. společné rozhodnutí spolu se zahraničním příslušným orgánem dohledu – zde koncepce „rozhodnutí“ (v případě sdělení pokynu se o rozhodnutí nejedná) po dohodě s příslušným orgánem, neboť český právní řád společné rozhodnutí neumožňuje. Společné rozhodnutí, kdy je ČNB orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, je pak upraveno pouze v zákoně o bankách, neb pouze ten upravuje dohled ČNB na konsolidovaném základě, a z ostatních sektorových předpisů (tj. zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a zákona o podnikání na kapitálovém trhu) je vypuštěn.

Zároveň pak upravuje situaci, kdy je společné rozhodnutí ukládáno zahraničním orgánem určeným vykonávat dohled na konsolidovaném základě a ČNB je pouze dotčeným příslušným orgánem. Tato situace je naopak zachována v ostatních sektorových předpisech.

Oproti § 26k v platném znění výsledkem společného rozhodnutí již není opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 (zvýšení kapitálu nad minimální úroveň) a § 26 odst. 2 písm. c) (zvláštní požadavky na likviditu), nýbrž se jedná o opatření nebo sdělení pokynu podle navrhovaných § 25e odst. 4 písm. f) a g) (tedy opatření ukládané v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c) nebo § 25h (tj. pokyn k držení dodatečného kapitálu).

K § 26l Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 116 CRD, jenž upravuje tzv. kolegia orgánů dohledu. Navrhovaný § 26l vychází ze stávajícího § 26l. Dochází – v souvislosti s novelizací směrnice – jednak k změně případů, kdy ČNB, jakožto orgán určený vykonávat dohled na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium. Dále bylo nutno reflektovat nový § 26c upravující případy, kdy ČNB vykonává dohled na konsolidovaném základě, a upravit terminologii v ustanovení a odkazy na měněná ustanovení v části osmé.

K § 26m Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 120 CRD, jenž upravuje dohled nad smíšenými finančními holdingovými osobami. Navrhovaný § 26m vychází ze stávajícího § 26m. Dochází k zpřesnění transpozice především s ohledem na opuštění koncepce odpovědné banky a změně terminologie.

K § 26n Jedná se o sběrné ustanovení, jež dává ČNB oprávnění vyměňovat si informace a spolupracovat se zahraničními příslušnými orgány dohledu a provádět kontrolu pro účely výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Navrhovaný § 26n transponuje novelizované čl. 117 a 125 CRD a čl. 124 CRD.

K § 26o V návaznosti na transpozici článku 21b CRD V se zavádí nový institut zprostředkující ovládající osoby v členském státě, jež by měl sloužit pro účely konsolidovaného dohledu pro skupiny s ovládající osobou z jiného než členského státu (dále jen „skupina z jiného než členského státu“).

K odstavci 1 ČNB má povinnost zajistit, aby každá instituce v její jurisdikci, která je součástí skupiny z jiného než členského státu, plnila jednu z těchto podmínek:

a) má zprostředkující ovládající osobu v členském státě,

b) plní funkci zprostředkující ovládající osoby v členském státě,

c) je na území členských států jedinou institucí skupiny z jiného než členského státu, nebo

d) je součástí skupiny z jiného než členského státu, jejíž celková hodnota aktiv skupiny připadající na členské státy je nižší než 40 mld. EUR.

K odstavci 2 Při splnění alespoň jedné z podmínek stanovených v tomto odstavci (neslučitelnost s povinným požadavkem na strukturální separaci v místě sídla nejvyšší ovládající osoby nebo snížení způsobilosti k řešení krize) může ČNB povolit ovládající osobě z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, aby měla dvě zprostředkující ovládající osoby v jednom či více členských státech. Proces vydání povolení se řídí správním řádem.

K odstavci 3 Pokud bude mezi institucemi se sídlem na území členského státu ve skupině z jiného než členského státu alespoň jedna úvěrová instituce, musí mít zprostředkující ovládající osoba v členském státě formu úvěrové instituce, finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. Pokud tomu tak není, nebo pokud má být z důvodu strukturální separace (odstavec 2 písm. a)) zřízena druhá zprostředkující ovládající osoba v členském státě, může zprostředkující ovládající osoba v členském státě být rovněž investičním podnikem.

K odstavci 4 Ustanovení ukládá ČNB povinnost informovat orgán EBA o názvu a celkové hodnotě aktiv institucí a jejich poboček ze skupin z jiného než členského státu se sídlem na území České republiky. V návaznosti na tuto povinnost dohledových orgánů, EBA na své internetové stránce zveřejní seznam všech skupin z jiného než členského státu působících prostřednictvím institucí či poboček na území členských států a jejich zprostředkující ovládající podniky v členském státě.

K odstavci 5 Vzhledem k podmínkám stanoveným v odstavci 1, za kterých má skupina z jiného než členského státu povinnost zřídit zprostředkující ovládající osobu v členském státě, je pro efektivní získávání informací a výkon dohledu nad zprostředkujícími ovládajícími osobami v členském státě zapotřebí stanovit pravomoc ČNB spolupracovat a vyměňovat si informace se zahraničními orgány dohledu.

K odstavci 6 Jednou z podmínek pro vznik povinnosti zřídit zprostředkující ovládající osobu v členském státě je stanovení minimální výše celkové hodnoty aktiv skupiny z jiného než členského státu připadající na členské státy ve výši 40 mld. EUR. Odstavec 6 stanovuje, že se do výpočtu započítávají nejen instituce, ale také pobočky institucí ze skupiny z jiného než členského státu působící na území členských států.

K bodu 154 (Část devátá)

CRR II rozšiřuje oblast působnosti (čl. 1 odst. 1 CRR II) nařízení CRR, a to vedle institucí – tedy v České republice bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry – též na finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby podléhající dohledu podle CRD. V té souvislosti dochází, mimo jiné, k zásadnímu přepracování části první hlavy druhé kapitoly 2 CRR upravující obezřetnostní konsolidaci, jež vyžaduje úpravy v zákoně o bankách. Jedná se např. o vypuštění pojmů nekonformních s přímo účinnou úpravou obezřetnostní konsolidace v CRR (konsolidační celek, koncept odpovědné banky atd.).

Zahrnutí finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob do oblasti působnosti CRR je pak reflektováno navazujícími úpravami CRD. Požadavky (tj. povinnosti ukládané podle zákona o bankách) a pravomoci (tj. opatření k nápravě a přestupky ukládané podle zákona o bankách) v oblasti dohledu stanovené v CRD na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě se nově vztahují též na finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby podléhající dohledu podle CRD (čl. 1 odst. 2 písm. b) CRD V), které musí nově žádat o schválení (čl. 1 odst. 9 CRD V). Za plnění obezřetnostních požadavků na konsolidovaném základě jsou tak nově přímo odpovědné finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby podléhající schválení.

Část devátá je pak především transpozicí nově vkládaného čl. 21a CRD, který obsahuje proces schvalování finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob.

K § 27 odst. 1

Povinnost získat schválení České národní banky mají dvě skupiny finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob, kde první skupina je obsažena ve větě první a druhá skupina ve větě druhé odstavce. Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 1 CRD.

Dle věty první musí být splněny dvě podmínky, aby osobě vznikla povinnost získat schválení. Nejprve musí osoba naplnit objektivní kritéria podle CRR a stát se buď 1. tuzemskou finanční holdingovou osobou (§ 3b odst. 1 písm. l) [čl. 4 odst. 1 bod 30 CRR]), 2. evropskou finanční holdingovou osobou (§ 3b odst. 1 písm. m) [čl. 4 odst. 1 bod 31 CRR]), 3. tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou (§ 3b odst. 1 písm. o) [čl. 4 odst. 1 bod 32 CRR]) nebo 4. evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou (§ 3b odst. 1 písm. p) [čl. 4 odst. 1 bod 33 CRR]) a zároveň musí být Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě (§ 26c [čl. 111 CRD]).

Osoba může naplnit definici v čl. 4 odst. 1 bod 30 až 33 CRR (výše) dvěma způsoby: (i) spolu se schválením kvalifikované účasti (§ 20 [čl. 22 CRD]) nebo (ii) překročením 50% hranice vlastního kapitálu, konsolidovaných aktiv, výnosů, zaměstnanců nebo jiného ukazatele osoby, jenž je spojen s ovládanými osobami, které jsou institucemi nebo finančními institucemi (vyplývá z obecné definice finanční holdingové osoby v § 3b odst. 1 písm. k) [čl. 4 odst. 1 bod 20 CRR]). K naplnění definice druhým způsobem může dojít především změnou poměru ovládaných osob působících ve finančním sektoru a nepůsobících ve finančním sektoru, a to včetně situace, kdy povinná osoba přestane ovládat osoby nepůsobící ve finančním sektoru (tj. ty, které nejsou institucí nebo finanční institucí) v rozsahu, který povede ke splnění podmínek podle definice finanční holdingové osoby, čímž se ze smíšené holdingové osoby (§ 3b odst. 1 písm. q) [čl. 4 odst. 1 bod 22 CRR]) stane finanční holdingová osoba. Pokud jsou pak naplněny další předpoklady z čl. 4 odst. 1 bod 30 až 33 CRR, tj. především daná osoba již není ovládána jinou institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou v členském státě, v němž má daná osoba sídlo nebo bydliště (popř. v celé Evropské unii, pokud jde o evropskou finanční holdingovou osobu a evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu) a zároveň je Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pak této osobě vzniká povinnost získat schválení.

Pro úplnost je třeba dodat, že schválení podle § 28 nemá vliv na to, zda osoba je finanční holdingovou osobou, resp. smíšenou finanční holdingovou osobou – tou se stává již samotným naplněním definičních znaků uvedených v čl. 4 odst. 1 bod 30 až 33 CRR.

O České národní bance se v příslušných ustanoveních stanoví, že je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a nikoliv orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Tato distinkce je zavedena z toho důvodu, že do okamžiku schválení osoby uvedené v § 27 odst. 1 (platí i pro druhou skupinu finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob podle věty druhé § 27 odst. 1) Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nevykonává, neboť povinnosti na konsolidovaném základě plynou osobě uvedené v § 27 odst. 1 až od okamžiku jejího schválení.

Druhá skupina osob podléhajících povinnosti získat schválení České národní banky podle věty druhé se liší od první skupiny v tom ohledu, že nejde o osoby uvedené v čl. 4 odst. 1 bod 30 až 33 CRR a že v jejich případě Česká národní banka není orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. K tomu, aby měla povinnost získat schválení České národní banky, pak musí být splněny dvě podmínky. Za prvé se jedná o osobu, která je ovládaná osobou podle věty první, čímž je zajištěna vazba na Českou republiku a příslušnost České národní banky. Za druhé tato osoba, pokud by došlo ke schválení, by měla povinnosti (z toho důvodu je v textu zákona použit podmiňovací způsob) na subkonsolidovaném základě. Povinnosti na subkonsolidovaném základě typicky vzniknou v případě, kdy osoba ovládá další relevantní osobu (instituci, finanční instituci, podnik pomocných služeb, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobu), jež má sídlo nebo bydliště v zemi mimo Evropskou unii.

K § 27 odst. 2

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 1 CRD. Komentovaný odst. 2 má svůj význam především z hlediska úpravy správního řízení a navazujících přestupků. Přestupkem dle § 36da odst. 4 písm. j) je stav, kdy osoba nemá schválení podle § 27. Smyslem odstavce 2 je dosáhnout, aby povinná osoba nebyla sankcionována v situaci, kdy nemá schválení podle § 27, pokud bez zbytečného odkladu zahájila správní řízení o získání schválení (§ 28) nebo výjimky z povinnosti získat schválení (§ 29). Podmínka prvního řízení nevylučuje z postižení přestupkem situaci, kdy osoba podle § 27 odst. 1 bude opakovaně podávat a brát žádost zpět. Uvedení jak řízení o získání schválení (§ 28) nebo výjimky z povinnosti schválení (§ 29) je z toho důvodu, že osoba § 27 odst. 1 může zažádat o schválení a v průběhu správního řízení se rozhodnout, že raději bude usilovat o získání výjimky z povinnosti schválení (§ 29 odst. 3) a obráceně.

K § 28 odst. 1

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 2 CRD. Komentovaný odst. 1 vymezuje informace, jež musí osoba podle § 27 odst. 1 předložit České národní bance v žádosti o schválení, kterou je třeba podat bez zbytečného odkladu (§ 27 odst. 2). Česká národní banka si však může v souladu s § 50 správního řádu vyžádat i další informace.

K § 28 odst. 2

Jedná se o transpozici návětí čl. 21a odst. 2 CRD. Komentovaný odst. 2 reaguje na situaci, že Česká národní banka bude orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě (§ 26c), ale dotčená osoba nebude mít sídlo nebo bydliště v České republice. V takovém případě je pak osobě podle § 27 odst. 1 rovněž uložena povinnost předat informace podle odst. 1 příslušnému orgánu v tomto členském státě. Splnění této povinnosti má význam především pro ukládání společných rozhodnutí (§ 32).

K § 28 odst. 3

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 10 CRD. Komentovaný odst. 3 upravuje délku trvání řízení a stanovuje oprávnění České národní banky uplatnit opatření podle § 31 odst. 1 a 2 v případě, že dojde k nevyhovění žádosti.

K § 28 odst. 4

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 3 CRD. Komentovaný odst. 4 obsahuje podmínky, za nichž Česká národní banka žádosti vyhoví.

K § 28 odst. 5

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 3 a 4 CRD. Komentovaný odst. 5 upravuje situaci, kdy již schválená osoba zažádá o výjimku z povinnosti schválení spolu s určením úvěrové instituce ve skupině odpovědné za zajištění plnění povinností na konsolidovaném základě.

Věta druhá reaguje na skutečnost, že podmínky dle § 28 odst. 4, za nichž lze udělit schválení, nejsou slučitelné s podmínkami dle § 29 odst. 2, za nichž lze udělit výjimku. Při přechodu z režimu schválení do režimu výjimky by tak nutně muselo dojít k porušení podmínek schválení. Z toho důvodu je stanoveno, že žádající osobě postačí splnit podmínky dle § 29 odst. 2 až v okamžiku vyhovění žádosti.

Cílem věty třetí je dosáhnout situace, aby osoby, které pozbyly schválení ČNB, nadále nedisponovaly platným rozhodnutím.

K § 29 odst. 1

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 4 CRD. Komentovaný odst. 1 vymezuje informace, jež musí osoba podle § 27 odst. 1 předložit České národní bance v žádosti o výjimku z povinnosti schválení, kterou je třeba podat bez zbytečného odkladu (§ 27 odst. 2). Česká národní banka si však může v souladu s § 50 správního řádu vyžádat i další informace.

K § 29 odst. 2

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 4 CRD. Komentovaný odst. 2 obsahuje podmínky, za nichž Česká národní banka vyhoví žádosti o výjimku z povinnosti schválení.

K § 29 odst. 3

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 4 CRD. Komentovaný odst. 3 staví najisto, že žádost o schválení a žádost o výjimku z povinnosti schválení jsou dvě samostatná správní řízení, a umožňuje osobě podle § 27 odst. 1 v průběhu řízení o schválení (§ 28) zažádat o výjimku z povinnosti schválení podle § 29. Tento odstavec má pak ten důsledek, že umožňuje překročit maximální 6 měsíční délku řízení podle § 28 odst. 3 a § 29 odst. 5. Teoreticky tak řízení může trvat až 12 měsíců.

K § 29 odst. 4

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 4 CRD. Komentovaný odst. 4 staví najisto, že udělení výjimky z povinnosti schválení nemá dopad na zahrnutí do konsolidace.

K § 29 odst. 5

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 10 CRD. Komentovaný odst. 5 upravuje maximální délku trvání řízení o udělení výjimky z povinnosti schválení analogicky podle úpravy žádosti o schválení podle § 28 odst. 3. Možnost uložit opatření v případě odmítnutí žádosti plyne z § 31 odst. 3.

K § 29 odst. 6

Viz odůvodnění k § 28 odst. 5.

K § 30

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 5 CRD. Komentovaný § 30 zajišťuje monitorování dodržování podmínek, za nichž bylo uděleno schválení nebo výjimka z povinnosti schválení. Podle odstavce 3 platí pro osoby podle § 27 odst. 1 povinnost oznámení porušení podmínek České národní bance. Odstavec 4 pak reaguje na situaci, kdy osoba přestane být osobou podle § 27 odst. 1, například z toho důvodu, že se stane smíšenou holdingovou osobou (§ 3b odst. 1 písm. q) [čl. 4 odst. 1 bod 22 CRR]).

K § 31

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 6 CRD (odst. 1 až 5) a čl. 64 odst. 1 CRD (odst. 6). Vedle opatření podle odst. 1 a 2, jež lze udělit schválené osobě podle § 27 odst. 1 a dále osobě podle § 27 odst. 1, pokud bez zbytečného odkladu nepodá žádost podle § 28 odst. 1 a zároveň nedošlo k schválení žádosti podle § 29 odst. 1, lze osobě podle § 27 odst. 1 rovněž uložit opatření k nápravě podle § 26 odst. 1 až 4 a 8.

K § 32

Jedná se o transpozici čl. 21a odst. 8 CRD (odst. 1 až 4) a čl. 21a odst. 9 CRD (odst. 5 a 6). Komentované ustanovení upravuje tzv. společná rozhodnutí příslušných orgánů dohledu. Společné rozhodnutí je koncipováno jako rozhodnutí, které vydá jak České národní banka, tak zahraniční příslušný orgán dohledu, a které je vydáváno, pokud (i) Česká národní banka je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a osoba podle § 27 odst. 1 má sídlo nebo bydliště v jiném členském státě nebo (ii) osoba sídlo nebo bydliště v České republice a Česká národní banka není orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.

K bodu 155 (§ 34 odst. 2 písm. b))

Dochází k úpravě odkazů na právní úpravu přestupků v návaznosti na změny provedené předkládanou novelou v § 36e a § 36h zákona.

K bodu 156 (§ 34 odst. 2 písm. f))

Na základě transpozice čl. 18 písm. d) dochází ke zpřesnění důvodu pro odebrání licence, kterým je nesplnění požadavků stanovených v části třetí, čtvrté nebo šesté CRR. Vyjasňuje se, že důvodem pro odebrání licence není neplnění požadavků stanovených v článcích 92a a 92b CRR, které jsou součástí části třetí CRR, tedy požadavků na celkovou kapacitu pro absorpci ztrát (tzv. „TLAC“) u globálně systémově významných institucí. Zároveň se zpřesňuje, že k odebrání licence může dojít i v situaci, kdy instituce již není schopna plnit své závazky vůči věřitelům.

K bodu 157 (§ 34 odst. 3)

BRRD II upřesňuje požadavek na provedení řádné likvidace podle účinných národních právních předpisů u institucí a subjektů, které nepodléhají opatřením k řešení krize. Proto pokud ČNB v roli orgánu příslušného k řešení krize dojde k závěru, že u banky byly splněny podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b) BRRD (tzn. zjištění, že je banka v selhání nebo že je její selhání pravděpodobné, a to při současném dodržení časového elementu, kdy s ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání banky v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně opatření institucionálního systému ochrany, nebo opatření dohledu, včetně opatření včasného zásahu nebo odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů), avšak opatření k řešení krize by současně nebyla ve veřejném zájmu podle čl. 32 odst. 1 písm. c) BRRD, měla by nastat řádná likvidace takového subjektu. ČNB se proto nově umožňuje odejmout licenci v případě, že předmětná banka splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a zároveň v takovém případě absentuje prvek veřejného zájmu na řešení krize banky.

K bodům 158 až 189

Obecně k části dvanácté Cílem předkládaného návrhu je především úprava stávajících ustanovení, případně zakotvení nových skutkových podstat v souvislosti s transpozicí CRD V. Jedná se tedy o dílčí doplnění stávající právní úpravy přestupků a záměrem předkladatele není komplexnější úprava této části zákona.

Mezi nejdůležitější změny navrhované právní úpravy přestupků patří: 1. Úprava stávajících skutkových podstat v návaznosti na změny v ustanoveních ukládajících povinnosti dotčeným subjektům (srov. např. přestupky banky podle § 36e odst. 2, 3 a 4 nebo přestupek zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě podle § 36h odst. 1 písm. j)).

2. Zakotvení skutkových podstat v souvislosti s uložením nových povinností dotčeným subjektům (srov. např. přestupek zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě podle § 36h odst. 2 písm. b)).

3. Zakotvení nových skutkových podstat přestupků holdingových osob, a to:

- finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob v § 36da odst. 1, 2 a 3,

- osob uvedených v § 27, tj. osob, které podléhají povinnosti mít schválení od České národní banky, tj. tuzemské finanční holdingové osoby, tuzemské smíšené finanční holdingové osoby, evropské finanční holdingové osoby nebo evropské smíšené finanční holdingové osoby, resp. jiné finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby ovládané výše uvedenými osobami (skutkové podstaty v§ 36da odst. 4), a

- smíšených holdingových osob (§ 36db).

4. Zakotvení skutkových podstat přestupků banky na konsolidovaném a subkonsolidovaném základě (§ 36f).

Předkladatel vycházel ze stávající právní úpravy správních trestů za spáchání přestupků, jimiž jsou pokuty. Nebyl totiž identifikován jiný nástroj, který by byl k dosažení daného cíle stejně vhodný nebo vhodnější (efektivita) a který by současně představoval méně intenzivní zásah do právního postavení adresáta veřejné správy (subsidiarita). Na druhou stranu se však nejedná o jednání natolik společensky škodlivé, aby vyžadovalo formulovat v tomto směru skutkovou podstatu v rámci norem trestního práva.

Novela vychází ze stávající právní úpravy horní hranice pokut a její výši za shodné přestupky nezvedá. Horní hranice pokut jsou ve stávající právní úpravě velmi vysoké a mohou dosahovat až výše 130 mil. Kč (transpozice čl. 66 odst. 2 písm. d) a čl. 67 odst. 2 písm. f) CRD). Při rozhodování o uložení výše pokuty v konkrétním případě má klíčovou roli správní uvážení ČNB. Především je třeba zvážit konkrétní závažnost porušení povinnosti a přihlédnout k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (srov. kritéria stanovená jednotně pro český právní řád vyplývající ze zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zejména § 37 a násl., a čl. 70 CRD). Dále pak je ČNB povinna v souladu s principem proporcionality přihlédnout k ekonomické síle a finanční situaci daného subjektu a zohlednit požadavky vyplývající z ustálené judikatury, které jednoznačně vedou k závěru, že výše pokuty nesmí být likvidační. Na druhou stranu však musí maximální výše pokuty odrazovat subjekty od protiprávního jednání.

K bodu 158 (§ 36a odst. 1 písm. e) bodu 2 a § 36c odst. 1 písm. f) bodu 2)

Dochází k úpravě odkazu na úpravu informační povinnosti v § 20 odst. 16 zákona.

K bodu 159 (§ 36c odst. 3)

V návaznosti na úpravu povinností v § 26g odst. 1 dochází v § 36c odst. 3 jednak ke zpřesnění okruhu pachatelů přestupků podle tohoto odstavce (osoby podle § 26g odst. 1), jednak k upřesnění skutkových podstat v písmenech a) a b) a k doplnění chybějící skutkové podstaty v písmeni c). Přestupku se tak osoba podle § 26g odst. 1 dopustí v případě, že neposkytne České národní bance informace a dokumenty, resp. nevytvoří kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů nebo také nově v případě, že neumožní provedení kontroly podle § 26n odst. 2.

K bodu 160 (§ 36c odst. 7)

Úprava nové skutkové podstaty přestupku navazuje na legislativní úpravy v § 17a. Přestupku se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba ovládající v případě, že nedoloží skutečnosti, které jsou uvedeny v novelizovaném § 17a odst. 7.

K bodu 161 (§ 36c odst. 8 písm. d))

Dochází k legislativně-technické úpravě v souvislosti s vložením nového odstavce 7 do § 36c.

K bodu 162 (§ 36d odst. 1)

V souvislosti se zakotvením skutkových podstat přestupků finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob v novém § 36da dochází ke zrušení odstavce 1 tohoto ustanovení a k přesunu části stávající právní úpravy týkající se těchto osob do nového § 36da.

K bodu 163 (§ 36d odst. 3 a 4)

V odstavci 3 je upravena nová skutková podstata přestupku za nesplnění oznamovací povinnosti týkající se auditora, kterou má na základě § 26g odst. 2 tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry nebo evropský ovládající investiční podnik. Za porušení této povinnosti mu může být uložena pokuta až do výše 10 mil. Kč.

V odstavci 4 je upraven přestupek ovládajícího obchodníka s cennými papíry za neprovedení opatření k nápravě, které mu uložila Česká národní banka na základě § 26h odst. 3. Jedná se o transpozici čl. 1 odst. 18 CRDV. K výši pokuty za tento přestupek srov. § 36d odst. 8.

Dále dochází k přečíslování dosavadních odstavců.

K bodu 164 (§ 36d odst. 6)

V souvislosti s oprávněním ČNB při výkonu dohledu na konsolidovaném základě dočasně označit instituci ve skupině jako odpovědnou za zajištění plnění požadavků stanovených v zákoně o bankách a v CRR (srov. § 31 odst. 2, který je transpozičním ustanovením k čl. 21a odst. 6 CRD ve znění CRDV), je v písmeni a) zakotvena skutková podstata přestupku této instituce, jehož se dopustí v případě, kdy plnění těchto požadavků nezajistí. V písmeni b) je upraven přestupek za neprovedení opatření k nápravě, uloženého Českou národní bankou instituci podle § 26h odst. 1 zákona. V obou případech se jedná o transpozici čl. 1 odst. 17 CRDV.

Již v platném právním řádu v oblasti finančního trhu jsou zakotveny skutkové podstaty přestupků, jejichž objektivní stránka je formulována obecně s odkazem pouze na konkrétní předpis Evropské unie (srov. např. § 161, § 161a, § 175, § 176, § 182 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu). V praxi nepůsobí tato úprava problémy při aplikaci.

Sankcí za spáchání přestupků podle odst. 6 je pokuta (srov. § 36d odst. 8).

K bodům 165 a 166 (§ 36d odst. 7 písm. a) a b))

V souvislosti s úpravami v § 36d odst. 1 až 6 jsou upraveny odkazy na tato ustanovení, pokud jde o horní hranici pokut za spáchání přestupků.

K bodu 167 (§ 36d odst. 8)

V odstavci 8 je upravena výše pokut za přestupky ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle odst. 4 a za přestupky dočasně označené instituce podle odst. 6. Jedná se o transpozici čl. 66 odst. 2 písm. c) a e) CRD (za přestupky dočasně označené instituce) a čl. 67 odst. 2 písm. e) a g) CRD (za přestupky ovládajícího obchodníka s cennými papíry). ČNB je oprávněna uložit těmto subjektům pokuty až do výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním těchto přestupků, pokud jej lze zjistit, resp. do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.

K bodu 168 (§ 36da a 36db)

K § 36da V novém § 36da jsou zakotveny skutkové podstaty přestupků, jejichž subjektem jsou finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. Skutkové podstaty jsou transpozicí čl. 1 odst. 17 a 18 CRD V (srov. čl. 66 odst. 1 a 67 odst. 1 CRD).

V odstavci 1 jsou upraveny přestupky jakékoli finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby za porušení povinností vyplývajících především ze zákona o bankách. Jedná se o obecné ustanovení vztahující se na všechny finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jehož objektivní stránkou je porušení povinností uložených v § 8 odst. °10 a v § 26g odst. 2, 3, 4 nebo 6, resp. neprovedení opatření k nápravě podle § 26h odst. 3. Ustanovení je transpoziční k čl. 1 odst. 17 CRD V (srov. čl. 66 odst. 1 CRD). Dále je v tomto odstavci upravena také skutková podstata přestupku za nesplnění povinností vyplývajících z CRR, tj. za nepřijetí opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými v CRR (srov. § 36da odst. 1 písm. f) a čl. 1 odst. 18 CRD V).

Subjektem přestupku podle odstavce 2 jsou pouze dočasně označené finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby (srov. § 31 odst. 2, který je transpozičním ustanovením k čl. 21a odst. 6 CRD ve znění CRDV). Úprava v § 36da odst. 2 je transpozicí čl. 1 odst. 17 CRDV a navazuje na oprávnění ČNB při výkonu dohledu na konsolidovaném základě dočasně označit jinou finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu jako odpovědnou za zajištění plnění požadavků stanovených v zákoně o bankách a v CRR (srov. § 31 odst. 2).

V písmeni a) je zakotvena skutková podstata přestupku těchto osob, jehož se dopustí v případě, kdy plnění výše uvedených požadavků nezajistí. Již v platném právním řádu v oblasti finančního trhu jsou zakotveny skutkové podstaty přestupků, jejichž objektivní stránka je formulována obecně s odkazem pouze na konkrétní předpis Evropské unie (srov. např. § 161, § 161a, § 175, § 176, § 182 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu). V praxi nepůsobí tato úprava žádné problémy při aplikaci.

V písmeni b) je upraven přestupek za neprovedení opatření k nápravě, uloženého Českou národní bankou dočasně označené finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě podle § 26h odst. 1 zákona.

V odstavci 3 je upravena skutková podstata přestupku, jehož se dopustí finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba v případě, že ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES, tím, že na subkonsolidovaném základě poruší povinnost přijmout, uplatňovat nebo pravidelně prověřovat strategie nebo postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu (srov. § 12c).

Okruh pachatelů přestupků upravených v odstavci 4 je užší, neboť zahrnuje pouze osoby, které podléhají povinnosti mít schválení od České národní banky (srov. § 27 zákona).

Objektivní stránka skutkové podstaty těchto přestupků spočívá v

- nesplnění povinností uložených v zákoně o bankách (písm. a) až d) a písm. f), g) a j) nebo

- neprovedení opatření podle zákona o bankách (písm. h) nebo i)) nebo opatření k nápravě podle zákona o bankách (písm. e)).

Skutková podstata upravená v písmeni i) je transpozicí čl. 1 odst. 18 CRD V a spočívá v neprovedení opatření podle § 25e odst. 4 písm. f), g) nebo h) zákona na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě.

Přestupku podle písm. j) se dopustí osoba, která podléhá povinnosti mít schválení od České národní banky na základě § 27 v případě, že toto schválení nemá. K naplnění skutkové podstaty přestupku podle písm. j) srov. důvodovou zprávu k § 27 odst. 2.

V odstavci 5 je upravena výše pokut za spáchání přestupků podle odstavců 1 až 4. ČNB je oprávněna uložit pokutu do výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, pokud jej lze zjistit, resp. do výše 130 mil. Kč, pokud přestupek spáchala fyzická osoba. V případě, že přestupek spáchala právnická osoba a výši neoprávněného prospěchu zjistit nelze, je možné uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období (srov. čl. 66 odst. 2 písm. c), d) a e) a čl. 67 odst. 2 písm. e), f) a g) CRD).

K § 36db V novém ustanovení jsou upraveny skutkové podstaty přestupků smíšených holdingových osob, a to jednak v návaznosti na porušení informační povinnosti těchto osob vůči ČNB v případě, že jsou tyto osoby osobami ovládajícími (srov. § 26f), jednak za neprovedení opatření k nápravě, která byla tomuto subjektu uložena ČNB (srov. § 26h). Horní hranice výše pokut za tyto přestupky je stanovena shodně jako za přestupky finančních holdingových osob nebo smíšených finančních holdingových osob (srov. § 36da).

K bodům 169 až 184 (§ 36e)

K odstavci 2 Ve skutkových podstatách v odstavci 2 dochází k aktualizaci odkazů na konkrétní články nebo části CRR II (např. písm. b), d) nebo i)), aktualizaci odkazů na novelizovaná ustanovení zákona o bankách (písm. k)) a dále k vypuštění těch skutkových podstat, které jsou duplicitní (srov. např. vypuštění skutkové podstaty v písm. f) nebo h), které jsou již pokryty skutkovou podstatou upravenou v písm. d)). V důsledku vypuštění některých skutkových podstat dochází k přečíslování ustanovení. Další úpravy reagují na současně prováděná zpřesnění jiných ustanovení zákona - např. úprava skutkové podstaty přestupku v písm. j), kdy namísto stanovení sankce za rozdělení zisku v rozporu se zákonem je sankcionováno rozdělení kmenového kapitálu tier 1 v rozporu se zákonem.

Ve skutkových podstatách v písmenech d) a i) je uvedeno „nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise“. Jedná se o prováděcí předpisy Evropské komise k nově vložené části sedmé A nebo části osmé CRR ve znění CRR II.

V novém písmeni f) je doplněna aktualizace skutkové podstaty přestupku v souvislosti se zrušením části páté CRR, k němuž došlo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2401 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a nahrazením odkazu na tuto část CRR odkazem na kapitolu 2 nařízení 2017/2402 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/20402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012). Přestupku podle tohoto ustanovení se dopustí banka v případě, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402. Jedná se i nadále o transpozici čl. 67 odst. 1 písm. l) CRD, dochází pouze ke zpřesnění skutkové podstaty s odkazem na kapitolu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402. K adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 do českého právního řádu pokud jde o přestupky fyzických osob, podnikajících fyzických osoba a právnických osob srov. také § 161a a § 182 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

K odstavci 3 V odstavci 3 písm. b) je odstraněn duplicitní odkaz na část osmou CRR (srov. úpravu informační povinnosti v odst. 2 novém písm. i)) a je dále upřesněna objektivní stránka skutkové podstaty v písm. c).

Dále je do odstavce 3 písm. e) doplněna nová skutková podstata přestupku spočívající v porušení povinností uložených bance v § 18 odst. 1 zákona (srov. analogicky § 36h odst. 3 písm. b) zákona). Sankcí za spáchání tohoto přestupku je pokuta až do výše 50 mil. Kč.

K odstavci 4 V odstavci 4 dochází ke zrušení skutkové podstaty v písm. d) bod 4., a to z důvodu zrušení povinnosti auditora ověřovat uveřejňované údaje v CRR. V písm. k) je doplněna skutková podstata přestupku banky za neplnění požadavků na likviditu vyplývajících z rozhodnutí vydaného na základě § 26k odst. 8.

K odstavci 6

K doplnění výše pokuty v novém písmeni d) a ke změně v označení dosavadních písmen

d) a e) dochází v souvislosti s aktualizací skutkové podstaty přestupku upravené v § 36e odst. 2 písm. f) zákona o bankách. Část pátá CRR byla zrušena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2401 a odkaz na tuto část CRR je nahrazen odkazem na kapitolu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (srov. čl. 1 odst. 11 nařízení 2017/2401). Za přestupek podle § 36e odst. 2 písm. f) je Česká národní banka oprávněna uložit pokutu až do výše 126 650 000 Kč (srov. čl. 32 odst. 2 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402). Dále se na výši pokut za tento přestupek aplikuje odst. 6 písm. e) a f) zákona.

K bodu 185 (§ 36f)

V novém znění § 36f jsou upraveny přestupky banky na konsolidovaném a subkonsolidovaném základě, a to za porušení povinností nebo nesplnění požadavků stanovených zákonem o bankách a CRR. Jedná se o transpozici čl. 1 odst. 17 a 18 CRD V. Pro přehlednost je doplněn nadpis tohoto ustanovení.

Subjektem přestupků je jednak banka, která je ovládající osobou (srov. odst. 1) a tuzemská ovládající banka nebo evropská ovládající úvěrová instituce (srov. odst. 2), jednak určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c), jejíž povinností je zajistit soulad skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základě a která je nadána veškerými nezbytnými prostředky a pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnila (srov. skutkové podstaty v odst. 3).

Správním trestem za spáchání přestupků podle odstavců 1 až 3 jsou pokuty a jejich výše je stanovena do výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, pokud jej lze zjistit. V případě, že neoprávněný prospěch nelze zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 CRR, anebo do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby, pokud přestupek podle odst. 3 spáchala ovládaná banka. Jedná se o transpozici čl. 66 odst. 2 písm. c) a e) CRD a čl. 67 odst. 2 písm.

e) a g) CRD.

K bodům 186 až 189 (§ 36h)

V návaznosti na přečíslování odstavců v § 11a je upřesněn odkaz ve skutkové podstatě podle § 36h odst. 1 písm. j).

V souvislosti se zavedením nové povinnosti pro pobočku banky z jiného než členského státu průběžně dodržovat pákový poměr minimálně ve výši 3 % (§ 12a odst. 4), se do § 36h odst. 2 návazně doplňuje nový přestupek. Pokud banka neudržuje průběžně pákový poměr podle § 12a odst. 4, hrozí jí pokuta až do výše 50 mil. Kč.

V případě, že pobočka banky z jiného než členského státu neprovádí obchody v souladu s § 19a nebo § 19b, dopustí se přestupku podle nově doplněného písm. c) v § 36h odst. 3. Horní hranice výše pokuty je rovněž 50 mil. Kč.

V odstavci 3 dochází k legislativně-technické změně.

V souvislosti s doplněním nové skutkové podstaty v odst. 3 písm. c) a s přečíslováním ostatních skutkových podstat v odst. 3 dochází k aktualizaci odkazů v odst. 4 písm. b) a c).

K bodu 190 (§ 38c odst. 2)

S ohledem na stále častější působení poboček úvěrových institucí na území Evropské unie, které jsou součástí téže skupiny z jiného, než členského státu, nově CRD V akcentuje potřebu užší spolupráce příslušných orgánů vykonávajících nad takovými pobočkami dohled. Nově se proto stanoví pro ČNB povinnost úzké spolupráce s předmětnými orgány dohledu za účelem zajištění komplexního dohledu nad veškerými činnostmi skupiny ze třetí země v Evropské unii a dále za účelem snahy o zabránění obcházení požadavků vztahujících se na skupiny ze třetích zemí, jež na ně klade právo Evropské unie, stejně jako snahy o předcházení jakémukoliv nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Evropské unie.

K bodům 191 až 194, 197 a 198, 200 a 202 až 204 (§ 38d odst. 1 až 5)

Ustanovení § 38d odst. 1 bylo nezbytné podrobit rozsáhlejší revizi, neboť většina reportovacích povinností ČNB vůči Evropské komisi uvedených v demonstrativním výčtu předmětného ustanovení, byla založena dnes již neúčinnými směrnicemi EU (např. tzv. II. Bankovní směrnice 89/646/EHS nebo směrnice Omnibus I. 2010/78/EU).

Co se týče informační povinnosti o odňatých licencích (dnešní písmeno b)), pak toto se podle čl. 20 odst. 5 CRD již nenotifikuje Komisi, nýbrž pouze orgánu EBA.

V případě uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem (písmeno i)) pak toto přechodné období již uplynulo.

Z demonstrativního výčtu proto zůstávají relevantními pouze dnešní písmena a), c) a d).

Ze stejných důvodů pak byly provedeny úpravy v dosavadních odstavcích 2, 3 a 5, jež upravují reportovací povinnost ČNB vůči orgánu EBA, Evropskému bankovnímu výboru a Evropské radě pro systémová rizika.

Dále CRD V nově ruší povinnost příslušných orgánů, v případě ČR ČNB, notifikovat Evropské komisi a Evropskému bankovnímu výboru o udělení licence k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky zahraniční banky, která má sídlo v jiném než členském státě. Předmětné ustanovení se proto ze zákona o bankách vypouští bez náhrady.

Další úpravy předmětných odstavců pak byly provedeny v návaznosti na rekodifikaci části osmé zákona o bankách, tedy v důsledku komplexních změn transpozice dohledu na konsolidovaném základě.

V neposlední řadě se pak ve druhém odstavci doplňuje chybějící středník v písmeni b).

K bodům 195 a 201 (§ 38d odst. 2 písm. f), u) a v))

CRD V nově vyžaduje, aby příslušné orgány, v případě ČR ČNB, při notifikaci orgánu EBA o udělení licence k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky zahraniční banky, která má sídlo v jiném než členském státě byl zároveň sdělen i název skupiny, pokud zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě do nějaké patří.

Stejně tak se nově zakotvuje povinnost ČNB informovat orgán EBA o celkových aktivech a pasivech poboček zahraničních bank, které mají sídlo v jiném než členském státě a získaly povolení působit na území ČR.

Dále v souvislosti s cílem omezit praní špinavých peněz a financování terorismu vyžaduje CRD V, aby příslušné orgány (v ČR ČNB) informovaly EBA a orgány odpovědné za dohled nad institucí podle směrnice (EU) 2015/849 (dále také jen „směrnice AML“) v případě, kdy na základě prováděného dohledu nad institucí mají důvodné podezření, že v souvislosti s danou institucí dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání. V ČR je orgánem odpovědným za dohled nad institucí podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Finanční analytický úřad a ČNB. Z těchto důvodů se tedy do zákona doplňuje informační povinnost vůči EBA, neboť informační povinnost vůči Finančnímu analytickému úřadu je již obsažena v § 35 odst. 5 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V případě významné hrozby výše uvedených jednání musí ČNB společně s Finančním analytickým úřadem danou hrozbu vyhodnotit a informovat EBA o společném názoru na danou situaci.

K bodu 206 (§ 38f odst. 2)

Dochází k formulační opravě.

K bodům 207 až 214 (§ 38ha odst. 2, 3 a 4)

Transpozice novelizovaného čl. 117 CRD byla dosud provedena do § 38ha zákona o bankách, § 22aa zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 152 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Vzhledem k tomu, že se nově výkon dohledu na konsolidovaném základě ČNB koncentruje do zákona o bankách a ze zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a zákona o podnikání na kapitálovém trhu se vypouští, bylo třeba toto promítnout vedle nové části osmé také v ustanovení § 38ha upravující výměnu informací při dohledu na konsolidovaném základě.

K bodu 215 (§ 38hb)

V návaznosti na doplnění nových odstavců do článku 117 CRD, jež dále prohlubuje vzájemnou úzkou spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány dohledu členských států a finančními zpravodajskými jednotkami členských států a to zejména ve vztahu k přeshraničním skupinám a zjišťování závažných porušení pravidel v boji proti praní peněz, se v rámci předmětného ustanovení zakotvuje explicitní možnost takové spolupráce, stejně jako výměny informací.

K bodu 217 (§ 38j odst. 1 písm. c))

Ustanovení transponuje doplnění čl. 143 odst. 1 písm. c) CRD, které bylo CRD V provedeno. Nově se tak výslovně stanoví, že informace o přístupu a metodách ČNB musí obsahovat i kritéria pro uplatňování zásady přiměřenosti. Současně dochází k vypuštění specifikace dohledu jakožto bankovního, neboť CRD pracuje pouze s pojmem dohled, nikoliv bankovní dohled. Na místech, kde se jedná o dohled na konsolidovaném základě, je použití slova bankovní věcně chybně, neboť osoby zahrnuté do konsolidace nejsou pouze bankami. Působnost zákona o bankách je v tomto ohledu výrazně širší.

K bodu 218 (§ 38j odst. 1 písm. e))

Vzhledem k tomu, že se nově výkon dohledu na konsolidovaném základě ČNB koncentruje do zákona o bankách a analogické ustanovení k § 38j odst. 1 písm. e) se ze zákona o spořitelních a úvěrních družstvech (§ 28i odst. 1 písm. g)) a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§198a odst. 1 písm. e)) vypouští, bylo třeba toto ustanovení promítnout. Dále dochází k změně odkazu v souvislosti s novou částí osmou.

K článku II (Přechodná ustanovení)

K bodu 1

Dle čl. 1 odst. 56 CRDV mají finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby, které vznikly do 27. června 2019, odloženou povinnost požádat o schválení podle § 28, případně o výjimku ze schválení podle § 29, a to až do 28. června 2021. Co se týče finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob, které vznikly až po 27. červnu 2019, pro ty platí povinnost požádat o schválení podle § 28, případně o výjimku ze schválení podle § 29, již od účinnosti tohoto zákona.

K bodu 2

V souvislosti s transpozicí CRDV (čl. 1 odst. 9) je stanoveno přechodné období, během něhož jsou osoby uvedené v tomto bodu přechodných ustanovení povinny zřídit zprostředkující ovládající osobu podle § 26o odst. 1 a 2 zákona o bankách.

Část druhá (změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

K bodu 1 (§ 1 odst. 1, poznámka pod čarou č. 1)

Výčet směrnic v poznámce pod čarou č. 1 byl aktualizován a byly doplněny jejich pozdější novely. Doplňuje se směrnice BRRD II.

K bodu 2 (§ 1 odst. 1, poznámka pod čarou č. 38)

Upravuje se citace CRR v poznámce pod čarou č. 38, a to vzhledem k pozdějším novelizacím tohoto předpisu.

K bodu 3 (§ 1 odst. 5 písm. e))

I s ohledem na úpravu definic v § 1a dochází k upřesnění, že ustanovení míří vedle obchodníka s cennými papíry se sídlem v České republice také na investiční podnik se sídlem v zahraničí.

K bodům 4, 5, 24 (§ 1 odst. 10, § 1a, § 7ac písm. b))

Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech v platném znění koncentruje definice do § 1a – a to především v souvislosti s vymezením pojmu konsolidační celek – a dále obsahuje definice rozmístěné nekonzistentně napříč zákonem.

Pojem konsolidační celek je třeba revidovat vzhledem k CRR II, neb to, která osoba a jakým způsobem je zahrnuta do konsolidace, je upraveno v části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 CRR. Z toho důvodu je třeba konsolidační celek a všechny pojmy s ním spojené, tj. § 1a písm. e), j), k), l), r), s) a t) v platném znění, bez náhrady vypustit.

Dále § 1a písm. n) v platném znění je třeba definovat odkazem na nově přidávanou definici v CRR II, namísto národní úpravy. CRD V/CRR II zavádí totiž další pojmy, které současný zákon o spořitelních a úvěrních družstvech nezná, ale které je při implementaci třeba do zákona vložit.

Z těchto důvodů dochází k nahrazení § 1a novým § 1a. Ten přejímá některé použitelné definice z § 1a v platném znění, dále jsou do něj implementovány pojmy zaváděné v CRR II a CRD V, resp. pojmy, u kterých došlo přijetím CRR II k dílčím úpravám (jedná se o vymezení finanční instituce, finanční holdingové osoby a orgánu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě). Ustanovení rovněž integruje pojmy nyní nekonzistentně rozmístěné napříč zákonem.

V souvislosti se zaváděním některých nových definic je pak nutné upravit příslušná místa v zákoně, která by s nimi mohla být v rozporu.

K bodu 6 (§ 2a odst. 4 písm. d))

CRD V nově vyžaduje, aby při posuzování náležitostí nezbytných pro udělení povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, byly splněny i požadavky na náležitý systém správy a řízení úvěrové instituce. Povolení pak nelze udělit, pokud ČNB nebude mít za to, že organizační struktura družstevní záložny umožňuje řádné a účinné řízení rizik.

K bodu 7 (§ 2a odst. 4 písm. i))

Dochází k opravě chybného odkazu.

K bodu 8 a 9 (§ 2b odst. 5 a 6 písm. b))

I s ohledem na úpravu definic v § 1a dochází k upřesnění, že osoba v zahraničí není bankou nebo poskytovatelem investičních služeb, tj. osobami pouze podle zákona o bankách a zákona o podnikání na kapitálovém trhu, nýbrž obecně úvěrovou institucí nebo investičním podnikem, tj. osobami podle CRR / CRD.

K bodu 10 (§ 2b odst. 9 písm. b))

Navrhované změny reflektují novelizované znění čl. 23 odst. 1 písm. b) CRD, kdy se podmínka důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností vztahuje pouze na členy vedoucího orgánu, kteří zastávají v družstevní záložně výkonné řídicí funkce, tj. členy představenstva a členy úvěrové komise.

K bodu 11 (§ 2b odst. 9 písm. d))

S ohledem na to, že nově družstevní záložna nemůže plnit povinnosti na konsolidovaném základě, je specifikace rozsahu použití povinností vypuštěna.

K bodu 12, 27, 118, 155 (§ 2b odst. 9 písm. e), § 7b odst. 1, § 25i odst. 1, § 28 odst. 5 písm. f))

Pojem konsolidační celek je třeba revidovat vhledem k CRR II, neb to, která osoba a jakým způsobem je zahrnuta do konsolidace, je upraveno v části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 CRR. Z toho důvodu je třeba pojem konsolidační celek vypustit a nahradit obecným pojmem skupina (definovaným v § 1a) a konkrétní určení relevantních osob v daném případě provést na základě CRR. To, kdy vykonává ČNB dohled na konsolidovaném základě, se pak řídí navrhovaným § 26c zákona o bankách.

K bodu 13 (§ 2j odst. 1)

I s ohledem na úpravu definic v § 1a dochází k upřesnění, že osoba v zahraničí není obchodníkem s cennými papíry, tj. osobou pouze podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a se sídlem v České republice, nýbrž obecně investičním podnikem, tj. osobou podle CRR / CRD.

K bodům 14, 15 a 16 (§ 7 odst. 1 a 4)

Navrhovanými změnami se právní úprava upravující střet zájmů uvádí do souladu s úpravou obsaženou v zákoně o bankách, která úvěrové obchody vymezuje jako činnost spočívající v poskytování úvěrů a záruk.

K bodu 17 a 18 (§ 7a odst. 1 písm. a) bod 4 a písm. f))

Transpozicí čl. 1 odst. 19 CRD V je jako jeden z požadavků na řídicí a kontrolní systém družstevní záložny nově doplněna genderová neutralita zásad a postupů odměňování. Za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty náleží stejná odměna jak pro muže, tak i pro ženy, jedná se tedy o promítnutí zásady rovného zacházení a nediskriminace pohlaví do těchto požadavků.

Současně se do tohoto ustanovení přesouvá definice osoby s rizikovým vlivem z § 12j odst. 1 a zpřesňuje se transpozice CRD IV, konkrétně čl. 74, 75 a 92 až 95.

K bodům 19 a 20 (§ 7a odst. 4 až 6)

Koncept odpovědné družstevní záložny se ruší bez náhrady. Nové dvě situace, kdy může být družstevní záložna odpovědná za plnění povinností na konsolidovaném základě, obsahuje nový čl. 21a odst. 4 CRD, kdy se nevyžaduje schválení finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby, a čl. 21a odst. 6 CRD, tj. opatření k nápravě ČNB. V těchto případech družstevní záložna sice bude odpovědná za plnění povinností na konsolidovaném základě, ale tyto případy jsou již postiženy v navrhovaném § 8b odst. 4 písm. d) a e) zákona o bankách.

K bodu 21 (§ 7aa odst. 1 písm. d)

Ustanovení je transpozicí čl. 1 odst. 10 CRD V, který novelizuje čl. 88 odst. 1 CRD. Nově se stanoví družstevní záložně povinnost evidovat údaje o úvěrech a zárukách poskytnutých členům představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise a jejich spřízněným osobám, přičemž se současně v souladu se CRD vymezuje, které osoby se spřízněnou osobou rozumí. Použití pojmu „osoba blízká“ bylo shledáno jako nevyhovující s ohledem na širší vymezení tohoto pojmu v § 22 občanského zákoníku oproti CRD.

K bodu 22 (§ 7aa odst. 4 písm. a))

S ohledem na zakotvení definice pojmu „skupina“ v § 1a dochází k odpovídající úpravě ustanovení.

K bodu 23 a 98 (§ 7ac písm. a) a § 22 odst. 2 písm. k))

CRD V novelizuje článek 75 odst. 1 CRD, kdy doplňuje požadavek na shromažďování informací o rozdílech v odměňování žen a mužů a jejich následný reporting orgánu EBA. V tomto směru je tedy nezbytné upravit náležitá ustanovení zákona. Ustanovení pak dále navazuje na doplnění zásady genderové neutrality a postupů odměňování, kdy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty náleží stejná odměna jak pro muže, tak i pro ženy, jedná se tedy o promítnutí zásady rovného zacházení a nediskriminace pohlaví do těchto požadavků.

K bodu 25 (§ 7ac písm. c))

S ohledem na konkrétní ustanovení zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve kterých se pojem „operační riziko“ vyskytuje (interní přístupy k určování kapitálových požadavků; SREP), nečiní vypuštění odkazu na definici v CRR v praxi žádné problémy. Na půdě EK již bylo rozhodnuto o úplném zrušení interních – tzv. AMA-přístupů k operačnímu riziku.

K bodu 26 (§ 7ae odst. 1)

Změna v návaznosti na přesunutí definice osoby s rizikovým vlivem do § 7a odst. 1 písm. f).

K bodům 28 až 37 a 76 (§ 7b odst. 2 až 7 a § 8b odst. 1 písm. d))

V návaznosti na vypuštění úpravy dohledu na konsolidovaném základě ze zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, dochází ke zrušení dosavadních odstavců 2 a 3 bez náhrady, stejně jako druhé části věty dosavadního odstavce 6.

Dále úpravy reflektují CRR, jelikož frekvence uveřejňování v závislosti na kategorii instituce může být i kratší než roční.

Dále se pak vypouští povinnost družstevní záložny zajistit ověření určitých údajů auditorem, jež má původ v dnes již neúčinné směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2006/48 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (konkrétně pak v jejím článku 149 písm. d)). Při transpozici CRD, jež ze zrušované směrnice 2006/48 nepřevzala předmětnou diskreci, nebyla provedena adekvátní změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Jeví se proto jako žádoucí předmětné ustanovení vypustit bez náhrady, neboť jde nad rámec platné CRD.

Informace o tom, že auditor ověřil údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele družstevní záložny a pobočky družstevní záložny, může být v praxi i zavádějící, neboť může navozovat dojem kontroly správnosti předmětných výpočtů včetně validace modelů použitých pro výpočty, přičemž skutečnost je odlišná. Ověřuje se, že uveřejněné hodnoty se shodují s účetními a dalšími evidencemi družstevní záložny, nikoliv věcná správnost.

V neposlední řadě se pak provádí některé změny zajišťující zvýšení souladu předmětných transpozičních ustanovení zákona se směrnicí CRD. Konkrétně se zpřesňuje transpozice článku 96 CRD IV.

K bodu 38 (§ 8a odst. 1)

Ustanovení upravující povinnost družstevní záložny udržovat vnitřně stanovený kapitál je měněno v souvislosti s transpozicí nového čl. 104b odst. 1 CRD. Nově se doplňuje, že vnitřně stanovený kapitál musí pokrývat i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy prováděnými jednou ročně ČNB. Nadále platí, že vnitřně stanovený kapitál musí dostatečně pokrývat rizika, kterým je nebo by mohla být družstevní záložna vystavena.

K bodu 39 (§ 8a odst. 3 písm. a), poznámka pod čarou č. 12a)

Tuzemská ovládající banka je nově definována odkazem na CRR v § 1a obsahující definice a není tudíž důvod pro zachování této poznámky pod čarou.

K bodu 40 a 41 (§ 8a odst. 3 písm. b) a c) a odst. 4)

Koncept odpovědné družstevní záložny se ruší bez náhrady. Nové dvě situace, kdy může být družstevní záložna odpovědná za plnění povinností na konsolidovaném základě, obsahuje nový čl. 21a odst. 4 CRD, kdy se nevyžaduje schválení finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby, a čl. 21a odst. 6 CRD, tj. opatření k nápravě ČNB. V těchto případech družstevní záložna sice bude odpovědná za plnění povinností na konsolidovaném základě, ale tyto případy jsou již postiženy v navrhovaném § 8b odst. 4 písm. d) a e) zákona o bankách.

K bodu 42 (§ 8aj odst. 1)

Ustanovení transponuje novelizovaný čl. 128 CRD. Provedené změny v souladu se směrnicí upřesňují, že družstevní záložna nesmí k udržování kombinované kapitálové rezervy použít kmenový kapitál tier 1, prostřednictvím kterého plní požadavky na kapitál, podle článku 92 odst. 1 písm. a), b), c) CRR, požadavky na kapitál uložené družstevní záložně v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a a násl., požadavky na kapitál uložené v rámci opatření k nápravě podle § 28, které se nevztahují k pákovému poměru, a pokynu k držení dodatečného kapitálu, který se rovněž nevztahuje k pákovému poměru, nebo prostřednictvím kterého plní rizikově založenou složku minimálního požadavku na kapitál a odepisovatelné závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a čl. 92a a 92b CRR. Současně se s ohledem na zavedení definice kmenového kapitálu tier 1 v § 1a vypouští odkaz na čl. 50 CRR.

K bodu 43 (§ 8aj odst. 2 písm. d))

V návaznosti na rozšíření působnosti CRD v oblasti dohledu na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a související adaptaci na obezřetnostní konsolidaci podle CRR v zákoně o bankách, se omezuje rozsah aplikace pouze na individuální úroveň. S tím souvisí zrušení úpravy kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, která může být určena pouze na konsolidovaném základě.

K bodu 44 (zrušovaný § 8aj odst. 3)

Dochází ke zrušení předmětného ustanovení s tím, že rozsah aplikace se navrhuje nově zakotvit v rámci úpravy jednotlivých kapitálových rezerv.

K bodům 45 a 46 (§ 8aj odst. 3)

Doplňovaná první věta je transpozicí čl. 141 odst. 1 CRD. V současnosti je předmětná úprava obsažena ve vyhlášce č. 163/2014 Sb., nicméně zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu obsažené v § 8aj odst. 5 odkazuje na § 8aj odst. 3, které upravuje pouze situaci, kdy družstevní záložna kombinovanou kapitálovou rezervu neplní. Je proto žádoucí transponovat předmětné ustanovení CRD do zákona. Navrhovaná změna ve větě druhé si klade za cíl zpřesnit transpozici čl. 141 odst. 2 CRD.

K bodu 47 (§ 8aj odst. 4 a § 8aj odst. 5 písm. c))

Provádějí se legislativně technické změny spočívající v úpravě odkazů souvisejících se zrušením odstavce 3.

K bodu 48 (§ 8aj odst. 5 písm. b))

Dochází k úpravám ustanovení za účelem zpřesnění transpozice čl. 141 CRD a uvedení znění ustanovení do souladu s terminologií používanou ve vyhlášce č. 163/2014 Sb.

K bodu 49 (§ 8ak)

V návaznosti na navrhované zrušení § 8aj odst. 3 se nově upravuje rozsah aplikace bezpečnostní kapitálové rezervy. V souvislosti s rozšířením působnosti CRD v oblasti dohledu na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a související adaptaci na obezřetnostní konsolidaci podle CRR v zákoně o bankách, se nově omezuje rozsah aplikace pouze na individuální úroveň.

K bodu 50 (§ 8al odst. 1)

V návaznosti na navrhované zrušení § 8aj odst. 3 se nově upravuje rozsah aplikace proticyklické kapitálové rezervy. V souvislosti s rozšířením působnosti CRD v oblasti dohledu na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a související adaptaci na obezřetnostní konsolidaci podle CRR v zákoně o bankách, se nově omezuje rozsah aplikace pouze na individuální úroveň.

K bodu 51 (§ 8al odst. 4 návětí)

V návaznosti na novelizovaný čl. 136 odst. 3 CRD dochází k příslušné úpravě ustanovení. ČNB je podle navrhované úpravy povinna provést každé čtvrtletí vyhodnocení intenzity cyklického systémového rizika, avšak sazbu proticyklické kapitálové rezervy stanoví nebo změní pouze v případě, že je to na základě provedeného vyhodnocení potřebné. ČNB tak nově nemusí čtvrtletně stanovovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy i v případě, že nedochází ke změně této sazby.

K bodům 52 až 56 (§ 8al odst. 4 až 8)

Provádějí se legislativně technické změny spočívající v úpravě odkazů v souvislosti s vložením nového odstavce 1.

K bodům 57 a 58 (§ 8al odst. 9, § 8am odst. 1 a 2, § 8an odst. 1 až 4)

Dochází k legislativně technickému zpřesnění za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou kapitálových rezerv.

K bodu 59 (§ 8ao odst. 1)

Dochází k zpřesnění transpozice v souvislosti s novelizací čl. 133 odst. 1 CRD. V souladu se zněním předmětného článku CRD se upřesňuje, že povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika může ČNB uložit za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, přičemž se současně nově zakotvuje pro ČNB možnost uložit povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pouze pro část expozic vymezených v § 8ao odst. 2. Pro jednotlivé skupiny povinných osob a podmnožiny expozic tak mohou být zavedeny různé kapitálové požadavky. Rovněž se v návaznosti na novou úpravu v zákoně o bankách omezuje rozsah aplikace pouze na individuální úroveň. Zrušuje se také závěrečná část ustanovení, která je s ohledem na úpravu obsaženou v § 8aj odst. 1 nadbytečná.

K bodu 60 (§ 8ao odst. 2)

Ustanovení transponující nový čl. 133 odst. 5 CRD vymezuje množiny expozic, pro které lze uložit povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika. Pojem nemovitost je použit za účelem identifikace expozic rozhodných pro stanovení kapitálových rezerv. Pojem „obytná nemovitost“ je definován odkazem na příslušné ustanovení CRR, přičemž „obytnou nemovitostí“ se rozumí i družstevní byty, které však nejsou nemovitými věcmi ve smyslu občanského zákoníku. Naopak novelizované ustanovení, na rozdíl od občanského zákoníku, nezahrnuje mezi nemovitosti věcná práva. Pojem „obchodní nemovitost“ CRR nedefinuje, pojem je tak vymezen v souladu s QA EBA 2014_1214 jako jakákoli jiná nemovitost než obytná nemovitost.

K bodům 61 až 63 (§ 8ao odst. 3 a 4)

V předmětných ustanoveních se provádějí změny v návaznosti na nové znění novelizovaných článků 133 odst. 7 a 8 CRD. Zrušuje se jednak povinnost ČNB stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nejméně ve výši 1 % z celkového objemu rizikové expozice a dále se upřesňuje, že sazba může být stanovena také pro podmnožinu expozic. V odstavci 4 se pak doplňuje povinnost ČNB uvést v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým ČNB stanoví sazbu kapitálové rezervy, údaje nezbytné pro identifikaci expozic, na které se sazba vztahuje. Dále se provádějí legislativně technické změny spočívající v úpravě odkazů v souvislosti s vložením nového odstavce 2.

K bodu 64 (§ 8ap a 8aq)

Ustanovení § 8ap odst. 1 je transpozicí novelizovaného čl. 133 odst. 9 CRD. Na jeho základě dochází nově k zúžení povinnosti ČNB informovat o záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pouze ESRB a zakotvuje se explicitní povinnost sdělit tuto informaci také orgánu vykonávajícímu dohled nad osobou se sídlem ve třetí zemi ovládající družstevní záložnu, na jejíž expozice se má sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahovat. Nově tak ČNB již nebude muset oznámení sdělovat EK, EBA a všem příslušným orgánům dohledu dotčených států, kterým tuto informaci předá ESRB.

V návaznosti na nové znění čl. 133 odst. 9 CRD se v § 8ap odst. 2 doplňují nová písmena b) a c) upravující povinnost ČNB uvést v oznámení o záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika údaje potřebné k identifikaci osoby, která je povinna kapitálovou rezervu udržovat, a vymezit expozice, na které se sazba vztahuje, včetně toho, zda jde o expozice v jiném než členském státě. Současně se v souladu s předmětným ustanovením směrnice zrušuje stávající písmeno e).

Ustanovení § 8ap odst. 3 transponuje čl. 133 odst. 9 písm. f) CRD. Pro ČNB se nově zakotvuje povinnost v případě stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice družstevní záložny vysvětlit v oznámení podle § 8ap odst. 1 z jakého důvodu nelze rizika podstupovaná družstevní záložnou pokrýt uložením povinnosti udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci podle § 8as. Ustanovení § 8ap odst. 4 až 9 pak do značné míry vycházejí z platného znění ustanovení § 8ap odst. 3 až 7, přičemž provedené změny v těchto ustanoveních reflektují nové znění příslušných ustanovení CRD (čl. 133 odst. 4, 10 až 12 a 15).

V § 8aq odst. 1 se provádí legislativně technická oprava odkazu související se změnami provedenými v § 8ao. Současně se zrušuje poslední věta v souvislosti se zakotvením povinnosti ČNB přihlédnout při uznání sazby k informacím uvedeným v oznámení v samostatném odstavci 3.

V souladu s čl. 134 odst. 4 CRD se v § 8aq odst. 2 nově zakotvuje pravidlo, že uzná-li ČNB sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovenou jiným členským státem a tato kapitálová rezerva řeší shodná rizika jako kapitálová rezerva stanovená ČNB podle § 8ao, použije se vyšší z kapitálových rezerv. Jestliže kapitálové rezervy řeší odlišná rizika, jsou kumulativní. Oznamovací povinnost stanovená v § 8aq odst. 4, která se týká uznání sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovené příslušným nebo určeným orgánem jiného členského státu, se v souladu s čl. 134 odst. 2 CRD omezuje pouze na ESRB.

K bodu 65 (§ 8ar)

Úprava kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci se zrušuje v návaznosti na novou úpravu v zákoně o bankách prováděnou v důsledku rozšíření působnosti CRD v oblasti dohledu na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na schválené finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby (čl. 3 odst. 3

CRD) a související adaptace na obezřetnostní konsolidaci podle CRR.

K bodu 66 (§ 8as odst. 1)

V návaznosti na novou úpravu v zákoně o bankách se omezuje rozsah aplikace na individuální úroveň. Zrušuje se také závěrečná část ustanovení, která je s ohledem na úpravu v § 8aj odst. 1 nadbytečná.

K bodu 67 (§ 8as odst. 2)

V návaznosti na novou úpravu v zákoně o bankách se omezuje rozsah aplikace na individuální úroveň a upřesňuje se okruh osob, které mohou být označeny jako jiné systémově významné instituce.

K bodu 68 (§ 8as odst. 3 písm. a) až d))

Dochází k úpravě ustanovení v souvislosti s omezením rozsahu aplikace na individuální úroveň souvisejícím s novou úpravou provedenou v zákoně o bankách.

K bodu 69 (§ 8as odst. 4)

Ustanovení upravuje podmínky stanovení sazby s ohledem na její výši. V souladu s novelizovaným čl. 131 odst. 5 CRD se upravuje maximální výše sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na 3 % objemu rizikové expozice. Současně se transponuje nový čl. 131 odst. 5a CRD, který umožňuje ČNB stanovit sazbu vyšší, avšak pouze v situaci, je-li k tomu ČNB zmocněna aktem EK.

K bodu 70 a 71 (§ 8as odst. 5)

Ustanovení upravuje povinnost orgánu dohledu oznámit záměr stanovit sazbu rezervy s určitým předstihem v závislosti na výši sazby, kterou orgán dohledu hodlá stanovit. V souladu s čl. 131 odst. 7 CRD se oznamovací povinnost týkající se záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci omezuje pouze na ESRB. Současně se zakotvuje povinnost pro ČNB oznámit ESRB záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci převyšující 3 % tři měsíce před vydáním rozhodnutí, kterým ČNB sazbu stanoví. Pokud ČNB hodlá stanovit sazbu do 3 %, postačí, když oznámí tento svůj záměr ESRB jeden měsíc před vydáním příslušného rozhodnutí.

K bodu 72 (§ 8as odst. 7)

Navrhované změny reflektují novelizované znění čl. 131 odst. 8 CRD. Ustanovení omezuje ČNB při stanovení výše sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci, pokud ta je dceřinou společností globální nebo jiné systémově významné instituce, která je institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající obchodník s cennými papíry, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a má současně povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě. V takovém případě výše kapitálové rezervy udržované na individuálním základě nesmí přesáhnout nižší z hodnot uvedených v písmeni a) a b).

K bodu 73 (§ 8at odst. 1)

V souladu s čl. 131 odst. 12 CRD se zakotvuje povinnost ČNB informovat ESRB o označení instituce za jinou systémově významnou.

K bodu 74 (§ 8at odst. 2)

Dochází k úpravě ustanovení s ohledem na zrušení úpravy kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech. Současně se v souladu s čl. 131 odst. 12 povinnost ČNB informovat o výsledku pravidelného přezkumu určení jiných systémově významných institucí omezuje nově pouze na dotčené systémově významné instituce a ESRB.

K bodu 75 (§ 8at odst. 3)

Dochází k úpravě ustanovení s ohledem na zrušení úpravy kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech.

K bodu 77 (§ 8b odst. 5)

CRD V pro účely účinnější kontroly výročních a konsolidovaných účetních závěrek úvěrových institucí nově členským státům ukládá, aby příslušné orgány, v případě ČR tedy ČNB, byly oprávněny požadovat nahrazení osoby provádějící právní kontrolu výročních a konsolidovaných účetních závěrek, pokud tato osoba svým jednáním poruší své povinnosti, vyplývající z právních předpisů Evropské unie upravujících audit ročních a konsolidovaných účetních závěrek a navazujících národních právních předpisů. Z tohoto důvodu se proto nově stanoví kompetence ČNB pro možnost požadovat po družstevní záložně výměnu auditora, pokud tento neprovede řádně některou z činností stanovených v § 8b odst. 1.

K bodu 78 (§ 21 odst. 7)

Vypouští se specifikace dohledu jakožto bankovního, neboť CRD pracuje pouze s pojmem dohled, nikoliv bankovní dohled.

K bodům 79 až 81 (§ 21 odst. 8 písm. b) až f) a odst. 10)

Vypouštěná ustanovení dávající pravomoc ČNB požadovat informace a provést kontrolu jsou duplicitní k ustanovením zákona o bankách, a tudíž dochází k jejich vypuštění. Ponecháno pak zůstává pouze oprávnění ČNB požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely kromě družstevní záložny samotné i od osob náležejících k družstevní záložně a osob, které byly družstevní záložnou pověřeny k výkonu některé činnosti.

Osobami náležejícími k družstevní záložně se přitom rozumí osoby patřící do skupiny (majetkové/vlastnické uspořádání v rámci konsolidace), jejímž členem je družstevní záložna. Předmětná formulace je přitom v praxi zaužívanou, neboť se jedná o již dosavadní znění zákona, a proto je ponechána beze změny.

Osobami, které byly družstevní záložnou pověřeny výkonem činnosti, se pak rozumí osoby, na něž družstevní záložna outsourcovala některé ze svých činností. Půjde tudíž o subjekty, vůči nimž běžně České národní bance nepřísluší dohledová pravomoc a na něž družstevní záložna na základě smlouvy přenesla výkon některých svých činností. Takovýmto přenosem se však družstevní záložna nemůže zbavit odpovědnosti za jejich výkon z hlediska obezřetnostní regulace.

Jelikož se tudíž jedná o osoby, jež za normálních okolností nespadají do výkonu působnosti České národní banky, je vůči nim předmětným ustanovením České národní bance přiznána uvedená pravomoc požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely.

K bodu 82 až 87 (§ 21a)

K odstavci 1 a 3 Jedním z cílů CRD V je vyjasnit, že kapitál, jehož držení je družstevní záložně uloženo na základě procesu přezkumu a vyhodnocování ČNB (tzv. Pilíř 2), má pokrývat mikroobezřetnostní rizika, nikoliv systémové riziko, jehož krytí má být ponecháno na jiných, makroobezřetnostních nástrojích obsažených v CRD a CRR. Z tohoto důvodu se z § 21a odst. 1 a 3 vypouští povinnost zkoumat v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování také systémová rizika.

K odstavci 2 Na základě transpozice čl. 1 odst. 28 písm. b) CRD V se do odstavce 2 doplňuje povinnost pro ČNB při provádění procesu přezkumu a vyhodnocování uplatňovat zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii, která musí ČNB nově také zveřejňovat (§ 28i odst. 1 písm. c)). Stávající povinnosti obsažené v odstavci 2 zůstávají nezměněny.

K odstavci 4 a 5 ČNB v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování zkoumá také úrokové riziko vyplývající z investičního portfolia. Transpozicí upraveného čl. 98 odst. 5 CRD V dochází ke zpřesnění situací, kdy má ČNB uložit odpovídající opatření k nápravě nebo stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanovila Evropská komise v přímo použitelném předpisu v přenesené pravomoci. K usnadnění určování institucí, které by mohly v souvislosti se svým investičním portfoliem utrpět nadměrné ztráty z důvodu možných změn úrokových sazeb, má Komise přijmout regulační technické normy vypracované orgánem EBA. Tyto regulační technické normy vymezí kromě jiného šest dohledových šokových scénářů, které musí všechny instituce uplatnit při výpočtu změn ekonomické hodnoty kapitálu, a také situace, které jsou považovány za velký pokles čistého úrokového výnosu investičního portfolia. Směrnice však ponechává orgánům dohledu jistou míru vlastního uvážení v tom smyslu, že opatření k nápravě nemusí být uloženo ani jiné modelovací a parametrické předpoklady nemusí být stanoveny, jestliže orgán dohledu dospěje k závěru, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany družstevní záložny je přiměřené a že družstevní záložna není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

V odst. 4 písm. c) dochází k legislativně- technickému zpřesnění.

K bodu 88 (§ 21b odst. 1)

Úprava ustanovení vychází z transpozice čl. 97 odst. 4a a současného zrušení čl. 103 CRD. CRD umožňuje orgánům dohledu u institucí s podobným rizikovým profilem (například institucí s podobnými modely podnikání nebo zeměpisnou polohou expozic) vypracovat individuální metodiku pro proces přezkumu a vyhodnocování s cílem podchytit společné charakteristiky a rizika takových institucí. Současně není nově možné určovat takové instituce na základě zhodnocení systémového rizika, neboť proces přezkumu a vyhodnocování se zabývá pouze mikroobezřetnostními riziky. Výše uvedená úprava metodiky procesu přezkumu a vyhodnocování u institucí s podobným rizikovým profilem nesmí nijak bránit orgánům dohledu v řádném zohlednění všech rizik, která ovlivňují jednotlivou instituci.

K bodu 89 (§ 21c odst. 3 písm. e))

Dochází k vypuštění seznamu družstevních záložen, které představují systémové riziko pro finanční trh, ze seznamu bodů, které má obsahovat plán dohledových šetření ČNB. Tato úprava je vyvolána potřebou transponovat vypuštění čl. 99 odst. 2 písm. b) ze CRD.

K bodu 90 (§ 21c odst. 4 písm. f))

Jedná se částečně o legislativně technickou úpravu spočívající ve zrušení odkazu na § 28 odst. 3, který se zákonem ruší. Současně se v souvislosti s transpozicí čl. 104a CRD doplňuje odkaz na nová ustanovení v § 21d a 21e, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých může ČNB uložit požadavek na kapitál v návaznosti na výsledku procesu přezkumu a vyhodnocování.

K bodu 91 (§ 21c odst. 4 písm. g) a h))

K písm. g) Navrhovaná změna představuje doplnění transpozice čl. 104 odst. 1 písm. k) a čl. 105 CRD. V současnosti je uvedené ustanovení směrnice transponováno v rámci opatření k nápravě v § 28 odst. 2 písm. c). V praxi však činí zařazení této pravomoci ČNB mezi opatření k nápravě problémy, neboť opatření k nápravě by měly být ukládány družstevním záložnám v reakci na zjištěné nedostatky v důsledku porušení právní povinnosti (§ 28 odst. 1). Nicméně stanovení zvláštních požadavků na likviditu v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování ve své podstatě není opatřením k nápravě, neboť se uplatní i v případech, kdy družstevní záložna ve skutečnosti potřebnou likviditu má (tj. fakticky splňuje i požadavek stanovený ČNB v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování) a nelze tak hovořit o nedostatku v činnosti, ale z důvodu předcházení nežádoucímu stavu v budoucnu je na místě stanovit s ohledem na specifická rizika zvláštní požadavky na likviditu.

K písm. h) Jedná se o doplnění transpozice čl. 104 odst. 1 písm. b) až l) s výjimkou písm. k). Pro toto odůvodnění existují stejné důvody jako v případě změny v § 21c odst. 4 písm. g) – viz výše.

K bodu 92 (§ 21c odst. 5)

Cílem nového odstavce 5 je vyjasnit, že pro opatření podle odstavce 4 platí stejná procesní ustanovení jako pro opatření k nápravě až na povinnost uveřejnit pravomocné rozhodnutí o uložení opatření, protože v případě opatření podle odstavce 4 nejde o nedodržení povinnosti nebo podmínek stanovených zákonem či jiným právním předpisem, a proto by uveřejnění takového opatření bylo nepřiměřenou reakcí na danou situaci.

K bodu 93 (§ 21d až § 21g)

K § 21d a § 21e CRD V nově stanovuje podmínky, za kterých může orgán dohledu uložit instituci dodatečný kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování (dále také „dodatečný kapitálový požadavek“). Důsledné uplatňování stejných pravidel ve všech členských státech je důležité pro účastníky trhu, protože výše kapitálového požadavku stanoveného na základě procesu přezkumu a vyhodnocování má dopad na okamžik aktivace omezení vyplácení dividend, bonusů a plateb v souvislosti s držením nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1. Kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování nesmí být uložen ke krytí rizik, která už jsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé CRR, a měl by krýt rizika podstupovaná družstevní záložnou v důsledku její činnosti. Tento požadavek tedy nemá být používán jako nástroj k řešení makroobezřetnostních a systémových rizik. Nicméně lze jím pokrývat rizika, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil konkrétní družstevní záložny.

V hierarchii ostatních požadavků na kapitál stojí požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování nad příslušnými minimálními požadavky na kapitál stanovenými v CRR a pod požadavkem kombinované kapitálové rezervy, nebo případně pod požadavkem kapitálové rezervy k pákovému poměru, pokud je cílem dodatečného kapitálového požadavku řešení rizika nadměrné páky. Je důležité si uvědomit, že požadavek na pákový poměr je paralelním požadavkem ke kapitálovým požadavkům stanoveným na základě rizikově vážených aktiv. Proto lze kapitál použitý ke splnění rizikově vážených kapitálových požadavků použít současně ke splnění kapitálových požadavků v souvislosti s nadměrnou pákou. Družstevní záložna však nesmí kapitál použitý ke splnění požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování určený ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky použít ke splnění minimálních kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) CRR, ke splnění požadavku kombinované kapitálové rezervy ani ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 21f, který slouží ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky. Analogicky nesmí družstevní záložna kapitál použitý ke splnění požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování určený ke krytí rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm.

d) CRR, použít ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) CRR, ke splnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a CRR ani ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 21f, který by sloužil ke krytí rizika nadměrné páky. Banka tedy musí mít tolik kapitálu, aby byla schopna pokrýt všechny tyto požadavky současně.

Dále jsou stanoveny požadavky na strukturu kapitálu, kterým družstevní záložna plní kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování. V případě krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky musí nejméně tři čtvrtiny tvořit kapitál tier 1 a z toho nejméně tři čtvrtiny musí tvořit kmenový kapitál tier 1. V případě krytí rizika nadměrné páky je tento požadavek plněn kapitálem tier 1.

Požadavek na dodatečný kapitál na základě procesu přezkumu a vyhodnocování stanoví ČNB rozhodnutím. Tento požadavek musí být ze strany ČNB řádně zdůvodněn. Odůvodnění musí obsahovat popis prvků, které musí ČNB před stanovením dodatečného kapitálového požadavku vyhodnocovat a které jsou obsaženy v zákoně v ustanoveních, na která je v § 21e odst. 7 odkazováno. Jde zejména o důvod uložení dodatečného kapitálu, vysvětlení, že jde o krytí rizika podstupovaného družstevní záložnou v důsledku její činnosti (nesmí jít o nástroj k řešení makroobezřetnostních a systémových rizik – viz výše) nebo například zdůvodnění, proč není dané riziko dostatečně pokryto jinými kapitálovými požadavky. Nejde pouze o popis prvků rizik, ale například v případě, kdy ČNB využije možnosti požadovat po instituci plnění dodatečného kapitálového požadavku vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, musí odůvodnit i tento přísnější požadavek.

Prováděcími předpisy uváděnými v odstavci 1 písm. b) se kromě prováděcích právních předpisů k zákonu o spořitelních a úvěrních družstvech rozumí také prováděcí předpisy Evropské komise v přenesené pravomoci.

K § 21f CRD V nově zavádí v čl. 104b možnost pro orgány dohledu sdělit instituci tzv. pokyn k držení kapitálu, což je kapitál převyšující příslušné minimální požadavky na kapitál podle CRR, požadavek na kapitál na základě procesu přezkumu a vyhodnocování a požadavek kombinované kapitálové rezervy, příp. požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru. Tento pokyn je jakýmsi očekáváním orgánu dohledu o kapitálu, který by měla instituce držet, aby se v budoucnu byla schopna vypořádat i se situacemi na základě zátěžových scénářů. Nejedná se o právně závazný požadavek, ale „měkčí“ formu kapitálového požadavku, jehož neplnění nemá za následek restrikce uplatňované vůči instituci z titulu neplnění kombinované kapitálové rezervy. Při opakovaném nevyhovění tomuto pokynu však může ČNB družstevní záložně uložit držení daného objemu kapitálu formou dodatečného kapitálového požadavku, který na rozdíl od pokynu závazný je. Pokyn k držení kapitálu může cílit buď na rizika související s pákou, nebo na ostatní rizika. Kapitál, který banka použije ke splnění pokynu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, nesmí banka použít ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) CRR, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování uloženého ČNB k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. Analogicky kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky nesmí družstevní záložna použít ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) CRR, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování uloženého ČNB k řešení rizika nadměrné páky ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a CRR ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. Z procesního hlediska se na sdělení pokynu nepoužije část druhá a třetí správního řádu.

K § 21g Toto ustanovení je transpozicí nového čl. 104c CRD V. Jde o povinnost pro příslušný orgán informovat orgán pro řešení krize, pokud příslušný orgán uloží instituci povinnost držet kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování nebo pokud družstevní záložně sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu. Vzhledem k tomu, že v ČR byla funkce obou zmiňovaných orgánů svěřena ČNB, zakládá se v zákoně povinnost pro ČNB zajistit požadovanou výměnu informací.

K bodům 94 až 97, 99, 100 a 102 až 105 (§ 22 odst. 1, 2, 4, 5 a 7)

Ustanovení § 22 odst. 1 bylo nezbytné podrobit rozsáhlejší revizi, neboť většina reportovacích povinností ČNB vůči Evropské komisi uvedených v demonstrativním výčtu předmětného ustanovení, byla založena dnes již neúčinnými směrnicemi EU (např. tzv. II. Bankovní směrnice 89/646/EHS nebo směrnice Omnibus I. 2010/78/EU).

Co se týče informační povinnosti o odňatých povoleních (dnešní písmeno b)), dle dnešního znění čl. 20 odst. 5 CRD se již nenotifikuje Komisi, nýbrž pouze orgánu EBA.

V případě uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem (písmeno i)), pak toto přechodné období již uplynulo.

Z demonstrativního výčtu proto zůstávají relevantním pouze dnešní písmena a) a d).

Ze stejných důvodů a z důvodu vypuštění úpravy dohledu na konsolidovaném základě ze zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, pak byly provedeny úpravy v dosavadních odstavcích 2, 4, 5 a 8, jež upravují reportovací povinnost ČNB vůči dalším orgánům EU.

K bodu 101 (§ 22 odst. 2 písm. q))

V souvislosti s cílem omezit praní špinavých peněz a financování terorismu vyžaduje CRD V, aby příslušné orgány (v ČR ČNB) informovaly EBA a orgány odpovědné za dohled nad institucí podle směrnice (EU) 2015/849 (dále také jen „směrnice AML“) v případě, kdy na základě prováděného dohledu nad institucí mají důvodné podezření, že v souvislosti s danou institucí dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání. V ČR je orgánem odpovědným za dohled nad institucí podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Finanční analytický úřad a ČNB. Z těchto důvodů se tedy do zákona doplňuje informační povinnost vůči EBA, neboť informační povinnost vůči Finančnímu analytickému úřadu je již obsažena v § 35 odst. 5 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V případě významné hrozby výše uvedených jednání musí ČNB společně s Finančním analytickým úřadem danou hrozbu vyhodnotit a informovat EBA o společném názoru na danou situaci.

K bodu 106 (§ 22aa)

V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonu CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech) dochází k vypuštění § 22aa bez náhrady.

K odstavci 1 Obsaženo v navrhovaném § 38ha odst. 1 zákona o bankách.

K odstavci 2 Obsaženo v navrhovaném § 38ha odst. 1 a 2 a § 26n odst. 1 zákona o bankách.

K odstavci 3 Obsaženo v navrhovaném § 38ha odst. 3 zákona o bankách.

K odstavci 4 Obsaženo v navrhovaném § 38ha odst. 4 zákona o bankách.

K bodu 107 až 111 (§ 22b odst. 3 a 5 až 9)

Provedené změny reagují na vypuštění § 22aa, 25g, 25l a úpravu § 25k v souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákonu o bankách.

K bodu 112 (§ 25a odst. 5)

Jedná se o zpřesnění transpozice článku 57 odst. 6 CRD IV v návaznosti na žádost Komise v rámci procedury conformity assesment.

K bodu 113 (§ 25a odst. 6)

Vzhledem k doplnění nového písmene h) do čl. 56 CRD se do zákona doplňuje, že za porušení mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informace získané v souvislosti s výkonem dohledu příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.

K bodům 114 až 116 (§ 25a odst. 7 až 10)

CRD V pokračuje v prohlubování mezinárodní spolupráce v rámci dohledu nad finančními trhy a sledování dopadů změn v sektoru úvěrových institucí jak na unijní, tak světovou ekonomiku. Proto nově CRD bude po členských státech vyžadovat, aby umožnily sdílení některých informací jejich příslušnými orgány i vůči některým mezinárodním organizacím, konkrétně pak Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance, pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru, Bance pro mezinárodní platby, pro účely kvantitativních studií dopadu a Radě pro finanční stabilitu, pro účely její dohlížecí funkce. Ve stejném duchu je proto nezbytné upravit i příslušné znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

K bodu 117 (§ 25d až 25h)

V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonu CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech), dochází ke zrušení § 25d až 25h bez náhrady.

K § 25d K odstavci 1 Vymezení dohledu na konsolidovaném základě je omezující vzhledem k obsahu CRR a rovněž se míjí s recitálem číslo 47 CRD, jež se věnuje dohledu na konsolidovaném základě. Ustanovení se vypouští bez náhrady, stejně jako v případě analogického ustanovení (§ 26c odst. 1) zákona o bankách.

K odstavci 2 Ustanovení již neplatí, např. při posuzování žádosti o schvalování finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podle navrhovaného § 27 odst. 1 zákona o bankách ČNB provádí posouzení také na individuálním základě. Ustanovení se vypouští bez náhrady, stejně jako v případě analogického ustanovení (§ 26c odst. 2) zákona o bankách.

K odstavci 3 Obsaženo v navrhovaném § 38ha odst. 1 a 2 a § 26n odst. 1 zákona o bankách.

K odstavci 4 Obsaženo v navrhovaném § 26n odst. 1 a 2 zákona o bankách.

K odstavci 5 Obsaženo v navrhovaném § 26j odst. 3 zákona o bankách.

K odstavci 6 a 7 Obsaženo v navrhovaném § 26e odst. 1 a 2 zákona o bankách.

K odstavci 8 až 10 Obsaženo v navrhovaném § 26e odst. 3 a 4 § 38d odst. 1 písm. c) zákona o bankách.

K § 25e Obsaženo v navrhovaném § 26c zákona o bankách.

K § 25f K odstavci 1 Koncept odpovědné družstevní záložny se ruší bez náhrady. Nové dvě situace, kdy může být družstevní záložna odpovědná za plnění povinností na konsolidovaném základě, obsahuje nový čl. 21a odst. 4 CRD, kdy se nevyžaduje schválení finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby, a čl. 21a odst. 6 CRD, tj. opatření k nápravě ČNB. V těchto případech družstevní záložna sice bude odpovědná za plnění povinností na konsolidovaném základě, ale tyto případy jsou již postiženy v zákoně o bankách.

K odstavci 2 Obsaženo v navrhovaném § 26g odst. 1 zákona o bankách.

K odstavci 3 Obsaženo v navrhovaném § 26g odst. 1 zákona o bankách.

K odstavci 4 a 5 Vypuštěno bez náhrady vzhledem ke zrušení konceptu odpovědné družstevní záložny.

K odstavci 6 Vypuštěno bez náhrady stejně jako analogické ustanovení (§ 26g odst. 4) zákona o bankách. Toto ustanovení se má vztahovat pouze na tuzemskou a evropskou ovládající osobu, kterou družstevní záložna být nemůže. V zákoně o bankách pak tato povinnost plyne z požadavků na řídící a kontrolní systém.

K odstavci 7 a 8 Obsaženo v navrhovaném § 26g odst. 3 až 6 zákona o bankách.

K § 25g K odstavci 1 Obsaženo v navrhovaném § 26i odst. 1 a 2 zákona o bankách.

K odstavci 2 a 3 Obsaženo v navrhovaném § 26i odst. 3 zákona o bankách.

K § 25h K odstavci 1 a 2 Obsaženo v navrhovaném § 26j odst. 1 a 2 zákona o bankách.

K bodům 119 až 124 (§ 25k odst. 1 až 6)

Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 113 CRD, jenž upravuje tzv. společná rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce.

Tento článek upravuje jednak situaci, kde je ČNB orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a je ukládáno tzv. společné rozhodnutí spolu se zahraničním příslušným orgánem dohledu. Tato situace je transponována pouze do zákona o bankách, neb pouze ten upravuje dohled ČNB na konsolidovaném základě, a z ostatních sektorových předpisů (tj. zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a zákon o podnikání na kapitálovém trhu) je vypuštěn.

Zároveň pak čl. 113 CRD upravuje situaci, kdy je společné rozhodnutí ukládáno zahraničním orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a ČNB je pouze dotčeným příslušným orgánem. Pouze tato situace je pak transponována v navrhovaném § 25k.

Oproti § 25k v platném znění výsledkem společného rozhodnutí již není opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bod 1, tj. zvýšení kapitálu nad minimální úroveň, a § 28 odst. 2 písm. c), tj. zvláštní požadavky na likviditu, nýbrž se jedná o opatření ukládané v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21c odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělení pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 21f.

K bodu 125 (§ 25l a 26)

V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonu CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech) dochází k vypuštění § 25l a 26 bez náhrady.

K § 25l Obsaženo v navrhovaném § 26l zákona o bankách.

K § 26 Obsaženo v navrhovaném § 26m zákona o bankách.

K bodům 126 až 150

Obecně k přestupkům Cílem předkládaného návrhu je především úprava stávajících ustanovení, případně zakotvení nových skutkových podstat v souvislosti s transpozicí CRD V. Jedná se tedy o dílčí doplnění stávající právní úpravy přestupků a záměrem předkladatele není komplexnější úprava těchto ustanovení.

Mezi nejdůležitější změny navrhované právní úpravy přestupků patří: 1. Úprava stávajících skutkových podstat v návaznosti na změny v ustanoveních ukládajících povinnosti dotčeným subjektům (srov. § 27b odst. 2).

2. Úprava skutkových podstat v návaznosti na změny v CRD a CRR, zejména aktualizace odkazů na konkrétní články nebo části CRR ve znění CRR II (např. § 27b odst. 2 písm. b), d) nebo i)).

3. Vypuštění skutkové podstaty přestupku finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob ze zákona (stávající § 27d).

Předkladatel vycházel ze stávající právní úpravy správních trestů za spáchání přestupků, jimiž jsou pokuty. Nebyl totiž identifikován jiný nástroj, který by byl k dosažení daného cíle stejně vhodný nebo vhodnější (efektivita) a který by současně představoval méně intenzivní zásah do právního postavení adresáta veřejné správy (subsidiarita). Na druhou stranu se však nejedná o jednání natolik společensky škodlivé, aby vyžadovalo formulovat v tomto směru skutkovou podstatu v rámci norem trestního práva.

Novela vychází ze stávající právní úpravy horní hranice pokut a její výši za shodné přestupky nezvedá. Horní hranice pokut jsou ve stávající právní úpravě velmi vysoké a mohou dosahovat až výše 130 mil. Kč (transpozice čl. 66 odst. 2 písm. d) a čl. 67 odst. 2 písm. f) CRD). Při rozhodování o uložení výše pokuty v konkrétním případě má tak klíčovou roli správní uvážení ČNB. Především je třeba zvážit konkrétní závažnost porušení povinnosti a přihlédnout k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (srov. kritéria stanovená jednotně pro celý právní řád vyplývající ze zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, čl. 70 CRD). Dále pak je ČNB povinna v souladu s principem proporcionality přihlédnout k ekonomické síle a finanční situaci daného subjektu a zohlednit požadavky vyplývající z ustálené judikatury, které jednoznačně vedou k závěru, že výše pokuty nesmí být likvidační. Na druhou stranu však musí maximální výše pokuty odrazovat subjekty od protiprávního jednání.

K bodům 126 až 128 (§ 27a)

V návaznosti na vypuštění § 27f ze zákona dochází k vypuštění skutkové podstaty přestupku upravené v § 27a odst. 8 a k navazujícím změnám v přečíslování následujících odstavců. Jsou také provedeny změny v odkazech na skutkové podstaty v odst. 9, v němž jsou upraveny pokuty za spáchání těchto přestupků.

K bodům 129 až 143 (§ 27b)

K odstavci 2 Ve skutkových podstatách v odst. 2 dochází k aktualizaci odkazů na konkrétní články nebo části CRR II (např. písm. b) nebo d)) a k vypuštění těch skutkových podstat, které jsou duplicitní (srov. např. vypuštění skutkové podstaty ve stávajících písmenech f), i), j) nebo k), které jsou pokryty ve skutkové podstatě upravené v písm. d)). V důsledku vypuštění některých skutkových podstat dochází k přečíslování ustanovení.

Další úpravy reagují na současně prováděná zpřesnění jiných ustanovení zákona - např. legislativně technická úprava přestupku dosud upraveného v § 27b odst. 2 písm. n), kdy namísto stanovení sankce za rozdělení zisku v rozporu se zákonem je sankcionováno rozdělení kmenového kapitálu tier 1 v rozporu se zákonem (srov. § 27b odst. 2 písm. j) v návrhu zákona).

Ve skutkových podstatách v písmenech d) a i) je uvedeno „nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise“. Jedná se o prováděcí předpisy Evropské komise k nově vložené části sedmé A nebo části osmé CRR ve znění CRR II.

V novém písmeni f) je doplněna aktualizace skutkové podstaty přestupku v souvislosti se zrušením části páté CRR, k němuž došlo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2401 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a nahrazením odkazu na tuto část CRR odkazem na kapitolu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012). Přestupku podle tohoto ustanovení se dopustí družstevní záložna v případě, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v kapitole 2 tohoto nařízení. Jedná se i nadále o transpozici čl. 67 odst. 1 písm. l) CRD, dochází pouze ke zpřesnění skutkové podstaty s odkazem na kapitolu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402. K adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 do českého právního řádu, pokud jde o přestupky fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob srov. § 161a a § 182 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

K odstavcům 3 a 4 V návaznosti na vypuštění § 27f ze zákona o spořitelních a úvěrních družstvech dochází k vypuštění skutkové podstaty přestupku upravené v § 27b odst. 3 písm. l). Nově se namísto § 27f zákona o spořitelních a úvěrních družstvech použije § 26h zákona o bankách a navazující přestupek upravený v § 36c odst. 3 zákona o bankách.

Cílem vypuštění odkazu na část osmou CRR v odstavci 3 v novém písm. l) je odstranění duplicit – skutková podstata přestupku za porušení informační povinnosti družstevní záložny podle části osmé CRR je upravena ve skutkové podstatě v odst. 2 písm. i).

V souvislosti s doplněním povinností do § 7aa odst. 1 zákona je doplněna také skutková podstata přestupku v novém odst. 3 písm. o), jehož se dopustí družstevní záložna v případě, že nezajistí splnění povinností, které jsou jí uloženy. Česká národní banka může za tento přestupek uložit pokutu až do výše 5 mil. Kč. V souvislosti s vložením nového písmene do odst. 3 dochází k legislativně-technickým úpravám.

V odstavci 4 jsou aktualizovány odkazy na skutkové podstaty upravené v § 27b odst. 1 (doplněna čárka do výčtu ustanovení) a v odst. 3. V souvislosti s aktualizací skutkové podstaty přestupku upravené v § 27b odst. 2 písm. f) zákona je dále doplněna výše pokuty v novém písmeni d) a dochází ke změně v označení dosavadních písmen d) a e). Za tento přestupek je Česká národní banka oprávněna uložit pokutu až do výše 126 650 000 Kč (srov. čl. 32 odst. 2 písm. f) nařízení 2017/2402). Dále se na výši pokut za tento přestupek aplikuje odst. 4 písm. e) a f) zákona. Česká národní banka může uložit pokutu za spáchání přestupků do výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, pokud jej lze zjistit. V případě, že jej nelze zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého družstevní záložnou za bezprostředně předcházející účetní období, které zahrnuje položky uvedené v čl. 316 CRR, resp. pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby.

K bodům 144 a 145 (§ 27c)

V návaznosti na vypuštění § 27f ze zákona o spořitelních a úvěrních družstvech dochází k vypuštění skutkové podstaty přestupku upravené v odstavci 5 tohoto ustanovení a k přečíslování stávajícího odst. 6 na odst. 5. Dále je vypuštěn odkaz na odst. 5 v nově přečíslovaném odst. 5 písm. a). Nově se namísto § 27f zákona o spořitelních a úvěrních družstvech použije § 26h zákona o bankách.

K bodu 146 (§ 27d a 27f)

V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonů CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech) dochází k vypuštění § 27d a 27f bez náhrady.

K § 27d Vypouštěná matérie je obsažena v navrhovaném § 36da odst. 1 písm. c) a d) zákona o bankách.

K § 27f Vypouštěná matérie je obsažena v navrhovaném § 26h odst. 1 zákona o bankách.

K bodu 147 (§ 28 odst. 2 písm. a) bod 7)

Opatření k nápravě, kdy ČNB může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, se na základě transpozice čl. 104 odst. 1 písm. f) CRD rozšiřuje i na činnosti, jejichž výkonem tato osoba pověřila třetí osobu – jde o tzv. outsourcing.

K bodu 148 (§ 28 odst. 2 písm. a) bod 8)

S ohledem na změny v § 7a odst. 1 písm. f) dochází k úpravě odkazu.

K bodu 149 (§ 28 odst. 2 písm. a) bod 10)

Jedná se o legislativně technické zpřesnění transpozičního ustanovení, kterým se posiluje soulad s čl. 104 odst. 1 písm. i) CRD.

K bodu 150 (§ 28 odst. 2 písm. b))

V ustanovení dochází na základě transpozice čl. 104 odst. 1 a 2 CRD ke zpřesnění, že požadavek na dodatečné nebo častější předkládání výkazů a informací se může nově týkat i páky. Dále se doplňuje podmínka pro to, aby ČNB mohla daná opatření uložit, a sice že daný požadavek musí být vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi.

K bodu 151 (§ 28 odst. 2 písm. c))

Jedním z cílů CRD V je vyjasnit, že požadavky stanovené družstevní záložně na základě tzv. Pilíře 2 mají pokrývat mikroobezřetnostní rizika, nikoliv systémové riziko, jehož krytí má být ponecháno na jiných makroobezřetnostních nástrojích obsažených v CRD a CRR. Z tohoto důvodu se z § 28 odst. 2 písm. c) vypouští povinnost přihlédnout při stanovení zvláštních požadavků na likviditu k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu ČR.

K bodu 152 (§ 28 odst. 2 písm. f))

Jedná se o legislativně technické zpřesnění transpozičního ustanovení, kterým se posiluje soulad s čl. 142 odst. 4 písm. b) CRD.

K bodu 153 (§ 28 odst. 3)

Dochází ke zrušení daného ustanovení, neboť směrnice CRD obsahuje podmínky, za kterých může orgán dohledu uložit instituci dodatečný kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování, v novém čl. 104a, který je transponován v ustanoveních nových § 21d a 21e.

K bodu 154 (§ 28 odst. 4)

Ustanovení je transpozicí čl. 84 odst. 3 a 4 CRD. ČNB může uložit osobě podléhající jejímu dohledu povinnost, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia uplatňovala standardizovanou metodiku upravenou přímo použitelným předpisem EK. ČNB může tuto pravomoc využít v situaci, kdy interní systémy řízení úrokového rizika investičního portfolia povinné osoby nebo zjednodušená standardizovaná metodika používaná malou nepříliš složitou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 CRR objektivně nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia. S ohledem na skutečnost, že směrnice zavazuje členské státy aplikovat povinnosti vyplývající z čl. 84 od 28. 6. 2021 se k tomuto datu odkládá účinnost předmětného ustanovení.

K bodu 156 (§ 28g odst. 2 písm. b))

Dochází k úpravě odkazů na právní úpravu přestupků v návaznosti na změny provedené novelou v § 27b.

K bodu 157 (§ 28g odst. 2 písm. e))

Na základě transpozice čl. 18 písm. d) dochází ke zpřesnění důvodu pro odebrání licence, kterým je nesplnění požadavků stanovených v části třetí, čtvrté nebo šesté CRR. Vyjasňuje se, že důvodem pro odebrání licence není neplnění požadavků stanovených v článcích 92a a 92b CRR, které jsou součástí části třetí CRR, tedy požadavků na celkovou kapacitu pro absorpci ztrát (tzv. „TLAC“) u globálně systémově významných institucí. Zároveň se zpřesňuje, že k odebrání licence může dojít i v situaci, kdy instituce již není schopna plnit své závazky vůči věřitelům.

K bodu 158 (§ 28g odst. 3)

BRRD II upřesňuje požadavek na provedení řádné likvidace podle účinných národních právních předpisů u institucí a subjektů, které nepodléhají opatřením k řešení krize. Proto pokud ČNB v roli orgánu příslušného k řešení krize dojde k závěru, že u družstevní záložny byly splněny podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b) BRRD (tzn. zjištění, že družstevní záložna je v selhání nebo že je její selhání pravděpodobné, a to při současném dodržení časového elementu, kdy s ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání družstevní záložny v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně opatření institucionálního systému ochrany, nebo opatření dohledu, včetně opatření včasného zásahu nebo odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů), avšak opatření k řešení krize by současně nebyla ve veřejném zájmu podle čl. 32 odst. 1 písm. c) BRRD, měla by nastat řádná likvidace takového subjektu. ČNB se proto nově umožňuje odejmout povolení v případě, že předmětná družstevní záložna splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a zároveň v takovém případě absentuje prvek veřejného zájmu na řešení krize družstevní záložny.

K bodu 159 (§ 28i odst. 1 písm. a))

V souvislosti se zrušením konceptu odpovědné družstevní záložny již nejsou družstevním záložnám ukládány povinnosti na konsolidovaném základě, a tudíž se tento dovětek vypouští.

K bodu 160 (§ 28i odst. 1 písm. c))

Ustanovení transponuje doplnění čl. 143 odst. 1 písm. c) CRD, které bylo CRD V provedeno. Nově se tak výslovně stanoví, že informace o přístupu a metodách ČNB musí obsahovat i kritéria pro uplatňování zásady přiměřenosti.

K bodu 161 (§ 28i odst. 1 písm. g))

V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonu CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech) dochází k vypuštění § 28i bez náhrady. Vypouštěná matérie je obsažena v navrhovaném § 38j odst. 1 zákona o bankách.

Část třetí (změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

K bodu 1 (§ 1 odst. 1, poznámka pod čarou č. 1)

Do výčtu evropských předpisů v poznámce pod čarou č. 1 se zavádí odkaz na CRD V, která novelizuje CRD. Doplňuje se směrnice BRRD II a je aktualizován název směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.

K bodu 2 (§ 1 odst. 1, poznámka pod čarou č. 2)

Vzhledem k tomu, že CRR bylo novelizováno CRR II, doplňuje se do poznámky pod čarou č. 2 k názvu CRR dovětek „v platném znění“.

K bodům 3, 53, 65, 82 (§ 2 odst. 6, § 10b odst. 3, § 16 odst. 4 písm. f), § 50d písm. a))

Zákon o podnikání na kapitálovém trhu v platném znění koncentruje definice související s implementací CRD a CRR v § 151 – a to především v souvislosti s vymezením pojmu konsolidační celek – a dále obsahuje definice rozmístěné nekonzistentně napříč zákonem.

Pojem konsolidační celek je třeba revidovat vzhledem k CRR II, neb to, která osoba a jakým způsobem je zahrnuta do konsolidace, je upraveno v části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 CRR. Z toho důvodu je třeba konsolidační celek a všechny pojmy s ním spojené, tj. § 151 odst. 1 písm. a), g), h), i), m), v), w), x) a y) v platném znění, bez náhrady vypustit.

Dále definice v § 151 odst. 1 písm. p) a q) v platném znění je třeba definovat odkazem na nově přidávané definice v CRR II, namísto národní úpravy. CRD V/CRR II totiž zavádí další pojmy, které současný zákon o podnikání na kapitálovém trhu nezná, ale které je při implementaci třeba do zákona vložit.

Z těchto důvodů a z důvodu potřeby zařadit definice pokud možno na začátek zákona dochází k nahrazení § 151 novým odstavcem šestým § 2. Ten přejímá některé použitelné definice z § 151 v platném znění, dále jsou do něj implementovány pojmy zaváděné v CRR II a CRD V, resp. pojmy, u kterých došlo přijetím CRR II k dílčím úpravám (jedná se o vymezení finanční instituce a orgánu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě). Ustanovení rovněž integruje pojmy nyní nekonzistentně rozmístěné napříč zákonem.

V souvislosti se zaváděním některých nových definic je pak nutné upravit příslušná místa v zákoně, která by s nimi mohla být v rozporu.

K bodu 4 (§ 5 odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou úpravu odkazů v souvislosti s doplněním nebo vypuštěním některých ustanovení.

K bodu 5 (§ 9a odst. 1)

Ustanovení upravující povinnost obchodníka s cennými papíry udržovat vnitřně stanovený kapitál je měněno v souvislosti s transpozicí nového čl. 104b odst. 1 CRD. Nově se doplňuje, že vnitřně stanovený kapitál musí pokrývat i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy prováděnými jednou ročně ČNB. Nadále platí, že vnitřně stanovený kapitál musí dostatečně pokrývat rizika, kterým je nebo by mohl být obchodník s cennými papíry vystaven.

K bodům 6 a 7 (§ 9a odst. 3 až 5)

§ 9a odst. 1 a 2 v platném znění jsou transpozicí čl. 73 CRD upravující interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (tzv. ICAAP). Měněné odstavce 3 a 4 a vkládaný odstavec 5 pak upravují rozsah použití. Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 3 odst. 3 a čl. 108 CRD.

K bodům 8 a 9 (§ 9aj odst. 1 a 2)

Ustanovení transponuje novelizovaný čl. 128 CRD. Nově je ustanovení rozděleno do dvou odstavců. V odstavci 1 se v návaznosti na rozšíření působnosti CRD v oblasti dohledu na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a související adaptaci na obezřetnostní konsolidaci podle CRR v zákoně o bankách nově vymezuje okruh osob povinných udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu. Nadále platí, že právní úprava kapitálových rezerv se nevztahuje na obchodníka s cennými papíry, který je podle doporučení Evropské komise 2003/361/ES malým a středním podnikem. Pokud jde o údaj týkající se průměrného počtu zaměstnanců, použije se údaj o průměrném počtu zaměstnanců v průběhu předchozího účetního období, který je podle § 39 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 500/2002 Sb. povinnou součástí přílohy účetní závěrky. V odstavci 2 se v souladu s čl. 128 CRD upřesňuje, že povinná osoba (tj. obchodník s cennými papíry, tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry a evropský ovládající investiční podnik splňující podmínky stanovené v § 9aj odst. 1) nesmí k udržování kombinované kapitálové rezervy použít kmenový kapitál tier 1, prostřednictvím kterého plní požadavky na kapitál podle článku 92 odst. 1 písm. a), b), c) CRR, požadavky na kapitál uložené mu v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b a násl., požadavky na kapitál uložené v rámci opatření k nápravě podle § 136, které se nevztahují k pákovému poměru, a pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 135g, který se rovněž nevztahuje k pákovému poměru, nebo prostřednictvím kterého plní rizikově založenou složku minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a čl. 92a a 92b CRR. Současně se zavádí legislativní zkratka kmenový kapitál tier 1.

K bodu 10 (§ 9aj odst. 4)

Dochází ke zrušení předmětného ustanovení s tím, že rozsah aplikace se navrhuje nově zakotvit v rámci úpravy jednotlivých kapitálových rezerv.

K bodům 11 a 12 (§ 9aj odst. 4)

Doplňovaná první věta je transpozicí čl. 141 odst. 1 CRD. V současnosti je předmětná úprava obsažena ve vyhlášce č. 163/2014 Sb., nicméně zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu obsažené v § 9aj odst. 6 odkazuje na § 9aj odst. 4, který upravuje pouze situaci, kdy povinná osoba kombinovanou kapitálovou rezervu neplní. Je proto žádoucí transponovat předmětné ustanovení směrnice do zákona. Navrhovaná změna ve větě druhé si klade za cíl zpřesnit transpozici čl. 141 odst. 2 CRD.

K bodům 13 a 14 (§ 9aj odst. 6)

Dochází k úpravám ustanovení za účelem zpřesnění transpozice čl. 141 CRD a uvedení znění ustanovení do souladu s terminologií používanou ve vyhlášce č. 163/2014 Sb. Současně se provádějí legislativně technické změny spočívající v úpravě odkazů souvisejících s vložením nového odstavce 2.

K bodu 15 (§ 9ak)

V návaznosti na navrhované zrušení § 9aj odst. 3 v platném znění se nově upravuje rozsah aplikace bezpečnostní kapitálové rezervy.

K bodu 16 (§ 9al odst. 1)

V návaznosti na navrhované zrušení § 9aj odst. 3 v platném znění se nově upravuje rozsah aplikace proticyklické kapitálové rezervy.

K bodům 17 a 18 (§ 9al odst. 4 a § 9al odst. 8)

V návaznosti na čl. 1 odst. 50 CRD V novelizující čl. 136 odst. 3 CRD dochází k příslušné úpravě ustanovení. ČNB je podle navrhované úpravy povinna provést každé čtvrtletí vyhodnocení intenzity cyklického systémového rizika, avšak sazbu proticyklické kapitálové rezervy stanoví nebo změní pouze v případě, že je to na základě provedeného vyhodnocení potřebné. ČNB tak nově nemusí čtvrtletně stanovovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy i v případě, že nedochází ke změně výše této sazby. Současně se provádí legislativně technická úprava odkazů v souvislosti s vložením nového § 9al odstavce 1.

K bodům 19 až 22 (§ 9al odst. 5 až 8)

Provádějí se legislativně technické změny spočívající v úpravě odkazů v souvislosti s vložením nového § 9al odst. 1. Současně se provádí legislativně technická změna spočívající v opravě chybně uvedeného odkazu na příslušné ustanovení CRR.

K bodům 23 a 24 (§ 9al odst. 9, § 9am odst. 1 a 2, § 9an odst. 1 až 4)

Dochází k legislativně technickému zpřesnění za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou kapitálových rezerv.

K bodu 25 (§ 9ao odst. 1)

Dochází k zpřesnění transpozice v souvislosti s novelizací čl. 133 odst. 1 CRD. V souladu se zněním předmětného článku CRD se upřesňuje, že povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika může ČNB uložit za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, přičemž se současně nově zakotvuje pro ČNB možnost uložit povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pouze pro část expozic vymezených v § 9ao odst. 2. Pro jednotlivé skupiny povinných osob a podmnožiny expozic tak mohou být zavedeny různé kapitálové požadavky. Zrušuje se také závěrečná část ustanovení, která je s ohledem na úpravu v § 9aj odst. 2 nadbytečná.

K bodu 26 (§ 9ao odst. 2)

Ustanovení transponující nový čl. 133 odst. 5 CRD vymezuje množiny expozic, pro které lze uložit povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika. Pojem nemovitost je použit za účelem identifikace expozic rozhodných pro stanovení kapitálových rezerv. Pojem „obytná nemovitost“ je definován odkazem na příslušné ustanovení CRR, přičemž „obytnou nemovitostí“ se rozumí i družstevní byty, které však nejsou nemovitými věcmi ve smyslu občanského zákoníku. Naopak novelizované ustanovení, na rozdíl od občanského zákoníku, nezahrnuje mezi nemovitosti věcná práva. Pojem „obchodní nemovitost“ CRR nedefinuje, pojem je tak vymezen v souladu s QA EBA 2014_1214 jako jakákoli jiná nemovitost než obytná nemovitost.

K bodům 27 až 29 (§ 9ao odst. 3 a 4)

V předmětných ustanoveních se provádějí změny v návaznosti na nové znění novelizovaného článku 133 odst. 7 a 8 CRD. Zrušuje se jednak povinnost ČNB stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nejméně ve výši 1 % z celkového objemu rizikové expozice a dále se upřesňuje, že sazba může být stanovena také pro podmnožinu expozic. V odstavci 4 se pak doplňuje povinnost ČNB uvést v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým ČNB stanoví sazbu kapitálové rezervy, údaje nezbytné pro identifikaci expozic, na které se sazba vztahuje.

K bodu 30 (§ 9ap a 9aq)

Ustanovení § 9ap odst. 1 je transpozicí novelizovaného čl. 133 odst. 9 CRD. Na jeho základě dochází nově k zúžení povinnosti ČNB informovat o záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pouze ESRB a zakotvuje se explicitní povinnost sdělit tuto informaci také orgánu vykonávajícímu dohled nad osobou se sídlem ve třetí zemi ovládající obchodníka s cennými papíry, na jehož expozice se má sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahovat. Nově tak ČNB již nebude muset oznámení sdělovat EK, EBA a všem příslušným orgánům dohledu dotčených států, kterým tuto informaci předá ESRB.

Zároveň dochází k vypuštění legislativní zkratky EBA, která se nově nahrazuje definicí v § 2 odst. 6 písm. u). S vypuštěním legislativní zkratky zároveň dochází k opravě legislativně technického nedostatku, kdy se v předmětném odstavci zákonem č. 204/2017, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zdánlivě zaváděla poznámka pod čarou č. 46, jejíž znění však v normativním legislativním textu zcela absentovalo (viz částka 73 Sbírky zákonů ČR, strana 2131). Znění novelizačního bodu 29 tudíž o rušení poznámky pod čarou č. 46 mlčí, neboť tato fakticky nikdy neexistovala.

V návaznosti na nové znění čl. 133 odst. 9 CRD se v § 9ap odst. 2 doplňují nová písmena b) a c) upravující povinnost ČNB v oznámení o záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uvést údaje potřebné k identifikaci obchodníka s cennými papíry, který je povinen kapitálovou rezervu udržovat, a expozic, na které se sazba vztahuje, včetně toho, zda jde o expozice v jiném než členském státě. Současně se v souladu s předmětným ustanovením směrnice zrušuje stávající písmeno e).

Ustanovení § 9ap odst. 3 transponuje čl. 133 odst. 9 písm. f) CRD. Pro ČNB se nově zakotvuje povinnost v případě stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice povinné osoby vysvětlit v oznámení podle § 9ap odst. 1 z jakého důvodu nelze rizika podstupovaná povinnou osobou pokrýt uložením povinnosti udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci podle § 9as. § 9ap odst. 4 až 9 pak do značné míry vycházejí z platného znění ustanovení § 9ap odst. 3 až 7, přičemž provedené změny v těchto ustanoveních reflektují nové znění příslušných ustanovení CRD (čl. 133 odst. 4, 10 až 12 a 15).

V § 9aq dochází k opravě odkazu související se změnami provedenými v § 9ao. Současně se zrušuje poslední věta v souvislosti se zakotvením povinnosti ČNB přihlédnout při uznání sazby k informacím uvedeným v oznámení v samostatném odstavci 3.

V souladu s čl. 134 odst. 4 CRD se nově v § 9aq odst. 2 zakotvuje pravidlo, že uzná-li ČNB sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovenou jiným členským státem a tato kapitálová rezerva řeší shodná rizika jako kapitálová rezerva stanovená ČNB podle § 9ao, použije se vyšší z kapitálových rezerv. Jestliže kapitálová rezerva řeší odlišná rizika, je kumulativní ke kapitálové rezervě stanovené ČNB podle § 9ao.

Oznamovací povinnost v § 9aq odst. 4, která se týká uznání sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovené příslušným nebo určeným orgánem jiného členského státu, se v souladu s čl. 134 odst. 2 CRD omezuje pouze na ESRB.

K bodu 31 (§ 9ar odst. 1)

Dochází k úpravě ustanovení s ohledem na skutečnost, že osoby, které mohou být označeny jako globální systémově významné instituce, vymezuje § 9ar odst. 2. Zrušuje se také závěrečná část ustanovení, která je s ohledem na úpravu v § 9aj odst. 2 nadbytečná.

K bodu 32 (§ 9ar odst. 2)

V návaznosti na nové znění čl. 131 odst. 1 se upřesňuje okruh osob, které mohou být označeny jako globální systémově významné instituce.

K bodům 33 a 34 (§ 9ar odst. 4 a 5)

Navrhovaná změna odstavce 4 konkretizuje odkaz na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 upravující postup pro hodnocení systémové významnosti globální systémově významné instituce. Úprava obsažená v druhé větě původního odstavce 4 se přesouvá do nového odstavce 5, kde se nově v souladu s čl. 131 odst. 2a a 10 CRD zakotvuje právo ČNB zařadit globální systémově významnou instituci i do kategorie s nižší systémovou významností s ohledem na přeshraniční činnosti skupiny prováděné v rámci zúčastněných členských států v souvislosti s jednotným mechanismem pro řešení krizí.

K bodu 35 (§ 9ar odst. 6)

Navrhované změny uvádějí právní úpravu do souladu s novelizovaným čl. 131 odst. 9 CRD, který vymezuje základní zásady určování globálních systémově významných institucí a jejich zařazování do podkategorií podle jejich systémové významnosti. Podrobnosti týkající se určování a zařazování globálních systémově významných institucí do podkategorií podle systémové významnosti upravuje metodika obsažená v nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 1222/2014.

K bodu 36 (§ 9ar odst. 7)

Ustanovení se zrušuje z důvodu jeho přesunutí do § 9at, neboť podle čl. 131 odst. 12 CRD povinnost ČNB informovat ESRB o označení institucí za systémově významné platí nejen v případě globálních systémově významných institucí, ale také jiných systémově významných institucí podle § 9as.

K bodu 37 (§ 9as odst. 1)

Dochází k úpravě ustanovení s ohledem na skutečnost, že osoby, které mohou být označeny jako jiné systémově významné instituce, vymezuje § 9as odst. 2. Současně se upřesňuje rozsah aplikace.

K bodu 38 (§ 9as odst. 2)

V návaznosti na nové znění čl. 131 odst. 1 se upřesňuje rozsah aplikace a okruh osob, které mohou být označeny jako jiné systémově významné instituce.

K bodu 39 (§ 9as odst. 3 písm. c))

Provádí se legislativně technická úprava za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč zákony.

K bodu 40 (§ 9as odst. 4)

Ustanovení upravuje podmínky stanovení sazby s ohledem na její výši. V souladu s novelizovaným čl. 131 odst. 5 CRD se upravuje maximální výše sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na 3 % objemu rizikové expozice. Současně se transponuje nový čl. 131 odst. 5a CRD, který umožňuje ČNB stanovit sazbu vyšší, avšak pouze je-li k tomu zmocněna aktem EK.

K bodům 41 a 42 (§ 9as odst. 5)

Ustanovení upravuje povinnost orgánu dohledu oznámit záměr stanovit sazbu rezervy s určitým předstihem v závislosti na výši sazby, kterou orgán dohledu hodlá stanovit. V souladu s čl. 131 odst. 7 CRD se oznamovací povinnost týkající se záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci omezuje pouze na ESRB. Současně se zakotvuje povinnost pro ČNB oznámit ESRB záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci převyšující 3 % tři měsíce před vydáním rozhodnutí, kterým se sazba stanoví. Pokud ČNB hodlá stanovit sazbu do 3 %, postačí, když oznámí tento svůj záměr ESRB jeden měsíc před vydáním příslušného rozhodnutí.

K bodům 43 a 44 (§ 9as odst. 7)

Navrhované změny reflektují novelizované znění čl. 131 odst. 8 CRD. Ustanovení omezuje ČNB při stanovení výše sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci, pokud ta je dceřinou společností globální nebo jiné systémově významné instituce, která je institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající obchodník s cennými papíry, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a má současně povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě. V takovém případě výše kapitálové rezervy jiné systémově významné instituce udržované na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout nižší z hodnot uvedených v písmeni a) a b).

K bodu 45 (§ 9at odst. 1)

Dochází k přesunu ustanovení z § 9ar upravujícího kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci, neboť podle čl. 131 odst. 12 CRD povinnost ČNB informovat ESRB o označení institucí za systémově významné platí nejen v případě globálních systémově významných institucí, ale také jiných systémově významných institucí podle § 9as.

K bodu 46 (§ 9at odst. 2)

Povinnost ČNB informovat o výsledku pravidelného přezkumu určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí se nově v souladu s čl. 131 odst. 12 omezuje pouze na dotčené systémově významné instituce a ESRB.

K bodu 47 (§ 9at odst. 3)

Jedná se o formulační úpravu za účelem zpřesnění textu předmětného ustanovení.

K bodu 48 (§ 9au odst. 1 a 2)

Dochází k legislativně technické změně odkazů v návaznosti na přečíslování odstavců § 9ao.

K bodu 49 (§ 9b)

V návaznosti na nově zavedenou povinnost pro globální systémově významné instituce udržovat kapitálovou rezervu k pákovému poměru v souladu s čl. 92 odst. 1a CRR, byla do CRD (čl. 141b až 142) doplněna ustanovení upravující omezení pro případ nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru a v návaznosti na to pak pravidla výpočtu nejvyšší rozdělitelné částky a povinnosti související s vyhotovením plánu na obnovení kapitálu. Povinnost se přitom vztahuje na globální systémově významnou instituci ve smyslu § 9ar odst. 2, může se tedy jednat o obchodníka s cennými papíry či skupinu, jak jsou vymezeni v ustanovení § 9ar odst. 2.

Účinnost § 9b je v návaznosti na čl. 2 odst. 1 CRD V stanovena od 1. 1. 2022 (od tohoto data měla být podle původního znění CRR II účinná rovněž povinnost udržovat kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a CRR). V souvislosti s pandemií COVID-19 je však připravována COVID novela CRR, která obsahuje mimo jiné i odložení povinnosti udržovat kapitálovou rezervu k pákovému poměru, a to o jeden rok, tj. povinnost bude nově stanovena od 1. 1. 2023. Otázka dočasné neaplikovatelnosti souvisejících ustanovení CRD V (transponovaných § 9b) je řešena v recitálu COVID novely CRR, který uvádí, že v průběhu doby odkladu účinnosti kapitálové rezervy k pákovému poměru nebude mít nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru žádné důsledky a neuplatní se ani omezení rozdělování výnosů stanovené v CRD. Prakticky tedy bude § 9b, s ohledem na COVID novelu CRR, aplikován od 1. 1. 2023.

K odstavci 1 Ustanovení transponující článek 141b odst. 1 CRD staví najisto, že globální systémově významná instituce není oprávněna rozdělit výnos, resp. kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru. Porušení této povinnosti je přestupkem podle § 164 odst. 2 písm. b).

K odstavci 2 Ustanovení transponující články 141b odst. 2 a 142 odst. 1 CRD stanoví pro globální systémově významnou instituci postup při neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru. V takovém případě je globální systémově významná instituce povinna omezit rozdělení kmenového kapitálu tier 1. Specifikaci těchto omezujících pravidel, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem, stanoví ČNB vyhláškou, a to na základě zmocnění v § 9b odst. 4 písm. a). Globální systémově významná instituce je dále v případě neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru povinna do pěti pracovních dnů předložit ČNB ke schválení plán na obnovení kapitálu, přičemž ČNB tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit na deset pracovních dní. Informace, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat, stanoví podle § 9b odst. 4 písm. b) ČNB vyhláškou.

K odstavci 3 Ustanovení ukládá ČNB povinnost schválit plán na obnovení kapitálu, pokud ČNB vyhodnotí, že navrhovaná opatření povedou v přiměřené lhůtě k dosažení požadované úrovně kapitálu. V opačném případě ČNB uloží globální systémově významné instituci povinnost navýšit kapitál nebo uloží přísnější omezení na rozdělení zisku, a to podle § 136 odst. 2 písm. s), resp. 136 odst. 2 písm. t). ČNB může obě tato opatření uložit současně. Ustanovení transponuje čl. 142 odst. 3 a 4 CRD, který se nově vztahuje i na plán na obnovení kapitálu při neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru globální systémově významnou institucí.

K odstavci 4 Zakotvuje se zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky ČNB, která stanoví podrobnosti týkající se pravidel, které je globální systémově významná instituce povinna dodržovat při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, zejména pak pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem. Vyhláška rovněž stanoví informace, které má obsahovat plán na obnovení kapitálu. Ve vyhlášce tak budou transponována nová ustanovení čl. 141b odst. 2 až 10 a čl. 141c CRD a dále čl. 142 odst. 2 CRD, který se nově vztahuje i na plán na obnovení kapitálu při neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru globální systémově významnou institucí.

K bodu 50 (§ 10 odst. 3 písm. g))

Ustanovení je transpozicí čl. 1 odst. 10 CRD V, který novelizuje čl. 88 odst. 1 CRD. Nově se stanoví obchodníkovi s cennými papíry povinnost, evidovat údaje o úvěrech a zárukách poskytnutých členům vedoucího orgánu a jejich spřízněným osobám, přičemž se současně v souladu se CRD vymezuje, které osoby se spřízněnou osobou rozumí. Použití pojmu „osoba blízká“ bylo shledáno jako nevyhovující s ohledem na širší vymezení tohoto pojmu v § 22 občanského zákoníku oproti CRD a s tím související potenciální problémy při výkonu dohledu nad skupinami s přeshraniční působností.

K bodu 51 (§ 10 odst. 6)

Dochází k harmonizaci textace předmětného ustanovení s ostatními zákony na finančním trhu.

K bodu 52 (§ 10 odst. 6 písm. a))

S ohledem na zakotvení definice pojmu „skupina“ v § 2 odst. 6 písm. t) dochází k odpovídající úpravě ustanovení.

K bodům 54, 58, 63, 64 a 76 (§ 10d odst. 6 písm. e), § 12b odst. 3, § 16 odst. 4 písm. d) a e), § 19 odst. 1)

Pojem konsolidační celek je třeba revidovat vhledem k CRR II, neb to, která osoba a jakým způsobem, je zahrnuta do konsolidace, je upraveno v části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 CRR. Z toho důvodu je třeba pojem konsolidační celek vypustit a nahradit obecným pojmem skupina (definovaným v § 2 odst. 6) a konkrétní určení relevantních osob v daném případě provést na základě CRR. To, kdy vykonává ČNB dohled na konsolidovaném základě, se pak řídí navrhovaným § 26c zákona o bankách.

K bodu 55 (§ 12a odst. 1 písm. h) bod 2)

Dochází k legislativně technickému zpřesnění textu.

K bodu 56 (§ 12a odst. 1 písm. n))

Transpozicí čl. 1 odst. 19 CRD V je jako jeden z požadavků na řídicí a kontrolní systém banky nově doplněna genderová neutralita zásad a postupů odměňování. Za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty náleží stejná odměna jak pro muže, tak i pro ženy, jedná se tedy o promítnutí zásady rovného zacházení a nediskriminace pohlaví do těchto požadavků.

Současně se do tohoto ustanovení přesouvá definice osoby s rizikovým vlivem z § 12j odst. 1 a zpřesňuje se transpozice CRD IV, konkrétně čl. 74, 75 a 92 až 95.

K bodu 57 (§ 12b odst. 2)

Odkaz v platném znění na odstavec 1 by měl za následek zahrnutí obchodníků s cennými papíry podle § 9a odst. 4, jimiž je tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry a evropský ovládající podnik. Povinnost však dle novelizovaného čl. 109 odst. 2 a 3 plyne pouze evropskému ovládajícímu investičnímu podniku. Dále dochází k upřesnění ohledně rozsahu aplikace a místa sídla ovládané osoby.

K bodu 59 (§ 12b odst. 4 a 5)

Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 109 CRD, jež upravuje úroveň použití ustanovení týkajících se odměňování.

K bodům 60 a 118 (§ 12h písm. a) a § 155c odst. 1 písm. f))

CRD V novelizuje článek 75 odst. 1 CRD, kdy doplňuje požadavek na shromažďování informací o rozdílech v odměňování žen a mužů a jejich následný reporting orgánu EBA.

V tomto směru je tedy nezbytné upravit náležitá ustanovení zákona. Ustanovení pak dále navazuje na doplnění zásady genderové neutrality a postupů odměňování, kdy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty náleží stejná odměna jak pro muže, tak i pro ženy, jedná se tedy o promítnutí zásady rovného zacházení a nediskriminace pohlaví do těchto požadavků.

K bodu 61 (§ 12h písm. c))

S ohledem na konkrétní ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ve kterých se pojem „operační riziko“ vyskytuje (řídicí a kontrolní systém, proces přezkumu a vyhodnocování) nečiní vypuštění odkazu na definici v CRR v praxi žádné problémy. Na půdě EK již bylo rozhodnuto o úplném zrušení interních – tzv. AMA-přístupů k operačnímu riziku.

K bodu 62 (§ 12j odst. 1)

Změna v návaznosti na přesunutí legislativní zkratky pro osobu s rizikovým vlivem do § 12a odst. 1 písm. n).

K bodům 66 až 75 (§ 16a odst. 1, 2 a 8, 9)

Provádí se některé změny zajišťující zvýšení souladu předmětných transpozičních ustanovení zákona s CRD. Konkrétně se zpřesňuje transpozice článku 96 a 106 odst. 2 CRD IV.

Dále se pak vypouští možnost požadovat ověření auditorem, jež má původ v dnes již neúčinné směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2006/48 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (konkrétně pak v jejím článku 149 písm. d)). Při transpozici směrnice CRD, jež ze zrušované směrnice 2006/48 nepřevzala předmětnou diskreci, nebyla provedena adekvátní změna zákona. Jeví se proto jako žádoucí předmětné ustanovení vypustit bez náhrady, neboť jde nad rámec platné směrnice CRD.

Poznatky z praxe navíc ukazují, že informace o tom, že auditor ověřil údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele, může být krajně zavádějící, neboť může navozovat dojem kontroly předmětných výpočtů včetně validace modelů použitých pro výpočty, přičemž skutečnost je zcela odlišná. Ověřuje se totiž pouze fakt, že výstup je uveřejněn, nikoliv jeho správnost.

K bodu 77 (§ 24a odst. 2)

V souvislosti s novou úpravou transpozice novelizovaného čl. 111 CRD v zákoně o bankách bylo třeba upravit transpozici čl. 51 odst. 1 CRD.

K bodům 78 až 81 (§ 24b odst. 2 a 4 až 8)

Provedené změny reagují na vypuštění § 152, 152a, 152c a úpravu § 152b v souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákonu o bankách.

K bodu 83 (§ 135a odst. 4)

V návaznosti na úpravy zákona o bankách dochází k legislativně technické úpravě spočívající ve vypuštění pojmu „bankovní“ ze slovního spojení „bankovní dohled“, a to za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou.

K bodům 84 a 85 (§ 135a odst. 5 a 7)

Vypouštěná ustanovení dávající pravomoc ČNB požadovat informace a provést kontrolu jsou duplicitní k ustanovením zákona o bankách, a tudíž dochází k jejich vypuštění. Ponecháno pak zůstává pouze oprávnění ČNB požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely kromě samotného obchodníka s cennými papíry i od osob náležejících k obchodníkovi a osob, které byly obchodníkem pověřeny k výkonu některé činnosti.

Osobami náležejícími k obchodníkovi s cennými papíry se přitom rozumí osoby patřící do skupiny (majetkové/vlastnické uspořádání v rámci konsolidace), jejímž členem je obchodník. Předmětná formulace je přitom v praxi zaužívanou, neboť se jedná o již dosavadní znění zákona, a proto je ponechána beze změny.

Osobami, které byly obchodníkem s cennými papíry pověřeny výkonem činnosti, se pak rozumí osoby, na něž obchodník s cennými papíry outsourcoval některé ze svých činností. Půjde tudíž o subjekty, vůči nimž běžně České národní bance nepřísluší dohledová pravomoc a na něž obchodník s cennými papíry na základě smlouvy přenesl výkon některých svých činností. Takovýmto přenosem se však obchodník s cennými papíry nemůže zbavit odpovědnosti za jejich výkon z hlediska obezřetnostní regulace.

Jelikož se tudíž jedná o osoby, jež za normálních okolností nespadají do výkonu působnosti České národní banky, je vůči nim předmětným ustanovením České národní bance přiznána uvedená pravomoc požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely.

K bodům 86 až 91 (§ 135b)

K odstavci 1 a 3 Jedním z cílů CRD V je vyjasnit, že kapitál, jehož držení je obchodníkovi s cennými papíry uloženo na základě procesu přezkumu a vyhodnocování ČNB (tzv. Pilíř 2), má pokrývat mikroobezřetnostní rizika, nikoliv systémové riziko, jehož krytí má být ponecháno na jiných, makroobezřetnostních nástrojích obsažených v CRD a CRR. Z tohoto důvodu se z § 135b odst. 1 a 3 vypouští povinnost zkoumat v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování také systémová rizika. Současně se v odstavci 1 provádí legislativně technická úprava odkazů v souvislosti s doplněním nebo vypuštěním některých ustanovení.

K odstavci 2 Na základě transpozice čl. 1 odst. 28 písm. b) CRD V se do odstavce 2 doplňuje povinnost pro ČNB při provádění procesu přezkumu a vyhodnocování uplatňovat zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii, která musí ČNB nově také zveřejňovat (§ 198a odst. 1 písm. c)). Stávající povinnosti obsažené v odstavci 2 zůstávají nezměněny.

K odstavci 4 a 5 ČNB v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování zkoumá také úrokové riziko vyplývající z investičního portfolia. Transpozicí upraveného čl. 98 odst. 5 CRD V dochází ke zpřesnění situací, kdy má ČNB uložit odpovídající opatření k nápravě nebo stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanovila Evropská komise v přímo použitelném předpisu v přenesené pravomoci. K usnadnění určování institucí, které by mohly v souvislosti se svým investičním portfoliem utrpět nadměrné ztráty z důvodu možných změn úrokových sazeb, má Komise přijmout regulační technické normy vypracované orgánem EBA. Tyto regulační technické normy vymezí kromě jiného šest dohledových šokových scénářů, které musí všechny instituce uplatnit při výpočtu změn ekonomické hodnoty kapitálu, a také situace, které jsou považovány za velký pokles čistého úrokového výnosu investičního portfolia. Směrnice však ponechává orgánům dohledu jistou míru vlastního uvážení v tom smyslu, že opatření k nápravě nemusí být uloženo ani jiné modelovací a parametrické předpoklady nemusí být stanoveny, jestliže orgán dohledu dospěje k závěru, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany obchodníka s cennými papíry je přiměřené a že obchodník s cennými papíry není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystaven nadměrně.

V odst. 4 písm. c) dochází k legislativně- technickému zpřesnění.

K bodu 92 (§ 135c odst. 1)

Úprava ustanovení vychází z transpozice čl. 97 odst. 4a CRD a současného zrušení čl. 103 CRD. CRD umožňuje orgánům dohledu u institucí s podobným rizikovým profilem (například institucí s podobnými modely podnikání nebo zeměpisnou polohou expozic) vypracovat individuální metodiku pro proces přezkumu a vyhodnocování s cílem podchytit společné charakteristiky a rizika takových institucí. Současně není nově možné určovat takové instituce na základě zhodnocení systémového rizika, neboť proces přezkumu a vyhodnocování se zabývá pouze mikroobezřetnostními riziky. Výše uvedená úprava metodiky procesu přezkumu a vyhodnocování u institucí s podobným rizikovým profilem nesmí nijak bránit orgánům dohledu v řádném zohlednění všech rizik, která ovlivňují jednotlivou instituci.

K bodu 93 (§ 135d odst. 3 písm. e))

Dochází k vypuštění seznamu obchodníků s cennými papíry, kteří představují systémové riziko pro finanční trh, ze seznamu bodů, které má obsahovat plán dohledových šetření ČNB. Tato úprava je vyvolána potřebou transponovat vypuštění čl. 99 odst. 2 písm. b) ze CRD.

K bodům 94, 96 a 97 (§ 135d odst. 4 písm. f) až h) a § 136 odst. 2 návětí a písm. a))

Navrhovaná změna představuje částečně doplnění transpozice čl. 104 odst. 1 písm. a) až l) a čl. 105 CRD. V současnosti jsou uvedená ustanovení směrnice transponována v rámci opatření k nápravě v § 136 odst. 2, na základě kterého ČNB aktuálně stanovuje například kapitálový požadavek a zvláštní požadavky na likviditu v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování (§ 135b a násl.). V praxi však činí zařazení této pravomoci ČNB mezi opatření k nápravě problémy, neboť v § 136 uvedená opatření by měla být ukládána obchodníkům s cennými papíry v reakci na zjištěné nedostatky v důsledku porušení právní povinnosti (§ 136 odst. 2). Nicméně například stanovení kapitálového požadavku nebo zvláštních požadavků na likviditu v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování ve své podstatě nejsou opatřením k nápravě, neboť se uplatní i v případech, kdy obchodník s cennými papíry ve skutečnosti potřebný kapitál či likviditu má (tj. fakticky splňuje i kapitálový požadavek či zvláštní požadavky na likviditu stanovené ČNB v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování) a nelze tak hovořit o nedostatku v činnosti, ale z důvodu předcházení nežádoucímu snížení kapitálu nebo likvidity v budoucnu je na místě stanovit s ohledem na specifická rizika vyšší kapitálový požadavek, než kapitálový požadavek, který by plynul z minimálních kapitálových požadavků podle čl. 92 CRR a kapitálových rezerv podle § 9aj a násl., nebo zvláštní požadavky na likviditu. Nejde přitom o nedostatek v činnosti obchodníka s cennými papíry, protože na ten se uplatní opatření podle čl. 104 odst. 2 písm. a) nebo k) CRD (§ 136 odst. 2 písm. a) nebo n)). Jde tedy o specifický typ „nedostatku“, který neodpovídá povaze § 136 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Navíc zatímco v případě běžných nedostatků v činnosti je legitimní jejich uveřejnění (§ 14 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu), opatření ČNB v podobě navýšení kapitálu nebo zvláštních požadavků na likviditu v souvislosti s výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování uveřejňovat jako opatření k nápravě není vhodné, neboť to může mít reputační dopad na obchodníka s cennými papíry, ačkoliv obchodník s cennými papíry sám se závadného jednání nedopustil.

V souvislosti s navrhovaným doplněním transpozice čl. 104 odst. 1 písm. a) až l) CRD do nově navrhovaného § 135d odst. 4 písm. f) až h) dochází k úpravě návětí § 136 odst. 2. Dále dochází k úpravě znění ustanovení v § 136 odst. 1 písm. a) za účelem zpřesnění transpozice čl. 104 odst. 1 písm. a) CRD, kdy se zohledňuje skutečnost, že kombinovaná kapitálová rezerva (§ 9aj) se stanovuje nad rámec požadavků podle Pilíře 1 a 2 a směrnice ji v této souvislosti neuvádí.

Na základě transpozice čl. 104a CRD se pak do ustanovení doplňuje odkaz na nová ustanovení v § 135f a 135g, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých může ČNB uložit požadavek na kapitál v návaznosti na výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování.

K bodu 95 (§ 135f až § 135i)

K § 135f a § 135g CRD V nově stanovuje podmínky, za kterých může orgán dohledu uložit instituci dodatečný kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování (dále také „dodatečný kapitálový požadavek“). Důsledné uplatňování stejných pravidel ve všech členských státech je důležité pro účastníky trhu, protože výše kapitálového požadavku stanoveného na základě procesu přezkumu a vyhodnocování má dopad na okamžik aktivace omezení vyplácení dividend, bonusů a plateb v souvislosti s držením nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1. Kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování nesmí být uložen ke krytí rizik, která už jsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé CRR, a měl by krýt rizika podstupovaná obchodníkem s cennými papíry v důsledku jeho činnosti. Tento požadavek tedy nemá být používán jako nástroj k řešení makroobezřetnostních a systémových rizik. Nicméně lze jím pokrývat rizika, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil konkrétního obchodníka s cennými papíry.

V hierarchii ostatních požadavků na kapitál stojí požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování nad příslušnými minimálními požadavky na kapitál stanovenými v CRR a pod požadavkem kombinované kapitálové rezervy, nebo případně pod požadavkem kapitálové rezervy k pákovému poměru, pokud je cílem dodatečného kapitálového požadavku řešení rizika nadměrné páky. Je důležité si uvědomit, že požadavek na pákový poměr je paralelním požadavkem ke kapitálovým požadavkům stanoveným na základě rizikově vážených aktiv. Proto lze kapitál použitý ke splnění rizikově vážených kapitálových požadavků použít současně ke splnění kapitálových požadavků v souvislosti s nadměrnou pákou. Obchodník s cennými papíry však nesmí kapitál použitý ke splnění požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování určený ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky použít ke splnění minimálních kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) CRR, ke splnění požadavku kombinované kapitálové rezervy ani ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 135h, který slouží ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky. Analogicky nesmí obchodník s cennými papíry kapitál použitý ke splnění požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování určený ke krytí rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) CRR, použít ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) CRR, ke splnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a CRR ani ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 135h, který by sloužil ke krytí rizika nadměrné páky. Obchodník s cennými papíry tedy musí mít tolik kapitálu, aby byl schopen pokrýt všechny tyto požadavky současně.

Dále jsou stanoveny požadavky na strukturu kapitálu, kterým obchodník s cennými papíry plní kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování. V případě krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky musí nejméně tři čtvrtiny tvořit kapitál tier 1 a z toho nejméně tři čtvrtiny musí tvořit kmenový kapitál tier 1. V případě krytí rizika nadměrné páky je tento požadavek plněn kapitálem tier 1.

Požadavek na dodatečný kapitál na základě procesu přezkumu a vyhodnocování stanoví ČNB rozhodnutím. Tento požadavek musí být ze strany ČNB řádně zdůvodněn. Odůvodnění musí obsahovat popis prvků, které musí ČNB před stanovením dodatečného kapitálového požadavku vyhodnocovat a které jsou obsaženy v zákoně v ustanoveních, na která je v § 135g odst. 7 odkazováno. Jde zejména o důvod uložení dodatečného kapitálu, vysvětlení, že jde o krytí rizika podstupovaného obchodníkem s cennými papíry v důsledku jeho činnosti (nesmí jít o nástroj k řešení makroobezřetnostních a systémových rizik – viz výše) nebo například zdůvodnění, proč není dané riziko dostatečně pokryto jinými kapitálovými požadavky. Nejde pouze o popis prvků rizik, ale například v případě, kdy ČNB využije možnosti požadovat po instituci plnění dodatečného kapitálového požadavku vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, musí odůvodnit i tento přísnější požadavek.

Prováděcími předpisy uváděnými v odstavci 1 písm. b) se kromě prováděcích právních předpisů k zákonu o podnikání na kapitálovém trhu rozumí také prováděcí předpisy Evropské komise v přenesené pravomoci.

K § 135h CRD V nově zavádí v čl. 104b možnost pro orgány dohledu sdělit instituci tzv. pokyn k držení kapitálu, což je kapitál převyšující příslušné minimální požadavky na kapitál podle CRR, požadavek na kapitál na základě procesu přezkumu a vyhodnocování a požadavek kombinované kapitálové rezervy, příp. požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru. Tento pokyn je jakýmsi očekáváním orgánu dohledu o kapitálu, který by měla instituce držet, aby se v budoucnu byla schopna vypořádat i se situacemi na základě zátěžových scénářů. Nejedná se o právně závazný požadavek, ale „měkčí“ formu kapitálového požadavku, jehož neplnění nemá za následek restrikce uplatňované vůči instituci z titulu neplnění kombinované kapitálové rezervy. Při opakovaném nevyhovění tomuto pokynu však může ČNB obchodníkovi s cennými papíry uložit držení daného objemu kapitálu formou dodatečného kapitálového požadavku, který na rozdíl od pokynu závazný je. Pokyn k držení kapitálu může cílit buď na rizika související s pákou, nebo na ostatní rizika. Kapitál, který obchodník s cennými papíry použije ke splnění pokynu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, nesmí obchodník s cennými papíry použít ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) CRR, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování uloženého ČNB k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. Analogicky kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky nesmí obchodník s cennými papíry použít ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) CRR, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování uloženého ČNB k řešení rizika nadměrné páky ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a CRR ani požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. Z procesního hlediska se na sdělení pokynu nepoužije část druhá a třetí správního řádu.

K § 135i Toto ustanovení je transpozicí nového čl. 104c CRD V. Jde o povinnost pro příslušný orgán informovat orgán pro řešení krize, pokud příslušný orgán uloží instituci povinnost držet kapitál v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování nebo pokud obchodníkovi s cennými papíry sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu. Vzhledem k tomu, že v ČR byla funkce obou zmiňovaných orgánů svěřena ČNB, zakládá se v zákoně povinnost pro ČNB zajistit požadovanou výměnu informací.

K bodu 98 (§ 136 odst. 2 písm. e))

Opatření k nápravě, kdy ČNB může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, se na základě transpozice čl. 104 odst. 1 písm. f) CRD rozšiřuje i na činnosti, jejichž výkonem tato osoba pověřila třetí osobu – jde o tzv. outsourcing.

K bodu 99 (§ 136 odst. 2 písm. i))

Jedná se o legislativně technické zpřesnění transpozičního ustanovení, kterým se posiluje soulad s čl. 104 odst. 1 písm. i) CRD.

K bodu 100 (§ 136 odst. 2 písm. m))

V ustanovení dochází na základě transpozice čl. 104 odst. 1 a 2 CRD ke zpřesnění, že požadavek na dodatečné nebo častější předkládání výkazů a informací se může nově týkat i páky. Dále se doplňuje podmínka pro to, aby ČNB mohla daná opatření uložit, a sice že daný požadavek musí být vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi.

K bodu 101 (§ 136 odst. 2 písm. n))

Jedním z cílů CRD V je vyjasnit, že požadavky stanovené obchodníkovi s cennými papíry na základě tzv. Pilíře 2 mají pokrývat mikroobezřetnostní rizika, nikoliv systémové riziko, jehož krytí má být ponecháno na jiných, makroobezřetnostních nástrojích obsažených v CRD a CRR. Z tohoto důvodu se z § 136 odst. 2 písm. c) vypouští povinnost přihlédnout při stanovení zvláštních požadavků na likviditu k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu ČR.

K bodu 102 (§ 136 odst. 2 písm. r))

Jedná se o legislativně technické zpřesnění transpozičního ustanovení, kterým se posiluje soulad s čl. 142 odst. 4 písm. b) CRD.

K bodu 103 (§ 136 odst. 2 písm. s) a t))

K § 136 odst. 2 písm. s) Toto ustanovení v souladu s článkem 142 odst. 4 písm. a) směrnice CRD zakotvuje opatření k nápravě, které umožňuje, aby ČNB povinné osobě uložila navýšit kapitál, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru a ČNB neschválila plán na obnovení kapitálu. Povinnost vyhotovit plán na obnovení kapitálu při neplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru byla do CRD začleněna CRD V, a to úpravou čl. 142 odst. 1.

K § 136 odst. 2 písm. t) Toto ustanovení v souladu s článkem 142 odst. 4 písm. b) směrnice CRD zakotvuje opatření k nápravě, které umožňuje, aby ČNB povinné osobě uložila přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 9b odst. 2, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru a ČNB neschválila plán na obnovení kapitálu. Povinnost vyhotovit plán na obnovení kapitálu při neplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru byla do CRD začleněna CRD V, a to úpravou čl. 142 odst. 1.

K bodu 104 (§ 136 odst. 5)

Dochází ke zrušení daného ustanovení, neboť směrnice CRD obsahuje podmínky, za kterých může orgán dohledu uložit instituci dodatečný kapitálový požadavek na základě procesu přezkumu a vyhodnocování, v novém čl. 104a, který je transponován v ustanoveních nových § 135f a 135g.

K bodu 105 (§ 136 odst. 6)

Ustanovení je transpozicí čl. 84 odst. 3 a 4 CRD. ČNB může uložit osobě podléhající jejímu dohledu povinnost, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia uplatňovala standardizovanou metodiku upravenou přímo použitelným předpisem EK. ČNB může tuto pravomoc využít v situaci, kdy interní systémy řízení úrokového rizika investičního portfolia povinné osoby nebo zjednodušená standardizovaná metodika používaná malou nepříliš složitou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 CRR objektivně nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia. S ohledem na skutečnost, že směrnice zavazuje členské státy aplikovat povinnosti vyplývající z čl. 84 od 28. 6. 2021 odkládá se k tomuto datu účinnost předmětného ustanovení.

K bodu 106 (§ 145 odst. 1 písm. d))

BRRD II upřesňuje požadavek na provedení řádné likvidace podle účinných národních právních předpisů u institucí a subjektů, které nepodléhají opatřením k řešení krize. Proto pokud ČNB v roli orgánu příslušného k řešení krize dojde k závěru, že u obchodníka s cennými papíry byly splněny podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b) BRRD (tzn. zjištění, že je obchodník s cennými papíry v selhání nebo že je jeho selhání pravděpodobné, a to při současném dodržení časového elementu, kdy s ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání obchodníka s cennými papíry v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně opatření institucionálního systému ochrany, nebo opatření dohledu, včetně opatření včasného zásahu nebo odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů), avšak opatření k řešení krize by současně nebyla ve veřejném zájmu podle čl. 32 odst. 1 písm. c) BRRD, měla by nastat řádná likvidace takového subjektu. ČNB se proto nově umožňuje odejmout povolení v případě, že předmětný obchodník s cennými papíry splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a zároveň v takovém případě absentuje prvek veřejného zájmu na řešení krize obchodníka s cennými papíry.

K bodu 107 (§ 150 až 152a)

Ustanovení je vypouštěno bez náhrady, stejně tak v případě obdobného ustanovení v zákoně o bankách (§ 26c odst. 1 a 2 a § 26d odst. 3), a to z následujících důvodů: odstavec 1 – vymezení dohledu na konsolidovaném základě je omezující vzhledem k obsahu CRR a rovněž se míjí s recitálem číslo 47 CRD, jež se věnuje dohledu na konsolidovaném základě; odstavec 2 – již neplatí, např. při posuzování žádosti o schvalování finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podle navrhovaného § 27 odst. 1 zákona o bankách ČNB provádí posouzení také na individuálním základě; odstavec 3 – to, která osoba je zahrnuta do konsolidace, je dáno CRR a nikoliv zákonem.

K § 152 V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonu CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech) dochází k vypuštění § 152.

K odstavci 1 Obsaženo v navrhovaném § 25 odst. 1 zákona o bankách.

K odstavci 2 Obsaženo v navrhovaném § 38ha odst. 1 a 2 a § 26n odst. 1 zákona o bankách.

K odstavci 3 Obsaženo v navrhovaném § 38ha odst. 3 zákona o bankách.

K odstavci 4 Obsaženo v navrhovaném § 26n odst. 1 a 2 zákona o bankách.

K odstavci 5 Obsaženo v navrhovaném § 38ha odst. 4 zákona o bankách.

K § 152a V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonu CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech) dochází k vypuštění § 152a.

K odstavci 1 Obsaženo v navrhovaném § 26i odst. 1 a 2 zákona o bankách.

K odstavci 2 a 3 Obsaženo v navrhovaném § 26i odst. 3 zákona o bankách.

K odstavci 4 až 6 Obsaženo v navrhovaném § 26j odst. 1 a 2 zákona o bankách.

K odstavci 7 Obsaženo v navrhovaném § 26j odst. 3 zákona o bankách.

K odstavci 8 a 9 Obsaženo v navrhovaném § 26e odst. 1 a 2 zákona o bankách.

K odstavci 10 až 12 Obsaženo v navrhovaném § 26e odst. 3 a 4 § 38d odst. 1 písm. c) zákona o bankách.

K bodům 108 až 113 (§ 152b)

Jedná se o transpozici novelizovaného čl. 113 CRD, jenž upravuje tzv. společná rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce.

Tento článek upravuje jednak situaci, kde je ČNB orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a je ukládáno tzv. společné rozhodnutí spolu se zahraničním příslušným orgánem dohledu. Tato situace je transponována pouze do zákona o bankách, neb pouze ten upravuje dohled ČNB na konsolidovaném základě, a z ostatních sektorových předpisů (tj. zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a zákon o podnikání na kapitálovém trhu) je vypuštěn.

Zároveň pak čl. 113 CRD upravuje situaci, kdy je společné rozhodnutí ukládáno zahraničním orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě a ČNB je pouze dotčeným příslušným orgánem. Pouze tato situace je pak transponována v § 152b.

Oproti § 152b v platném znění výsledkem společného rozhodnutí již není opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. a) a n), tj. zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a zvláštní požadavky na likviditu, nýbrž se jedná o opatření ukládané v návaznosti na výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135d odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělení pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 135h.

K bodu 114 (§ 152c až 155b)

V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonu CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech) dochází k vypuštění § 152c, 153, 154 a 155b.

K § 152c Obsaženo v navrhovaném § 26l zákona o bankách.

K § 153 Obsaženo v navrhovaném § 26c zákona o bankách.

K § 154 Obsaženo v navrhovaném § 9a a 12b tohoto zákona a v navrhovaném § 26g odst. 1 zákona o bankách.

K § 155 Odstavec 1 obsaženo v navrhovaném § 26g odst. 1 zákona o bankách, odstavec 2 obsažen v navrhovaném § 26g odst. 2 zákona o bankách, odstavec 3 se pak vypouští bez náhrady stejně jako obdobné ustanovení (§ 26g odst. 4) v zákoně o bankách, neb správně se má povinnost vztahovat pouze na tuzemského ovládajícího obchodníka s cennými papíry a evropský ovládající investiční podnik, jimž je tato povinnost ukládána již na základě povinností na řídící a kontrolní systém.

K § 155a Obsaženo v navrhovaném § 8 odst. 10 zákona o bankách.

K § 155b Obsaženo v navrhovaném § 26m zákona o bankách.

K bodům 115 až 117 a 119 až 124 (§ 155c)

Majoritu ustanovení § 155c bylo nezbytné podrobit rozsáhlejší revizi, neboť řada reportovacích povinností ČNB zde uvedených, byla založena dnes již neúčinnými směrnicemi EU (např. tzv. II. Bankovní směrnice 89/646/EHS nebo směrnice Omnibus I. 2010/78/EU).

V případě uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem (písmeno i)) pak toto přechodné období již uplynulo.

Další úpravy předmětných odstavců pak byly provedeny v návaznosti na rekodifikaci části osmé zákona o bankách, tedy v důsledku komplexních změn transpozice dohledu na konsolidovaném základě napříč zákony finančního trhu.

K § 155c odst. 1 písm. l) V souvislosti s cílem omezit praní špinavých peněz a financování terorismu vyžaduje CRD V, aby příslušné orgány (v ČR ČNB) informovaly EBA a orgány odpovědné za dohled nad institucí podle směrnice (EU) 2015/849 (dále také jen „směrnice AML“) v případě, kdy na základě prováděného dohledu nad institucí mají důvodné podezření, že v souvislosti s danou institucí dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání. V ČR je orgánem odpovědným za dohled nad institucí podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Finanční analytický úřad a ČNB. Z těchto důvodů se tedy do zákona doplňuje informační povinnost vůči EBA, neboť informační povinnost vůči Finančnímu analytickému úřadu je již obsažena v § 35 odst. 5 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V případě významné hrozby výše uvedených jednání musí ČNB společně s Finančním analytickým úřadem danou hrozbu vyhodnotit a informovat EBA o společném názoru na danou situaci.

K bodu 125 (§ 156)

V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonu CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech) dochází k vypuštění § 156. Vypouštěná matérie je obsažena v navrhovaném § 26h odst. 1 zákona o bankách.

K bodu 126 (§ 164 odst. 2 návětí)

V souvislosti se zpřesněním definice obchodníka s cennými papíry v § 2 odst. 6 písm. c) zákona dochází k úpravě v návětí tohoto ustanovení.

K bodům 127 až 129 (§ 164 odst. 2 písm. b), e) a i))

V odstavci 2 písm. b) se upřesňuje objektivní stránka skutkové podstaty přestupku, když se staví na jisto, že k jeho spáchání dojde v případě, že obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle CRR, rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s požadavky zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

V odst. 2 písm. e) je upřesněno, že se jedná o osoby ovládané obchodníkem s cennými papíry, který je investičním podnikem, nikoli o konsolidační celek. Pojem konsolidační celek je v rozporu s CRR II a z tohoto důvodu je ze zákona vypuštěn. V odst. 2 se zrušuje písmeno i), a to v návaznosti na vypuštění § 155 ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

K bodu 130 (§ 173)

Ustanovení se zrušuje v návaznosti na úpravy v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, z něhož jsou vypuštěny § 154 a § 155 a nahrazeny právní úpravou v zákoně o bankách (§ 26g). Nově se namísto skutkových podstat v § 173 aplikují skutkové podstaty upravené v § 36c odst. 3 písm. a), b) a c) zákona o bankách.

K bodu 131 (§ 175)

Doplňuje se skutková podstata přestupku za nedodržení požadavků vyplývajících z opatření obecné povahy, které vydává ČNB na základě a v mezích CRR, a to na základě zmocnění v § 199 odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

K bodu 132 (§ 198a odst. 1 písm. c))

Ustanovení transponuje doplnění čl. 143 odst. 1 písm. c) CRD, které bylo CRD V provedeno. Nově se tak výslovně stanoví, že informace o přístupu a metodách ČNB musí obsahovat i kritéria pro uplatňování zásady přiměřenosti.

K bodu 133 (§ 198a odst. 1 písm. e))

V souvislosti s koncentrací výkonu dohledu na konsolidovaném základě do zákona o bankách a jeho vypuštění ze zbývajících dvou transpozičních zákonů CRD (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech) dochází k vypuštění § 198a odst. 1 písm. e). Vypouštěná matérie je obsažena v navrhovaném § 38j odst. 1 písm. e) zákona o bankách.

K bodu 134 (§ 199 odst. 2)

V návaznosti na přečíslování odstavců v § 16a a zrušení zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu podle § 9ar se provádí náležitá úprava odkazu v § 199 odst. 2.

K bodu 135 (§ 199 odst. 7)

Navrhovanou změnou se postup stanovení sazeb kapitálových rezerv upravených v § 9al až 9ao uvádí do souladu s postupem podle zákona 21/1992 Sb. a zákona 87/1995 Sb. Cílem je zajistit větší operativnost celého procesu stanovení sazby kapitálové rezervy.

Část čtvrtá (změna zákona o České národní bance) K § 44 odst. 1 písm. f)

Jedná se o transpozici nově vkládaného čl. 3 odst. 3 CRD, jenž včleňuje některé finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby do oblasti přímé působnosti pravomocí dohledu podle CRD a CRR s cílem zajistit plnění požadavků na konsolidovaném základě.

Část pátá (změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření) K bodům 1 až 2 (§ 2 odst. 2 a § 15 odst. 8)

V návaznosti na úpravy zákona o bankách dochází k legislativně technické úpravě spočívající ve vypuštění pojmu „bankovní“ ze slovního spojení „bankovní dohled“, a to za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou.

Část šestá (změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem) K § 7 odst. 7

V návaznosti na úpravy zákona o bankách dochází k legislativně technické úpravě spočívající ve vypuštění pojmu „bankovní“ ze slovního spojení „bankovní dohled“, a to za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou.

Část sedmá (změna zákona o směnárenské činnosti) K § 17 odst. 4

V návaznosti na úpravy zákona o bankách dochází k legislativně technické úpravě spočívající ve vypuštění pojmu „bankovní“ ze slovního spojení „bankovní dohled“, a to za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou.

Část osmá (změna zákona o spotřebitelském úvěru) K § 137

V návaznosti na úpravy zákona o bankách dochází k legislativně technické úpravě spočívající ve vypuštění pojmu „bankovní“ ze slovního spojení „bankovní dohled“, a to za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou.

Část devátá (změna zákona o centrální evidenci účtů) K § 12 odst. 2

V návaznosti na úpravy zákona o bankách dochází k legislativně technické úpravě spočívající ve vypuštění pojmu „bankovní“ ze slovního spojení „bankovní dohled“, a to za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou.

Část desátá (změna zákona o platebním styku) K § 239 odst. 1

V návaznosti na úpravy zákona o bankách dochází k legislativně technické úpravě spočívající ve vypuštění pojmu „bankovní“ ze slovního spojení „bankovní dohled“, a to za účelem zajištění souladu použité terminologie napříč právní úpravou.

Část jedenáctá (ÚČINNOST)

Účinnost zákona je stanovena ke dni 29. prosince 2020, od kterého je Česká republika povinna uplatňovat nová pravidla stanovená v CRD V.

V souvislosti s transpozicí článku 1 bodu 21 a 29 písm. a), b, a c) CRD V (nová úprava vyhodnocování úrokového rizika investičního portfolia a související úprava kritérií pro proces dohledu a hodnocení) se odkládá účinnost části první čl. I bodu 131, 133 a 149, části druhé čl. III bodu 85, 87 a 154 a části třetí čl. IV bodu 89, 91 a 105, a to ke dni 28. června 2021. Dále se v souvislosti s transpozicí článku 1 bodu 52 a 53 CRD V (úprava omezení distribuce zisku v případě neplnění kapitálové rezervy k pákovému poměru u globálních systémově významných institucí) odkládá účinnost části první čl. I bodů 93, 143 a 147 a části třetí čl. V bodů 49 a 103, a to ke dni 1. ledna 2022. Odložená účinnost výše uvedených ustanovení byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 1 CRD V, odpovídá tedy termínu, od kterého je Česká republika povinna příslušná ustanovení aplikovat.

Z výše uvedených důvodů je tedy účinnost stanovena v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů k jinému datu nežli k 1. lednu, resp. 1. červenci. Jak vyplývá z odůvodnění k tomuto ustanovení (viz odůvodnění k pozměňovacímu návrhu k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv) je možné takto stanovit datum účinnosti mimo jiné právě v návaznosti na právní předpisy přijaté v rámci Evropské unie.

V Praze dne 8. června 2020

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí:

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. v. r.